Legislativní usnesení Evropského parlamentu o podnětu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s cílem přijmout rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2003/170/SVV o společném využívání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států (10706/2005 – C6-0255/2005 –2005/0808 (CNS))

P6_TA(2006)0126 A6-0064/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na podnět Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (10706/2005),

-   s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

-   s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0255/2005),

-   s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0064/2006),

1.   schvaluje podnět Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v pozměněném znění;

2.   vyzývá Radu, aby odpovídajícím způsobem změnila znění podnětu;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit podnět Spojeného království Velké Británie a Severního Irska;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a vládám Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Znění navržené Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 BOD ODŮVODNĚNÍ 1A (nový) (1a) Pokud jde o Island a Norsko, představuje toto rozhodnutí s vyjímkou čl. 1 odst. 1 a 2 vývoj ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji ustanovení schengenského acquis1, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě H rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody2. ________________________ Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36. 2 Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31. Pozměňovací návrh 2 ČL. 1 BOD. 1 Čl. 1 odst. 1 odrážka 1a (rozhodnutí 2003/170/SVV) Pro účely tohoto rozhodnutí se "styčným důstojníkem Europolu" rozumí zaměstnanec Europolu vyslaný do zahraničí do jedné nebo více třetích zemí nebo do mezinárodních organizací za účelem podpory a koordinace spolupráce mezi orgány v těchto zemích nebo organizacích a Europolem usnadněním výměny informací mezi nimi. Pro účely tohoto rozhodnutí se "styčným důstojníkem Europolu" rozumí zaměstnanec Europolu vyslaný do zahraničí do jedné nebo více třetích zemí nebo do mezinárodních organizací za účelem podpory a koordinace spolupráce mezi orgány v těchto zemích nebo organizacích a Europolem na jedné straně a mezi styčnými důstojníky vyslanými donucovacími orgány členských států do třetí země nebo do mezinárodní organizace, do kterých jsou vysláni, na straně druhé usnadněním výměny informací mezi nimi. Pozměňovací návrh 3 ČL. 1 ODST. 2 Čl. 1 odst. 2 odrážka 1a (rozhodnutí 2003/170/SVV) Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny úkoly styčných důstojníků Europolu v rámci úmluvy o Europolu, jejích prováděcích pravidel a dohod o spolupráci uzavřených mezi Europolem a dotyčnou třetí zemí nebo mezinárodní organizací. Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny úkoly styčných důstojníků Europolu v rámci úmluvy o Europolu, opatření přijatých k jejich provádění a dohod o spolupráci uzavřených mezi Europolem a dotyčnou třetí zemí nebo mezinárodní organizací. Pozměňovací návrh 4 ČL. 1 BOD 2A (nový) Čl. 2 odst. 1 (rozhodnutí 2003/170/SVV) 2a. V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto: "1. Každý členský stát řádně dbá na jedné straně na to, aby jeho styční důstojníci navázali a udržovali přímé kontakty s příslušnými orgány v hostitelském státě nebo mezinárodní organizací za účelem usnadnění a urychlení shromažďování a výměny informací a na straně druhé na to, aby si jeho styční důstojníci bezodkladně a přímým způsobem vyměňovali s Europolem shromážděné informace."; Pozměňovací návrh 5 ČL. 1 BOD 2B (nový) Čl. 2 odst. 3 (rozhodnutí 2003/170/SVV) 2b. V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto: "3. Styční důstojníci vykonávají své úkoly v rámci své působnosti a v souladu s ustanoveními obsaženými v jejich vnitrostátních právních předpisech, v úmluvě o Europolu a v případných dohodách uzavřených s hostitelskými státy nebo mezinárodními organizacemi včetně ustanovení na ochranu osobních údajů."; Pozměňovací návrh 6 ČL. 1 BOD 2C (nový) Čl. 2 odst. 3a (nový) (rozhodnutí 2003/170/SVV) 2c. V článku 2 se doplňuje následující odstavec: "3a. Pokud je několik styčných důstoníků vysláno různými členskými státy do stejné třetí země nebo do stejné mezinárodní organizace, koordinují své kroky a svou činnost takovým způsobem, aby se v nejvyšší možné míře snížilo překrývání úkolů. Z tohoto důvodu pracují jako tým a snaží se rozvíjet vztahy se styčnými důstojníky vyslanými do jiných států, s nimiž je prokazatelně nutná či užitečná spolupráce při shromažďování, doplňování a propojování informací, jež přesahují základní vnitrostátní, mnohonárodní či organizační rámec státu nebo organizace, do které jsou vysláni."; Pozměňovací návrh 7 ČL. 1 BOD 3 Čl. 4 odst. 1, nová věta (rozhodnutí 2003/170/SVV) Taková setkání se mohou konat z podnětu každého členského státu, a zejména těch členských států, které jednají jako "vedoucí stát" pro spolupráci EU v konkrétní zemi nebo regionu. Taková setkání se mohou konat z podnětu Europolu nebo každého členského státu, a zejména těch členských států, které jednají jako "vedoucí stát" pro spolupráci EU v konkrétní zemi nebo regionu. Pozměňovací návrh 8 ČL. 1 BOD 3A (nový) Čl. 4 odst. 2 (rozhodnutí 2003/170/SVV) 3a. V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto: "2. Členské státy zajistí, aby si jejich styční důstojníci vyslaní do stejné třetí země nebo mezinárodní organizace poskytovali navzájem pomoc při kontaktech s orgány hostitelského státu. Členské státy usilují o vzájemnou dohodu týkající se rozdělení stanovených úkolů mezi své styčné důstojníky vyslané do stejné třetí země nebo stejné mezinárodní organizace, přičemž se dbá na to, aby byl hájen a patřičně zohledněn zájem všech států Evropské unie. Pokud se členské státy nedohodnou na rozdělení úkolů, Europol a jeho styčný důstojník vyslaný do stejné třetí země nebo do stejné mezinárodní organizace, pokud zde takový je, se postarají o toto rozdělení a jeho účinné provádění." Pozměňovací návrh 9 ČL. 1 BOD 3B (nový) Čl. 4 odst. 3 (rozhodnutí 2003/170/SVV) 3b. V článku 4 se odstavec 3 nahrazuje tímto: "3. Členské státy se mohou dvoustranně nebo mnohostranně dohodnout, že styční důstojníci vyslaní členským státem do třetí země nebo mezinárodní organizace budou rovněž hájit zájmy jednoho nebo více jiných členských států a budou pracovat v globálnějším měřítku a rovněž zohledňovat zájem EU."; Pozměňovací návrh 10 ČL. 1 BOD 3C (nový) Čl. 5 odst. 1 (rozhodnutí 2003/170/SVV) 3c. V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto: "1. Členské státy zajistí, aby styční důstojníci ve třetích zemích a mezinárodních organizacích v souladu s vnitrostátními právními předpisy, úmluvou o Europolu a odpovídajícími mezinárodními nástroji a při dodržení platných předpisů upravujících ochranu osobních údajů poskytovali vlastním vnitrostátním orgánům a Europolu informace týkající se závažné trestné činnosti hrozící jiným členským státům nezastoupeným vlastním styčným důstojníkem v dotyčné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Vnitrostátní orgány a Europol zhodnotí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a s úmluvou o Europolu a podle závažnosti hrozby potřebu dotyčné členské státy informovat."; Pozměňovací návrh 11 ČL. 1 BOD 3D (nový) Čl. 5 odst. 2 (rozhodnutí 2003/170/SVV) 3d. V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto: "2. Styční důstojníci členských států ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích budou v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy, úmluvou o Europolu a odpovídajícími mezinárodními nástroji při dodržení platných předpisů upravujících ochranu osobních údajů poskytovat informace týkající se závažné trestné činnosti hrozící jiným členským státům přímo styčným důstojníkům příslušného členského státu, jestliže je zastoupen v dotyčné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, a Europolu."; Pozměňovací návrh 12 ČL. 1 BOD 3E (nový) Čl. 5 odst. 4 (rozhodnutí 2003/170/SVV) 3e. V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto: "4. Členské státy se musí zabývat jakoukoliv žádostí uvedenou v odstavci 3 v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, úmluvou o Europolu a odpovídajícími mezinárodními nástroji a musí co nejdříve uvést, zda jí lze vyhovět."; Pozměňovací návrh 13 ČL. 1 BOD 4 Čl. 8 odst. 3 (rozhodnutí 2003/170/SVV) "3. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a úmluvou o Europolu mohou členské státy požádat Europol o využití styčných důstojníků Europolu vyslaných do třetích zemí nebo mezinárodních organizací k výměně důležitých informací. Žádosti se podávají Europolu prostřednictvím národních jednotek členských států v souladu s úmluvou o Europolu." "3. V souladu s úmluvou o Europolu si členské státy, pokud je to možné a nutné, počínají tak, aby byla Europolu předložena žádost o oslovení jeho styčných důstojníků vyslaných do třetích zemí nebo mezinárodních organizací, s cílem plně využívat informačních kanálů Europolu za účelem výměny důležitých informací. Žádosti se podávají Europolu prostřednictvím národních jednotek členských států v souladu s úmluvou o Europolu. "

