Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 151 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na úmluvu UNESCO ze dne 16. listopadu 1972 o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví,

-   s ohledem na úmluvu Rady Evropy ze dne 3. října 1985 o ochraně architektonického dědictví Evropy (Granada),

-   s ohledem na úmluvu Rady Evropy ze dne 16. ledna 1992 o ochraně archeologického dědictví (Valetta),

-   s ohledem na Evropskou úmluvu o krajině ze dne 20. října 2000, kterou přijala Rada Evropy (ve Florencii),

-   s ohledem na Rámcovou úmluvu rady Evropy ze dne 27. října 2005 o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (Faro),

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 13. května 1974 o ochraně evropského kulturního dědictví(1), ze dne 14. září 1982 o ochraně evropského architektonického a archeologického dědictví(2), ze dne 28. října 1988 o zachování architektonického a archeologického dědictví Společenství(3), ze dne 12. února 1993 o udržování architektonického dědictví a ochraně kulturních statků(4) a ze dne 16. ledna 2001 o uplatňování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v členských státech Evropské unie(5),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 508/2000/ES ze dne 14. února 2000 o programu Kultura 2000(6),

-   s ohledem na postoj přijatý Evropským parlamentem v prvním čtení dne 25. října 2005 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2006/ES o programu Kultura 2007 (2007–2013)(7),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0260/2006),

A.   vzhledem k tomu, že kulturní dědictví je zásadním prvkem, pokud jde o identitu a historický vývoj národů Evropy,

B.   vzhledem k tomu, že "kulturní dědictví" zahrnuje jak materiální, tak abstraktní hodnoty, které jsou neustále obohacovány kulturními a kreativními příspěvky každé následující generace,

C.   vzhledem k tomu, že kulturní dědictví zahrnuje jak architektonické dědictví, tak přírodní dědictví poznamenané životem člověka v čase a místě,

D.   vzhledem k tomu, že Evropská unie věnuje maximální úsilí úkolu podporovat a zachovávat kulturní rozmanitost a kvalitu života a chránit životní prostředí,

E.   vzhledem k tomu, že zachování četných prvků kulturního dědictví poskytuje základ pro další sociální a hospodářský vývoj a tím zlepšuje ochranu životního prostředí, pracovní příležitosti a evropskou integraci,

F.   vzhledem k tomu, že kulturní dědictví má zvláštní důležitost ve venkovských oblastech, které zabírají 90 % území Evropy a trpí následky odlivu obyvatel do měst, úbytku populace a ekonomické stagnace,

G.   vzhledem k tomu, že na evropských ostrovech, zejména na těch menších, se většinou podařilo zachovat jejich původní rysy v nezměněném stavu a jejich ohromné kulturní dědictví vyžaduje odpovídající podporu, ochranu a péči,

H.   vzhledem k tomu, že je důležité zachovat a rozvíjet nejen památky, ale také další kulturní výtvory, které utvářejí a umožňují vhodné životní podmínky pro dnešní obyvatele Evropské unie,

I.   vzhledem k tomu, že evropské kulturní dědictví jako celek je nezávisle na své evropské, národní nebo místní dimenzi základní hodnotou pro evropské občany,

1.   vyzývá Radu, aby výslovně ocenila přínos kulturního dědictví pro evropskou integraci z hlediska evropské identity a občanství, udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje, mezikulturních výměn a kulturní rozmanitosti;

2.   vyzývá Komisi, aby při přípravě legislativních návrhů účinně uplatňovala obecně platná ustanovení čl. 151 odst. 4 Smlouvy o ES s ohledem na kulturu a důkladně se přitom zabývala důsledky navrhovaných právních předpisů pro kulturu a kulturní dědictví s cílem zajistit, aby opatření k jejich podpoře byla včleněna do všech politik Evropské unie;

3.   zastává názor, že kulturní dědictví musí být považováno za nedělitelný celek, pro který je třeba přijímat společná ochranná opatření;

4.   zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj předpokládá integrovaný přístup ke kulturnímu, přírodnímu a architektonickému prostředí v městských i venkovských oblastech, přičemž vyzývá k tomu, aby zvláštní pozornost byla věnována evropskému kulturnímu dědictví ve venkovských oblastech;

5.   zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována ochraně a podpoře přírodního a architektonického dědictví v evropských ostrovních regionech;

6.   zastává názor, že opatření přijímaná ve venkovských a ostrovních regionech musí brát v úvahu následující zásady:

7.   naléhá na Evropskou unii, členské státy, místní orgány a kulturní nevládní organizace, aby činily kroky s cílem chránit a obnovovat kulturní dědictví Evropy, zejména malé tradiční komunity, a zvyšovat informovanost veřejnosti o jeho významu;

8.   domnívá se, že faktory, které je třeba brát v úvahu při snaze o rozvoj této jedinečné oblasti, musí s náležitým ohledem na zásadu subsidiarity zahrnovat:

9.   vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby v případě nutnosti poskytly pobídky pro demolici či úpravu budov narušujících a poškozujících specifický architektonický charakter komunity či lokality, ve které se nacházejí, nebo přírodní prostředí a okolní budovy;

10.   vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí usilovaly o ochranu a zachování svého kulturního dědictví s využitím strukturálních fondů a existujících iniciativ LEADER+, URBAN II a INTERREG III, které budou v nadcházejícím finančním období (2007–2013) začleněny do nových finančních nástrojů politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky;

