Usnesení Evropského parlamentu o situaci na Blízkém východě
Evropský parlament,
- s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci na Blízkém východě, zejména na usnesení ze dne 1. června 2006 o humanitární krizi na palestinském území a roli Unie(1),
- s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701(2006), 1559(2004), 520(1982), 426(1978), 338(1973) a 242(1967),
- s ohledem na prohlášení vydané Konferencí předsedů Evropského parlamentu dne 20. července 2006,
- s ohledem na prohlášení spolupředsedy mezinárodní konference o Libanonu konané v Římě ze dne 26. července 2006,
- s ohledem na závěry mimořádné schůze Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 25. srpna 2006,
- s ohledem na prohlášení předsednictva Euro-středomořského parlamentního shromáždění (EMPA) přijaté dne 24. srpna 2006,
- s ohledem na závěry stockholmské konference pro brzkou obnovu Libanonu, konané dne 31. srpna 2006,
- s ohledem na Ženevskou úmluvu o mezinárodním humanitárním právu,
- s ohledem na prohlášení, které učinil zvláštní zpravodaj pro situaci v oblasti lidských práv na okupovaných palestinských územích na zvláštním zasedání Rady pro lidská práva OSN, které se konalo v Ženevě dne 5. července 2006;
- s ohledem na články 15, 16 a 19 Smlouvy o EU,
- s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že konflikt v Libanonu měl za následek humanitární katastrofu, která způsobila stovky úmrtí a zranění na obou stranách, rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře a stovky tisíc vnitřně vysídlených osob a která s uzavřením příměří neskončila,
B. hluboce šokován vypuknutím vojenských akcí v jižním Libanonu, útoky Hizballáhu a nepřiměřenou reakcí při použití síly ze strany izraelské armády, které vážně ohrozily mezinárodní mír a bezpečnost,
C. vzhledem k výzvě vysokého komisaře OSN pro lidská práva přezkoumat, zda během konfliktu došlo k porušení mezinárodního práva,
D. vzhledem k závažnému rozsahu izraelského bombardování a vystřelování raket ze strany Hizballáhu a palestinských milicí proti civilnímu obyvatelstvu,
E. vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701(2006) vyzývá, aby vláda Libanonu rozšířila svou pravomoc na území země prostřednictvím vlastních legitimních ozbrojených sil, a vzhledem k tomu, že rozhodla o zvýšení Dočasných sil OSN v Libanonu (UNIFIL) a o rozšíření jejich mandátu,
F. vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701(2006) vyzývá vládu Izraele, aby stáhla všechny své síly z jižního Libanonu, jakmile bude zahájeno zapojení UNIFIL, a aby ukončila blokádu letišť a přístavů v Libanonu,
G. zdůrazňuje úlohu, kterou zcela demokratický a suverénní Libanon může sehrát při řešení krize na Blízkém východě a rozvoji silného euro-středozemského partnerství,
H. zdůrazňuje, že humanitární krize na okupovaných územích se zhoršuje přesto, že mezinárodní společenství zahájilo fungování dočasného mezinárodního mechanismu s cílem pokračovat v poskytování pomoci palestinskému obyvatelstvu,
I. vzhledem k tomu, že mírový proces na Blízkém východě se nachází politicky a diplomaticky na mrtvém bodě, ačkoli je nutné spravedlivé a trvalé řešení izraelsko-palestinského konfliktu pro vytvoření míru a bezpečnosti v celém regionu,
J. vzhledem k tomu, že Evropská unie má zvláštní odpovědnost za mír a bezpečnost na Blízkém východě, který s Evropou sousedí, a proto je třeba zlepšit nástroje a metody pro koordinaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) mimo jiné také tím, že bude přijat společný postoj v rámci SZBP a na základě článků 15 a 16 Smlouvy o EU,
1. vyjadřuje vážné znepokojení nad rozsahem a intenzitou vojenského konfliktu v jižním Libanonu a vyslovuje hluboké politování nad oběťmi z řad civilistů v Libanonu nebo v Izraeli, vojáků a pozorovatelů OSN a nad rozsáhlými škodami na infrastruktuře; znovu připomíná, že vojenské řešení konfliktu na Blízkém východě neexistuje;
2. zdůrazňuje v této souvislosti, že žádné příměří nemůže být trvalé, pokud přímo či nepřímo zúčastněné strany neprokáží politickou vůli vyřešit základní příčiny nedávné krize;
3. znovu opakuje výzvu k okamžitému propuštění unesených izraelských vojáků a členů palestinské vlády a členů palestinské legislativní rady uvězněných Izraelem;
