Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (KOM(2005)0475 – C6-0436/2005 – 2005/0202(CNS))
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) a prodlužuje se jeho platnost (KOM(2006)0243 – C6-0179/2006 – 2006/0078(CNS))
Ochrana eura proti padělání - "PERICLES" (rozšíření o nezúčastněné členské státy) *
199k
34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost rozhodnutí 2006/…/ES, kterým se mění rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) a prodlužuje se jeho platnost (KOM(2006)0243 – C6-0180/2006 – 2006/0079(CNS))
Zohlednění odsuzujícího rozhodnutí mezi členskými státy Evropské unie při novém trestním řízení *
401k
101k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o zohlednění odsuzujícího rozhodnutí mezi členskými státy Evropské unie při novém trestním řízení (KOM(2005)0091 – C6-0235/2005 – 2005/0018 (CNS))
- s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU,
- s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0235/2005),
- s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0268/2006),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 6
(6)Případný záznam do evidence rejstříku trestů jednoho členského státu o odsouzení v jiném členském státu vůči jeho státním příslušníkům nebo občanům s trvalým pobytem se musí řídit stejnými pravidly, jako kdyby se jednalo o odsuzující rozhodnutí na vnitrostátní úrovni a nesmí dojít k tomu, aby se s osobami, které byly odsouzeny v jiném členském státě, zacházelo hůře, než s osobami, které byly odsouzeny vnitrostátními soudy.
vypouští se
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 7
(7) Tímto rozhodnutím se nahradí ustanovení týkající se zohlednění odsouzení v trestních věcech, jež jsou součástí Úmluvy ze dne 28. května 1970 o mezinárodní platnosti trestních rozsudků.
(7) Toto rámcové rozhodnutí platí mezi členskými státy, aniž jsou tím dotčena ustanovení týkající se zohlednění odsouzení v trestních věcech, jež jsou součástí Úmluvy ze dne 28. května 1970 o mezinárodní platnosti trestních rozsudků.
Pozměňovací návrh 3 Čl. 1 odst. 1
1. Cílem tohoto rámcového rozhodnutí je stanovení podmínek, za nichž členský stát při novém trestním řízení vůči téže osobě zohledňuje odsouzení této osoby za jiné skutky a tato odsouzení zaznamenává do evidence svého rejstříku trestů.
1. Cílem tohoto rámcového rozhodnutí je stanovení podmínek, za nichž členský stát při trestním řízení vůči osobě zohledňuje předchozí odsouzení téže osoby za jiné skutky v jiném členském státě.
Pozměňovací návrh 5 Čl. 2 písm. a)
a) "odsouzením" každé pravomocné rozhodnutí trestního soudu nebo správního orgánu, proti jejichž rozhodnutí může být u příslušného soudního orgánu podán opravný prostředek, zejména v oblasti trestního práva, který uznal vinnými osoby trestnými činy, nebo činy, které jsou trestné podle vnitrostátního práva jako porušení právních předpisů.
a) "odsouzením" každé pravomocné rozhodnutí soudu, který v trestním řízení uznal osoby vinnými trestnými činy podle vnitrostátního práva;
Pozměňovací návrh 6 Čl. 2 písm. b)
b) "rejstříkem trestů" vnitrostátní rejstřík, nebo vnitrostátní rejstříky, do jejichž evidence se zaznamenávají odsouzení v souladu s vnitrostátním právem;
vypouští se
Pozměňovací návrh 7 Čl. 3 odst. 1
1. V každém členském státě mají podle pravidel, která tento stát určí, odsouzení v jiných členských státech při novém trestním řízení pro jiné skutky stejné právní účinky jako odsouzení na vnitrostátní úrovni.
1. Každý členský stát zajistí, aby při trestním řízení vedeném proti určité osobě jeho příslušné vnitrostátní orgány a soudy nebo tribunály zohlednily předchozí odsouzení této osoby v jiných členských státech za jiné skutky podle jejich vnitrostátních právních předpisů a aby tato odsouzení měla stejné právní účinky jako předchozí odsouzení na vnitrostátní úrovni, pokud s touto osobou nebude zacházeno nevýhodněji, než by s ní bylo zacházeno, kdyby šlo o předchozí odsouzení vnitrostátním soudem.
Pozměňovací návrh 8 Čl. 3 odst. 2
2. Odstavec 1 se použije ve fázi před zahájením trestního řízení, během samotného trestního řízení a při výkonu trestu, zejména pokud jde o použitelná procesní pravidla, včetně pravidel týkajících se vyšetřovací vazby, kvalifikace trestného činu, druhu a výše uloženého trestu nebo pravidel, kterými se řídí výkon rozhodnutí.
2. Odstavec 1 se použije ve fázi před zahájením trestního řízení, během samotného trestního řízení a při výkonu trestu, zejména pokud jde o použitelná pravidla, včetně pravidel týkajících se vyšetřovací vazby, kvalifikace trestného činu, druhu a výše uloženého trestu nebo pravidel, kterými se řídí výkon rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 9 Čl. 5 odst. 1
Rozhodnutí o odsouzení vydaná v jiném členském státu se nemusí zohledňovat, pokud skutky, za které se odsuzuje, nejsou v právních předpisech členského státu trestným činem.
vypouští se
První pododstavec se nepoužije na tyto kategorie trestných činů:
- účast na zločinném spolčení;
- terorismus;
- obchod s lidmi;
- pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie;
- nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami;
- nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami;
- korupce;
- podvody, včetně podvodů postihujících zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství;
- praní výnosů z trestné činnosti;
- padělání měny včetně eura;
- počítačová trestná činnost;
- trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a odrůdami rostlin;
- napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a nedovoleném pobytu;
- vražda, těžké ublížení na zdraví;
- nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi;
- únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí;
- rasismus a xenofobie;
- organizovaná nebo ozbrojená loupež;
- nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl;
- podvod;
- vydírání a vymáhání peněz za ochranu;
- výroba padělků a nedovolených napodobenin;
- padělání veřejných listin a obchodování s nimi;
- padělání platebních prostředků;
- nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu;
- nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály;
- obchod s odcizenými vozidly;
- znásilnění;
- žhářství;
- trestné činy spadající do příslušnosti Mezinárodního trestního soudu;
- únos letadla nebo plavidla;
- sabotáž;
- jednání, které je porušením dopravních předpisů, včetně porušení předpisů o době řízení a době odpočinku řidičů a předpisů o přepravě nebezpečných věcí;
- pašování zboží;
- porušení práv duševního vlastnictví;
- výhrůžky a akty násilí proti jednotlivcům, a to i v průběhu sportovních akcí;
- zločinný vandalismus;
- krádež;
- trestné činy prokázané odsuzujícím členským státem a na něž se vztahují prováděcí povinnosti vyplývající z nástrojů přijatých v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství nebo podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii.
Pozměňovací návrh 10 Čl. 5 odst. 2
2.Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, rozhodnutí o odsouzení vydaná v jiném členském státu se rovněž nemusí zohledňovat, pokud skutečnost, že byla vydána v jiném členském státu, znamená při novém trestním řízení za jiné skutky, že by se s dotyčnou osobou zacházelo hůře, než při odsouzení vnitrostátním soudem.
vypouští se
Pozměňovací návrh 11 Čl. 6 odst. 1
1.Pokud členský stát do svého rejstříku trestů zaznamenává odsouzení v jiném členském státu, zaznamenaný trest musí odpovídat skutečně uloženému trestu, ledaže by byl trest skutečně upraven v souvislosti s jeho výkonem v členském státě, kde se zaznamenává.
vypouští se
Pozměňovací návrh 12 Čl. 6 odst. 2
2.Jestliže se podle vnitrostátních právních předpisů odsouzení v jiných členských státech proti státním příslušníkům nebo občanům s trvalým pobytem zaznamenávají do vnitrostátního rejstříku trestů na základě pravidel, která upravují záznamy, případných změn nebo výmazu zanesených záznamů, se nemůže s dotyčnou osobou zacházet hůře, než kdyby byla odsouzena vnitrostátním soudem.
vypouští se
Pozměňovací návrh 13 Čl. 6 odst. 3
3.Jakákoli změna nebo výmaz záznamu v odsuzujícím členském státě vyžaduje výmaz nebo stejnou změnu v členském státě, jehož je odsouzený státním příslušníkem nebo v němž má trvalé bydliště, pokud tento členský stát odsouzení zaznamenal a pokud byl informován o změně nebo výmazu, pokud v právních předpisech tohoto státu nejsou ustanovení pro odsouzenou osobu příznivější.
vypouští se
Pozměňovací návrh 14 Článek 7
1.Aniž je dotčeno jejich používání mezi členskými státy a třetími státy, toto rámcové rozhodnutí mezi členskými státy nahrazuje ustanovení článku 56 Haagské úmluvy ze dne 28. května 1970 o mezinárodní platnosti trestních rozsudků.
Toto rámcové rozhodnutí platí mezi členskými státy, aniž je dotčen článek 56 Haagské úmluvy ze dne 28. května 1970 o mezinárodní platnosti rozsudků v trestních věcech s ohledem na vztahy mezi členskými státy a třetími zeměmi.
Pozměňovací návrh 15 Čl. 8 odst. 1
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím nejpozději do 31. prosince 2006.
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím nejpozději do jednoho roku od jeho přijetí.
Pozměňovací návrh 16 Čl. 8 odst. 3
3. Na základě informací předaných generálním sekretariátem Rady Komise nejpozději 31. prosince 2007 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o užití tohoto rámcového rozhodnutí, ke které případně přiloží legislativní návrhy.
3. Na základě informací předaných generálním sekretariátem Rady Komise nejpozději dva roky po přijetí tohoto rámcového rozhodnutí předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání tohoto rámcového rozhodnutí, ke které případně přiloží legislativní návrhy.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů o prodloužení platnosti Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a vládou Republiky Guinea-Bissau o rybolovu při pobřeží Guineje-Bissau na období od 16. června 2006 do 15. června 2007 (KOM(2006)0182 – C6-0167/2006 – 2006/0065(CNS)
Návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2006 na rozpočtový rok 2006, oddíl III - Komise, Oddíl VIII Část B - Evropský inspektor ochrany údajů (11297/2006 – C6-0239/2006 – 2006/2119(BUD))
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2006 na rozpočtový rok 2006, oddíl III - Komise, Oddíl VIII Část B - Evropský inspektor ochrany údajů (11297/2006 – C6-0239/2006 – 2006/2119(BUD))
-s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 272 odst. 4, předposlední pododstavec této smlouvy,
-s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 177 této smlouvy,
-s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména na články 37 a 38 tohoto nařízení,
-s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2006 schválený s konečnou platností dne 15. prosince 2005(2),
-s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu(3),
-s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu (PNOR) Evropské unie č. 3/2006 na rozpočtový rok 2006, který předložila Komise dne 22. května 2006 (SEK(2006)0633),
-s ohledem na návrh opravného rozpočtu (NOR) č. 3/2006 sestavený Radou dne 11. července 2006 (11297/2006 – C6-0239/2006),
-s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,
-s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0283/2006),
A. vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 3/2006 obsahuje čtyři různé prvky – posílení Evropského úřadu pro dohled nad systémem GNSS, zvýšení stavu zaměstnanců Evropské agentury pro bezpečnost letectví a Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích a zvýšení prostředků pro úřad evropského inspektora ochrany údajů,
B. vzhledem k tomu, že Komise ve svém PNOR č. 3/2006 navrhovala financovat tyto zvýšené potřeby zvýšením vlastních zdrojů o 3 604 545 EUR,
C. vzhledem k tomu, že Rada se ve svém NOR č. 3/2006 rozhodla zajistit prostředky pro všechna navrhovaná zvýšení výhradně vnitřní reorganizací,
D. vzhledem k tomu, že Rada hodlá financovat zvýšené potřeby evropského inspektora ochrany údajů snížením závazků a plateb v jedné ze správních položek rozpočtového oddílu Komise, která spadá do okruhu 3 finančního výhledu 2000–2006,
E. vzhledem k tomu, že Parlament souhlasí s Komisí, která ve svém prohlášení k NOR č. 3/2006 uvedla, že by tím vznikl pro všechny instituce nebezpečný precedens, neboť v průběhu provádění rozpočtu by administrativní výdaje jedné instituce byly financovány odebráním nezbytných prostředků z rozpočtu jiné instituce,
1. podporuje zvýšení prostředků určených pro Evropský úřad pro dohled nad systémem GNSS, Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví, Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích a evropského inspektora ochrany údajů, jak navrhla Komise ve svém PNOR č. 3/2006;
2. domnívá se však, že konec rozpočtového roku je zatím příliš daleko, než aby bylo již nyní možné zvyšovat prostředky v těchto položkách na úkor jiných položek, které stále ještě mohou být v roce 2006 plně využity;
3. odmítá proto záměr Rady získat požadované dodatečné prostředky vnitřní reorganizací, a zejména získat dodatečné prostředky, které požaduje evropský inspektor ochrany údajů, snížením rozpočtového oddílu Komise;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2005/708/ES (Úř. věst. L 269, 14.10.2005, s. 24).