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se pro období 2007–2013 stanoví program "Občané pro Evropu" na podporu aktivního evropského občanství (KOM(2005)0116 – C6-0101/2005 – 2005/0041(COD))

P6_TA(2006)0127 A6-0076/2006

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0116)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 151 a 308 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0101/2005),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0076/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   zdůrazňuje, že přidělené částky uvedené v legislativním návrhu na období po roce 2006 závisejí na rozhodnutí týkajícím se příštího víceletého finančního rámce;

3.   vyzývá Komisi, aby v případě potřeby a poté, co bude přijat příští finanční rámec, předložila návrh na úpravu finanční referenční částky pro tento program;

4.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu příjatý v prvním čtení dne 5. dubna 2006 k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2006/ES, kterým se pro období 2007–2013 stanoví program "Evropa pro občany" na podporu aktivních evropských hodnot, jak jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie, a aktivního evropského občanství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 151 a 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Smlouva zavádí občanství Unie, které doplňuje státní občanství členských států. Je důležitým prvkem při posilování a zajišťování procesu evropské integrace.

(2)  Společenství by mělo občany zcela informovat o jejich evropském občanství, o jeho přínosu i o právech a povinnostech, která se mají prosazovat s řádným ohledem na subsidiaritu a v zájmu soudržnosti.

(3)  Je zvláště naléhavé, aby si evropští občané byli plni vědomi svého evropského občanství ve světle výsledku některých referend o návrhu Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Program Evropa pro občany by proto měl doplňovat, ale ne překrývat, plán D Komise pro demokracii, dialog a diskusi.

(4)  Aby občané mohli evropskou integraci plně podporovat a plně se jí účastnit, měl by být kladen větší důraz na jejich společné hodnoty, historii a kulturu jako na klíčové prvky jejich identity a členství ve společnosti založené na zásadách svobody, demokracie a dodržování lidských práv, na kulturní rozmanitosti, toleranci a solidaritě zcela v souladu s Listinou základních práv Evropské unie vyhlášenou dne 7. prosince 2000.

(5)  Povzbuzování aktivního občanství je klíčovým faktorem v posilování nejen boje proti rasismu, xenofobii a netoleranci, ale rovněž integrace, soudružnosti a rozvoje demokracie.

(6)  V souvislosti s informační a komunikační strategií EU by mělo být zajištěno rozsáhlé rozšiřování a výrazný dopad činností podporovaných tímto programem.

(7)  S cílem přiblížit Evropu občanům a umožnit jim plně se účastnit budování ještě užšího svazku v Evropě je třeba oslovit všechny občany a zapojit je do nadnárodních výměn a spolupráce, a přispět tak k utváření pocitu sounáležitosti ke společným evropským ideálům.

(8)  Imigranti a potomci imigrantů by neměli být opomínáni. Je proto důležité pomoci jim maximálně využívat svého nově nabytého občanství.

(9)  Aby se občané zapojili do evropských záležitosti, je zapotřebí poskytnout jim informace o konkrétních právech plynoucích z evropského občanství, jako např. o právech, která se týkají volného pohybu a pobytu na území členských států, a to zejména po vstupu v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(5).

(10)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. dubna 1988 o návrhu Komise o akci na podporu Evropské kultury(6) pokládal za žádoucí vyvinout velké úsilí k posílení styků mezi občany různých členských států a konstatoval, že zvláštní podpora rozvoje twinningového partnerství obcí nebo měst různých členských států ze strany Evropské unie je odůvodněná a žádoucí.

(11)  Evropská rada při několika příležitostech uznala, že je třeba Evropskou unii a její orgány a instituce více přiblížit občanům členských států. Vyzvala orgány a instituce Unie, aby i nadále udržovaly a rozvíjely otevřený, transparentní a pravidelný dialog s organizovanou občanskou společností a tím podporovaly zapojení občanů do veřejného života a rozhodovacího procesu, přičemž zdůraznila základní hodnoty, které občané Evropy sdílejí(7).

(12)  Rada svým rozhodnutím 2004/100/ES ze dne 26. ledna 2004(8) zavedla akční program Společenství na podporu aktivního evropského občanství (účast občanů), kterým se potvrdila potřeba prosazovat udržitelný dialog s obcemi, organizacemi občanské společnosti a s občany obecně. Tento dialog by měl rovněž zahrnovat organizace zastupující příslušníky třetích zemí, kteří mají povolený trvalý pobyt v Evropské unii. Stejně tak Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2005 o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie v letech 2007–2013(9) uvádí, že program občanské účasti zůstává prioritou, což umožní přiblížit Evropu jejím občanům prostřednictvím procesu ,,zdola-nahoru".

(13)  Projekty občanů, jež nejsou omezeny hranicemi států ani jednotlivých sektorů, jsou významnými nástroji při oslovování občanů a při podporování evropského povědomí, evropské politické integrace, sociálního začlenění a vzájemného porozumnění prostřednictvím akcí a činností, které organizují občané a místní organizace a které se zaměřují na projekty, v jejichž rámci se mohou různé skupiny občanů setkávat, jako jsou knihovny, nadace nebo amatérské sportovní kluby, a tím bojují proti rasismu v souladu s Listinou základních práv.

(14)  Sdílení společného evropského občanství musí stále více posilovat vztahy mezi občany členských států a musí být zohledněno tvůrci právních předpisů na národní i regionální úrovni, orgány na místní úrovni a všemi, kdo jsou povoláni k tomu, aby na vnitrostátní úrovni ochraňovali občanská práva, ať už to jsou orgány zodpovědné za bezpečnost nebo za soudní ochranu či za právní pomoc, jako jsou veřejní ochránci práv; je tudíž v zájmu Společenství podporovat dialog a výměnu osvědčených postupů mezi těmito orgány a jejich kontaktními sítěmi na evropské úrovni.

(15)  Organizace občanské společnosti na evropské, národní, regionální a místní úrovni jsou významnými prvky aktivní účasti občanů ve společnosti a pomáhají oživovat všechny aspekty veřejného života. Jsou také prostředníky mezi Evropou a jejími občany. Jejich nadnárodní spolupráce by proto měla být prosazována a podporována, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost kandidátským zemím a pomoci jim vytvořit a rozvíjet podobné orgány.

(16)  Evropské organizace zabývající se výzkumem veřejné politiky mohou svými myšlenkami a úvahami přispět do diskuse na evropské úrovni. Proto se rovněž doporučuje jako vazba mezi evropskými orgány a institucemi a občany podpora činností, které odrážejí jejich závazek vytvářet evropskou identitu a občanství tím, že stanoví postupy s průhlednými kritérii, jejichž cílem je podpořit sítě pro informace a výměnu.

(17)  Tento program by měl být přístupný všem občanům, včetně státních příslušníků třetích zemí s povoleným trvalým pobytem v členském státě, a z tohoto důvodu je třeba věnovat zvláštní pozornost vyváženému začleňování občanů a organizací občanské společnosti ze všech členských států do nadnárodních projektů a činností.

(18)  Prohlášení o sportu přijaté na zasedání Rady v Nice (7.–9. prosince 2000) zdůraznilo, že Společenství musí při svých činnostech v souladu s různými ustanoveními Smlouvy zohlednit společenský, vzdělávací a kulturní význam, který ke sportu neodmyslitelně patří.

(19)  Kandidátské země a země ESVO, které jsou smluvními stranami dohody o EHP, jsou v souladu s dohodami, jež s nimi byly uzavřeny, uznávány za případné účastníky programů Společenství.

(20)  Na zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 byla přijata "Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci", která vyzvala země západního Balkánu k účasti na programech a agenturách Společenství; země západního Balkánu by tudíž měly být považovány za případné účastníky programů Společenství.

(21)  Program by měl být pravidelně sledován a nezávisle vyhodnocován ve spolupráci s Komisí a členskými státy, aby bylo možné provést úpravy nezbytné k řádnému provádění opatření.

(22)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10) (dále jen "finanční nařízení"), a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(11), která chrání finanční zájmy Společenství, musejí být uplatňována s ohledem na zásady jednoduchosti a konzistence při volbě rozpočtových prostředků, omezování počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a vyžadovanou proporcionalitu mezi zdroji a administrativním zatížením plynoucím z jejich využívání.

(23)  Je třeba přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a k získání prostředků, které byly ztraceny, chybně vyplaceny nebo nesprávně použity.

