Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 192 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na články 39, 45 a 168 jednacího řádu,

-   s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci(1),

-   s ohledem na směrnici Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci(2),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci(3),

-   s ohledem na sdělení Komise o praktickém provádění ustanovení směrnic, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (KOM(2004)0062),

-   s ohledem na zprávu o evropské konkurenceschopnosti 2004 (SEK(2004)1397),

-   s ohledem na sdělení Komise "Přizpůsobení změnám v práci a ve společnosti: nová strategie Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci na období 2002–2006" (KOM(2002)0118),

-   s ohledem na usnesení ze dne 24. února 2005 o podpoře ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti(4),

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru po občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0137/2006),

-   s ohledem na druhou zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0218/2006),

A.   vzhledem k tomu, že poranění způsobená jehlami mohou vést k přenosu více než 20 životu nebezpečných virů, mimo jiné hepatitidy B, hepatitidy C a HIV/AIDS, a že tedy představují vážný problém pro veřejné zdraví,

B.   vzhledem k tomu, že prevalence hepatitidy B, hepatitidy C a HIV neustále stoupá a že program boje proti AIDS Organizace spojených národů (UNAIDS) informuje o tom, že na světě je více než 40 milionů případů HIV a více než 5 milionů případů hepatitidy C,

C.   vzhledem k tomu, že nezávislé studie prokázaly, že většině poranění způsobených jehlami lze předejít lepší odbornou přípravou, lepšími pracovními podmínkami a používáním bezpečnějších lékařských nástrojů,

D.   vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy ES na ochranu zaměstnanců ve zdravotnictví před poraněními způsobenými jehlami se v praxi ukázala jako neúčinná,

E.   vzhledem k tomu, že existuje vážný nedostatek ošetřovatelů a že studie ve Francii a ve Velké Británii prokázaly, že podstatným důvodem nepřitažlivosti povolání ošetřovatele jsou každodenní pracovní rizika; a vzhledem k tomu, že zpráva Komise o konkurenceschopnosti 2004 uznává, že rostoucí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví je pro Evropskou unii zvláště znepokojující,

F.   vzhledem k tomu, že Komise trvale dává neuspokojivé odpovědi na parlamentní otázky položené různými poslanci Evropského parlamentu, jež zdůrazňují potřebu urychlených a konkrétních kroků na ochranu pracovníků ve zdravotnictví,

G.   vzhledem k tomu, že je Komisi třeba připomenout, že takové kroky budou v souladu s iniciativou pro zlepšení právní úpravy, včetně změny právních předpisů, které se ukázaly být neúčinné,

H.   vzhledem k tomu, že Komise byla při řadě příležitostí upozorňována na obavy v souvislosti s životu nebezpečnými pracovními riziky, která zaměstnancům ve zdravotnictví přinášejí kontaminované jehly, nejnověji ve výše zmíněném legislativním usnesení Parlamentu ze dne 24. února 2005, které vyzývá k revizi směrnice 2000/54/ES, aby se konkrétně vztahovala na rizika vznikající při práci s jehlami a ostrými zdravotnickými předměty,

I.   vzhledem k tomu, že po více než 12 měsících od žádosti Parlamentu o předložení vhodného legislativního návrhu se nepřipravuje žádný návrh ve smyslu čl. 39 odst. 2 jednacího řádu, a vzhledem k tomu, že během této doby pravděpodobně utrpí zaměstnanci ve zdravotnictví v EU řádově další milion poranění způsobených jehlami, z nichž mnohým bylo možno předejít; vzhledem k tomu, že některá z těchto poranění povedou k nákaze potenciálně smrtelnými viry přenosnými krví a mnohá další způsobí zaměstnancům ve zdravotnictví a jejich rodinám měsíce úzkosti při čekání na informaci, zda se nakazili život ohrožující infekcí,

1.   žádá Komisi, aby Parlamentu do tří měsíců ode dne přijetí tohoto usnesení na základě článků 137 a 251 Smlouvy o ES předložila legislativní návrh směrnice na změnu směrnice 2000/54/ES;

2.   konstatuje, že model uplatňovaný v Německu by mohl v kombinaci se zkušenostmi ze Španělska sloužit jako základ pro legislativní návrh;

3.   žádá Komisi, aby vypracovala společné normy EU pro podávání zpráv o poranění způsobených jehlami a jejich zaznamenávání;

4.   potvrzuje, že uvedená doporučení jsou v souladu se zásadou subsidiarity a se základními právy občanů;

5.   domnívá se, že vyžádaný návrh nebude mít žádné finanční dopady;

6.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. (2) 2 Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 13. (3) 3 Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21. (4) Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 400.

