Evropský parlament,

-   s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky za rok 2005,

-   s ohledem na článek 113 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 15 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 1998 o demokratické odpovědnosti ve třetí fázi hospodářské a měnové unie(1),

-   s ohledem na své hlasování ze dne 5. července 2005(2), kterým zamítl návrh usnesení o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2004,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hospodářské situaci v Evropě: přípravná zpráva o hlavních směrech hospodářské politiky na rok 2006(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. května 2006 o veřejných financích v hospodářské a měnové unii (HMU)(4),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. července 2006 nazvané výroční prohlášení o eurozóně (KOM(2006)0392),

-   s ohledem na své stanovisko ze dne 13. března 2003 o doporučení Evropské centrální banky týkající se návrhu rozhodnutí Rady o změně čl. 10. 2 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o revizi strategie Mezinárodního měnového fondu(6),

-   s ohledem na zprávy Evropské centrální banky o finanční stabilitě a o finanční integraci eurozóny,

-   s ohledem na dopis ze dne 5. května 2006, který zaslala předsedkyně Hospodářského a měnového výboru úřadujícímu předsedovi Rady ve složení pro hospodářství a finance, o postupu jmenování do výkonné rady Evropské centrální banky,

-   s ohledem na hospodářské prognózy Eurosystému z června 2006,

-   s ohledem na článek 106 a na čl. 112 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0349/2006),

A.   uznávaje plnou nezávislost Evropské centrální banky (ECB) a Evropského systému centrálních bank (ESCB),

B.   vzhledem k tomu, že hlavním cílem ECB a ESCB je udržovat cenovou stabilitu a podporovat obecné hospodářské politiky ve Společenství, tak jak je definováno v článku 2 Smlouvy o ES; vzhledem k tomu, že článek 105 Smlouvy o ES, stanoví, že měnová politika by měla přispívat k uskutečnění cílů Společenství, "aniž je dotčen cíl cenové stability",

C.   vzhledem k tomu, že v roce 2005 v eurozóně vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 1,4 %, což je méně, než v roce 2004, kdy HDP vzrostl o 1,8 %, zatímco inflace v eurozóně dosáhla 2,2 %, tedy podobné úrovně jako v roce 2004, kdy činila 2,1 %,

D.   vzhledem k tomu, že členské státy nedokázaly stejnou měrou využít silného světového růstu v roce 2005, což je možné vysvětlit mimo jiné nárůstem cen ropy a nepříznivým vývojem směnných kurzů, kdy euro bylo v prosinci 2005 na úrovni více než 1,17 USD (v porovnání s maximální úrovní 1,36 USD v prosinci 2004); vzhledem k tomu, že prognózy hospodářského růstu ukazují na určité oživení ekonomiky, kdy Komise předpovídá růst 2,5 % pro rok 2006 a mezi 1,3 % a 2,3 % pro rok 2007 a inflaci na úrovni mírně přesahující 2%,

E.   vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB, poté, co udržela stálé řídící úrokové míry po dobu dvou a půl let na stabilní úrovni 2 %, je 1. prosince 2005, 2. března, 8. června, 3. srpna a 5. října 2006 následně zvýšila o 0,25 %, a vzhledem k tomu, že úroveň nominálních i reálných úrokových sazeb zůstala nízká,

F.   vzhledem k tomu, že existuje mnoho kandidátů na jmenování do vyšších funkcí v MMF, WTO a OECD, na rozdíl od postů ve Světové bance, což nemá nepříznivý vliv na kandidátovy profesní vyhlídky,

G.   vzhledem k tomu, že několik centrálních bank třetích zemí oznámila v průběhu posledních měsíců svůj úmysl zvýšit podíl devizových rezerv denominovaných v eurech,

H.   vzhledem k tomu, že se v roce 2005 zvýšila světová nerovnováha, zejména v důsledku nárůstu deficitu platební bilance USA, který dosáhl výše 6,4 % HDP,

I.   vzhledem k tomu, že roční bilance ECB vykazuje za rok 2005 nulový čistý zisk, což se vysvětluje tím, že hospodářský výsledek byl v plné výši převeden do rezerv,

J.   vzhledem k tomu, že ECB hraje klíčovou úlohu, pokud jde o řádné fungování Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) a v boji proti inflaci,