(24)  Rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který pro rozpočtový orgán představuje hlavní odkaz ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu(12).

(25)  Protože cílů programu "Evropa pro občany" nemohou dostatečně dosáhnout členské státy, a lze jich tedy, z důvodů nadnárodní a vícestranné povahy činností a opatření v rámci daného programu, lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle daného článku nepřekročí toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(26)  Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí se přijmou v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(13).

(27)  V souladu s rozhodnutím 2004/100/ES se přijmou přechodná opatření ke sledování činností zahájených před 31. prosincem 2006,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti programu

1.  Tímto rozhodnutím se pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 zřizuje program "Evropa pro občany".

2.  Tento program přispívá k těmto obecným cílům:

Článek 2

Konkrétní cíle programu

Článek 3

Činnosti

1.  Cílů programu se dosahuje prostřednictvím podpory následujících činností, jejichž podrobnosti jsou obsaženy v části I přílohy:

a)  Aktivní občané pro Evropu:

-   twinningová partnerství měst;

-   projekty občanů a podpůrná opatření.

b)  Aktivní občanská společnost v Evropě:

-   strukturální podpora evropských organizací zabývajících se výzkumem v oblasti veřejné politiky (skupiny expertů, angl. think-tanks);

-   strukturální podpora organizací občanské společnosti, sdružením, sítím na evropské úrovni;

-   podpora projektů uskutečňovaných z podnětu organizací občanské společnosti.

c)  Společně pro Evropu:

-   viditelné akce, jako jsou oslavy, udělování cen, umělecké události, celoevropské konference;

-   studie, přehledy a průzkumy veřejného mínění;

-   nástroje pro šíření informací a propagaci.

d)   aktivní evropská vzpomínka na minulost spočívající:

-   v podpoře projektů na připomenutí obětí hromadných deportací a hromadného vyhlazování během nacismu a stalinismu.

2.  V rámci každé činnosti lze upřednostnit vyvážené začleňování občanů a organizací občanské společnosti ze všech členských států, jak stanoví konkrétní cíl obsažený v čl. 2 písm. e).

3.  Opatření Společenství mohou spočívat např. v grantech nebo v zadávání veřejných zakázek.

4.  Přidělené granty Společenství mohou mít zvláštní formu, např. provozních grantů, grantů na činnost, stipendií nebo cen.

5.  Zadávání veřejných zakázek se vztahuje na pořízení služeb, jako je organizování akcí, studie a výzkum, nástroje pro šíření informací a propagaci, sledování a vyhodnocování.

6.  Příjemci jsou způsobilí pro přidělení grantu Společenství, pokud splňují požadavky uvedené v části II přílohy.

Článek 4

Účast v programu

Článek 5

Přístup k programu

Za účelem usnadnění přístupu k financování se použije princip proporcionality na dokumenty, které mají být předloženy, a na zřízení databáze pro předkládaní žádostí.

Článek 6

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

Program může zahrnovat nebo se vztahovat na činnosti prováděné společně s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti aktivního občanství – a v tomto rámci zejména v oblasti evropského občanství –, jako jsou Rada Evropy a UNESCO, na základě společných příspěvků a v souladu s finančním nařízením a různými pravidly dané instituce nebo organizace.

Článek 7

Prováděcí opatření

1.  Komise přijme opatření nezbytná k provádění programu postupem uvedeným v čl. 8 odst. 2.

2.  Komise může pro každou z činností uvedenou v příloze vypracovat pokyny s cílem přizpůsobit program jakýmkoli změnám priorit v oblasti evropského aktivního občanství.

3.  V rámci informační a komunikační strategie EU a také prostřednictvím jiné informační, publikační a propagační činnosti zajistí Komise široké povědomí o činnostech podporovaných tímto programem a jejich významný dopad.

Článek 8

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor, dále jen "výbor".

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 9

Soudržnost s ostatními nástroji Společenství a Evropské unie

1.  Komise zajistí soudržnost a komplementaritu tohoto programu s nástroji v ostatních oblastech činnosti Společenství, zejména v oblasti vzdělávání, odborného vzdělávání, kultury, mládeže, sportu, životního prostředí, v audiovizuální oblasti a v oblasti sdělovacích prostředků, základních práv a svobod, sociálního začlenění, rovnosti mužů a žen, boje proti všem formám diskriminace, rasismu, xenofobii, vědeckého výzkumu a vnějšího působení Společenství, obzvláště na úrovni evropské politiky sousedských vztahů.

2.  S cílem uskutečnit činnosti, jež splňují cíle tohoto programu a jiných nástrojů Společenství a Unie, sdílí program zdroje s těmito ostatními nástroji a řídí se novými zásadami informování.

Článek 10

Rozpočtové zdroje

1.  Orientační finanční rámec pro provádění tohoto programu je stanoven na 235 000 000 EUR pro období sedmi let uvedené v čl. 1 odst. 1 počínaje 1. lednem 2007.

2.  Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

3.  Celkové správní výdaje programu včetně interních výdajů a výdajů na řízení pro výkonnou agenturu by měly být přiměřené úkolům stanoveným v příslušném programu a vztahují se na ně rozhodnutí rozpočtových a legislativních orgánů.

Článek 11

Finanční ustanovení

1.  Podle čl. 176 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 může Komise na základě charakteru příjemců a povahy činností osvobodit příjemce od povinnosti dokazovat své odborné schopnosti a kvalifikace požadované k provedení navrhované činnosti nebo pracovního programu.

2.  Finanční podpora má podobu grantů udělovaných právnickým osobám nebo evropským sdružením vnitrostátních veřejných orgánů, které působí v oblasti ochrany občanů. Granty lze v určitých případech podle čl. 114 odst. 1 finančního nařízení udělit i fyzickým osobám.

3.  Za činnosti či projekty prováděné v rámci tohoto programu může Komise fyzickým nebo právnickým osobám udělit ceny.

4.  V souladu s článkem 181 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 a v závislosti na povaze dané činnosti může být povoleno paušální financování nebo uplatnění sazeb jednotkových nákladů.

5.  Provozní granty udělované v rámci tohoto programu subjektům, které sledují cíl obecného evropského zájmu, jak je vymezeno v článku 162 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, se v případě opětovného poskytnutí automaticky nesnižují podle čl. 113 odst. 2 finančního nařízení.

6.  V případě nízkých grantů lze povolit spolufinancování prostřednictvím nefinančních příspěvků.

7.  V případě nízkých grantů, jako jsou stipendia a granty na podporu individuální mobility, může být množství informací omezené.

8.  V konkrétních případech, jako je udělení nízkého grantu, nemusí příjemce dokazovat svou finanční způsobilost provést plánovaný projekt nebo pracovní program.

Článek 12

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.  Komise zajistí, aby v případě, že jsou prováděny činnosti financované podle tohoto rozhodnutí, byly finanční zájmy Společenství chráněny prostřednictvím uplatnění preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a v případě, že budou zjištěny nesrovnalosti, prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(14) a (Euratom ,ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem(15) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(16).

2.  U činností Společenství financovaných v rámci toho programu se oznámením o nesrovnalosti uvedeným v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 rozumí jakékoliv porušení práva Společenství nebo smluvních závazků vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

3.  Komise sníží, pozastaví či bude vymáhat zpět částku finanční podpory udělenou pro jakoukoli činnost, pokud zjistí nesrovnalosti, včetně porušení ustanovení tohoto rozhodnutí nebo individuálních rozhodnutí či smlouvy nebo dohody o přidělení dané finanční podpory, nebo v případě, že jejich platnost skončila, pokud vyjde najevo, že činnost byla bez vyžádání předchozího souhlasu Komise pozměněna tak, že je v rozporu s povahou nebo podmínkami pro provádění projektu.

4.  Pokud nebyly dodrženy dané lhůty nebo pokrok učiněný při provádění činnosti opravňuje k udělení pouze části finanční podpory, požádá Komise příjemce, aby ve stanovené lhůtě předložil své vyjádření. Neposkytne-li příjemce uspokojivou odpověď, může Komise zrušit zbývající finanční podporu a žádat navrácení částek, které již byly vyplaceny.

5.  Neoprávněně vyplacené částky se navrátí Komisi. Z částek, které nejsou včas splaceny, se účtuje úrok z prodlení za použití pravidel stanovených finančním nařízením.

Článek 13

Sledování a hodnocení

1.  Komise zajistí pravidelné sledování programu. Výsledky sledování a hodnocení se využijí při provádění programu.

Sledování zahrnuje zejména vypracovávání zpráv uvedených v odst. 3 písm. a) a c).

Na základě zpráv o sledování lze přezkoumat konkrétní cíle.

