Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o postoji Evropského společenství k návrhu předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o kolech pro osobní automobily a jejich přípojná vozidla (KOM(2005)0453 – 14451/2005 - C6-0444/2005 – 2005/0181(AVC))

P6_TA(2006)0102 A6-0046/2006

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0453 – 14451/2005)(1),

-   s ohledem na žádost o souhlas, která byla předložena Radou v souladu s čl. 4 odst. 2, druhá odrážka rozhodnutí Rady 97/836/ES(2) (C6-0444/2005),

-   s ohledem na články 75 odst. 1 a 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0046/2006),

1.   souhlasí s návrhem rozhodnutí Rady;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Rozhodnutí Rady ze dne 27. listopadu 1997 o  přistoupení Evropského společenství k dohodě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou namontovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách vzájemného uznávání schválení udělených na základě těchto předpisů ("revidovaná dohoda z roku 1958") (Úř. věst. L 346, 17. 12. 1997, s. 78).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o postoji Evropského společenství k návrhu předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o schválení adaptivního předního osvětlovacího systému (AFS) motorových vozidel (KOM(2005)0454 – 14454/2005 – C6-0445/2005 – 2005/0180(AVC))

P6_TA(2006)0103 A6-0045/2006

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0454 – 14454/2005)(1),

-   s ohledem na žádost o souhlas, která byla předložena Radou v souladu s čl. 4 odst. 2 druhou odrážkou rozhodnutí Rady 97/836/ES(2) (C6-0445/2005),

-   s ohledem na čl. 75 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0045/2006),

1.   souhlasí s návrhem rozhodnutí Rady;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Rozhodnutí Rady ze dne 27. listopadu 1997 o přistoupení Evropského společenství k dohodě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou namontovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel ("revidovaná dohoda z roku 1958") (Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 78).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Evropsko–středomořské dohodě mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, kterým se zohledňuje přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (6060/2006 – KOM(2004)0754 – C6-0077/2006 – 2004/0266(AVC))

P6_TA(2006)0104 A6-0059/2006

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady KOM(2004)0754)(1),

-   s ohledem na text Rady (6060/2006),

-   s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem, článkem 310 a čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou Smlouvy o ES (C6-0077/2006),

-   s ohledem na čl. 75 odst. 1, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0059/2006),

1.   souhlasí s uzavřením protokolu;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Izraele.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 44/2001 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech na Dánsko (KOM(2005)0145 – C6-0305/2005 – 2005/0055(CNS))

P6_TA(2006)0105 A6-0038/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0145)(1),

-   s ohledem na čl. 61 písm. c) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0305/2005),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0038/2006),

1.   souhlasí s uzavřením dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům Dánského království a ostatních členských států.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou se rozšiřuje působnost nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech na Dánsko (KOM(2005)0146 – C6-0306/2005 – 2005/0056(CNS))

P6_TA(2006)0106 A6-0039/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0146)(1),

-   s ohledem na čl. 61 písm. c) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0306/2005),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0039/2006),

1.   souhlasí s uzavřením dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a Parlamentům Dánského kálovství a ostatních členských států.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele (2007–2013) – spotřebitelská hlediska (KOM(2005)0115 – C6-0225/2005 – 2005/0042B(COD))

P6_TA(2006)0107 A6-0032/2006

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0115)(1),

-   s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 30. června 2005 rozdělit návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele (2007–2013), aby byl přidělen jak Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, tak Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k vypracování dvou samostatných zpráv,

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 153 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0225/2005),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A6-0032/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   zdůrazňuje, že finanční prostředky na období po roce 2006 uvedené v legislativním návrhu závisí na rozhodnutí o příštím víceletém finančním rámci;

3.   vyzývá Komisi, aby v případě potřeby předložila po přijetí příštího víceletého finančního rámce návrh na úpravu finanční referenční částky programu;

4.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. března 2006 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2006/ES, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti ochrany spotřebitele (2007-2013)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 153 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Prostřednictvím akcí v oblasti ochrany spotřebitele může Společenství přispět k ochraně bezpečnosti a hospodářských zájmů občanů.

(2)  Proto je vhodné zavést akční program Společenství v oblasti ochrany spotřebitele, kterým se nahradí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 20/2004/ES ze dne 8. prosince 2003, kterým se zřizuje obecný rámec financování opatření Společenství na podporu spotřebitelské politiky v letech 2004 až 2007(5). Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno.

(3)  Začlenění zájmů spotřebitele do všech politik Společenství v souladu s článkem 153 Smlouvy by se mělo chápat jako vysoká priorita, stejně tak jako začlenění cílů spotřebitelské politiky, které jsou stanoveny v tomto programu. Koordinace s ostatními politikami a programy Společenství je klíčovým bodem začlenění ochrany spotřebitele do ostatních politik. Ve snaze podpořit součinnost a zabránit dvojímu provádění by další fondy a programy Společenství měly poskytnout finanční podporu na to, aby začlenily zájmy spotřebitele do svých příslušných oblastí.

(4)  Obecným evropským zájmem je, aby bezpečnost služeb a nepotravinářských výrobků a hospodářské zájmy občanů, jakož i zájmy spotřebitelů v rámci vytváření norem pro výrobky a služby, byly zastoupeny na úrovni Společenství. Dosažení klíčových cílů programu může rovněž záležet na existenci specializovaných sítí, které ke svému  fungování a rozvoji vyžadují rovněž příspěvky Společenství. S ohledem na zvláštní povahu příslušných organizací a v případech výjimečné užitečnosti se na obnovení podpory Společenství ve prospěch fungování takovýchto organizací nevztahuje zásada postupného snižování podpory Společenství.

(5)  Provádění programu by mělo vycházet ze stávajících akcí a strukturálních nástrojů v oblasti ochrany spotřebitele a rozvíjet je. Provádění by mělo být zajištěno za úzké spolupráce s příslušnými organizacemi a agenturami.

(6)  Opatření nezbytná k provádění tohoto rozhodnutí se přijmou v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(6), přičemž se zohlední potřeba průhlednosti a rozumná rovnováha mezi různými cíli programu.

(7)  Při provádění programu by se mělo přihlédnout k tomu, že vnitřní trh nebude správně fungovat, pokud budou spotřebitelé v některých členských státech chráněni méně než v ostatních. Program by se proto měl speciálně zaměřit na posílení ochrany spotřebitelů a informování spotřebitelů v nových členských státech v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2005 o podpoře a ochraně zájmů spotřebitele v nových členských státech(7).

(8)  Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (dále jen "dohoda o EHP") umožňuje v oblasti ochrany spotřebitele spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (dále jen "země ESVO/EHP"), na straně druhé. Je rovněž třeba stanovit opatření pro otevření programu pro další země, zejména země sousedící se Společenstvím, země, které podaly žádost o přistoupení, kandidátské země nebo země přistupující do Společenství.

(9)  Ve snaze přispět k dosažení cílů programu je třeba podporovat udržování odpovídajících vztahů se třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a to s ohledem na veškeré případné dohody mezi těmito zeměmi a Společenstvím. V důsledku toho mohou aktivity prováděné třetími zeměmi doplňovat aktivity financované tímto programem v oblastech společného zájmu, avšak tyto země neobdrží finanční příspěvek v rámci tohoto programu.

(10)  Je vhodné rozvíjet spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi ve snaze provádět program prostřednictvím maximalizace efektivity a účinnosti akcí pro ochranu spotřebitele na mezinárodní úrovni a úrovni Společenství s ohledem na zvláštní povahu a role různých organizací.

(11)  Ve snaze zvýšit hodnotu a dopad programu by se měla pravidelně sledovat a hodnotit přijatá opatření, a to včetně nezávislých externích hodnocení. Pro účely hodnocení politik ochrany spotřebitele by bylo pokud možno potřeba formulovat měřitelné cíle a vyvinout platné ukazatele.

(12)  Vzhledem k úloze, kterou v každodenním životě hrají malé podniky a řemeslná odvětví, když podávají zákazníkům informace a rady jak o výrobcích a službách, tak pokud jde o případy zdravotní krize nebo rizika týkající se používání určitých materiálů, je třeba podpořit činnost těchto podniků a odvětví a  jejich organizací ve prospěch zákazníků na všech úrovních a dbát na to, aby malé podniky a řemeslná odvětví mohly dodržovat právní předpisy Společenství.

(13)  Jelikož sledovaných cílů akce v oblasti ochrany spotřebitele nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a to z důvodu mezistátní povahy těchto otázek, a proto je možné snadněji dosáhnout těchto cílů na úrovni Společenství, neboť akce Společenství v oblasti ochrany bezpečnosti a hospodářských zájmů občanů jsou účinnější a efektivnější než akce na vnitrostátní úrovni, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(14)  Komise by měla zajistit vhodný přechod mezi tímto programem a programem, který nahrazuje, a to zejména s ohledem na pokračování víceletých opatření a rovněž na hodnocení úspěchů předchozího programu a oblastí, kterým je třeba věnovat více pozornosti.

(15)  Pokud se Komise rozhodne přenést pravomoc s ohledem na logistickou a administrativní stránku realizace tohoto programu, měla by tak učinit po analýze nákladů a výnosů, která přinese kladný výsledek, a zjistit, zda není vhodnější rozšířit pravomoci "výkonné agentury pro program veřejného zdraví" než zřídit další výkonnou agenturu.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zavedení programu

Zavádí se akční program Společenství v oblasti ochrany spotřebitele, který se vztahuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, dále jen "program".

Článek 2

Účel a cíle

1.  Program doplňuje a podporuje politiky členských států a přispívá k ochraně bezpečnosti a hospodářských zájmů občanů prostřednictvím akcí s přidanou hodnotou.

2.  Cíl uvedený v odstavci 1 je prováděn prostřednictvím následujících cílů, jichž bude dosaženo akcemi a nástroji stanovenými v příloze I:

Článek 3

Způsoby provádění

1.  Akce zaměřené na účel a cíle podle článku 2 plně využívají vhodné dostupné metody provádění, a to zejména:

2.  Pro účely odst. 1 písm. a) nepřekročí finanční příspěvek Společenství tyto stropy:

3.  Obnovení finančních příspěvků na akce stanovené v odst. 2 písm. b) a c) může být osvobozeno od zásady postupného snižování.

4.  Pro účely odst. 1 písm. a) mohou finanční příspěvky Společenství, pokud to odůvodňuje povaha cíle, jehož má být dosaženo, zahrnovat společné financování Společenstvím a jedním nebo více členskými státy či Společenstvím a příslušnými orgány dalších účastnících se zemí. V takovém případě nepřekročí příspěvek Společenství 50 %, kromě případů výjimečné užitečnosti, kdy příspěvek Společenství nepřekročí 70 %.

5.  Pro účely čl. 1 písm. a) mohou být finanční příspěvky Společenství rovněž poskytovány formou paušální podpory, pokud je tento druh podpory vhodný vzhledem k povaze příslušných akcí. V případě takových finančních příspěvků se nepoužijí procentuální stropy stanovené ve výše uvedených odstavcích 2 a 4. Kritéria výběru, sledování a hodnocení takových akcí se upraví podle potřeby.

6.  V ročním plánu práce uvedeném v čl. 7 odst. 1 písm. a) se předem stanoví kritéria, která hodnotí, zda se nejedná o případ výjimečné užitečnosti uvedený v odst. 2 písm. a) a v odstavci 4.

Článek 4

Provádění programu

Komise zajistí provádění programu v souladu s ustanoveními článku 7.

Článek 5

Financování

1.  Orientační finanční rámec pro provádění tohoto programu v sedmiletém období počínaje 1. lednem 2007 uvedeném v článku 1 se stanoví na 233 460 000 EUR.

2.  Roční rozpočet schválí rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

3.  Celkové správní výdaje na tento program, včetně interních výdajů a výdajů na řízení jakékoli výkonné agentury vytvořené nebo rozšířené za účelem správy tohoto programu by měly být přiměřené úkolům stanoveným pro tento program a stanou se předmětem rozhodnutí rozpočtových a legislativních orgánů.

Článek 6

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor (dále jen "výbor").

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 7

Prováděcí opatření

1.  Opatření nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí se přijmou postupem podle čl. 6 odst. 2, pokud jde o:

2.  Komise přijme všechna nezbytná opatření pro provádění tohoto rozhodnutí. Výbor je o těchto opatřeních informován.

Článek 8

Účast třetích zemí

Článek 9

Mezinárodní spolupráce

Během provádění programu jsou podporovány vztahy se třetími zeměmi, které se neúčastní programu, a s příslušnými mezinárodními organizacemi.

Článek 10

Sledování, hodnocení a šíření výsledků

1.  Za úzké spolupráce s členskými státy Komise sleduje provádění akcí programu na základě jeho cílů. Předkládá zprávu výboru a informuje Evropský parlament a Radu.

2.  Na žádost Komise poskytnou členské státy informace o provádění a dopadu tohoto programu.

3.  Komise zajistí, aby bylo hodnocení programu provedeno tři roky po jeho začátku a následně po jeho ukončení. Komise sdělí závěry těchto hodnocení, k nimž doplní své připomínky, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.  Komise zveřejní výsledky provedených akcí v souladu s tímto rozhodnutím a zajistí jejich distribuci.

Článek 11

Zrušení

Zrušuje se rozhodnutí č. 20/2004/ES.

Článek 12

Přechodná opatření

Komise přijme všechna nezbytná opatření, aby zajistila přechod mezi opatřeními přijatými na základě rozhodnutí č. 20/2004/ES a opatřeními, která se mají provádět podle tohoto programu.

Článek 13

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V .............., dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Akce a nástroje uvedené v článku 2.

Cíl I: Lepší znalost spotřebitelů a trhů

Akce 1: Sledování a hodnocení rozvoje trhu a dopadu na hospodářské a ostatní zájmy spotřebitelů, včetně průzkumu cen, shromažďování a analýz stížností spotřebitelů, analýz přeshraničního uvádění na trh a nákupů spotřebitelů u obchodníků, jakož i průzkum změn struktury trhu.

Akce 2: Shromažďování a výměna údajů a informací, které představují vědomostní základnu pro rozvoj spotřebitelské politiky a pro začlenění spotřebitelských zájmů do ostatních politik Společenství, včetně průzkumu přístupu spotřebitelů a podniků, výzkumných prací zaměřených na spotřebitele a trhy v oblasti finančních služeb, shromažďování a analýzy statistických a jiných příslušných údajů, jejichž statistické prvky budou v případě potřeby vyvíjeny prostřednictvím statistického programu Společenství.

Akce 3: Shromažďování, výměna, analýza údajů a rozvoj nástrojů hodnocení představujících vědeckou znalostní základnu o bezpečnosti spotřebních výrobků a služeb, včetně vystavení spotřebitelů chemickým látkám uvolňovaným z výrobků.

Akce 4: Zavedení mechanismu pravidelného podávání zpráv o spotřebě a ochraně spotřebitelů na evropském trhu založeného na zřízení stálého systému podávání informací spotřebitelům a sledování vývoje ve spotřebitelské oblasti na evropské úrovni, který bude shromažďovat, zpracovávat a analyzovat údaje, jež lze použít k poskytování objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací, které Společenství a členským státům umožní přijmout opatření na ochranu spotřebitelů, vyhodnotit výsledky těchto opatření, podpořit výměnu informací o nejlepších postupech a zaručit správné informování veřejnosti o spotřebitelských otázkách na vnitřním trhu.

Akce 5: Zjištění stavu platných právních předpisů, nařízení a postupů používaných v různých členských státech a opatření na provedení právních předpisů Společenství v členských státech.

Cíl II – Lepší a jednotné předpisy v oblasti ochrany spotřebitele

Cíl III - Lepší vymáhání právních předpisů, kontrola a domáhání se práv

Akce 8: Zřízení obecného institucionálního a právního rámce pro spolupráci mezi členskými státy při uplatňování právních předpisů.

Akce 9: Finanční příspěvek na společné specifické akce zaměřené na dohled a vymáhání právních předpisů s cílem zlepšit administrativní spolupráci a spolupráci při provádění právních předpisů Společenství na ochranu spotřebitele, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků(8), a ostatní akce v oblasti administrativní spolupráce.

Akce 11: Sledování fungování a hodnocení dopadu alternativních systémů na řešení sporů spotřebitelů.

Akce 12: Sledování provedení a uplatňování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele v členských státech, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (směrnice o nekalých obchodních praktikách)(10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci při ochraně spotřebitele)(11), jakož i v oblasti národních spotřebitelských politik.

Akce 13: Poskytnout spotřebitelským organizacím, zejména pak spotřebitelským organizacím v nových členských státech, specifické technické a právní informace a podpořit tak jejich přínos pro akce zaměřené na vymáhání právních předpisů a na dohled.

Cíl IV – Zvýšená schopnost občanů lépe se rozhodovat o svých zájmech jako spotřebitelé: lépe informovaní, vzdělanější a odpovědnější spotřebitelé

Akce 15: Rozvoj a zachování snadno a veřejně dostupných databází poskytujících informace o aplikaci právních předpisů Společenství v oblasti ochrany spotřebitele a související judikatury.

Akce 16: Informační akce o opatřeních na ochranu spotřebitele a o právech spotřebitele, zejména v nových členských státech, ve spolupráci s tamními spotřebitelskými organizacemi.

Akce 17: Vzdělávání spotřebitelů, včetně konkrétních akcí zaměřených na mladé spotřebitele, starší spotřebitele a specifické skupiny spotřebitelů, kteří jsou zjevně méně schopni chránit své zájmy, a rozvoj vzdělávacích interaktivních nástrojů pro spotřebitele.

Akce 18: Zastupování zájmů spotřebitelů Společenství na mezinárodních fórech, včetně mezinárodních normalizačních orgánů a mezinárodních obchodních organizací.

Akce 19: Vzdělávání pro pracovníky regionálních a národních spotřebitelských organizací a spotřebitelských organizací na úrovni Společenství a další akce zaměřené na budování kapacity.

Akce 20: Finanční příspěvky na společné akce s veřejnými nebo neziskovými subjekty, které vytvářejí sítě na úrovni Společenství, poskytující informace a pomoc spotřebitelům s cílem jim pomoci při uplatňování jejich práv a získávání přístupu k právní pomoci a poradenství, zprostředkování a jiným druhům alternativního řešení sporů, včetně systému Komise SOLVIT, přičemž všechny má zaštiťovat síť evropských spotřebitelských center. Zvláštní pozornost bude věnována pomoci novým členským státům a přistupujícím zemím.

Akce 21: Finanční příspěvky na činnost spotřebitelských organizací Společenství, které zastupují zájmy spotřebitelů při vytváření norem pro výrobky a služby na úrovni Společenství.

Akce 22: Finanční příspěvky na činnost spotřebitelských organizací na úrovni Společenství.

Akce 23: Posílení schopností spotřebitelských organizací v členských státech, které mají kratší tradici ochrany spotřebitelů a účasti spotřebitelů na vytváření politik, tím že jim zajistí školení k získání odborných znalostí a finanční podporu na informační kampaně a kontrolu právních předpisů na ochranu spotřebitelů Společenství.

Akce 24: Poskytnout spotřebitelským organizacím specifické technické a právní informace ve snaze podpořit jejich účast a přínos pro konzultační proces týkající se legislativních a nelegislativních iniciativ Společenství v oblastech jako politiky vnitřního trhu, služby obecného zájmu a desetiletý rámcový program pro udržitelnou výrobu a spotřebu.

Cíl V – Zvýšená účast občanské společnosti, výzkumných subjektů a zúčastněných stran na vytváření politik na ochranu spotřebitelů a rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu ochrany spotřebitelů, aby se splnily potřeby společnosti a nedošlo k překrývání

Akce 25: Podpora a posílení spotřebitelských organizací na úrovni Společenství.

Akce 26: Vytváření sítě nevládních spotřebitelských organizací a jiných zúčastněných stran.

Akce 27: Posílení poradních orgánů a mechanismů na úrovni Společenství.

Cíl VI – Začlenění cílů politiky ochrany spotřebitele

Akce 28: Rozvoj a používání metod hodnocení dopadu politik a činností Společenství na zájmy spotřebitelů.

Akce 29: Výměna nejlepších postupů s členskými státy v oblasti národních politik.

Cíl VII – Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele

Akce 30: Opatření ke spolupráci s mezinárodními organizacemi.

Akce 31: Opatření ke spolupráci se třetími zeměmi, které se neúčastní programu.

Akce 32: Podpora dialogu mezi spotřebitelskými organizacemi.

Společné akce pro všechny cíle

Akce 33: Finanční příspěvky na specifické projekty na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni za účelem uskutečnění cílů spotřebitelské politiky, včetně projektů na podporu přeshraniční výměny informací a nejlepších postupů.