K.   vzhledem k tomu, že Parlament se snaží napomáhat posílení úlohy a mezinárodní autority ECB na mezinárodní úrovni,

Hospodářský a měnový vývoj

1.   zdůrazňuje, že nedávné hospodářské oživení je charakterizováno ročním růstem reálného HDP o 2,5 % a zvýšením vnitřní poptávky o 2,1% v průběhu druhého čtvrtletí 2006; konstatuje, že nedávné hospodářské oživení je podporováno vnitrostátními reformami trhu práce, financí a výrobků a investičních programů na těchto trzích; domnívá se, že úrokové míry by měly být zvyšovány s velkou obezřetností, aby neohrozily hospodářský růst; upozorňuje na rizika spojená se zvyšováním směnného kurzu eura a cen ropy, jakožto faktorů, které měly vliv na nízký hospodářský růst v roce 2005; oceňuje politiku ECB, která se soustřeďuje na svůj nejdůležitější cíl, a sice udržení cenové stability, domnívá se rovněž, že ECB reagovala správně na hospodářský a měnový vývoj v roce 2005 tím, že zvýšila úrokovou sazbu poté, co vrchol inflace v září 2005 dosáhl 2,6 %;

2.   zdůrazňuje, že ECB si však musí být vědoma rizik, která pro hospodářský růst znamená v kontextu nedávného hospodářského oživení neustálé zvyšování úrokových sazeb; zdůrazňuje, že členské státy musí v zájmu podpory hospodářského oživení provést nutné strukturální reformy a investiční činnosti; domnívá se, že politika úrokových sazeb je ovlivněna tím, že členské státy dosáhly zlepšení finanční situace ve veřejném sektoru;

3.   konstatuje, že v období 2003 až 2005 byly 2% úrokové sazby na historicky nejnižší úrovni, aby podpořily hospodářské oživení; vyzývá ECB, aby nadále ve své politice plnila své poslání, kterým je pevné zakotvení inflačních očekávání ve střednědobém a dlouhodobém horizontu slučitelné s cenovou stabilitou; zdůrazňuje, že ECB musí nadále sledovat vývoj cen ropy a nemovitostí i přetrvávající existenci přebytečné likvidity;

4.   upozorňuje na skutečnost, že ozdravovací procesy probíhající v členských státech musí pokračovat, aby byl vytvořen základ pro dlouhodobý hospodářský růst, i když je zřejmé, že investice do společnosti schopné čelit budoucnosti nesmí být opomenuty; domnívá se že současné výhledy světového hospodářského vývoje publikované MMF tuto diagnózu potvrzují a že další pokrok v uskutečňování reforem v členských státech eurozóny je určující pro posílení základů trvalého růstu;

5.   upozorňuje na to, že koncem roku 2001 a počátkem roku 2003 se objevily signály hospodářského oživení podobné těm, které pozorujeme dnes, ale nicméně nevyústily v trvalý růst; konstatuje, že odhady Komise a Eurosystému předvídají pro rok 2006 mírné oživení, po němž bude v roce 2007 následovat zpomalení; domnívá se, že zvyšování růstového potenciálu eurozóny závisí především na strukturálních reformách a řádně prováděných investičních činnostech v členských státech; uznává, že hospodářská soutěž na trzích Evropské unie a velmi kvalitní podmínky zaměstnanosti jsou hnacími motory hospodářského růstu a že jejich vlivu na pokrok v oblasti efektivnosti a inovací nesmí být kladeny překážky; zaznamenává nedávné oživení v roce 2006 a zdůrazňuje, že by členské státy měly využít této příznivé situace k hlubší rozpočtové konsolidaci;

6.   domnívá se, že zvyšování růstového potenciálu eurozóny závisí na nepřetržitém a důsledném uplatňování reformního programu, který musí za všech okolností zahrnovat systémy sociálního zabezpečení předvídající budoucí vývoj vzhledem k demografickému vývoji; domnívá se, že evropský makroekonomický dialog o vytvoření srovnávacích standardů pro vnitrostátní reformní programy a vyvážené makroekonomické politiky zůstávají významným faktorem; je toho názoru, že v této souvislosti je důležité, aby si ECB zachovala svou nezávislost;

7.   domnívá se, že rozdíly uvnitř eurozóny, které v roce 2005 činily v případě růstu až 4,5 %, a pokud jde o inflaci až 2,7 %, představují pro hospodářskou a měnovou unii dlouhodobě hlavní nebezpečí;

8.   upozorňuje na rostoucí riziko, že ceny nemovitostí budou přizpůsobeny rychlému a neudržitelnému růstu cen během posledních let; přeje si, aby ECB vyjasnila svou politiku v oblasti vývoje cen aktiv, včetně cen nemovitostí; domnívá se, že jasnější pozice by v dlouhodobé perspektivě odstranila vytváření bublin spojených se spekulací;