2.  Komise zajistí pravidelné, externí a nezávislé hodnocení programu a pravidelně informuje příslušné výbory Evropského parlamentu.

3.  Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

Článek 14

Přechodné ustanovení

Činnosti zahájené podle rozhodnutí 2004/100/ES ještě před 31. prosincem 2006 se i nadále až do svého dokončení řídí daným rozhodnutím.

Článek 15

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

V ... dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

I.  Popis činností

Činnost 1: aktivní občané pro Evropu

Tato činnost je součástí programu, jež je přímo zaměřen na činnosti, jejichž prostřednictvím jsou zapojeni občané, ať již přímo, či nepřímo. Tyto činnosti spadají do následujících dvou kategorií opatření:

Twinningová partnerství měst

Cílem tohoto opatření jsou činnosti, které zahrnují nebo prosazují přímou výměnu mezi evropskými občany prostřednictvím jejich účasti v činnostech v rámci twinningových partnerství měst. Může se jednat o jednorázové či pilotní činnosti nebo mohou mít tyto činnosti podobu strukturovaných, víceletých a vícestranných dohod, které zaujímají více programovaný přístup a zahrnují řadu činností od setkávání občanů jako jsou akce pořádané twinningovými sportovními kluby až po zvláštní konference nebo semináře věnované oblastem společného zájmu, spolu se souvisejícími publikacemi, jež jsou organizovány v kontextu činností v rámci twinningových partnerství měst. Toto opatření aktivně přispěje k posílení znalostí a porozumění občanů a jednotlivých kultur o sobě a mezi sebou navzájem.

S cílem napomoci provádění tohoto opatření lze poskytnout strukturální podporu přímo Radě evropských obcí a regionů (angl. Council of European Municipalities and Regions - CEMR), což je subjekt, jenž sleduje cíl obecného evropského zájmu a aktivně působí v oblasti twinningových partnerství měst.

Projekty občanů a podpůrná opatření

V rámci tohoto opatření bude podporována celá škála projektů, které nebudou omezeny hranicemi států ani jednotlivých sektorů a budou do nich přímo zapojeni občané. Upřednostňují se projekty usilující o podporu účasti aktivních organizací na místní úrovni, jako jsou místní amatérské sportovní kluby. Rozsah a působnost těchto projektů bude záležet na vývoji ve společnosti a bude se za použití inovativních přístupů zabývat možnostmi, jak reagovat na zjištěné potřeby. Pro projekty v souladu s tímto opatření nejsou potřeba žádné zkušenosti s twinningovým partnerstvím měst. Mělo by být podporováno využívání nových technologií, zejména technologií informační společnosti. Tyto projekty sdruží občany z různých míst, kteří budou spolupracovat nebo diskutovat o společných evropských otázkách, a rozvíjet tak vzájemné porozumění a zvyšovat povědomí o procesu evropské integrace.

Aby bylo možné zlepšit projekty zaměřené na občany, je nutné vypracovat podpůrná opatření, která by zajistila správné postupy, výměnu zkušeností mezi zástupci zúčastněných stran na místní i regionální úrovni, včetně orgánů veřejné moci, a rozvoj nových kvalifikací, např. prostřednictvím školení.

Orientačně bude z celkového rozpočtu daného programu na tuto činnost přiděleno zhruba 40 % prostředků.

Činnost 2: aktivní občanská společnost v Evropě

Strukturální podpora evropských organizací zabývajících se výzkumem v oblasti veřejné politiky (skupiny expertů, angl. think-tanks)

Subjekty, které jsou zdrojem nových myšlenek a úvah týkajících se evropských záležitostí, jsou důležitými institucionálními partnery, kteří jsou schopni orgánům a institucím EU poskytnout nezávislá strategická doporučení přesahující hranice jednotlivých odvětví atd. Mohou provádět činnosti, kterými přispívají do diskuse o občanství Evropské unie a o evropských hodnotách a kulturách. Toto opatření se zaměřuje na posilování institucionální kapacity těchto organizací, které jsou reprezentativní, poskytují skutečnou evropskou přidanou hodnotu, mohou se významně podílet na šíření informací a jsou schopny spolupracovat s ostatními příjemci tohoto programu. Důležitým prvkem v této oblasti je posilování transevropských sítí. Granty lze udělit v rámci víceletých pracovních programů, které v sobě spojují celou řadu témat či činností.

Strukturální podporu lze poskytnout přímo sdružení "Groupement d'études et de recherches Notre Europe" a berlínskému "Institut für Europäische Politik", což jsou subjekty, jenž sledují cíl obecného evropského zájmu.

Strukturální podpora organizací občanské společnosti, sdružení a sítí na evropské úrovni

Organizace občanské společnosti jsou důležitou součástí občanských, vzdělávacích, kulturních a politických činností pro účast ve společnosti. Je třeba, aby existovaly a byly schopny fungovat a spolupracovat na evropské úrovni. Měly by být schopny podílet se na vytváření politiky prostřednictvím konzultace. Toto opatření jim poskytne kapacitu a stabilitu k tomu, aby na své členy a občanskou společnost na evropské úrovni působily napříč sektory i v mezioborovém a horizontálním rozměru jako "nadnárodní katalyzátory" a přispívaly tím k cílům tohoto programu. Důležitým prvkem v této oblasti činnosti je posilování transevropských sítí a evropských sdružení. Granty lze udělit v rámci víceletých pracovních programů, které v sobě spojují celou řadu témat či činností.

Strukturální podporu lze poskytnout přímo třem subjektům, které sledují cíl obecného evropského zájmu: Platformě evropských sociálních nevládních organizací, Evropskému hnutí a Evropské radě pro uprchlíky a exulanty.

Podpora projektů uskutečňovaných z podnětu organizací občanské společnosti

Organizace občanské společnosti, jako jsou nevládní organizace, odborové svazy, federace, skupiny expertů, instituce poskytující neformální vzdělávání dospělých atd., mohou podnítit účast občanů nebo zastupovat jejich zájmy prostřednictvím diskusí, publikací, zastání v určitých záležitostech, školících činností a prostřednictvím jiných konkrétních nadnárodních projektů. Zavádění evropské dimenze do činností organizací občanské společnosti či pokračování v jejím zohledňování umožní těmto organizacím posílit své kapacity a získat širší škálu cílových skupin. Přímá spolupráce organizací občanské společnosti z různých členských států přispěje ke vzájemnému porozumění, pokud jde o různé kultury a názory, a ke ztotožnění se se sdílenými zájmy a hodnotami. Ačkoli může probíhat formou jednotlivých projektů, dlouhodobější přístup rovněž zajistí udržitelnější dopad a rozvoj sítí a součinností.

Orientačně bude z celkového rozpočtu daného programu na tuto činnost přiděleno zhruba 38 % prostředků.

Činnost 3: spolu pro Evropu

Viditelné akce

Toto opatření podpoří akce organizované Komisí nebo ve spolupráci s ní, které jsou významné svým rozsahem a oblastí působnosti, do velké míry se zaměřují na národy Evropy, pomáhají zvýšit jejich vnímání sounáležitosti ke stejnému společenství a jejich povědomí o historii, dosažných úspěších a hodnotách Evropy, zapojují je do mezikulturního dialogu a přispívají k rozvoji jejich evropské identity.

Mezi tyto akce mohou patřit oslavy historických událostí, připomínání evropských úspěchů, umělecké akce, zvyšování povědomí o konkrétních problematikách, celoevropské konference, evropské amatérské sportovní akce a udělování cen pořádané s cílem zdůraznit významné úspěchy. Mělo by být podporováno využívání nových technologií, zejména technologií informační společnosti.

Studie

S cílem lépe porozumět aktivnímu občanství na evropské úrovni Komise vypracuje studie a přehledy a provede výzkumy veřejného mínění.

Nástroje pro šíření informací a propagaci

Jelikož je toto opatření zaměřeno na občany a na širokou škálu iniciativ v oblasti aktivního občanství, je třeba poskytovat komplexní informace o jednotlivých aktivitách tohoto programu, o ostatních evropských činnostech týkajících se problematiky občanství a o dalších souvisejících iniciativách, a to prostřednictvím internetového portálu a jiných nástrojů. Zejména je nutno považovat za prioritu informaci o směrnici 2004/38/ES. Termín pro její provedení v členských státech byl stanoven na 30. dubna 2006.

Strukturální podporu lze poskytnout přímo těmto subjektům: "Association Jean Monet", "Centre européen Robert Schuman" a "Maisons de l'Europe", které jsou sdruženy na národní a evropské úrovni, jako subjektům sledujícím cíl obecného evropského zájmu.

Orientačně bude z celkového rozpočtu daného programu na tuto činnost přiděleno zhruba 8 % prostředků.