Návrh opravného rozpočtu č. 4/2006
269k
44k
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2006 na rozpočtový rok 2006, oddíl III - Komise (11298/2006 – C6-0247/2006 –2006/2149 (BUD))
-ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 272 odst. 4 předposlední pododstavec této smlouvy,
-s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 177 této smlouvy,
-s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména na články 37 a 38 tohoto nařízení,
-s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2006, schválený s konečnou platností dne 15. prosince 2005(2),
-s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu(3),
-s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2006 na rozpočtový rok 2006, který předložila Komise dne 16. června 2006 (SEK(2006)0760),
-s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 4/2006 sestavený Radou dne 17. července 2006 (11298/2006 – C6-0247/2006),
-s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,
-s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0284/2006),
A. vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 4/2006 se týká příjmové strany rozpočtu a obsahuje celou řadu prvků, které mají vliv na výši příspěvků členských států do vlastních zdrojů Společenství;
B. vzhledem k tomu, že se tyto prvky týkají ročního přezkumu odhadů tradičních vlastních zdrojů, zdrojů založených na DPH a HND a technických přepočtů příspěvků, které jsou zapotřebí k financování zpětné úhrady britské slevy, a rovněž přebytku Záručního fondu pro vnější vztahy z roku 2005,
C. vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání v Bruselu v prosinci 2005 vyzvala Komisi, aby provedla úplný a hloubkový přezkum všech oblastí výdajů a příjmů EU, včetně britské slevy, s cílem předložit v období 2008/2009 zprávu a spolu s ní také příslušné návrhy,
D. vzhledem k tomu, že při provádění tohoto přezkumu a při vypracovávání návrhů Komise vezme v potaz práci a doporučení Evropského parlamentu v souladu s podmínkami prohlášení č. 3, které je přílohou interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(4),
E. vzhledem k tomu, že Parlament zahájil s parlamenty členských států rozhovory s cílem společně přispět k tomuto projektovanému komplexnímu systému vlastních zdrojů EU při plném respektování svých zavedených práv;
1. schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 4/2006 beze změn;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2005/708/ES (Úř. věst. L 269, 14.10.2005, s. 24).
Program PROGRESS (Zaměstnanost a sociální solidarita) ***II
196k
36k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – PROGRESS (6282/3/2006 – C6-0272/2006 –2004/0158 (COD))
- s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0300/2006),
1. schvaluje společný postoj;
2. konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem;
3. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;
4. pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (11807/2006 – C6-0266/2006 – 2006/0131(AVC))
- s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11807/2006),
- s ohledem na žádost o souhlas, která byla předložena Radou v souladu s článkem 161 Smlouvy o ES (C6-0266/2006),
- s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2006 k přípravě postupu udělení souhlasu ke strategickým obecným zásadám Společenství pro období 2007–2013 (Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti)(1), které podnítilo včasný dialog Evropské komise a Evropského parlamentu, jež by se měl znovu uskutečnit před střednědobým přezkumem strategických obecných zásad Společenství stanoveným článkem 26 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(2),
- s ohledem na čl. 75 odst. 1 jednacího řádu,
- s ohledem na doporučení Výboru pro regionální rozvoj (A6-0281/2006),
1. souhlasí s návrhem rozhodnutí Rady;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
-s ohledem na sdělení Komise pod názvem "Bílá kniha o službách obecného zájmu" (KOM(2004)0374),
-s ohledem na sdělení Komise pod názvem "Provádění lisabonského programu Společenství – Sociální služby obecného zájmu v Evropské unii" (KOM(2006)0177),
-s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu(1),
-s ohledem na článek 36 Listiny základních práv Evropské unie, který se týká přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu,
-s ohledem na články 2, 5, 16, 73, 86, 87, 88 a 295 Smlouvy o ES,
-s ohledem na svá usnesení ke službám obecného zájmu, zejména na své usnesení ze dne 13. listopadu 2001 ke sdělení Komise "Služby obecného zájmu v Evropě"(2) a své usnesení ze dne 14. ledna 2004 k Zelené knize Komise o službách obecného zájmu(3) a své usnesení ze dne 22. února 2005 o státní podpoře formou vyrovnání za služby v obecném zájmu(4),
-s ohledem na svůj postoj ze dne 16. února 2006 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu(5),
-s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady v Lisabonu ve dnech 15. a 16. března 2000, v Nice ve dnech 7., 8. a 9. prosince 2000, v Laekenu ve dnech 14. a 15. prosince 2001 a v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 ke službám obecného zájmu,
-s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropských společenství v oblasti služeb obecného zájmu, zejména rozsudek ze dne 19. května 1993, Corbeau, C-320/91(6); rozsudek ze dne 27. dubna 1994, Almelo, C-393/92(7); rozsudek ze dne 18. listopadu 1999, Teckal, C-107/98(8); rozsudek ze dne 3. července 2003, Chronopost, C-83/01 P, C-93/01 P a C-94/01 P(9); rozsudek ze dne 24. července 2003, Altmark, C-280/00(10); rozsudek ze dne 27. listopadu 2003, Enirisorse, C-34/01 až C-38/01(11); rozsudek ze dne 11. ledna 2005, "Město Halle, C-26/03(12),
-s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
-s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0275/2006),
A. vzhledem k tomu, že Smlouvy zakládají otevřené sociální tržní hospodářství a vzhledem k tomu, že mezi jiným jsou v tomto kontextu důležitým základem následující zásady:
-
solidarita, která sdružuje a spočívá na cílech sociální, hospodářské a územní soudržnosti a udržitelného rozvoje,
-
spolupráce, která má umožnit realizaci transnacionálních a evropských snah obsažených ve Smlouvách a programech,
-
otevřené hranice a vnitřní trh s volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu, s cílem integrovat hospodářství a společnosti a zlepšit blahobyt a sociální jistoty evropských občanů,
-
hospodářská soutěž, která má umožnit dokončení vnitřního trhu na základě pravidel sociálního tržního hospodářství a je upravena soutěžním právem, které je základní oblastí demokratického práva, jež má především zabránit monopolům a hospodářským silám ve zneužití moci a zajistit inovaci, vysokou kvalitu za dostupné ceny, rozmanitost nabídky pro spotřebitele a právní ochranu spotřebitelů,
-
subsidiarita, která se zakládá na článku 5 Smlouvy o ES, aby byla respektována pluralita členských států a odlišnost tradic v EU a aby činnost EU byla maximálně účinná a blízká občanům v případě, a to pouze v případě, že tím bude dosaženo lepších výsledků než činností na národní nebo nadnárodní úrovni,
-
proporcionalita, podle níž činnost Společenství nesmí překročit meze toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smlouvy,
-
demokracie, podle níž je všeobecné volební právo zdrojem oprávnění vnitrostátních a místních veřejných orgánů určovat a organizovat cíle, provozování a financování služeb obecného zájmu,
B. vzhledem k tomu, že služby obecného zájmu nejsou jenom významnou částí sociální a hospodářské soudržnosti, ale také podstatně přispívají ke konkurenceschopnosti evropského hospodářství,
C. vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž, jež má usnadnit dokončení vnitřního trhu založeného na pravidlech sociálního tržního hospodářství a má být řízena soutěžním právem, představuje podstatné demokratické právo, jež má omezit nejen moc byrokracie, ale také především zneužití dominantního postavení a zajistit právní ochranu spotřebitele,
D. vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora Evropských společenství je nyní rozsáhlá, průběžně se rozvíjí a zabývá se různými aspekty služeb obecného zájmu, včetně státní podpory, rovného přístupu nebo narušení hospodářské soutěže,
E. vzhledem k vývoji případů, které byly předloženy Soudnímu dvoru v souvislosti se slučitelností služeb obecného zájmu s pravidly vnitřního trhu a evropskými pravidly hospodářské soutěže, a vzhledem k potřebě na tuto situaci reagovat objasněním pozitivního evropského práva v této oblasti,
F. vzhledem k tomu, že vývoj trhu a způsoby, jakými se společnosti organizují, podléhají dynamickému vývoji, který je v různých členských státech odlišný, by použití přísných pravidel a definicí vytvořilo překážku při dosahování optimálních hospodářských a sociálních výsledků,
G. vzhledem k tomu, že nelze služby obecného zájmu definovat jednotně v sociálním a hospodářském prostředí tak různorodém, jaké je v EU,
H. vzhledem k tomu, že dostupnost efektivních služeb obecného zájmu je pevnou součástí hospodářského, společenského a sociálního systému všech členských států a že se tato dostupnost v členských státech významně odlišuje, a že cíl úspěšného dokončení vnitřního trhu by měl členským státům umožnit zavedení výkonných a účinných služeb obecného zájmu, při úplném respektování zájmů občana v jeho dvojí úloze spotřebitele služeb a plátce daně i povinností členských států a bez neodůvodněného zasahování do svobody místních a regionálních orgánů stanovit a zajistit vysokou kvalitu, četnost, cenovou dostupnost a přístupnost těchto služeb,
I. vzhledem v tomu, že služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu by měly být poskytovány v celé EU stejně, a vzhledem k tomu, že cílem hospodářské a sociální soudržnosti je zmenšení rozdílů v úrovni vývoje různých regionů a prosazování všeobecně harmonického rozvoje EU, zvláště v nových členských státech,
J. vzhledem k tomu, že se zřetelem na zásadu subsidiarity podle čl. 5 odst. 2 Smlouvy o ES je úkolem členských států a jejich regionálních nebo místních orgánů definovat služby obecného zájmu, určit, kterých služeb by se to mělo týkat a jak by měly být organizovány, financovány, dodávány, oceňovány a kontrolovány, a to by mělo být respektováno při navrhování dalších právních předpisů,
K. vzhledem k tomu, se zřetelem na slučitelnost pravidel o vnitřním trhu a hospodářské soutěži s řádným fungováním služeb obecného zájmu musí vzniknout právní jistota, aby příslušné národní, regionální a místní orgány získaly potřebný prostor pro rozhodování a zamezilo se konfliktům a soudním řízením, s plným ohledem na vnitřní trh a výše zmíněný postoj Parlamentu o službách na vnitřním trhu i jasné provádění pravidel o vnitřním trhu a hospodářské soutěži,
L. vzhledem k tomu, že odvětvové směrnice ES pro služby obecného hospodářského zájmu v síťových hospodářských odvětvích a v jiných sektorech, v nichž bylo zahájeno nebo již dosaženo otevření trhu byly úspěšné při poskytování lepších služeb za nižší ceny a představují spolehlivý rámec,
M. vzhledem k tomu, že mnohé odvětvové podněty k otevření vnitřního trhu v oblasti služeb i výše zmíněný postoj Parlamentu o službách na vnitřním trhu zvětšují příležitosti k hospodářské soutěži a lepším službám také v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, což zdůrazňuje potřebu právní srozumitelnosti, pokud jde o služby obecného zájmu,
