Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (KOM(2006)0500 – C6-0335/2006 – 2006/0172(CNS))

P6_TA(2006)0468 A6-0377/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0500)(1),

-   s ohledem na články 36 a 37 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0335/2006),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0377/2006),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady, kterou se stanoví rámec pro spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, odborné přípravy a mládeže (KOM(2006)0274 – C6-0255/2006 – 2006/0096(CNS))

P6_TA(2006)0469 A6-0338/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2006)0274)(1),

-   s ohledem na čl. 300 odst. 2 první pododstavec a na články 149 a 150 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0255/2006),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0338/2006),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě Kanady.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými, kterou se obnovuje program spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy (KOM(2006)0180 – C6-0174/2006 – 2006/0061(CNS))

P6_TA(2006)0470 A6-0339/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2006)0180)(1),

-   s ohledem na čl. 300 odst. 2 první pododstavec a články 149 a 150 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0174/2006),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0339/2006),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě Spojených států amerických.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a nařízení Rady (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 (KOM(2005)0676 – C6-0442/2005 – 2005/0258(COD))

P6_TA(2006)0471 A6-0346/2006

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0676)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 42 a 308 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0442/2005),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0346/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. listopadu 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 42 a 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Některé přílohy nařízení (EHS) č. 1408/71 je třeba upravit s cílem zohlednit změny právních předpisů některých členských států.

(2)  Nařízení (EHS) č. 1408/71 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(3)  Aby bylo možné zaručit, že bude zásadní reforma systému zdravotního pojištění v Nizozemsku, která vstoupila v účinnost od 1. ledna 2006, od téhož dne správně zohledněna v evropských koordinačních předpisech, čímž bude zajištěna právní jistota týkající se koordinace dávek v nemoci, je nutné zajistit, aby změny příloh I a VI nařízení (EHS) č. 1408/71, které se týkají reformy systému zdravotního pojištění v Nizozemsku, platily se zpětnou účinností od 1. ledna 2006.

(4)  Pro přijetí vhodných opatření v oblasti sociálního zabezpečení pro jiné než zaměstnané osoby nestanoví Smlouva žádné jiné pravomoci než ty, které jsou uvedeny v článku 308,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I, II, IIa, III, IV a VI nařízení (EHS) č. 1408/71 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Bod 1 písm. b) a bod 6 písm. b) přílohy týkající se Nizozemska se použijí s účinností od 1. ledna 2006, s výjimkou oddílu "Q. Nizozemsko" bod 1 písm. f) šestá odrážka přílohy VI nařízení (EHS) č. 1408/71 doplněného bodem 6 písm. b) přílohy tohoto nařízení, který se použije ode dne stanoveného v prvním odstavci tohoto článku.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Přílohy nařízení (EHS) č. 1408/71 se mění takto:

1.  Příloha I se mění takto:

2.  V příloze II části III se oddíl "R. RAKOUSKO" nahrazuje tímto:

R.  RAKOUSKO

Žádné.

3.  Příloha IIa se mění takto:

4.  V části A přílohy III se zrušuje bod 187.

5.  Příloha IV se mění takto:

6.  Příloha VI se mění takto:

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Stanovisko ze dne ... (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2006.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře (KOM(2006)0154 – C6-0137/2006 – 2006/0056(CNS))

P6_TA(2006)0472 A6-0331/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0154)(1),