Činnost 4: aktivní evropská vzpomínka na minulost

V rámci této činnosti lze poskytnout podporu projektům těchto typů:

Projetky v rámci této činnosti by měly mít nadnárodní význam nebo přeshraniční prvek a měly by u národů Evropy podporovat porozumění pro principy demokraice, svobody a respektování lidksých práv.

II.  Orientačně bude z celkového rozpočtu daného programu na tuto činnost přiděleno zhruba 4 % prostředků.

Řízení programu

Provádění programu se bude řídit zásadami transparentnosti a otevřenosti vůči široké škále organizací a projektů. V důsledku toho budou projekty a činnosti zpravidla vybírány na základě otevřených výzev k předkládání návrhů. Odchýlit se bude možné pouze za velmi specifických okolností a v plném v souladu s čl. 168 odst. 1 písm. c) a d) prováděcích pravidel k finančnímu nařízení.

Program bude rozvíjet zásadu víceletých partnerství, přičemž bude vycházet ze schválených cílů a z analýzy výsledků, aby se zajistily vzájemné výhody plynoucí jak pro občanskou společnost, tak i pro Evropskou unii. Maximální doba financování přiděleného prostřednictvím jedné grantové dohody bude v rámci tohoto programu omezena na 3 roky.

Pro některé činnosti, zvláště pro činnost 1, bude nutné schválit nepřímé centralizované řízení. Ve vhodných případech by pro řízení programu mělo být použito stávající řízení a prováděcí zdroje a struktury.

Veškeré činnosti budou prováděny na nadnárodní bázi. Budou podporovat mobilitu občanů a myšlenek v rámci Evropské unie.

Stanovená kritéria výběru a rovněž tabulka použitá pro hodnocení se poskytnou všem zainteresovaným subjektům. Žádosti o poskytnutí financování budou hodnoceny podle těchto kritérií:

Bez ohledu na to, zda daný subjekt obdržel či neobdržel grant, bude mít žadatel právo obdržet informace o důvodech, které vedly ke konečnému rozhodnutí.

Důležité budou aspekty vytváření sítí a zaměřování se na multiplikační účinky, včetně využívání informačních a komunikačních technologií, a tyto aspekty se promítnou do druhu činností i do škály organizací, které do nich budou zapojeny. Bude podporován rozvoj vzájemných vztahů a součinností mezi různými typy zúčastněných stran zapojených do programu.

Z rozpočtu programu mohou být rovněž hrazeny výdaje spojené s přípravou, následnými opatřeními, sledováním, auditem či hodnocením činností, jež jsou přímo nezbytné k řízení programu a k uskutečnění jeho cílů, zejména výdaje na studie, zasedání, informační a publikační činnost, výdaje související s provozem sítí informačních technologií používaných pro výměnu informací a jiné administrativní výdaje a výdaje na technickou podporu, které může Komise pro řízení daného programu schválit.

Komise může případně uskutečňovat informační, publikační a propagační činnost. Takovou činnost lze financovat z grantových prostředků nebo ji může financovat přímo Komise prostřednictvím zakázek na poskytování služeb.

III.  Kontroly a audity

Pro projekty vybrané postupem uvedeným v čl. 13 odst. 1 bude zaveden systém auditu kontrolních vzorků.

Příjemce grantu musí Komisi po dobu pěti let následujících po poslední platbě poskytnout všechny podklady týkající se výdajů. Příjemce grantu zajistí, aby byly Komisi případně zpřístupněny podklady, jež jsou ve vlastnictví partnerů nebo členů subjektu.

Komise může použití grantu ověřit buď přímo svými zaměstnanci, nebo jiným kvalifikovaným externím subjektem podle vlastního výběru. Takové audity mohou být prováděny po celou dobu platnosti smlouvy a po dobu pěti let ode dne platby zůstatku. Výsledky auditu mohou případně vést Komisi k přijetí rozhodnutí o vymáhání vyplacených částek.

Zaměstnanci Komise a externí osoby schválené Komisí musejí mít dostatečné právo na přístup do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, potřebným k provedení těchto auditů.

Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají stejná práva jako Komise, zejména co se týká přístupu.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Úř. věst. C 28, 3.2.2006, s. 29. (3) Úř. věst. C 115, 16.5.2006, s. 81. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2006. (5) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77. (6) Úř. věst. C 122, 9.5.1988, s. 38. (7) Závěry zasedání Evropské rady ve dnech 7.–9. prosince 2000, 14.–15. prosince 2001 (včetně připojeného Laekenského prohlášení), 4.–5. listopadu 2004 a 16.–17. prosince 2004. (8) Úř. věst. L 30, 4.2.2004, s. 6. (9) Přijaté texty, P6_TA(2005)0224. (10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (11) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3.). (12) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. (13) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. (14) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. (15) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. (16) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro období 2007 až 2019 (KOM(2005)0209 – C6-0157/2005 – 2005/0102(COD))

P6_TA(2006)0128 A6-0061/2006

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0209)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 151 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0157/2005),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0061/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. dubna 2006 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2006/ES o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro období 2007 až 2019

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 151 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES(4) byla zavedena akce Společenství na podporu projektu Evropské město kultury pro období 2005 až 2019.

(2)  Studie o výsledcích projektu Evropské hlavní město kultury dosažených do roku 2004 ukázala, že projekt má pozitivní dopad, pokud jde o ohlas ve sdělovacích prostředcích, o kulturní a turistický rozvoj a o uvědomění si významu výběru daného města ze strany jeho obyvatel; tato akce však stále vyžaduje zlepšení, především z hlediska dlouhodobého vlivu na kulturní rozvoj daného města a regionu.

(3)  Tím, že bude městům umožněno zapojit do akce okolní region, včetně ostrovů, lze oslovit širší veřejnost a zvýšit účinek akce.

(4)  Zástupci zúčastněných stran upozornili na problémy při procesu výběru stanoveném v rozhodnutí č. 1419/1999/ES a doporučili, aby byly návrhy monitorovány, zejména s cílem podpořit jejich evropský rozměr; zlepšit konkurenceschopnost a nově definovat úlohu poroty.

(5)  Vzhledem k významu a dopadu projektu Evropské hlavní město kultury se vyžaduje, aby byl vytvořen systém smíšeného výběru, jenž by zahrnoval jak vnitrostátní, tak i evropskou úroveň, a aby byla do projektu vnesena značná míra monitorování a prvek konzultací, pro začlenění vnitrostátní dimenze a posílení dimenze evropské.

(6)  Přípravná fáze projektu je základním předpokladem jeho úspěchu v souladu s cíli dané akce.

(7)  Pro zajištění evropského přínosu akce je po jmenování zapotřebí fáze monitorování, během níž je dbáno v první řadě na splnění daných kritérií kulturního programu a je poskytováno také odborné poradenství a pomoc.

(8)  Bude vytvořena porota složená ze 6 národních a 7 evropských odborníků; celá porota tvořená 13 odborníky bude sledovat fázi výběru až do jmenování daného města; na monitorovací proces bude dohlížet pouze 7 evropských odborníků poroty (tvořích "monitorovací a poradní výbor") a během fáze monitorování až do samotné akce bude poskytovat Evropským hlavním městům kultury poradenství.

(9)  V rámci podpory a pomoci, jak kandidátským městům, tak městům jmenovaným, by měla být vytvořena webová stránka věnovaná "Evropským hlavním městům kultury" (přihlášky, výběrové řízení, provádění a odkazy), která bude Komisí průběžně udržována a pravidelně aktualizována.

(10)  Je důležité podpořit předávání osvědčených postupů, především pro zajištění evropské přidané hodnoty akce. Je tedy třeba podpořit spolupráci bývalých oficiálních evropských hlavních měst kultury a jejich aktivní zapojení při sdílení zkušeností a osvědčených postupů s budoucími evropskými hlavními městy kultury, zejména formou výměn během přípravné fáze.

(11)  Kvalita programu ve smyslu cílů a kritérií akce, a zejména evropské přidané hodnoty, by měla být odměněna udělením ocenění ve formě finanční dotace.

(12)  Pro zajištění dlouhodobého účinku akce hlavní město kultury je žádoucí využít iniciativy, struktur a kapacit vzniklých v souvislosti s touto akcí jako základ trvalé strategie rozvoje kultury daných měst.

(13)  Je třeba zvážit, zda umožnit třetím zemím účastnit se evropských iniciativ v oblasti kultury, evropského měsíce kultury(5) nebo podobných akcí.

(14)  Proces jmenování stanovený v tomto rozhodnutí trvá šest let; v letech 2011 a 2012 však tuto dobu nelze dodržet, neboť dané rozhodnutí vstoupí v platnost v roce 2007. Pro tyto roky se uplatní proces jmenování stanovený v rozhodnutí č. 1419/1999/ES.

