(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0505)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0346/2005),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro rybolov (A6-0373/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Mořské prostředí je vzácné dědictví, které se musí chránit, obnovovat a musí se s ním odpovídajícím způsobem nakládat, přičemž konečným cílem je zajistit biologickou rozmanitost a dynamiku oceánů a moří, které jsou bezpečné, čisté, zdravé a produktivní.

(2)  Evropu obklopují čtyři moře, Středozemní moře, Baltské moře, Severní moře a Černé moře, a dva oceány, Atlantský oceán a Arktický oceán.

(3)  Suchozemské území Společenství tvoří poloostrov, jehož pobřeží je dlouhé tisíce kilometrů, a přímořské území Společenství je rozsáhlejší než jeho suchozemské území.

(4)  Je zřejmé, že poptávka po mořských přírodních zdrojích a mořských ekologických službách, jako je ukládání odpadů, je příliš vysoká a že Společenství musí omezit svou ekologickou stopu týkající se mořských vod v rámci svého území i mimo ně.

(5)  S ohledem na zvláštní citlivost ekosystému Baltského moře kvůli jeho uzavřenému a brakickému charakteru, musí okolní členské státy naléhavě řešit konkrétní nebezpečí pro Baltské moře, jako je eutrofizace, zavlečení invazivních druhů a příliš vysoký výlov.

(6)  V souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(4) by měla být do tří let od přijetí tohoto programu vypracována tematická strategie na ochranu a zachování mořského prostředí, jejímž celkovým cílem je podpora udržitelného využívání moří a zachování mořských ekosystémů.

(7)  Tematická strategie pro mořské prostředí – založená na integrovaném přístupu – by měla podle potřeby zahrnovat kvalitativní a kvantitativní cíle a časové rozvrhy, které umožní srovnávat a vyhodnocovat stanovená opatření. Akce směřující k uskutečnění této strategie by měly být v souladu se zásadou subsidiarity. Mělo by se rovněž uvažovat o tom, jak zvýšit zapojení zainteresovaných stran a jak lépe využít různé finanční nástroje Společenství přímo či nepřímo související s ochranou mořského prostředí.

(8)  Vypracovávání a uskutečňování strategie by mělo být zaměřeno na zachování ekosystému. Tento přístup by se měl zabývat biogeografickými oblastmi, které mají být chráněny, a lidskými činnostmi, které mají dopad na mořské prostředí.

(9)  Je nezbytné nadále stanovovat biologické a environmentální cíle a referenční rámce s přihlédnutím k cílům stanoveným ve směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích)(5), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(6), a k dalším mezinárodně schváleným cílům.

(10)  V zájmu podpory udržitelného využívání moří a zachování mořských ekosystémů by měla být dána přednost dosažení dobrého environmentálního stavu v mořském prostředí ve Společenství, pokračování v ochraně a zachovávání tohoto prostředí a zajištění toho, aby se předcházelo dalšímu zhoršování jeho stavu.

(11)  Pro dosažení těchto cílů je zapotřebí průhledný a soudržný právní rámec obsahující definici dobrého environmentálního stavu a s vazbou na zásady společné rybářské politiky, který by poskytoval celkový rámec pro činnost a umožňoval, aby prováděné činnosti byly koordinované, soudržné a řádně propojené s činnostmi prováděnými v rámci ostatních právních předpisů Společenství, jakož i mezinárodních dohod.

(12)  Rozdílné podmínky, problémy a potřeby různých mořských regionů, které tvoří mořské prostředí ve Společenství, vyžadují různá a specifická řešení. Tato různost by měla být zohledněna při přípravě, plánování a provádění opatření pro dosažení dobrého environmentálního stavu v mořském prostředí ve Společenství v rámci mořských regionů a subregionů.

(13)  Proto je vhodné, aby členské státy, které sdílejí mořský region, zajistily vytvoření jedné společné mořské strategie pro každý region nebo subregion ve vztahu k vodám spadajícím pod jejich suverenitu či jurisdikci. Každý členský stát by měl vypracovat mořskou strategii pro své evropské vody, která je sice specifická pro jeho vlastní vody, avšak odráží celkové souvislosti dotčeného mořského regionu. Mořské strategie by měly nakonec vést k provádění programů opatření navržených k dosažení dobrého environmentálního stavu.

(14)  Z důvodu přeshraniční povahy mořského prostředí by měl být vývoj mořských strategií koordinován pro jednotlivé mořské regiony. Jelikož jsou mořské regiony sdíleny s jinými členskými státy i třetími zeměmi, měly by členské státy usilovat o zajištění co možná nejužší koordinace se všemi členskými státy a ostatními dotčenými zeměmi. Tam, kde je to proveditelné a vhodné, by se k této koordinaci měly využívat stávající institucionální struktury zřízené v mořských regionech.

(15)  Jelikož je k dosažení těchto cílů nezbytná akce na mezinárodní úrovni, měla by tato směrnice zvýšit účinnost přínosu Společenství v rámci mezinárodních dohod.

(16)  Vzhledem ke vzájemnému vlivu zájmů námořních a rybářských zemí a jejich plavidel a činností v mořském prostředí je nutné koordinovat snahy o ochranu mořského prostředí před riziky spojenými s provozem těchto plavidel v mořském regionu s vlajkovými státy. Tam, kde jsou v mořském regionu provozována plavidla třetích zemí, by členské státy měly koordinovat snahy o ochranu mořského prostředí v rámci stávajících orgánů a institucí.

(17)  Společenství a členské státy jsou stranami Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), schválené rozhodnutím Rady 98/392/ES(7). Závazky Společenství a členských států vyplývající z těchto dohod by měly být v této směrnici plně zohledněny.

(18)  Tato směrnice by také měla podporovat důrazný postoj, který Společenství zaujalo v souvislosti s Úmluvou o biologické rozmanitosti, schválenou rozhodnutím Rady 93/626/ES(8), k zastavení ztráty biologické rozmanitosti, k zajištění ochranného a udržitelného využívání biologické rozmanitosti a k vytvoření celosvětové sítě chráněných mořských oblastí do roku 2012. Dále by měla přispívat k dosažení cílů Sedmé konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD/COP7), která přijala podrobný program práce v oblasti mořské a pobřežní biologické rozmanitosti s řadou cílů a činností zaměřených na zastavení ztráty biologické rozmanitosti na vnitrostátní, regionální a celosvětové úrovni a na zabezpečení schopnosti mořského ekosystému podporovat poskytování zboží a služeb, a program práce týkající se chráněných oblastí s cílem zřídit a udržovat ekologicky reprezentativní vnitrostátní a regionální systémy chráněných mořských oblastí do roku 2012. Povinnost členských států označit lokality soustavy Natura 2000 v rámci směrnice o stanovištích bude významným přínosem k tomuto procesu.

