Evropský parlament,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 1998 o Spravedlivém obchodu(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2003 o krizi na mezinárodním trhu s kávou (2),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 12. února 2004 nazvané "Řetězce zemědělských komodit, závislost a chudoba – návrh akčního plánu EU" (KOM(2004)0089),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě o Spravedlivém obchodu ze dne 29. listopadu 1999 (KOM(1999)0619),

-   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Etický obchod a koncepce záruk pro spotřebitele (REX/196) ze dne 27. října 2005(3),

-   s ohledem na prohlášení a akční plán o afrických komoditách přijatý na konferenci ministrů obchodu Africké unie, která se konala ve dnech 21.–23. listopadu 2005 ve městě Arusha,

-   s ohledem na konsensus ze Sāo Paula, 11. zasedání konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), které se konalo ve dnech 13.–18. června 2004 v Sāo Paulu,

-   s ohledem na články 177 až 181 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na dohodu o partnerství uzavřenou mezi členy skupiny států Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (Dohoda z Cotonou)(4) a pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005(5), a zejména na čl. 23 písm. g této dohody,

-   s ohledem na kompendium o strategiích spolupráce k Dohodě z Cotonou, které vydala Komise v roce 2001,

-   s ohledem na příručku Evropské komise o ekologických veřejných zakázkách nazvanou "Buying Green (Kupovat zelené)" z roku 2004,

-   s ohledem na zprávu AFNOR (Agence française de normalisation) nazvaný "Les critères applicables à la démarche de commerce équitable" ze dne 9. prosince 2005,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0207/2006),

A.   vzhledem k tomu, že se Spravedlivý obchod prokázal jako účinný způsob podpory udržitelného rozvoje,

B.   vzhledem k tomu, že Spravedlivý obchod a ostatní nezávisle sledované obchodní iniciativy přispívající ke zvýšení sociálních a ekologických standardů sdílí stejnou ambici uvádět na trh, prodávat a propagovat obchod s výrobky, které jsou v souladu s určitými společenskými, ekologickými a rozvojovými kritérii,

C.   vzhledem k tomu, že Spravedlivý obchod a ostatní nezávisle sledované obchodní iniciativy přispívající ke zvýšení sociálních a ekologických standardů jsou důležitými nástroji k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí, zejména k odstranění chudoby a vytvoření globálního partnerství pro rozvoj,

D.   vzhledem k tomu, že ceny mnoha hlavních zemědělských vývozních artiklů rozvojových zemí, jako je cukr, bavlna, kakao a káva, klesly v letech 1970 až 2000 o 30 až 60 %, což drobné zemědělce donutilo prodávat zboží pod výrobní cenou a snížilo příjmy mnoha nejchudších zemí světa a vzhledem k tomu, že Spravedlivý obchod může poskytnout řešení,

E.   vzhledem k tomu, že články XXXVI–XXXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) zavazují členy Světové obchodní organizace (WTO), aby v případě potřeby přijali společná opatření ke stabilizaci cen komodit, a vzhledem k tomu, že Africká unie trvá na tom, aby problém komodit byl součástí probíhajících jednání WTO,

F.   vzhledem k tomu, že čl. 23 písm. g Dohody z Cotonou stanoví, že je třeba podporovat Spravedlivý obchod a kompendium o strategiích spolupráce k Dohodě z Cotonou uvádí v oddílu 2.6.3., odstavci 64, že v rámci spolupráce budou prostřednictvím rozpočtových položek a zdrojů z ERF podporovány jak skupiny výrobců z rozvojových zemí, tak nevládní organizace v rámci EU; tato podpora bude využita k financování uvádění nových výrobků na trh, k financování spotřebitelských informačních kampaní, vzdělávací činnosti a budování kapacit,

G.   vzhledem k tomu, že koncept Spravedlivého obchodu má dva neoddělitelné cíle: na jedné straně, poskytnout příležitosti k rozvoji malých výrobců a pracovníků v rozvojových zemích a na druhé, podpořit mezinárodní systém obchodování a soukromé společnosti tak, aby fungovaly spravedlivěji a lépe přispívaly k udržitelnému rozvoji, a vzhledem k tomu, že mezinárodní hnutí Spravedlivého obchodu naplňuje druhý cíl tím, že jde samo příkladem a tím, že vyvíjí tlak na vlády, mezinárodní organizace a podniky,