-   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0137/2006),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0331/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 5a (nový) (5a) Akvakultura není jediným zdrojem možného šíření cizích druhů ve vodním prostředí. Další činnosti, kterými jsou mimo jiné užívání balastové vody a obchodování s okrasnými rybami, mají z hlediska environmnentálních rizik zřejmě významnější dopad a vyžadují zvláštní správní opatření. Měly by být vyvinuty ucelené strategie, které by integrovaným způsobem řešily problém cizích druhů. Dokud však tato strategie nebude zavedena, je vhodné přijmout odvětvová opatření, jako jsou ta, jež jsou navržena v tomto nařízení. Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 5b (nový) (5b) Měly by být vyvíjeny specifické strategie proti zavedení geneticky modifikovaných druhů do evropského odvětví chovu ryb i pro kontrolu pohybu oplodněných vajíček. Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 8a (nový) (8a) Je třeba zohlednit, že pohyb cizích a místně se nevyskytujících druhů, které mají být chovány v uzavřených zařízeních akvakultury, jež jsou bezpečná a jež představují velmi malé riziko úniku, by za normálních okolností neměl podléhat předchozímu posouzení rizika pro životní prostředí. Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 9a (nový) (9a) Některé cizí druhy byly dlouhou dobu běžně využívány v akvakultuře a zkušenosti ukázaly, že environmentální rizika s nimi spojená jsou minimální. K souvisejícím činnostem by tedy mělo být přistupováno zvláštním způsobem, který umožní jejich rozvoj bez další administrativní zátěže. Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 9b (nový) (9b) Vzhledem k finančním a institucionálním dopadům tohoto nařízení pro zúčastněné strany je vhodné stanovit přiměřené přechodné období mezi jeho vstupem v platnost a dnem, od kdy se použije. Pozměňovací návrh 6 Čl. 2 odst. 4a (nový) 4a. Při provádění tohoto nařízení by měla být zohledněna skutečnost, že uzavřená zařízení akvakultury definovaná v čl. 3 odst. 3 představují nižší riziko úniku. Pozměňovací návrh 7 Čl. 2 odst. 5a (nový) 5a. Toto nařízení, kromě článků 3 a 4, se nevztahuje na druhy, které se více než 30 let běžně využívají v akvakultuře a jejichž únik do přirozeného prostředí nepředstavuje environmentální riziko. Komise postupem stanoveným v čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 a na základě vědeckých poznatků sestaví před vstupem tohoto nařízení v platnost seznam těchto druhů. Pozměňovací návrh 8 Článek 5 Členské státy určí příslušný orgán odpovědný za plnění požadavků tohoto nařízení (dále jen "příslušný orgán"). Každý příslušný orgán jmenuje poradní výbor, který mu bude nápomocen a jehož složení bude odpovídat potřebným odborným znalostem v oblasti biologie a ekologie (dále jen "poradní výbor"). Členské státy určí příslušný orgán odpovědný za plnění požadavků tohoto nařízení (dále jen "příslušný orgán"). Každý příslušný orgán jmenuje poradní výbor, který mu bude nápomocen a jehož složení bude odpovídat potřebným odborným znalostem v oblasti biologie a ekologie (dále jen "poradní výbor"). V případě, že byly pravomoci za řízení činností v oblasti akvakultury převedeny na regionální nebo subregionální subjekty, mohou být tyto příslušné orgány a poradní výbory určeny těmito regionálními nebo podregionálními subjekty. Pozměňovací návrh 9 Čl. 6 odst. 1 1.  Jakýkoli subjekt zamýšlející provést vysazení nebo přesun vodního organismu požádá příslušný orgán přijímajícího členského státu o povolení. Podávané žádosti se mohou týkat několika přemístění, k nimž má dojít v období nanejvýš pěti let. 1.  Jakýkoli subjekt zamýšlející provést vysazení nebo přesun vodního organismu požádá příslušný orgán přijímajícího členského státu o povolení. Podávané žádosti se mohou týkat několika přemístění, k nimž má dojít v období nanejvýš sedmi let. Pozměňovací návrh 10 Čl. 10 odst. 1 1.  Žadatel musí být písemně uvědomen o rozhodnutí vydat, nebo nevydat povolení v přiměřené lhůtě, v každém případě do jednoho roku ode dne podání žádosti. 1.  Žadatel musí být písemně uvědomen o rozhodnutí vydat, nebo nevydat povolení v přiměřené lhůtě, v každém případě do šesti měsíců ode dne podání žádosti. Pozměňovací návrh 11 Článek 12 Jestliže dojde k nepředvídaným událostem s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace, může příslušný orgán povolení v libovolném okamžiku odejmout. Jestliže dojde k nepředvídaným událostem s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace, může příslušný orgán povolení v libovolném okamžiku odejmout. Jakýkoli případ odnětí povolení musí být vědecky zdůvodněn. Pozměňovací návrh 12 Čl. 25 odst. 1a (nový) Použije se od ...* ____________________ * Dvanáct měsíců po vstupu v platnost

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 104/2000 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (KOM(2006)0233 – C6-0202/2006 –2006/0081 (CNS))

P6_TA(2006)0473 A6-0311/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM (2006)0233)(1),

-   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0202/2006),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0311/2006),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření změny Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (KOM(2006)0338 – C6-0276/2006 – 2006/0113(CNS))

P6_TA(2006)0474 A6-0336/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2006)0338)(1),

-   s ohledem na čl. 175 odst. 1 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0276/2006),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2005 o strategii EU pro konferenci o Aarhuské úmluvě v Almaty(2),

-   s ohledem na druhé zasedání smluvních stran (MOP-2) Aarhuské úmluvy, které proběhlo ve dnech 25. až 27. května 2005 v Almaty v Kazachstánu,