Příloha II

Příjemci – Kritéria pro uplatnění článku 3

1.  Finanční příspěvky na akce stanovené čl. 3 odst. 2 písm. a) mohou být přiděleny jakékoli právnické osobě nebo sdružení právnických osob, včetně vhodných nezávislých veřejných subjektů nebo regionálních spotřebitelských organizací, jež jednají nezávisle na průmyslu a obchodu a zodpovídají za provádění projektů.

2.  Finanční příspěvky na akce stanovené čl. 3 odst. 2 písm. b) mohou být přiděleny spotřebitelským organizacím Společenství, které:

3.  Finanční příspěvky na akce stanovené čl. 3 odst. 2 písm. c) mohou být přiděleny spotřebitelským organizacím Společenství, které:

4.  Finanční příspěvky na akce stanovené čl. 3 odst. 4 mohou být přiděleny veřejnému subjektu nebo neziskové organizaci určené členským státem nebo příslušným kompetentním úřadem a schválené Komisí.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Stanovisko ze dne 14.2.2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). (3) Stanovisko ze dne 16.2.2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 23.3.2006. (5) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7). (6) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. (7) Přijaté texty, P6_TA(2005)0526. (8) Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4. (9) Úř. věst. L 66, 4.3.2004, s. 45. (10) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (11) Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1. Nařízení ve znění směrnice 2005/29/ES.

Usnesení Evropského parlamentu o právních profesích a obecném zájmu na fungování právních systémů

P6_TA(2006)0108 B6-0203/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na základní zásady OSN o úloze právníků ze dne 7. září 1990,

-   s ohledem na doporučení Rady Evropy Rec (2000)21 ze dne 25. října 2000 ke svobodě výkonu profese právníka,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 1994 o profesi notáře ve Společenství(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2001 o tarifních poplatcích a povinných sazbách pro některá svobodná povolání, zejména pro právníky, a o specifické úloze a specifickém postavení svobodných povolání v moderní společnosti(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2003 o tržních předpisech a pravidlech hospodářské soutěže pro svobodná povolání(3),

-   s ohledem na směrnici Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů(4),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace(5),

-   s ohledem na směrnici Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech(6),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(7),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 16. února 2006 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu(8),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. září 2005 nazvané: "Svobodná povolání – prostor pro další reformy" (KOM(2005)0405),

-   s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropských společenství o právních předpisech Společenství upravujících hospodářskou soutěž a o svobodě poskytování služeb, konkrétně ve vztahu k vnitrostátním pravidlům o minimálních právních poplatcích;

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropských společenství uznal, že:

B.   vzhledem k tomu, že jakákoli reforma právních profesí má dalekosáhlé důsledky nejen pro právo hospodářské soutěže, ale i pro oblast svobody, bezpečnosti a práva a obecněji i pro ochranu právního státu v Evropské unii,

C.   vzhledem k tomu, že základní zásady OSN o úloze právníků ze dne 7. září 1990 stanoví, že:

D.   vzhledem k tomu, že všichni lidé mají právo na odpovídající ochranu lidských práv a základních svobod, ať ekonomických, sociálních, kulturních, občanských nebo politických, je třeba, aby všichni měli faktický přístup k právním službám poskytovaným nezávislými zástupci právní profese,

E.   vzhledem k tomu, že povinnosti právníků udržet si nezávislost, vyhnout se střetu zájmů a zachovat si důvěrný přístup ke klientům jsou zejména ohroženy, pokud jsou právníci oprávněni vykonávat svou profesi v organizacích, které umožňují příslušníkům jiných profesí kontrolovat či podílet se na kontrole nad záležitostmi organizace prostřednictvím kapitálových investic či jiným způsobem, nebo v případech víceoborových partnerství s odborníky, kteří nejsou vázáni obdobnými profesními povinnostmi,

F.   vzhledem k tomu, že neregulovaná cenová konkurence mezi právníky, která vede ke snižování kvality poskytovaných služeb, jde na úkor spotřebitelů,

G.   vzhledem k tomu, že trh s právními službami se vyznačuje nevyvážeností informací mezi právníky a spotřebiteli, a to včetně malých a středních podniků, neboť spotřebitelé nemají k dispozici kritéria nezbytná k hodnocení kvality poskytovaných služeb,

H.   vzhledem k zachování etiky, důvěrného přístupu ke klientům a vysoké úrovně odborných znalostí je nutná organizace samosprávných systémů, jako jsou ty, které dnes vedou profesní subjekty a řády právních profesí,

I.   vzhledem k tomu, že notáři působící v oblasti občanského práva jsou jmenováni členskými státy jako veřejní činitelé, jejichž úkolem je příprava úředních dokumentů se zvláštní důkazní hodnotou a okamžitou vymahatelností,

J.   vzhledem k tomu, že notáři působící v oblasti občanského práva vykonávají jménem státu rozsáhlou vyšetřovací a kontrolní činnost v záležitostech spojených s mimosoudní právní ochranou, zejména v souvislosti s právem společností – v některých případech i v souvislosti s právem Společenství – a v rámci této činnosti podléhají disciplinárnímu dohledu ze strany příslušného členského státu, který je srovnatelný s dohledem nad soudci a státními úředníky,

K.   vzhledem k tomu, že částečné postoupení pravomocí státu je původně spjato s výkonem profese notáře působícího v oblasti občanského práva a v současné době k tomuto postoupení dochází pravidelně a představuje hlavní část činnosti notáře v oblasti občanského práva,

1.   plně uznává zásadní úlohu, kterou v demokratické společnosti sehrávají právní profese s cílem zaručit dodržování základních práv, právní stát a jistotu uplatňování práva ať už v případech, kdy právníci zastupují a hájí své klienty u soudů nebo jim poskytují právní poradenství;

2.   potvrzuje postoje, které zaujal a vyjádřil ve svých usneseních ze dne 18. ledna 1994 a 5. dubna 2001 a ve svém postoji ze dne 16. prosince 2003;

3.   upozorňuje na vysoký stupeň vzdělání nutný k výkonu právních profesí, na nutnost chránit v zájmu evropských občanů vzdělání, které je pro právní profese charakteristické, a na nutnost vybudovat mezi osobami vykonávajícími právní profese a jejich klienty zvláštní vztah založený na důvěře;

4.   potvrzuje význam pravidel nezbytných k zajištění nezávislosti, odborné způsobilosti, morální bezúhonnosti a odpovědnosti osob vykonávajících právní profese za účelem zaručení kvality jejich služeb ve prospěch jejich klientů i samotné společnosti a za účelem ochrany veřejného zájmu;

5.   vítá skutečnost, že Komise uznala, že reformy se nejlépe provádějí na národní úrovni a že pravidla pro výkon právních profesí mohou nejlépe formulovat orgány členských států, zejména legislativní orgány;

6.   připomíná, že Soudní dvůr přiznal vnitrostátním legislativním orgánům i profesním sdružením a subjektům určitý prostor pro vlastní uvážení, když posuzují, jaké prostředky jsou adekvátní a nezbytné k ochraně řádného výkonu právní profese v určitém členském státě;

7.   upozorňuje, že na každý druh činnosti profesní organizace je třeba pohlížet odděleně a že tedy pravidla hospodářské soutěže mají být uplatňována na organizace pouze tehdy, jednají-li výhradně v zájmu svých členů, a ne v případech, kdy jednají v obecném zájmu;

8.   připomíná Komisi, že cílem předpisů upravujících právní služby je chránit širokou veřejnost, zaručit právo na obhajobu a přístup k právní ochraně a poskytnout jistotu při uplatňování práva, a že proto tyto předpisy nemohou být definovány tak, aby odpovídaly stupni kultivovanosti klientů;

9.   vybízí profesní subjekty, organizace a sdružení právních profesí, aby vypracovaly kodexy chování, které by fungovaly na evropské úrovni a zahrnovaly by i pravidla pro organizační otázky, kvalifikaci, profesní etiku, dohled, odpovědnost a sdělení, a zajistily tak, aby konečným uživatelům právních služeb byly poskytnuty nezbytné záruky integrity a zkušeností i řádný výkon spravedlnosti;

10.   vyzývá Komisi, aby zohlednila specifickou roli právních profesí ve společnosti, která je řízena právním státem, a aby provedla důkladnou analýzu fungování trhu s právními službami, pokud prosazuje zásadu "méně předpisů znamená lepší předpisy";

11.   vyzývá Komisi, aby případně uplatňovala pravidla hospodářské soutěže v souladu s judikaturou Soudního dvora;

12.   domnívá se, že s veřejnými zájmy, které jsou nadřazeny zásadám EU platným pro hospodářskou soutěž, se lze setkat v právních systémech těch členských států, v nichž jsou příslušná pravidla přijata nebo v nichž nabývají účinku, a že neexistuje žádná definice testu, který by prokázal, co je veřejný zájem EU;

13.   vyzývá Komisi, aby právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže neuplatňovala na problematiku, která podle ústavního rámce EU náleží do působnosti členských států, jako je například přístup k právní ochraně, která zahrnuje i takové záležitosti jako jsou přehledy poplatků, které by měly používat soudy na úhradu poplatků účtovaných právníky;

14.   zdůrazňuje, že dřívější překážky bránící v užívání svobody usazení a poskytování služeb právními profesemi byly teoreticky účinně odstraněny směrnicemi 77/249/EHS, 98/5/ES a 2005/36/ES; konstatuje ovšem, že revize proběhne za dva roky a toto důkladné hodnocení očekává se zájmem;

15.   domnívá se, že tarifní poplatky a jiné povinné sazby za právníky a právní profese, a to i za mimosoudní služby, nejsou porušením článků 10 a 81 Smlouvy, pokud je jejich použití odůvodněno prosazováním legitimního veřejného zájmu a pokud členské státy aktivně dohlížejí na zapojení soukromých subjektů do rozhodovacího postupu;

16.   domnívá se, že podle článku 49 Smlouvy, směrnice 2005/36/ES a směrnice 77/249/EHS je možné používat princip země určení i na tarifní poplatky a povinné sazby za služby právníků a jiných právních profesí;

17.   domnívá se, že článek 45 Smlouvy musí být v plném rozsahu uplatňován na profesi notářů působících v oblasti občanského práva jako takovou;

18.   vyzývá Komisi, aby při posuzování pravidel platných pro výkon právních profesí v členských státech pečlivě zvážila zásady a obavy vyslovené v tomto usnesení;

19.   vybízí profesní organizace, aby nadále rozvíjely své činnosti v oblasti právní pomoci a zajistily právo každého občana na právní poradenství a právního zástupce;

20.   pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Komisi.

(1) Úř. věst. C 44, 14.2.1994, s. 36. (2) Úř. věst. C 21 E, 24.1.2002, s. 364. (3) Úř. věst. C 91 E, 15.4.2004, s. 126. (4) Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17. (5) Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36. (6) Úř. věst. L 26, 31.1.2003, s. 41. (7) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. (8) Přijaté texty, P6_TA(2006)0061.

Usnesení Evropského parlamentu o evropském smluvním právu a přezkumu acquis: cesta vpřed (2005/2022(INI))

P6_TA(2006)0109 A6-0055/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0055/2006),

A.   vzhledem k tomu, že přestože se zdá, že by iniciativa v oblasti evropského smluvního práva, tak jak je popsána ve sdělení Komise ze dne 11. října 2004 (KOM(2004)0651) a o které Komise podala zprávu ve své první výroční zprávě o pokroku (KOM(2005)0456), měla být považována především za pokus o lepší tvorbu právních předpisů na úrovni EU, není v žádném případě jasné, kam povede z hlediska praktických výsledků, nebo na jakém právním základě bude přijat jakýkoli závazný nástroj nebo nástroje,

B.   vzhledem k tomu, že je zřejmé, že mnoho výzkumných pracovníků a zainteresovaných odborníků, kteří na tomto projektu pracují, se domnívá, že konečným dlouhodobým výsledkem bude evropský závazkový zákoník nebo dokonce plnohodnotný evropský občanský zákoník, přestože Komise popírá, že je to jejím cílem, je tento projekt v každém případě zdaleka nejdůležitější iniciativou, která na poli občanského práva probíhá,

C.   vzhledem k tomu, že rozhodnutí pracovat na takovém zákoníku musí přijmout politické orgány, protože samotné rozhodnutí zvolit formu zákoníku je politické, a jeho obsah, třebaže právní, je předurčen společenskými a politickými cíli; vzhledem k tomu, že v budoucnu možná bude existovat politická vůle takový zákoník přijmout, je nezbytné, aby byla současná práce provedena dobře a s náležitým politickým vstupem,

D.   vzhledem k tomu, že i když je tato iniciativa ve své současné podobě omezená na racionalizaci a zjednodušení acquis v oblasti ochrany spotřebitele a na vytvoření alternativních standardních smluvních podmínek, je nezbytné, aby se tohoto procesu náležitě účastnily i politické orgány; v této souvislosti by mohla sloužit jako model nedávná zkušenost Nizozemska s přijímáním nového občanského zákoníku,

E.   vzhledem k tomu, že pokud je cílem přezkum acquis na ochranu spotřebitelů, aby se tak zvýšila důvěra veřejnosti na vnitřním trhu, je vhodné přijmout vysokou úroveň ochrany spotřebitelů,

F.   vzhledem k tomu, že konečný produkt této iniciativy by měl být otevřený změnám ze strany zákonodárce ES, který by ho měl oficiálně přijmout,

G.   vzhledem k tomu, že stávající acquis na ochranu spotřebitele je zvláštní oblastí práva Společenství, která odráží snahy zákonodárce ES poskytovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů v souladu se smlouvami, a ačkoli je jasné, že iniciativa v oblasti evropského smluvního práva má širší působnost v zabezpečování a rozvíjení soudržnosti smluvního práva jako celku, nemělo by dojít k tomu, aby hodnoty, které tvoří jádro acquis na ochranu spotřebitele, byly zeslabeny,

Základní principy a cíle

1.   opakuje své přesvědčení, vyjádřené v usnesení ze dne 26. května 1989(1), 6. května 1994(2) , 15. listopadu 2001(3) a 2. září 2003(4), že jednotný vnitřní trh nemůže plně fungovat, pokud dále nepokročí harmonizace občanskoprávních předpisů;

2.   vyzývá Komisi, aby ihned využila probíhající práce výzkumných skupin na přípravě návrhů evropského smluvního práva a práce sdružení pro společný referenční rámec (CFR-Net)(5), a použila jejich výsledky nejprve k přezkumu acquis v oblasti občanského práva a poté k vypracování systému občanského práva Společenství;

Základní právní otázky

3.   naléhavě doporučuje, aby navrhovaný společný referenční rámec a připravované smluvní právo nebyly zpracovány tak, aby jednostranně upřednostňovaly určitou omezenou skupinu účastníků právních transakcí;

4.   připomíná Komisi, že pojem "podnikatelský subjekt" zahrnuje kromě velkých korporací i malé podniky (třeba jen s jediným společníkem), což bude často vyžadovat smlouvy ušité přesně na míru jejich potřebám, které zohledňují jejich poměrnou zranitelnost ve smluvních vztazích s velkými korporacemi;

5.   poukazuje na to, že právo, které se má vytvořit, musí být použitelné nejen v právních transakcích mezi podniky, ale také mezi podniky a spotřebiteli;

6.   vyzývá Komisi k tomu, aby v nutných případech rozlišovala mezi právními ustanoveními platnými pro vztahy mezi podniky a ustanoveními pro vztahy mezi podniky a spotřebiteli, a důsledně dodržovala jejich oddělení;

7.   zdůrazňuje, že je důležité zohlednit základní princip svobody uzavřít smlouvu, zejména pokud jde o vztahy mezi podniky;

8.   zdůrazňuje, že při harmonizaci smluvního práva je důležité mít na zřeteli evropský sociální model;

9.   požaduje, aby byly respektovány odlišnosti právních tradic a systémů;

10.   žádá Komisi, aby ve svých budoucích návrzích v dostatečné míře a přesně vymezila, v jakém vztahu budou tyto návrhy vůči pravidlům Společenství pro řešení kolize právních předpisů a vůči vnitrostátním právním řádům, zejména pokud jde o podmínky pro určení platnosti volby rozhodného práva, mandatorní předpisy a úlohu "lex fori";

11.   konstatuje, že pokud bude právní úprava jednotlivých aspektů smluvního práva zacházet do přílišných podrobností, hrozí nebezpečí, že nebude možné pružně reagovat na změny právních okolností; proto se vyslovuje pro přijetí obecné úpravy a právních pojmů, které nejsou přesně definovány a poskytují soudům v jejich rozsudcích nezbytný prostor pro uvážení;

12.   žádá Komisi, aby provedla podrobnou studii vyhodnocení hospodářského a právního dopadu pro všechna legislativní opatření týkající se občanského práva;

Procedurální otázky

13.   vítá první výroční zprávu Komise o pokroku a schvaluje její pečlivý a promyšlený přístup k přezkumu cquis na ochranu spotřebitele;

14.   vyzývá k tomu, aby se na této práci podílela celá Komise, pod vedením Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost a zvláště pak za účasti Generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby a Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele, aby byl tento projekt po hmotné i personální stránce zabezpečen úměrně svému významu a rozsahu;

15.   vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila jasný legislativní plán stanovující budoucí právní nástroje, s jejichž pomocí Komise hodlá využít výsledky práce výzkumných skupin a sdružení CFR-Net v právních transakcích;

16.   vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila oficiální plán postupných konzultací probíhající práce s Parlamentem a konečné implementace výsledků práce výzkumných pracovníků a sdružení CFR-Net;

17.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že výsledky získané sdružením budou odpovídajícím způsobem zohledněny při práci výzkumných skupin;

18.   podporuje Komisi v její snaze o lepší tvorbu právních předpisů, ale zdůrazňuje, že práce, kterou vykonávají výzkumní pracovníci při rozvoji společného referenčního rámce (CFR), se musí držet jasných hlavních směrů stanovených zákonodárcem ES;

19.   žádá Komisi, aby napomohla k objasnění výzkumu a postupu zainteresovaných subjektů tím, že vytvoří organizační schéma a/nebo vývojový diagram, do kterého budou zaneseny všechny jednotlivé zúčastněné skupiny, pracovní skupiny, strany atd. s odkazem na jejich úlohu a pozici v procesech;

20.   domnívá se, že je žádoucí, aby Komise předložila Parlamentu na základě závěrečné zprávy výzkumných pracovníků různá možná právní řešení, a připomíná, že konečné přijetí společného referenčního rámce se může uskutečnit až po politickém schválení Parlamentem a Radou;

21.   vyzývá Komisi, aby Parlament průběžně informovala – alespoň ve čtvrtletních zprávách – o dosažených výsledcích a postupu práce výzkumných skupin a sdružení;

22.   požaduje, aby čtvrtletní zprávy obsahovaly nejméně tyto tři druhy informací:

23.   vyzývá Komisi, aby ve všech svých krocích, které bude podnikat směrem k rozvoji společného referenčního rámce, jednala v co nejužší spolupráci s Parlamentem; je toho názoru, že s Parlamentem by se měla konzultovat nejdříve struktura návrhu a následně každá hlava či oddíl společného referenčního rámce (v závislosti na jeho konečné struktuře) v průběhu jeho dokončování a potom nakonec konečný nástroj;

24.   vyzývá Komisi, aby před přijetím jakýchkoli dalších plánovacích opatření konzultovala s Parlamentem;

25.   vyzývá Komisi, aby poskytla zástupcům zájmů praxe více času na přípravu a projednání celkového obsahu práce pracovních skupin CFR-Net;

26.   vyzývá organizace, které v CFR-Net zastupují zájmové skupiny, aby se samy dohodly, kteří zástupci se zúčastní jednání;

27.   pověřuje Výbor pro právní záležitosti a výbory, které byly požádány o stanovisko k evropskému smluvnímu právu, aby průběžně sledovaly práci Komise, výzkumných skupin a sdružení, a aby v případě potřeby vypracovaly stanovisko k výsledkům, které bude Komise pravidelně předkládat;

28.   vyzývá všechna předsednictví Rady, aby ve spolupráci s Komisí a Parlamentem uspořádala fórum, na němž bude možno předložit a projednat dosažený pokrok a výsledky postupu;

29.   s cílem zviditelnit tento ambiciózní a dlouhodobý projekt a upoutat na něj pozornost, kterou vyžaduje, se Parlament zavazuje pečlivě zvážit, jak by se mu měl nejlépe věnovat on sám, a v souladu s tím navrhuje zřízení projektového týmu Parlamentu, který by měl být přiměřeně zajištěn tak, aby se mohl během funkčního období Parlamentu zabývat tímto dlouhodobým projektem, a který by měl dodržovat postup posílené spolupráce mezi výbory.

o
o   o

30.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 158, 26.6.1989, s. 400. (2) Úř. věst. C 205, 25.7.1994, s. 518. (3) Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 538 (4) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 95. (5) Sdružení těch, kteří zastupují zájmy spotřebitelských organizací, průmyslu, obchodu a právních profesí (CFR-Net).