N. vzhledem k tomu, že služby obecného hospodářského zájmu mají přímý vliv na vnitřní trh služeb a že mnoho odvětví, která poskytují služby obecného hospodářského zájmu, se úspěšně modernizovalo a integrovalo do příslušných trhů služeb; vzhledem k tomu, že tato integrace byla provázena opatřeními na ochranu obecného zájmu, obzvláště koncepcí univerzálních služeb,
O. vzhledem k tomu, že článek 16 Smlouvy o ES uznává význam služeb obecného hospodářského zájmu a vzhledem k tomu, že články 43 až 49 Smlouvy o ES poskytují právní rámec pro formulaci postupu Společenství, pokud jde o volné poskytování služeb; vzhledem k tomu, že články 86 a 87 Smlouvy o ES a judikatura Soudního dvora jasně ukazují, jakým způsobem nakládat s veřejnou podporou, formami a úrovněmi financování služeb obecného hospodářského zájmu; vzhledem k tomu, že článek 95 Smlouvy o ES je vhodným právním základem pro nakládání s otázkami týkajícími se zadávání veřejných zakázek a otázkami s tím spojenými,
P. vzhledem k tomu, že Smlouva o ES v článku 16 a čl. 86 odst. 2 sice odkazuje na služby obecného hospodářského zájmu, nenabízí však žádnou jejich definici, a vzhledem k tomu, že Smlouva o ES vůbec nezmiňuje služby obecného zájmu, ale zavedla je pouze Komise v rámci sdělení a že podle výše zmíněného postoje Parlamentu o službách na vnitřním trhu by měly být služby obecného hospodářského zájmu vyňaty z působnosti článku 16 navržené směrnice o službách a služby obecného zájmu by měly být úplně vyňaty z této směrnice,
Q. vzhledem k tomu, že mezi hospodářskými subjekty poskytujícími služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu jsou podporovány různé formy správy a partnerství a že by při tom měla zůstat zachována odpovědnost členských států za poskytování a zadávání těchto služeb v zájmu účinnosti a vysoké kvality,
R. vzhledem k tomu, že cíl Společenství týkající se vysoké úrovně ochrany spotřebitele by měl být při přísném dodržení zásady subsidiarity více na zřeteli,
S. vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie uznává a respektuje hodnocení služeb obecného hospodářského zájmu s ohledem na prosazování sociální a územní soudržnosti Unie,
1. konstatuje, že jeho usnesení ke službám obecného zájmu ze dne 13. listopadu 2001, 14. ledna 2004 a 22. února 2005 zůstávají nadále platná, obzvláště s ohledem na:
-
zásadu subsidiarity,
-
deregulaci a
-
dokončení vnitřního trhu a potřebu poskytovat vysoce kvalitní služby;
připomíná, že není důležité, kdo poskytuje služby obecného zájmu, ale spíše to, aby byly zachovány normy vysoké kvality a spravedlivá sociální rovnováha při jejich poskytování a aby kritéria byla založena na spolehlivosti a kontinuitě dodávek; připomíná, že podle názoru Parlamentu pokrývají služby obecného hospodářského zájmu velmi širokou oblast hospodářských odvětví;
2. konstatuje, že pro plné využití možností, které nabízí vnitřní trh, je obzvlášť důležité, aby podmínky a ustanovení upravující modernizaci trhů zaručily spravedlivou, průhlednou a účinnou konkurenci při zachování sociální soudržnosti a všeobecné dostupnosti služeb a aby vyloučily zneužití dominantního postavení a vytvoření nových monopolů, které by bránily novým účastníkům proniknout na trh;
3. zdůrazňuje, že služby obecného zájmu by měly mít vysokou kvalitu, měly by zahrnovat všeobecnou dostupnost, měly by být poskytovány za optimální cenu, měly by respektovat sociální vyrovnanost a měly by být poskytovány na základě trvalého zajištění dodávek a zdůrazňuje, že většinu služeb obecného zájmu lze poskytovat za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže, přičemž je zásadně nutno přistupovat k soukromým a veřejným podnikům stejně;
4. žádá Komisi, aby mu poskytla komplexní analýzu dopadu dosavadní liberalizace, zejména na situaci spotřebitelů a zaměstnanců, kterých se to týká;
5. zdůrazňuje, že služby obecného hospodářského zájmu jsou z velké části poskytovány na vnitřním trhu a proto v zásadě podléhají pravidlům o vnitřním trhu, veřejných zakázkách, hospodářské soutěži a státní podpoře i dozoru Komise pro případ zneužití do té míry, v jaké použití těchto pravidel nebrání, právně nebo fakticky, v plnění cílů služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES; zdůrazňuje, že podle článku 16 Smlouvy o ES týkajícího se služeb obecného hospodářského zájmu se mají Společenství a členské státy v rámci svých pravomocí starat o to, aby byly zásady a podmínky pro fungování těchto služeb vytvořeny tak, aby mohly plnit své cíle;
6. domnívá se, že se legitimních požadavků obecného zájmu nesmí používat jako záminky k nepřípustnému uzavírání trhů služeb, pokud jde o mezinárodní poskytovatele, kteří se zavázali k tomu, že budou legitimní požadavky respektovat a kteří jsou schopni svému závazku dostát;
7. konstatuje, že zejména po rozšíření Evropské unie je třeba zaručit soudržnost v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu a že v rámci strukturální politiky musí být propojeny infrastruktury členských států pro síťové služby obecného hospodářského zájmu a posílena přeshraniční spolupráce, aby se vytvořil skutečný vnitřní trh a usnadnila standardizace;
8. zohledňuje hospodářskou váhu těchto služeb a jejich význam pro výrobu dalšího zboží a poskytování dalších služeb; zdůrazňuje, že způsob organizace služeb obecného hospodářského zájmu může ovlivnit vnitřní trh, například v případě zákazu pobočky v zemi, kde je služba poskytována;
9. je toho názoru, že cílem pravidel hospodářské soutěže by mělo být zlepšení kvality poskytování služeb, volby zákazníka, dostupné ceny a uskutečnění dalších cílů veřejného zájmu, včetně udržitelného rozvoje;
10. vyzývá Komisi, aby objasnila rozdíl mezi službami obecného zájmu a službami obecného hospodářského zájmu a vypracovala provozní kritéria při zohlednění národních tradic členských států, spočívající v povaze obecného blaha a ve financování služeb obecného zájmu z veřejných zdrojů nebo mechanismů solidarity; zdůrazňuje, že pro mnoho služeb obecného zájmu je rozdělení na hospodářskou a nehospodářskou povahu příliš obtížné z důvodu jejich dynamické povahy a rychlého rozvoje; vítá proto skutečnost, že Komise v Bílé knize o službách obecného zájmu uvádí, že "účinné provádění úkolů obecného zájmu má v případě neshody přednost před uplatňováním pravidel Smlouvy"; uznává, že široké oblasti služeb obecného zájmu nesmí být, pokusem o definici služeb obecného zájmu, vyjmuty z pravidel o vnitřním trhu a hospodářské soutěži; poznamenává, že přesná definice služeb obecného hospodářského zájmu a služeb obecného zájmu by byla v rozporu se svobodou členských států definovat své služby obecného zájmu;
11. domnívá se, že čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES poskytuje členským státům záruky, které zajišťují poskytování služeb obecného hospodářského zájmu v souladu se závazky všeobecně prospěšných služeb, jež stanoví právo Společenství nebo členské státy; řídí se výkladem Soudního dvora, tedy že existuje paralela mezi tímto hodnocením a přezkoumáním proporcionality v rámci článku 49 Smlouvy o ES;
12. připomíná skutečnost, že pravidla platná pro tuto oblast vymezuje Soudní dvůr svou judikaturou a Komise svým výkladem v jednotlivých případech a že proto nebyla zatím dosažena ani potřebná právní jistota, ani přiměřená průhlednost;
13. požaduje dále vysvětlení Komise, zejména u dvou závažných otázek: důsledky judikatury Soudního dvora založené na odvětvovém přístupu a uplatňování soutěžního práva na služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu, obzvláště pokud jde o financování těchto služeb;
14. konstatuje, že místní a regionální samosprávné celky dokázaly, že jsou s to poskytovat služby obecného zájmu blízko svým občanům a že jsou v rámci těchto služeb i nadále vhodnou instancí pro zajištění práv spolurozhodování, poskytnutí ochrany spotřebitele a společného blaha; zdůrazňuje, že na evropské úrovni je důležité dbát o to, aby nebyla ohrožena schopnost nabízet služby tohoto druhu na místní a regionální úrovni;
15. je toho názoru, že v zájmu
-
orgánů na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, aby tam, kde je potřeba, mohly v zájmu všech občanů nabídnout a zajistit vhodné služby při respektování vnitřního trhu a výše zmíněného postoje Parlamentu o službách na vnitřním trhu,
-
podniků (veřejných, na zisk orientovaných nebo nevýdělečných), které takové služby poskytují nebo nabízejí jejich poskytování, aby věděly, jaké podmínky a povinnosti jim mohou uložit orgány v rámci vnitřního trhu a podle platného práva vzhledem k úkolům obecného zájmu, kterými byly pověřeny, a
-
uživatelů těchto služeb, aby měli jistotu, že služby určené a vypracované členskými státy a jejich místními orgány v souladu s místními podmínkami mohou být poskytnuty za přiměřených podmínek konkurence, a kde je to možné, přístupnosti, kvality, cenové dostupnosti, inovativnosti, přizpůsobivosti, plynulosti, stálosti, rovnosti přístupu, dlouhodobého plánování, bezpečnosti, univerzálnosti atd.,
by měla Komise předložit právní vysvětlení, metodické pokyny a zásady k řadě problematických otázek, zejména použití pravidel týkajících se vnitřního trhu a hospodářské soutěže v oblasti služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu při zajištění demokratické odpovědnosti členských států, regionálních a místních orgánů za použití pravidel na služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu; konstatuje, že je potřeba objasnit rozdělení povinností mezi EU a členské státy a domnívá se, že odvětvový přístup, který zohledňuje konkrétní situaci v příslušných odvětvích, by měl být v tomto ohledu významných prvkem; zdůrazňuje v této souvislosti, že po řádném hodnocení Smlouvy a judikatury Soudního dvora členské státy musí určit služby obecného zájmu; konstatuje dále, že neexistuje právní základ pro návrh usilující o to, aby se pro konkrétní služby neuplatňovala příslušná ustanovení Smlouvy o ES;
16. zdůrazňuje potřebu stávajících nebo budoucích odvětvových předpisů spočívajících na pravidlech vnitřního trhu a dodržování subsidiarity a zdůrazňuje, že pravidla těchto odvětví nesmí být zpochybňována; připomíná úspěch těchto odvětvových předpisů a doporučuje, aby byl odvětvový přístup rozšířen i na jiná odvětví;
17. vyzývá Komisi, aby pro oblast sociálních služeb a zdravotních služeb obecného zájmu vytvořila větší právní jistotu a předložila návrh odvětvové směrnice Rady a Parlamentu pro oblasti, v nichž je to vhodné;
18. vyzývá proto Radu, aby co nejdříve přijala společný postoj k přepracování nařízení (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách(13);
19. navrhuje, aby příslušný orgán, který stanovuje poskytování služby jako služby obecného hospodářského zájmu, provedl pověření povinnostmi týkajícími se veřejné služby buď způsobem spravedlivého a průhledného výběrového řízení založeného na rovných podmínkách pro všechny soutěžitele nebo úředním aktem, který musí splňovat kritéria průhlednosti;
20. vítá navržený právní rámec Společenství pro státní pomoc ve formě vyrovnávacích plateb za uložené závazky veřejné služby a úmysl Komise přepracovat svou směrnici 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků(14);