9.   vítá přistoupení Kypru, Lotyšska a Malty k ERM II ke dni 29. dubna 2005 a Slovenska ke dni 25. listopadu 2005; vyslovuje se pro přijetí eura všemi členskými státy; domnívá se, že, pokud jde o dodržování konvergenčních kritérií, je třeba věnovat veškerou pozornost přesnosti a důvěryhodnosti statistik členských států; vyzývá ostatní členské státy, aby neprodleně přijaly obdobná opatření, aby vyhověly kritériím stanoveným pro přistoupení k eurozóně;

10.   upozorňuje na to, že převodní mechanismy měnové politiky se v jednotlivých členských státech eurozóny liší, přičemž některé státy mají citlivější reakce z důvodu většího objemu zadlužení při proměnlivých úrokových sazbách; žádá ECB a Komisi, aby předložily jednoznačnou analýzu těchto rozdílů a zlepšení, která by mohla být provedena s cílem usnadnit chod mechanismů měnové politiky; upozorňuje, že šance na obrození v Evropě mohou být zvýšeny pouze za předpokladu, že hlavní zásada "jednoty v rozmanitosti" bude přijata v sociální i hospodářské sféře;

11.   zdůrazňuje rizika příliš rychlého přizpůsobování se nerovnováhám, k nimž dochází na mezinárodní úrovni, které by mohlo vést ke zhodnocení směnného kurzu eura vůči dolaru; vyzývá Euroskupinu, Radu a ECB, aby zintenzívnily koordinaci svých akcí v oblasti kurzové politiky;

12.   konstatuje, že ECB se staví příznivě k posílení preventivní části Paktu stability a růstu (PSR), i když opakovaně projevila kritický postoj v souvislosti s případným zmírněním korekční části tohoto paktu, tedy postoj, který je v souladu se všemi ostatními centrálními bankami eurozóny; přičemž některé z nich se v této souvislosti vyjádřily značně kriticky;

Měnová politika

13.   má za to, měnová politika ECB potřebuje více jasnosti a soudržnosti, zejména pokud jde o definování relativního významu dvou pilířů politiky a jejich vzájemných vztahů, těmito pilíři jsou peněžní zásoba (M3) a všechny ostatní relevantní informace o budoucím vývoji inflace; domnívá se, že jasná a průhledná pravidla o způsobu, jakým tyto dva pilíře ovlivňují operativní rozhodování v oblasti měnové politiky, učiní politiky ECB předvídatelnějšími a účinnějšími;

14.   žádá ECB, aby učinila kroky s ohledem na trvale vysoké hodnoty peněžních zásob M3 (8,8 % v květnu 2006 oproti 7,4 % v prosinci 2005) ve srovnání se základní dlouhodobou hodnotou, která činí 4,5 %; upozorňuje zejména na silný růst oběživa a peněžních vkladů splatných na viděnou a obává se, že tento vývoj není dlouhodobě udržitelný; vyzývá ECB, aby pozorně sledovala vývoj hypotečního trhu a trhu úvěrů poskytovaných na fúze a převzetí podniků a jeho možné účinky na systémové riziko, důvěru spotřebitelů a vývoj úrokových sazeb;

Finanční stabilita a integrace

15.   vítá zveřejnění první zprávy ECB o finanční integraci v eurozóně, která je zásadní jak pro šíření informací o měnové politice, tak pro finanční stabilitu; bere na vědomí, že podle ECB vyžaduje finanční integrace také integraci tržních infrastruktur, zejména systémů vypořádání obchodů a bere na vědomí, že ECB má v úmyslu vytvořit infrastrukturu pro vypořádání obchodů; bere na vědomí, že do případného vytvoření této infrastruktury musí být zavedeno řízení ze strany ECB;

16.   odsuzuje skutečnost, že ECB navázala kontakt s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) v souvislosti s opatřeními úrovně 2 ještě předtím, než tvůrce právních předpisů začal jednat;

17.   sdílí obavy, které vyjádřila ECB v souvislosti se zajišťovacími fondy a vyzývá proto ECB, aby v této oblasti provedla další analýzy;

18.   vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost dopadu chování finančních trhů na makroekonomickou situaci v eurozóně;

19.   zdůrazňuje rizika, která pro stabilitu finanční oblasti představují přeshraniční fúze, žádá ECB, aby provedla analýzu zejména z hlediska věřitelů poslední instance a předložila tyto analýzy při měnovém dialogu v roce 2007;