4. vítá jednomyslné přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č, 1701(2006), která vytváří podmínky pro ukončení vojenských operací a posílení UNIFIL silným mandátem s cílem zvýšení jejich kapacity, aby zabránily jakémukoli porušování příměří, napomáhaly vládě Libanonu požívat plnou suverenitu a vykonávat účinnou kontrolu nad územím země včetně teritoriálních vod, aby podporovaly úplné provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1559(2004) a přispívaly k ochraně civilního obyvatelstva a samotných UNIFIL;
5. vítá rozhodnutí libanonské vlády rozmístit své síly v jižním Libanonu a souhlas izraelské armády stáhnout se za modrou linii, jak to předpokládá rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701(2006); vítá rozhodnou podporu libanonské vlády posílené úloze UNIFIL;
6. je toho názoru, že mandát UNIFIL by měl být vážným závazkem pro poskytnutí odpovídající pomoci vládě Libanonu při vytváření účinné kontroly a bezpečnostních opatření, jak to určují rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1559(2004) a 1701(2006);
7. vítá výsledek výše uvedeného mimořádného zasedání Rady pro všeobecné záležitosti, zejména plnou podporu, kterou Rada vyjádřila provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701(2006), a závazku členských států poskytnout asi 7 000 vojáků z maximálně 15 000 vojáků sil UNIFIL;
8. zdůrazňuje aktivní úlohu Francie a Itálie; plně podporuje rozhodnutí, že Francie bude i nadále velet UNIFIL až do února 2007 a poté převezme pozemní kontrolu Itálie; zdůrazňuje však, že je nutno předejít duplikaci velitelských struktur;
9. zdůrazňuje nicméně význam jasně a přiměřeně definovaného mandátu, pravidel pro zapojení, strukturu a pravomoci UNIFIL, které budou v případě potřeby dohodnuty podle nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN, jež by měla zohlednit zkušenosti z předchozích mírových misí OSN, zejména v Bosně a Hercegovině;
10. pokládá za nezbytné, aby dovoz zbraní do Libanonu byl určen pouze oficiální libanonské armádě a žádá libanonskou vládu, aby zajistila ve spolupráci s UNIFIL úplné provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1559(2004); zdůrazňuje také, že pro všechny členské státy EU je důležité, aby jednaly v souladu s požadavky rezoluce č. 1701(2006) vztahující se na dodávky zbraní; zdůrazňuje, že toto ujednání by mělo vést k odzbrojení všech milicí včetně Hizballáhu a k opatřením pro předcházení dovozu zbraní do Libanonu;
11. vyzývá členské státy, aby přísně dodržovaly Kodex chování pro vývoz zbraní v případě všech dodávek zbraní do této oblasti;
12. vyzývá Evropskou unii, aby se zavázala pracovat se všemi zúčastněnými stranami a vyzývá tyto strany, aby úzkostlivě dodržovaly své závazky s cílem úplného provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701(2006), aby byl umožněn přístup nouzové humanitární pomoci a návrat vysídlených osob za co nejbezpečnějších podmínek; v této souvislosti naléhá, aby byla uvolněna vzdušná a námořní blokáda Libanonu a připomíná, vzhledem k příslušným ustanovením rezoluce č. 1701(2006), že vytvoření účinných opatření v oblasti zbraní, souvisejícího materiálu, školení nebo pomoci jsou prioritou;
13. zdůrazňuje, že jsou nutná rychlá a účinná opatření pro rekonstrukci Libanonu; v tomto ohledu vítá závěry stockholmské konference pro brzkou obnovu Libanonu, na které se dárcovské země rozhodly významně přispět k rekonstrukci země a Komise a členské státy oznámily poskytnutí 120 000 000 EUR na humanitární pomoc;
14. vyzývá Radu a Komisi, aby pokračovaly ve svém úsilí vytvořit aktivní partnerství s demokratickými politickými silami a občanskou společností s cílem dále podpořit demokratizaci v Libanonu po událostech z března 2005;
15. vyzývá naléhavě Írán a Sýrii, aby hrály konstruktivní úlohu, zejména s ohledem na provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1559(2004) a 1701(2006); vyzývá konkrétně Sýrii, aby vytvořila kontroly na své straně libanonsko-syrské hranice v souladu s rezolucí č. 1701(2006), která od sousedních zemí požaduje, aby zabránily dodávkám zbraní nestátním subjektům;
16. vyzývá Radu a Komisi, aby znovu zahájily skutečný dialog se Sýrií s cílem zapojit tuto zemi do mírového úsilí pro všeobecné urovnání konfliktu; očekává, že zpráva generálního tajemníka OSN poskytnutá pro rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1701(2006) o vymezení mezinárodních hranic v Libanonu, včetně sporu o oblast farem Šibá´a, přispěje k pokroku v této otázce;
17. požaduje uskutečnění rozsáhlého mezinárodního vyšetřování na vysoké úrovni se zprostředkováním generálního tajemníka OSN v Libanonu a v Izraeli, které bude mít mandát prošetřit zprávy o závažném porušení lidských práv, situaci obětí a porušení humanitárního práva;