21. doporučuje, aby se příslušný orgán, který plánuje financovat služby obecného hospodářského zájmu jiným způsobem než pomocí přímého financování z vlastního rozpočtu, rozhodl pro formu financování, která je v souladu s ustanoveními Smlouvy o ES, zejména čl. 86 odst. 2, zejména v případě přiznání výlučných nebo zvláštních práv, přiznání náhrady za poskytování veřejných služeb nebo zapojení fondu pro poskytování veřejných služeb; konstatuje, že všechny tyto případy si žádají průhledný tarifní systém a vhodný a průhledný způsob financování;
22. doporučuje, aby v případě, že příslušný orgán zamýšlí poskytnout náhradu za služby veřejného zájmu, aby zajistil financování nějaké služby obecného zájmu, nebyla tato náhrada považována za státní podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy o ES, pokud
-
příjemce je pověřen jasně definovaným úkolem veřejné služby,
-
parametry pro výpočet výše náhrady byly stanoveny předem objektivním a průhledným způsobem,
-
výše náhrady nepřesáhne náklady vzniklé při plnění povinností vyplývajících ze služby veřejného zájmu, s výjimkou oprávněného zisku;
-
příjemce byl vybrán ve veřejné soutěži nebo výše náhrady nepřesahuje náklady na kvalitní fungování podniku, který je přiměřeně vybavený prostředky pro poskytování služby veřejného zájmu; a
-
byl dodržen průhledný postup;
zdůrazňuje však, že výše náhrady nesmí přesáhnout hranici potřebnou pro provozování služby a nesmí být využívána k financování aktivit mimo rozsah dotyčné služby (tzv. křížové dotace); zdůrazňuje, že náhrada musí být dostupná všem provozovatelům pověřeným poskytováním služeb obecného zájmu bez ohledu na jejich právní statut;
23. zdůrazňuje, že je důležité, aby byla jasně používána ustanovení výše uvedeného rozhodnutí 2005/842/ES; zdůrazňuje nicméně, že poskytnutí pouhé finanční náhrady za závazek veřejné služby nesmí být považováno za státní podporu a právní předpisy by měly být v souladu s tím změněny;
24. zdůrazňuje, že je na uvážení příslušného orgánu, zda poskytuje služby obecného zájmu přímo nebo prostřednictvím na zisk orientovaných nebo neziskových externích poskytovatelů služeb, nad nimiž provádí kontrolu srovnatelnou s kontrolou, kterou provádí nad vlastními útvary; v případě, že se příslušný orgán rozhodne zadat službu jinému subjektu, musí vyhlásit veřejné výběrové řízení; kromě toho by měla být respektována zásada místní a regionální samosprávy, která příslušný orgán opravňuje k výběru nejlepšího způsobu dodávání každé služby, s ohledem na veřejný zájem;
25. domnívá se, že poskytovaní služby obecného zájmu jiným subjektem obvykle vede dotyčné orgány k nutnosti zadat takovou službu jako veřejnou zakázku na základě veřejného výběrového řízení; konstatuje, že zásada veřejného řízení pro zakázky na služby by měla příslušným orgánům umožnit zadat zakázku na veřejnou službu v naléhavých případech; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy a Parlamentem objasnila příslušná kritéria ve směrnicích o veřejných zakázkách nebo v nařízení; v tomto kontextu potvrzuje, že místní orgány by měly mít možnost pověřit poskytováním služby přímo interkomunální společnost, obdobné formy společných uspořádání nebo společnosti, které vlastní nebo kontrolují, za předpokladu, že provádějí zásadní část své činnosti pro kontrolující orgán či orgány a nesoutěží na vnějších trzích, ale představují pouze domácí organizační akt, a musí být nalezeno uspořádání, které předem kategoricky nevylučuje účast soukromých subjektů;
26. žádá v této souvislosti a v zájmu možných zvýšení účinnosti prostřednictvím zapojení nových provozovatelů a forem poskytování služeb obecného zájmu, aby rozličné interkomunální organizační formy (interkomunální spolupráce, veřejně-soukromé partnerství, udělování koncesí) neodkladně získaly více právní jistoty, jasné stanovení oblastí uplatnění evropského soutěžního práva, práva týkajícího se zadávání veřejných zakázek a práva týkajícího se státní podpory, jakož i obecná a celoevropsky platná kritéria; zdůrazňuje, že je třeba právního objasnění poskytování veřejných služeb jinými subjekty, což je způsob odlišný od zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby objasnila pravidla týkající se takového outsourcingu v oblasti služeb a aby jasně odlišila tato pravidla od pravidel pro zadávání veřejných zakázek;
27. domnívá se, že příslušný orgán by měl zajistit, aby v odvětvích, v kterých stanovil pravidla pro závazky univerzální služby nebo zvláštní cíle, byly použity pro každé odvětví vhodné způsoby a nástroje regulace na základě průhledných pravidel;
28. domnívá se dále, že v zájmu větší průhlednosti a ochrany spotřebitele jsou na vnitrostátní a místní úrovni nezbytné metodické pokyny v těchto oblastech:
-
stanovení způsobu přístupu ke stávajícím sítím, jestliže je takový přístup nutný pro dodání služby;
-
stanovení cenových nebo tarifních podmínek pro poskytnutí služby;
-
zajištění hospodářské soutěže a příležitostí pro nové podnikatele, kde je to možné;
-
úprava smírného řešení sporů mezi poskytovatelem služby a uživatelem bez újmy na možnosti podat žalobu a
-
konzultace a případně zabývání se ze strany orgánů příslušných pro hospodářskou soutěž každým prvkem, který by mohl svědčit o porušení vnitrostátních pravidel a pravidel Smlouvy o ES týkajících se hospodářské soutěže;
29. doporučuje dále v zájmu velmi kvalitních a účinných služeb obecného zájmu podpořit dobrovolný benchmarking a mechanismy na měření kvality na vnitrostátní a evropské úrovni; doporučuje rovněž podporovat výměnu zkušeností a prosazování nejlepších postupů a zapojení všech dotčených zúčastněných stran; navrhuje, že by se tato opatření měla zaměřit na tyto aspekty:
-
vypracování komplexních metod hodnocení, včetně hospodářských, sociálních a ekologických kritérií;
-
ochrana a bezpečnost uživatelů služby;
-
přiměřenost a úměrnost předpisu ve vztahu k cílům a nákladům služby;
-
co největší rozšíření a zveřejnění normy a
-
snadná a účinná kontrola dodržování normy, která by mohla být stanovena na základě charty anebo kodexu chování;
30. zdůrazňuje význam posílení kontrolních funkcí členských států s cílem zajistit skutečné splnění cílů veřejné politiky, jako jsou dostupné ceny a normy kvality; zdůrazňuje dále, že příslušné veřejné orgány musí mít k dispozici vhodné nástroje a odborné znalosti, aby dokázaly prosadit hospodářskou soutěž a zajistit ochranu spotřebitele;
31. vyzývá Komisi, na základě tohoto usnesení, výše uvedeného usnesení ze dne 14. ledna 2004 a usnesení ze dne 9. března 2005 o střednědobé revizi Lisabonské strategie(15), aby předložila návrh na vhodné právní iniciativy, jak je uvedeno v tomto usnesení, a připomíná, že práva spolurozhodovat by měla být v případech předpokládaných Smlouvou plně uplatněna všemi stranami zapojenými do oblasti služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu;
32. připomíná, že mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím a závazky, které se k nim vztahují, musí být slučitelné s vnitřními politikami a pravidly Společenství;
33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
-s ohledem na zprávu o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení za rok 2005, kterou předložila Komise (KOM(2005)0561),
-s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o zahájení jednání s Tureckem(1),
-s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2006 o strategickém dokumentu o rozšíření za rok 2005, který předložila Komise(2),
-s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2004 o pravidelné zprávě za rok 2004 a o doporučeních, která o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení předložila Evropská komise(3),
-s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2005 o úloze žen ve společenském, hospodářském a politickém životě v Turecku (4),
-s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005,
-s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/35/ES ze dne 23. ledna 2006 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckem(5), které stanoví krátkodobé a střednědobé priority,
-s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 389/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se vytváří nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru(6),
-s ohledem na prohlášení Turecka týkající se Kypru ze dne 29. července 2005, prohlášení Rady ze dne 21. září 2005 a akční plán pro Turecko ze dne 24. ledna 2006,
-s ohledem na poziční dokument Evropské unie předložený u příležitosti 45. zasedání Rady přidružení ES-Turecko ze dne 12. června 2006,
-s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 15.–16. června 2006,
-s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
-s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0269/2006),
A. vzhledem k tomu, že Rada schválila dne 3. října 2005 rámec pro jednání s Tureckem o jeho přistoupení k EU, čímž umožnila zahájit jednání okamžitě po tomto zasedání, a že Komise v současné době provádí formální přezkoumání acquis, jež v některých oblastech politiky postupuje dále, a že jedna kapitola, "věda a výzkum", byla otevřena a prozatímně uzavřena během přístupové konference dne 12. června 2006;
B. vzhledem k tomu, že postup jednání bude záviset na plnění priorit stanovených v přístupovém partnerství, požadavků obsažených v negociačním rámci pro jednání a plném provedení ustanovení vyplývajících z dohody o přidružení (Ankarská dohoda) a z dodatkového protokolu k této dohodě, včetně úplného dořešení sporů o hranice a úplného vyřešení otázky Kypru, které podpoří obě části ostrova,
C. vzhledem k tomu, že splnění všech kodaňských kritérií bylo vždy základní podmínkou pro přistoupení k EU a mělo by jí zůstat i pro budoucí přistoupení,
D. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svých výše uvedených usneseních ze dne 15. prosince 2004 a ze dne 28. září 2005 zdůraznil, že zahájení jednání o přistoupení je možno doporučit, pokud bude dosaženo dohody o tom, že v první fázi jednání bude dána priorita úplnému splnění politických kritérií, že každému kolu jednání na úrovni ministrů bude předcházet posouzení politických kritérií – a to nejen v teoretické, ale i v praktické rovině – čímž bude vyvíjen na turecké orgány účinný a neustálý tlak, aby udržely tempo nutných reforem, a vzhledem k tomu, že by měl být stanoven kompletní program s jasně určenými cíli, časovými rámci a lhůtami pro splnění politických kritérií,
E. vzhledem k tomu, že pro úspěch reforem musí iniciativa vycházet ze strany turecké vlády a společnosti, což zaručí udržitelnost a nezvratnost reformního procesu EU by měla i nadále sledovat rozsah reforem a jejich provádění,
F. vzhledem k tomu, že Komise dospěla ve své zprávě o pokroku na cestě k přistoupení k závěru, že tempo změn se v minulém roce zpomalilo, že provádění reforem není rovnoměrné a že je zapotřebí značně zvýšit úsilí, pokud jde o základní svobody a lidská práva, zejména o svobodu projevu, práva žen, náboženské svobody, práva odborových organizací, politické svobody, práva menšin, jazyková a kulturní práva, a vystupňovat boj proti mučení a špatnému zacházení a dále značně zvýšit úsilí, pokud jde o rychlé a správné vykonávání soudních rozhodnutí státními službami,