Usnesení Evropského parlamentu o zajištění dodávek energií v Evropské unii

P6_TA(2006)0110 RC-B6-0189/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že zajištění energie by se mělo považovat za nezbytný prvek koncepce globální bezpečnosti a že má stále větší dopad na celkovou bezpečnost Evropské unie,

B.   vzhledem k tomu, že Komise přijala zelenou knihu o Evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (KOM(2006)0105),

C.   vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti energie má tři hlavní cíle: zajištění dodávek, konkurenceschopnost a ochranu životního prostředí;

D.   vzhledem k tomu, že závislost EU-25 na dovozu energie dosahovala 48 % (v roce 2002) a že do roku 2030 se počítá s nárůstem závislosti na dovozu na 71 %, nebude-li přijato doplňující opatření, a vzhledem k tomu, že jistota dodávek je jednou z nejdůležitějších podmínek zajištění energie;

E.   vzhledem k tomu, že 76,6 % spotřeby ropy, 53 % spotřeby zemního plynu, 35,4 % spotřeby uhlí a téměř 100 % spotřeby uranu a výrobků z uranu v EU je pokrýváno dovozem,

F.   vzhledem k tomu, že spotřeba primární energie v EU-25 v roce 2005 činila 1 700 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe), z toho 38 % tvořila ropa, 23 % zemní plyn, 18 % uhlí/tuhá paliva, 15 % jaderná energie a 6 % obnovitelné zdroje energie,

G.   vzhledem k tomu, že v roce 2004 se na konečném užívání energie v EU podílel 28 % průmysl, 31 % doprava a 41 % budovy,

H.   vzhledem k tomu, že v EU-25 získává 31 % elektrické energie z jaderných zdrojů, 25 % z tuhých paliv (převážně uhlí), 18 % ze zemního plynu, 14 % z obnovitelných zdrojů energie a 5 % z ropy,

I.   vzhledem k tomu, že konečná energetická náročnost v EU-25 se průběžně snižuje tak, že v roce 2004 dosahovalo množství použité energie na jednotku ekonomického výkonu v poměru k potřebě z roku 1980 pouze 70 %; vzhledem k tomu, že spotřeba primární energie v EU-25 roste v průměru o 0,8 % ročně, tedy o 0,5 % na osobu a rok za totéž období,

J.   vzhledem k tomu, že 59 % ropy spotřebované v EU-25 v roce 2004 se použilo v odvětví dopravy, 17 % v budovách, 16 % mimo výrobu energie a 8 % v průmyslu; vzhledem k tomu, že Komise očekává nárůst potřeby odvětví dopravy do roku 2030 nejméně o 30 %, přičemž potřeba letecké dopravy poroste až o 5 % za rok,

K.   vzhledem k tomu, že 29 % zemního plynu spotřebovaného v EU-25 v roce 2004 se použilo na výrobu elektrické energie a zbývajících 71 % se použilo mimo energetiku (v průmyslu, na bydlení, atd.),

L.   vzhledem k tomu, že ačkoli poptávka po uhlí v EU mnoho let klesá, závislost na dovozu již dosáhla 35,4 % a podíl dovozu na spotřebě roste,

M.   vzhledem k tomu, že třináct členských států získává elektrickou energii z jaderných zdrojů a že některé členské státy oznámily politiku postupného odstavování jaderných elektráren,

N.   vzhledem k tomu, že trh energie v EU není v současné době integrovaný ani dostatečně konkurenceschopný,

O.   vzhledem k tomu, že EU stanovila jako cíl zvýšit do roku 2010 podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů z 6 % na 12 %, na 22,1 % u elektřiny a na 5,75 % u paliv; vzhledem k tomu, že těchto cílů lze dosáhnout, pokud tomu všechny členské státy přizpůsobí svou politiku,

P.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada se chystají přijmout směrnici 2006/32/ES o energetické účinnosti u koncového uživatele a o energetických službách, která vyžaduje, aby členské státy vypracovaly soubor akčních plánů vytyčujících jejich strategii na úsporu energie v průběhu příštích devíti let,

Q.   vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie jsou hlavně domácího původu a lze je používat ve všech odvětvích, tj. při výrobě elektřiny, tepla a chlazení i v dopravě,

R.   vzhledem k tomu, že podle posledních výsledků průzkumu veřejného mínění Eurobarometer o energii se téměř polovina všech občanů EU (48 %) domnívá, že jejich národní vláda by se měla zaměřit na rozvoj využívání sluneční energie, dále na podporu pokročilého výzkumu nových technologií v oblasti energetiky (41 %) a na rozvoj využití větrné energie (31 %), zatímco dotazovaní již méně oceňovali regulaci vedoucí ke snížení závislosti na ropě (23 %) a rozvoj využití jaderných zdrojů (12 %),

S.   vzhledem k tomu, že EU by měla využít svého značného potenciálu, pokud jde o úsporu energie ve všech odvětvích, včetně odvětví dopravy, a pokud jde o rozvoj nových obnovitelných zdrojů energie a technologii,

T.   vzhledem k tomu, že energie je zdroj nezbytný pro hospodářský růst, zaměstnanost a rozvoj v sociální oblasti a že v důsledku narušení dodávek energie může dojít k nestabilitě a k ohrožení míru,

U.   vzhledem k tomu, že dohoda mezi Ruskem a Alžírskem může být prvním krokem k založení "OPECu" pro zemní plyn (Rusko a Alžírsko byly mezi prvními dodavateli zemního plynu pro Evropskou unii) se značným střednědobým a dlouhodobým dopadem jak na cenu plynu, tak na bezpečnost zásobování;

Hovořit jednohlasně

1.   vítá novou zelenou knihu Komise o udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energetické politice pro Evropu; podotýká však, že dotyčná zelená kniha nenavrhuje nové cíle ani neobsahuje konkrétní návrhy, které by reagovaly na poslední výzvy ke společné energetické politice; nabádá Komisi a Radu, aby zajistily rychlý politický proces s cílem dosáhnout ambicióznější evropské energetické politiky, která by co nejdříve zahrnula konkrétní akční plán; požaduje, aby byl Parlament v tomto procesu náležitě konzultován;

2.   konstatuje, že dotyčná zelená kniha se nezabývá důležitými odvětvími, která do značné míry závisí na dovážených zdrojích energie, jako jsou zejména doprava a letectví; domnívá se, že tato zelená kniha je v oblasti dopravy méně ambiciózní než závěrečná zpráva Komise o CARS-21;

3.   podotýká, že nedávné spory ohledně cen zemního plynu mezi Ruskem a jeho sousedy, ale i poslední zvýšení cen surové ropy, odhalily zranitelnost dodávek a distribuce energie; bere na vědomí, že energetická politika v úzkém smyslu se musí spojovat se zahraniční a bezpečnostní politikou; žádá Komisi, aby reagovala na poslední výzvy ke společné energetické politice;

4.   vyzývá EU, aby převzala iniciativu a zahájila širokou spolupráci se všemi velkými zeměmi, které spotřebovávají ropu a zemní plyn, jakou jsou Spojené státy americké, Japonsko, a s velkými rychle se rozvíjejícími ekonomikami, jako je Indie a Čína, s cílem vypracovat komplexní a globální strategii organizace strany poptávky a spojit úsilí o vyvážení oligopolu na straně nabídky; trvá na tom, že tato strategie by rovněž měla podporovat nejlepší technologie úspory energie a energetické účinnosti a používání alternativních zdrojů energie;

5.   uznává význam dobrých politických vztahů s partnerskými zeměmi EU, které jsou hlavními dodavateli energie, zejména s Norskem, které zůstává třetím největším producentem ropy na světě a které nabízí stabilní dodávky energie a disponuje prověřenými vztahy s Ruskem v energetickém odvětví;

6.   souhlasí se závěry Rady, že společné pojetí strategie zajištění dodávek musí respektovat zeměpisné, hospodářské, klimatické a strukturální rozdíly mezi jednotlivými členskými státy,

7.   vyzývá členské státy, aby vypracovaly výhledový energetický plán na základě střednědobých a dlouhodobých odhadů svého řízení poptávky a nabídky a aby sdělily, jaké prostředky mají v úmyslu použít, aby vyhověly poptávce, a to jak z hlediska národní produkce, tak z hlediska dovozu energie, přičemž uvedou účinky této rovnováhy s ohledem na emise skleníkových plynů;

8.   zdůrazňuje, že aktivní politika na podporu demokratických reforem, rozvoj občanské společnosti a sociální pokrok v zemích vyrábějících energii a v zemích, které disponují tranzitními zařízeními, významně přispěje k dlouhodobé politické stabilitě, jež je nezbytná pro zajištění dodávek a distribuce energie;

9.   vyzývá Komisi a Radu, aby navrhly mezinárodně uznávaný zprostředkovatelský systém pro případ konfliktů a sporů týkajících se dodávek a distribuce energie; věří, že EU by mohla iniciovat takový proces tím, že by vyvinula zprostředkovatelský systém v rámci své politiky sousedství, zároveň s dalšími hlavními dodavatelskými zeměmi, a že by mohla aktivně podporovat tento zprostředkovatelský systém na světové úrovni; domnívá se, že by EU měla vypracovat modelový postup pro mezinárodní řízení distribuce energie;

10.   zdůrazňuje, že je významné začlenit do nové energetické diplomacie EU konstruktivní dialog se všemi hlavními spotřebiteli energie, a zejména rychle se rozvíjející ekonomiky, který by se věnoval energetické účinnosti a zachování energie s cílem postupně stanovit minimální standardy účinnosti pro globální výrobky, jako jsou auta, přístroje, spotřební elektronika, kancelářské vybavení, a podporovat na světové úrovni začleňování hledisek životního prostředí do rozhodnutí v oblasti dopravy a energie.

11.   naléhavě žádá, aby byly vyvinuté nové strategie na snížení možnosti zneužití uranového a jaderného odpadu pro výrobu a šíření jaderných zbraní; proto vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby vyjádřily plnou podporu návrhům Mezinárodní agentury pro atomovou energii na multilaterální přístup k zásobování štěpnými materiály pro výrobu jaderné energie;

Solidarita v EU

12.   zdůrazňuje, že zásadním prvkem společné energetické politiky by měla být silnější solidarita mezi členskými státy, aby bylo možné čelit problémům týkajícím se fyzické bezpečnosti infrastruktury a zabezpečení dodávek; dále se domnívá, že taková zvýšená solidarita by významně posílila schopnost EU bránit své společné zájmy v otázkách energetiky na mezinárodní úrovni;

13.   podporuje posílení evropské politiky sousedství, která by kladla zvláštní důraz na spolupráci se sousedními zeměmi na poli energetiky, včetně dopravní infrastruktury, které by měla být poskytnuta zvláštní finanční pomoc; vyzývá k začlenění spolupráce v oblasti energetické politiky do akčních plánů připravovaných v rámci evropské politiky sousedství;

14.   vyzývá, aby při provádění energetické politiky na vnitrostátní úrovni byl uplatňován přístup založený na spravedlnosti a sdílené odpovědnosti při provádění energetické politiky na vnitrostátní úrovni, aby strategická rozhodnutí byla přijímána formou konzultace těch partnerů členských států, kteří by těmito rozhodnutími mohli být ovlivněni;

Dobře fungující vnitřní trh

15.   je pevně přesvědčen, že pokud mají být nadále zabezpečeny dodávky energie, je třeba, aby všechny členské státy rychle převedly současná ustanovení EU do svých vnitrostátních právních předpisů, což povede k dosažení úplného fungování vnitřního trhu s elektřinou a plynem a k posílení konkurenceschopnosti, transparentnosti a energetické účinnosti;

16.   je proto hluboce znepokojen deformací na vnitřním trhu, která je způsobena ochranářskou podporou vedoucích podniků na trhu a naléhavě žádá Komisi, aby zajistila plné uplatňování pravidel vnitřního trhu k zajištění spravedlivé a nediskriminační hospodářské soutěže a zamezila utváření oligopolních energetických trhů;

17.   žádá Komisi, aby důsledně reagovala na dominantní postavení na trhu a jeho nedostatky, které odhalil průzkum tohoto odvětví, jež předložilo dne 16. února 2006 generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, a předložila nové návrhy o možnostech boje proti dominantnímu postavení a nedostatkům na trhu prostřednictvím konkrétních opatření a nástrojů; žádá užší spolupráci mezi národními a evropskými orgány odpovědnými za hospodářskou soutěž, aby reagovaly koordinovaně a skutečně evropsky na současné zesílené projevy národního hospodářského patriotismu;

18.   vyzývá Radu, aby přijala stanovisko Parlamentu k prioritám transevropských energetických sítí (TEN) s cílem dokončit chybějící propojení TEN, vyvarovat se úzkým místům a zvýšit zabezpečení dodávek a také dokončit vnitřní trh, případnou podporou konkrétních projektů;

19.   naléhavě žádá členské státy, aby vytvořily vnitřní energetický trh EU tím, že stanoví rovnováhu mezi vnitřními a vnějšími zdroji dodávek, zajistí interoperabilitu národních energetických rozvodných sítí a díky rozdělení dodavatelských a distributorských sítí vytvoří konkurenceschopné prostředí pro energetiku a zároveň zajistí hospodářskou soutěž mezi distributory;

20.   domnívá se, že vývoj kjótského rámce po roce 2012 je třeba nyní aktivně posoudit, aby mohly trhy přihlédnout k nákladům na uhlík ve velkých investičních programech, neboť je zjevné, že evropská hospodářská soutěž a růst již čelí vyšším nákladům na práci a na elektrickou energii;

Udržitelné zdroje energie

21.   naléhavě žádá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření týkající se energetiky a bezodkladně a bohatě investovala do skutečně energeticky nejúčinnějšího hospodářství s cílem výrazně omezit naši závislost na fosilních palivech a aby se naše hospodářství stalo energeticky nejúčinnějším na světě do roku 2020; dále naléhavě žádá Komisi, aby neustále trvala na klíčové úloze, kterou úspora energií a energetická účinnost hrají při snižování energetické závislosti;

22.   zdůrazňuje, že značné nedostatky existují v současnosti v oblasti inovací v energetickém odvětví a vyzývá Komisi, aby vypracovala plán na urychlení uvedení na trh nejlepších postupů a technologií, které již v současnosti existují na trhu s osvětlením, domácími spotřebiči, kancelářským vybavením, spotřebitelskou elektronikou, nábytkem, dopravními prostředky a decentralizovanou výrobou elektrické energie s pomocí nástrojů jako je veřejný trh a novátorské finanční mechanismy, např. financování třetí osobou;

23.   zdůrazňuje výjimečný význam obnovitelných zdrojů energie, ale také energetické účinnosti pro evropskou energetickou politiku budoucích dodávek energie; žádá proto Komisi a Radu, aby připravily nové a ambiciózní cíle pro období po roce 2010 a opatření v této oblasti, které zajistí rychlejší rozvoj v každém členském státě; trvá na směrnici o vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, tak jak rozhodl Parlament, která by zajistila další pronikání zdrojů obnovitelné energie na trh v odvětví vytápění;

24.   potvrzuje svou výraznou podporu obnovitelných zdrojů energie; vyzývá členské státy, aby zdvojnásobily své úsilí a do roku 2010 dosáhly cíle 12% podílu na celkové spotřebě energie a 22,1% podílu u elektřiny ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, a vítá přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou(1);

25.   vítá nové iniciativy Komise ve svém akčním programu o biomase (KOM(2005)0628) a návrhu týkajícím se biopaliv (KOM(2006)0034) a žádá všechny orgány EU, aby urychlily úsilí k využívání potenciálu obnovitelných zdrojů energie z biomasy a náležitě přitom zohlednily šetrnost k životnímu prostředí;

26.   domnívá se, že je naléhavé, aby Komise předložila návrhy a spolupracovala s podniky v tomto odvětví a urychlila tak využívání vodíkových a palivových článků, což povede k udržitelnému a dlouhodobému zlepšení energetické účinnosti a úspor v dopravním odvětví; poukazuje na to, že biomasa obecně může přispět k uspokojení energetických potřeb Unie pomocí konvenčního spalování; vyzývá Komisi, aby s ohledem na užitek, který do zemědělství a odvětví lesnictví přinášejí dodatečné příjmy, uskutečnila nárazový program pro co nejkratší organizaci výroby, sběr zemědělského a lesního odpadu, pyrolýzu a využití produkovaných plynů;

27.   je si vědom rostoucího významu plynu, neboť jeho podíl na celkových energetických zdrojích roste, a potřeby uplatňovat různé strategie zabezpečování dodávek plynu, jako jsou například rozvoj terminálů LNG a skladovacích zařízení, ale i doprava novým potrubím;

28.   je přesvědčen, že jaderná energie patří k evropské politické debatě o pestrosti zdrojů energie; uznává úlohu, kterou v současnosti hraje jaderná energie v některých členských státech při zachovávání bezpečnosti zásobování energií, jako součást různých zdrojů energie, a také při omezování emisí kysličníku uhličitého; domnívá se, že pokud bude výroba jaderné energie v některých členských státech i nadále hrát svoji úlohu, mohou být rozhodnutí, která se jí týkají, přijímána pouze na úrovni členského státu v rámci subsidiarity;

29.   souhlasí se závěry Komise, že hlavní prioritou je činnost v oblasti opatření pro řízení poptávky s cílem zvýšit účinnost využívání energie a snížit spotřebu úsporami; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad opožděným předložením návrhů pro dopravní odvětví; poukazuje na hospodářský potenciál uspořit minimálně 20 % spotřebované energie a na to, že tento potenciál poroste se zvyšující se cenou energií, technologickým pokrokem a s úsporami z rozsahu;

30.   poukazuje na to, že stavebnictví, které spotřebovává více než 40 % veškeré energie v EU-25, je samo o sobě odvětvím s nejvyšší spotřebou energie; dále poukazuje na to, že zvyšující se ceny energií ovlivňují nejen celkové hospodářství, ale především také všechny sociálně znevýhodněné skupiny; povzbuzuje Komisi a členské státy, aby koordinovaným úsilím, v rámci kterého jsou inovační finanční řešení navrhována v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou, přispěly k modernizaci evropského nemovitého majetku;

31.   přiznává že, vývoj městských energetických sítí pro vytápění a chlazení představuje základní možnost pro zlepšení bezpečnosti zásobování energií budov, neboť tato formulace umožňuje velkou pružnost v oblasti užívání paliv; kombinovaná výroba elektřiny a tepla a trigenerace jsou techniky, které je třeba podporovat a které by mohly přispět ke částečnému zvýšení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a ke zlepšení energetické účinnosti; průmyslová kogenerace je také velmi zajímavou cestou ke snížení nestability cen energie velkých průmyslových spotřebitelů;

Výzkum a vývoj

32.   uznává význam zvýšených investic do výzkumu a vývoje, využití stávajících technologií a propagace nových technologií v zájmu zachování konkurenceschopnosti Evropy a vytvoření nových udržitelných a dlouhodobých pracovních míst, dodržování cílů lisabonské agendy a připravení půdy pro celkové dosažení 7. rozvojového cíle tisíciletí, tedy zajištění trvale udržitelného životního prostředí;

33.   poukazuje na to, že existuje značný prostor pro další zlepšení v oblasti obnovitelných zdrojů energie a pro světový trh s novými zařízeními a systémy založenými na obnovitelných zdrojích energie, a žádá, aby Evropská unie v 7. rámcovém programu pro výzkum a vývoj poskytla technologiím v oblasti obnovitelných zdrojů energie dostatečné zdroje a pomohla malým a středním podnikům v tomto odvětví k tomu, aby byli schopné využívat prvenství v technologiích k úspěchu na světovém trhu;

34.   konstatuje, že všechny prognózy se shodují na tom, že konvenční elektrárny budou i nadále (a dokonce dlouhodobě) mít velký podíl na výrobě elektrické energie, a proto podporuje výzkum a vývoj v oblasti účinnosti těchto elektráren a způsobů, jak ji zvýšit;

35.   věří, že znalost technologie jaderné fúze a její využití má strategický význam a měla by být v EU nadále rozvíjena;

36.   poukazuje na to, že dobrovolné dohody by byly také užitečné k posílení úsilí ropných a plynárenských společností v oblasti výzkumu a vývoje, jejichž podnikovou společenskou odpovědností je vyvíjet nové technologie na poli energetiky;

37.   žádá, aby v rámci 7. rámcového programu byl prováděn výzkum biomasy, veškerých obnovitelných zdrojů energie, včetně energie mořských vln a energie přílivu a odlivu, ale také akumulace energie a výzkum technologie zplyňování uhlí, a to za účelem snižování znečišťujících emisí a utváření světového trhu;

o
o   o

38.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33.

