Evropský parlament,

-   s ohledem na své usnesení o budoucnosti Severní dimenze ze dne 16. listopadu 2005(1),

-   s ohledem na pokyny pro vypracování politického prohlášení a dokument o politickém rámci pro politiku Severní dimenze od roku 2007, přijatý na zasedání ministrů zemí Severní dimenze konaném v Bruselu dne 21. listopadu 2005,

-   s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 2. června 2006 o pokroku v roce 2005 při provádění akčního plánu pro Severní dimenzi (SEK(2006)0729),

-   s ohledem na druhý akční plán pro Severní dimenzi na období 2004–2006, který schválila Evropská rada v Bruselu ve dnech 16. a 17. října 2003,

-   s ohledem na závěry předsedy z 6. summitu států Baltského moře, který se konal v Reykjavíku dne 8. června 2006,

-   s ohledem na usnesení Poradního výboru EHP a zprávu o budoucnosti politiky Severní dimenze ze dne 25. června 2006,

-   s ohledem na činnost meziskupiny "Pobaltská Evropa" v Evropském parlamentu,

-   s ohledem na evropskou strategii pro region Baltského moře, kterou přijala meziskupina "Pobaltská Evropa" v Evropském parlamentu,

-   s ohledem na práci Rady států Baltského moře a Parlamentní konferenci zemí Baltského moře,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0367/2006),

A.   vzhledem k tomu, že Severní dimenze představuje široký rámec, který pokrývá všechny severní regiony – regiony Baltského a Barentsova moře i Arktického oceánu – a všechny oblasti politiky, jak vnější, tak vnitřní,

B.   vzhledem k tomu, že politika Severní dimenze má potenciál napomoci rozvoji regionální a přeshraniční spolupráce za účelem dalšího hospodářského růstu a nalézt společné odpovědi na společné výzvy, ale nebyla dosud schopna svou schopnost řešení problémů tohoto regionu plně realizovat,

C.   vzhledem k tomu, že region Baltského moře je historicky významnou branou spojující Západ a Východ, a měl by tak být v centru nové politiky Severní dimenze,

D.   vzhledem k tomu, že se Baltské moře po rozšíření Evropské unie v roce 2004 téměř stalo jejím vnitřním mořem (mare nostrum), a vzhledem k tomu, že strategie pro Baltské moře může významně přispět k přehodnocení rozsahu a činnosti Severní dimenze a zohlednit změny, které se od tohoto rozšíření uskutečnily,

E.   vzhledem k tomu, že strategie pro Baltské moře může významně přispět k dosažení lepší koordinace mezi regionálními orgány působícími v regionu Baltského moře,

Cíl tohoto usnesení

1.   klade si prostřednictvím tohoto usnesení za cíl:

Na tomto pozadí předkládá následující návrhy:

2.   vyzývá Komisi k předložení návrhu strategie EU pro Baltské moře, který by posílil vnitřní pilíř Severní dimenze, horizontálně pokryl různé aspekty regionální spolupráce, podpořil součinnost a zamezil překrývání činností různých regionálních orgánů a organizací; vyzývá Komisi a členské státy, aby upravily odpovědnosti svých správních orgánů, tak aby byly schopné používat horizontální přístup při navrhování a provádění politiky Severní dimenze;

3.   podporuje činnost Rady států Baltského moře; navrhuje, aby se výroční summit států Baltského moře konal před letním zasedáním Evropské rady; podporuje činnost Parlamentní konference zemí Baltského moře, výroční zasedání předsedů vnitrostátních parlamentů regionu a nadcházející parlamentní fórum Severní dimenze;

4.   zdůrazňuje, že strategie pro Baltské moře zahrnuje jak opatření, která musejí být prováděna samotnou Evropskou unií a jejími členskými státy, tak opatření, která musí být prováděna ve spolupráci s Ruskou federací;

5.   připomíná, že je třeba v regionu Baltského moře otevřít regionální kancelář Evropské investiční banky;