G. vzhledem k tomu, že pokrok v oblasti svobody projevu je stále neuspokojivý a poskytuje rozporuplný obraz s některými pozitivními momenty, jako např. nedávné vydání osvobozujícího rozsudku v případech profesorů İbrahima Kaboğlu a Baskina Orana, kteří byli trestně stíháni podle článků 216 a 301 tureckého trestního zákoníku, novináře Murata Belgeho, spisovatelek Elif Shafakové a Perihan Mağdenové a také spisovatele Orhana Pamuka, avšak řada zastánců lidských práv je nadále trestně stíhána a novináři a vydavatelé jsou nadále stavěni před soud, a novinář Hrant Dink, jehož případ byl postoupen kasačnímu soudu, přestože byl soudním rozhodnutím zproštěn obvinění, a hrozí mu nyní až tři roky vězení ve spojitosti s jiným procesem, a jiné osoby, například bojovnice za lidská práva Eren Keskin, byly odsouzeny;
H. vzhledem k tomu, že 12. července 2006 kasační soud rozhodl potvrdit odložený trest odnětí svobody na šest měsíců pro Hranta Dinka, uložený na základě článku 301 tureckého trestního zákoníku z důvodu urážky tureckého národa;
I. vzhledem k tomu, že Turecko dosud neuznalo genocidu spáchanou na Arménech, a to i přes četné výzvy ze strany Evropského parlamentu a několika členských států,
J. vzhledem k tomu, že by se při navrhování nové protiteroristické legislativy měly pečlivě zohlednit mezinárodní dohody o eliminaci terorismu;
K. vzhledem k tomu, že by se měla definice teroristických trestných činů upravit podle mezinárodních norem a standardů, zejména podle zásady legality, jak ji v článku 15 vyžaduje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech – ustanovení, které počítá s tím, že se od něj nedá odchýlit ani v případě stavu ohrožení,
L. vzhledem k tomu, že nedávno schválený turecký zákon o boji proti terorismu je výslovně v rozporu s pokyny zvláštního zpravodaje Rady pro lidská práva OSN pro otázky terorismu a podkopává předchozí reformy v oblasti základních svobod a lidských práv tím, že znovu zavádí prvky, jež byly odstraněny během předchozích reforem, a vzhledem k tomu, že předkládaný návrh může dále omezit využívání těchto práv a svobod tím, že zavádí pojmy jako "teroristický útok" a "pachatelé teroristických útoků" se širokým definičním záběrem a že rozšiřuje rozsah trestných činů spadajících do působnosti tohoto zákona; vzhledem k tomu, že by Turecko, a stejně tak i EU, měly usilovat o to, aby otázky bezpečnosti neomezovaly svobody občanů, což je celoevropský společný zájem, jak je zřejmé již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 a projevilo se i prostřednictvím Haagského programu,
M. vzhledem k tomu, že od poslední zprávy Parlamentu, která se zabývala problémy náboženských menšin, nebylo dosaženo pokroku, a vzhledem k tomu, že připravovaný zákon o nadacích, který stále projednává turecký parlament, pravděpodobně neodstraní všechny nedostatky, jež byly zjištěny v předchozím návrhu, jako např. konfiskace majetku patřícího náboženským nadacím, právní subjektivita, právo na vzdělávání duchovních a vnitřní správu, a nedosahuje tudíž standardů EU a nesplňuje očekávání jak náboženských obcí, tak i nevládních organizací obecně, které jsou nezbytné pro různorodou a nezávislou občanskou společnost,
N. vzhledem k tomu, že protokol Emasya, který v roce 1997 podepsaly generální štáb armády a ministerstvo vnitra, za jistých podmínek umožňuje provádět vojenské operace v situaci, kdy je ohrožena vnitřní bezpečnost státu,
O. vzhledem k tomu, že obnovení násilí v jihovýchodní části země a obnovení teroristických aktivit Kurdské strany pracujících (PKK), jimž následoval obrovský nárůst vojenských operací, představuje vážnou hrozbu pro mír, stabilitu a demokracii v Turecku; vzhledem k tomu, že musí být zdůrazněno, že akce proti terorismu musí odpovídat hrozbě a vždy respektovat mezinárodní právo v oblasti lidských práv,
P. vzhledem k tomu, že po odvážném a slibném signálu, který loni vyslal ministerský předseda Erdoğan a v němž se zabýval kurdskou otázkou, doposud nenásledovaly žádné významnější činy,
Q. vzhledem k tomu, že ze strany turecké vlády chybí komplexní strategie pro jihovýchodní část země, která by byla zaměřena na politický, hospodářský a sociální rozvoj, a vzhledem k tomu, že projekt zaměřený na rozvoj jihovýchodní Anatolie měl doposud velmi omezený dopad na oblast Diyarbakir a další provincie,
R. vzhledem k tomu, že je pozitivním gestem vůči menšinám v Turecku, že bylo povoleno vysílání v kurdském jazyce třem vysílacím společnostem, i když nadále podléhá časovým a programovým omezením,
S. vzhledem k tomu, že Turecko stále ještě neprovedlo některá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), včetně těch, které se týkají Kypru, a vzhledem k tomu, že v roce 2005 ESLP vynesl rozsudky v 290 případech týkajících se Turecka, přičemž 270 z nich obsahovalo nález o alespoň jednom porušení zákona,
T. vzhledem k tomu, že turecká vláda je smluvní stranou Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou se zřizuje ESLP, a vzhledem k tomu, že kritické připomínky turecké vlády ohledně rozhodnutí ESLP v některých specifických případech mohou mít negativní vliv na respektování právního státu tureckou veřejností,
U. vzhledem k tomu, že v členských státech EU bylo přijato v roce 2005 více než 2 000 žádostí o azyl od tureckých občanů,
V. vzhledem k tomu, že Komise došla ve své zprávě o pokroku na cestě k přistoupení k závěru, že korupce zůstává v Turecku závažným problémem, a vzhledem k tomu, že v indexu vnímání korupce za rok 2005, který zveřejňuje organizace Transparency International, dostalo Turecko hodnocení 3,5 (na stupnici od 0 – "vysoká míra korupce" do 10 – "nejnižší míra korupce"),
W. vzhledem k tomu, že turecké hospodářství je uznáno jako fungující tržní hospodářství a že vykázalo v roce 2005 silný růst (kolem 7,6 %) a rostoucí objem přímých zahraničních investic; že však přetrvávají obavy, pokud jde o deficit platební bilance, jenž nadále roste, a o vysokou míru nezaměstnanosti (kolem 10,9 % v březnu 2006),
X. vzhledem k tomu, že strategická pozice Turecka v regionu mu spolu s řadou nadnárodních otázek (např. energetika, vodní zdroje, doprava, ochrana hranic, boj proti terorismu), s dynamikou hospodářského vývoje a lidských zdrojů umožňuje hrát významnou roli při řešení různých výzev, jimž tento region čelí, a v budoucím rozvoji společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU,
Y. vzhledem k tomu, že díky svému kulturnímu a historickému pozadí může země jednat jako prostředník mezi Evropou a islámským světem,
Z. vzhledem k tomu, že zeměpisně-strategická pozice Turecka, jeho členství v NATO a vztahy s islámským světem mohou pro Evropu představovat výhodu v oblasti bezpečnostní politiky,
AA. vzhledem k tomu, že Turecko podepsalo, ale neratifikovalo ani neprovedlo dodatkový protokol rozšiřující Ankarskou dohodu o nové členské státy, a vzhledem k tomu, že důsledkem tohoto stavu je mimo jiné stálé embargo uplatňované vůči plavidlům plujícím pod kyperskou vlajkou a také vůči plavidlům připlouvajícím z přístavů v Kyperské republice a skutečnost, že jim je odpírán vstup do tureckých přístavů, že embargo je uplatňováno také vůči kyperským letadlům, kterým je odpíráno právo přelétat nad tureckým územím a přistávat na tureckých letištích, AB. vzhledem k tomu, že podle výše uvedeného prohlášení Evropského společenství a jeho členských států ze dne 21. září 2005 a podle závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu konané ve dnech 15.–16. června 2006 bude EU v roce 2006 pozorně sledovat a vyhodnocovat, zda Turecko uplatňuje ankarskou dohodu a její dodatkový protokol v plné šíři a bez jakékoli diskriminace vzhledem k tomu, že Evropské společenství a jeho členské státy prohlásily, že pokud Turecko nesplní své smluvní závazky v plném rozsahu, bude mít tato skutečnost vliv na celkový pokrok v jednáních, AC. vzhledem k tomu, že Turecko pokračuje v uplatňování neospravedlnitelné blokády vůči Arménii; vzhledem k tomu, že tato blokáda ohrožuje stabilitu v regionu, brání rozvoji dobrých sousedských vztahů a porušuje priority stanovené revidovaným přístupovým partnerstvím a požadavky rámce jednání, Demokracie a právní stát
1. zdůrazňuje, že posílení svazků mezi Tureckem a Evropskou unií má zásadní význam pro EU, pro Turecko a pro širší oblast;
2. vítá skutečnost, že aktivní fáze přístupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií byla zahájena otevřením a prozatímním uzavřením kapitoly "věda a výzkum"; vyjadřuje však politování nad zpomalením procesu reforem během posledního roku, jež se projevuje tím, že přetrvávají nedostatky a že nedochází k dostatečnému pokroku, a to zejména v oblasti svobody projevu, náboženských práv a práv menšin, vztahů mezi civilním a vojenským sektorem, vymáhání práva na místní úrovni, práv žen, práv odborů, kulturních práv a nezávislosti soudnictví;
3. vítá skutečnost, že se turecká vláda snaží znovu oživit proces legislativních změn tím, že předložila tureckému parlamentu devátý balíček legislativních reforem, zahrnující mj. zákon o ombudsmanovi, zákon o účetním dvoru, umožňující provádění auditu vojenských výdajů, zákon o nadacích, a také opatření zaměřená na posílení činnosti soudnictví, jako např. zákon o správních řízeních, opatření k potírání korupce, opatření usnadňující činnost menšinových škol a opatření ke zvýšení průhlednosti financování politických stran;
4. zdůrazňuje, že v demokratickém zřízení by mělo být veřejně a průhledně diskutováno o legislativních návrzích, které se týkají otázek základních práv a svobod, a do těchto diskusí by měla být na všech úrovních plně zapojena občanská společnost;
5. očekává, že turecký parlament – s cílem umožnit, aby devátý balíček legislativních reforem skutečně dal procesu reforem nový impuls – pozmění a posléze přijme tento reformní soubor a bude mít na paměti zejména to, aby:
-
bylo posíleno fungování a nezávislost soudnictví prostřednictvím vhodných opatření, která by měla být zahrnuta do zákona o soudním urovnávání sporů, zákona o správních řízeních a zákona o správně-právních řízeních;
-
zákon o nadacích odstranil veškerá stávající omezení, kterým čelí náboženské menšiny z hlediska právní subjektivity, vzdělávání duchovních, udělování pracovních povolení, školství a vnitřní správy, a náležitým způsobem bude řešit otázky týkající se zabaveného majetku a zahájení řízení na náhradu škody proti státu za neuplatnění soudních rozhodnutí a zároveň umožní úplnou svobodu shromažďování, která podporuje zásadu pluralitní, nezávislé a sebevědomé občanské společnosti;
-
zákon o financování politických stran skutečně zaručil větší průhlednost a umožnil skoncovat s korupcí;
-
byla fakticky zrušena pravomoc vojenských soudů ve věci soudních řízení vedených proti civilním osobám;
-
byly podepsány a ratifikovány mezinárodní dohody, jako např. Rámcová úmluva Rady Evropy o ochraně národnostních menšin, Evropská charta regionálních či menšinových jazyků, Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Úmluva OSN o mořském právu;
-
byly konstantně a strukturálně zapojeny nevládní organizace, což nejlépe prospěje legislativnímu procesu obecně a především provádění devátého balíčku;