Usnesení Evropského parlamentu o kritériích pro mírové operace EU v Konžské demokratické republice

P6_TA(2006)0111 B6-0190/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na "odpovědnost chránit'zakotvenou v závěrech světového summitu OSN z roku 2005 přijatých v New Yorku dne 16. září 2005,

-   s ohledem na zásadní význam stability Konžské demokratické republiky (KDR) pro stabilitu celé střední Afriky a oblasti Velkých jezer,

-   s ohledem na to, že se KDR usilovně snaží vzpamatovat se ze zničujícího konfliktu, který si vyžádal více než 4 miliony životů,

-   s ohledem na tuto křehkou přechodnou fázi KDR, jež má nesnadný úkol vytvořit demokratické instituce,

-   s ohledem na přítomnost 17 000 příslušníků mírových sborů OSN v KDR, které mají za úkol stabilizovat situaci v zemi,

-   s ohledem na zapojení EU do udržování stability KDR prostřednictvím dvou probíhajících misí Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP): poradní a pomocná mise EU pro reformu bezpečnosti KDR (EUSEC DR Congo) a policejní mise EU v Kinshase (EUPOL Kinshasa),

-   s ohledem na povzbudivé výsledky ústavního referenda v prosinci 2005,

-   s ohledem na volby plánované v KDR na červen 2006,

-   s ohledem na žádost OSN o pomoc v období voleb v KDR,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 2 svého jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že EU má k dispozici pouze omezený počet rozmístitelných vojenských jednotek a že jejich prioritou by mělo být udržení míru a stability na Balkáně a v bezprostředním geografickém sousedství EU,

B.   avšak vzhledem k žádosti OSN a skutečnosti, že ústředním cílem EU a jeho Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Evropské bezpečnostní strategie (EBS) je posilovat OSN jako rámec pro účinný multilateralismus, jak je uvedeno v EBS,

1.   domnívá se, že pro toto nelehké a potenciálně rizikové zapojení vojenských jednotek pod velením EU musí být splněny následující podmínky:

2.   vyzývá Radu, aby předstoupila před Parlament a předložila jasný návrh jasného mandátu, který by plně vycházel z dokonale vypracované analýzy potřeb, včetně časového plánu; poukazuje na to, že pro případnou misi EU v KDR bude zapotřebí konkrétní mandát EU na základě Charty OSN;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, přechodné vládě KDR a generálnímu tajemníkovi OSN.

Usnesení Evropského parlamentu o revizi Dohody z Cotonou a stanovení částky pro 10. ERF

P6_TA(2006)0112 RC-B6-0191/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(1), která byla pozměněna v Lucemburku dne 24. června 2005 (Dohoda z Cotonou), a zejména na přílohu Ia, která se týká "víceletého finančního rámce spolupráce podle Dohody z Cotonou",

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 8. října 2003 nazvané "K plnému zahrnutí spolupráce se zeměmi AKT do rozpočtu EU (KOM(2003)0590),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady, která se konala ve dnech 15. a 16. prosince 2005 v Bruselu, zejména na bod 70 a přílohu II týkající se příspěvků jednotlivých členských států zemím AKT,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. dubna 2004 o začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu(2), usnesení ze dne 8. června 2005 o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie na období 2007–2013(3) a usnesení ze dne 17. listopadu 2005 o rozvojové strategii pro Afriku(4),

-   s ohledem na závazky, které členské státy učinily v roce 2005, zejména k tomu, že:

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že příloha Ia Dohody z Cotonou stanoví, že "V tomto novém období zachová Evropská unie výši své pomoci státům AKT alespoň na stejné úrovni jako v případě 9. ERF, bez započtení zůstatků; k tomu se na základě odhadů Společenství připočítají účinky inflace, růstu v rámci Evropské unie a rozšíření o deset nových členských států v roce 2004",

B.   vzhledem k tomu, že zatímco Komise původně určila pro 10. Evropský rozvojový fond (ERF) na období 2008–2013 (6 let) částku 24 948 miliónů EUR, Evropská rada se na svém zasedání v Bruselu ve dnech 15. a 16. prosince 2005 shodla na částce pouhých 22 682 miliónů EUR,

C.   vzhledem k tomu, že toto snížení o 2 miliardy EUR je v rozporu se závazky EU v souvislosti s přílohou Ia Dohody z Cotonou a neodráží četné politické závazky k výraznému zvýšení rozvojové pomoci, které byly učiněny v roce 2005,

D.   vzhledem k tomu, že země AKT by nedaly svůj souhlas s Dohodou z Cotonou, aniž by v ní byla zahrnuta příloha Ia týkající se financování, a proto je třeba, aby členské státy EU dostály svých závazků,

E.   vzhledem k tomu, že dříve, než dá Evropský parlament souhlas s Dohodou z Cotonou, je třeba řadu věcí objasnit,

F.   vzhledem k tomu, že zahrnutí ERF do rozpočtu nevyřeší všechny problémy, ani nepředstavuje překážku řádného fungování partnerství AKT-EU,

G.   vzhledem k tomu, že 40 let po vzniku ERF je legitimní zabývat se jeho reformou a vzhledem k tomu, že stávající systém nemůže vyřešit problémy týkající se jak času potřebného k uvolňování prostředků, ani hromadění nevyužitých prostředků (11 miliard EUR),

H.   vzhledem k tomu, že k rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko by mělo dojít v roce 2007,

I.   vzhledem k tomu, že Východní Timor přistoupil k Dohodě z Cotonou dne 15. prosince 2005,

J.   vzhledem k obavám, jež vyslovily zámořské země a území v souvislosti s jejich vyloučením z 10. ERF a nejistotě týkající se spolupráce mezi zámořskými zeměmi a územími na jedné straně a EU na straně druhé,

K.   vzhledem k tomu, že mezi hlavní cíle Dohody z Cotonou patří odstranění chudoby, udržitelný rozvoj a postupné zapojení zemí AKT do světového hospodářství; vzhledem k tomu, že se všechny země AKT a členské státy EU zavázaly ke splnění rozvojových cílů tisíciletí,

L.   vzhledem k tomu, že v Dohodě z Cotonou hraje významnou úlohu politický dialog a že rozvoj musí podpořit dodržování lidských práv, demokratické hodnoty a dobré vládnutí i udržitelný rozvoj,

1.   lituje, že celková částka na 10. ERF, o které rozhodla Evropská rada, je nižší než původní částka navržená Komisí;

2.   lituje, že se velké množství politických závazků učiněných v roce 2005 ohledně výrazného zvýšení oficiální rozvojové pomoci neodrazilo ve výrazném zvýšení příspěvků členských států do ERF; zdůrazňuje, že navrhovaná částka pro 10. ERF by činila pouhých 0,028 % HDP členských států;

3.   hluboce lituje, že se členské státy na jedné straně zavázaly ke zvýšení rozvojové pomoci, pokud ovšem na straně druhé hladina prostředků 10. ERF zůstane na úrovni částky stanovené Evropskou radou, sníží se celkové hladiny oficiální rozvojové pomoci spravované Komisí do roku 2015 z 19 % na pouhých 14 %, což by de facto znamenalo rozštěpení rozvojové politiky;

4.   vyzývá členské státy, aby pečlivě zvážily zvýšení svých příspěvků do 10. ERF;

5.   vyzývá Radu a Komisi, aby objasnily, jak bude financována rozvojová oblast dohod o hospodářském partnerství, o níž se v současnosti jedná;

6.   naléhavě vyzývá Radu, aby poskytla nové prostředky na programy na podporu obchodu, a trvá na tom, aby na tyto programy nebyly čerpány prostředky, které již byly vyčleněny pro jiné rozvojové iniciativy, jako např. na rozvojové cíle tisíciletí;

7.   vyzývá Radu, aby zajistila, že příspěvky Rumunska a Bulharska do 10. ERF budou připočteny poté, co tyto země přistoupí k EU;

8.   vyzývá Radu, aby vzala v úvahu přistoupení Východního Timoru k Dohodě z Cotonou a skutečnost, že pomoc určená této nové zemi by měla být jasně doplňková na základě vzorce popsaného v příloze Ia Dohody z Cotonou;

9.   vyzývá Radu a Komisi, aby co nejdříve objasnily otázku budoucího financování spolupráce se zámořskými zeměmi a územími;

10.   vyzývá Radu a Komisi, aby objasnily budoucí financování Africké unie včetně toho, jaké finanční prostředky by měly pocházet z programu MEDA;

11.   připomíná, že veškeré výdaje na ERF musí odpovídat kritériím způsobilosti oficiální rozvojové pomoci, jak je definoval Výbor OECD pro rozvojovou pomoc;

12.   vyzývá Komisi, aby se ujala vedoucí úlohy při zajišťování koordinace mezi členskými státy a zvýšila tak účinnost financování rozvoje, a to jak dvoustranného, tak ze strany EU;

13.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států EU a zemí AKT.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (2) Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 833. (3) Přijaté texty, P6_TA(2005)0224. (4) Přijaté texty, P6_TA(2005)0445. (5) Ve srovnání s rokem 2004 představuje tato částka dvojnásobek pomoci.

Usnesení Evropského parlamentu o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj (2005/2162(INI))

P6_TA(2006)0113 A6-0053/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(1) (Dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na prohlášení ministrů Africké unie (AU) o vyjednávání EPA učiněné na 3. řádném zasedání konference ministrů obchodu AU v Káhiře ve dnech 5.–9. června 2005,

-   s ohledem na deklaraci z Kapského města přijatou na čtvrtém zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU dne 21. března 2002(2),

-   s ohledem na prohlášení z 81. zasedání Rady ministrů AKT v Bruselu ve dnech 21.–22. června 2005,

-   s ohledem na závěrečné prohlášení Sira Johna Kaputina na schůzce regionálních vyjednavačů EPA AKT v Londýně dne 4. října 2005,

-   s ohledem na pracovní dokument zaměstnanců Komise nazvaný "Aspekty obchodu a rozvoje jednání EPA" ze dne 9. listopadu 2005 (SEK(2005)1459),

-   s ohledem na společnou zprávu o stádiu jednání EPA pro celé AKT-ES vydanou v Bruselu dne 2. října 2003 (AKT/00/118/03 Rev.1, AKT-ES/NG/43),

-   s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 18. září 2000, která stanoví rozvojové cíle tisíciletí (MDG) jako kritéria, jež společně vytvořila mezinárodní komunita s cílem vymýtit chudobu,

-   s ohledem na výsledný dokument Světového summitu OSN 2005 (Milénium + 5) přijatý v New Yorku dne 16. září 2005(3),

-   s ohledem na zprávu pracovní skupiny pro projekt tisíciletí OSN v čele s profesorem Jeffreym Sachsem nazvanou "Investice do rozvoje: praktický plán, jak dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí",

-   s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. října 2004 o rozvojových cílech tisíciletí 2000–2004 (SEK(2004)1379),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 12. dubna 2005 nazvané: "Urychlení procesu směřujícímu k dosažení rozvojových cílů tisíciletí – přínos Evropské unie" (KOM(2005)0132),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. července 2005 nazvané "Návrh společného prohlášení Rady, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie – Evropský konsensus" (KOM(2005)0311),

-   s ohledem na Hospodářskou zprávu o Africe 2004 nazvanou "Otevírání obchodního potenciálu Afriky" vydanou Hospodářskou komisí OSN pro Afriku,

-   s ohledem na zprávu osobních zástupců skupiny G8 pro Afriku o pokroku při provádění Akčního plánu pro Afriku, vydanou dne 1. července 2005 skupinou G8 v Londýně,

-   s ohledem na sdělení z Gleneagles vydané dne 8. července 2005 skupinou G8 v Gleneagles,

-   s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti konané ve dnech 23.–24. května 2005,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A6-0053/2006),

A.   vzhledem k tomu, že od roku 1975 do roku 2000 se obchodní vztahy EU se zeměmi AKT řídily úmluvami z Lomé, které udělovaly zemím AKT nereciproční a přednostní přístup na trh EU,

B.   vzhledem k tomu, že podepsání Dohody z Cotonou v roce 2000 bylo začátkem nové éry ve vztazích mezi AKT a EU, včetně vytvoření podmínek pro nové obchodní vztahy,

C.   vzhledem k tomu, že prvotním cílem partnerství AKT–EU a Dohody z Cotonou je zlepšení perspektiv sociálního a hospodářského rozvoje pro země AKT,

D.   vzhledem k tomu, že EU i nadále dodržuje závazky rozvojových cílů tisíciletí, měly by tyto cíle být pouze prvním krokem při vymýcení chudoby,

E.   vzhledem k tomu, že cíle Dohody z Cotonou a EU jsou jasné, přesto se vzhledem k očekávanému dopadu EPA, jež v současné době stojí na křehkých ekonomikách zemí AKT a různých úrovních rozvoje ekonomik EU a AKT, stává úloha EPA při dosahování těchto cílů stále problematičtější, jak to prohlásili různí účastníci včetně afrických ministrů, některých členských států EU a zástupců evropské a občanské společnosti v rozvojovém světě,

F.   vzhledem k tomu, že integraci trhů v rámci EU doprovází opatření pro soudržnost na podporu hospodářsky slabších zemí,

G.   vzhledem k tomu, že Dohoda z Cotonou zdůrazňuje potřebu využívání iniciativ pro regionální integraci zemí AKT, jelikož vytváření širších regionálních trhů a hlubší regionální integrace bude na obchodníky a investory působit jako pobídka,

H.   vzhledem k tomu, že Dohoda z Cotonou stanoví, aby smluvní strany uzavíraly nové dohody o obchodních režimech v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), postupně mezi sebou odstraňovaly obchodní bariéry a prohlubovaly spolupráci ve všech oblastech souvisejících s obchodem,

I.   vzhledem k tomu, že stávající obchodní režimy (příloha V k Dohodě z Cotonou "Obchodní režimy platné během přípravného období podle čl. 37 odst. 1") jsou zahrnuty do výjimky WTO, jejíž platnost vyprší koncem roku 2007,

J.   vzhledem k tomu, že EPA by měly určovat nové obchodní vztahy mezi členskými státy EU a zeměmi AKT, účinnost liberalizace obchodu mezi nerovnými partnery jako nástroje rozvoje se historicky ukázala jako neúčinná a dokonce kontraproduktivní,

K.   vzhledem k tomu, že regionální aspekt EPA je nezbytný nejen pro posilování obchodu mezi Severem a Jihem, ale i vzájemného obchodu mezi partnery na Jihu,

L.   vzhledem k tomu, že nejméně rozvinuté země AKT získaly přístup na trh EU na principu režimu "Všechno kromě zbraní" (EBA),

M.   vzhledem k tomu, že článek 19 Dohody z Cotonou umožňuje, aby byl rámec spolupráce AKT-EU přizpůsoben individuálním podmínkám jednotlivých zemí AKT,

N.   vzhledem k tomu, že v závěrech Evropské rady z listopadu 2005 členské státy EU schválily potřebu zřídit a zavést do praxe zlepšený kontrolní mechanismus, který by určoval pokrok při dosahování rozvojových cílů procesu EPA,

O.   vzhledem k tomu, že podle čl. 37 odst. 6 Dohody z Cotonou mají země AKT právo hledat alternativy k EPA,

P.   vzhledem k tomu, že jednání EPA probíhají nyní čtvrtý rok, zdá se však, že je ještě mnoho překážek, mají-li být jednání ukončena do 31. prosince 2007, jak je stanoveno v Dohodě z Cotonou; vzhledem k tomu, že článek XXIV GATT požaduje plán a harmonogram pro dokončení zóny volného obchodu "v rozumné době",

1.   chápe, že jednání o EPA vycházejí z potřeby učinit obchodní vztahy AKT-EU slučitelnými s pravidly WTO, vyzývá však Komisi k obezřetnosti, aby slučitelnost nebyla nadřazena celkovému cíli rozvoje; vyzývá Komisi, aby se soustředila nejen na slučitelnost s pravidly WTO, ale aby se ve spolupráci s rozvojovými zeměmi zaměřila na zlepšení pravidel WTO tak, aby tato pravidla více působila na rozvoj;

2.   je přesvědčen, že vhodně navržené EPA jsou příležitostí k oživení obchodních vztahů AKT-EU, podpoře hospodářské diversifikace a regionální integrace AKT a snížení chudoby v zemích AKT;

3.   vítá opakovaný důraz Komise na skutečnost, že rozvoj zůstává prvotním úkolem a cílem jakékoli EPA;

4.   vyjadřuje své znepokojení, že byla zahájena jednání o EPA/Dohoda o volném obchodu, která se dostávají do fáze zásadních rozhovorů v situaci, kdy ve většině zemí AKT neexistuje skutečně demokratická diskuse; vyzývá proto ke skutečné veřejné diskusi zahrnující občanskou společnost, zákonodárné a vládní orgány – a k vytvoření řádných mechanismů zpětné vazby a konzultačních mechanismů, které by tuto situaci změnily a umožnily demokratickou účast;

5.   je přesvědčen, že k dosažení těchto rozvojových cílů by se měly EPA soustředit zejména na podporu řádné hospodářské správy, podporu regionální integrace ekonomik AKT a získání a udržení vyšší úrovně investic v zemích AKT;

6.   v důsledku toho vyzývá Komisi a regiony AKT, aby navrhovaly EPA na základě zásad: asymetrie ve prospěch regionů AKT, podpory regionální integrace AKT, zavedení zdravého a předvídatelného rámce pro podporu obchodu a investic v regionech AKT;

7.   bere však na vědomí, že není dostatek konkrétních výsledků jednání příznivých pro rozvoj, jak to dokazují rostoucí obavy a nespokojenost zemí AKT s ohledem na neposkytnutí opatření na podporu rozvoje nezbytných pro dosažení konkrétních přínosů EPA, jako jsou závazné povinnosti v oblasti rozvojové spolupráce, konkrétní regulační opatření, která mají za úkol překonat účinky preferenční eroze, převody technologií a zlepšení konkurenceschopnosti;

8.   zdůrazňuje, že výsledky jednání o EPA by měly poskytnout dostatek času pro přizpůsobení domácích a regionálních trhů výrobců AKT, jakož i poskytnout zemím AKT potřebný prostor pro politiky k prosazení vlastních rozvojových strategií;

9.   naléhá na Komisi, aby jednala v souladu s cílem z Cotonou vymýtit chudobu a aby podporovala sociální a hospodářský rozvoj všech regionálních uskupení, zejména v hospodářsky slabších zemích každého uskupení, které by se jinak mohly ocitnout na okraji, a aby uznala potřebu větší pružnosti – z hlediska časového programu jednání týkajících se progresivního otevření trhu, délky přechodného období a míry, do které se budou vztahovat na produkty, – pokud má být celkovým výsledkem EPA dlouhodobý udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že EPA by měly zemím AKT pomoci integrovat se do světového hospodářství tím, že budou stimulovat rozvoj prostřednictvím obchodu a zohledněním asymetrie jejich ekonomik;

10.   zdůrazňuje, že prohlášení o rozvojové politice (DPS), zejména bod 36, nabízí vodítka pro účastníky jednání o EPA; v tomto ohledu naléhá na Generální ředitelství pro obchod, aby se drželo zásady asymetrie a flexibility s cílem umožnit "rozvojovým zemím rozhodování o své obchodní politice a reformovat ji v souladu se svými národními rozvojovými plány" a aby zcela upravilo svou vyjednávací strategii tak, aby byla souladu s hlavní zásadou DPS, kterou je soudržná politika rozvoje;

11.   zdůrazňuje důležitost veřejných služeb pro rozvoj a demokracii a v důsledku toho žádá Komisi, aby za prioritu vždy považovala finanční dostupnost služeb pro všechny, pokud bude zvažovat podporu liberalizace či jiná řešení, například v oblastech distribuce vody, hygieny, zdraví, vzdělávání, dopravy a energie;

12.   je si vědom zásadně odlišné úrovně hospodářského rozvoje v EU a zemích AKT, a proto je velmi znepokojen tím, že by příliš rychlá reciproční liberalizace obchodních vztahů mezi EU a AKT mohla mít negativní důsledky na zranitelné ekonomiky a státy AKT a to přesně v době, kdy by se mezinárodní komunita měla maximálně snažit podporovat tyto státy v jejich snaze splnit rozvojové cíle tisíciletí; a proto vyzývá Komisi, aby zajistila, že se v souladu s čl 34 odst. 4 Dohody z Cotonou zemím AKT dostane v rámci dohod EPA zvláštního a diferencovaného zacházení;

13.   zdůrazňuje, že plné respektování práv zaměstnanců je nezbytnou součástí boje proti chudobě a za dosažení rozvojových cílů tisíciletí, jelikož podporuje rozvoj udržitelné obživy a udržitelných sociálních podmínek tam, kde může být posílena rovnost a demokracie;

14.   zdůrazňuje, že úmluvy z Lomé neuspěly ve snaze podpořit odpovídající rozvoj v rámci AKT, že pouhé zlepšení přístupu na trhy nestačí ke stimulování rozvoje a že eroze preferencí vyžaduje vytvoření nových nástrojů; zdůrazňuje však, že EPA nebudou o nic úspěšnější, jestliže se plně nezaměří na udržitelný rozvoj a žádá proto, aby jednání o EPA skutečně vytvořily nové a lepší možnosti přístupu na trh pro vývoz zboží a služeb ze zemí AKT;

