- s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílení koordinace zpracování všeobecných plánů připravenosti na krizové situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU (KOM(2005)0605),
- s ohledem na článek 152 Smlouvy o ES, kterou se řídí činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví,
- s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2005 o strategii boje proti pandemii chřipky(1),
- s ohledem na mezinárodní dárcovskou konferenci, která se konala dne 17. a 18. ledna 2006 v Pekingu a věnovala se otázkám ptačí chřipky a chřipky postihující lidi, a na prohlášení z této konference,
- s ohledem na globální plán připravenosti na chřipku Světové zdravotnické organizace (WHO) (dokument WHO/CDS/CSR/GIP/2005.5),
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0176/2006),
A. vzhledem k tomu, že se v důsledku posledního nárůstu počtu výskytu influenzy ptáků a případů úmrtí lidí na tuto nemoc v Asii, Africe a také v evropských zemích zvyšují obavy, a vzhledem k tomu, že je potřeba bojovat proti této nemoci od počátku a pomáhat potřebným postiženým a ohroženým zemím,
B. vzhledem k tomu, že hlavními tématy sdělení o připravenosti na pandemii chřipky a také sdělení o posílení koordinace všeobecné připravenosti je příprava a testování národních plánů koordinovaných Komisí, sledování prováděné národními referenčními laboratořemi a spolupráce (networking) mezi nimi s cílem rychle identifikovat pandemické kmeny, účinné zvládání propuknutí nemoci včasným poskytováním poradenství, časné oznamování případů, zajišťování pomoci při propuknutí chřipky a koordinace reakce členských států, ale i dostatečné a včasné poskytování vakcín a antivirových přípravků,
C. vzhledem k tomu, že cílem navrhování národních plánů by mělo být:
-
zajistit potřebnou koordinaci mezi členskými státy,
-
předejít panice veřejnosti,
-
potírat jakékoli nekalé obchodování, jež by se mohlo vyskytnout v případě velmi závažných rizik,
-
určit místa, která by měla být přednostně izolována,
-
zhotovit seznamy skupin obyvatel, kteří by měli být prioritně očkováni,
-
zajistit spravedlivé rozdělení všech výrobků použitelných v rámci boje proti epidemii,
D. vzhledem k tomu, že sledování chřipkových nákaz u zvířat, a zejména u ptáků, je významné a právní předpisy Společenství je vyžadují,
E. vzhledem k tomu, že antivirotika přestavují první pilíř lékařské prevence a intervence, dokud nejsou k dispozici vakcíny,
F. vzhledem k tomu, že Evropská unie musí zajistit logistickou a finanční pomoc v rámci vývoje vakcín,
G. vzhledem k tomu, že je třeba posílit komunikaci s národními ústavy odpovědnými za dohled nad veřejným zdravím, hodnocení rizik a monitorování a mezi nimi,
H. vzhledem k tomu, že je třeba zvyšovat informovanost veřejnosti pomocí informačních kampaní, a vzhledem k tomu, že je rovněž důležité uskutečnit doplňkové reformy v souvisejících oblastech a tlumit sociální a ekonomický dopad na nejchudší lidi a domácnosti,
I. vzhledem k tomu, že veřejná oznámení musí odrážet současný stav lékařských poznatků a vzhledem k tomu, že doporučení určená široké veřejnosti týkající se prevence propuknutí nemoci musí být vědecky odůvodněná, všeobecně pochopitelná i proveditelná,
J. vzhledem k tomu, že od roku 2003 uhynulo nebo bylo utraceno velké množství nakažené drůbeže, což ohrozilo produkci drůbeže pro komerční účely, a zejména existenci malých a středních chovatelských podniků,
K. vzhledem k tomu, že pandemie by pravděpodobně postihla různé členské státy různým způsobem,
L. vzhledem k tomu, že problém nákazy ptačí chřipkou je problémem globálním a musí k němu být přistupováno v úzké spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO),
M. vzhledem k tomu, že poskytování dostatečné finanční a odborné podpory rozvojovým zemím, které jsou chřipkou buď postiženy či ohroženy, a zejména nejméně rozvinutým zemím, bude v kontextu dlouhodobého strategického partnerství nezbytné pro kontrolu globálních hrozeb, které z influenzy ptáků vyplývají pro finance, obchod a bezpečnost,
1. vítá výše uvedená sdělení Komise i hodnocení národních plánů připravenosti na chřipku, na nichž v současné době pracuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Komise a Evropský region WHO;