H.   vzhledem k tomu, že mnoho dalších nezávisle sledovaných obchodních iniciativ přispívajících ke zvýšení sociálních a ekologických standardů sleduje cíle, které podporují udržitelný rozvoj pro výrobce i pracovníky v rozvojových zemích a současně jsou navrženy tak, aby umožnily soukromým společnostem aktivně se do udržitelného rozvoje zapojit a účinně jej podporovat,

I.   vzhledem k tomu, že organizace Spravedlivého obchodu hrají významnou roli při zvyšování povědomí o vztazích mezi Severem a Jihem, a to zejména prostřednictvím veřejných kampaní a posilováním spolupráce mezi občany a také prostřednictvím konceptu měst a univerzit Spravedlivého obchodu,

J.   vzhledem k tomu, že od roku 2000 došlo v Evropě k nárůstu prodeje v rámci Spravedlivého obchodu v průměru o 20 % ročně a že tento prodej znamená přínos pro více než milion výrobců a jejich rodiny a evropští spotřebitelé projevují o odpovědný nákup stále větší zájem; vzhledem k tomu, že se nárůst v tomto obchodě v jednotlivých členských státech EU liší a celkový podíl výrobků Spravedlivého obchodu na trhu je stále malý, ale rychle se zvětšuje a mezinárodní trend je povzbudivý,

K.   vzhledem k tomu, že stále více evropských maloobchodníků významně podporuje Spravedlivý obchod a ostatní nezávisle sledované obchodní iniciativy přispívající ke zvýšení sociálních a ekologických standardů tím, že sdělují jejich hodnoty a nabízejí jejich výrobky ve svých prodejnách,

L.   vzhledem k tomu, že se miliony výrobců chtějí připojit k systému Spravedlivého obchodu a dalším nezávisle sledovaným obchodním iniciativám přispívajícím ke zvýšení sociálních a ekologických standardů, a vzhledem k tomu, že existuje ohromný prostor pro budoucí růst; vzhledem k tomu, že mezinárodní obchodní a zemědělské politiky působí potíže, a to zejména malým a středním podnikům v rozvojových zemích i výrobcům, kteří jsou do Spravedlivého obchodu zapojeni,

M.   vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit informovanost evropských spotřebitelů o pozitivním dopadu Spravedlivého obchodu na socio-ekonomickou situaci výrobců a jejich místních společenství,

N.   vzhledem k tomu, že jednotná a jednoznačně rozpoznatelná certifikační značka Spravedlivého obchodu, která již existuje, představuje pro výrobce i spotřebitele výhodu,

O.   vzhledem k tomu, že v kontextu Spravedlivého obchodu by se měla věnovat zvláštní pozornost úloze žen, které jsou hlavními hospodářskými činiteli v rámci udržitelného rozvoje,

P.   vzhledem k tomu, že se Spravedlivý obchod ukázal být účinným nástrojem na podporu domorodých obyvatel, protože jim poskytl příležitost prodávat zboží přímo na evropské trhy a přitom si zachovat tradiční způsob života a výroby,

Q.   vzhledem k tomu, že výrobky Spravedlivého obchodu jsou uváděny na trh dvěma různými cestami: integrovanou cestou, kdy jsou výrobky (zejména řemeslné) dováženy prostřednictvím organizací Spravedlivého obchodu a distribuovány zejména ve specializovaných obchůdcích jednoho světa a cestou značení, kdy jsou výrobky označeny speciálními certifikačními organizacemi k osvědčení toho, že jejich výrobní řetězce dodržují zásady Spravedlivého obchodu,

R.   vzhledem k tomu, že mezinárodní hnutí Spravedlivého obchodu, zejména následující organizace: Mezinárodní organizace značení Spravedlivého obchodu FLO (Fairtrade Labelling Organizations International), Mezinárodní sdružení Spravedlivého obchodu IFAT (International Fair Trade Association), Síť evropských obchůdků jednoho světa NEWS (the Network of European Worldshops) a Asociace evropského Spravedlivého obchodu EFTA (European Fair Trade Association) vyvinuly v posledních padesáti letech mezinárodně harmonizované dobrovolné standardy pro označené i neoznačené výrobky Spravedlivého obchodu,

