Evropský parlament,

-   s ohledem na žádost Moniky Frassoni týkající se ochrany imunity Gérarda Onesty v souvislosti s trestním řízením, které je proti výše jmenovanému vedeno u třetí komory odvolacího soudu v trestních věcech v Toulouse, Francie, předloženou dne 17. května 2006 a oznámenou na plenárním zasedání dne 31. května 2006,

-   poté, co Gérard Onesta dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

-   s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

-   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986(1),

-   s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky,

-   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0386/2006),

A.   vzhledem k tomu, že Gérard Onesta je poslanec Evropského parlamentu zvolený v šestých přímých volbách konaných ve dnech 10. až 13. června 2004 a vzhledem k tomu, že jeho pověřovací listiny byly Parlamentem ověřeny dne 14. prosince 2004(2),

B.   vzhledem k tomu, že v průběhu zasedání Evropského parlamentu požívají jeho členové na území svého státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastní země, a vzhledem k tomu, že imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; vzhledem k tomu, že Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit(3),

C.   vzhledem k tomu, že se na tuto věc vztahuje článek 26 druhý pododstavec Francouzské ústavy, podle něhož nesmí být žádný poslanec parlamentu zatčen kvůli závažnému trestnému činu nebo jinému závažnému přečinu, nesmí na něj být uvalena vazba ani proti němu použita svobodu omezující opatření bez svolení předsednictva shromáždění, jehož je poslancem; vzhledem k tomu, že svolení předsednictva se nepožaduje v případě závažného trestného činu nebo jiného závažného přečinu, při němž byla osoba přistižena, nebo v případě konečného rozsudku,

D.   vzhledem k tomu, že odvolací soud v trestních věcech v Toulouse odsoudil Gérarda Onestu ke třem měsícům vazby, přičemž uplatnil přísnější trest než u dalšího odsouzeného a vzhledem k tomu, že tentýž soud zdůvodnil toto rozdílné rozhodnutí prohlášením, že Gérard Onesta jako poslanec Parlamentu měl spíše než kterýkoliv jiný občan prostředky k tomu, aby jeho hlas zazněl na politickém fóru, především díky podpoře ostatních zvolených členů své strany, své skupiny ve shromáždění a v případě potřeby i sdělovacích prostředků, protože podle francouzského soudu je odborníkem v umění komunikace,

E.   vzhledem k tomu, že přísnější potrestání Gérarda Onesty pouze z důvodu jeho postavení poslance Parlamentu představuje jasnou diskriminaci volených politických představitelů, pokud by z něj vyplývalo, že političtí představitelé se vzhledem k tomu, že mohou použít jiné a účinnější prostředky k vyjádření, nesmí zapojovat do veřejných demonstrací stejným způsobem jako ostatní občané a vzhledem k tomu, že by to mohlo vést k nepřijatelnému závěru, že poslanci Parlamentu mohou jednat pouze v rámci politických shromáždění a že mimo toto fórum požívají menších práv a prostředků k vyjádření než ostatní občané,

F.   vzhledem k tomu, že francouzské orgány diskriminačním způsobem použily obvinění z "přistižení při činu" pouze proti poslancům Parlamentu – vybraným z více než 400 zapojených osob – , což představuje zneužití úředního postupu, jehož jediným účelem je obcházení Protokolu o výsadách a imunitách,

G.   vzhledem k tomu, že Gérard Onesta tvrdí, že jeho úmyslem bylo upozornit na skutečnost zjištěnou Evropským soudním dvorem, podle něhož Francie neprovedla směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES z 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí(4),

H.   vzhledem k tomu, že tato otázka je velmi citlivá a její důsledky jsou pro výsady Evropského parlamentu nepřijatelné, protože proti diskriminačnímu postoji francouzského soudu a z něho vyplývajícímu poškození občanských práv Gérarda Onesty je třeba ostře se postavit,

I.   vzhledem k tomu, že Gérard Onesta má v každém případě právo obrátit se po vyčerpání všech vnitrostátních prostředků se svým případem na Soud pro lidská práva ve Štrasburku a že Evropský parlament již uvažoval o podpůrných opatřeních,

J.   vzhledem k tomu, že jakýkoli případ politického pronásledování jednoho z poslanců Evropského parlamentu je útokem na nedotknutelnost Parlamentu jako politického orgánu, jež byl demokraticky zvolen evropskými národy, a rovná se opovrhování Parlamentem, a vzhledem k tomu, že Evropský parlament je jakožto demokratický orgán povinen bránit své výsady veškerými prostředky, které má k dispozici,

1.   vyjadřuje politování nad tím, že Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 v současné podobě neposkytuje Evropskému parlamentu prostředky k tomu, aby učinil závazná opatření na ochranu Gérarda Onesty, a rozhodl se proto nehájit jeho imunitu.

(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, s. 195 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391. (2) Rozhodnutí Evropského parlamentu o ověření pověřovacích listin (Úř. věst. C 226 E, 15.9.2005, s. 51). (3) Článek 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965. (4) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.