2. zdůrazňuje, že jedním z nejvýznamnějších hledisek v rámci řádného řešení problému možné pandemie ptačí chřipky u lidí je mít správné, vědecky prokázané informace o lécích, vakcínách, přirozené odolnosti proti chorobě, ale i spolehlivé epidemiologické údaje;
3. vítá práci střediska ECDC spočívající v určování a posuzování hrozeb souvisejících s chřipkou a v informování o těchto hrozbách i v jeho závazku napomáhat členským státům a Komisi při prevenci vypuknutí pandemie; zdůrazňuje, že pro činnost ECDC je třeba zaručit dostatečné finanční prostředky;
4. zdůrazňuje, že Komise musí být silným koordinátorem členských států ve všech činnostech souvisejících s připraveností na pandemii v Evropské unii a že by měla posílit pravomoci střediska ECDC určovat hlavní opatření v oblasti veřejného zdraví, která je třeba přijmout v případě pandemie;
5. vyzývá Komisi a členské státy, aby braly v potaz příslušné výzkumy, zprávy a šetření ECDC na místě a aby zajistily doplnění a zdokonalení plánů v těch členských státech, jejichž plány na potírání pandemie nevyhovují standardu, neboť povaha rizika vyžaduje, aby všechny členské státy byly plně připraveny;
6. má za to, že by v případě pandemie ptačí chřipky v EU či sousedních státech měla být Komise schopná přijmout do 24 hodin krizová opatření, jako je karanténa a dezinfekce na letištích v souvislosti s lety z určitých oblastí a cestovní omezení;
7. domnívá se, že v členských státech existuje potřeba silné politické angažovanosti, pokud jde o plánování připravenosti, zvyšování zdrojů a rozšiřování výzkumu, řešení složitých právních a etických otázek, a že je rovněž nutno rozvinout společná řešení a přeshraniční spolupráci;
8. má za to, že by měl být specificky pro evropské orgány navržen akční plán pro případ, že cestovní omezení znemožní mezinárodní schůze například Rady a Parlamentu;
9. zdůrazňuje, že aby bylo možno zvládnout ptačí chřipku a předejít tak pandemii této nemoci, je třeba rychle a rozhodně jednat, a to v první řadě v oblasti zdraví zvířat, jelikož zvířata jsou hlavním zdrojem nebezpečí, a že k přípravě na případnou pandemii této nemoci je rovněž nutno podniknout významné kroky včetně celkového vyhodnocení kapacity nemocničních lůžek na úrovni členských států, aby byly zajištěny prostředky ke zvládnutí pandemie v případě jejího propuknutí; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat dalšímu rozvoji kapacit členských států i Evropské unie pro výrobu vakcín proti pandemii a antivirotik a také posílení infrastruktury v odvětví zdraví zvířat a zdraví lidí; domnívá se, že v této souvislosti by Evropská unie měla zajistit logistickou a finanční pomoc v rámci vývoje vakcín;
10. podotýká, že simulační přípravná cvičení na pandemii chřipky jsou nutná, aby bylo možno vyzkoušet účinnost národních plánů přípravy na pandemii chřipky jednotlivých členských států, a že je třeba tato cvičení provádět pravidelně, aniž by pandemie vypukla, jako preventivní opatření; zdůrazňuje, že výsledky těchto cvičení a poučení z nich plynoucí budou důležité pro zlepšování plánů a jejich interoperability;
11. zdůrazňuje, že tato simulační cvičení by měla být rozšířena tak, aby probíhala i v odlehlých regionech a venkovských oblastech;
12. uznává potřebu vytvořit a zavést podrobné scénáře ochrany dětí a mladých lidí proti viru H5N1 ptačí chřipky typu A;
13. zdůrazňuje, že je potřeba posílit systémy sledování, rychlého hlášení a varování, zlepšit analýzu údajů a podpořit epidemiologii nemocí zvířat a lidí, aby bylo možno nákazu ptáků a lidí včas odhalit a určit a provést účinná protiopatření;
14. zdůrazňuje zároveň, že je nutno provést rychlé hodnocení sociálního a ekonomického dopadu ptačí chřipky a posoudit otázky poskytování náhrad a souvisejících pobídek;
15. vítá, že se členské státy, Komise i středisko ECDC jednoznačně zavázaly k průhlednosti a ke sdílení informací, a v souvislosti s usnadněním odpovídající a všeobecné přípravy a reakce klade důraz na rychlé sdílení informací a biologických laboratorních vzorků získaných z podezřelých a potvrzených případů výskytu nemoci u lidí i zvířat; žádá posílení spolupráce mezi referenčními laboratořemi ke zrychlení identifikace virů a k udržení nepřetržitého sledování možných mutací;
16. nabádá Komisi, středisko ECDC a členské státy, aby zavedly systém, který umožní průběžnou výměnu informací mezi nimi samými a postiženými zeměmi, a aby tak byly nápomocny při rozvoji osvědčených postupů;
