Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise "Bílá kniha o Evropské komunikační politice" (KOM(2006)0035),

-   s ohledem na druhou část Smlouvy o ES,

-   s ohledem na články 195, 211 a 308 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na články 11, 41, 42 a 44 Listiny základních práv Evropské unie,

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(1),

-   s ohledem na sdělení Komise "Akční plán na zlepšení informování o Evropě prostřednictvím Komise" (SEC(2005)0985),

-   s ohledem na sdělení Komise "Příspěvek Komise k období pro úvahu a poté: Plán D pro demokracii, dialog a diskusi" (KOM(2005)0494),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2002 o sdělení Komise o novém rámci spolupráce při činnostech týkajících se informační a komunikační politiky Evropské unie(2),

-   s ohledem na usnesení ze dne 10. dubna 2003 o informační a komunikační strategii Evropské unie(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2005 o realizaci informační a komunikační strategie EU(4),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0365/2006),

A.   vzhledem k tomu, že komunikace je důležitý prvek jak zastupitelské, tak participativní demokracie,

B.   vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu je jedna ze sil demokratických prvků EU spojena s komunikačními systémy na evropské úrovni, které zajišťují propojení mezi orgány EU a občany,

C.   vzhledem k tomu, že by právo na informace a svobodu projevu mělo být jádrem evropské demokracie a oporou politických systémů na evropské i vnitrostátní úrovni, a že by proto co nejvíce informací mělo být zpřístupněno veřejnosti,

D.   vzhledem k tomu, že zkušenosti z evropských voleb a referend ukázaly, že u těch osob, které se zajímají o evropské záležitosti a jsou s nimi obeznámeny, je větší pravděpodobnost účasti, zatímco u těch, které mají nedostatek informací, je pravděpodobnost nižší,

E.   vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádná ustálená evropská veřejná sféra, ale existuje silně aktivní veřejná sféra na národních úrovních; vzhledem k tomu, že u této veřejné sféry na národních úrovních se projevují výrazné rozdíly, pokud jde o rozsah a obsah diskusí o evropských záležitostech,

F.   vzhledem k tomu, že by bylo velmi přínosné, kdyby evropské otázky zaujímaly v evropské veřejné sféře významnější místo,

G.   vzhledem k tomu, že prvním krokem k vytvoření evropské veřejné sféry by bylo překonání izolace veřejné sféry na národních úrovních prostřednictvím evropských komunikačních činností, což je úzce spojeno s panevropskou nebo alespoň nadnárodní strukturou médií,

H.   vzhledem k tomu, že existují jasné důkazy o tom, že občané jsou nedostatečně informováni o evropských záležitostech, což se odráží ve výsledcích různých průzkumů veřejného mínění Eurobarometru,

I.   vzhledem k tomu, že komunikace je spojena také z otázkou průhlednosti, zjednodušených postupů, občanství a sdílených hodnot,

J.   upozorňuje na skutečnost, že evropské otázky a "přidaná hodnota" legislativy Společenství jsou ve vnitrostátních diskusích jen zřídkakdy brány na vědomí, a že si vnitrostátní politici často přivlastňují zásluhy za evropské úspěchy, zatímco jim nedělá potíže EU kritizovat, a to mnohdy za politické chyby, které vznikly na vnitrostátní úrovni,

K.   vzhledem k tomu, že zasedání Evropské rady v Bruselu konané ve dnech 16.−17. června 2006 zařadilo otázku institucionální reformy zpět na program jednání,

L.   vzhledem k tomu, že cílem "období reflexe" je demokratizace a zefektivnění Unie a její "návrat" k občanům,

Komunikační politika a evropská veřejná sféra

1.   vítá předložení Bílé knihy a souhlasí se záměry Komise změnit komunikační politiku v samostatnou politiku, která má svůj vlastní obsah;

2.   je toho názoru, že je nezbytné zlepšit komunikaci mezi EU a jejími občany; podporuje proto úsilí o překonání způsobu, jakým jsou občanům poskytovány informace; zdůrazňuje, že lepší způsob komunikace s občany nemůže nahradit nedostatečné politiky, může však zlepšit chápání uskutečňovaných politik;

3.   vítá, že Komise uznává, že jakoukoli komunikaci nelze oddělit od jejího obsahu a že musí být "obousměrným" procesem, v němž je nasloucháno občanům, ale lituje, že tyto zásady potvrzené v úvodu Bílé knihy se nijak konkrétně neprojevují; vyzývá tedy Komisi, aby upřesnila, jakým způsobem hodlá brát v úvahu hlas občanů, a navrhuje v tomto ohledu, aby sem byly zařazeny iniciativy jiných institucí, jako je "Agora", orgán, který se Parlament rozhodl zřídit pro účely konzultací se zástupci občanské společnosti;