PODROBNÁ DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU VYŽÁDANÉHO NÁVRHU

1.  POZADÍ

1.1  Poranění o jehlu u zaměstnance ve zdravotnictví nastává tehdy, když dojde k náhodnému vpichu jehly potenciálně kontaminované pacientovou krví do kůže. Kontaminované jehly mohou přenášet více než 20 nebezpečných krví přenášených patogenů, včetně hepatitidy B, hepatitidy C a HIV. Většinu těchto poranění utrpí zdravotní sestry a lékaři, ale vystaveni významnému riziku jsou i další zaměstnanci ve zdravotnictví a pomocní zaměstnanci jako pracovníci úklidu a prádelen a další nižší pracovníci.

1.2  V odvětví zdravotnictví a sociálních služeb je v EU zaměstnáno přibližně 10 % pracovníků, a podstatná část z nich pracuje v nemocnicích. Zdravotnictví tudíž představuje jedno z největších odvětví zaměstnanosti v Evropě. V odvětvích zdravotnictví a sociálních služeb jsou míry pracovní úrazovosti o 30 % vyšší, než je průměr EU(1). Na předních místech seznamu rizik se nachází expozice biologickým činitelům, zejména virům HIV a hepatitidy B a C.

1.3  Perkutánní poranění dutými ostrými předměty naplněnými krví je primární cestou, kterou zaměstnanci ve zdravotnictví získávají krví přenosné potenciálně smrtelné choroby. Odhaduje se, že v Evropě dochází každoročně k 1 milionu poranění jehlou(2).

1.4  Mezi vysoce rizikové činnosti patří odběr krve, intravenózní zavádění kanyly a perkutánní injekce. Malá množství krve mohou způsobit potenciálně životně nebezpečnou infekci. Riziko infekce závisí na různých faktorech, jako je infekční stav pacienta, virové zatížení pacienta, imunitní stav pracovníka, hloubka poranění, množství přenesené krve, doba mezi poraněním a dezinfikováním rány, jakož i dostupnost a provedení rychlé postexpoziční profylaxe.

1.5  Prevalence těchto infekcí je v prostředí zdravotnictví podstatně vyšší než u obyvatelstva jako celku(3).

1.6  Riziko nákazy hepatitidou B může být sníženo očkováním a riziko přenosu HIV může být sníženo rychle provedenou postexpoziční profylaxí. U hepatitidy C však tato opatření nepomáhají.

1.7  Studie ukazují, že zavedením bezpečnějších nástrojů je možné počet poranění způsobených jehlami výrazně snížit. Nezávisle na tom však mohou počet poranění způsobených jehlami výrazně snížit i pravidelná školení a organizační opatření. Proto by se vedle používání pomůcek s bezpečnostními prvky měl klást důraz na organizační opatření, jako jsou stanovené pracovní postupy, školení a instruktáže pracovníků a upozorňování na rizikové činnosti(4).

2.  Stávající právní předpisy

2.1  Směrnice 2000/54/ES (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) obsahuje ustanovení na ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci. Obzvláště významná jsou v této souvislosti následující ustanovení:

2.2  Dále je relevantní směrnice Rady 89/655/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Článek 3 stanoví povinnost zaměstnavatele:

Kromě toho by měli být zaměstnanci informováni a školeni o používání pracovního zařízení a o rizicích, která toto používání případně zahrnuje (články 6 a 7).

3.  Proč je nezbytné legislativní řešení

3.1  I když by riziko poranění jehlou mohly teoreticky řešit stávající právní předpisy, v praxi se tomu tak dosud neděje. Sdělení Komise o praktickém provádění ustanovení směrnic, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (KOM(2004)0062) se výslovně zmiňuje o problémech veřejného sektoru, včetně nemocnic.

3.2  Obecné zásady, osvětové kampaně a jiné nelegislativní iniciativy mohou být pouze částečným příspěvkem; měly by se však uplatňovat společně se směrnicemi(5).

3.3.  Ve zprávě o evropské konkurenceschopnosti 2004 se uznává, že rostoucí nedostatek zaměstnanců ve zdravotnictví způsobuje znepokojení v celé Evropě. Je mnoho důvodů, proč práce ve zdravotnictví není považována za přitažlivou, avšak bezpečnostní rizika na pracovišti spojená s výkonem povolání mezi ně rozhodně patří.

4.  Finanční dopady

4.1  Krátkodobými a dlouhodobými přínosy investic do bezpečnějších pracovních postupů a lékařských pomůcek na ochranu před poraněním jehlami se zabývala řada nezávislých studií a všechny dospěly k závěru, že bude dosaženo celkových makroekonomických úspor(6).