15.   zdůrazňuje důležitost iniciativ Komise ke stimulaci diverzifikace výrobků a vytváření přidané hodnoty;

16.   naléhá na Komisi, aby podporovala mechanismy umožňující výrobcům tam, kde to bude možné, podíl a účast na tvorbě cen, jak to stanoví kompendium k Dohodě z Cotonou; vyzývá EU, aby podporovala spravedlivý obchod jakožto mechanismus ke zlepšení podmínek malých a opomíjených výrobců a chudých pracovníků;

17.   naléhá na Komisi, aby zohlednila rozpočtovou důležitost příjmů z celních tarifů v mnoha státech AKT, které budou jakoukoli dohodou o reciprocitě s EU značně sníženy; vyzývá Komisi, aby před úplným vzájemným otevřením trhu navrhla a finančně podpořila programy komplexních daňových reforem; vyzývá k zavedení bezpečnostních mechanismů slučitelných s pravidly WTO, které by umožňovaly dočasná omezení dovozu v případě, že by nárůst dovozů poškozoval nebo ohrožoval domácí průmysl;

18.   uznává, že existuje možnost, aby tato ztráta příjmů byla nahrazena jinými přímými daněmi nebo DPH, zdůrazňuje však regresivní povahu některých takových daňových systémů, které by neúměrně postihly chudé, a také technické problémy související s jejich zavedením a praktickým uskutečňováním;

19.   vyzývá Komisi, aby do EPA zavedla bezpečnostní mechanismy, jež by zemím AKT poskytly dostatečný prostor v rámci politik, a bude-li to nutné, i možnost zakročit v případě problémů s platební bilancí nebo makroekonomických šoků;

20.   zdůrazňuje důležitost toho, aby Komise splnila slib, který dal pan Barroso, poskytnout 1 miliardu EUR na pomoc obchodu rozvojovým zemím, a vyzývá, aby kromě stávajících závazků Evropského rozvojového fondu byly v případě potřeby uvolněny další peníze, lituje nedostatečného zajištění jak v této oblasti, tak v případě navrhovaných 190 milionů EUR ročně, které byly přislíbeny účastnickým zemím protokolu o cukru v dohodě Rady o příštím finančním výhledu;

21.   je si vědom důležitosti investic pro ekonomický rozvoj zemí AKT a vybízí Komisi, aby usilovala o změny v činnosti investiční facility Evropské investiční banky, aby mohla podporovat další a pro rozvojové investice;

22.   je toho názoru, že zlepšení vzdělávání a infrastruktury jsou nezbytné předpoklady pro otevření trhů AKT a žádá proto Komisi, aby zaručila zemím AKT větší zdroje a mechanismy umožňující včasné platby, které budou řešit omezení na straně nabídky, vnější účinky reformy společné zemědělské politiky a stále náročnějších regulačních norem EU;

23.   vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost potřebám nejméně rozvinutých zemí a poskytla odpovídající podporu tvorbě kapacit a řešila omezení na straně dodavatelů, aby tak bylo těmto zemím umožněno využít přístupu na trh v rámci programu "Všechno kromě zbraní";

24.   žádá, aby vedoucí představitelé zemí AKT využívali zdroje účinněji, v rámci větší odpovědnosti, řádné správy věcí veřejných a demokracie;

25.   požaduje, aby byla každá liberalizace prováděná v rámci EPA podmíněna dosažením specifických rozvojových cílů a zajištěním přiměřených prostředků pro všechny dodatečné náklady;

26.   zdůrazňuje důležitost dosažení podstatné integrace v rámci regionu před zahájením programu meziregionální integrace;

27.   naléhá na to, aby byla zemím a regionům AKT garantována včasná a účinná pomoc týkající se obchodu k posílení jejich obchodních kapacit v začátcích jednání EPA;

28.   upozorňuje, že v některých případech vedla jednání EPA k vytvoření nových regionálních hospodářských uskupení, zahrnujících země na podstatně odlišné úrovni rozvoje, což způsobilo v zemích AKT problémy a přispělo k překrývání regionálních hospodářských společenství;

29.   vítá úlohu regionálních integračních procesů stimulovaných dohodami EPA a označovaných v Dohodě z Cotonou za prioritu, které pomáhají zemím ve vytváření vnitřních trhů, získávání investorů a řešení překážek na straně dodavatele; vyzývá však Komisi, aby zvážila potřebu přechodného období v zájmu ochrany strategických produktů a průmyslových odvětví a v zájmu zavedení ochranných mechanismů, které jsou v souladu s pravidly WTO, a nalezla náhradu za ztráty příjmů z celních tarifů;

30.   připomíná Komisi, že se zdá neproveditelné, aby všechna regionální uskupení byla schopna začít postupně provádět asymetrické reciproční dohody o volném obchodu s EU do roku 2008, nebudou-li přijata odpovídající podpůrná opatření;

31.   vyzývá Komisi k zajištění větší propojenosti a soudržnosti mezi obsahem EPA souvisejícím s obchodem, doprovodnými a přizpůsobovacími opatřeními a včasným a účinným dodáním podpory; a vyzývá k větší spolupráci mezi Generálním ředitelstvím pro rozvoj, Generálním ředitelstvím pro obchod, Generálním ředitelství pro vnější vztahy a Úřadem pro spolupráci EuropaAid, jakož i členských států EU při hledání nejlepšího způsobu poskytování rozvojové podpory v rámci EPA;

32.   naléhá na Komisi, aby upřednostnila a zaměřila pozornost na zlepšení výrobních a zpracovatelských kapacit a na vnitrostátní a regionální obchod v rámci;

33.   vyslovuje politování nad rychlostí, se kterou byla prováděna počáteční fáze jednání o EPA všech zemí AKT, a lituje, že se zde nedospělo k jakýmkoli skutečným závěrům;

34.   zastává názor, že úloha sekretariátu AKT při koordinaci těchto jednání by měla být posílena, jestliže poskytl příslušné informace o stavu jednání v různých regionech AKT;

35.   vyzývá Komisi, aby respektovala přání vedoucích představitelů AKT, pokud si přejí znovu otevřít fázi pro všechny země AKT, a vyřešila všechny zbývající neshody;

36.   vyzývá Komisi, aby začala vytvářet alternativy, které by zemím AKT umožnily informovaný výběr, a aby zvážila zejména lepší provádění režimu GSP+;

37.   připomíná, že Dohoda z Cotonou stanoví, že v případě, že některá země či region si nepřeje podepsat EPA/Dohodu o volném obchodu, neměly by se dostat do horšího postavení, pokud jde o jejich přístup na trh; vyzývá Komisi, aby prozkoumala všechny alternativní možnosti včetně nerecipročních režimů podle čl. 37 odst. 6 Dohody z Cotonou, jehož ustanovení musí být respektováno;

38.   připomíná, že k prosazení větší flexibility musí Komise a země AKT pracovat na základě partnerství a v duchu Dohody z Cotonou, trvat na rozvojově zaměřené revizi článku XXIV dohody GATT, aby bylo umožněno uzavření nerecipročních dohod o hospodářském partnerství; z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby zvážila, že EU a země AKT jsou dohromady dostatečně velkou skupinou, aby mohly požadovat případné reformy pravidel WTO tak, aby byla spravedlivější a více vyhovovala potřebám rozvojových zemí i malých evropských producentů;

39.   naléhavě žádá Komisi, aby netrvala na pravidlech pro investice, hospodářskou soutěž a na zadávání vládních zakázek v rámci jednání o EPA předtím, než bude dosaženo výslovného konsenzu s regiony AKT;

40.   požaduje větší transparentnost s ohledem na pokrok a podstatu jednání, jakož i poskytnutí rozvojové pomoci EPA, a větší zapojení zástupců občanské společnosti ze zemí AKT, soukromého sektoru, parlamentů na národní úrovni, místních vlád, Evropského parlamentu a Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU do jednání;

41.   vítá revizi jednání o EPA, ke které má dojít v roce 2006, jak to stanoví čl. 37 odst. 4 Dohody z Cotonou, a věří, že bude chápána jako příležitost zabývat se komplexním a reálným vyhodnocením rozsahu, ve kterém bude EPA podporovat vhodné podmínky pro vymýcení chudoby a pro rozkvět dlouhodobého sociálního a hospodářského rozvoje;

42.   připomíná a podporuje deklaraci z Kapského města, jednomyslně přijatou Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU v březnu 2002, která požadovala vytvoření rozvojových měřítek, vůči nimž by se vyhodnocovaly výsledky obchodních jednání AKT-EU; a vyzývá k dalšímu využívání těchto měřítek při všech prováděných revizích dosaženého pokroku;

43.   naléhá na Komisi, aby při provádění nového monitorování postupovala těmito směry za plného zapojení členů parlamentů a občanské společnosti, aby byla zajištěna politická kontrola a odpovědnost vůči rozvojovým cílům nebo stanoveným měřítkům po celou dobu vyjednávacího procesu;

44.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států EU a zemí AKT, Radě AKT-EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (2) Úř. věst. C 231, 27.9.2002, s. 63. (3) http://www.un.org/summit2005

Usnesení Evropského parlamentu o evropských politických stranách (2005/2224(INI))

P6_TA(2006)0114 A6-0042/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 191 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a dále na čl. 6 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii,

-   s ohledem na čl. I-46 odst. 4 Smlouvy o Ústavě pro Evropu,

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o pravidlech pro politické strany na evropské úrovni a jejich financování(1), zejména na článek 12 tohoto nařízení (dále jen "nařízení"),

-   s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu ze dne 21. září 2005 k financování politických stran na evropské úrovni podle článku 15 rozhodnutí předsednictva ze dne 29. března 2004 s prováděcími pravidly k nařízení(2),

-   na základě článku 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0042/2006),

A.   vzhledem k tomu, že další rozvoj demokratické Unie blízké občanům je základní podmínkou proto, aby občané souhlasili s dalšími kroky evropské integrace, a tedy že uskutečnění evropské demokracie musí mít vysokou prioritu,

B.   vzhledem k tomu, že politické strany, včetně evropských politických stran, představují jeden ze základních prvků při budování evropského politického prostoru a jsou prospěšné pro demokracii na evropské úrovni,

C.   vzhledem k tomu, že politické strany hrají důležitou úlohu při podpoře demokratických hodnot, jako je svoboda, tolerance, solidarita a rovnoprávnost mužů a žen,

D.   vzhledem k tomu, že hlubší zamyšlení nad budoucností Evropy vyžaduje rozsáhlý dialog s občany a politické strany na evropské úrovni při tom musí hrát klíčovou roli,

E.   vzhledem k tomu, že v mnoha státech Unie jsou politické strany ve svých úlohách, kterými je poskytování politických informací a vytváření veřejného mínění, podporovány z veřejných prostředků,

F.   vzhledem k tomu, že se politické rodiny sdružily jako evropské politické strany a jejich práce je podporována z prostředků Společenství,

G.   vzhledem k tomu, že veřejné financování politických stran na úrovni Unie je uskutečňováno podle článku 191 Smlouvy,

H.   vzhledem k tomu, že evropské politické strany si nesmějí vytvářet rezervy z úspor prostředků vyplácených v rámci grantu nebo z úspor svých vlastních zdrojů a vzhledem k tomu, že pokud z rozvahy vyplývá, že hospodaření stran skončilo s přebytkem prostředků (ziskem), odečítá se výše přebytku od konečné částky grantu,

I.   vzhledem k tomu, že vydáním nařízení byl učiněn první krok k vytvoření právního rámce pro evropské politické strany,

J.   vzhledem k tomu, že v souvislosti s příští úpravou financování politických stran na evropské úrovni přednesly politické strany řadu požadavků(3),

K.   vzhledem k tomu, že generální tajemník Evropského parlamentu předložil zprávu o uplatňování nařízení,

L.   vzhledem k tomu, že smyslem nařízení o veřejném financování stran není znesnadnit či dokonce znemožnit vytvoření rezervních fondů evropských politických stran z vlastních prostředků (finančních darů, členských příspěvků, odměn za práci) a že mají pouze zakázáno vytvářet si na konci finančního roku přebytek na základě této dotace,

M.   vzhledem k tomu, že evropské politické strany stejně jako jiné ziskové nebo neziskové organizace potřebují při dlouhodobém plánování alespoň minimální míru finanční jistoty, především proto, že musí plnit své závazky vůči zaměstnancům, dodavatelům a smluvním partnerům po dosti dlouhé časové období,

N.   vzhledem k tomu, že podle současných předpisů nedostávají evropské politické strany žádné finanční záruky na období delší než jeden rok, že se výše poskytovaných grantů stanovuje každý rok nově a zcela závisí na počtu stran, které požádají o uznání, a na počtu poslanců, které tyto strany mají v Evropském parlamentu, že tyto granty se mohou z roku na rok dramaticky změnit, pokud se objeví nové politické strany nebo dojde ke změně v počtu poslanců, které mají jednotlivé politické strany v Evropském parlamentu,

O.   vzhledem k tomu, že nedávno požádaly o uznání dvě nové strany a podaly Evropskému parlamentu žádost o grant, čímž se počet evropských politických stran tím zvýší z osmi na deset,

P.   vzhledem k tomu, že současný stav činí strany do velké míry finančně závislými na Evropském parlamentu, protože mohou financovat své dlouhodobé závazky, pouze pokud mají stálý a zaručený přísun grantů od Parlamentu,

Q.   vzhledem k tomu, že současný stav nevede evropské politické strany k řádnému finančnímu řízení, jelikož chybí jakákoli opravdová motivace k uplatňování zásad ekonomické efektivnosti při řízení výdajů,

R.   vzhledem k tomu, že evropské politické strany musejí předložit roční rozpočet, který se dělí do pěti kategorií a že tuto strukturu rozpočtu určil Evropský parlament,

S.   vzhledem k tomu, že článek I.3.3 standardního formuláře dohody o poskytnutí grantu na provozní náklady mezi Evropským parlamentem a evropskou politickou stranou(4) stanoví, že se přesuny mezi jednotlivými rozpočtovými kategoriemi nesmějí týkat více než 20 % z celkové výše prostředků v jednotlivých kategoriích,

T.   vzhledem k tomu, že toto omezení přesunu prostředků mezi rozpočtovými kategoriemi znemožňuje evropským politickým stranám měnit jejich politické priority v průběhu roku,

U.   vzhledem k tomu, že evropské politické strany nyní mohou mít právní status, a to na základě své právní subjektivity v zemi, v níž mají své sídlo, a že některé strany si zvolily právní formu neziskového sdružení podle belgického práva, jiné daly přednost právní formě mezinárodního neziskového sdružení,

V.   vzhledem k tomu, že rozdíl mezi daňovými povinnostmi evropských politických stran a institucemi Evropské unie je však i nadále velmi značný,

W.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament prostřednictvím tohoto nařízení ukládá, aby byla zveřejněna zpráva o jeho uplatňování, v níž budou uvedeny případné změny,

Politické okolnosti

1.   konstatuje, že mezi mnoha občany a evropskými institucemi existuje propast, což se dá odvodit i z toho, že politická komunikace a informace o evropské politice nebyly dosud dostatečné;

2.   vyjadřuje přesvědčení, že politické strany na evropské úrovni musejí přesáhnout úlohu zastřešujících organizací aktivní a musejí se z nich stát aktéři přítomní na všech úrovních společnosti, kteří se zasazují o účinnou účast občanů nejen ve volbách do Evropského parlamentu, ale i ve všech ostatních aspektech evropského politického života;

3.   je toho názoru, že politické strany na evropské úrovni představují důležitý prvek, kterým se vyjadřuje evropská veřejnost, a bez nich nemůže být další budování Unie úspěšné;

4.   zdůrazňuje, že je třeba dospět přes pravidla financování politických stran na evropské úrovni ke skutečnému evropskému statutu stran, který stanoví jejich práva a povinnosti a umožní jim, aby se z nich stala právnická osoba, která je založena na právu Společenství a může v členských státech vyvíjet svou činnost; vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby vyhodnotil z právního a daňového hlediska otázku evropského statutu evropských politických stran a předložil v této věci konkrétní návrhy;

5.   trvá na tom, aby byly do tohoto statutu začleněny také pravidla týkající se členství jednotlivců ve stranách na evropské úrovni, jejich vedení, jmenování kandidátů, voleb a způsobů organizace a podpory stranických sjezdů a schůzí;

Zkušenosti a návrhy na zlepšení

6.  Žádá Komisi, aby v souvislosti se změnou nařízení (ES) č. 2004/2003 přezkoumala možnost zavedení pravidel pro financování politických stran na evropské úrovni z rozpočtu Unie, které nejsou založené na koncepci grantů ve smyslu hlavy VI části I finančního nařízení, ale musí se zároveň vzít v potaz, že tato koncepce nevyhovuje specifickému charakteru politických stran;

7.   bere na vědomí, byly podány tři soudní žaloby na zrušení nařízení, které soud prvního stupně dne 11. července 2005 zamítl jako nepřípustné, přičemž proti jednomu z rozsudků byl podán opravný prostředek;

8.   vítá, že od začátku volebního období po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004 došlo k osmi případům spojení politických stran z členských států, a byly tak založeny politické strany na evropské úrovni, které mohly být finančně podporovány podle ustanovení nařízení;

9.   konstatuje, že poskytování finanční podpory na finanční rok 2004 ve výši 4 648 000 milionů EUR bylo zahájeno dne 18. června 2004 výzvou k předkládání návrhů a uzavřeno rozhodnutím předsednictva ze dne 6. července 2005 o konečném stanovení výše finanční podpory;

10.   s uspokojením shledává, že politické strany na evropské úrovni při přijímání zaměstnanců ve značné míře zohledňují zásadu rovných příležitostí pro ženy a muže, a vybízí je, aby zajistily vyváženější zastoupení žen a mužů na seznamech kandidátů a mezi zvolenými členy;

11.   poukazuje na skutečnost, že rozpočet Evropské unie na rok 2005 počítal na financování stran s prostředky ve výši 8 400 000 EUR, které předsednictvo podle klíče pro přidělování uvedeného v nařízení rozdělilo mezi osm stran, jež podaly žádost o přidělení;

12.   bere na vědomí, že v roce 2004 bylo politickým stranám na evropské úrovni účtováno celkem 20 071 EUR za technickou pomoc, která jim je poskytována podle nařízení Evropského parlamentu za úplatu; tato částka zahrnuje poplatky za sály, techniky a zejména za tlumočnické služby;

13.   je toho názoru, že na základě dosavadních praktických zkušeností a při dodržování úkolů daných rozpočtovým právem je třeba v systému financování provést tyto úpravy:

14.   považuje za vhodné, aby se ve fázi úvah o budoucnosti Evropské unie mimoto diskutovalo o těchto otázkách:

o
o   o

15.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) 1 Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1. (2) 2 Dokument PE 362.124/BUR/AN.2. (3) Dopis předsedovi Evropského parlamentu ze dne 1. června 2005, který společně zaslali poslanci Hoyer, Nyrup, Martens, Francescato, Maes, Bertinotti, Kaminski, Bayrou a Ruttelli. (4) Příloha 2 rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 29. března 2004 s prováděcími ustanoveními k nařízení (ES) č. 2004/2003 (Úř.věst. C 155, 12.6.2004, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu o demografických výzvách a mezigenerační solidaritě (2005/2147(INI))

P6_TA(2006)0115 A6-0041/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 1997 ke zprávě Komise určené Radě a Evropskému parlamentu o demografické situaci v Evropské unii v roce 1995(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 1998 ke zprávě Komise o demografické situaci v roce 1997(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2000 ke sdělení Komise "Na cestě k Evropě pro všechny věkové skupiny – podpora prosperity a mezigenerační solidarity"(3),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu "Odpověď Evropy na stárnutí světové populace – podpora hospodářského a sociálního pokroku ve stárnoucím světě – příspěvek Evropské komise k 2. světovému shromáždění o stárnutí" (KOM(2002)0143),

-   s ohledem na Evropský pakt pro mládež přijatý na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005,

-   s ohledem na sdělení Komise: "Zelená kniha "Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny" (KOM(2005)0094),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0041/2006),

A.   vzhledem k tomu, že demografické změny, které lze částečně přičítat vyšší průměrné délce života, by se neměly považovat pouze za problém, ale také za pozitivní výzvu společnostem k zapojení lidí všech věkových skupin a k nabídce příležitostí, které dříve neexistovaly,

B.   vzhledem k tomu, že lisabonská strategie zdůrazňuje, že k dosažení lisabonských cílů plné zaměstnanosti prostřednictvím vysoce kvalitních pracovních příležitostí je třeba zvýšené účasti žen na trhu práce,

C.   vzhledem k tomu, že směrnice 92/85/EHS(4) zavádí opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň,

1.   vítá sdělení Komise nazvané "Zelená kniha "Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny" (dále jen "zelená kniha");