4.   naléhá na Komisi, aby podpořila vytvoření evropské veřejné sféry, která bude budována hlavně přes národní, místní a regionální média, přičemž se nesmí pustit ze zřetele důležitá úloha, již hrají kvalitní celonárodní a regionální tisk a informace vysílané v televizi, které věnují odpovídající pozornost evropským záležitostem; a za tímto účelem žádá členské státy, aby vhodně vybízely vnitrostátní veřejné audiovizuální kanály k informování občanů o politikách prováděných na evropské úrovni;

5.   bere na vědomí, že cílem evropské komunikační politiky by nemělo být vytvoření komunikační sféry, která bude konkurovat vnitrostátní veřejné sféře, nýbrž spíše úzké spojení debaty na národní úrovni s debatou na úrovni evropské;

6.   naléhá na Komisi, aby při navrhování komunikační politiky zohlednila konkrétní návrhy uvedené v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 12. května 2005;

Vymezení společných zásad

7.   podporuje úmysl vytvořit dvousměrný komunikační systém mezi EU a jejími občany, který bude schopný a ochotný blíže naslouchat názorům občanů na Evropu; nepovažuje nicméně za rozumnou myšlenku, aby se občané stali podněcovatelem účasti a dialogu, neboť občané by neměli vyhledávat informace, nýbrž informace by měly vyhledávat občany;

8.   nepokládá za vhodné, aby Parlament podléhal kodexu chování, který by řídil jeho komunikaci s evropskými občany;

9.   žádá Komisi, aby předložila návrh interinstitucionální dohody vymezující společné zásady, které by mohly řídit spolupráci mezi evropskými institucemi, pokud jde o komunikaci;

10.   naléhá na Komisi, aby za účelem zlepšení stávajících interistitucionálních mechanismů partnerství v oblasti informací a komunikace o Evropě, prozkoumala možnosti zahájení skutečného programu Společenství zaměřeného na poskytování informací a na komunikaci v rámci Evropy, prohlašuje, že předloží-li Komise odpovídající návrh, Parlament se bude plně podílet na stanovení a vypracování přesného obsahu a rozsahu programu;

11.   je toho názoru, že je nezbytné klást větší důraz na zásady a hodnoty obsažené v Listině základních práv, aby se stanovil rozsah evropské komunikační politiky;

12.   připomíná, že Listina základních práv již stanoví práva občanů na informace a že jakýkoli jiný případný nový nástroj bude muset respektovat výsady Parlamentu jako voleného shromáždění, zejména jeho pravomoci obracet se svobodně na občany celé Unie; žádá, aby jeho Výbor pro ústavní záležitosti analyzoval možnou povahu a obsah takového interinstitucionálního nástroje;

13.   zdůrazňuje význam Ústavy pro Evropu, která by dala Unii političtější a demokratičtější podobu a zvýšila její atraktivitu v očích občanů; připomíná politickou odpovědnost Evropského parlamentu, Rady a Komise za podporu tohoto procesu;

Posílení úlohy občanů

14.   vítá snahu Komise začlenit evropské otázky do všech úrovní, jinými slovy informovat o evropských záležitostech na národní, regionální a místní úrovni, aby došlo k decentralizaci šíření evropských záležitostí, a zdůrazňuje, že je třeba, aby poskytování těchto informací probíhalo s velkou pravidelností; vítá akční plán Komise a očekává, že bude neprodleně realizován;

15.   domnívá se, že rozvoj evropské správy blízké občanům, schopné obhospodařovat velký počet současných informačních míst o Evropě, by pomohlo navázat důležitá přímá pouta mezi Unií a jejími občany zejména tím, že umožní přístup občanů k evropským iniciativám a programům, které se jich týkají; domnívá se, že zastoupení Komise a delegací Evropského parlamentu ve členských státech v tom hraje důležitou úlohu; v této souvislosti se domnívá, že je rovněž nezbytné od základu zvážit práci, kterou dosud vykonaly informační kanceláře Komise a Parlamentu v členských státech, vzhledem k tomu, že jejich politika vztahů s veřejností nepřitahuje zájem občanů a že by prostředky použité k tomuto účelu mohly být využity mnohem účinněji; přeje si proto, aby měly aktivnější a méně byrokratickou povahu;

16.   vítá iniciativu pro průhlednost, kterou Komise zahájila v listopadu 2005, kde je zdůrazněno, že vysoký standard průhlednosti je základním prvkem jakékoli moderní správy; evropští občané mají právo na veřejné instituce účinné, odpovědné a ochotné pomoci;