6. bere na vědomí přijetí nového zákona o boji proti terorismu dne 30. června 2006, který byl schválen v souvislosti s obnoveným a pokračujícím zastrašováním, násilím a terorismem ze strany PKK; vyzývá turecké orgány, aby zajistily, že jeho uplatňování již nebude omezovat uplatňování základních práv a svobod a že nastolí správnou rovnováhu mezi nutností zajišťovat bezpečnost a zárukami lidských práv; zdůrazňuje zejména význam striktní a úzce vymezené definice teroristického činu, úplných záruk svobody projevu a svobody médií, včetně svobody vyjadřovat demokratickými prostředky svůj názor v jakékoli věci, přiměřených trestů za teroristické trestné činy, plných práv na obhajobu v souladu s evropskými standardy, plné odpovědnosti za zločiny spáchané bezpečnostními složkami nebo funkcionáři zpravodajských služeb a nejvyšší opatrnosti ve vymezování případů, kdy jsou příslušníci bezpečnostních složek oprávněni použít střelné zbraně;
7. konstatuje, že pokud bude existovat nepřetržitá potřeba označit některé organizace spojené s teroristickými činy za teroristické organizace, což bude mít nepříznivé právní důsledky, měl by být takový postup průhledný a objektivní a dotyčné organizace by měly mít možnost odvolat se k nezávislému soudnímu orgánu;
8. uznává význam zákona o odškodnění obětí terorismu, který se vztahuje jak na oběti teroristických činů, tak na oběti protiteroristických operací prováděných státem; lituje, že tento zákon nesplňuje všechna očekávání, protože komise vyhodnocující ztráty jsou podle zákona nedostatečně vybaveny k tomu, aby mohly náležitě plnit své úkoly;
9. vyzývá Turecko, aby zabezpečilo rovné zacházení před zákonem všem tureckým občanům po celou dobu právního řízení, včetně vyšetřování, soudu, vynesení rozsudku a vazby, bez výjimek pro vládní úředníky, příslušníky armády nebo příslušníky bezpečnostních sil; zdůrazňuje, že v boji proti beztrestnosti a v souladu s budováním veřejné důvěry v prosazování právních předpisů je důležité, aby úředníci, kteří jsou obviněni z trestných činů, byli zadrženi a uvězněni na základě stejných kritérií jako ostatní osoby podezřelé ze spáchání trestných činů;
10. vyzývá Turecko, aby zrušilo nebo pozměnilo v co nejkratší lhůtě ta ustanovení trestního zákoníku (např. články 216, 277, 285, 288, 301, 305 a 318), která umožňují svévolný výklad ze strany soudců a státních zástupců a vedou k vydávání rozsudků, jež jsou v rozporu se svobodou projevu a svobodou tisku, a představují tudíž ohrožení lidských práv a svobod a mají negativní vliv na pokrok v oblasti demokracie;
11. vyjadřuje politování nad odsouzením Hranta Dinka dne 12. července 2006 kasačním soudem na základě článku 301 tureckého trestního zákoníku; konstatuje, že soudy nevytvořily pozitivní precedens při výkladu ustanovení trestního zákoníku v souladu s příslušnými standardy EU;
12. bere na vědomí, že došlo ke zdokonalení právních předpisů, což je výsledkem úsilí, které turecká vláda vyvíjí od roku 2002 ve věci nulové tolerance vůči mučení, čímž plní doporučení Evropského parlamentu; uznává také klesající míru špatného zacházení ze strany úředníků donucovacích orgánů konstatovanou ve zprávě Evropského výboru pro prevenci mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení; zdůrazňuje, že jsou potřeba účinnější prováděcí opatření, jak ukazují přetrvávající hlášené případy mučení a špatného zacházení, a to zvláště na jihovýchodě země, ze strany úředníků donucovacích orgánů, kteří často požívají beztrestnosti což zachycuje mimo jiné zpráva organizace Amnesty International za rok 2006; vyzývá Turecko, aby ratifikovalo Opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání; vyjadřuje obavy o kvalitu prosazování práva na místní úrovni, jež nedosahuje standardů běžných v EU;
13. v souladu s bojem proti všem pozůstatkům beztrestnosti a v souladu s posilováním mezinárodní ochrany lidských práv zdůrazňuje, že je důležité, aby Turecko ratifikovalo Římský statut ICC;
14. bere na vědomí, že došlo ke zdokonalení právních předpisů, což je výsledkem úsilí, které turecká vláda vyvíjí od roku 2002 ve věci boje proti korupci; vyzývá turecké orgány, aby se vší rozhodností pokračovaly v boji proti korupci na místní úrovni; připomíná doporučení vydaná Skupinou států proti korupci v březnu 2006 a vyzývá Turecko, aby je uplatňovalo;
15. lituje, že v zemi ve věznicích dodnes neexistuje žádný fungující monitorovací systém organizací na ochranu lidských práv;
16. konstatuje, že bylo dosaženo určitého pokroku ve věci práv žen poté, co vstoupil v platnost nový trestní zákoník; zdůrazňuje však, že nerespektování práv žen v Turecku je i nadále předmětem vážného znepokojení, a zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí, aby byly vymýceny diskriminační praktiky a násilí páchané na ženách a aby bylo zřízeno větší množství krizových center pro ženy v těžké životní situaci a to ve spolupráci se subjekty občanské společnosti zaměřenými na práva žen a za dostatečné finanční podpory vyzývá Turecko, aby vystupňovalo své úsilí o zajištění toho, aby ženy mohly plně uplatnit své právo na vzdělání a zaměstnání; bere na vědomí určitý pokrok v boji proti zločinům z důvodu cti od doby, co byl trest zvýšen na doživotní odnětí svobody, ale vyjadřuje své obavy ohledně rychlého nárůstu údajných sebevražd žen v jihovýchodním Turecku; v této souvislosti vítá informační kampaně, které v Turecku organizují nevládní organizace a tisk;
17. vyzývá turecké orgány, aby vstoupily do stálého dialogu s Evropským parlamentem o právech žen v Turecku a aby v tomto ohledu vzaly na vědomí jeho druhé usnesení o úloze žen v Turecku v sociálním, hospodářském a politickém životě, o němž se má v roce 2006 jednat v Evropském parlamentu;
18. konstatuje, že ženy v Turecku tvoří 50 % všech absolventů vysokých škol a 40 % vysoce kvalifikovaných pracovníků včetně právníků a lékařů;
19. vítá iniciativu pro sociální začlenění, kterou nedávno zahájila turecká vláda, zaměřenou na podporu nárůstu počtu pracovních míst systémem finančních pobídek v 49 hospodářsky zaostalých oblastech;
20. vyjadřuje vážné znepokojení ohledně nepokojů, které propukly v městečku Şemdinli a při nichž došlo i k pumovému útoku na knihkupectví, údajně zosnovanému tureckými bezpečnostními silami, v jejichž důsledku byl zbaven funkce státní zástupce Ferhat Sarikaya, jenž byl vyšetřován tureckým parlamentem; zdůrazňuje, že má vážné obavy ohledně stále trvající – nemáme-li říci znovu se zvyšující – role armády v turecké společnosti; zdůrazňuje, že objektivní a nepředpojaté vyšetřování jsou nezbytnými předpoklady k obnovení důvěry veřejnosti a k zajištění důvěryhodnosti soudního systému; vyzývá proto ke zveřejnění vyšetřovací zprávy tureckého Velkého národního shromáždění;
21. zastává názor, že čisté, ústavní oddělení civilních a vojenských, politických a institucionálních rolí v Turecku je podmínkou, která musí být splněna, pokud se má vážně mluvit o tureckém přistoupení k EU;
22. znovu vyzývá k reformě volebního systému tím, že by se snížila desetiprocentní hranice a zajistilo se tak širší zastoupení politických sil a menšin ve Velkém národním shromáždění; v této souvislosti vítá současnou diskusi o reformně volebního systému;
23. připomíná, že považuje přípravu nové ústavy za další a pravděpodobně nezbytné vyjádření velmi zásadní povahy změn požadovaných v souvislosti s členstvím v EU, a konstatuje, že moderní ústava může být základem pro modernizaci tureckého státu;
24. ostře odsuzuje vraždu soudce tureckého nejvyššího soudu; vyjadřuje obavy ohledně nedostatečné úrovně ochrany, kterou policie těmto soudcům poskytuje, a to přes jasně a veřejně vyslovené hrozby; vyzývá tureckou vládu, aby tuto situaci napravila;
25. odsuzuje nedávné pumové útoky, ke kterým došlo v několika tureckých městech; vyjadřuje soustrast obětem těchto i předešlých útoků;
26. vyzývá tureckou vládu, aby použila environmentální standardy EU na projekty, u nichž se očekává, že způsobí možné škody na životním prostředí, např. navrhovaný zlatý důl v Bergamě a další srovnatelné těžební projekty, přehrada Yortanli, která se již buduje, přehrada Ilisu, jejichž důsledkem může být zničení historicky významných oblastí, např. Hasankeyf (která by byla zatopena přehradou Ilisu) a Allionoi (která by byla zatopena přehradou Allini) a další projekty přehrad plánované v údolí Munzur a u Yusufeli v provincii Artvin;
Lidská práva a ochrana menšin
27. vyjadřuje politování nad tím, že za poslední rok došlo pouze k omezenému pokroku v oblasti základních práv a svobod; odsuzuje porušování lidských práv a svobod a překážky kladené uplatňování těchto práv a svobod;
28. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Turecko dodržovalo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod včetně úplného a včasného výkonu všech rozsudků ESLP;
29. je znepokojen počtem žadatelů o azyl, kteří odešli z Turecka do průmyslových zemí v roce 2005; vnímá tuto skutečnost jako ukazatel nedostatečné činnosti Turecka buď v oblasti správy vlastních hranic, nebo v oblasti spravedlnosti, tolerance a ochrany lidských práv; současně bere na vědomí pokrok dosažený v období let 2001–2005, kdy se snížil o 65 % počet žadatelů o azyl pocházejících z Turecka na něco přes 10 000 v roce 2005;
30. připomíná Turecku svá doporučení nabádající je k reformě inspekčních orgánů, které v současné době dohlížejí na dodržování lidských práv, a možnost převedení jejich úkolů na nezávislé inspekční orgány, jimž by měly být poskytnuty dostatečné prostředky k tomu, aby mohly účinně vyvíjet svou činnost ve všech oblastech Turecka; měly by být rovněž oprávněny kdykoli provádět kontroly v policejních vazebních zařízeních a úzce při tom spolupracovat s nezávislými tureckými nevládními organizacemi působícími v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba upevnit a posílit akceschopnost orgánů, které podporují a prosazují lidská práva; vítá spolupráci Turecka se zvláštním zpravodajem pro mučení Rady pro lidská práva OSN a vyzývá Turecko, aby vůči všem zvláštním podmínkám Rady OSN pro lidská práva zachovalo současný vstřícný postoj;
31. respektuje citlivost, která existuje v zemi, v níž tvoří výraznou většinu sunnitští muslimové, ale připomíná Turecku, aby ochraňovalo významné kulturní a historické dědictví, které mu odkázala multikulturní, mnohonárodnostní a mnohonáboženská otomanská říše; vyjadřuje politování nad tím, že od zveřejnění výše uvedeného usnesení Parlamentu ze dne 28. září 2005 nebylo dosaženo žádného pokroku v oblasti náboženských svobod; zdůrazňuje, že právo občanů na svobodné vyznávání jakéhokoli náboženství nebo na příslušnost k jakékoli zvolené konfesi musí zahrnovat i skutečnost, že budou mít i podobné právní a správní podmínky pro praktikování svého náboženství, vytvoření svých obcí, vlastnění a správu majetku těchto obcí a výchovu duchovních;
32. ostře odsuzuje vraždu Andrey Santora, italského duchovního a misionáře;