6.   s cílem dosáhnout průhlednosti a koherence vyzývá k vytvoření vlastní rozpočtové položky EU pro strategii pro Baltské moře, pokud možno v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství, která by doplnila stávající financování Severní dimenze Evropskou unií, členskými státy, třetími zeměmi, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Evropskou investiční bankou, Severskou investiční bankou a dalšími subjekty; zdůrazňuje, že tato strategie musí být přiměřeně financovaná ze všech příslušných položek rozpočtu, aby mohla plnit své cíle;

7.   upozorňuje, že odpovědnost za znečištění Baltského moře nese jak Ruská federace, tak členské státy; zdůrazňuje, že ochrana mořského prostředí zejména s ohledem na snížení eutrofizace je jedním z nejdůležitějších aspektů, které musí být brány v úvahu při uplatňování zemědělských a strukturálních programů Unie v regionu; s uspokojením bere na vědomí, že větší část regionu Baltského moře získala od Mezinárodní námořní organizace (IMO) status "obzvláště citlivé mořské oblasti"; navrhuje zřízení sítě ekologicky reprezentativních a cenných mořských a pobřežních chráněných oblastí;

8.   upozorňuje, že velká ropná katastrofa vzniklá v důsledku přepravy nebo průzkumu či těžby by mohla fakticky zničit většinu mořského života v Baltském moři; vyzývá k větší koordinaci s cílem takovým nehodám předcházet, nebo, pokud by k nim přesto došlo, k domluvě společného mechanismu, jak bojovat s jejich následky; je toho názoru, že normy pro klasifikaci ropných tankerů musí brát v úvahu podmínky v regionu, jako je například tloušťka ledu v zimě;

9.   zdůrazňuje potřebu ochrany a posílení populace ryb v regionu Baltského moře; žádá Komisi, aby vypracovala komplexní plán na zachování a obnovu populace lososa ve volných vodách systému Baltského moře s využitím řek, kde dochází k jejich výtěru;

10.   zdůrazňuje, že je třeba snížit závislost tohoto regionu na ruské energii, a vybízí členské státy v regionu, aby zkoumaly možnost zřízení společného trhu s energií; vyzývá Komisi, členské státy a partnery, aby vzhledem k tomu, že tento region má potenciál stát se zdrojem bioenergie, podporovali společné projekty energetické účinnosti a zdrojů obnovitelné energie, stejně jako využívání biomasy, sluneční, větrné a vodní energie; podporuje činnost spolupráce v regionu Baltského moře v oblasti energetiky;

11.   vyzývá, aby při provádění energetických politik na vnitrostátní úrovni byl uplatňován přístup založený na spravedlnosti a společné odpovědnosti, aby tak strategická rozhodnutí, jako jsou stavby nových energetických sítí, byla přijímána po konzultaci s partnery z členských států EU, které toto rozhodnutí může ovlivnit;

12.   zdůrazňuje, že u všech projektů infrastruktury souvisejících s energií musí být základním požadavkem řádné hodnocení jejich dopadů na životní prostředí, aby se zaručilo splnění mezinárodních standardů ochrany životního prostředí; vyzývá v tomto ohledu Ruskou federaci, aby ratifikovala Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států sjednanou v Espoo;

13.   zdůrazňuje význam toho, aby v souladu s lisabonskou strategií EU všichni zúčastnění partneři respektovali mezinárodně uznávané zásady udržitelného rozvoje, řádné správy věcí veřejných, průhlednosti a účasti, rovnosti pohlaví, práv národnostních menšin a ochrany původního obyvatelstva a aby přijali vzájemně provázané hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky;

14.   připomíná roli Baltského moře, které je sjednocujícím faktorem regionu; navrhuje vytvoření nového programu nazvaného "Baltské moře bez hranic", který se zaměří na usnadnění přechodu hranic v rámci regionu, včetně hranic mezi členskými státy a Ruskou federací; podporuje vybudování "Pobaltské mořské dálnice", která do roku 2010 spojí region Baltského moře s členskými státy ve střední a západní Evropě;

15.   je toho názoru, že členské státy by v zájmu splnění závazku omezit znečištění Baltského moře měly mít právo uchovat nebo přijímat přísnější ochranná opatření, než jsou opatření navrhovaná EU;