17.   považuje regiony a města za nejvhodnější platformu pro šíření evropské myšlenky mezi občany a vyzývá k zapojení Výboru regionů do provádění budoucí komunikační politiky;

18.   podporuje záměr posílit diskusi v národních a regionálních parlamentech;

19.   vybízí národní parlamenty, aby posílily svou kontrolní roli v souvislosti s jednáním svých vlád v Radě a zvýšily tak povědomí a také demokratickou odpovědnost orgánů EU;

20.   zdůrazňuje, že by se národní parlamenty měly hlouběji zajímat o evropské legislativní návrhy v mnohem dřívější etapě procesu rozhodování;

21.   upozorňuje na závěry předsednictví z konference předsedů parlamentů Evropské unie (konané v Budapešti ve dnech 6. a 7. května 2005) vyzývající národní parlamenty k pořádání každoročních diskusí, a to nejlépe během plenárního zasedání, o roční legislativě a pracovním programu Komise;

22.   zdůrazňuje, že je důležité svolávat meziparlamentní fóra o budoucnosti Evropy, přičemž jedno z nich proběhne při příležitosti 50. výročí Římských smluv; požaduje, aby byl v rámci evropské komunikační politiky brán ohled na diskuse na úrovni zástupců evropských národů;

23.   zdůrazňuje význam vzdělávání občanů v oblasti evropské integrace; určité chápání Evropy je nezbytným předpokladem pro úspěšnou interaktivní komunikaci s EU a může přispět k cítění evropského občanství;

24.   lituje, že byla snížena podpora sektorových programů s multiplikačním účinkem, jako Leonardo da Vinci, Socrates a Erasmus, neboť tyto programy posilují evropský rozměr a usnadňují zřizování nadnárodních sítí;

25.   je toho názoru, že chceme-li oslovit občana, je důležité předávat informace lepším způsobem a poukázat na to, jaký význam a dopad mají rozhodnutí EU pro jeho každodenní život, a to pomocí spolupráce s regionálními a místními orgány; navrhuje, aby se pozornost zaměřila na pravidelné informování občanů o významných regionálních a místních projektech, na nichž se podílí EU, s cílem podpořit společný evropský projekt;

26.   domnívá se, že diskuze by měla rovněž zohledňovat zvláštní potřeby a aktivity zdravotně postižených osob a menšin i národní a místní publikum a zvláštní cílové skupiny; poukazuje na to, že je třeba věnovat větší pozornost směřování relevantních informací upravených z hlediska regionu vymezenému cílovému publiku, čímž dojde ke spojení evropských témat s běžným životem občanů;

27.   vítá iniciativy některých zastoupení Komise a národních orgánů pro spolupráci při informačních kampaních ohledně Evropské unie; upozorňuje, že podobná spolupráce by mohla také přispět k vytvoření přímější vazby mezi občany a institucemi;

28.   vyzývá Komisi, aby již v rané fázi utváření politiky zajistila konzultaci se zainteresovanými subjekty a s veřejností; domnívá se, že hlavní návrhy by mohl doprovázet doplňující oddíl s hodnocením dopadů, který by uvedl, jak byly při práci na návrhu zohledňovány zájmy občanů; zdůrazňuje, že dopad konzultací s veřejností na rozhodovací proces Evropské unie je třeba objasnit;

29.   vyzývá Komisi, aby vypracovala dynamickou a reaktivní komunikační politiku, která by se spíše než na obvyklé podávání zpráv o konečném dosaženém konsensu zaměřila na informování o rozhodnutích přijatých v různých fázích rozhodovacího procesu; domnívá se, že cílem komunikační politiky Unie je poskytnout svým občanům jasnou představu o tom, jakým způsobem vznikají evropské právní předpisy;

Spolupráce se sdělovacími prostředky a využití nových technologií

30.   zdůrazňuje, že média jsou důležitá pro zprostředkování informací, vytváření názorů a předávání poselství občanům v evropské veřejné sféře, kterou se Komise snaží vytvořit; v této souvislosti nabádá Komisi, aby podporovala konkrétní iniciativy, jako například diskusní fóra o evropských kulturních a politických otázkách, kde by byly dokumenty dostupné v několika jazycích, aby se na těchto fórech mohli evropští občané podílet ve velkém počtu a vést dialog;

31.   zdůrazňuje, že informovaní občané jsou základem funkčního systému participativní demokracie;