S.   vzhledem k tomu, že z důvodu úspěchu konceptu Spravedlivého obchodu a nedostatku právní ochrany existuje riziko, že tento koncept může být zneužit společnostmi, které vstoupí na trh Spravedlivého obchodu, aniž by splňovaly příslušná kritéria, vzhledem k tomu, že to může vést ke snížení přínosů pro chudé a opomíjené výrobce v rozvojových zemích a také ke snížení transparentnosti pro spotřebitele a k porušení práv spotřebitelů na příslušné informace o výrobku,

T.   vzhledem k tomu, že některé členské státy zahájily legislativní postupy k regulaci používání pojmu Spravedlivý ochod a kritérií pro kvalifikaci jako organizace Spravedlivého obchodu,

U.   vzhledem k tomu, že Komise nemá jasnou politiku týkající se Spravedlivého obchodu a ostatních nezávisle sledovaných obchodních iniciativ přispívajících ke zvýšení sociálních a ekologických standardů a mezi jednotlivými generálními ředitelstvími (GŘ) nedochází v tomto ohledu ke strukturované koordinaci,

V.   vzhledem k tomu, že v současné době jsou v Evropě pomoc a podpora poskytované Spravedlivému obchodu, organizacím Spravedlivého obchodu a ostatním nezávisle sledovaným obchodním iniciativám přispívajícím ke zvýšení sociálních a ekologických standardů omezené a roztříštěné,

W.   vzhledem k tomu, že výrobky Spravedlivého obchodu jsou stále častěji nabízeny v orgánech a institucích Evropského společenství,

X.   vzhledem k tomu, že existují prostředky v souladu s WTO, kterými mohou vlády Spravedlivý obchod podporovat, pokud nediskriminují žádný z členských států WTO,

1.   naléhavě žádá Komisi, aby vydala ke Spravedlivému obchodu doporučení, a uznává, že v této chvíli je vhodnou formou jednání nezávazný právní předpis, který nepřináší riziko nadměrné regulace; zároveň žádá, aby zvážila vydání doporučení o ostatních nezávisle sledovaných obchodní iniciativách přispívajících ke zvýšení sociálních a ekologických standardů;

2.   věří, že k tomu, aby se zamezilo riziku zneužití, musí Spravedlivý obchod splňovat několik kritérií, která evropské hnutí Spravedlivého obchodu definuje následujícím způsobem:

3.   zdůrazňuje, že k nejvýznamnějšímu nárůstu prodejního obratu došlo u označených výrobků a že organizace na značení výrobků Spravedlivého obchodu vznikly ve většině evropských zemí;

4.   připomíná, že Evropa je pro výrobky Spravedlivého obchodu největším trhem, představuje přibližně 60–70 % celosvětového prodejního obratu a je zde potenciál pro další růst;

5.   připomíná, že vytvoření svobodného a Spravedlivého vícestranného obchodního systému je nejlepším nástrojem k účinnému řízení globalizace ku prospěchu všech; navíc připomíná, že systém Spravedlivého obchodu se ověřil jako účinný nástroj snižování chudoby a udržitelného rozvoje, a věří, že v dlouhodobém časovém horizontu by mohl rozvojovým zemím umožnit plnou účast na vícestranném obchodním systému a zaručit jim stabilní a udržitelný přístup na evropský trh a zvýšit informovanost spotřebitelů;

6.   připomíná, že zatímco mezinárodní obchodní dohody nepřinesly chudým zemím žádné výsledky, systém Spravedlivého obchodu se osvědčil jako účinný nástroj na snižování chudoby a na podporu udržitelného rozvoje; věří, že z dlouhodobého hlediska by mohl rozvojovým zemím umožnit plně se účastnit vícestranného obchodního systému;

7.   vyzývá Komisi a Radu, aby Spravedlivý obchod a ostatní nezávisle sledované obchodní iniciativy přispívající ke zvýšení sociálních a ekologických standardů podporovaly jako účinné nástroje k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí a aby uznaly významnou úlohu organizací Spravedlivého obchodu a ostatních nezávisle sledovaných obchodních iniciativ přispívajících ke zvýšení sociálních a ekologických standardů při podpoře malých a opomíjených výrobců v rozvojových zemích a při zvyšování povědomí evropských spotřebitelů o udržitelných a etických obchodních vztazích mezi Severem a Jihem obecně a zejména o Spravedlivém obchodu;