16.   všímá si nárůstu námořní dopravy, za kterým zvláště stojí silný hospodářský růst Ruské federace; považuje námořní bezpečnost za jeden z nejnaléhavějších problémů regionu; navrhuje postupné rozšíření působnosti systému řízení lodní dopravy a informačního systému (Vessel Traffic Management and Information Systems – VTMIS), aby pokrývaly celé Baltské moře, a nikoli pouze Finský záliv; zdůrazňuje, že je třeba přijmout společný závazek rychle zavést klasifikaci Baltského moře v souladu s IMO jako zvláště citlivé mořské oblasti, včetně zákazu přeprav ropy v ropných tankerech s jednoduchým trupem;

17.   navrhuje rozšířit transevropskou síť (TEN) Severského trojúhelníku tak, aby pokrývala celý region a začlenit silnější a železniční cesty Barentsova koridoru a Botnického koridoru do systému TEN; vyzývá k uskutečnění projektu Rail Baltica; předjímá vysokorychlostní železnici, která spojí celý region;

18.   vyzývá k realizaci dálnice Via Baltica do roku 2013 jakožto prioritního projektu spojujícího region Baltského moře s členskými státy ve střední a západní Evropě; zdůrazňuje důležitost financování realizace tohoto projektu ze strany EU;

19.   je si vědom, že většina vnitrostátních trhů regionu je poměrně malá, což má v mnoha případech za následek malou konkurenci; upozorňuje na výjimečnou hospodářskou provázanost členských států v regionu; volá po plné realizaci čtyř základních svobod (volný pohyb osob, zboží, svoboda usazování a volný pohyb kapitálu) i mezi členskými státy EU ležícími v tomto regionu;

20.   upozorňuje, že status Kaliningradské oblasti, která je obklopena Evropskou unií, volá po skutečné spolupráci mezi regionálními orgány, Ruskou federací a Evropskou unií; naléhá na Ruskou federaci a Evropskou unii, aby prozkoumaly možnost vytvořit z Kaliningradské oblasti více otevřený a méně militarizovaný pilotní region se zlepšeným přístupem na vnitřní trh; zdůrazňuje, že je třeba plně realizovat svobodu plavby v Baltském moři, včetně zálivu Vistuly a Kaliningradského zálivu, a volnou plavbu Baltijským průlivem;

21.   zdůrazňuje, že partnerství Severní dimenze v oblasti veřejného zdraví a sociálního blahobytu by se mělo stát funkčnějším v boji s hlavními chorobami a mělo by také zlepšovat a podporovat zdravý a společensky prospěšný životní styl; vyzývá Ruskou federaci a EU, aby přezkoumaly možnosti praktického zapojení Kaliningradské oblasti do činností partnerství;

22.   zdůrazňuje, že Kaliningradská oblast je stále enklávou sužovanou množstvím sociálních, hospodářských a ekologických problémů, jako jsou významná ekologická rizika, která představuje přítomnost vojenských základen a zbraní v regionu, velká zdravotní rizika a vysoká míra organizovaného zločinu a drogové závislosti;

23.   vyzývá region Baltského moře k aktivní podpoře programů zaměřených na tvorbu nových forem umění a komunikace a rozvoje mnohonárodní mobility a kulturní výměnné programy;

24.   podporuje výměnné pobyty studentů v rámci regionu; navrhuje, aby univerzity v regionu vytvořily sítě a dohodly se na dělbě práce, a tak pěstovaly špičková výzkumná střediska, která budou schopna obstát v mezinárodní konkurenci;

25.   je znepokojen, že východní hranice regionu slouží jako koridor pro nemalé množství organizovaného zločinu, přičemž zvláštním důvodem ke znepokojení je nezákonné obchodování s lidmi a drogami; volá po posíleném zapojení Europolu a pevnější spolupráci v těchto otázkách na mezivládní úrovni i na úrovni EU;

26.   zdůrazňuje, že je třeba znásobit úsilí o zlepšení účinnosti hraničních kontrol na východní hranici, zvláště co se týče zlepšení stávající infrastruktury a podpoře legálního překračování hranic, a vyzývá, aby byly z navrhovaného Evropského fondu pro vnější hranice vyčleněny dostatečné prostředky;

o
o   o

27.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládě Ruské federace a předsednictví Rady států baltských zemí.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2005)0430.