(15)  V zájmu jasnosti by se rozhodnutí č. 1419/1999/ES mělo zrušit a nahradit tímto rozhodnutím,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Předmět

Zavádí se akce Společenství nazvaná "Evropské hlavní město kultury" s cílem vyzdvihnout bohatství, rozmanitost a společné rysy evropské kultury a podpořit větší vzájemné poznání mezi evropskými občany.

Článek 2

Přístup k akci

1.  Města v členských státech a v zemích, které k Evropské unii přistoupí po 31. prosinci 2006, mají nárok být jmenována Evropskými městy kultury na dobu jednoho roku v pořadí stanoveném v příloze.

2.  Jmenování se uplatní na jedno město z každého členského státu uvedeného na seznamu v příloze.

Chronologické pořadí uvedené na tomto seznamu lze změnit vzájemnou dohodou mezi dotčenými členskými státy.

Článek 3

Žádosti

1.  Každá žádost musí obsahovat kulturní program evropského rozměru založený zejména na kulturní spolupráci v souladu s cíli a činností podle článku 151 Smlouvy.

2.  Kulturní program akce se tvoří výlučně pro rok Evropského hlavního města kultury, přičemž se klade důraz na evropskou přidanou hodnotu v souladu s kritérii stanovenými v článku 4.

3.  Program by měl být konzistentní s ostatními národními kulturními strategiemi nebo politikami příslušného členského státu nebo, pokud to vyplývá z institucionálního uspořádání členského státu, s kterýmikoliv regionálními kulturními strategiemi, pokud žádná z těchto strategií nebo politik neomezuje počet měst, které mohou být v rámci tohoto rozhodnutí jmenovány hlavním městem kultury.

4.  Program trvá jeden rok. V řádně odůvodněných případech si jmenovaná města mohou stanovit kratší období.

Mezi programy měst jmenovaných v témže roce musí být vytvořena určitá souvislost.

Města mohou do svého programu začlenit také svůj okolní region.

Článek 4

Kritéria pro předložení žádosti

Kulturní program splňuje následující kritéria rozdělená do dvou kategorií nazvaných "Evropský rozměr" a "Město a občané":

Článek 5

Předkládání žádostí

1.  Výzvu k předkládání žádostí zveřejňuje každý z dotčených členských států nejpozději šest let před předpokládaným zahájením akce.

Tyto výzvy k předkládání žádostí určené kandidátským městům ucházejícím se o titul uvádějí kritéria stanovená v článku 4 tohoto rozhodnutí a pokyny uveřejněné na webové stránce Komise.

Lhůtu pro předkládání návrhů v rámci každé z těchto výzev pro předkládání žádostí je třeba stanovit nejpozději deset měsíců po jejím zveřejnění.

Návrhy obdržené v rámci těchto výzev musejí uvádět základní rysy programů, jež kandidátská města hodlají v daném roce uskutečnit.

2.  Dotčený členský stát o návrhu informuje Komisi.

Článek 6

Porota

1.  Zřizuje se porota, jejímž úkolem je posoudit návrhy kandidátských měst a doporučit nominaci jednoho města dotčeným členským státem.

2.  Porota se skládá z 13 členů. Sedm z nich bude jmenováno evropskými orgány: dva Evropským parlamentem, dva Radou, dva Komisí a jeden Výborem regionů. Zbývajících šest bude jmenováno dotčeným členským státem po konzultaci s Komisí. Členský stát potom formálně jmenuje porotu. Porota si mezi osobnostmi nominovanými Evropským parlamentem, Radou, Komisí a Výborem regionů určí svého předsedu.

3.  Členy poroty jsou nezávislí odborníci, kteří nejsou ve střetu zájmů v souvislosti s městy, která reagovala na výzvu k předložení žádostí, a mají významné zkušenosti a odbornou kvalifikaci v kulturní oblasti či v oblasti kulturního rozvoje měst nebo mají zkušenosti při organizování projektu Evropské hlavní město kultury.

Sedm členů jmenovaných evropskými orgány bude jmenováno na dobu tří let. Odchylně jmenuje v prvním roce platnosti tohoto rozhodnutí dva odborníky Komise na jeden rok, dva Evropský parlament na dva roky, dva Rada na tři roky a jednoho Výbor regionů na tři roky.

Článek 7

Předběžný výběr

1.  Každý z dotčených členských států svolá příslušnou porotu podle článku 6, a to nejpozději pět let před předpokládaným zahájením akce.

2.  Každá porota posoudí návrhy měst, jež se zúčastnila výzvy k předkládání žádostí, v souladu s kritérii stanovenými v článku 4.

Dohodne se na užším výběru kandidátů, kteří budou nadále přicházet v úvahu, a vydá zprávu o návrzích kandidátských měst, jakož i doporučení určená užšímu výběru kandidátů.

Svou zprávu předloží příslušnému členskému státu a Komisi. Každý dotčený členský stát formálně schválí užší výběr, který byl vytvořen na základě zpráv poroty.

Článek 8

Konečný výběr

1.  Města, jež se dostala do užšího výběru kandidátů, dokončí své návrhy a předají úplné nabídky dotčeným členským státům, které je poté zašlou Komisi.

2.  Za účelem konečného výběru svolá každý z dotčených členských států příslušnou porotu, a to devět měsíců od jejího zasedání týkajícího se předvýběru.

Porota vyhodnotí upravené programy měst zařazených do užšího výběru podle kritérií dané akce a podle doporučení, jež porota vydala v rámci předběžného výběru.

Vyhotoví zprávu o programech užšího výběru kandidátů a vydá doporučení na nominaci jednoho města Evropským hlavním městem kultury.

Zpráva rovněž obsahuje doporučení určená vybranému městu, která uvádějí, jakého pokroku a rozvoje musí toto město do daného roku dosáhnout, pokud by jej Rada jmenovala Evropským hlavním městem kultury.

Zpráva se předkládá dotčenému členskému státu a Komisi. Zveřejní se na internetových stránkách Komise.

Článek 9

Jmenování

1.  Každý z dotčených členských států nominuje jedno město na Evropské hlavní město kultury a sdělí tuto nominaci Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Výboru regionů, nejpozději čtyři roky před předpokládaným zahájením akce.

Nominaci musí doprovázet odůvodnění daného rozhodnutí, které vychází ze zpráv vypracovaných porotou.

Nominace musí zohledňovat doporučení poroty.

2.  Evropský parlament může Komisi nejpozději tři měsíce po obdržení nominací dotčeného členského státu zaslat své stanovisko.

Rada na doporučení Komise vyhotovené s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu a odůvodnění vycházející ze zpráv poroty oficiálně jmenuje příslušná města Evropskými hlavními městy kultury pro rok, na který byla nominována.

Článek 10

Monitorovací a poradní výbor

1.  Bude vytvořen monitorovací a poradní výbor, který bude sledovat plnění cílů a kritérií činnosti a který bude hlavním městům kultury poskytovat podporu a vedení od okamžiku jejich jmenování do začátku projektu Evropské hlavní město kultury.

2.  Výbor se bude skládat ze sedmi odborníků jmenovaných Evropským parlamentem, Radou, Komisí a Výborem regionů jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2. Kromě toho může dotyčný členský stát jmenovat do výboru jednoho pozorovatele.

3.  Dotčená města předloží Komisi zprávu o pokroku tři měsíce před zasedáním výboru.

4.  Komise svolá výbor a zástupce dotčeného města. Výbor se sejde dvakrát, aby poradil s přípravami na tuto událost a zhodnotil je s cílem pomoci městům připravit vysoce kvalitní program obsahující výrazný evropský rozměr. První schůzka se uskuteční alespoň dva roky před touto událostí; druhá schůzka se uskuteční alespoň osm měsíců před touto událostí.

5.  Po každé schůzce sestaví výbor zprávu o stavu příprav události a o dalších potřebných krocích. Zprávy se zaměří hlavně na evropský přínos události v souladu s kritérii stanovenými v článku 4 a doporučeními uvedenými ve zprávách poroty a monitorovacího a poradního výboru.

6.  Zprávy budou předány Komisi a dotyčným městům a členským státům. Budou zpřístupněny také na webové stránce Komise.

Článek 11

Ocenění

Na základě zprávy vypracované monitorovacím a poradním výborem po jeho druhé schůzce osm měsíců před událostí, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4, udělí Komise jmenovaným městům cenu věnovanou poctě Melině Mercouri, pokud splní kritéria uvedená v článku 4 a uplatní doporučení poroty a monitorovacího a poradního výboru. Toto ocenění bude finanční a bude uděleno v plné výši nejpozději tři měsíce před začátkem daného roku.