17. konstatuje, že je třeba komunikační strategie na národní a evropské úrovni zlepšit podle příkladu střediska ECDC a že by měly zahrnovat i zveřejňování pravidelných zpráv na internetu, používání elektronické pošty nebo webových stránek vyhrazených pro specialisty i sdělovací prostředky;
18. zdůrazňuje, že členské státy by však měly zkoumat nejlepší způsoby přístupu ke svým občanům, které umožní, že se informace dostanou ke všem obyvatelům, včetně starých lidí, mládeže, negramotných osob i těch, kdo nemají přístup k moderním komunikačním prostředkům;
19. zdůrazňuje význam vzdělání a správných informací v případě krize a vyzdvihuje, že náležité pokyny by měly zahrnovat nejen dodržování hygienických předpisů, ale i poskytování informací z oblastí, jako je mobilita, doprava a zaměstnání;
20. žádá, aby byly spolehlivé informace ohledně hrozby pandemie poskytovány prostřednictvím evropského kontrolního systému;
21. uznává, že možným řešením pro posílení komunikace s národními orgány odpovědnými za dohled nad veřejným zdravím je systém včasného varování a reakce, který by provozovalo středisko ECDC s cílem koordinovat hodnocení rizik a monitorování;
22. zdůrazňuje, že Komise i členské státy by měly poskytnout dostatek finančních prostředků, aby bylo možno nabídnout lidem přesnější, srozumitelnější a konkrétní informace a zvýšit tak veřejnou informovanost;
23. požaduje dobře strukturovanou a víceoborovou spolupráci odborníků v oblasti zdraví lidí a zvířat, specialistů na virologii, epidemiologii, patologii a odborníků v oblasti zemědělství i komunikace a těch, kdo vědecké poznatky přetvářejí v opatření na globální úrovni; navrhuje proto vytvoření evropské pracovní skupiny pro chřipku (European Influenza Task Force), koordinované Komisí, v níž bude mít zastoupení Evropský parlament a v níž se spojí uvedené specializace na evropské úrovni; zdůrazňuje, že tato pracovní skupina by měla spolupracovat se zástupci evropských výrobců antivirotik a vakcín;
24. vybízí k tomu, aby byly zahájeny evropské programy výzkumu a vývoje pro nenadálé choroby za účelem spolehlivějšího a rychlejšího vývoje antivirotik, antibiotik a vakcín;
25. zdůrazňuje, že plánování a hodnocení národních plánů připravenosti musí být víceoborové, musí zahrnovat všechna příslušná ministerstva a zainteresované strany; klade důraz na objednávání vakcín s předstihem;
26. upozorňuje evropské orgány a orgány členských států na vhodnost posílení zásob antibiotik k léčbě komplikací chřipky;
27. zdůrazňuje, že stávající síť dozoru a kontroly vytvořená díky spolufinancování Společenství (Evropský systém dozoru a kontroly nad chřipkou, EISS) poskytuje dobrý základ pro výkon tohoto hlavního úkolu, ale potřebuje další rozvoj a podporu, stejně jako síť laboratoří zabývajících se chřipkou ve Společenství;
28. zdůrazňuje, že příprava plánů na získávání a používání pandemických vakcín je ve většině zemí rozvinuta nedostatečně a je tudíž třeba přijmout opatření k jejímu dalšímu rozvoji v souladu s doporučeními WHO, a to tím, že bude Komise pověřena objednáním vakcín a vytvořením jejich zásoby pro Společenství;
29. žádá Komisi, aby se spojila s výrobci vakcín, aby se jednak posoudil pokrok ve zvyšování výrobní kapacity a dostatečnost dodávek v případě pandemických situací a jednak společně s členskými státy řešily otázky odpovědnosti a vytvoření evropských mechanismů spravedlivého rozdělování pandemických vakcín, které by neporušovalo smluvní podmínky stanovené členskými státy;
30. má za to, že by Komise měla podniknout kroky k zajištění dostupnosti dostatku antivirotik a vakcín pro ty, jež jsou vystaveni viru v případě propuknutí nemoci v jednom či více členských státech;
31. zdůrazňuje úlohu Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA), při určování používání a účinnosti anitvirotik a pandemických vakcín a její úkol spočívající v zjišťování a zkoumání jakýchkoli negativních účinků či zpráv o neochotě léky používat; požaduje zavést v této souvislosti postup "podmíněné registrace" stanovený v čl. 14 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky(2);