2.   vítá, že Komise předložením zelené knihy zaujímá na evropské úrovni stanovisko k jedné z největších politických a společenských výzev, avšak zdůrazňuje, že nesčetné otázky demografického vývoje společnosti spadají pod výlučnou pravomoc členských států, což zpravidla vylučuje uplatňování pravomoci Společenství k vytvoření evropských předpisů v této oblasti;

3.   lituje, že zelená kniha Komise systematicky nezačleňuje hledisko pohlaví ani do rámce makroekonomické, ani mikroekonomické analýzy, přestože by to představovalo zásadní přístup ke zpracování úvah a vymezení činnosti v širokém rozsahu;

4.   zastává názor, že demografické změny a jejich dopad na společnost mají pro budoucnost členských států a Evropské unie zásadní význam; proto vyzývá Komisi, aby uznala demografické změny jako horizontální úkol a odpovídajícím způsobem je začlenila do všech činností Unie;

5.   připomíná, že kvůli demografickým změnám spojeným s nízkým hospodářským růstem a pokračující vysokou nezaměstnaností se tyto problémy s postupem času exponenciálně znásobují; proto je toho názoru, že by se nepříznivým následkům demografických změn mělo čelit zvýšeným hospodářským růstem a snížením vysoké nezaměstnanosti;

6.   je překvapen, že se zelená kniha zmiňuje o zdravotně–politických aspektech demografických změn pouze mimochodem; zdůrazňuje, že se stárnutím obyvatelstva kvalitativně a kvantitativně roste poptávka po zdravotní péči a dlouhodobé pečovatelské službě; je přesvědčen, že investice do předcházení nemocem během celého života je důležitý způsob, jak se vyrovnat s demografickými změnami z lidské a finanční perspektivy; zdůrazňuje, že čím déle se lidé mohou těšit ze zdravého života, tím déle mohou být aktivní a pracovat;

7.   souhlasí, že při klesající míře reprodukce je možno dosáhnout hospodářského růstu za pomoci opatření v oblastech jako vyšší míra zaměstnanosti, inovace a zvyšování produktivity práce a také prostřednictvím modernizace sociální ochrany;

8.   přimlouvá se, vzhledem ke zřetelné změně v demografické situaci, za novou solidaritu mezi generacemi a další vývoj stávajících sociálních modelů v Evropské unii, jehož hlavním cílem by mělo být zajištění participace na společnosti, sociálním zabezpečení a sociální solidaritě pro všechny stejně jako podpora potenciálu všech generací;

9.   je si vědom toho, že jednotlivé členské státy se v této oblasti potýkají se stejnými problémy a s různou mírou úspěšnosti se snaží nalézt vhodná řešení; uvědomuje si, že neexistují "univerzální" řešení, která by vyhovovala všem, zvláště ne v Unii s dvaceti pěti nebo více členskými státy; zdůrazňuje, že potřeba řešit demografické problémy různými způsoby se dále zvyšuje v důsledku významných rozdílů mezi jednotlivými regiony a subregiony členských států a tyto rozdíly budou vyžadovat nápaditá a specifická řešení;

10.   lituje, že zelená kniha nebere v potaz význam reprodukčního a pohlavního zdraví v rámci demografických změn; zdůrazňuje, že neustále narůstá neplodnost, zvláště neplodnost u mužů v nejprůmyslovějších oblastech, a že v některých evropských zemích může nyní neplodnost, způsobená mimo jiné chemickým znečištěním, zasahovat až 15 % párů;

11.   lituje, že zelená kniha nevěnuje pozornost rostoucímu počtu neúplných rodin, kde jsou v 85 % případů hlavou rodiny ženy a kterým většinou hrozí větší nebezpečí chudoby, a proto by se jim měla poskytovat zvláštní podpora;

12.   bere na vědomí zkušenosti členských států, ve kterých existuje "zaručený minimální příjem";

13.   je znepokojen rozdíly v systémech zdravotní péče mezi členskými zeměmi, regiony a sociálními skupinami; zdůrazňuje, že rozdíly ve zdravotní péči (nízký průměrný věk, častá chronická onemocnění, choroby vznikající jako následek životních podmínek) spolu s nízkou porodností a emigrací mohou vést k dalšímu narůstání regionálních rozdílů a ke vzniku začarovaného kruhu, který lze těžko prolomit; vyzývá členské státy, aby informovaly o rozdílech ve zdravotní péči, aby s pomocí Komise dosáhly systematické výměny nejosvědčenějších postupů a účinně tyto rozdíly překonaly;

14.   vyzývá členské státy, aby uznaly demografické změny za společný problém a rozhodly se pro intenzivnější výměnu názorů na jarním zasedání Evropské rady o důsledcích demografických změn a pro osvědčené praktické postupy, zejména v oblastech jako jsou aktivní stárnutí, životní podmínky rodin a rovnováha mezi pracovním a rodinným životem;

15.   domnívá se, že se členské státy mohou více učit od sebe navzájem tím, že si budou intenzivněji vyměňovat informace o osvědčených postupech, zejména se skandinávskými zeměmi, kde vysoký podíl mužů a žen na pracovním trhu je doprovázen jednou z nejvyšších porodností v Evropě a kde existence bezplatných nebo finančně dostupných zařízení péče o děti, možnost rodičovské dovolené a předpisy týkající se mateřské dovolené patří mezi faktory, které přispívají k vysoké účasti žen na pracovním trhu;

16.   vítá, že Evropská unie chce podporovat členské státy v jejich snaze prostřednictvím opatření ke zlepšení rámcových podmínek zmenšit rozdíl mezi tím, kolik dětí by rodiče chtěli mít (2,3), a kolik jich mají ve skutečnosti (1,5);

17.   žádá Komisi a členské státy, aby vypracovaly studie o demografických změnách v každém členském státě se zřetelem k daným příčinám a krátkodobě předvídatelným důsledkům, a aby zveřejnily výsledky těchto studií;

18.   navrhuje, aby se při porovnávání osvědčených postupů, pokud jde o větší účast žen na trhu práce, hledalo srovnání také s jinými zeměmi;

19.   zdůrazňuje, že vzhledem ke společenským i hospodářským problémům vyplývajícím z klesající porodnosti je vytvoření takových podmínek pro páry, které jim umožní mít tolik dětí, kolik si přejí, jednou z podmínek existence a rozvoje jakékoli společnosti, a že je tudíž třeba učinit kroky na podporu mateřství a otcovství;

20.   domnívá se, že rozhodnutí mnoha žen a párů mít méně dětí nebo je mít později nemusí být jejich volbou, ale rozhodnutím, k němuž jsou donuceni problémem sladit práci se soukromým a rodinným životem; domnívá se, že není jen v zájmu rodičů, aby mohli mít tolik dětí, kolik chtějí a kdy je chtějí mít, ale vzhledem k současné klesající míře porodnosti v Evropě také v zájmu celé společnosti; naléhavě proto žádá, aby členské státy přijaly opatření umožňující a podporující zřizování a provoz vysoce kvalitních jeslí/zařízení denní péče o děti, staré osoby, zdravotně postižené osoby a jiné závislé osoby, a to za cenu dostupnou všem bez ohledu na výši příjmu; zdůrazňuje, že to je nezbytné k tomu, aby se mužům a ženám umožnila plná a rovná účast na trhu práce a aby ženy mohly přizpůsobit svou účast na trhu práce svému životnímu rytmu a dokázaly sladit rodinný život a práci;

21.   naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly daňová opatření, která podpoří růst porodnosti, a upozorňuje na to, že je nezbytné zaručit ženám po porodu, a zejména mladým svobodným matkám, zvláštní ochranu a podporu;

22.   vyzývá členské státy, aby pozorně prozkoumaly náklady a výnosy neplacené, dobrovolné a nestabilní práce, kterou mladí lidé přijímají jako prostředek vstupu na trh práce; poukazuje na možné souvislosti mezi takovými činnostmi a nízkou úrovní porodnosti vzhledem k omezenému přístupu k bydlení a vzhledem k omezené stabilitě; vyzývá soukromé společnosti, aby v tomto ohledu přezkoumaly své strategie;

23.   zastává názor, že rovnost pohlaví a boj s diskriminací žen na pracovišti, a to jak na úrovni zaměstnávání a pověřování odpovědnostmi, tak na úrovni platu, by mohly a měly hrát zásadní roli při vytváření rodin a jejich podporování a zároveň při boji proti nedostatečné porodnosti v Evropě;

24.   vyzývá členské státy, aby se více snažily určit a odstranit všechny překážky, které brání založení rodiny, a to včetně mimopracovních překážek, přijetím takových opatření jako např.:

25.   vyzývá členské státy, aby v rámci rozvoje měst a venkova a územního plánování měst a regionů poskytovaly více vhodných bytů rodinám, zejména neúplným rodinám a starším osobám (například "mezigenerační projekty");

26.   vyzývá k modernizaci a rozvoji vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, zejména v oblasti denní péče o děti a závislé osoby, přičemž uznává, že tato oblast je v kompetenci členských států; poukazuje na to, že sociálním vyloučením, izolací a upadnutím do chudoby jsou ohroženy zejména rodiny s jedním rodičem a osamělé starší ženy, a proto by se při přípravě reformy měla věnovat zvláštní pozornost zlepšení životní úrovně této stále rostoucí části populace a jejího zapojení do společnosti;

27.   přeje si být svědkem toho, jak členské státy pracují na odstranění byrokratických překážek spojených s opatřeními na podporu rodin, pokud jde o péči o děti;

28.   zdůrazňuje, že i přes pokrok dosažený v členských státech v oblasti zvýšení míry zaměstnanosti žen některé další typy diskriminace spojené se zaměstnaností žen nadále přetrvávají nebo se prohlubují; vyzývá v této souvislosti členské státy, zejména aby náležitě uplatňovaly směrnici Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy(5); zdůrazňuje, že rozdíl zaznamenaný mezi platy mužů a žen a přetrvávající zaměstnávání žen na špatně placených pracovních místech, jež neodpovídají jejich kvalifikaci, poškozují nezbytnou ekonomickou nezávislost žen, která přímo ovlivňuje jejich rozhodnutí mít děti; doporučuje členským státům, aby podporovaly rozvoj činnosti žen a přístup žen ke kvalitnímu zaměstnání i rovnosti zacházení co se týče platových podmínek;

29.   vyzývá členské státy, aby přijaly opatření na vytvoření vysoce kvalitních a cenově dostupných zařízení určených k péči o děti a o jiné závislé osoby v souladu s cíli, které v roce 2002 v Barceloně stanovila Evropská rada, podle nichž by do roku 2010 měly členské státy poskytovat péči pro alespoň 90 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky a pro alespoň 33 % dětí mladších 3 let; aby stanovily podobné cíle i pro zařízení péče o seniory a lidi s postižením;

30.   zastává názor, že demografické změny budou vyžadovat novou a pokročilou vzdělávací a sociální infrastrukturu jak pro mladé lidi, tak pro seniory, včetně zvýšeného počtu zařízení pro celoživotní vzdělávání, péči o děti, ošetřovatelskou péči a péči o seniory; zdůrazňuje potřebu vytváření pokročilých sociálních infrastruktur plánovaných tak, aby podporovaly životaschopnost seniorů a zpětně je aktivnějším způsobem integrovaly do společenského života;

31.   zdůrazňuje, že v mnoha členských státech existuje významné riziko, že závazky veřejných financí budou z dlouhodobého hlediska neudržitelné, což potvrzuje potřebu reformy; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby ti, kdo v EU rozhodují, vzali v úvahu finanční dopad nové a současné legislativy v sociální oblasti;

32.   vyzývá členské státy, aby podporovaly kvalitu zaměstnání a pracovního prostředí, a usnadnily tak celoživotní odborné vzdělávání, což by umožnilo ženám i mužům dostát jak rodinným povinnostem, tak požadavkům trhu práce;

33.   vyzývá členské státy, aby určily rovnost mezi pohlavími a rovnováhu mezi prací a soukromým životem jako priority svých vlád;

34.   upozorňuje na to, že narůstající náklady na sociální zabezpečení budou vyžadovat dynamický hospodářský růst, který je bude financovat; poukazuje na to, že k tomu může dojít pouze, budou-li podpořeny inovace; je si vědom toho, že fiskální metody, jako je zvyšování daní na financování sociálního zabezpečení, jsou z dlouhodobého hlediska méně udržitelné vzhledem ke snižujícímu se daňovému základu a vyššímu podílu závislosti stejně jako naléhavé potřebě podnítit podnikání v Evropě; proto zdůrazňuje, že při zvažování reformy sociálního zabezpečení je třeba komplexního politického přístupu;

35.   věří, že je potřeba přesáhnout koncepci "sociálního státu", kde prvořadá odpovědnost za dobré životní podmínky spočívá na státu, a přiblížit se více "sociální společnosti", ve které všechny zainteresované strany uznávají, že i ony nesou odpovědnost za vzájemnou péči a že tyto odpovědnosti mohou být vzájemně posilující;

36.   soudí, že snaha o dosažení větší rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem jednotlivců by měla být stálou prioritou vlád; domnívá se, že tato rovnováha může být ohrožena zvyšující se nezaměstnaností a rostoucím pracovním zatížením jednotlivců; poukazuje na to, že pružnější pracovní doba pro muže a ženy, pokud je výsledkem svobodné volby a není vynucena ekonomickým tlakem, jim může pomoci lépe sladit pracovní a rodinný život; dodává, že to vyžaduje, aby vlády umožnily jednotlivcům učinit skutečně svobodná rozhodnutí, než aby tato rozhodnutí činili za ně;

37.   vyzývá Komisi, aby vyslechla obě strany průmyslového odvětví v otázce lepší rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem;

38.   zastává názor, že by se měl posílit argument apelující na společnosti, aby z pracovišť vytvářely prostředí, které je přívětivější k rodině; doporučuje, aby členské státy vytvořily pokyny pro ty společnosti, které mají na přijetí takových opatření zájem a vzaly při tom v úvahu specifické výzvy, před které jsou postaveny MSP;

39.   vyzývá členské státy, aby přijaly předpisy zavádějící placenou mateřskou/rodičovskou dovolenou při narození dítěte a aby podpořily využívání práva na rodičovskou dovolenou, kterou by spravedlivým způsobem čerpali jak ženy, tak muži; nabádá proto členské státy, aby bojovaly proti ekonomickým, sociálním a kulturním předsudkům vůči právu na rodičovskou dovolenou pro muže; vyzývá Komisi, aby revidovala směrnici Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a ENOS(6); zastává názor, že by rodičovskou dovolenou, která je zároveň doprovázena garancí zachování zaměstnání, měli nastupovat jak otcové, tak matky; zasazuje se o systém pobídek, které povzbudí rodiče k tomu, aby se o rodičovskou dovolenou dělili, a kompenzací nákladů spojených s výchovou dětí; vyzývá Komisi, aby diskutovala s oběma stranami v průmyslovém odvětví o možných změnách reforem týkajících se rodičovské dovolené, které byly zavedeny v roce 1996, s ohledem na případné rozšíření minimální doby ze tří na šest měsíců;

40.   připomíná členským státům třetí zásadu Evropské charty pro malé podniky, tj. že by malé podniky mohly být vyloučeny z určitých regulačních povinností; vyzývá členské státy i Komisi, aby tuto zásadu zavedly do praxe;

41.   co nejdůrazněji připomíná význam přístupu ke vzdělávání, zvyšování kvalifikace, technickým vymoženostem a možnostem celoživotního učení, spolu s prosazováním kultury vzdělávání, která podněcuje zapojení lidí všech věkových skupin, zejména těch, kteří vstupují na pracovní trh nebo jej opouštějí; zdůrazňuje, že by měly být upřednostněny skutečné kvalifikační předpoklady, jako jsou např. technické nebo jazykové dovednosti, aby se zlepšila mobilita, schopnost přizpůsobit se, získat zaměstnání i možnost seberealizace; zdůrazňuje význam opatření, která by zabránila předčasnému ukončení školní docházky, a potřebu nalézt alternativní způsoby hodnocení pro přístup k dalšímu vzdělávání; zejména upozorňuje na potřebu vzdělávání starších občanů v oblastech, jako jsou informační technologie, s cílem odstranit překážky jejich další účasti na trhu práce; podporuje v tomto ohledu zejména rozvoj zvláštních metod vzdělávání starších lidí;

42.   vyzývá proto členské státy, aby poskytly zejména starším pracovníkům příležitost věnovat se profesním vzdělávacím programům, aby tak zajistily, že budou hrát aktivní roli ve světě práce, dokud nedosáhnou důchodového věku; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby schválila operační programy pro Evropský sociální fond, pouze pokud budou obsahovat specifický prvek vztahující se k opatřením pro vzdělávání starších lidí;

43.   přimlouvá se za uzavření partnerských smluv mezi vládami a oběma stranami průmyslového odvětví v souladu s národní tradicí a zvyklostmi o prosazování zaměstnávání starších pracovníků prostřednictvím opatření, která bojují s diskriminací na základě věku, prostřednictvím pružnější pracovní doby a opatření k opětovné integraci starších nezaměstnaných pracovníků;

44.   domnívá se, že evropské soukromé společnosti hrají při prosazování rovných příležitostí a v boji proti diskriminaci z důvodu věku velmi důležitou úlohu, a to zejména vzhledem k potřebě chránit nejvíce ohrožené sociální skupiny (včetně starých lidí, osob s postižením a především mladých rodičů), zlepšovat bezpečnost na pracovišti a prosazovat formy organizace práce, které mohou pomoci při rozšiřování přístupnosti; hrají významnou roli v aktivním prosazování a uplatňování rovných příležitostí, zejména pokud jde o rodinnou politiku a diskriminaci na základě věku, pohlaví a rodinného stavu; dodává, že podniky by měly splnit svou povinnost vůči společnosti a řešit problémy spojené se stárnutím obyvatelstva takovými iniciativami, jako je například prosazování pružné pracovní doby a práce na částečný úvazek, zejména v případě rodičů, budoucích rodičů a starších pracovníků;

45.   podotýká, že právní předpisy EU týkající se diskriminace na základě věku byly při dosahování svých cílů dosud neúčinné a žádá členské státy, aby zvýšily své úsilí o provádění stávajících právních předpisů EU proti diskriminaci v této oblasti, zejména směrnici 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání a povolání;

46.   pozitivně hodnotí iniciativu Komise týkající se rámcové směrnice pro implementaci článku 13 Smlouvy o ES;

47.   dochází k závěru, že je třeba důrazněji upozorňovat na ekonomický přínos udržení starších pracovníků v zaměstnání, vezme-li se v úvahu potenciál této skupiny; domnívá se, že by se měl klást důraz na to, aby byli lidé motivováni pracovat déle a umožnit jim to, a že by zaměstnavatelé měli být vedeni k tomu, aby si uvědomili, že je to v zájmu obou stran; domnívá se, že by se měl více zdůrazňovat pozitivní výsledky roku Evropského roku seniorů a mezigenerační solidarity (1993);

48.   apeluje na společnosti, aby nabízely pružnější uspořádání pracovní doby, která bude brát v úvahu různé fáze života a bude otevírat, vytvářet a navrhovat pracovní příležitosti, a to zejména v souladu s potřebami rodičů a starších pracovníků;

49.   domnívá se, že členské státy by měly podporovat podniky k rozvoji koncepce označované termínem "home-sourcing", kdy inovativní podniky zaměstnávají osoby, jejichž volbou je pracovat doma v době podle svého výběru a které jsou na hlavní podnik "napojeny" elektronicky, prostřednictvím internetu;

50.   je toho názoru, že by sociální partneři měli zajistit existenci přizpůsobivého trhu práce s cílem vytvářet flexibilnější pracovní příležitosti, což zajistí, že na trhu práce bude možnost místa a využití pro každého;

51.   upozorňuje, že vzhledem k mobilitě evropských pracovníků a centralizaci trhů práce je nyní nezbytné nejenom zlepšovat vzájemné porozumění různým systémům sociálního zabezpečení, ale také zajistit hladký přechod z jednoho národního systému do druhého, a to formou, kterou lze uplatnit u veřejných, soukromých a jiných forem pojištění;

52.   zdůrazňuje význam získávání znalostí od zaměstnanců, kteří odcházejí do důchodu, zejména ve veřejném sektoru, kde například ve Francii bude mít v příštích deseti letech 50 % pracovníků ve veřejném sektoru nárok na starobní důchod; vyzývá členské státy, aby přiměly jak soukromý, tak veřejný sektor k přijetí proaktivních opatření, která by zabránila ztrátě cenných zkušeností a znalostí, např. využití těchto lidí jako rádců (mentorů) pro ty, kteří vstupují na pracovní trh, postupný odchod do důchodu, realizace programů celoživotního vzdělávání; vyzývá členské státy, aby v tomto směru poskytly zvláštní pomoc malým a středním podnikům;