32.   žádá Komisi, aby co možná nejpřesněji stanovila, jakou úlohu by ráda přidělila médiím a zdůrazňuje potřebu nalézt vzorec, který umožní užší zapojení národních, regionálních a místních médií do komunikační politiky, přičemž je rovněž třeba brát v úvahu využívání alternativních médií jakožto komunikačních kanálů;

33.   je toho názoru, že přeshraniční spolupráce místních a regionálních sdělovacích prostředků v otázkách evropské politiky by měla být posílena; má za to, že evropská spolupráce sdělovacích prostředků a novinářů slouží k informování o Evropské unii, a vyzývá Komisi, aby v rámci rozpočtu založila "Evropský fond (investigativní) žurnalistiky", jež by podpořil návrhy, díky kterým by novináři pocházející z několika členských států společně prohloubili určité evropské téma a převedli jej do různých místních a regionálních situací;

34.   vítá stažení návrhu na zřízení zpravodajské agentury EU;

35.   doporučuje Komisi, aby při komunikaci s občany a sdělovacími prostředky používala jednoduchý a srozumitelný jazyk a aby tak činila systematicky a v úředních jazycích členského státu, z nějž občané pocházejí nebo v němž pobývají; evropský žargon spíše prohlubuje, než zužuje, propast mezi orgány EU a občany;

36.   doporučuje, aby mezi orgány Společenství, Evropským parlamentem, a především sdělovacími prostředky byly ustanoveny pravidelné výměny názorů o otázkách evropské komunikace;

37.   domnívá se, že je obecně odpovědností Komise a zejména členských států, aby poskytovaly objektivní, spolehlivé a nestranné informace o evropských politikách, jako základ pro debatu, jejíž účastníci jsou řádně informováni; za tímto účelem vyzývá členské státy, aby prohloubily informovanost svých úředníků ohledně politik prováděných na evropské úrovni;

38.   vítá, že pokud jde o nové technologie, je Bílá kniha v souladu s poslední zprávou Parlamentu o informační a komunikační strategii EU;

39.   oceňuje návrhy Komise na lepší využití nových komunikačních technik, ale žádá, aby byla přijata opatření zajišťující, aby "digitální věk" ještě více neodděloval část občanů od přístupu k informací o Unii; zdůrazňuje v tomto ohledu, že by bylo vhodné, ve snaze o globální přístup, vzájemně integrovat komunikační prostředky různých orgánů, jako je budoucí "internetová televize" Evropského parlamentu, při plném respektování jeho autonomie; mimo jiné zdůrazňuje, že je třeba přikládat větší váhu tradičním prostředkům masové komunikace, jako je televize;

Pochopení evropského veřejného mínění

40.   žádá Komisi, aby informovala Parlament o hodnocení konzultací, které uskutečnila;

41.   považuje zřízení Observatoře evropského veřejného mínění v krátkodobém horizontu za sporné a domnívá se, že dříve, než bude tento úkol zahájen, měly by být koordinovaněji využity údaje a zdroje, které jsou momentálně k dispozici;

42.   konstatuje, že nelze provádět uspokojivou komunikační politiku bez přesné znalosti toho, jaké informace postrádají občané Unie, ať již se jedná o obsahy činnosti Společenství nebo orgány a postupy, které ji umožňují uplatňovat; požaduje proto, aby byla oddělení pro výzkum evropského veřejného mínění pověřena provedením konkrétního a podrobného průzkumu veřejného mínění, který by umožnil přijmout přesně cílená a diferencovaná opatření pro informování občanů Společenství v závislosti na jejich státu původu, sociálně-profesním zařazení a politické orientaci;

Spolupráce

43.   žádá Komisi, aby vypracovala konkrétní návrhy na provádění komunikační politiky a ohodnotila její právní a finanční dopady;

44.   domnívá se, že by měla být analyzována práce interinstitucionální skupiny pro informace (ISI) s cílem zjistit, zda je možné dosáhnout zlepšení;

45.   zdůrazňuje, že je důležité, aby se panevropské politické strany více zapojily do dialogu o záležitostech EU se svými voliči;

46.   přikládá zvláštní význam úloze politických stran při podpoře parlamentní demokracie na všech úrovních; lituje, že zůstává nevyužit potenciál nadnárodních politických stran; vyjadřuje politování nad tím, že mnohé národní politické strany nejsou příliš nakloněny koherentnímu a přesvědčivému přijetí evropského rozměru; naléhavě vyzývá politické strany, aby braly při přijímání rozhodnutí a ve svých volebních kampaních v úvahu evropské otázky tak, aby byly občanům poskytnuty skutečné možnosti volby, pokud jde o budoucnost Evropy;