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0336/2006),

1.   schvaluje uzavření změny;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 383.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Rady o osvobození zboží dováženého osobami cestujícími z třetích zemí od daně z přidané hodnoty a spotřební daně (KOM(2006)0076 – C6-0078/2006 – 2006/0021(CNS))

P6_TA(2006)0475 A6-0361/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0076)(1),

-   s ohledem na článek 93 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0078/2006),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0361/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Čl. 3 bod 1a (nový) (1a) "cestujícími na trajektech nebo výletních lodích" se rozumí cestující, kteří využívají pravidelného námořního trajektu, zámořského parníku nebo výletní lodi na vzdálenost alespoň 50 km; Pozměňovací návrh 2 Čl. 8 odst. 1 pododstavec 1 1.  Členské státy osvobodí od DPH a spotřební daně zboží, jiné než uvedené v oddíle 3, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje EUR 220 na osobu. 1.  Členské státy osvobodí od DPH a spotřební daně zboží jiné než uvedené v oddíle 3, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 330 EUR na osobu. Pozměňovací návrh 3 Čl. 8 odst. 1 pododstavec 2 V případě cestujících v letecké dopravě činí částka osvobození od daní stanovená v prvním pododstavci EUR 500 V případě cestujících v letecké dopravě nebo cestujících na trajektech a výletních lodích činí částka osvobození od daní stanovená v prvním pododstavci 1000 EUR. Pozměňovací návrh 4 Čl. 8 odst. 2 2.  Členské státy mohou tuto částku snížit u cestujících mladších patnácti let bez ohledu na to, jaký dopravní prostředek používají. Částka osvobození od daní však nesmí být nižší než EUR 110. 2.  Členské státy mohou tuto částku snížit u cestujících mladších šestnácti let bez ohledu na to, jaký dopravní prostředek používají. Částka osvobozená od daní však nesmí být nižší než 110 EUR. Pozměňovací návrh 5 Čl. 9 odst. 2 2.  Členské státy mohou zvolit rozlišení mezi cestujícími v letecké dopravě a ostatními cestujícími, a to tak, že minimální množstevní omezení stanovená v odstavci 1 uplatní pouze v případě cestujících, kteří používají jinou než leteckou dopravou. 2.  Členské státy mohou zvolit rozlišení mezi cestujícími v letecké dopravě nebo cestujícími na trajektech a výletních lodích a ostatními cestujícími, a to tak, že minimální množstevní omezení stanovená v odstavci 1 uplatní pouze v případě cestujících, kteří používají jinou než leteckou dopravu, nebo cestujících na trajektech a výletních lodích. Pozměňovací návrh 6 Čl. 10 odst. 3 3.  Kromě osvobození od daní stanoveného v odstavci 1 osvobodí členské státy od DPH a spotřební daně celkem 4 litry tichých vín a 16 litrů piva. 3.  Kromě osvobození od daní stanoveného v odstavci 1 osvobodí členské státy od DPH a spotřební daně celkem 8 litrů tichých vín a 16 litrů piva. Pozměňovací návrh 7 Článek 11 Osvobození od daní podle článků 9 a 10 se nevztahuje na cestující mladší sedmnácti let. Osvobození od daní podle článků 9 a 10 se nevztahuje na cestující mladší osmnácti let. Pozměňovací návrh 8 Článek 12 V případě každého motorového dopravního prostředku členské státy osvobodí od DPH a spotřební daně pohonné hmoty obsažené v palivové nádrži a nejvýše 10 l pohonných hmot v přenosných nádržích, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy v oblasti držení a přepravy pohonných hmot. V případě každého motorového dopravního prostředku členské státy osvobodí od DPH a spotřební daně nejvýše 10 l pohonných hmot v přenosných nádržích přepravovaných v motorovém vozidle, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy v oblasti držení a přepravy pohonných hmot. Členské státy však mají právo sledovat rozsah benzínové turistiky provozované v jejich příhraničních oblastech ve snaze vyhnout se placení daní a přijmout opatření nezbytná k jejímu potírání. Pozměňovací návrh 9 Čl. 14 odst. 1 písm. a) a) osoby s bydlištěm v příhraničním území, vypouští se Pozměňovací návrh 10 Čl. 16 odst. 3a (nový) 3a. Peněžní částky uvedené v čl. 8 odst. 1 a 2 se upraví alespoň každých pět let nejméně o harmonizovaný index spotřebitelských cen nebo o oficiální údaje Eurostatu o průměrné míře inflace v členských státech – podle toho, který údaj bude vyšší, pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o první splátce třetího příspěvku Společenství do Evropské banky pro obnovu o rozvoj ve prospěch Fondu pro kryt reaktoru v Černobylu (KOM(2006)0305 – C6-0251/2006 – 2006/0102(CNS))

