Evropský parlament,

-   s ohledem na Zelenou knihu Komise o partnerství veřejného a soukromého sektoru a o právních předpisech Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí (KOM(2004)0327),

-   s ohledem na Smlouvu o založení Evropských společenství, zejména čl. 5 odst. 2 o zásadě subsidiarity a články 43 až 49 o svobodě usazování a volném pohybu služeb a dále na zásady průhlednosti, rovného zacházení, proporcionality a vzájemného uznávání, které z nich plynou,

-   s ohledem na nyní platné právní směrnice upravující oblast zadávání veřejných zakázek,

-   s ohledem na Evropskou chartu místní samosprávy Rady Evropy ze dne 15. října 1985,

-   s ohledem na článek I-5 Smlouvy o Ústavě pro Evropu,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0363/2006),

A.   vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech Evropské unie byl v posledním desetiletí uzavřen velký počet smluv o partnerství veřejného a soukromého sektoru;

B.   vzhledem k tomu, že dosud neexistuje definice, která by platila na celém území EU, ani zvláštní ustanovení v platných právních předpisech ES, které by postihly nejrůznější formy partnerství veřejného a soukromého sektoru,

C.   vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru může být specifikováno jako dlouhodobá smluvní spolupráce mezi veřejnoprávními orgány a soukromým sektorem k plnění veřejných úkolů, při níž se v rámci společného řízení poskytují potřebné prostředky a v rámci řízení rizik se rizika projektů přiměřeným způsobem podle kompetencí rozdělí mezi partnery projektu,

D.   vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru má často z právního, finančního a obchodního hlediska složitou strukturu, kterou soukromé podniky a orgány veřejné správy vytvářejí v zájmu společné realizace a řízení projektů v oblasti infrastruktury nebo z důvodu poskytování veřejných služeb,

E.   vzhledem k tomu, že o projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru usilují převážně orgány na místní a obecní úrovni, avšak tyto projekty jsou nutné i na evropské úrovni, v neposlední řadě k realizaci transevropských dopravních sítí;

F.   vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru není krokem k privatizaci veřejných služeb,

G.   vzhledem k tomu, že posláním smluv o partnerství veřejného a soukromého sektoru je získání prospěchu pro orgány veřejné správy ze schopností koncepce, vybudování a řízení soukromých podniků, a je-li to nezbytné, s jejich schopností financování,

H.   vzhledem k tomu, že spolupráce mezi veřejnoprávními orgány a odvětvími průmyslu může přinášet synergický účinek a veřejný prospěch, umožňuje účelné hospodaření s veřejnými prostředky a v dobách omezených rozpočtových prostředků může sloužit jako alternativa privatizace a přispívat k modernizaci státní správy pomocí know-how ze soukromého sektoru,

I.   vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru ze zásady podléhá působnosti právních předpisů Smlouvy v oblasti vnitřního trhu, zejména základním zásadám transpatentnosti, rovného zacházení, proporcionality a vzájemného uznávání, a dále sekundárním právním předpisům Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek,

J.   vzhledem k tomu, že je zapotřebí zaručit soukromým investorům, že se podmínky smluv nebudou po dobu jejich trvání měnit,

K.   vzhledem k tomu, že každý právní režim partnerství veřejného a soukromého sektoru by měl respektovat právo místní a regionální samosprávy, pokud je zakotveno ve vnitrostátních právních předpisech členských států,

L.   vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru představuje jednu z možností organizace plnění úkolů veřejného sektoru a orgány veřejné správy musejí mít i v budoucnu možnost rozhodovat o tom, zda budou úkoly plnit samy, prostřednictvím vlastních podniků nebo pomocí třetích osob ze soukromého sektoru,

M.   vzhledem k tomu, že povědomí občanů o dopadu partnerství veřejného a soukromého sektoru by se mělo zvýšit,

Obecné poznámky

1.   vítá, že Komise předložila výše zmíněnou Zelenou knihu o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právních předpisech Společenství o veřejných zakázkách a koncesích, zprávu o veřejné konzultaci o této zelené knize a dále sdělení o možných dalších opatřeních v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru (KOM(2005)0569);