(19)  Měl by být vymezen racionální přístup pro plnou realizaci sítě Natura 2000 v mořském prostředí. Tento přístup by měl zahrnovat návrhy na úpravu příloh směrnice o přírodních stanovištích, které se týkají mořských přírodních stanovišť a druhů, a měl by uplatňovat a přizpůsobit potřebná opatření technické povahy a finanční nástroje.

(20)  Pro dosažení cílů této směrnice je nezbytné zajistit, aby byly do mořských strategií začleněny cíle ochrany mořských chráněných oblastí, opatření správy těchto oblastí a činnosti sledování a hodnocení pro ně stanovené.

(21)  Tato směrnice by měla přispívat k plnění povinností Společenství a členských států v rámci několika dalších příslušných mezinárodních dohod, na základě nichž přijaly významné závazky týkající se ochrany mořského prostředí před znečištěním: Úmluvy o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře, schválené rozhodnutím Rady 94/157/ES(9), Úmluvy o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku, schválené rozhodnutím Rady 98/249/ES(10), a její nové přílohy V o ochraně a zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti mořské oblasti a odpovídajícího dodatku 3, schváleného rozhodnutím Rady 2000/340/ES(11), a Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře, schválené rozhodnutím Rady 77/585/EHS(12) a jejích změn z roku 1995, schválených rozhodnutím Rady 1999/802/ES(13), a také jejího Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů, schváleného rozhodnutím Rady 83/101/EHS(14).

(22)  Je nutné přizvat sousední země k účasti v tomto procesu a navázat s nimi partnerství, zejména v oblasti Baltského moře, Středozemního moře a Černého moře, s přihlédnutím, mimo jiné, k iniciativám na vytvoření partnerství, jež vznikly v rámci světového summitu OSN o udržitelném rozvoji v roce 2002.

(23)  Je třeba mít na zřeteli biodiverzitu a potenciál podmořského výzkumu v souvislosti s hlubinnými mořskými prostředími u pobřeží nejvzdálenějších regionů, a v rámci specifických programů by měla být poskytována podpora na vypracování vědeckých studií s cílem zdokonalit přehled o hlavních rysech hlubinných mořských ekosystémů.

(24)  Pro účinnou ochranu mořského prostředí by členské státy měly vytvořit rámce a platformy, které umožňují řešení mořských záležitostí v rámci spojených sektorů. Vývoj stavu mořských vod by proto neměl být posuzován pouze z environmentálního hlediska, ale měl by kombinovat přírodní vědy s hospodářským, sociálním a administrativním rozvojem oblasti.

(25)  Jelikož programy opatření prováděných v rámci mořských strategií budou účinné a co nejefektivnější ve vztahu k nákladům pouze tehdy, jestliže budou připravovány na základě důkladné vědecké znalosti stavu mořského prostředí v určité oblasti a co možná nejvíce uzpůsobeny potřebám dotčených vod v případě jednotlivých členských států a v rámci všeobecné perspektivy dotyčného mořského regionu, je nutno stanovit, že se na vnitrostátní úrovni připraví vhodný rámec, včetně operací výzkumu a sledování moře, pro informovanou tvorbu politiky.

(26)  Jako první krok této přípravy by měly členské státy v celém mořském regionu provádět analýzy vlastností a funkcí svých mořských vod, které označí hlavní tlaky a dopady na tyto vody, jejich hospodářské a sociální využití a náklady související se zhoršováním mořského prostředí.

(27)  Na základě těchto analýz by pak členské státy měly stanovit soubor vlastností pro dobrý environmentální stav evropských vod. Pro tyto účely je vhodné umožnit, aby Komise ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami v blízké budoucnosti vypracovala obecně použitelné kvalitativní popisné charakteristiky, podrobná kritéria a normy.

(28)  Společenství by mělo vytvořit potřebné podmínky, aby umožnilo členských státům využívat kvalitního výzkumu a poznatků univerzit, které se zabývají studiem mořského prostředí. Vědecké a technické informace potřebné pro provádění různých fází, které stanoví tato směrnice, by tedy měly být získávány ze spolehlivých zdrojů a mělo by být zaručeno udržitelné využívání pobřežních oblastí, v nichž se tato vzdělávací střediska zpravidla nacházejí.

(29)  Podpora pro výzkum mořského prostředí by měla být zakotvena v 7. rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).

(30)  Dalším krokem k dosažení dobrého environmentálního stavu by bylo stanovení environmentálních cílů a programů sledování pro průběžné posuzování, které umožní pravidelné hodnocení stavu dotčených vod.

(31)  Na základě těchto rámců by měly členské státy stanovit a provést program opatření, která jsou navržena k dosažení dobrého environmentálního stavu dotčených vod, a přitom zohlednit stávající požadavky Společenství a mezinárodní požadavky a potřeby dotyčného mořského regionu.

(32)  Ačkoli je vzhledem k potřebné přesnosti zaměření vhodné, aby tyto kroky prováděly členské státy, je podstatné, aby v zájmu zajištění soudržnosti činností prováděných ve Společenství jakožto celku a ve vztahu k závazkům na globální úrovni podléhaly jak přípravný rámec, tak i programy opatření schválení Komisí.

(33)  Plánování, provádění a řízení programů opatření si mohou vyžádat značné výdaje. S ohledem na to, že programy opatření jsou prostředkem k dosažení cílů této směrnice, by mělo Společenství přispívat členským státům na výdaje během přípravy, provádění a koordinace těchto programů.

(34)  Z důvodu spravedlnosti a proveditelnosti je vhodné učinit opatření pro případy, kdy nebude možné, aby členský stát dosáhl úrovně stanovených environmentálních cílů.