53.   je přesvědčen o tom, že by se měla zvláštní pozornost věnovat lidem v nejstarší věkové skupině (tj. nad 80 let), z nichž 25 % není soběstačných, a vyzývá Komisi, aby předložila návrh, jehož cílem by bylo dosáhnout snížení tohoto procenta prostřednictvím kolektivních a individuálních opatření a vypořádat se s problémy poskytování státní sociální podpory a zdravotních a sociálních služeb těm, kteří nejsou soběstační;

54.   uznává však, že pracovně náročné profese, jako jsou pokrývačské práce, stavebnictví a zemědělství, stojí před většími problémy při udržení a využívání kapacity pracovního výkonu starších pracovníků a podporování mladých nováčků; povzbuzuje členské státy, aby pro tyto profese vytvářely osvědčené praktické postupy s cílem vyhnout se nedostatku pracovníků a ztrátě dovedností;

55.   uznává potenciál domů s pečovatelskou službou, které starším lidem umožňují žít déle nezávisle tím, že vytvářejí prostředí společenství, v němž mohou tito lidé žít mezi svými vrstevníky a mít k dispozici lékařskou pomoc a případně pomoc v domácnosti;

56.   povzbuzuje členské státy a soukromé společnosti k tomu, aby zrušily automatické zvyšování platu vázané na věk, a uznaly tak, že někteří lidé v předdůchodovém věku, přestože oceňují určitý příjem, nemusí vyžadovat stejnou výši platu nebo délku pracovní doby jako během dřívějších let; vyzdvihuje důležitost pružnějších pracovních příležitostí, jako je práce na částečný úvazek, v pozdějších letech jako potenciální řešení;

57.   nabádá členské státy k tomu, aby odstranily všechny překážky, které brání starším lidem nadále pracovat, zejména pokud se týká daní a důchodů, a aby prozkoumaly možnosti pracovníků v důchodovém věku pobírat část svých důchodů souběžně s příjmem ze zaměstnání;

58.   poukazuje na to, že senioři mohou hrát pozitivní roli při poskytování péče o děti a že naopak mladší generace musí často splnit svou úlohu při poskytování péče závislým osobám; vyzývá členské státy a zaměstnavatele, aby prokázaly, že si tuto skutečnost plněji uvědomují;

59.   je si vědom toho, že v některých případech, jako jsou právní předpisy bránící diskriminaci z důvodu věku, může být zákon občas kontraproduktivní v tom, že může společnosti odrazovat od přijímání starších pracovníků nebo jim v tom dokonce bránit; žádá, aby členské státy do větší hloubky prozkoumaly dopad a uplatňování takové legislativy s cílem vyhodnotit, zda taková opatření mají kýžený účinek; nabádá k tomu, aby se dodržovaly duch i litera takových protidiskriminačních právních předpisů;

60.   zdůrazňuje, že stárnutí populace EU pravděpodobně povede k vzrůstajícímu podílu lidí s postižením; upozorňuje na trvale vysokou míru nezaměstnanosti v této skupině; vyzývá vlády a společnosti, aby takové lidi přivedly k práci příkladem;

61.   vyjadřuje politování nad tím, že aktivní stárnutí je v Lisabonské strategii definováno z hlediska placeného zaměstnání, zatímco by tento pojem měl být používán v širším významu, aby zahrnoval neplacené činnosti, např. práci v občanských, politických a jiných dobrovolných organizacích; uznává, že takové aktivní zapojení do společnosti v rámci neplacené práce vyžaduje odpovídající příjem z jiných zdrojů; je si vědom toho, že aktivní stárnutí je úzce spjato se zvýšením důchodového věku a považuje takový krok za jednu z možných reakcí na demografické změny;

62.   je si vědom toho, že důchodové systémy jsou v pravomoci členských států; domnívá se však, že pokud jde o nárok na důchod, neměl by být rozdíl mezi pracovníky ve veřejném a soukromém sektoru a pracovníci jednoho sektoru by neměli být zvýhodněni; je toho názoru, že je třeba podniknout kroky k tomu, aby se podpořil postupný a flexibilní odchod do důchodu s přihlédnutím k vyšší průměrné délce života a lepšímu zdraví lidí; uznává, že pokud lidé žijí déle, mohou také déle pracovat, a vyzývá vlády, aby uvažovaly o finančních pobídkách, které by k tomu lidi motivovaly;

63.   je přesvědčen o tom, že všechny členské státy se mohou od sebe navzájem učit tím, že si budou intenzivněji vyměňovat osvědčené postupy týkající se důchodové reformy;

64.   zdůrazňuje, vzhledem k demografickému vývoji, rozhodující význam silných, finančně životaschopných systémů sociálního zabezpečení, zejména důchodových systémů, které podporují přiměřené, udržitelné důchody, a systémy zdravotní péče, které jsou založeny na principech solidarity, spravedlnosti a všeobecnosti, a zlepšují přístup všech občanů k přiměřené péči vysoké kvality v případě onemocnění a potřeby péče; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření potřebná k modernizaci systému sociální ochrany, a zejména důchodů, s cílem zajistit jejich finanční a sociální životaschopnost a umožnit řešení důsledků stárnutí obyvatelstva;

65.   je přesvědčen o tom, že reformy národních penzijních systémů by se měly soustředit nejen na to, jak z takových systémů udělat systémy finančně udržitelné, ale měly by také napomáhat k finanční udržitelnosti života seniorů;

66.   je si však vědom toho, že je velmi obtížné, aby státem financované důchody uspokojovaly potřebu příjmů lidí v důchodu; zastává názor, že by členské státy měly věnovat více pozornosti a energie rozvoji příslušných doplňkových penzijních systémů a podporovat osobní úspory;

67.   zastává názor, že by národní státem financované důchody na jakékoliv úrovni určené členskými státy měly být dostupné rovnou měrou všem jako nárok, a jako takové by neměly podléhat průzkumu majetkových poměrů;

68.   připomíná, že vlastníci malých podniků podléhají demografickým změnám stejným způsobem jako pracovníci v zaměstnaneckém poměru; je znepokojen tím, že v následujících 10 letech třetina vlastníků malých podniků v Evropě odejde do starobního důchodu a vyzývá všechny aktéry, aby prosazovali podnikání nejenom kvůli načerpání dovedností a znalostí od této skupiny, ale také kvůli vykompenzování negativních důsledků pro růst;

69.   domnívá se, že přistěhovalecká politika, která se snaží podpořit udržitelnou ekonomickou, sociální a právní integraci přistěhovalců je důležitá pro to, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi příslušnými právy a povinnostmi přistěhovalců a hostitelské společnosti, a že mechanismus přijímání státních příslušníků třetích zemí musí být řízen efektivním a transparentním způsobem; předpokladem integračního procesu je rovné zacházení s vyloučením diskriminace vůči přistěhovalcům a jejich potomkům a s přímou vazbou na politiku zaměstnanosti a politiku sociálních věcí; taková politika by se měla podporovat ve snaze zmírnit určité demografické problémy; uvědomuje si však, že přistěhovalectví samo o sobě nevyřeší všechny problémy spojené s demografickými změnami a také si samo vytváří své vlastní problémy;

70.   upozorňuje, že v regionech východní Evropy dochází k obrovskému migračnímu odlivu mladých žen, a je zde proto v zájmu žen zapotřebí odpovědné hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti stejně jako cíleného čerpání evropských strukturálních fondů, protože tam, kde již nejsou žádné ženy, nebude mít jakákoliv rodinná politika při řešení dlouhodobých následků demografických změn žádný účinek;

71.   uznává, že řízení přistěhovalectví je v kompetenci členského státu; zastává názor, že by se mělo zaměřit více úsilí na vzdělávání a rozvoj dovedností, zejména u přistěhovalců a etnických komunit;

72.   je toho názoru, že podíl příslušníků etnických menšin mezi staršími osobami, které vyžadují dlouhodobou péči se v některých členských státech podstatně zvyšuje; navíc se domnívá, že by se na základě toho němělo předpokládat, že tito přistěhovalci a jejich potomci dají přednost návratu do země svého původu, zejména ve stáří nebo v případě, že jejich potomci byli vychováni v EU; dodává, že i když je dostupnost kvalitní péče o děti důležitá pro všechny etnické skupiny, zejména pro všechny ženy, má na každou etnickou skupinu jiný vliv a při plánování těchto služeb by se měla tomu věnovat patřičná pozornost; zdůrazňuje, že při zabezpečování těchto služeb jsou také velmi důležité rovné zacházení bez diskriminace; doporučuje, aby se tomuto aspektu věnovalo více pozornosti, zejména při srovnávání osvědčených postupů;

73.   upozorňuje na to, že se dosud nevěnoval dostatek pozornosti integraci přistěhovalců, což se částečně odráží v nízké úrovni úspěchu při vzdělávání a pokračující marginalizaci těchto nových spoluobčanů; proto vyzývá členské státy, aby zintensivnily svá opatření k prosazování integrace, zejména pokud se týká přistěhovalců, kteří již v Unii nějakou dobu žijí;

74.   zdůrazňuje, že ženy z řad přistěhovalců hrají významnou úlohu, a vyzývá členské státy, aby jim ve svých politikách integrace přiznaly postavení, které si zaslouží, a zaručily jim všechna jejich práva; poukazuje na trend směřující k stále častějšímu neoficiálnímu zaměstnávání imigrantek jako pomocnic v domácnosti při opatrování závislých osob; upozorňuje na to, že tato skupina může být vystavena vykořisťování a vyzývá členské státy, aby se tímto problémem zabývaly;

75.   upozorňuje na to, že přistěhovalci, kteří přijíždějí jako třicátníci nebo čtyřicátníci nemusí mít žádné penzijní rezervy; vyzývá členské státy, aby hledaly nejlepší praktické postupy pro řešení této situace, aby se tak vyhnuly ještě většímu tlaku na penzijní systémy;

76.   připomíná členským státům, že se demografické změny týkají i nejméně rozvinutých zemí, které také čelí problémům spojeným se stárnoucí populací, chudobě a nerovnému rozdělení příjmů, stejně jako narůstajícím problémům s nezaměstnaností mladých lidí; povzbuzuje vlády členských států a Evropskou unii, aby při přípravě programů pomoci a spolupráce vzaly tento faktor v úvahu;

77.   poukazuje na to, že politiky, které mezi přistěhovalci upřednostňují kvalifikované pracovníky, aby tak posílily ekonomiky EU, generují mimo jiné také naprosto opačný výsledek v podobě oslabování ekonomik těch zemí, odkud takoví kvalifikovaní pracovníci přicházejí; zastává názor, že by členské státy měly v tomto ohledu uznat svoji odpovědnost;

78.   vyzývá členské státy, aby zlepšily poskytování služeb obecného zájmu ve venkovských oblastech, a umožnily tak starším lidem žít déle nezávisle, snížit zatížení zdravotnictví a sociálního zabezpečení a zamezit vzniku předčasné závislosti těchto lidí;

79.   upozorňuje na to, že kvůli demografickým změnám musí být v členských státech zajištěny pečovatelské služby a vyslovuje se pro zvýšenou výměnu osvědčených praktických postupů v této oblasti; vyslovuje se pro to, aby byly pečovatelské služby chráněny jako služby obecného zájmu, a proto vyzývá Komisi, aby takovou ochranu včlenila do zelené knihy o sociálních službách;

80.   zdůrazňuje význam sdílení informací a osvědčených praktických postupů mezi členskými státy o tom, jak se mohou zdravotní systémy připravit na zvýšené požadavky, které na ně klade stárnoucí populace;

81.   doporučuje členským státům, aby uplatňovaly politiku prevence rizik vyloučení, zejména v souvislosti s vyloučením ze školy či ztrátou bydlení, a připomíná, že je důležité upřednostňovat všechny činnosti usilující o ochranu rodinné solidarity, především v oblasti ochrany práv dětí, avšak při současném dodržování práv rodičů;

82.   zdůrazňuje důležitost zajištění kulturních činností a aktivit pro volný čas zaměřených na starší generaci jako projev uznání příležitostí, které představuje stříbrná ekonomika;

83.   doporučuje, aby při dodávání informací do Eurostatu byla věnována větší pozornost standardizaci různých kritérií používaných jednotlivými členskými státy, aby bylo možné osvědčené postupy lépe porovnat a také přijmout;

84.   vyzývá Komisi a členské státy, aby použila budoucí 7. výzkumný rámcový program pro záležitosti vztahující se k demografickým tendencím, podpory rodiny a posílení zdraví;

85.   vyzývá v souvislosti s programem PROGRESS Komisi, aby v otázkách demografických změn a jejich vlivu na společnost a příslušné oblasti politiky nechala provést odpovídající studie, analýzy a vzájemné přezkumy ("peer review");

86.   dochází k závěru, že by EU měla pokračovat v porovnávání podobných i odlišných výkonů, zkušeností a osvědčených postupů členských států týkajících se řešení různých problémů vyvolaných demografickými změnami, přičemž k tomuto účelu jsou vhodné stávající orgány EU a není třeba žádných dalších struktur EU;

87.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 115, 14.4.1997, s. 238. (2) Úř. věst. C 104, 6.4.1998, s. 222. (3) Úř. věst. C 232, 17.8.2001, s. 381. (4) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1. (5) Úř. věst. L 45, 19.2.1975, s. 19. (6) Úř. věst. L 145, 19.6.1996, s. 4.

Usnesení Evropského parlamentu o podpoře pěstování zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely (2004/2259(INI))

P6_TA(2006)0116 A6-0040/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na Zelenou knihu Komise ze dne 29. listopadu 2000 nazvanou "K evropské strategii pro zajištění dodávek energie" (KOM(2000)0769)

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 1997 nazvané "Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie – Bílá kniha pro strategický a akční plán Společenství" (KOM(1997)0599),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou(1),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2004 nazvané "Podíl obnovitelných zdrojů energie v EU - zpráva Komise v souladu s článkem 3 směrnice 2001/77/ES, vyhodnocení účinku legislativních nástrojů a ostatních politik Společenství na rozvoj příspěvku zdrojů obnovitelné energie v EU a návrhy konkrétních opatření" (KOM(2004)0366),

-   s ohledem na program Komise "Inteligentní energie – Evropa"(2), na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2005 nazvané "Akční plán pro biomasu" (KOM(2005)0628) a na sdělení Komise ze dne 8. února 2006 nazvané "Strategie Evropské unie pro biopaliva" (KOM(2006)0034),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě(3),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS(4),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce(5),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu(6),

-   s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrzích konkrétních opatření(8),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0040/2006),

A.   vzhledem k tomu, že výroba obnovitelných surovin představuje prostředek ke spojení společné zemědělské politiky s moderními a inovačními politikami, jako jsou politiky uvedené v závěrech Evropských rad v Lisabonu a Göteborku,

B.   vzhledem k tomu, že v rámci přístupu trvale udržitelného rozvoje může výroba obnovitelných surovin a využití organických odpadů přispět ke zlepšení životního prostředí a trvale udržitelné výroby energie, zaměstnanosti a vyrovnávání v oblastech, které se plně podílejí na diverzifikaci a větší nezávislosti multifunkčního zemědělství,

C.   vzhledem k tomu, že možným částečným nahrazením fosilních zdrojů energie spolu s vyváženou a strategickou kombinací všech zdrojů energie přispívají obnovitelné suroviny ke snížení energetické závislosti EU a rovněž se snižují politická a hospodářská rizika vyplývající z dovozů; vzhledem k tomu, že obnovitelné suroviny zároveň přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů a lepšímu využívání životního cyklu materiálů,

D.   vzhledem k tomu, že rozvoj pěstování rostlin pro jiné než potravinářské účely nesmí zpochybnit strategický cíl potravinové nezávislosti, který společná zemědělská politika sledovala od svého počátku,

E.   vzhledem k tomu, že se sice zdá, že rostliny pro jiné než potravinářské účely nabízejí zemědělství nové vyhlídky zejména v oblasti energií, že však musí být dobře stanoven rámec hospodářské soutěže, v jehož mezích bude toto nahrazení pro zemědělce realizovatelné a který umožní fungování nového zpracovatelského odvětví,

F.   vzhledem k tomu, že má-li mít snaha o dosažení energetické diverzifikace v EU s cílem snížit dopad skleníkových plynů nějaký význam, musí být samotné politiky rozvoje biopaliv a využití biomasy založeny na energeticky úsporných modelech výroby,

G.   vzhledem k tomu, že rozvoj pěstování rostlin pro jiné než potravinářské účely může zmírnit globální oteplování, je nicméně nutné nejdříve provést energetické a ekologické analýzy k výpočtu celkových výrobních nákladů, aby bylo možno dobře posoudit výhody případných nových přístupů,

H.   vzhledem k tomu, že se stále snižují zásoby ropy a zemního plynu a že během následujících 15 let pravděpodobně poklesne těžba ropy, což povede k dalšímu zvýšení její ceny; vzhledem k tomu, že je proto naprosto nezbytné hospodárně a účinně využívat energii v zemědělském a potravinářském odvětví, především zkracováním dopravních vzdáleností a decentralizovaným zásobováním potravinami a výrobou energie,

I.   vzhledem k tomu, že získávání energie z biomasy je mezioborovou záležitostí, která zahrnuje výrobu energie, ochranu životního prostředí, normování a zajištění dodávek energie využitím místních obnovitelných zdrojů energie a biologických surovin,

J.   vzhledem k tomu, že potřeba konvenčních paliv v rychle se rozvíjejících průmyslových ekonomikách v Asii a ostatních rozvojových oblastech rychle poroste, což přispěje k razantnímu snížení celosvětových zásob ropy,

K.   vzhledem k tomu, že zajištění dodávek energie musí být zaručeno diverzifikací zdrojů energie, aby se snížila závislost EU na dovozech fosilních paliv z třetích zemí,

L.   vzhledem k tomu, že se v souvislosti s biopalivy může ve venkovských oblastech vytvořit více pracovních míst než v souvislosti s fosilními palivy a že se v mnoha oblastech, v nichž kvůli reformě společné zemědělské politiky ustupuje, příp. zaniká pěstování domácích kulturních rostlin, např. cukrové řepy nebo bavlny, mohou vyvinout ve skutečnou sociálně-ekonomickou alternativu,

M.   vzhledem k tomu, že rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie může mít kladný vliv mimo jiné na situaci v oblasti zaměstnanosti v regionech s vysokou nezaměstnaností podporou rozvoje výroby v zemědělských oblastech, růstu zaměstnanosti, rozvoje průmyslu a služeb v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie a obnovení zemědělského obhospodařování zemědělských užitkových ploch, které byly kvůli procesu transformace v nových členských státech ponechány ladem,

N.   vzhledem k tomu, že směrnice 2003/30/ES o biopalivech stanoví, že do roku 2010 by očekávaná spotřeba biopaliva v poměru k veškerým pohonným hmotám v dopravě měla dosáhnout 5,75 %, což odpovídá 40 milionům tun kysličníku uhličitého za rok; vzhledem k tomu, že spotřeba biopaliva v členských státech EU představuje v současné době pouze 1,4 % celkového množství spotřeby pohonných látek v dopravě; vzhledem k tomu, že se proto doporučuje zásadně změnit tuto politiku,

O.   vzhledem k tomu, že mnoho členských států počítá s daňovými úlevami na podporu výroby biopaliv, což usnadňuje směrnice 2003/96/ES o zdanění energie,

P.   vzhledem k tomu, že je nutné vytvořit vnitřní trh se zemědělskými výrobky pro energetické a palivové účely,

Q.   vzhledem k tomu, že všechny dotace, cla a nařízení nebo směrnice EU nebo členských států věnované podpoře pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie a biopaliv musí být udržitelné a v souladu se závazky u WTO,

R.   vzhledem k tomu, že pěstování rostlin určených k výrobě energie může mít pozitivní dopad na biologickou rozmanitost, půdu a vodní zdroje, pokud má pěstování vliv na rozšíření osevního postupu, jsou-li plně zohledněny požadavky křížové shody a dojde-li k aktivnímu zlepšení úrodnosti půdy,

S.   vzhledem k tomu, že při výrobě energie ze zemědělských produktů musí být ještě více využit potenciál zemědělských a lesnických vedlejších produktů, např. dřevní odpad, vlna, močůvka, sláma a jateční odpad,

T.   vzhledem k tomu, že je třeba, aby o způsobech využití zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely, výrobě biomasy, energie z obnovitelných zdrojů a příležitostech, které představují pro zemědělské a lesnické odvětví, byli informováni nejen spotřebitelé, ale také zemědělci a majitelé lesů,

U.   vzhledem k tomu, že nedávná reforma společné zemědělské politiky vytvořila podmínky nezbytné pro rozvoj pěstování zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely tím, že oddělila dotace od produkce, zavedla režim pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie a kultivaci nevyužité půdy,

V.   vzhledem k tomu, že energie z biomasy je obnovitelným zdrojem energie s velkým potenciálem, zejména pro udržitelné zemědělství,