2.   považuje za předčasné hodnotit účinky směrnic o zadávání zakázek a je proto proti přezkumu těchto směrnic; staví se proti vytvoření samostatného právního režimu partnerství veřejného a soukromého sektoru, považuje však za nezbytnou zákonodárnou iniciativu v oblasti udělování koncesí, která respektuje zásady vnitřního trhu a prahové hodnoty a stanoví jednoduchá pravidla pro způsob vypsání soutěže, stejně jako objasnění v oblasti institucionalizovaných partnerství veřejného a soukromého sektoru;

3.   vyzývá Komisi, aby se při přijímání právní úpravy budoucích partnerství veřejného a soukromého sektoru a v aktuálním hodnocení dopadu právní úpravy o koncesích vážně zabývala zájmy regionálních samospráv a aby do přípravy budoucích pravidel zapojila zástupce regionálních i místních zájmů;

4.   podporuje zavedení přechodných lhůt pro stávající smlouvy, které byly uzavřeny v dobré víře v souladu s vnitrostátními právními předpisy; aby se předešlo vzniku právní nejistoty,

5.   odmítá jakékoliv obcházení práva v oblasti veřejných zakázek a koncesí;

6.   považuje v podstatě za nezbytné, aby se použilo právo v oblasti veřejných zakázek, kdykoliv má být za partnera vybrána soukromá společnost;

7.   je toho názoru, že externí poskytování služeb obecného zájmu vyžaduje, aby zadávající orgán tuto smlouvu zadal na základě veřejné zakázky;

8.   je toho názoru, že návrat k zadávání úkolů, které byly plněny za účasti soukromého investora, na obecní úroveň, nemůže být užitečnou alternativou k partnerství veřejného a soukromého sektoru vytvořeného v souladu s podmínkami hospodářské soutěže;

9.   domnívá se, že obce a jejich dceřiné společnosti by mohly upustit od výběrového řízení pouze v případě, že se jedná čistě a pouze o místní úkoly, které nemají žádný vztah k vnitřnímu trhu;

10.   zdůrazňuje význam transparentnosti, kterou je nutno dodržovat při zacházení s veřejnými prostředky, s tím, že by tato zásada měla znamenat také právo zvolených zástupců nahlédnout do smluv a do spisů;

11.   doporučuje členským státům, aby vytvořily průhledné postupy, které zaručí soukromým investorům, že jejich právní a finanční zájmy budou po celou dobu trvání zakázky chráněny,

12.   je toho názoru, že průhledné předpisy pro zadávání veřejných zakázek slouží k rozšíření účinné hospodářské soutěže a ochraně před korupcí, což je ku prospěchu občanů;

13.   zdůrazňuje, že výraz "střet zájmů" by měl být v zájmu spravedlivého a rovnoměrného rozdělení rizika definován na úrovni EU;

14.   doporučuje, aby se při uplatňování partnerství veřejného a soukromého sektoru stanovila závazná povinnost zodpovídat se občanům, čímž by bylo možno zajistit bezpečnost, efektivitu a kvalitativní standardy;

15.   doporučuje členským státům, aby usnadnily práci orgánů veřejné správy zlepšením výcviku osob oprávněných rozhodovat o tom, které soukromé společnosti budou vybrány za partnery v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru;

16.   očekává, že členské státy přijmou preventivní opatření, která zajistí, aby příslušné důsledky pro zaměstnance místních samospráv byly projednány včasným a citlivým způsobem a že řádné dohody o převodu pracovníků veřejného nebo soukromého sektoru a jejich pracovních podmínkách budou podporovány a dodržovány v souladu se směrnicí Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů(1);

17.   očekává, že veřejnoprávní orgány v členských státech budou dodržovat ustanovení směrnice 2001/23/ES;

18.   staví se proti založení evropské agentury pro oblast partnerství veřejného a soukromého sektoru, vítá však jiné formy výměny zkušeností  z osvědčených a neosvědčených postupů, např. kontakty státních a regionálních orgánů zodpovědných za řízení partnerství veřejného a soukromého sektoru;

19.   vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku, aby shromáždily své odborné poznatky z této oblasti a společně je šířily zvláště v těch členských státech, jejichž veřejnoprávní orgány nejsou s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru obeznámeny;

20.   zdůrazňuje, že shromážděné poznatky o partnerství veřejného a soukromého sektoru pomohou vyvarovat se opakování chyb a postupů, které se neosvědčily,