(35)  V této souvislosti je nutno stanovit dva typy zvláštních případů. V prvním případě se jedná o situaci, ve které není možné, aby členský stát splnil environmentální cíle z důvodu činnosti nebo nečinnosti jiné země, přirozených příčin nebo vyšší moci nebo z důvodu činností, které tento členský stát provedl z důvodů veřejného zájmu, jež převážily nad nepříznivými dopady na životní prostředí. Je vhodné, aby členské státy v těchto případech mohly přijímat opatření ad hoc místo opatření začleněných v jejich programu opatření. Opatření ad hoc by měla být navržena tak, aby předcházela dalšímu zhoršování stavu dotčených mořských vod, a zmírňovala nepříznivý dopad v dotyčném mořském regionu.

(36)  Ve druhém typu zvláštních případů členský stát zjistí problém, který má dopad na environmentální stav jeho evropských mořských vod, dokonce snad i celého dotčeného mořského regionu, který však nelze vyřešit prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni. V těchto případech by mělo být stanoveno, že má být Komise informována v rámci předkládání programů opatření.

(37)  Je však nezbytné, aby flexibilita zavedená pro zvláštní případy podléhala kontrole na úrovni Společenství. Pokud jde o první typ případů, je tedy vhodné, aby v průběhu posuzování prováděného před schválení programu opatření Komisí byla řádně zvážena účinnost veškerých přijímaných opatření ad hoc. Navíc v případech, kdy členský stát poukazuje na činnost provedenou z nadřazených důvodů veřejného zájmu, by měla Komise zajistit, aby změny nebo úpravy mořského prostředí provedené z těchto důvodů trvale nevylučovaly ani neohrožovaly dosažení dobrého environmentálního stavu v dotčeném mořském regionu.

(38)  Pokud jde o druhý typ zvláštních případů, Komise by před schválením programu opatření měla zvážit opodstatněnost stanoviska dotčeného členského státu, tj. stanoviska, že opatření přijatá na vnitrostátní úrovni by nebyla postačující, a proto je nutno přijmout opatření na úrovni Společenství.

(39)  Vzhledem k dynamické povaze mořských ekosystémů a jejich přirozené různosti a k tomu, že tlaky a dopady na ně se mění s vývojem různých modelů lidských činností a dopadů změny klimatu, je nutno uznat, že definice dobrého environmentálního stavu je dynamická a pružná a je nutno ji v průběhu času upravovat. Proto je vhodné, aby byla ochrana mořského prostředí pružná a přizpůsobivá. Z tohoto důvodu je nutno stanovit pravidelnou aktualizaci mořských strategií.

(40)  Rovněž je nutno stanovit zveřejňování programů opatření a jejich aktualizace a předkládání průběžných zpráv popisujících pokrok v provádění programu Komisi.

(41)  V zájmu aktivního zapojení široké veřejnosti do stanovování, provádění a aktualizace mořských strategií je nutno poskytovat správné informace o různých prvcích mořských strategií nebo jejich aktualizacích, jakož i na požádání příslušné podkladové dokumenty a informace používané pro vypracování mořských strategií.

(42)  Je vhodné, aby Komise předložila první hodnotící zprávu o provádění směrnice do dvou let od obdržení všech programů opatření, v každém případě však nejpozději do roku 2017. Následné zprávy Komise by poté měly být zveřejňovány jednou za šest let.

(43)  Je třeba stanovit možnost přijetí úprav norem pro posuzování stavu mořského prostředí, sledování, environmentálních cílů a technických formátů pro účely přenosu a zpracování údajů, aby byly v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES ze dne ... o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)(15).

(44)  Opatření pro řízení rybolovu lze přijímat, mimo jiné, v souvislosti se společnou rybářskou politikou, jak stanoví nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky(16) na základě vědeckého poradenství, a proto jsou rovněž předmětem této směrnice. Kontrola vypouštění a emisí vznikajících z používání radioaktivního materiálu se řídí články 30 a 31 Smlouvy o Euratomu, a proto není předmětem této směrnice.

(45)  Budoucí reforma společné rybářské politiky by měla zohlednit environmentální dopad rybolovu a cíle této směrnice.

(46)  Jelikož cílů zamýšlené činnosti nelze v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich z důvodu jejího rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve výše uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(47)  Akce členských států by měla vycházet ze zásady předběžné opatrnosti a z přístupu k mořskému prostředí založeného na ekosystému.

(48)  Tato směrnice dodržuje základní práva a zachovává zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem je zejména podpora začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zlepšování kvality životního prostředí do politik Společenství v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie.

(49)  Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(17),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Článek 2

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na evropské mořské vody a zohledňuje potřebu zajistit kvalitu mořského prostředí přidružených a kandidátských států.

Článek 3

Stávající povinnosti, závazky a iniciativy

Článek 4

Definice

Složky, podmínky a faktory vztahující se k písmenu b) zahrnují složky, podmínky a faktory vyplývající z lidských činností, přičemž nezáleží na tom, jde-li o činnost v evropských mořských vodách, nebo mimo ně;

Článek 5

Mořské regiony a subregiony

1.  Členské státy provádí tuto směrnici s ohledem na následující mořské oblasti:

2.  V zájmu zohlednění zvláštností určité oblasti mohou členské státy provádět tuto směrnici prostřednictvím odkazu na subdivize mořských vod uvedené v odstavci 1 za předpokladu, že jsou tyto subdivize ohraničeny způsobem, který je v souladu s mezinárodními dohodami a slučitelný s těmito mořskými subregiony:

Členské státy uvědomí Komisi o případných subdivizích do dne stanoveného v  čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci.

3.  Stanovení mořské strategie pro danou oblast a její provádění v souladu s ustanoveními této směrnice umožní dotyčným členským státům v každé mořské oblasti dosáhnout dobrého environmentálního stavu evropských mořských vod uvnitř této oblasti nejpozději v roce 2017.

Členské státy definují přiměřené jednotky řízení ve svých evropských mořských vodách ve vztahu ke každému mořskému regionu nebo subregionu. Řídící jednotky zohledňují, je-li to možné, stávající jednotky řízení, sledování a reference, a jsou určeny koordináty v příslušné mořské strategii.

Členské státy informují Komisi o jakékoliv definované jednotce řízení do data uvedeného v  čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci.