W.   vzhledem k tomu, že hlavní druhy energie z biomasy zahrnují biopaliva pro dopravu (vyrobená většinou z obilnin, cukrové řepy a olejnatých plodin a odpadních olejů); vytápění domácností biomasou (používá se dřevo a dřevní odpad); a spalování dřevního odpadu, slámy a zbytkových látek ze zemědělství v elektrárnách k výrobě elektřiny, tepla nebo obojího,

X.   vzhledem k tomu, že podle současných odhadů bude energie z obnovitelných zdrojů představovat do roku 2010 pouze 9 % až 10 % z využívaných druhů energie EU místo stanovených 12 %,

Y.   vzhledem k tomu, že jsou nové členské státy ve střední a východní Evropě, a také Bulharsko a Rumunsko, které k EU brzy přistoupí, potencionálními výrobci obnovitelných zdrojů energie a vzhledem k tomu, že dostávají, popř. budou dostávat značnou část podpory ze strukturálních a zemědělských fondů EU, je třeba tyto země plně podporovat, aby tyto zdroje energie účinně zhodnocovaly, a zapojit je do horizontálních pravidel společné zemědělské politiky,

Z.   vzhledem k tomu, že se v EU reformuje trh s cukrem a snižuje pěstování cukrové řepy; měly by být důkladně přezkoumány možnosti většího využívání stávajícího potenciálu cukrové řepy nebo jiných alternativních plodin na těchto osevních plochách pro výrobu biopaliv,

Budoucnost zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely

1.   zdůrazňuje, že je důležité zvýšit podporu pro výzkum a vývoj technologií v souvislosti se zemědělskými plodinami pro jiné než potravinářské účely a zvýšit potenciál a účinnost odvětví; navrhuje, aby se důraz kladl na nejživotaschopnější bioenergetické projekty, které nejvíce přispějí k rozvoji venkova a které prokáží schopnost biomasy významně přispět k uspokojování energetické poptávky v EU;

2.   žádá Komisi, aby definovala strategii Společenství a akční plán na podporu obnovitelných zdrojů energie jako příspěvek k zabezpečení dodávek potravin a ke zlepšení energetické účinnosti v EU s cílem zajistit, aby bezpečné zásobování potravinami bylo posíleno co nejlepším využíváním obnovitelných surovin;

3.   zdůrazňuje skutečnost, že aniž by se tyto cíle navzájem vylučovaly, může mít podpora biopaliv významnou úlohu vzhledem k zajištění dodávek potravin, tím že udržuje zemědělské využívání půdy;

4.   žádá Komisi, aby s pomocí členských států, sdružení a zainteresovaných stran shromáždila všechny individuální či kolektivní zkušenosti s využitím biomasy (obnovitelné suroviny a organické odpady ze zemědělství a lesnictví) s ohledem na výrobu biopaliv, tepla a elektrické energie, aby bylo možno zachytit nejzajímavější iniciativy z celé EU;

5.   vítá úsilí Komise, která vytvořením programu "Inteligentní energie – Evropa", Akčním plánem pro biomasu" a sdělením o biopalivech podpořila rozšíření plochy určené k pěstování rostlin pro jiné než potravinářské účely a usiluje o zvýšení energetické účinnosti; vyzývá však k lepší koordinaci s již existujícími přístupy v členských státech; a žádá Komisi, aby dodržela časový plán pro tyto iniciativy a aby v co nejkratší lhůtě provedla z toho plynoucí opatření;

6.   považuje za nezbytné stanovit, v rámci dlouhodobého plánování energetické politiky EU a zajištění jak hospodářské, tak i podnikatelské jistoty investorů a výrobců, národní akční plány pro biomasu, a sice na základě integrovaných návrhů, které určí priority pro různé druhy biomasy a stanoví specifická opatření v oblasti ochrany životního prostředí a kampaně pro informování občanů o výhodách, problémech a o přínosu tohoto obnovitelného zdroje energie pro trvale udržitelný rozvoj;

7.   poukazuje na to, že je nutné provést výzkum zaměřený na hospodářské, ekologické a technické parametry, na nichž bude založen výběr druhů vhodných pro pěstování podle půdních a klimatických poměrů každého regionu;

8.   vyzývá Komisi, aby také v zemědělství, stejně jako činí v jiných odvětvích, přednostně podporovala úspory energie, využívání vedlejších produktů k výrobě energie a decentralizované využívání obnovitelných surovin;

9.   zdůrazňuje, že by suroviny pro výrobu bionafty a bioetanolu a k výrobě tepla a elektrické energie z biomasy měly pocházet v prvé řadě z vlastních surovin jednotlivých členských států;

10.   vyzdvihuje potenciál, který představuje rozvoj a investování do odvětví rostlin pro jiné než potravinářské účely pro zemědělce, kterých se dotýká reforma trhu s cukrem;

11.   zdůrazňuje, jak je důležité, aby cíle směrnice 2003/30/ES o biopalivech byly závazné, přičemž je třeba, aby byly zřízeny důkladné kontrolní mechanismy a stanoven cíl, že přijaté závazky budou splněny především z místní evropské výroby; pokládá proto za nezbytné, aby obchodní politika EU byla v souladu s tímto cílem;

12.   zdůrazňuje, že stanovení závazných cílů nesmí vést k tomu, že budou zrušeny nebo sníženy současné pobídky pro výrobu biopaliv v EU; zastává názor, že stanovení těchto cílů musí být přizpůsobeno daňovým předpisům Společenství pro energetické produkty;

13.   vzhledem k ubývajícím zásobám surovin zdůrazňuje význam tržních mechanismů, které umožní zdrojům energie vyrobené z biomasy trvalou konkurenceschopnost i bez veřejných dotací;

14.   zdůrazňuje, že rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie musí být zvážen jednotlivými členskými státy, které přitom zohlední místní podmínky a zejména možnosti tohoto rozvoje;

15.   upozorňuje, že všechny venkovské oblasti mají potenciál k výrobě značného množství biomasy, ale že nejchudší oblasti mají vzhledem k nízké úrovni výroby a vzhledem ke svým přirozeným a strukturálním překážkám stále největší potíže tento potenciál využít; poukazuje dále na to, že tyto oblasti proto musí mít přednost při vynakládání prostředků strukturálních fondů na využití jejich potenciálu;

16.   zdůrazňuje nutnost stanovit v rámci národních a regionálních strategií rozvoje na období 20072013 operační programy pro využití biomasy a zaručit jejich společné financování ze strukturálních fondů, fondu soudržnosti a sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007–2013);

17.   trvá na tom, že žádná opatření na podporu pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie nesmí vést k dalšímu zdražování energie pro domácnosti a podniky a tím ke zhoršení evropské konkurenceschopnosti v rámci celosvětové hospodářské soutěže;

18.   naléhá na Komisi, aby v rámci režimu pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie přezkoumala odložené úpravy, jak ukládá reforma společné zemědělské politiky, a aby také výrazně rozšířila hranice oblastí, které mohou žádat o dodatečnou pomoc a zvýšila úroveň plateb; připomíná v této souvislosti, že nedávno žádal o zvýšení podpory určené pro využívání půdy na pěstování rostlin pro výrobu energie na 80 EUR za hektar a rok na základě maximální zaručené plochy o rozloze 2 200 000 hektarů;

19.   navrhuje Komisi, aby v rámci systémů podpor rozšířila seznam zemědělských plodin vhodných pro pěstování za účelem výroby biopaliv, zajistila, aby k výběru nejvhodnějších rostlin určených k výrobě energie docházelo na regionální a místní úrovni, zajistila, aby byly pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie, např. bioetanol, bionaftu a anaerobní digesci (bioplyn) poskytnuty odpovídající formy podpory a aby výrobcům nabídla dostatečné pobídky usnadňující přechod na tyto zemědělské plodiny;

20.   zdůrazňuje, že zavádění pěstování zemědělských plodin pro jiné než potravinářské účely musí být financováno adekvátně, aniž by byly ohroženy ostatní cíle pro využívání Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005;

21.   žádá Komisi, aby odstranila překážky pro rozvoj pěstování rostlin určených k výrobě energie v nových členských státech, které používají zjednodušený systém jednotné platby na plochu (SAPS), a proto z EU nedostávají žádnou finanční podporu;

22.   považuje za nezbytné, aby byly prémie na pěstování rostlin určených k výrobě energie v nových členských státech odděleny od mechanismu "postupného náběhu plateb";

23.   zastává názor, že pěstování plodin určených k výrobě energie v nových členských státech musí být podporováno odděleně od systému jednotné platby na plochu, aby byla zajištěna dodatečná podpora pro pěstování rostlin určených k výrobě energie;

24.   zdůrazňuje, že v dlouhodobém výhledu se musí pěstování zemědělských plodin pro jiné než potravinářské účely stát hospodářsky rentabilní, a vyzývá Komisi, aby pro průmysl našla trvalá řešení a zaručila stabilní regulační rámec, který bude motivovat k uskutečnění požadovaných úprav a investic, aby tyto plodiny již nemusely být financovány z veřejných prostředků;

25.   zdůrazňuje, že je třeba dbát zvláště na to, aby se zamezilo větší intenzitě pěstování plodin, které mají nepříznivé účinky na životní prostředí a způsobují např. zamoření půdy zbytky hnojiv a prostředky na ochranu rostlin nebo vyčerpání či znečištění vodních zdrojů;

26.   zdůrazňuje, že je důležité povzbudit komunikaci mezi zemědělským a zpracovatelským odvětvím, a to vypracováním jasných smluv, předáváním technologií a jinými pobídkami;

27.   žádá Komisi, aby podpořila využívání programů podpor a půjček na úrovni EU, členských států a regionů pro účely jako je výstavba zpracovatelských zařízení a vývoj nového využití surovin, a to úměrně situaci v jednotlivých členských státech;

28.   žádá Komisi, aby zhodnotila případné výhody plynoucí z pěstování zemědělských plodin pro jiné než potravinářské účely z hlediska pracovních příležitostí a snížení nákladů na dopravu v souvislosti s výstavbou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech;

29.   zdůrazňuje, že je důležité stanovit opatření pro zajištění určité kvality dovážených surovin v souladu se sociálními standardy a se standardy životního prostředí na základě norem platných v EU;

30.   naléhá na Komisi, aby dále usilovala o propojení standardů výroby a podpory obnovitelných surovin v celé EU s cílem podpořit vnitřní trh se zdroji obnovitelné energie;

31.   vyzývá Komisi, aby úpravou předpisů podpořila pěstování plodin pro jiné než potravinářské účely, pokud tato podpora vyhoví kritériím trvale udržitelného rozvoje a posílí multifunkční zemědělství v celé EU;

32.   je toho názoru, že je nutné sledovat vliv pěstování plodin určených k výrobě energie na prostředí venkova a že je třeba přezkoumat zavedení regulace s cílem zamezit nekontrolovanému šíření plodin považovaných v dané oblasti za invazivní;

33.   vyzývá k využívání stávajících kontrolních mechanismů, např. křížové shody, aby se zajistilo, že biodiverzita a přírodní bohatství jako je půda, voda a vzduch nejsou negativně ovlivňovány výrobou pohonných látek, energie a materiálů z biologických surovin a že je skutečně dosaženo snížení emisí skleníkových plynů;

34.   žádá Komisi, aby uvážila vytvoření průhledné, veřejně přístupné databáze na úrovni EU, v níž budou uvedeny přednosti životního cyklu obnovitelných surovin a výsledky hodnocení jejich životního cyklu;

35.   žádá, aby strategie zadávání veřejných zakázek podpořily zavádění materiálů získávaných z obnovitelných biologických surovin a tím zlepšily informovanost o možnosti využívání obnovitelných surovin a jejich přínosu pro životní prostředí a zdraví;

36.   naléhá na Komisi, aby podpořila šíření a technologickou realizaci evropského výzkumu, vývoje a testování biomateriálů, bioenergie a biopaliva a také kampaň na zvýšení veřejného povědomí o této oblasti;

37.   zdůrazňuje, že je třeba na úrovni EU sjednotit činnosti vnitrostátního výzkumu, vývoje a testování v oblasti biomateriálů , zejména s ohledem na vytvoření celoevropského výzkumného programu technologií přeměny biomasy na energii, palivo a chemikálie;

38.   vyzývá Komisi, aby přijala kroky s cílem dosáhnout pokud možno co nejrychleji dohody o biologických pohonných hmotách mezi automobilovým a ropným průmyslem, a to ve smyslu zásady "biopaliva pro automobily, a ne automobily pro biopaliva";

Příležitosti, které nabízí speciální zemědělské plodiny a výrobky

39.   vyzývá Komisi, aby přijala opatření na povzbuzení výroby speciálních chemikálií ze zemědělských surovin s cílem zvýšit příjmy zemědělců a zásobit trh ekologickými a zdravými výrobky místo biologicky neodbouratelných chemických výrobků;

40.   uznává, že zařízení na speciální zemědělské plodiny mohou být v decentralizovaném a malém měřítku velmi účinná, a proto z nich může mít prospěch velké množství zemědělců; naléhá proto na Komisi, aby povzbudila rozvoj v této oblasti za účelem postupného zvyšování jejich produkce;

41.   podporuje vývoj, k němuž v poslední době došlo v průmyslu na výrobu plastických hmot, mazadel a izolačních hmot, zaměřený na nahrazení konvenčních výrobků výrobky na rostlinném základě; vyzývá Komisi, aby stanovila povinnost používat tyto výrobky na rostlinném základě v případě, že jsou vhodnými alternativami konvenčních výrobků;

42.   zdůrazňuje, že zemědělství může pěstovat farmaceutické plodiny pro výrobu očkovacích látek a jiné produkty, které budou zásobovat zdravotnický průmysl adekvátními nástroji zdravotní péče;

43.   podporuje využívání přípravků získaných ze zemědělských produktů, jako např. hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a prostředky na hubení škůdců v zemědělství, jelikož tím se podporují z hlediska hnojení a ochrany rostlin organické způsoby pěstování;

44.   upozorňuje, že zvýšená poptávka spotřebitelů po ekologických a zdraví prospěšných výrobcích je výzvou pro zemědělský průmysl, aby vyráběl suroviny pro přírodní a hypoalergenní kosmetiku, přírodní a k životnímu prostředí šetrné textilní výrobky a nové druhy potravin;

45.   vyzývá Komisi, aby podporovala další inovace a slibné nové technologie, jako je např. kombinovaná výroba papíru a bioetanolu ze slámy;

Podpora výroby tepla a elektřiny ze zemědělských zdrojů

46.   upozorňuje na možnosti, které nabízí využití zemědělských přebytků a odpadu při výrobě tepla, chladu a elektřiny při využití metod, které jsou ekonomicky účinné a šetrné k životnímu prostředí, a které mohou zemědělství a venkovským obcím zajistit větší nezávislost;

47.   požaduje, aby byly finanční prostředky určené pro výzkum a rozvoj venkova směřovány především na účinnější a větší využívání organických odpadů ze zemědělství a lesnictví ve venkovských oblastech, a to pro individuální i komunální účely;

48.   žádá Komisi, aby pro účely výroby tepla podpořila účinné využití biomasy dostupné ve formě zemědělských a lesnických odpadů a také pěstování plodin určených k výrobě energie v podobě vhodných plodin např. rychle rostoucích dřevitých rostlin jako jsou vrby, topoly nebo trávy, např. některé Poaceae, aniž by však byly ohroženy domácí rostliny v jednotlivých členských státech, a zároveň přispěla ke zhodnocování určitých typů odpadů;

49.   zdůrazňuje, že je důležité stanovit závazné požadavky na výrobu tepla z obnovitelných zdrojů a zemědělských odpadů a potenciál využívání tepla z centrálních tepláren, které podnítí účinné využívání biomasy jako obnovitelného zdroje energie a rozvoj nových místních trhů se zemědělskými výrobky;

50.   považuje za nutné vytvořit co nejoptimálnější podmínky pro využití biomasy, vymezit jednoznačná pravidla pro systémy podpory a zvýšit finanční náklady na větší produkci biomasy a její lepší využití;

51.   žádá Komisi, aby vypracovala doporučení s cílem motivovat členské státy, aby využívaly účinných pobídek, jako je snížení daní, na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů a výrobu energie z obnovitelných, místních, primárních zdrojů;

52.   dále navrhuje, aby se podporovalo úsilí, které už projevilo mnoho drobných zpracovatelů, vyrábět a používat energii z obnovitelných zdrojů přímo v zemědělství, což představuje dobré vyhlídky na rychlý ekonomický úspěch, a to bez potřeby dlouhodobých dotací;

53.   informuje zemědělce o možnostech a nových perspektivách podnikání, které nabízí pěstování rostlin určených k výrobě energie v souvislosti s omezeními v rámci reformované společné zemědělské politiky;

54.   podporuje výstavbu biorafinérií, které zvyšují nákladovou efektivnost konečného výrobku soustavným využíváním biomasy;

55.   vyzývá členské státy, aby zvýšily informovanost občanů o kladných účincích používání biomasy a obnovitelných zdrojů energie na ochranu životního prostředí organizováním informačních kampaní, jejichž hlavní cílovou skupinou je mladá generace, u níž především je rozvoj ekologického myšlení důležitý;

56.   zdůrazňuje, že by se neměla nechat bez povšimnutí nutnost využívat vedlejší zemědělské produkty a jiné odpady, které jsou formou biomasy, včetně biologicky odbouratelných průmyslových odpadů;

Příležitosti pro biopaliva

57.   upozorňuje, že nahrazení fosilních paliv může přinést hospodářské příležitosti a vytvořit pracovní místa v souladu s Lisabonskou strategií;

58.   připomíná, že v EU, která musí přijmout opatření na snížení emisí skleníkových plynů a na ochranu životního prostředí, je nutno při výrobě biopaliv – která mohou přispět k diverzifikaci zdrojů energie – dodržovat pravidla, na nichž je založeno trvale udržitelné zemědělství;

59.   upozorňuje, že prvořadý význam by měly mít prováděcí studie výzkumu nových technologií zaměřených na rozvoj a využití obnovitelných pohonných hmot;

60.   naléhá na členské státy, aby uvažovaly o opatřeních, jako jsou další daňové pobídky a přidávaní biopaliva do fosilních pohonných hmot, které by mohly podpořit využívání biopaliva v budoucnu;

61.   zdůrazňuje však, že s přijetím daňových opatření, jako jsou např. daňové úlevy, je nutno zacházet opatrně, aby se zabránilo deformacím trhu způsobeným nadměrnými náhradami u dovážených biopaliv a forem energie, jejichž výrobní náklady jsou mimořádně nízké;

62.   naléhá na členské státy, aby stanovily daně a cla na dostatečně dlouhé časové období, čímž zajistí důvěru průmyslu a podnítí investice;

63.   žádá Komisi, aby zvážila zavedení kvalifikovaného přístupu na trh pro dovoz biopaliv ze třetích zemí, jako je Brazílie, aby bylo možno zajistit celosvětové zabezpečení obživy, biodiversitu a absorbční kapacitu pralesů z hlediska CO2 cíleným vybíráním poplatků a podporou projektů rozvoje venkova zaměřených na trvale udržitelné využívání zdrojů v třetích zemích; aby si tím i průmysl biopaliv v EU s vysokým ekologickým standardem zachoval konkurenceschopnost;

64.   požaduje vyšší finanční prostředky na výzkum nových, nákladově účinnějších a udržitelných technologií a na vývoj takových technologií, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám průmyslu biopaliv;

65.   vítá že je patřičná pozornost věnována podpoře výzkumu nových a nákladově účinnějších technologií pro biopaliva;

66.   doporučuje, aby byla věnována zásadní podpora výzkumu a vývoji biopaliv druhé generace, ale aby byly zároveň vážně vzaty v úvahu možnosti obsažené v již stávajících návrzích, které významně přispívají k řešení ekologických problémů, např. získávání vodíku z obnovitelných zdrojů energie;

67.   uznává, že biopaliva jsou – v každém případě nyní a budou do té doby, dokud se nepodaří je vyrábět levněji (z toho vyplývá význam uvolnění finančních prostředků na výzkum) – nákladnější než fosilní pohonné hmoty, ale poukazuje na to, že smíchávání biopaliv a fosilních pohonných hmot má pozitivní dopad na životní prostředí;

68.   vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla přepracování směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, jehož účelem je stanovit přiměřené prostředky na usnadnění realizace cílů směrnice 2003/30/ES o biopalivech, a takto dále podpořit biopaliva;

o
o   o

69.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33. Směrnice naposledy pozměněná Aktem o přistoupení z roku 2003. (2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1230/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se přijímá víceletý program činnosti v oblasti energie: "Inteligentní energie – Evropa" (2003-2006) (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 29). (3) Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42. (4) Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). (5) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 319/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 32). (6) Úř. věst. L 49, 19.02.2004, s. 1. (7) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. Směrnice naposledy změněná směrnicí 2004/75/ES, Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 100. (8) Přijaté texty, P6_TA(2005)0365.