21.   staví se proti vytvoření pravidel pro udělování smluv na veřejné zakázky pod určitou prahovou hodnotu na úrovni EU, zdůrazňuje odpovědnost členských států účinně uskutečňovat zásady transparentnosti, nediskriminace a svobody poskytovat služby zakotvené ve Smlouvě ve vztahu k veřejným zakázkám pod určitou prahovou hodnotu a potvrzuje svůj názor, že vytvoření pravidel pro veřejné zakázky na úrovni EU je výsadou Rady a Parlamentu;

22.   vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nástrojů dohledu Společenství nad veřejnou podporou zajistila, že poskytování dotací žádného ze zúčastněných subjektů nediskriminuje, ať už jde o subjekty soukromé, veřejnoprávní či smíšené;

Uplatňování partnerství veřejného a soukromého sektoru formou zadávání veřejných zakázek

23.   souhlasí s názorem Komise, že se má výběr a pověřování soukromých společností jako partnera při zadávání veřejných zakázek v oblasti stavebnictví a služeb zásadně řídit předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek, pokud probíhá výběr a zadávání veřejných zakázek souběžně;

24.   domnívá se, že orgány veřejné správy musejí mít možnost výběru mezi veřejným a neveřejným postupem;

25.   zastává názor, že z důvodu průhlednosti se musí postup jednání omezit na výjimečné případy, které jsou stanoveny v příslušných ustanoveních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek;

26.   podporuje myšlenku, aby z důvodu flexibility probíhalo zadávání veřejných zakázek formou soutěžního dialogu, když se jedná o zakázku "právní a finanční komplexnosti", a žádá Komisi o konkretizaci podmínky uplatňování "právní a finanční komplexnosti" tak, aby zůstal pokud možno co největší prostor pro jednání; je toho názoru, že je možné vycházet z právní a finanční komplexnosti tam, kde existují typické znaky partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako je koncepce životního cyklu a také trvalé převedení rizik na soukromý sektor; zastává názor, že v rámci postupu soutěžního dialogu je nutno vyloučit riziko, že se na veřejnost dostanou důvěrné informace některého z účastníků tohoto jednání;

Uplatňování partnerství veřejného a soukromého sektoru formou koncesí

27.   bere na vědomí, že Komise po provedení důkladného hodnocení vlivu má v úmyslu vyvíjet zákonodárnou činnost; domnívá se, že pokud Komise takové právní předpisy navrhne, měla by veřejnoprávním orgánům umožnit, aby flexibilním, průhledným a nediskriminačním postupem vybraly nejlepšího partnera podle předem stanovených kritérií;

28.   očekává, že potenciální právní předpisy jasně vymezí, čím se liší koncese od veřejných zakázek a stanoví výběrová kritéria, která bude možné objektivně ověřit;

29.   je toho názoru, že koncese by měly být časově omezené, ale proměnlivé v závislosti na délce amortizace soukromých investic, aby nebyli účastníci hospodářské soutěže z této soutěže vyčleněni zbytečně dlouho; je toho názoru, že doba trvání partnerských vztahů se má stanovit tak, aby se volná hospodářská soutěž v zásadě omezila jen do té míry, jak je to nutné, aby se zajistila amortizace investic, přiměřené zúročení vloženého kapitálu a refinancování budoucích investic;

30.   je toho názoru, že zásada transparentnosti vyžaduje, aby prvky, o něž se stanovení doby trvání zakázky opírá, byly uveřejněny v podkladech pro zadávání veřejných zakázek, aby je předkladatel při vypracování své nabídky mohl vzít v úvahu;

31.   domnívá se, že komplexní opatření k zajištění (koncepce životního cyklu) a inovační hospodářská soutěž na straně předkladatele nabídky pak povedou k efektivním ziskům, když se při společné realizaci projektů rizika optimálně rozdělí, předloží se funkční popisy výkonů a také optimálně stimulující platební mechanismus.

32.   vyzývá Komisi, aby učinila závěry ze zkušeností získaných ze soutěžního dialogu za účelem vydání doporučení ohledně vhodného postupu v oblasti udělování koncesí, jelikož flexibilita soutěžního dialogu je vhodná z hlediska složitosti otázky udělování koncesí, aniž by byly zpochybněno dodržování zásad transparentnosti, rovného zacházení a proporcionality;

33.   podporuje Komisi při zjišťování, zda je potřeba vytvořit jednotné předpisy pro udělování veřejných zakázek pro všechny případy partnerství veřejného a státního sektoru, nehledě na způsobilost uzavřít v jednotlivých případech smlouvu na veřejnou zakázku nebo získat koncesi;