18. v této souvislosti zastává názor, že Evropská unie, jako hlavní dárce, a mezinárodní společenství by měla prostudovat způsoby pro vytvoření možných podmínek odpovědnosti;
19. vítá urychlenou činnost monitorovacího a informačního centra Komise, které plánuje řešit problém úniku ropy, jenž znečišťuje více než 50 km libanonského pobřeží; zdůrazňuje nutnost opatření pro boj se znečištěním v určitých oblastech a zejména proti katastrofickému dopadu úniku ropy u libanonského pobřeží; vyzývá členské státy a Komisi, aby poskytly pomoc a reakci v rámci Protokolu pro prevenci znečištění a reakce k barcelonské úmluvě a prostřednictvím regionálního střediska pro naléhavé zásahy proti případům znečištění Středozemního moře, která je činná v rámci akčního plánu pro Středozemní moře;
20. vyslovuje hluboké politování nad situací obyvatel a stavem civilní infrastruktury v Gaze a na Západním břehu; žádá všechny strany, aby prolomily začarovaný kruh útoků a protiútoků, které měly za následek stovky úmrtí a zranění a rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře;
21. zdůrazňuje potřebu navrátit mírový proces na Blízkém východě na přední místo mezinárodní politické agendy; vyzývá Kvartet (OSN, EU, USA a Rusko), aby oživil provádění "cestovní mapy" v souvislosti s výročním zasedáním Valného shromáždění OSN, které se koná v září 2006; opět potvrzuje, že řešení ve formě vytvoření dvou států, kdy bude izraelský a palestinský stát koexistovat v míru a bezpečnosti, je klíčovou podmínkou pro mírové a trvalé urovnání na Blízkém východě;
22. vyzývá Radu a Komisi, aby i nadále spolu s mezinárodním společenstvím zaručovaly základná humanitární pomoc pro palestinské obyvatelstvo; požaduje, aby byl dočasný mechanismus posílen a rozšířen z hlediska trvání a zdrojů; naléhavě vyzývá izraelskou vládu, aby obnovila převod zadržovaných palestinských příjmů z daní a cel; vyzývá Izrael, aby povolil pohyb osob při dodržování Dohody o pohybu a přístupu v Rafahu a na dalších hraničních přechodech v Gaze;
23. znovu opakuje svou podporu předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi při jeho úsilí o podporu národního dialogu mezi různými palestinskými stranami s cílem vytvořit novou palestinskou vládu;
24. je toho názoru, že přítomnost mnohonárodnostních sil v Libanonu by se mohla pokládat za příkladný model, kterým se je třeba řídit v procesu jednání pro vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu;
25. vyzývá Radu, aby vyvinula veškeré úsilí ke svolání mezinárodní mírové konference – podobně jako byla konference v Madridu v roce 1991 – s cílem nalézt komplexní, trvalé a životaschopné řešení problému v této oblasti založené na příslušných rezolucích Rady bezpečnosti OSN, které zahrnuje právo Izraele žít v rámci bezpečných a uznávaných hranic a právo na životaschopný stát Palestinců založený na okupovaných územích, a s cílem zabývat se plně otázkami bezpečnosti a odzbrojení; je toho názoru, že jednostranný přístup všech zúčastněných stran je nutno odmítnout;
26. zastává názor, že zapojení Ligy arabských států je v této souvislosti zásadní; pokládá "bejrútský plán" z roku 2002 dohodnutý členskými zeměmi Ligy arabských států a ženevskou iniciativu za významné příspěvky k jednání, které by měly být řádně vzaty v potaz;
27. zastává názor, že EMPA jako jediná parlamentní instituce volených zástupců národů jižního pobřeží Středozemního moře a Evropské unie v rámci barcelonského procesu, musí převzít odpovědnost za usnadnění opětovného zahájení dialogu a spolupráce mezi stranami situace na Blízkém východě; podporuje požadavek předsednictva EMPA na co nejrychlejší svolání mimořádné schůze Rady Euromed ministrů zahraničí barcelonského procesu;
28. domnívá se, že ve střednědobém až dlouhodobém výhledu bude budování institucí sjednocujících země středomořské oblasti, jako je Euro-středomořská rozvojová banka, nejlepší zárukou trvalého míru a lidského rozvoje; vyzývá členské státy EU, aby se snažily raději o vytváření takových institucí než o uzavírání dvojstranných dohod;
29. podporuje vyslání zjišťovací delegace do Libanonu, Palestiny a Izraele s cílem sledovat situaci se zvláštním zaměřením na humanitární a politické podmínky;
30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi Valného shromáždění OSN, vládám a parlamentům Izraele, Libanonu a Palestinské samosprávy, Sýrie a Íránu, USA a Ruska a generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států.