Článek 6

Mořské strategie

1.  Členské státy dosáhnou dobrého environmentálního stavu stanovením a uplatňováním mořských strategií.

2.  Členské státy s mořským regionem zajistí, že se jednotná, společná mořská strategie uplatňuje v každém regionu nebo subregionu pro vody pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí uvnitř tohoto regionu. Každý členský stát vypracuje pro dotčený mořský region mořskou strategii pro své evropské mořské vody v souladu s tímto akčním plánem:

a)  Příprava:

b)  Programy opatření:

3.  Dohodnou-li se členské státy sdílející vody v určitém mořském regionu či subregionu na provádění kroků popsaných v odst. 2 písm. a) a b) rychleji, než je uvedeno, informují o revidovaném harmonogramu Komisi a postupují odpovídajícím způsobem.

Tyto členské státy získají od Evropské unie odpovídající podporu pro své větší snahy o zlepšení životního prostředí tím, že tato oblast bude stanovena pilotní oblastí.

Ustanovení odst. 2 písm. a) a b) nebrání žádnému členskému státu v uchování ani zavedení přísnějších ochranných opatření.

4.  Členské státy zavedou odpovídající mechanismy, aby zajistily, že se kroky uvedené v odstavci 2 s ohledem na články 10, 11, 12, 13 a 16 rozvíjí a uskutečňují v souladu s článkem 8 takovým způsobem, který vede k jednotné, společné mořské strategii v každém regionu a ke společné zprávě o jednotlivých částech uvedených v těchto článcích.

V každém mořském regionu členský stát nebo příslušný orgán předá ve lhůtě tří měsíců vypracovanou zprávu Komisi a dotyčným členským státům.

5.  Mořský region Baltského moře by mohl být pilotní oblastí pro provádění mořské strategie. Nadcházející Akční plán pro Baltské moře od Helsinské komise (HELCOM) by mohl být užitečným zdrojem při využití Baltského moře k tomuto účelu.

Společný program opatření pro mořský region Baltského moře v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. a) a b) vypracují členské státy v regionu nejpozději do roku 2010 s cílem dosáhnout dobrého environmentálního stavu v mořském regionu Baltského moře.

Článek 7

Chráněné mořské oblasti

1.  Členské státy ve svých strategiích stanoví opatření na ochranu prostorů v každém regionu a subregionu označených jako "chráněné mořské oblasti".

Jako součást strategie pro regiony a subregiony přijmou členské státy, je-li to nutné, rovněž opatření ke zřízení uzavřených mořských přírodních rezervací s cílem chránit a uchovat nejzranitelnější mořské ekosystémy a biologickou rozmanitost.

2.  Členský stát, který vytváří program opatření, zahrne do opatření ve svém programu využití opatření na ochranu prostoru, včetně, avšak nikoliv výhradně, využití zvláštních chráněných oblastí podle směrnice 92/43/EHS, využití oblastí zvláštní ochrany podle směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků(20) a chráněných mořských oblastí podle dohody v rozhodnutí VII/5 z Konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, stejně jako oblastí odvozených z jakékoliv jiné mezinárodní či regionální dohody, na níž se Společenství podílí.

3.  Členské státy zajistí, aby tyto oblasti nejpozději do roku 2012 přispívaly ke koherentní a reprezentativní síti chráněných mořských oblastí, jež zahrnuje oblasti o dostatečné rozloze, které jsou plně chráněny před jakýmkoliv extraktivním použitím, k ochraně, mimo jiné, vytíracích, chovných a potravních teritorií a zachování integrity, struktury a funkčnosti ekosystémů, jež jsou udržovány či obnovovány

4.  .4. Členské státy vyhotoví soupis nebo soupisy těchto chráněných mořských oblastí, které mají být definitivně určeny nejpozději ...(21).

5.  Veřejnost má přístup k informacím uvedeným v tomto soupisu nebo soupisech.

6.  Soupis nebo soupisy chráněných mořských oblastí v každém mořském regionu nebo subregionu se musí přezkoumávat a aktualizovat.

Článek 8

Koordinace s třetími zeměmi

1.  Pro účely této směrnice budou členské státy s mořskými vodami ve stejném mořském regionu nebo subregionu spolupracovat a koordinovat své činnosti.

Tam, kde je to proveditelné a vhodné, budou členské státy využívat stávající institucionální struktury zřízené v dotčeném mořském regionu nebo subregionu a je-li to možné i programy a činnosti, jež jsou zde zavedeny, přičemž budou klást důraz na jejich úpravu především z toho důvodu, aby byly ve shodě s článkem 22.

2.  Pro účely stanovení a provádění mořské strategie vyvíjejí členské státy veškeré úsilí ke koordinaci svých činností se:

V této souvislosti členské státy v nejvyšší možné míře navazují na stávající programy a činnosti vyvíjené v rámci struktur vyplývajících z mezinárodních dohod.

V kontextu mezinárodních a regionálních dohod, které uzavřelo Společenství s organizacemi a třetími zeměmi, které mají svrchovanost nebo jurisdikci:

3.  Do roku 2007 vypracuje Komise právní rámec se zaměřením na environmentální ukazatele za účelem zajištění toho, aby byly provedeny konzultace se všemi důležitými účastníky před započetím velkých infrastrukturních projektů v mořském prostředí.

4.  Podpora z Evropské unie, například v rámci společné zemědělské politiky, může být přidělena pouze zúčastněným subjektům, které mohou prokázat, že jejich činnosti vykazují rovnováhu ve vztahu k živinám, tj. že v nich nedochází k unikání živin k vodním příjemcům ve velkém měřítku.

Článek 9

Příslušné vnitrostátní orgány

1.  Členské státy do data stanoveného v čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci určí pro každý dotčený mořský region příslušný orgán pro provádění této směrnice s ohledem na jejich evropské mořské vody.

Do šesti měsíců od tohoto data poskytnou členské státy Komisi seznam určených příslušných orgánů spolu s údaji uvedenými v příloze II.

Zároveň členské státy zašlou Komisi seznam vnitrostátních příslušných orgánů všech příslušných mezinárodních subjektů, na jejichž činnosti se podílejí.