8.   připomíná, že evropské obchodní politiky musí zlepšit přístup na trh pro malé výrobce na Jihu;

9.   vyzývá Komisi, aby provedla studii, která by zkoumala, jak by se Spravedlivý obchod mohl stát vzorem udržitelné obchodní politiky, která by dokázala stimulovat vyvážený obchod mezi Severem a Jihem, a odhalila překážky obchodu, které mají nejcitelnější dopad na chudé po celém světě;

10.   vyzývá Komisi, aby uznala, že vedle hnutí Spravedlivého obchodu existují také další důvěryhodné programy, které pod záštitou Mezinárodní aliance pro sociální a ekologickou akreditaci a značení (ISEAL) přispívají k definování způsobu stanovování sociálních a ekologických norem při certifikaci třetích stran;

11.   vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly příslušná opatření k zajištění toho, že spotřebitelé budou mít přístup ke všem informacím, které potřebují, aby mohli činit informovaná rozhodnutí; věří, že spotřebitelé musí mít právo na rychlý přístup k informacím o výrobku, které musí být snadno srozumitelné a prezentované transparentním způsobem;

12.   vyzývá Komisi, aby v rámci podpory stanovení jasných a široce použitelných kritérií, na jejichž základě mohou být vyhodnocovány koncepce záruk pro spotřebitele upevňující důvěru spotřebitelů v tyto koncepce a konsolidující výrobní odvětví Spravedlivého obchodu, postupovala v součinnosti s mezinárodním hnutím Spravedlivého obchodu;

13.   vyzývá Komisi, aby učinila konkrétní výzvy k předkládání návrhů, které budou zaměřeny na Spravedlivý obchod, s cílem zvýšit informovanost spotřebitelů, podpořit koncepce záruk pro spotřebitele a značení výrobků a systematické shromažďování údajů a posuzování dopadů v celé EU;

14.   vyzývá Komisi, aby zlepšila koordinaci svých činností v oblasti Spravedlivého obchodu a ostatních nezávisle sledovaných obchodních iniciativ přispívajících ke zvýšení sociálních a ekologických standardů mezi jednotlivými generálními ředitelstvími odpovědnými za rozvoj, obchod, zaměstnanost, sociální věci, ochranu spotřebitelů, vnitřní trh a zemědělství a aby Spravedlivý obchod a ostatní nezávisle sledované obchodní iniciativy přispívající ke zvýšení sociálních a ekologických standardů učinila nedílnou součástí svých politik v těchto oblastech;

15.   vyzývá Komisi a Radu, aby přezkoumaly a zvážily zavedení nízké sazby DPH pro výrobky Spravedlivého obchodu a zrušily dovozní cla na výrobky Spravedlivého obchodu z rozvojových zemí; zdůrazňuje, že jakékoliv výrobky, pro něž by platila nízká sazba DPH, by měly být pozorně sledovány, aby nedocházelo ke zneužití;

16.   naléhavě žádá členské státy, které v současnosti vytvářejí právní předpisy v oblasti Spravedlivého obchodu nebo právní předpisy, které by mohly mít vliv na organizace Spravedlivého obchodu a ostatní nezávisle sledované obchodní iniciativy přispívající ke zvýšení sociálních a ekologických standardů, aby jakákoliv příslušná kritéria založily na znalostech a zkušenostech zúčastněných stran, včetně mezinárodního hnutí Spravedlivého obchodu, a aby nejprve důkladně vyhodnotily riziko nadměrné regulace i možné dopady takové regulace na malé a opomíjené výrobce;

17.   naléhavě žádá Komisi, aby prováděla čl. 23 písm. g dohody z Cotonou a ustanovení uvedená v kompendiu o strategiích spolupráce k této dohodě, zejména v odstavcích 61 až 64;

18.   vyzývá Komisi, aby v rámci svého vnitřního uspořádání vytvořila kontaktní místo, které bude zajišťovat řádnou koordinaci otázek Spravedlivého obchodu mezi různými odděleními;