11.   vyzývá členské státy, aby pamatovaly na to, že strategie finančních pobídek musí zahrnovat koordinaci mezi ústředními a místními úřady a jinými místními orgány a institucemi (je třeba mít na paměti, že velké množství památkově chráněného dědictví je náboženské povahy) a aby se zároveň snažily o ochranu a zlepšení přírodního a kulturního prostředí daných lokalit;

12.   domnívá se, že přírodní, architektonické a kulturní dědictví v Evropě může být ve venkovských a ostrovních oblastech významnou měrou využito rozvojem alternativních forem cestovního ruchu, jako je kulturní a pěší turistika, ekoturistika a přímořská turistika; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat politiky, které všem evropským občanům umožní využívat výhody alternativního cestovního ruchu;

13.   vyzývá členské státy, aby podněcovaly a podporovaly rozvoj udržitelného alternativního cestovního ruchu, přičemž prioritou by měly být malé tradiční komunity, za pomoci finančních nástrojů Společenství, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský rybářský fond atd.;

14.   vyzývá Komisi, aby v rámci stávajících programů Společenství, jako je rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci, prosazovala opatření na podporu řemesel, užitých umění a odborných činností, především těch, kterým hrozí zánik a které jsou nezbytné pro náležitou renovaci a zachování architektonického dědictví;

15.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzdělávání odborníků se specializací na využívání prostoru a hospodaření s ním, architekturu, renovaci a opravu budov a související činnosti, aby byly zachovány zvláštnosti kulturního dědictví a aby přitom dané prostory vyhovovaly současným potřebám; dále vyzývá k opatřením ke zlepšení vzdělávání řemeslníků a dodavatelů tradičních materiálů a k volbě metod, při kterých by našly i nadále trvalé využití;

16.   vyzývá Komisi, aby v rámci 7. rámcového programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007–2013) podporovala snahy o vytvoření nových nástrojů, technik a metod pro zachování kulturního dědictví;

17.   vyzývá Komisi a členské státy, aby neposkytovaly finanční prostředky Společenství na projekty, které budou mít prokazatelně za následek zničení cenných součástí kulturního dědictví;

18.   vyzývá Komisi, aby v rámci stávajících programů Společenství přijala opatření, která by usnadňovala lepší přístup a podněcovala malé podniky, tradiční řemesla a živnosti a místní tradice a zvyky prostřednictvím rozsáhlé kampaně, která má za cíl podporovat vesnice a komunity v rámci členských států, což by mělo výrazně přispět k rozvoji místního hospodářství a potlačit hromadný odchod z venkovských oblastí;

19.   vyzývá Komisi, aby podporovala sdílení a výměnu zkušeností v této oblasti prostřednictvím mezinárodních konferencí a setkání;

20.   vyzývá Komisi, aby zejména v rámci programu Kultura 2007 (2007–2013) dala partnerským sítím v různých členských státech příležitost uskutečňovat víceleté projekty s cílem usilovat o plnou obnovu dobře zachovaných tradičních komunit s počtem obyvatel pod 1 000;

21.   domnívá se, že taková opatření umožní organizovat kulturní aktivity usilující o rozvoj kulturního dědictví těchto komunit s dlouhodobějším cílem posílit spolupráci mezi tradičními komunitami v Evropě a umožnit jim rozvíjet jejich specifické místní kultury společně s jejich evropskou dimenzí;

22.   přeje si, aby byly v budoucnu vyvinuty iniciativy ve prospěch malých, tradičních komunit, obdobně jako se vyhlašují evropská města kultury;

23.   domnívá se, že "Cena Evropské unie v oblasti kulturního dědictví", kterou uděluje organizace Europa Nostra, je cennou iniciativou, na kterou by bylo záhodno v budoucnu navázat; domnívá se, že by v této souvislosti a v širším kontextu měla být zavedena nová kategorie ocenění za nejlepší celkovou obnovu tradiční komunity jako podnět pro ty komunity, kterým se podařilo zachovat veškeré architektonické rysy nebo jejich část, aby zvýšily své úsilí v tomto směru;

24.   vítá nedávný návrh v rámci Rady sestavit Seznam evropského kulturního dědictví a žádá Komisi, aby jej podpořila; je toho názoru, že v této souvislosti by měl být přikládán zvláštní význam místnímu kulturnímu dědictví venkovských a ostrovních oblastí s přihlédnutím k abstraktním aspektům kulturního dědictví; je toho názoru, že k účasti na této iniciativě musí být přizvány i kandidátské země;

25.   vyzývá Radu a Komisi, aby vyhlásily Evropský rok kulturního dědictví, aby si evropská veřejnost více uvědomovala, jak je důležité učinit nezbytná opatření v zájmu rozvoje jejího kulturního dědictví;

26.   vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s Radou Evropy s cílem dále rozvíjet tradiční komunity v Evropě a architektonické dědictví ve venkovských a ostrovních regionech v rámci iniciativy Evropské dny kulturního dědictví, aby si evropská veřejnost více uvědomovala hodnotu místních architektonických památek;

27.   vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby zohlednily četné úmluvy Rady Evropy a UNESCA o ochraně přírodního, architektonického a kulturního dědictví v Evropě a aby s uvedenými organizacemi v souladu s čl. 151 odst. 3 Smlouvy o ES posílily spolupráci;

28.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. C 62, 30.5.1974, s. 5. (2) Úř. věst. C 267, 11.10.1982, s. 25. (3) Úř. věst. C 309, 5.12.1988, s. 423. (4) Úř. věst. C 72, 15.3.1993, s. 160. (5) Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 48. (6) Úř. věst. L 63, 10.3.2000, s. 1. (7) Přijaté texty, P6_TA(2005)0397.