Článek 12

Hodnocení

Komise každoročně zajišťuje vnější a nezávislé hodnocení výsledků projektu Evropské hlavní město kultury, jenž proběhl v uplynulém roce, v souladu s cíli a kritérii akce stanovenými v tomto rozhodnutí.

Zprávu o takovém hodnocení předkládá Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů do konce roku následujícího po roce, ve kterém se konala událost Evropské hlavní město kultury.

Článek 13

Zrušení

Rozhodnutí č. 1419/1999/ES se zrušuje. Dále se však použije na města, která byla jmenována jako hlavní města kultury na rok 2007, 2008 a 2009.

Článek 14

Přechodná ustanovení

1.  Města jmenovaná evropskými hlavními městy kultury pro rok 2010 na základě rozhodnutí č. 1419/1999/ES podléhají procesu monitorování podle článku 10 tohoto rozhodnutí. Komise udělí jmenovaným městům ocenění na základě článku 11 tohoto rozhodnutí.

2.  Odchylně od článků 3 až 9 se nominace na titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2011 a 2012 řídí tímto rozhodovacím postupem:

1)  Města v členských státech jsou jmenována Evropským hlavním městem kultury v pořadí stanoveném na seznamu uvedeném v příloze.

2)  Každý členský stát postupně předkládá svou nominaci jednoho nebo více měst Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Výboru regionů.

3)  Tato nominace musí být předložena nejpozději čtyři roky před předpokládaným zahájením akce a musí ji doprovázet doporučení dotčeného členského státu.

4)  Komise každý rok vytvoří porotu, která vydá zprávu o nominaci nebo nominacích vyhotovenou v porovnání s cíli a charakteristikou dané akce.

5)  Porota se skládá ze sedmi vedoucích nezávislých osobností, jež jsou odborníky v oblasti kultury, z nichž dva jmenuje Evropský parlament, dva Rada, dva Komise a jednoho Výbor regionů.

6)  Porota předkládá svou zprávu Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

7)  Evropský parlament může Komisi nejpozději tři měsíce po obdržení zprávy zaslat své stanovisko k nominaci nebo nominacím.

8)  Rada na doporučení Komise vyhotovené s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu a zprávu poroty oficiálně jmenuje příslušné město Evropským hlavním městem kultury pro rok, na který bylo nominováno.

3.  Odchylně od článku 4 se v případě hlavních měst kultury pro rok 2010, 2011 a 2012 uplatní kritéria stanovená v článku 3 a příloze II rozhodnutí č. 1419/1999/ES, pokud se dotyčné město nerozhodne vycházet pro svůj program z kritérií stanovených v článku 4.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátý den po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od 1 ledna 2007, s výjimkou článku 5, který se použije ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Datum a místo

Za Evropský parlament Radu

Předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Pořadí nároku na nominaci na "Evropské hlavní město kultury"(6)

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Stanovisko ze dne 17. listopadu 2005 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku). (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2006. (4) Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 649/2005/ES (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 20). (5) Závěry setkání ministrů kultury v rámci zasedání Rady dne 18. května 1990 o budoucích podmínkách pro "evropská hlavní města kultury" a zvláštní evropskou kulturní akci měsíc kultury (Úř. věst. C 162, 3.7.1990, s. 1). (6) Irsko mělo nárok na nominaci na "evropské hlavní město kultury" v roce 2005, Řecko v roce 2006. (7) Na základě rozhodnutí č. 1419/1999/ES bylo rumunské město Sibiu jmenováno evropským hlavním městem kultury na rok 2007. (8) Přistoupí-li to té doby k EU, zúčastní se Bulharsko události Evropské hlavní město kultury v roce 2019.

Usnesení Evropského parlamentu o přechodných opatřeních, která omezují volný pohyb pracovníků na trhu práce v Evropské unii (2006/2036(INI))

P6_TA(2006)0129 A6-0069/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 2 první odrážku Smlouvy o EU,

-   s ohledem na čl. 3 odst. 1 písm. c) a články 12 a 39 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na Smlouvu o přistoupení, která byla podepsána dne 16. dubna 2003 mezi členskými státy EU-15 na straně jedné a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko a Slovenskou republikou na straně druhé (Smlouva o přistoupení)(1),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. února 2006 s názvem "Zpráva o fungování přechodných opatření stanovených ve Smlouvě o přistoupení z roku 2003 (v období od 1. května 2004 do 30. dubna 2006) (KOM(2006)0048)",

-   s ohledem na usnesení přijaté výkonným výborem Evropské konfederace odborových svazů (ETUC) ve dnech 5. a 6. prosince 2005 s názvem "Směrem k volnému pohybu pracovníků v rozšířené Evropské unii",

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0069/2006),

A.   vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků je jednou ze základních svobod zakotvených ve Smlouvě o ES a také výrazem solidarity mezi EU-15 a novými členskými státy, a vzhledem k tomu, že volný pohyb osob je právem, ale nesmí uvést do pohybu masivní toky pracovních sil a dalších osob,

B.   vzhledem k tomu, že Smlouva o přistoupení obsahuje možnost zavedení přechodných opatření týkajících se volného pohybu pracovníků ve třech fázích (2 + 3 + 2 roky),

C.   vzhledem k tomu, že se 12 členských států EU-15 v květnu 2004 rozhodlo omezit svobodu pohybu pracovníků z osmi nových členských států a na oplátku tři z nových členských států rovněž omezily volný pohyb pracovníků; vzhledem k tomu, že Německo a Rakousko využily možnosti omezení volného poskytování služeb v určitých odvětvích a spojily to s přechodnými opatřeními týkajícími se volného pohybu pracovníků,

D.   vzhledem k tomu, že "klauzule o zachování současného stavu" stanoví, že pokud některý členský stát EU-15 reguluje přístup na svůj trh práce uplatňováním vnitrostátních právních předpisů v přechodném období, nesmějí se na státní příslušníky nových členských států vztahovat omezení většího rozsahu, než byla omezení uplatňovaná ke dni podpisu Smlouvy o přistoupení; vzhledem k tomu, že toto pravidlo se uplatňuje na přístup udělovaný podle vnitrostátních ustanovení nebo dvoustranných dohod,

E.   vzhledem k tomu, že klauzule o zachování současného stavu rovněž stanoví, že členské státy EU-15 musí dodržovat preferenční pravidlo(2), podle kterého mají být v případě, že je pracovní místo nabízeno státnímu příslušníkovi jiné země, než je EU-15, upřednostňováni státní příslušníci nových členských států před státními příslušníky třetích zemí,

F.   vzhledem k celosvětovým problémům, na které musí EU reagovat, zejména rostoucí význam hospodářských činitelů, jako jsou Čína a jihovýchodní Asie, a stárnutí obyvatelstva Evropy, které by mohlo postupně vést ke zhroucení financování systémů sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že v důsledku toho je pro EU nezbytné zlepšovat svou konkurenceschopnost a vytvářet více pracovních míst, což vyžaduje větší mobilitu v rámci rozšířené EU,

G.   vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost (2005–2008) zdůrazňuje právě nutnost provádět politiky, které podporují profesní a geografickou mobilitu, a že směr č. 20 hlavních směrů politiky zaměstnanosti(3) požaduje v rámci smluv odstraňovat překážky mobility pracovníků v celé EU s cílem zlepšení schopnosti trhu práce reagovat na změny,

H.   vzhledem k tomu, že rok 2006 byl prohlášen Evropským rokem mobility pracovníků,

I.   vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty(4), stanovuje právní rámec, který umožňuje osobám oprávněně a dlouhodobě pobývajícím v členském státě získat povolení k trvalému pobytu, které za určitých podmínek umožňuje i zaměstnání v jiném členském státě,

J.   vzhledem k tomu, že směrnice 2003/109/ES v některých případech zaručuje příslušníkům třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, v některých případech výhodnější status v oblasti práva na pobyt a v oblasti přístupu na trh práce EU-15 než občanům osmi nových členských států; se zdůrazněním, že výraz solidarity s pracovníky ze třetích zemí nesmí vést k diskriminaci pracovníků z nových členských států,

K.   vzhledem k tomu, že podle preferenčního pravidla stanoveného ve Smlouvě o přistoupení musí EU-15 upřednostňovat v případě všech pracovních míst nabízených státním příslušníkům třetích zemí státní příslušníky nových členských států, a vzhledem k tomu, že je nutné co nejdříve vypracovat pravidla postupu pro uplatňování tohoto preferenčního pravidla,

L.   vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise ze dne 21. prosince 2005 o plánu politiky v oblasti legální migrace (KOM(2005)0669) se uvádí, že situace na trhu práce v členských státech se vyznačuje strukturálním napětím, které se projevuje současným výskytem vysoké nezaměstnanosti a závažného nedostatku pracovních sil a vzhledem k tomu, že pro odstranění tohoto napětí je nezbytné přijmout opatření směřující k zajištění zvýšené pružnosti, věší mobility a lepší přizpůsobivosti tohoto trhu,