Institucionalizované partnerství veřejného a soukromého sektoru a vnitřní vztahy

34.   podporuje snahu Komise vykonávat činnost vzhledem ke zjevně existující právní nejistotě v oblasti institucionalizovaného partnerství veřejného a soukromého sektoru;

35.   chápe požadavek praxe vyjasnit použití práva v oblasti zadávání veřejných zakázek na zakládání smíšených podniků, které je spojeno se zadáváním veřejných zakázek nebo koncesí, a vyzývá Komisi k co nejrychlejšímu vyjasnění;

36.   je toho názoru, že nelze dále rozšiřovat zadávání interních zakázek bez vypsání výběrového řízení, protože určité oblasti potom nebudou muset dodržovat pravidla vnitřního trhu a hospodářské soutěže;

37.   vzhledem k zásadám transparentnosti a zákazu diskriminace považuje za nezbytné, aby se při založení nového institucionalizovaného partnerství veřejného a soukromého sektoru použilo právo v oblasti zadávání veřejných zakázek, pokud je věcně a časově spojeno s udělením smlouvy na veřejnou zakázku;

38.   chápe vzhledem k množství případů judikatury růst všeobecné právní nejistoty při aplikaci kritérií vnitřních vztahů, a žádá proto Komisi, aby na základě platné judikatury Soudního dvora Evropských společenství vypracovala kritéria, která by zajistila stabilní referenční rámec pro rozhodování orgánů místní samosprávy;

39.   je přesvědčen, že jakákoliv minimální prahová hodnota stanovující účast zadavatele veřejné zakázky v podniku se soukromým podílem by dlouhodobě umožnila vytvářet chráněné podíly, a proto je jakákoliv projednávaná výše prahové hodnoty spojena s problémy;

40.   domnívá se, že pokud byla první veřejná soutěž na založení smíšeného podniku jasná a komplexní, další veřejná soutěž už není nutná;

41.   požaduje přesnější definici pojmu "podobná kontrola", kterou provádí zadávající veřejnoprávní orgán nad poskytovatelem služeb, především pro případy, v nichž smíšené podniky poskytují jménem zadávajícího veřejnoprávního orgánu a v rámci výkonu jeho úkolů služby, které do značné míry financuje nebo za ně ručí zadávající veřejnoprávní orgán;

Spolupráce mezi orgány veřejné správy

42.   v zájmu místní samosprávy a účinného jednání správních orgánů v podstatě vítá možnosti spolupráce na obecní úrovni, aby bylo možno mimo jiné dosáhnout synergického působení, pokud to neumožní zneužívání, které vede k uzavření trhu;

43.   považuje za nezbytné, aby Komise objasnila stav právní nejistoty pro vzájemnou spolupráci mezi orgány veřejné správy, která vyplývá z judikatury Soudního dvora;

44.   sdílí stanovisko Soudního dvora vyjádřené v rozsudku ve věci C-84/03 Komise proti Španělsku(2), že dohody o spolupráci mezi orgány veřejné správy na základě vnitrostátních právních forem nemohou být obecně z práva v oblasti zadávání veřejných zakázek vyňaty; domnívá se, že je potřeba rozlišovat mezi čistě správními nebo organizačními opatřeními a veřejnými zakázkami mezi orgány veřejné správy.

45.   je toho názoru, že spolupráci mezi orgány veřejné správy nelze brát v úvahu v souvislosti s právem v oblasti zadávání veřejných zakázek:

46.   odmítá uplatňování práva v oblasti zadávání veřejných zakázek v případech, kdy obce zamýšlejí provádět úkoly v rámci své místní příslušnosti spolu s jinými obcemi jako opatření administrativní reorganizace, aniž by přitom nabízely provedení příslušných úkolů třetím subjektům na trhu;

47.   domnívá se, že převod pravomocí v oblasti veřejných zakázek, které přísluší jednomu veřejnoprávnímu orgánu, na jiný orgán nespadá do oblasti působnosti právních předpisů Společenství o veřejných zakázkách;

48.   považuje však uplatňování práva v oblasti zadávání veřejných zakázek za nezbytné v případech, kdy orgány veřejné správy nabízí služby v rámci spolupráce mezi takovými orgány veřejné správy jako soukromý subjekt na trhu nebo kdy veřejné úkoly plní soukromé subjekty, resp. obce mimo rámec spolupráce mezi obcemi.

o
o   o

49.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(1) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16. (2) Sb. 2005, s. I-139.