19.   vyzývá Komisi, aby Spravedlivému obchodu poskytla pomoc :

20.   vyzývá Komisi, aby po konzultaci zúčastněných stran předložila Parlamentu návrh na vhodné činnosti a financování v oblasti Spravedlivého obchodu a ostatních nezávisle sledovaných obchodních iniciativ přispívajících ke zvýšení sociálních a ekologických standardů;

21.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak dále zvyšovat povědomí o Spravedlivém obchodu a ostatních nezávisle sledovaných obchodních iniciativách přispívajících ke zvýšení sociálních a ekologických standardů;

22.   vyzývá evropské veřejné orgány, aby začlenily kritéria Spravedlivého obchodu do zadání veřejných zakázek a do nákupních politik a vyzývá Komisi, aby to podpořila například tím, že vytvoří pokyny pro zadávání veřejných zakázek v rámci Spravedlivého obchodu;

23.   připomíná, že zejména regionální veřejnoprávní orgány značně investují do příslušných trhů s výrobky; vyzývá proto tyto orgány, aby při zadávání veřejných zakázek věnovaly výrobkům Spravedlivého obchodu zvláštní pozornost.

24.   vítá zvýšenou snahu zejména Evropského parlamentu o nabízení výrobků Spravedlivého obchodu a zdůrazňuje, že tyto výrobky by ve svých vnitřních odděleních měly používat všechny orgány a instituce EU;

25.   zdůrazňuje, že Spravedlivý obchod a ostatní nezávisle sledované obchodní iniciativy přispívající ke zvýšení sociálních a ekologických standardů mohou být úspěšnými nástroji k tomu, aby podniky začaly jednat společensky uvědomělým a společensky odpovědným způsobem;

26.   zdůrazňuje, že je třeba, aby se rozšířilo zaměření evropské politiky společenské odpovědnosti podniků, a to prostřednictvím dalšího pokračování a posílení fór mnoha zúčastněných stran, včetně fór na nichž jsou organizace Spravedlivého obchodu přítomny.

27.   naléhavě žádá Komisi, aby podpořila mechanismy, které – tam, kde je to proveditelné – výrobcům umožní, aby se zapojili do stanovování cen, jak předpokládá kompendium o strategiích spolupráce k dohodě z Cotonou odstavec 63;

28.   naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila Africkou unii v jejím požadavku zařadit ceny komodit do probíhajících globálních obchodních jednání jako prioritní bod, a to v souladu s jejími závazky v rámci WTO, a zejména s články XXXVI – XXXVIII dohody GATT;

29.   vyzývá Komisi, aby v souladu s odst. 2 písm. a) čl. XXXVIII dohody GATT připravila opatření ke stabilizaci a zlepšení tržních podmínek pro základní výrobky, které mají pro méně rozvinuté země zvláštní význam, "včetně opatření určených k dosažení stabilních, spravedlivých a rentabilních cen za vývoz těchto výrobků";

30.   vítá zavedení zvláštních sociálních a ekologických doložek do systému všeobecných preferencí + (GSP+), je však toho názoru, že je třeba posílit monitorovací mechanismus;

31.   naléhavě vyzývá Komisi, aby připravila komplexní politiku na podporu a ochranu malých a opomíjených výrobců, včetně těch, kteří jsou zapojeni do Spravedlivého obchodu, a zařadila jejich názory, stejně jako názory výrobců zapojených do ostatních nezávisle sledovaných obchodních iniciativ přispívajících ke zvýšení sociálních a ekologických standardů, do dvoustranných, regionálních a vícestranných obchodních jednání, jako jsou dohody o ekonomickém partnerství (EPA);

32.   vyzývá Komisi, aby přístup Spravedlivého obchodu a ostatních sociálních a ekologických obchodních iniciativ vzala v úvahu při formulování obchodní politiky EU;

33.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Mezinárodní organizaci práce (ILO), programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP), Konferenci OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) a Světové obchodní organizaci (WTO).

(1) Úř. věst. C 226, 20.7.1998, s.73. (2) Úř. věst. C 64E, 12.3.2004, s. 607. (3) Úř. věst. C 28, 3.2.2006, s. 72. (4) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (5) Úř. věst. L 287, 28.10.2005, s. 4.