2.  Členské státy sdělí Komisi jakékoliv změny údajů poskytnutých podle odstavce 1 do tří měsíců od vstupu těchto změn v platnost.

Kapitola II

Mořské strategie: Příprava

Článek 10

Posouzení

1.  Pro každý mořský region provedou členské státy první posouzení svých evropských mořských vod, které zahrnuje:

2.  Analýzy uvedené v odstavci 1 zohlední prvky týkající se pobřežních, brakických a teritoriálních vod, na které se vztahují příslušná ustanovení směrnice 2000/60/ES i odpovídající ustanovení směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod(22), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání(23) a směrnice Evropského parlamentu a Rady .../.../ES ze dne ... o environmentálních standardech kvality a kontrole emisí na poli vodní politiky a změně směrnice 2000/60/ES(24) tak, aby bylo vypracováno komplexní posouzení stavu mořského prostředí.

3.  Pro každý mořský region členské státy vyvinou při přípravě hodnocení, jehož se týká odstavec 1, veškeré úsilí k tomu, aby koordinací podle čl. 6 odst. 3 dosáhly toho, že:

4.  Údaje a informace vyplývající z prvního posouzení mají být dostupné Evropské agentuře pro životní prostředí a příslušným regionálním mořským a také rybářským organizacím a úmluvám do tří měsíců po dokončení tohoto posouzení, pro využití v celoevropských mořských hodnoceních, zejména pro přezkum stavu mořského prostředí ve Společenství v souladu s čl. 23 odst. 3 písm. b).

Článek 11

Určení dobrého environmentálního stavu

1.  S ohledem na první posouzení provedené podle čl. 10 odst. 1 členské státy pro každý dotčený mořský region stanoví pro evropské mořské vody soubor charakteristických vlastností pro dobrý environmentální stav na základě obecně použitelných kvalitativních popisných charakteristik, kritérií a norem uvedených v přílohách I a III.

Zohlední přitom, mimo jiné, prvky uvedené v přílohách I a III, které se týkají typů stanovišť, biologické složky, fyzikálně-chemických vlastností a hydromorfologie.

2.  Členské státy uvědomí Komisi o posouzení provedeném podle čl. 10 odst. 1 a o určení podle odstavce 1 tohoto článku nejpozději tři měsíce po dokončení tohoto určení.

Článek 12

Stanovení environmentálních cílů

1.  Na základě prvního posouzení provedeného podle čl. 10 odst. 1 členské státy pro každý dotčený mořský region společně stanoví jeden komplexní soubor environmentálních cílů a souvisejících ukazatelů, tak aby dosáhly dobrého environmentálního stavu nejpozději do roku 2017, s ohledem na neúplný seznam vlastností uvedený v příloze IV.

Při plánování těchto cílů a ukazatelů členské státy zohlední další využití stávajících environmentálních cílů stanovených pro stejné vody na vnitrostátní úrovni, na úrovni Společenství nebo na mezinárodní úrovni, a zajistí, aby byly rovněž zohledněny relevantní přeshraniční dopady a přeshraniční rysy.

2.  Členské státy uvědomí Komisi o environmentálních cílech nejpozději tři měsíce po jejich stanovení.

Článek 13

Stanovení programů sledování

1.  Na základe prvního hodnocení provedeného podle čl. 10 odst. 1 členské státy stanoví a provedou koordinované programy sledování pro průběžné posuzování environmentálního stavu svých evropských mořských vod na základě seznamů uvedených v přílohách III a V a s odkazem na environmentální cíle stanovené podle článku 12.

Tyto programy budou odpovídat mořským regionům nebo subregionům a budou vycházet z ustanovení pro posuzování a sledování stanovených příslušnými právními předpisy Společenství, zejména směrnicemi 79/409/EHS a 92/43/EHS, nebo v rámci mezinárodních dohod nebo z iniciativ Společenství týkajících se infrastruktury prostorových informací a GMES (Globálního monitorování pro životní prostředí a bezpečnost), především v mořských službách, do takové míry, do jaké se tyto požadavky vztahují k evropským mořským vodám členských států ve výše uvedeném mořském regionu.

2.  U každého mořského regionu nebo subregionu vytvoří členské státy program sledování v souladu s odstavcem 1 a v zájmu koordinace vyvíjejí nezbytnou činnost, aby zajistily, že:

3.  Je-li to vhodné, přijímá Komise postupem podle čl. 28 odst. 2 specifikace a normalizované způsoby sledování a posuzování, které zohledňují stávající závazky a zajišťují porovnatelnost výsledků sledování a posuzování.

4.  Údaje a informace vyplývající z těchto vyhodnocovacích programů jsou dostupné Evropské agentuře pro životní prostředí a také příslušným regionálním mořským a rybářským organizacím a úmluvám do tří měsíců po dokončení těchto programů, pro využití v celoevropských mořských hodnoceních, zejména pro přezkum stavu mořského prostředí ve Společenství v souladu s čl. 23 odst. 3 písm. b).

Článek 14

Znečištění moře

Členské státy přijmou opatření a programy pro sledovatelnost a odhalitelnost mořského znečištění.

Článek 15

Schválení

Na základě oznámení podle čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 2 v každém mořském regionu Komise posoudí, zda v případě každého členského státu oznámené prvky tvoří rámec, který splňuje požadavky této směrnice.

Při tomto posouzení Komise zváží soudržnost rámců uvnitř různých mořských regionů a v celém Společenství.

Pro účely posouzení může Komise požádat dotčený členský stát o poskytnutí veškerých dalších informací potřebných k tomu, aby mohla dospět k rozhodnutí.

Do šesti měsíců po obdržení oznámení o programech sledování stanovených podle článku 13 může Komise v případě jednotlivých členských států rozhodnout o zamítnutí rámce nebo jakékoliv jeho prvku z důvodu, že není v souladu s touto směrnicí.

Kapitola III

Mořské strategie: Programy opatření

Článek 16

Programy opatření

1.  Členské státy pro každý dotčený mořský region určí opatření, která je nutno přijmout v zájmu dosažení dobrého environmentálního stavu, jak stanoví čl. 11 odst. 1, ve všech svých evropských mořských vodách.

Členské státy rozhodnou o opatřeních, která je třeba přijmout, podle článku 14 ve vztahu k vysledovatelnosti a odhalitelnosti mořského znečištění.