47.   zdůrazňuje, že komunikační politika musí dodržovat zvláštní rytmus evropských záležitostí, který se často neřídí národními politickými agendami a nemůže se skutečně rozvíjet na okraji konkrétních politik a akcí Evropské unie, které mají svůj samostatný časový harmonogram; domnívá se tedy, že by se Komise, Rada a Parlament měly dohodnout na harmonogramu velkých témat, která by mohla více zajímat evropské veřejné mínění, s cílem soustředit své komunikační úsilí na tato témata;

48.   žádá instituce, aby zvážily vytvoření koordinační skupiny na druhé úrovni, v níž by byla zastoupena příslušná generální ředitelství různých institucí a v níž by zasedali představitelé výborů Parlamentu, s cílem koordinovat konkrétní činnosti realizace cílů vytyčených ISI;

49.   znovu připomíná, že na Evropskou unii často občané nahlížejí jako na celek, neboť po nich nelze žádat, aby rozlišovali jemné rozdíly mezi jejími orgány a že je tedy třeba začlenit komunikační politiky každého orgánu do společné logiky a respektovat přitom pravomoci a autonomii každého z nich; znovu vyzývá k širší interinstitucionální diskuzi v tomto směru na plenárním zasedání s cílem přijmout společné prohlášení o cílech a prostředcích této politiky;

50.   podporuje rozvoj dialogu a společně pořádaných veřejných rozprav mezi evropskými orgány a vnitrostátním i a regionálními orgány; zdůrazňuje, že je důležité opírat komunikaci o iniciativy využívající komunikační nosiče pro širokou veřejnost, jako jsou kulturní programy (literární nebo filmová ocenění), sportovní události apod.; domnívá se, že komunikace musí brát ohled na strategické hlavní směry zaměřené na cílové publikum, jako jsou vysoké školy, městské samosprávy nebo profesní organizace;

51.   podporuje posílení úlohy veřejného ochránce práv pro zajištění větší důvěry v průhlednost;

52.   upozorňuje na to, že program PRINCE je tradičně založen na sdružení Komise a členských států; již ve své poslední zprávě o komunikační strategii Evropské unie Evropský parlament zdůraznil potřebu účasti parlamentu na stanovení priorit programu PRINCE; proto je toho názoru, že by bylo třeba plně zapojit poslance Evropského parlamentu na činnostech pořádaných pod záštitou tohoto programu;

53.   doporučuje zvýšit prostředky na stávající programy financování, jako je program celoživotního vzdělávání, Mládež, Evropa pro občany, Média, Kultura, za předpokladu, že budou plně respektovány všechny cíle jednotlivých programů;

54.   podporuje nahrazení stávajících pěti rozpočtových linií programu PRINCE jediným programem, který by spravovalo generální ředitelství pro komunikaci, neboť by to představovalo větší pružnost a důraz by byl v rámci podpory kladen na účastníky dialogu;

55.   zdůrazňuje, že je nezbytné více zviditelnit finanční podporu, kterou Unie poskytuje,a tedy i to, že každý orgán, sdružení či aktivita, které jsou příjemci grantu v rámci některého z programů Unie, by měly povinnost zajišťovat této pomoci publicitu;

56.   zdůrazňuje, že pro zajištění úspěšné komunikace je zásadní aktivní účast členských států, a vyzývá je proto, aby našly technické a finanční prostředky, jakými mohou přispět ke společnému komunikačnímu úsilí EU;

57.   naléhavě vyzývá členské státy k náležitému a včasnému provádění právních předpisů Společenství do národního práva, aby všichni občané EU mohli požívat stejných práv, jež pro ně z právních předpisů Společenství plynou; vyzývá Komisi, aby aktivněji usilovala o uplatňování ustanovení právních předpisů Společenství; nabádá Komisi, aby v spolupracovala s vládami členských států v informování občanů o jejich právu na přístup ke spravedlnosti a nápravě v případě porušení jejich práv;

58.   vyzývá Komisi, aby lépe kategorizovala své partnery v oblasti komunikací a rozvíjela přednostní vztahy s partnery s nadnárodním významem, jako jsou organizace evropské občanské společnosti, která se právě strukturalizuje, evropské politické strany a novináři; zdůrazňuje, že je důležité sem začlenit komunikační prostředky určené mládeži s cílem posílit evropský prostor občanství;

59.   zdůrazňuje, že je nezbytné přizpůsobit strategie a obsah Bílé knihy diskusi probíhající v evropské společnosti i mezi jednotlivými členskými státy;

o
o   o

60.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému sociálnímu a hospodářskému výboru a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. (2) Úř. věst. C 47 E, 27.2.2003, s. 400. (3) Úř. věst. C 64 E, 12.3.2004, s. 591. (4) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 403.