20.   očekává se zájmem zavedení integrovaného systému TARGET II, který zlepší řízení likvidity v ESCB a přinese značné výhody z hlediska efektivnosti; žádá naléhavě ESCB, aby vytvořil průhledný a právně stabilní obecný rámec pro budoucí fungování systému TARGET II;

21.   lituje, že ECB, stejně jako Rada, nepovažovala za nutné informovat Parlament o "Memorandu o porozumění" v otázkách řízení finančních krizí;

Vnější úloha eura

22.   připomíná svůj požadavek sjednotit zastoupení eurozóny v mezinárodních finančních institucích na obranu svých zájmů v závislosti na její ekonomické váze;

23.   upozorňuje na to, že některé centrální banky oznámily, že zvýší část svých rezerv denominovaných v eurech; žádá ECB, aby pozorně sledovala tento vývoj v rámci své výroční zprávy o mezinárodní úloze eura a aby předložila kvantifikaci a analýzu důsledků, zejména v oblasti směnných kurzů;

Bankovky

24.   upozorňuje na to, že hodnota bankovek eura, které jsou v oběhu, rychlým tempem nepřetržitě vzrůstala a v roce 2005 narostla o 12,8 %; zdůrazňuje, že tento nepřetržitý nárůst je patrný především u bankovek vyšších hodnot, zejména bankovek v hodnotě 500 EUR, jejichž kvantitativní nárůst dosáhl 20,9 %; žádá ECB, aby zjistila příčiny tohoto citelného nárůstu a provedla analýzu druhu transakcí provedených s těmito bankovkami a strukturu poptávky po těchto bankovkách podle zemí s cílem určit případná související rizika;

25.   domnívá se, že první generace bankovek postrádající zobrazení skutečných živých osob, krajin nebo památek, přispívá k vytváření chladného obrazu měnové integrace a přispívá k odstupu, který mají Evropané vůči euru; vyzývá ECB, aby použila pro druhou generaci bankovek zobrazení osob, krajin a evropských lidských děl nebo obecně uznávaných evropských osobností; vyzývá ECB, aby předložila Parlamentu v tomto směru své představy ;

Demokratická kontrola

26.   vítá skutečnost, že se ECB jasně vyjádřila ve prospěch ratifikace návrhu ústavy, který stanoví základní prvky politického rámce pro hospodářskou a měnovou unii jak v měnovém pilíři, tak i v pilíři hospodářském a daňovém; zdůrazňuje, že proces ratifikace nemá žádný vliv na fungování měnové unie a nezasahuje do stability eura; vyzývá ECB, aby nadále zaručovala důvěryhodnost eura a cenovou stabilitu, která je předběžnou podmínkou pro dosažení neinflačního makroekonomického prostředí vhodného pro hospodářský růst a vytváření pracovních příležitostí;

27.   má za to, že nezávislost ECB i postup při jmenování členů Výkonné rady prokázal svou oprávněnost; zdůrazňuje, že v čl. 112 odst. 2 písm. b) Smlouvy o ES je stanoveno, že členové Výkonné rady ECB jsou jmenováni z uznávaných a zkušených osobností s profesionální zkušeností v  měnových a bankovních záležitostech; zdůrazňuje rovněž, že jejich státní příslušnost by neměla hrát žádnou roli a že tyto osoby musejí být hodnoceny podle striktních kritérií Smlouvy, jako je např. jejich kvalifikace; domnívá se, že demokratická odpovědnost a průhlednost by se zlepšily již na samém počátku, kdyby Rada vyhodnotila několik potenciálních kandidátů a kdyby poté v Parlamentu proběhlo o kandidátu navrženém Radou schvalující hlasování;

28.   vyzývá Radu, aby zachovala postup jmenování členů Výkonné rady a zdůrazňuje, že je připraven spolu s ostatními institucemi zahájit úvahy o možných zlepšeních před příštím jmenováním nových členů Výkonné rady v roce 2010;