2.  Programy opatření členských států zahrnují opatření k ochraně prostoru. Tato opatření zahrnují, avšak nesmí být omezena na, využití speciálních oblastí ochrany podle směrnice 92/43/EHS, speciálních oblastí ochrany podle směrnice 79/409/EHS a oblastí mořské ochrany podle dohody v rozhodnutí VII/5 z Konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti i opatření vycházející z jakýchkoliv jiných mezinárodních nebo regionálních dohod, kterých se Společenství účastní.

Členské státy zajistí, aby tyto oblasti přispívaly k důsledné a reprezentativní síti chráněných mořských oblastí nejpozději do roku 2012. Síť bude zahrnovat oblasti dostatečné velikosti které budou plně chráněny před jakýmkoliv extraktivním využitím, za účelem ochrany mimo jiné vytíracích, chovných a potravních teritorií, a zajištění integrity, struktury a fungování ekosystémů, které jsou uchovávány či znovu zakládány.

3.  Členské státy začlení plánovaná opatření podle odstavce 1 do programu opatření, přičemž zohlední opatření požadovaná v rámci příslušných právních předpisů Společenství nebo mezinárodních dohod. Členské státy zejména zohlední výhody vyplývající z provádění směrnice 91/271/EHS, směrnice 2006/7/ES a směrnice .../.../ES [o normách kvality životního prostředí v oblasti vodní politiky].

4.  Programy opatření zahrnují zejména:

5.  Při sestavování programu opatření podle odstavce 3 členské státy věnují patřičnou pozornost udržitelnému rozvoji a zejména sociálním a hospodářským dopadům zamýšlených opatření. Členské státy vytvoří administrativní rámce a platformy, které umožňují průřezové mezioborové řešení záležitostí mořského prostředí s cílem spojit vědecký výzkum a opatření v oblasti životního prostředí s hospodářským, sociálním a administrativním rozvojem dané oblasti a využívat této interakce.

Členské státy zajistí, aby byla opatření hospodárná a technicky proveditelná, a před zavedením jakéhokoli nového opatření provedou posouzení dopadů včetně podrobných analýz nákladů a přínosů.

6.  Členské státy ve svých programech opatření určí, jak budou tato opatření provedena a jak budou přispívat k dosažení environmentálních cílů stanovených podle čl. 12 odst. 1.

7.  Členské státy oznámí Komisi a všem ostatním dotčeným členským států své programy opatření do tří měsíců po jejich dokončení.

8.  S výhradou ustanovení článku 19 členské státy zajistí, aby byly programy zahájeny do dvou let po jejich dokončení.

9.  Do ...(25) Komise, po konzultaci se všemi zainteresovanými stranami, přijme postupem podle čl. 28 odst. 2, podrobná kritéria a standardy pro použití zásad dobré správy oceánu.

Článek 17

Výjimky

1.  Pokud členský stát, jenž vypracoval program opatření podle čl. 16 odst. 1, určí případ, kdy z jakéhokoliv z následujících důvodů nelze dosáhnout environmentální cíle a dobrý environmentální stav prostřednictvím opatření přijatých členským státem, jednoznačně určí tento případ ve svém programu opatření a poskytne Komisi vysvětlení potřebná ke zdůvodnění svého stanoviska:

2.  Každý členský stát, který se dovolává důvodu uvedeného v odst. 1 písm. b), c), d), e) nebo f) zahrne do svého programu opatření vhodná opatření ad hoc, která jsou v souladu s právními předpisy Společenství a s mezinárodním právem, aby se na minimum snížily okolnosti bránící dosažení dobrého environmentálního stavu v evropských mořských vodách uvnitř dotčeného mořského regionu.

3.  Každý členský stát, který se dovolává důvodu uvedeného v odst. 1 písm. g) zajistí, aby změny nebo úpravy trvale nevylučovaly ani neohrožovaly dosažení dobrého environmentálního stavu v dotčeném mořském regionu.

4.  Dovolává-li se členský stát důvodu uvedeného v odst. 1 písm. b) a Komise schválí platnost tohoto důvodu, přijme Komise v rámci svých pravomocí neprodleně veškerá potřebná opatření k tomu, aby bylo dosaženo zmíněného environmentálního cíle.

Článek 18

Informace

Pokud členský stát zjistí problém, který má dopad na environmentální stav evropských mořských vod a který nelze vyřešit prostřednictvím opatření přijatých na vnitrostátní úrovni, uvědomí o této skutečnosti Komisi a poskytne všechny důkazy potřebné ke zdůvodnění svého stanoviska.

Článek 19

Schválení

Na základě oznámení o programech opatření provedených podle čl. 16 odst. 7 Komise posoudí, zda jsou v případě jednotlivých členských států oznámené programy vhodným prostředkem k dosažení dobrého environmentálního stavu určeného podle čl. 11 odst. 1.

V rámci tohoto posouzení Komise zváží soudržnost programů opatření v celém Společenství.

Pro účely posouzení může Komise požádat dotčený členský stát o poskytnutí veškerých dalších informací potřebných k tomu, aby mohla dospět k rozhodnutí.

Do šesti měsíců po obdržení oznámení o programech opatření může Komise v případě jednotlivých členských států rozhodnout o zamítnutí programu nebo jakékoliv jeho hlediska z důvodu, že není v souladu s touto směrnicí.

Kapitola IV

Aktualizace, zprávy a informování veřejnosti

Článek 20

Aktualizace

1.  Členské státy zajistí, aby jejich mořské strategie pro jednotlivé dotčené mořské regiony byly stále aktuální.

2.  Pro účely odstavce 1 členské státy přezkoumají tyto prvky svých mořských strategií každých šest let po jejich prvním stanovení:

3.  Podrobné údaje o případných aktualizacích provedených po přezkumech podle odstavce 2 budou zaslány Komisi a všem dalším dotčeným členským státům do tří měsíců od jejich zveřejnění podle čl. 22 odst. 4.

4.  Články 15 a 19 se použijí obdobně.

Článek 21

Průběžné zprávy

Do tří let od zveřejnění jednotlivých programů opatření nebo jejich aktualizace podle čl. 22 odst. 4 členské státy předloží Komisi průběžnou zprávu popisující pokrok v provádění uvedeného programu.