5.  Konkrétní ustanovení

5.1  Do směrnice 2000/54/ES by se měla vložit tato ustanovení:

(1) Viz KOM(2002)0118. (2) 2 a) Údaje EPINet. Dee May RGN, DMS. Období studie: červenec 2000 až červen 2001. b) Surveillance of Occupational Exposures in Italy: the SIROH program, Gabriella De Carli, Vincent Puro, Vincenzo Puro, Giuseppe Ippolito, and the SIROH group, SIROH, 6 – 2002. c) EPINet Spain, 1996–2000. Hermandez – Navarette MJ, Arribas – Llorent JL, Campins Marti M, Garcia de Codes Ilario. d) Risk of Hepatitis C Virus Transmission following Percutaneous Exposure in Healthcare Workers, 2003 – G De Carli, V Puro, G Ippolito, and the Studio Italiano Rischio Occupazionale da HIV (SIROH) Group. (3) a) (University of Wuppertal) Hofmann F, Kralj N, Beie M. Needle stick injuries in healthcare - frequency, causes and preventive strategies. Gesundheitswesen. 2002 May; 64(5): 259–66. b) Schroebler S., Infektionsrisiko durch Nadelstichverletzungen für Beschäftigte im Gesundheitsdienst, in Dokumentationsband über die 40. Jahrestagung der Gesellschaft für Arbeitsmedizin und Umweltmedizin e.V., Rindt-Druck, Fulda 2000; fortgeführt und ergänzt, persönliche Mitteilung. (4) a) Advances in Exposure Prevention; vol. 3, no. 4; Libourne study GERES day 09/2001. b) Mendelson MH, Chen LBY, Finkelstein LE, Bailey E, Kogan G. Evaluation of a Safety IV Catheter Using the Centers for Disease Control and Prevention (CDC) National Surveillance System for Hospital Healthcare Workers Database. In 4th Decennial International Conference on Nosicomial and Healthcare-Associated Infections 2000 (March 5–9). Atlanta, Georgia. c) Four-year surveillance from the Northern France network' American Journal of Infection Control. 2003 Oct.; 31(6): 357–63. Tarantola A, Golliot F, Astagneau P, Fleury L, Brucker G, Bouvet E; CCLIN Paris-Nord Blood and Body Fluids (BBF) Exposure Surveillance Taskforce. d) Louis N, Vela G, Groupe Projet. Évaluation de l'efficacité d'une mesure de prevention des accidents d'exposition au sang au cours du prèlévement de sang veineux. Bulletin Épidémiologique Hebdomadaire 2002; 51: 260–261. e) Younger B, Hunt EH, Robinson C, McLemore C. Impact of a Shielded Safety Syringe on Needlestick Injuries Among Healthcare Workers. Infection Control and Hospital Epidemiology 1992; 13: 349–353. f) Abiteboul D, Lolom I, Lamontagne F, Tarantola A, Deschamps JM, Bouve Et, and the GERES group. GERES (Groupe d'étude sur le risque d'exposition des soignants aux agents infectieux). AES : Peut on se protéger? Enquête multicentrique sur les AES des infimier(e)s de Médecine et réanimation. GERES Day, Hospital Bichat June 2002 Paris. (5) Např. v Německu byl v říjnu 2003 vydán standard TRBA 250 (technické požadavky u biologických činitelů), obsahující podrobná specifická doporučení na prevenci poranění způsobených ostrými zdravotnickými předměty, včetně použití lékařských pomůcek obsahujících ochranu proti jehlám. Cílem TRBA 250 je mimo jiné omezení nákaz způsobených poraněním jehlami. Z tohoto důvodu byly vedle zavedení bezpečných systémů považovány za vhodné i alternativní postupy, které zajišťují bezpečnou manipulaci s kanylou. Podniky dostávají pomoc v podobě oborových předpisů pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) jako BOZP/TRBA 250. Pokud dodrží zde popsané techniky, mohou předpokládat, že požadavky nařízení o biologických látkách splnily ("předpoklad shody", "shodné působení"). Tyto požadavky jsou však formulovány jako technická pravidla a obsahují výrazy jako "mají", a nikoli závazné požadavky, a proto mají v praxi jen malý dopad. (6) a) A. Wittmann, F. Hofmann, B. Neukirch, Ch. Thürmer, N. Kralj, S. Schroebler, K. Gasthaus; "Blood-borne viral infections: causes, risks and prevention strategies", Bergische Universität Wuppertal , May 2005. b)US General Accounting Office, Impact assessment regarding Needlestick Safety and Prevention Act; Nov 17, 2000. c) Evaluation of the Efficacy of a Measure to Prevent Accidental Needlestick Injuries by Using Safety Needles for Venous Blood.Louis Nicole (1), Vela Gilles (2) and the Project Group Cellule d'Hygiène [Hygiene Unit], Centre Hospitalier 06401 – Cannes cedex Département d'Ergonomie [Department of Ergonomics], Centre Hospitalier Cannes. d) 2004 Center for Disease Control Sharps Safety Workbook, USA - Cost of Needlestick Injuries.