33. opakovaně a v návaznosti na předchozí usnesení vyzývá turecké orgány, aby splnily své závazky ohledně svobody náboženství a aby učinily konkrétní kroky k odstranění překážek, s nimiž se potýkají náboženské menšiny, zejména pokud jde o jejich právní postavení, výchovu duchovních a jejich vlastnická práva (např. ekumenickému patriarchátu bylo v nedávných dobách vyvlastněno 30 nemovitostí); vyzývá k tomu, aby turecké orgány okamžitě zastavily veškeré konfiskace a prodeje nemovitostí, které patří náboženským obcím; vyzývá k okamžitému znovuotevření řecko-pravoslavného semináře v Chalki a k užívání církevního titulu ekumenický patriarcha na veřejnosti; vyzývá k ochraně a uznání Alevitů, včetně uznání domů Cem jako náboženských center; vyzývá k ochraně a uznání jezidiů a ke zřízení jezidských modliteben, a k tomu, aby byla veškerá výuka náboženství dobrovolná a nebyla vyhrazena pouze sunnitskému náboženství a k tomu, aby byly zavedeny alternativní předměty pro ty, kteří si nepřejí účastnit se náboženské výuky, při níž se probírají hodnoty, standardy a etické otázky; vyzývá k ochraně základních práv všech křesťanských menšin a společenství v Turecku (např. Řeků v Istanbulu a na Imbru a Tenedu);
34. doufá, že nadcházející návštěva papeže Benedikta XVI v Turecku přispěje k posílení mezináboženského a mezikulturního dialogu křesťanského a muslimského světa;
35. vyzývá turecké orgány, aby plně respektovaly a prováděly všechna rozhodnutí a aby postupovaly v souladu s jeho judikaturou Mezinárodního soudního dvora (MSD);
36. trvá na tom, že povinností Turecka je zajistit, aby byla plně zaručena ochrana základních práv všech náboženských obcí; požaduje, aby revidovaný návrh zákona o nadacích, určitě zohlednil doporučení Evropského parlamentu a Komise, byl v souladu se standardy EU a také vyhověl očekáváním nábožensky pluralitní turecké společnosti;
37. konstatuje, že v turecké společnosti dále pokračuje významná diskuse o nošení šátků na hlavu; zdůrazňuje, že v této oblasti neexistují žádná evropská pravidla, ale vyjadřuje svou naději, že v Turecku bude nalezen kompromis týkající se nošení šátků studentkami na vysokých školách;
38. opětně vyzývá turecké orgány, aby uplatňovaly standardy Mezinárodní organizace práce (MOP), pokud jde o práva odborových organizací, vyhnuly se politickým interferencím v rámci fungování odborů, zohledňovaly je při zákonodárných postupech a věnovaly zvláštní pozornost účasti žen na trhu práce, oceňuje nedávné úspěchy, jako je projekt v provincii Adana zaměřený na boj proti dětské práci, a současně vyzývá k zavedení dalších právních předpisů zakazujících zaměstnávání dětí; vítá poslední hodnocení MOP, ve kterém je Turecko uvedeno jako příklad úspěšného boje proti dětské práci, a vítá proto dlouhodobý cíl turecké vlády, kterým je odstranit nejhorší formy dětské práce do roku 2012;
39. vítá skutečnost, že bylo zahájeno vysílání v kurdském jazyce, což lze považovat za důležitý krok, pokud po něm bude následovat zrušení časových a jiných omezení a pokud bude tureckým občanům kurdského původu umožněno svobodně uplatňovat svá kulturní práva a právo na vzdělání;
40. připomíná, že ESLP doporučil Turecku, aby připravilo nový právní rámec pro osoby, které odmítají vojenskou službu z důvodu svědomí, a upozorňuje Turecko, že právo odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí je uznáno v Listině základních práv EU; proto vítá iniciativu ministerstva spravedlnosti s cílem legalizace práva odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí a za účelem návrhu zavedení náhradní vojenské služby v Turecku; je znepokojen, že podle nejnovějšího rozsudku tureckého vojenského soudu byla odsouzena osoba, která odmítala vojenskou službu z důvodu svědomí, k trestu odnětí svobody a že vojenský soud otevřeně odmítl následovat příslušné rozhodnutí ESLP; odsuzuje pokračující pronásledování novinářů a spisovatelů, kteří vyjádřili svoji podporu práva odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí;
41. výrazně podporuje činnosti demokratické turecké občanské společnosti, především "Turecké asociace pro lidská práva" a "Turecké nadace pro lidská práva"; uznává, že demokratické organizace tohoto druhu vykonávají neocenitelnou práci, především v oblasti sledování stavu lidských práv, což je vystavuje zastrašování, hrozbám a soudnímu řízení ze strany orgánů ankarské vlády;
42. vyzývá Komisi, aby činnostem výše zmíněných demokratických organizací, které zastupují tureckou občanskou společnost, poskytla úplnou a rozhodnou podporu, především z finančního hlediska;
43. důrazně odsuzuje xenofobní a rasistický Výbor Talata Paši, který řídí extremistické pravicové organizace, za hrubé porušování evropských zásad a také demonstrace popíračů v Lyonu a Berlíně, které uspořádaly stejné organizace; vyzývá Turecko, aby tento výbor zrušilo a zastavilo veškeré jeho činnosti;
Jihovýchodní část země
44. ostře odsuzuje nové propuknutí násilí vyvolané PKK; zdůrazňuje, že pro násilí páchané na tureckých občanech v různých částech země kteroukoli stranou konfliktu nelze nikdy nalézt slova omluvy; vyjadřuje Turecku solidaritu v jeho boji proti terorismu a vyzývá PKK k vyhlášení a dodržování okamžitého příměří;
45. vítá, že Strana pro demokratickou společnost nedávno vyzvala k uzavření příměří a k zahájení politických jednání týkajících se konfliktu na jihovýchodě Turecka, a žádá PKK, aby na tuto výzvu reagovala kladně;
46. konstatuje, že v současné době je velmi mnoho představitelů občanské společnosti souzeno a je každodenně zastrašováno, přičemž jednou z obětí je Mehdi Zana, manžel nositelky Sacharovovy ceny Evropského parlamentu Leyly Zany; vyzývá tureckou vládu, aby zrušila omezení, jež jsou stále uvalena na tyto představitele turecké demokratické občanské společnosti;
47. je hluboce znepokojen napětím, které v důsledku tohoto násilí vzniklo v jihovýchodní části země, a které představuje vážnou hrozbu pro mír a stabilitu v tomto regionu; zdůrazňuje význam dalšího pokroku ve snižování napětí ve východním a jihovýchodním Turecku, jehož musí být dosaženo, aby se zajistilo, že reformy budou udržitelné a důvěryhodné; vyzývá všechny strany, které jsou účastníky tohoto konfliktu, aby se zřekly užití násilí nebo řešení sporů násilnou cestou; domnívá se, že je důležité nerozšiřovat právní pojem terorismu tak, že by do působnosti tureckého zákona o boji proti terorismu spadaly neteroristické trestné činy, neboť zákon vágně a velmi široce definuje terorismus podle účelu nebo cílů místo toho, aby odkazoval na specifické trestné činy, což by mohlo ohrozit základní svobody;
48. vyjadřuje své přesvědčení, že výzva Strany pro demokratickou společnost určená zakázané PKK vyhlásit jednostranné příměří dává naději na zastavení začarovaného kruhu násilí v jihovýchodním Turecku i ve zbytku země;
49. vyzývá turecké orgány, aby uplatňovaly evropské standardy při zatýkání podezřelých osob a při jejich pobytu ve vazbě; vyzývá turecké orgány, aby v případech úmrtí ve vazbě nebo v důsledku domnělého násilí bezpečnostních sil umožnily přístup nezávislým patologům; vyslovuje obavu ohledně násilí na dětech, jehož důsledkem byli ranění při nepokojích v Diyarbakiru v březnu 2006; konstatuje, že nový zákon o ochraně dětí, jenž byl přijat v červenci 2005, není plně v souladu s mezinárodními standardy, pokud jde o ustanovení týkající se mladistvých delikventů;
50. vyzývá tureckou vládu, aby hledala demokratické řešení kurdské otázky poté, co ministerský předseda Erdoğan vystoupil v loňském roce s povzbudivým prohlášením; považuje za věc zásadního významu nalézt správnou míru rovnováhy mezi potřebou mít pod kontrolou bezpečnostní situaci, vyhnout se napětí mezi civilisty a armádou a účinným prosazováním politického dialogu a hospodářského a sociálního rozvoje v jihovýchodní oblasti a vypracovat komplexní strategii, pro niž budou vyčleněny odpovídající finanční prostředky; vyzývá tureckou vládu, aby investovala do sociálně-ekonomického rozvoje jihovýchodní části země, řešila existují velké rozdíly mezi průměrem země a východní a jihovýchodní částí, včetně otázek nezaměstnanosti, přístupu ke vzdělání a bydlení a zdravotní péče, a aby zahájila konstruktivní dialog s mírumilovnými partnery; vyzývá představitele kurdského společenství, aby kladně reagovali na každý dialog s tureckou vládou, který se bude plně držet zásady nenásilí; v této souvislosti připomíná, že je důležité, aby bylo kurdským představitelům umožněno plně se účastnit demokratického procesu, a to snížením hranice volitelnosti, zdůrazňuje nutnost vytvoření účinné decentralizované správy;
51. vyjadřuje své přesvědčení, že finanční prostředky nezbytné pro program rozvoje a investic v jihozápadní oblasti nemůže poskytnout Turecko samo, a za tím účelem by se měl vytvořit širší mezinárodní rámec; vyzývá tureckou vládu a Evropskou komisi, aby prověřily, jak dalece by se v této souvislosti mohlo využít předvstupní pomoci EU;
52. vítá přijetí zákona o vnitřně vysídlených osobách jenž, pokud bude uplatňován účinným způsobem, by mohl posloužit jako důležitý nástroj k nápravě situace; konstatuje však, že trvalá přítomnost obecních hlídek a nové propuknutí násilí ztěžuje uplatňování práva na návrat; v důsledku toho naléhavě žádá turecké orgány, aby odzbrojily obecní hlídky a celý systém obecních hlídek zrušily;
53. vyzývá tureckou vládu, aby dala najevo své odhodlání nalézt politické řešení kurdské otázky tím, že se setká a zahájí jednání se Stranou pro demokratickou společnost, legitimní prokurdskou politickou stranou, která vyzývá k uzavření příměří a k politickému dialogu;
Regionální problematika a vnější vztahy
54. vítá jmenování Istanbulu Evropským hlavním městem kultury na rok 2010;
55. znovu potvrzuje své přesvědčení, že moderní, demokratické a sekulární Turecko, pokud se postupně přizpůsobí politikám členských států EU, by mohlo hrát konstruktivní a stabilizující úlohu při prosazování porozumění mezi civilizacemi a mezi Evropskou unií a zeměmi tohoto regionu, především Blízkého východu; vítá v tomto ohledu rozhodnutí turecké vlády a parlamentu zúčastnit se vyslání mírových jednotek OSN do Libanonu;
56. bere na vědomí návrh Turecka na ustavení výboru odborníků, který by měl být pod záštitou OSN s cílem přenést se přes tragické zkušenosti z minulosti, a rovněž stanovisko Arménie k tomuto návrhu; vyzývá tureckou i arménskou vládu, aby pokračovaly v procesu usmiřování, jenž by měl vést k oboustranně přijatelnému návrhu; vítá skutečnost, že nedávné diskuse v Turecku představují alespoň začátek debaty o citlivé historii v souvislosti s Arménií; zdůrazňuje, že ačkoli uznání arménské genocidy není formálně jedním z Kodaňských kritérií, je pro Turecko na cestě k přistoupení nutné vyrovnat se se svou minulostí; proto vyzývá turecké orgány, aby usnadnily práci badatelů, intelektuálů a akademických pracovníků, kteří se zabývají otázkou arménské genocidy tím, že jim zajistí přístup do historických archivů a poskytne jim všechny příslušné dokumenty; vyzývá Turecko, aby učinilo potřebné kroky, a to bez jakýchkoli předběžných podmínek, k navázání diplomatických a dobrých sousedských vztahů s Arménií, aby zrušilo hospodářské embargo a aby co nejdříve otevřelo společné hranice v souladu s usneseními, která Evropský parlament přijal v období 1987–2005, v souladu s naplněním krátkodobých priorit přístupového partnerství a požadavky rámce jednání o "mírovém urovnání hraničních sporů", což je obojí povinné pro vstup do EU; věří, že podobný postoj by mělo Turecko zaujmout i v případě ostatních menšin (např. řeckých obyvatel Pontu a Asyřanů);