Článek 22

Veřejné konzultace a informace

1.  V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí(26), členské státy zajistí aktivní zapojení všech zúčastněných stran při provádění této směrnice, zejména při stanovování mořských strategií podle kapitol II a III, a při jejich aktualizaci podle článku 20.

2.  Členské státy zapojí podle odstavce 1, je-li to možné, zainteresované strany prostřednictvím stávajících řídících orgánů či struktur, včetně regionálních mořských úmluv, vědeckých poradních orgánů a regionálních poradních sborů (RAC).

3.  Členské státy vytvoří strukturu pro konzultace a pravidelnou výměnu informací zahrnující příslušné místní úřady, experty, neziskové organizace a veškeré dotčené uživatele v mořském regionu či subregionu. Tato struktura musí mít přímé napojení na regionální poradní rybářskou radu, kterou prosazuje Evropská unie.

4.  Členské státy zveřejní a zpřístupní veřejnosti za účelem připomínkování souhrny těchto prvků nebo příslušných aktualizací svých mořských strategií:

5.  V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí(27), bude na požádání poskytnut přístup k podkladovým dokumentům a informacím použitým při vypracování mořských strategií. Zejména údaje a informace vyplývající z prvního posouzení a z programů sledování budou zpřístupněny veřejnosti prostřednictvím internetu nebo jinými vhodnými telekomunikačními prostředky.

Členské státy poskytnou Komisi pro účely plnění jejích úkolů neomezená práva přístupu k těmto údajům a informacím a pro jejich využívání.

Článek 23

Zprávy Komise

1.  Komise zveřejní první hodnotící zprávu o provádění této směrnice do dvou let od obdržení všech programů opatření, v každém případě však nejpozději do roku 2017.

Další zprávy pak bude Komise zveřejňovat každých šest let.

Uvedené zprávy předloží Evropskému parlamentu a Radě.

2.  Do ...(28) Komise zveřejní zprávu popisující jakýkoliv střet nebo komplementaritu mezi zlepšením této směrnice a povinnostmi, závazky a iniciativami uvedenými v článku 3.

Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Zprávy uvedené v odstavci 1 budou obsahovat tyto položky:

4.  Do ...(29) Komise podá zprávu o stavu mořského prostředí arktických vod důležitých pro Společenství a tam, kde to bude vhodné, navrhne Evropskému parlamentu a Radě příslušná opatření k jejich ochraně s cílem ustavení Arktidy jako chráněné oblasti, podobně jako Antarktida, a jejího označení jako "přírodní rezervace věnované vědě a míru".

Členské státy, které mají evropské mořské vody, mez něž patří vody v Arktidě, poskytnou nálezy prvotního posouzení ve vztahu k těmto vodám Arktické radě.

Článek 24

Zpráva o pokroku týkající se chráněných oblastí

Do ....* Komise podá zprávu o pokroku ve zřizování globální sítě chráněných oblastí a uzavření oblastí/časových období pro ochranu chovných teritorií a období v souladu se závazkem podle rozhodnutí VII/5 z Konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, a přispění Společenství k dosažení takové sítě.

Na tomto základě Komise navrhne, je-li to vhodné, v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě jakákoliv dodatečná opatření Společenství nezbytná pro dosažení cíle ochrany reprezentativní sítě chráněných mořských oblastí do roku 2012.

Článek 25

Přezkum této směrnice

1.  Komise přezkoumá tuto směrnici do ...(30)*, a pokud to bude vhodné, navrhne Evropskému parlamentu a Radě změny potřebné pro:

2.  Komise bere v úvahu zejména první hodnotící zprávu připravenou podle čl. 23 odst. 1.

Článek 26

Financování ze strany Společenství

1.  Vzhledem k prioritě, která je přikládána vypracování strategie pro mořské prostředí, je provádění této směrnice od roku 2007 podporováno finančními nástroji Společenství.

2.  Programy vypracované členskými státy Evropská unie spolufinancuje v souladu se současnými finančními nástroji.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

Technická přizpůsobení

1.  Přílohy III, IV a V se přizpůsobí vědeckému a technickému pokroku postupem podle čl. 28 odst. 3, přičemž se zohlední období pro přezkum a aktualizaci mořských strategií podle čl. 20 odst. 2.

2.  Je-li to nezbytné, může Komise postupem podle čl. 28 odst. 3 přijmout:

Článek 28

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 21 odst. 1 směrnice 2000/60/ES, dále jen "výbor".

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.  Odkazuje-li na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 29

Vody za evropskými mořskými vodami

Evropský parlament a Rada, nebo, je-li to vhodné, Rada, přijmou opatření Společenství ke zlepšení environmentálního stavu vod za evropskými mořskými vodami, pokud je takové zlepšení, prostřednictvím kontroly činností vyplývající z pravomocí Společenství nebo členských zemí, možné.

Tato opatření se přijímají na základě návrhů předložených Komisí do ...(31) postupem uvedeným ve smlouvě.

Článek 30

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ...(32)*. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 31

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 32

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda / předsedkyně

Příloha I

Podmínky uvedené v článcích 4 a 11

Příloha II

Čl. 9 odst. 1

1)  Název a adresa příslušného orgánu – oficiální název a adresa určeného orgánu.

2)  Právní statut příslušného orgánu – popis právního statutu příslušného orgánu a popřípadě souhrn nebo kopii jeho statutu, zakládající listiny nebo ekvivalentního právního dokumentu.

3)  Působnost – popis právní a správní působnosti příslušného orgánu a jeho úloha, co se týče dotčených mořských vod.

4)  Členství – pokud příslušný orgán působí jako koordinující subjekt pro jiné příslušné orgány, je požadován jejich seznam společně se souhrnem institucionálních vztahů ustavených za účelem zajištění koordinace.

5)  Regionální koordinace – je požadován souhrn mechanismů zřízených k zajištění koordinace mezi členskými státy, jejichž evropské mořské vody spadají do stejného mořského regionu.

Příloha III

Ustanovení čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 13 odst. 1

Příloha IV

Ustanovení čl. 12 odst. 1

1)  Přiměřené pokrytí prvků charakterizujících mořské vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států v mořském regionu nebo subregionu.