32. vyzývá členské státy ke zvýšení objednávek vakcín proti sezónní chřipce v návaznosti na doporučení WHO, aby tak pomohly farmaceutickému průmyslu při zvyšování výrobní kapacity vakcín proti chřipce a aby se vypořádaly se značným zvýšením poptávky, které by pandemie chřipky způsobila;
33. vyzývá Evropskou unii, aby přijala potřebná opatření k získání náležitých zásob antivirotik, aby zavedla s výrobci antivirotik závazný systém licencí a zajistila tak výrobu těchto antivirotik ve velkém; vyzývá země, aby zajistily případné pokrytí 25–30 % obyvatelstva dostupnými antivirotiky;
34. zdůrazňuje, že úplné, přesné a praktické uskutečňování vnitrostátní legislativy, kterou se provádí směrnic Společenství o zdraví a bezpečnosti při práci do vnitrostátního práva, je velice důležité při zajišťování dostatečné ochrany zaměstnanců, zejména osob vystavených vysokému riziku nákazy; zdůrazňuje, že zaměstnavatelé musí přijmout zvláštní povinnosti jež jim udělují právní předpisy Společenství (např. vyvarování se rizika, hodnocení rizik, preventivní a ochranná opatření), v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s vystavením biologickým činitelům při práci(3);
35. zdůrazňuje, že politický a vědecký závazek by se měl odrazit v poskytnutí lidských zdrojů a finančních prostředků a v podpoře výzkumu a rozvoje, aby se prosazovaly nové, pohotové metody výroby antivirotik a vakcín, které by byly schopny uspokojit zvýšenou potřebu vyvolanou pandemií, a zejména bojovat s novými virovými kmeny;
36. vítá návrh nařízení, kterým se zřizuje Fond solidarity EU (KOM(2005)0108), a zejména jeho ustanovení týkající se krizových situací v oblasti veřejného zdraví a opatření na ochranu obyvatelstva proti bezprostřednímu ohrožení zdraví, včetně pokrytí nákladů na vakcíny a dodávek léčivých přípravků, vybavení a zajištění infrastruktury;
37. zdůrazňuje, že dostatečné financování by mělo být zajištěno v 7. rámcovém programu, aby se podpořily projekty, které se zabývají různými hledisky pandemie chřipky a jinými epidemiemi, včetně výzkumu buněčných a DNA vakcín ve spolupráci s farmaceutickými podniky;
38. vítá, že Komise třetím zemím na boj proti chřipce přislíbila 80 milionů EUR a že do fondů na výzkum vyčleněných z 6. rámcového programu přidá dalších 20 milionů EUR, čímž celkový příspěvek Komise dosáhne hodnoty 100 milionů EUR;
39. vybízí Komisi, aby v návaznosti na dárcovskou konferenci v Pekingu usilovala o soudržnější mezinárodní rámec přesahující řešení krizových situací zabývající se otázkami vytvoření lepší infrastruktury zdraví zvířat v rozvojových zemích, ale i pokroku ve výzkumu zdravotnických výrobků pro zvířata, jež by se mohly používat v rozvinutých, ale i rozvojových zemích;
40. vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby udržení bezproblémového průběhu základních služeb, jako jsou trhy, banky, nemocnice a další, v případě propuknutí pandemie;
41. zdůrazňuje, že dostatečná finanční podpora musí být poskytována v kontextu mezinárodní spolupráce s asijskými a africkými zeměmi, které jsou v současné době postiženy ptačí chřipkou, s cílem zlepšit jejich schopnost nemoc sledovat a bojovat s ní;
42. vyzývá Komisi, aby v pravidelných intervalech a dokud neskončí riziko pandemie předkládala Evropskému parlamentu a Radě zprávy o epidemiologickém vývoji pandemie ptačí chřipky, o novém vědeckém pokroku v souvislosti s léky a vakcínami a o stavu připravenosti Unie a členských států;
43. podotýká, že Evropská unie má legitimní důvod poskytovat materiální, vědeckou a ekonomickou pomoc zemím, které jsou již postiženy, a zejména přispívat ke zvyšování všeobecné informovanosti a podílet se na hlavním světovém plánu koordinovaném na mezinárodní, regionální, sub-regionální a vnitrostátní úrovni, který by byl založen na náležitém scénáři a časovém harmonogramu a který musí podpořit mezinárodní a regionální organizace i národní vlády;
44. vybízí Komisi a členské státy, aby navázaly úzkou spolupráci se sousedními státy a Evropským regionem WHO a bylo tak zajištěno, že sousední státy mají plně vyvinuté monitorovací a pohotovostní systémy, jež jsou účinně provozovány;
45. vyzývá Evropskou unii, aby prostřednictvím mezinárodních orgánů usilovala o udělení skutečné pravomoci sledování a kontroly WHO, pokud jde o nákazy zvířat a pandemie ve všech zemích světa;
46. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, a WHO.