57. vyzývá Turecko, aby se zavázalo k dobrým sousedským vztahům; v této souvislosti by Turecko mělo upustit od všech hrozeb vůči sousedním zemím (např. hrozba "casus belli" vůči Řecku týkající se práva určovat rozsah svých teritoriálních vod) a také od vojenských aktivit vyvolávajících napětí (např. přetrvávajícího porušování pravidel letové informační oblasti Athén a řeckého vzdušného prostoru), které ohrožují i bezpečnost letecké navigace, dobré sousedské vztahy a jež by mohly negativně ovlivnit přístupový proces; žádá Turecko, aby v souladu s Chartou OSN a dalšími příslušnými mezinárodními úmluvami zintenzívnilo své úsilí o řešení nevyřešených sporů se všemi svými sousedy; věří, že jak je stanoveno v závěrech předsednictví z jednání Evropské rady v Helsinkách z 10.−11. prosince 1999 a v krátkodobých prioritách přístupového partnerství, v případě, že nedojde k urovnání, by sporné otázky týkající se hranic (např. určení hranic v oblasti kontinentálního šelfu Egejského moře) měly být předány MSD ke konečnému a povinnému urovnání;
58. vyjadřuje zklamání nad tím, že přes své smluvní závazky Turecko i nadále ponechává v platnosti omezující opatření vůči plavidlům plujícím pod kyperskou vlajkou a plavidlům připlouvajícím z přístavů v Kyperské republice a odpírá jim vstup do tureckých přístavů; že uplatňuje tato opatření také vůči kyperským letadlům, kterým je odpíráno právo přeletu nad Tureckem a přistávat na tureckých letištích; připomíná Turecku, že takový postup představuje ze strany Turecka porušení Ankarské dohody, dohody o celní unii a dodatkového protokolu, neboť restriktivní opatření porušují zásadu volného pohybu zboží; usiluje o spolupráci s tureckými orgány, aby jim v tomto ohledu umožnily beze zbytku splnit jejich povinnosti bez snahy o zhoršení domácího politického napětí v protikladu k zájmu o dlouhodobé usmíření na Kypru; vyjadřuje politování nad tím, že Turecko trvá na svých vetech proti účasti Kypru v mezinárodních organizacích a na mnohostranných dohodách;
59. vyzývá Turecko, aby co nejdříve přijalo konkrétní kroky pro normalizaci dvoustranných vztahů mezi Tureckem a všemi členskými státy EU včetně Kyperské republiky, v tomto ohledu připomíná výše uvedené prohlášení Rady ze dne 21. září 2005;
60. bere na vědomí současné potíže ve spolupráci mezi EU a NATO a vyzývá Turecko, aby přehodnotilo svůj postoj k začlenění všech členských států EU;
61. připomíná Turecku, že uznání všech členských států, včetně Kyperské republiky, je nezbytnou součástí procesu přistoupení; vyzývá Turecko, aby co nejdříve přijalo konkrétní kroky pro normalizaci dvoustranných vztahů s Kyperskou republikou; vyzývá Turecko, aby v plném rozsahu provedlo ustanovení vyplývající z dohody o přidružení a z dodatkového protokolu a také z priorit vyplývajících z přístupového partnerství; vyzývá turecké orgány, aby si zachovaly konstruktivní postoj při hledání celkového urovnání kyperské otázky v rámci OSN, jež bude přijatelné pro kyperské Řeky i kyperské Turky a bude navazovat na předchozí práci OSN a jež by vedlo ke spravedlivému řešení založenému na zásadách, na nichž spočívá EU, a rovněž na acquis, a aby v souladu s příslušnými rezolucemi OSN co nejdříve stáhly podle konkrétního časového plánu své jednotky; vítá schůzku panů Papadopoulose a Talata, která se uskutečnila dne 3. července 2006 a vedla k dohodě ze dne 8. července 2006; podporuje další kontakty v zájmu pokračování dialogu, který by měl vést k úplnému urovná;
62. vyzývá obě strany, aby zaujaly konstruktivní postoj při hledání celkového urovnání kyperské otázky v rámci OSN, jež bude založeno na zásadách, na nichž spočívá EU;
63. zdůrazňuje, že by stažení tureckých vojáků mohlo usnadnit obnovení podstatných jednání, a v souladu s příslušnými rezolucemi OSN vyzývá tureckou vládu, aby se turecké jednotky co nejdříve stáhly podle konkrétního časového plánu;
64. vítá vytvoření nástroje finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru v souladu se závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 27. února 2006; podporuje Komisi v úsilí zaměřeném na využívání těchto prostředků; vyzývá Radu, aby se znovu bez zbytečných odkladů pokusila o dosažení dohody o opatřeních k usnadnění obchodu se severní částí Kypru, která se dále zaměří i na možnou kontrolu přístavu Famagusta pod záštitou EU a OSN; v souladu s jednomyslným rozhodnutím Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 27. února 2006, na základě závěrů Rady ze dne 26. dubna 2004, s ohledem na jednání vedená za lucemburského předsednictví a na základě protokolu č. 10 aktu o přistoupení Kyperské republiky a dalších devíti zemí a vyzývá kyperskou i tureckou vládu, aby přijaly nové iniciativy s cílem posílit vazby mezi těmito dvěma společenstvími na jejich cestě ke vzájemné důvěře;
65. vítá pozitivní vývoj v tureckém hospodářství, které je vnímáno jako plně funkční tržní hospodářství a které zaznamenalo vysokou úroveň růstu (zhruba 7,6 % v roce 2005), a významný a rostoucí objem přímých zahraničních investic; avšak zůstává znepokojen současnou výší schodku, která nadále roste, a vysokou mírou nezaměstnanosti (zhruba 10,9 % v březnu 2006); vyzývá tureckou vládu, aby rozvíjela úsilí o přeměnu pozitivní dynamiky v udržitelný růst a makroekonomickou stabilitu za současné snahy o zmenšení výrazných regionálních rozdílů v oblasti socioekonomického rozvoje, co se týče příjmů, zdraví, přístupu ke vzdělání, trhu práce a ostatních životních podmínek (v istanbulském regionu je příjem na obyvatele o 43 % vyšší než národní průměr a zhruba čtyřikrát vyšší než příjem na obyvatele v nejchudším regionu);
66. konstatuje, že přes celkový úspěch celní unie existuje určitý počet dlouho očekávaných nesplněných závazků Turecka, týkajících se především existujících technických překážek obchodu, například zákaz dovozu hovězího masa, nedostatečnou angažovanost v oblasti státní pomoci a závažné mezery v oblasti dodržování práv duševního vlastnictví; vyzývá Turecko, aby neodkladně uskutečnilo pokrok v této oblasti, a připomíná mu nezbytnost respektovat své povinnosti stanovené dohodou o celní unii;
Jednání
67. připomíná Turecku, že Komise má na základě rozhodnutí Rady podat v roce 2006 zprávu o úplném provádění dodatkového protokolu ze strany Turecka, a že nedostatečný pokrok v této věci bude mít závažný dopad na průběh jednání a mohl by případně vést i k jejich zastavení;
68. zdůrazňuje potřebu přesného, strukturovaného a důkladného výzkumu a statistických údajů jako základu pro vytváření politik v Turecku a pro vytváření politik EU vůči Turecku;
69. lituje, že se Turecko dále staví proti členství Kypru v mezinárodních organizacích a mechanismech, jako jsou OECD, Kontrolní režim raketových technologií, Černomořská spolupráce a Wassenaarské ujednání; vyzývá Turecko, aby co nejdříve změnilo tuto politiku vůči Kyperské republice;
70. zdůrazňuje nezbytnost zintenzivnění dialogu mezi EU a Tureckem v oblasti energetické bezpečnosti, protože diverzifikace cest pro dodávky energetických surovin je v oboustranném zájmu;
71. očekává, že v souladu s předchozími usneseními a s postojem Rady a Komise budou krátkodobé priority stanovené v přístupovém partnerství splněny před koncem roku 2007 a střednědobé priority před koncem roku 2009; zdůrazňuje, že prioritou by se mělo stát úplné splnění politických kritérií v první fázi jednání a že dosažení těchto jasně stanovených cílů je podmínkou toho, aby jednání mohla pokračovat;
72. vítá návrh předsednictví EU, aby se o politických kritériích debatovalo po celou dobu jednání, počínaje kapitolou o vzdělávání a kultuře; velmi lituje toho, že ve věci tohoto návrhu nebylo dosaženo konsenzu, a že o politických kritériích se z toho důvodu bude diskutovat až při jednáních o určitých oblastech politiky; zdůrazňuje, že tato skutečnost klade ještě větší důraz na dodržování dohodnutých lhůt pro dosažení krátkodobých a střednědobých priorit stanovených v přístupovém partnerství (před koncem roku 2007, případně před koncem roku 2009), aby byly zabezpečeny potřebné politické reformy a důvěryhodnost procesu přistoupení jako takového;
73. zdůrazňuje, že ve vlastním zájmu Turecka – a s cílem zachovat důvěru v nezvratnost procesu reforem – je důležité, aby reformy dostaly impuls zevnitř země, z podnětu orgánů samých, a to jak civilních a vojenských, tak i občanské společnosti, a aby nebyly pouze výsledkem vnějšího tlaku na Turecko;
74. domnívá se, že je pro tureckou vládu rovněž důležité, aby vyvinula zvýšené úsilí při objasňování veřejnosti, že z procesu přistoupení Turecka k EU vyplývá pokračování domácích reforem, přičemž měřítkem jejich úspěchu není splnění určitých jednotlivých opatření, nýbrž dosažení evropských standardů s ohledem na demokratizaci a politickou liberalizaci s cílem změnit nejen určité postupy, ale rovněž smýšlení veřejnosti i úředníků;
75. bere na vědomí úmysl turecké vlády pokračovat v budování jaderných reaktorů s cílem vyrábět jadernou energii pro mírové účely; vyzývá tureckou vládu, aby se zavázala k plnému respektování podmínek stanovených Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a k plné spolupráci s ní za účelem bezpečnosti reaktorů a ochrany životního prostředí; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala provádění acquis communautaire během přístupových jednání;
76. zdůrazňuje, že zahájení jednání je začátkem dlouhodobého procesu, který je již ze své podstaty procesem s otevřeným koncem, a tudíž a priori a automaticky nevede k přistoupení; avšak zdůrazňuje, že cílem jednání je členství Turecka v EU, ale realizace tohoto úsilí bude záviset na oboustranné snaze;
77. zdůrazňuje, že Komise doporučí Radě, která rozhodne kvalifikovanou většinou, přerušení jednání v případě, že by docházelo k vážnému a opakovanému porušování zásad demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu a zásad mezinárodního práva;
78. domnívá se, že bez ohledu na to, zda jednání budou či nebudou úspěšně završena, musí vztahy mezi EU a Tureckem poskytovat jistotu, že Turecko zůstává pevně ukotveno v evropských strukturách;
79. připomíná, že schopnost EU absorbovat Turecko a přitom si udržet dostatek energie k integraci je důležitou věcí, nad níž je třeba se v obecném zájmu, a to jak EU, tak i Turecka, zamyslet; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nemohla předložit v roce 2005 hodnotící zprávu ke studii dopadu; žádá, aby mu byla v roce 2006 poskytnuta hodnotící zpráva k dopadové studii; domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby EU v pravý čas předložila předběžné institucionální a finanční podmínky tureckého přistoupení; proto připomíná, že Smlouva z Nice není přijatelným základem pro další rozhodování o přistoupení jakéhokoliv dalšího nového členského státu, a proto požaduje, aby v rámci ústavního procesu vstoupily v platnost nezbytné reformy; připomíná, že dopad přistoupení Turecka na rozpočet může být úplně vyhodnocen v kontextu finančního rámce od roku 2014 dále; proto očekává, že Komise podá zprávu o absorpční schopnosti Unie před zasedáním Evropské rady v prosinci 2006;
80. zdůrazňuje, že na rozdíl od předchozích jednání může být v případě Turecka nezbytné průběžně a intenzivně informovat evropskou veřejnost o samotných jednáních a o souvisejícím tureckém pokroku;
o o o
81. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, předsedovi Evropského soudu pro lidská práva a vládě a parlamentu Turecka.