2)  Potřeba stanovit a) cíle vytvářející požadované podmínky založené na definici dobrého environmentálního stavu, b) měřitelné cíle, které umožňují sledování, a c) provozní cíle související s konkrétními prováděcími opatřeními, které podporují jejich dosažení.

3)  Specifikace environmentálního stavu, jehož má být dosaženo, a jeho popis z hlediska měřitelných vlastností prvků, které charakterizují evropské mořské vody členského státu v mořském regionu nebo subregionu.

4)  Soudržnost stanovených cílů; neexistence rozporů mezi nimi.

5)  Specifikace zdrojů potřebných k dosažení cílů.

6)  Stanovení cílů s časovým horizontem pro jejich dosažení.

7)  Specifikace ukazatelů, které jsou určeny ke sledování pokroku a které směřují řídící rozhodnutí k dosažení cílů.

8)  Ve vhodných případech určení referenčních bodů (cílové a mezní referenční body).

9)  Náležité zvážení sociálních a ekonomických otázek při stanovování cílů.

10)  Přezkoumání souboru environmentálních cílů, s nimi souvisejících ukazatelů a mezních i cílových referenčních bodů na základě environmentálního cíle stanoveného v článku 1 s cílem posoudit, zda dosažení cílů povede k dosažení stavu mořských vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států v mořském regionu, který by těmto cílům odpovídal.

11)  Slučitelnost cílů se závazky, které přijalo Společenství a jeho členské státy v rámci příslušných mezinárodních a regionálních dohod.

12)  Soubor cílů a ukazatelů je třeba po jeho sestavení přezkoumat s ohledem na environmentální cíl stanovený v článku 1, aby se posoudilo, zda dosažení cílů povede k dosažení jim odpovídajícího stavu mořského prostředí.

Příloha V

Ustanovení čl. 13 odst. 1

1)  Je nutno poskytovat informace pro posuzování environmentálního stavu, pro určení zbývajících úloh a pro hodnocení pokroku v dosahování dobrého environmentálního stavu v souladu s přílohou III a s podrobnými normami a kritérii stanovenými na základě příloh I a III.

2)  Je nutno zajistit tvorbu informací, které umožňují určení vhodných ukazatelů pro environmentální cíle podle článku 12.

3)  Je nutno zajistit tvorbu informací, které umožní hodnocení dopadu opatření uvedených v článku 16.

4)  Je nutno zahrnout činnosti určené ke zjištění příčiny změn, a tedy i možných nápravných opatření, která by musela být přijata pro obnovení dobrého environmentálního stavu, pokud jsou zjištěny odchylky od požadovaného rozsahu tohoto stavu.

5)  Je nutno poskytovat informace o kontaminujících chemických látkách v druzích určených k lidské spotřebě, které pocházejí z oblastí obchodního rybolovu.

6)  Je nutno zahrnout činnosti, kterými se ověří, zda nápravná opatření vedou k požadovaným změnám a nemají žádné nežádoucí vedlejší účinky.

7)  Je nutno shromažďovat informace na základě mořských regionů.

8)  Je nutno vypracovat technické specifikace a normalizované metody sledování na úrovni Společenství, aby bylo možné porovnávat informace.

9)  Je nutno v nejvyšším možném rozsahu zajistit slučitelnost se současnými programy vypracovanými na regionální a mezinárodní úrovni s cílem podporovat soudržnost mezi těmito programy a předcházet zdvojení vynaloženého úsilí.

10)  Do prvního posouzení podle článku 10 je nutno zahrnout posouzení významných změn environmentálních podmínek a v případě potřeby i nové a vznikající problémy.

11)  V rámci prvního posouzení podle článku 10 je nutno se věnovat prvkům uvedeným v příloze III a jejich přirozené proměnlivosti a hodnotit trendy v dosahování environmentálních cílů stanovených podle čl. 12 odst. 1, případně prostřednictvím souboru ukazatelů a jejich mezních a cílových referenčních bodů.

Příloha VI

Ustanovení čl. 16 odst. 1

1)  Vstupní řídící mechanismy: řídící opatření, která ovlivňují povolený rozsah lidské činnosti.

2)  Výstupní řídící mechanismy: řídící opatření, která ovlivňují povolený stupeň poškození složky ekosystému.

3)  Řídící mechanismy prostorového a časového rozložení: řídící opatření, která ovlivňují, kdy a kde k jaké činnosti může docházet.

4)  Řídící koordinační opatření: nástroje pro zajištění koordinace řízení.

5)  Ekonomické podněty: řídící opatření, která zajišťují, aby ti, kteří využívají tento ekosystém, měli ekonomický zájem na tom, aby jejich jednání přispívalo k dosahování ekologických cílů ve prospěch mořského ekosystému.

6)  Nástroje pro zmírňování a nápravu: nástroje řízení, kterými se řídí lidské činnosti tak, aby docházelo k obnovování poškozených součástí mořských ekosystémů.

7)  Komunikace, zainteresovanost zúčastněných stran a zvyšování veřejného povědomí.

(1) Úř. věst. C 185, 8.8.2006, s. 20. (2) Úř. věst. C 206, 29.8.2006, s. 5. (3) Postoj Evropského parlamentu ze 14. listopadu 2006. (4) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1. (5) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). (6) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí č 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1). (7) Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1. (8) Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1. (9) Úř. věst. L 73, 16.3.1994, s. 19. (10) Úř. věst. L 104, 3.4.1998, s. 1. (11) Úř. věst. L 118, 8.5.2000, s. 44. (12) Úř. věst. L 240, 19.9.1977, s. 1. (13) Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 32. (14) Úř. věst. L 67, 12.3.1983, s. 1. (15) Úř. věst. ... (16) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. (17) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). (18) * Dva roky po vstupu této směrnice v platnost. (19) ** Tři roky po vstupu této směrnice v platnost. (20) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36). (21) * 3 roky po vstupu této směrnice v platnost. (22) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003. (23) Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37. (24) Úř. věst. ... (25) * Tři roky po vstupu této směrnice v platnost. (26) Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17. (27) Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26. (28) * Čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost. (29) * Dva roky po vstupu této směrnice v platnost. (30) ** Deset let po vstupu této směrnice v platnost. (31) * Čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost. (32) ** Dva roky po vstupu této směrnice v platnost. (33) Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/35/ES.