29.   domnívá se, že měnový dialog mezi Parlamentem a ECB je úspěšný a je třeba jej dále rozvíjet; zdůrazňuje, že zavedení následné odpovědnosti ECB předpokládá mimo jiné vysoký význam pro důvěryhodnost finančních trhů a s tím související stabilitu a že je důležité, aby vnější komunikace zajistila soudržnost mezi Výkonným výborem a Radou guvernérů; podporuje cílenou informační politiku ECB vůči Parlamentu, Radě a Komisi; velmi rozhodně zdůrazňuje, že na výzvy ke zlepšení komunikační politiky ECB je nutno nahlížet pouze v souvislosti se současným zachováním nezávislosti ECB a jejích orgánů; opakuje nicméně svou žádost, aby byly každoročně zveřejňovány nejen přehledy podle jednotlivých zemí, ale také přehledy regionální a přeshraniční, které by obsahovaly trendy podle vzoru "Beige Book" americké centrální banky, které by ECB poskytly možnost ovlivnit diskuze o vývoji produktivity a perspektivách v oblasti cen a mezd; žádá, aby ECB přezkoumala možnost zveřejňování stručných zápisů;

30.   zdůrazňuje, že důvěryhodnost ECB závisí rovněž na vysoké průhlednosti jejích rozhodovacích procesů; znovu žádá, aby byl krátce po schůzích Rady guvernérů ECB zveřejněn stručný zápis, který by obsahoval argumenty pro kladná i záporná stanoviska k přijatým rozhodnutím, důvody, pro které byla tato rozhodnutí přijata, a zda tato rozhodnutí byla přijata jednomyslně či nikoliv; zdůrazňuje, že tato forma komunikace vy neměla nahrazovat informace poskytované prezidentem ECB okamžitě po přijetí rozhodnutí ohledně měnové politiky, informace, které přinášejí velmi cenné a včasné údaje pro pozorovatele a subjekty trhu; považuje tuto průhlednost za důležitou, neboť si tak bude moci trh učinit jasnější obraz o měnové politice ECB;

31.   připomíná, že odmítá systém rotace hlasovacích práv přijatý v roce 2003, na jehož základě přijímá svá rozhodnutí Rada guvernérů, neboť je příliš složitý; domnívá se, že s ohledem na budoucí rozšíření eurozóny je vhodné zavést systém, který by byl spravedlivý a současně účinný; připomíná své usnesení, ve kterém požadoval vytvoření rady ECB o devíti členech, která by byla pověřena měnovou politikou a která by nahradila dosavadní méně vhodný systém a vyvarovala se v budoucnosti ještě složitějšího řešení; naléhavě žádá, aby byla Smlouva v tomto smyslu změněna;

32.   vyzývá ECB, aby ve své komunikační strategii dávala větší váhu slyšení prezidenta ECB před Hospodářským a měnovým výborem Parlamentu;

Správa a řízení ECB

33.   upozorňuje na to, že počet zaměstnanců ECB od roku 1999 významně a nepřetržitě stoupá a že od té doby vzrostl o 86 %; upozorňuje na to, že ECB dočasně zmrazila v roce 2005 na několik měsíců počty zaměstnanců, ale přesto stavy v roce 2005 vzrostly o 3,5 %; poukazuje na skutečnost, že ECB zdůrazňuje vůli zvýšit svou vnitřní účinnost; považuje tento cíl za chvályhodný a doufá, že jej bude moci být udržitelným způsobem dosaženo, což se týká zejména stabilizací stavu zaměstnanců v dlouhodobé perspektivě;

34.   zdůrazňuje význam, který by měla ECB a národní centrální banky přisuzovat kvalitě dialogu, průhlednosti informací a uznání existence odborů na schůzích výboru zaměstnanců;

35.   má za to, že účast zaměstnanců a jejich odborů při přijímání rozhodnutí, která se jich dotýkají, a sociální dialog na vysoké úrovni přispějí ke vzniku společné kultury na půdě Eurosystému a ESCB;

36.   bere na vědomí, že přebytek ECB ve výši 992 milionů EUR za rok 2005 byl v plné výši převeden do rezerv k pokrytí kurzového rizika, rizik úrokových sazeb a výkyvů cen zlata, což vedlo k nulovému čistému zisku; připomíná, že výše těchto rezerv bude každoročně přezkoumána; konstatuje současně, že náklady na výstavbu nového sídla ECB se odhadují na 850 milionů EUR; žádá ECB, aby zpřesnila svůj cíl ohledně vlastních prostředků a rezerv a aby prováděla takovou rozpočtovou politiku, která by pokryla přiměřeným způsobem rizika, jimž je vystavena, a přitom umožnila dosáhnout uspokojivého finančního výsledku;

o
o   o

37.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Euroskupiny, Radě, Komisi a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. C 138, 4.5.1998, s. 177. (2) Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 19. (3) Přijaté texty, P6_TA(2006)0124. (4) Přijaté texty, P6_TA(2006)0214. (5) Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 374. (6) Přijaté texty, P6_TA(2006)0076.