M.   vzhledem k tomu, že v důsledku strukturálního napětí, které postihuje evropskou ekonomiku, je možné uspokojovat potřebu pracovních sil v jednotlivých odvětvích pouze obtížně ze zdrojů trhu práce příslušného státu,

N.   vzhledem k tomu, že migrace z nových členských států má příznivý dopad na hospodářství členských států, které otevřely svůj trh práce, neboť zlepšuje konkurenceschopnost podniků, omezuje nehlášenou práci, přispívá ke zvyšování úrovně hospodářského růstu, k vytváření nových pracovních míst a zajišťuje rozpočtu příslušného přijímajícího státu vyšší příjmy z daní,

O.   vzhledem k tomu, že by neměly být pouze zohledněny pozitivní vlivy otevření trhu práce v EU-15, ale měly by být také přezkoumány pozitivní a negativní důsledky ekonomické migrace pro nové členské státy,

P.   vzhledem ke skutečnosti, že pracovníci z nových členských zemí stejně jako dříve nemají možnost získat ve většině členských států EU-15 řádné zaměstnání, což ještě více napomohlo nelegální práci, podpoře stínové ekonomiky a vykořisťování pracovníků,

Q.   vzhledem k tomu, že migrace je v EU citlivým politickým tématem a že tedy existuje velmi silná potřeba informovat přiměřeným způsobem evropské občany o zásadách a praktických a skutečných důsledcích volného pohybu pracovníků v rámci EU,

R.   vzhledem ke skutečnosti, že údaje o migraci v rámci Společenství nejsou dostatečné a nebyly dostatečně harmonizované, nemají v současnosti evropské orgány a členské státy k dispozici přiměřené statistické nástroje, které by jim umožnily sledovat hlavní směry a souběhy na trhu práce v rozšířené EU,

S.   vzhledem k tomu, že částečné statistické údaje, které shromáždily členské státy, ukazují, že migrační tok v rámci EU-15 je jednoznačně vyšší než migrační tok pocházející z nových členských států, a to jak v absolutních číslech, tak v poměru k počtu obyvatel v aktivním věku; vzhledem k tomu, že migrace z nových členských států nepředstavuje výrazný tlak na trh práce EU-15,

T.   vzhledem k tomu, že statistické údaje členských států dokazují rovněž, že migrace ze třetích zemí přesahuje svým rozsahem výrazně migrační tok v rámci EU, a to jak v EU-15, tak v rozšířené EU,

U.   vzhledem k tomu, že pro získání důvěry občanů v otevření trhu práce ve státech EU-15 je podstatné zajistit dodržování a důsledné uplatňování evropského a vnitrostátního pracovního práva,

V.   vzhledem k tomu, že rozhodnutí dotčených členských států zrušit omezení stanovená v rámci přechodných opatření by představovalo jasný signál solidarity mezi občany západní a východní Evropy, kteří byli z nepřijatelných důvodů po mnoho desetiletí rozděleni,

W.   vzhledem k tomu, že každý členský stát EU-15 bude muset před 1. květnem 2006 informovat Komisi o svém úmyslu zachovávat omezení po dobu dalších tří let,

X.   vzhledem k tomu, že sociální partneři, především Evropské sdružení průmyslových a zaměstnavatelských svazů, se jednoznačně vyslovili pro co nejrychlejší zrušení omezení, která v současnosti platí v rámci přechodných opatření,

1.   vyzývá členské státy, aby zrušily současná přechodná opatření vzhledem k tomu, že na trhu práce v členských státech, které jej otevřely bez omezení, nedochází k napětí a vzhledem k tomu, že obavy z masivního migračního toku se ukázaly jako neopodstatněné;

2.   doporučuje členským státům, které se rozhodnou prodloužit přechodná opatření, aby tak učinily na základě důkladné analýzy týkající se ohrožení jejich trhu práce ze strany každého nového členského státu;

3.   konstatuje, že přechodné lhůty výrazně přispívají k nárůstu nelegální práce a předstírané samostatně výdělečné činnosti, rovněž tak způsobují zvýšený a regionálně zostřený tlak na mzdy a nestejné pracovní podmínky a přispívají k diskriminaci a vykořisťování migrujících pracovníků;

4.   vyzývá členské státy, aby zaručily uplatňování "klauzule o zachování současného stavu a preferenčního pravidla" stanovených ve Smlouvě o přistoupení, podle kterých mají při obsazování volného pracovního místa státní příslušníci nových členských států přednost před státními příslušníky třetích zemí;

5.   vyzývá Komisi, aby zahájila neprodleně řízení pro porušení povinnosti stanovené v článku 226 Smlouvy o ES proti každému členskému státu, který neplní povinnosti vyplývající z článků 12, 39 a 42 Smlouvy a z "klauzule o zachování současného stavu" Smlouvy o přistoupení;

6.   vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy uplatňují právní ustanovení nebo administrativní opatření, která by mohla být považována za uplatňování přísnějších omezení volného pohybu pracovníků z nových členských států, než byla opatření uplatňovaná v době, kdy byla Smlouva o přistoupení podepsána; vyvozuje z toho, že rozsah těchto omezení uplatňovaných vůči státním příslušníkům nových členských států snažícím se o vstup na trh práce EU-15 překračuje rámec povolených přechodných opatření;

7.   lituje skutečnosti, že v některých členských jsou stále platná ustanovení nebo správní opatření, které lze považovat za diskriminující vůči pracovníkům;

8.   žádá Komisi a členské státy, aby dohlížely na důsledné uplatňování pracovního práva s cílem zajistit rovné zacházení se všemi pracovníky v EU, zaručit rovnoprávnou hospodářskou soutěž mezi podniky a předcházet sociálnímu dumpingu; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že migrující pracovníci budou informováni o svých základních právech a povinnostech, především s ohledem na předpisy o zákazu diskriminace v souladu s článkem 13 Smlouvy o ES;

9.   vyzývá důrazně Komisi a členské státy, aby zintenzívnily snahy o zajištění řádného provádění stávajících právních předpisů ES, pracovněprávních norem a především ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(5), pokud je to vhodné s příslušným posílením administrativní spolupráce;

10.   vyzývá Komisi, aby posílila přeshraniční spolupráci mezi službami provádějícími kontrolu práce v členských státech Evropské unie a aby přezkoumala možnost vytvoření evropské sítě pro spolupráci mezi službami (tj. sociální Europol);

11.   vyzývá Komisi, členské státy, sociální partnery a další specializované orgány ve veřejném nebo soukromém sektoru, aby vytvořili spravedlivý a transparentní postup, který umožní státním příslušníkům nových členských států získat zaměstnání za slušných pracovních, zdravotních a bezpečnostních podmínek;

12.   žádá Komisi a Radu, aby nejpozději do ledna 2009 vypracovaly standardizované statistiky o migraci v rámci Společenství, zřídily systém pro systematické sledování migrace pracovníků v rámci EU a poskytly nezbytné prostředky pro financování těchto akcí;

13.   žádá Komisi, Radu a členské státy, aby zahájily informační kampaň určenou pro veřejnost s cílem lépe evropské občany informovat o zásadách a důsledcích volného pohybu pracovníků v rámci EU a předcházet a bojovat proti diskriminaci založené na státní příslušnosti, rase nebo také proti jakékoli jiné diskriminaci, která je zakázána podle článku 13 Smlouvy o ES;

14.   žádá EU-15, aby zahájila přiměřené konzultace se sociálními partnery, jak náleží v souladu s národními zvyky a postupy, dříve, než přijme rozhodnutí o ukončení nebo prodloužení přechodných opatření týkajících se volného pohybu pracovníků z nových členských států;

15.   vyzývá ty členské státy, které chtějí prodloužit přechodná opatření, aby již v další fázi vytvořily předpoklady k tomu, že přechodná opatření nebudou pokračovat po roce 2009;

16.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a také parlamentům členských států a přistupujících a kandidátských zemí.

(1) Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 17. (2) Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení – pokud jde o Českou republiku, viz příloha V odstavec 14; pokud jde o Estonskou republiku, viz příloha VI odstavec 14; pokud jde o Lotyšskou republiku, viz příloha VII odstavec 14; pokud jde o Litevskou republiku, viz příloha IX odstavec 14; pokud jde o Maďarskou republiku, viz příloha X odstavec 14; pokud jde o Polskou republiku, viz příloha XII odstavec 14; pokud jde o Republiku Slovinsko, viz příloha XIII odstavec 14; pokud jde o Slovenskou republiku, viz příloha XIV odstavec 14. (3) Rozhodnutí Rady 2005/600/ES ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21). (4) Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44. (5) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.