P6_TA(2006)0476 A6-0374/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0305)(1),

-   s ohledem na článek 203 Smlouvy o Euratomu,

-   s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0251/2006),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0374/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 119 odst. 2 Smlouvy Euratom změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít úmysl odchýlit se od textu schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Čl. 1 odst. 2 Rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu. Rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu. Příspěvek se uhradí z dostupných prostředků ročního rozpočtu. Pozměňovací návrh 2 Čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec Komise předá Účetnímu dvoru všechny relevantní informace a vyžádá si od EBRD všechny doplňující informace, které může Účetní dvůr požadovat, pokud jde o aspekty fungování Fondu pro kryt reaktoru v Černobylu související s příspěvkem Společenství. Komise předá rozpočtovému orgánu a Účetnímu dvoru všechny relevantní informace a poskytne všechny doplňující informace, které mohou požadovat, pokud jde o aspekty fungování Fondu pro kryt reaktoru v Černobylu související s příspěvkem Společenství.

(1) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci jménem Evropského společenství (KOM(2006)0082 – C6-0105/2006 –2006/0023(CNS))

P6_TA(2006)0477 A6-0380/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2006)0082)(1),

-   s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci ze dne 31. října 2003,

-   s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména na čl. 47 odst. 2, čl. 57 odst. 2, článek 95, čl. 107 odst. 5, článek 179, článek 181a, čl. 190 odst. 5, čl. 195 odst. 4, článek 199, čl. 207 odst. 3, čl. 218 odst. 2, čl. 223 poslední odstavec, čl. 224 předposlední odstavec, čl. 225a předposlední odstavec, čl. 245 odst. 2, čl. 248 odst. 4 poslední pododstavec, čl. 255 odst. 2, čl. 255 odst. 3, čl. 260 druhý odstavec, čl. 264 druhý odstavec, čl. 266 poslední odstavec, články 279, 280, 283 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0105/2006),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0380/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 4a (nový) (4a) Je nanejvýš důležité, aby všechny členské státy, které dosud nepodepsaly nebo neratifikovaly Úmluvu, tak bez dalšího prodlení učinily.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (KOM(2006)0237 – C6-0237/2006 – 2006/0082(CNS))

P6_TA(2006)0478 A6-0319/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0237)(1),

-   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0237/2006),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0319/2006),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   žádá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Rozhodnutí Evropského parlamentu k žádosti o ochranu imunity a výsad Gabriela Albertiniho (2006/2099(IMM))

P6_TA(2006)0479 A6-0378/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na žádost Gabriela Albertiniho o ochranu imunity předloženou dne 25. dubna 2006 v souvislosti se zahájením trestního řízení proti své osobě před obvodním soudem v Miláně a oznámenou na plenárním zasedání dnedne 27. dubna 2006,

-   poté, co Gabriele Albertini dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

-   s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976,

-   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986(1),

-   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0378/2006),

1.   rozhodl, že ochrání imunitu a výsady, kterých požívá Gabriele Albertini;

2.   pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Italské republiky.

(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, Sb. s. 195 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391.

Rozhodnutí Evropského parlamentu k žádosti o ochranu imunity a výsad Gabriele Albertiniho (2006/2122(IMM))

P6_TA(2006)0480 A6-0383/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na žádost Gabriela Albertiniho o ochranu imunity v souvislosti s trestním řízením, které proti němu bylo zahájeno u okresního soudu v Miláně, předloženou dne 28. dubna 2006 a oznámenou na plenárním zasedání dne 15. května 2006,

-   poté, co Gabriele Albertini dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

-   s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu o volbě poslanců Evropského parlamentu v přímých všeobecných volbách ze dne 20. září 1976,

-   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a ze dne 10. července 1986(1),

-   s ohledem na článek 68 Ústavy Italské republiky,

-   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0383/2006),

A.   vzhledem k tomu, že Gabriele Albertini je poslancem Evropského parlamentu, který byl zvolen v šestých přímých volbách konaných od 10. do 13. června 2004, a vzhledem k tomu, že Parlament ověřil jeho pověřovací listiny dne 14. prosince 2004(2),

B.   vzhledem k tomu, že v průběhu zasedání Evropského parlamentu požívají jeho poslanci na území vlastního státu imunit přiznávaných poslancům parlamentu vlastního státu, a vzhledem k tomu, že imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; vzhledem k tomu, že Evropský parlament je oprávněn svého poslance imunity zbavit(3),

C.   vzhledem k tomu, že ustanovení, které se na daný případ vztahuje, je článek 68 druhý pododstavec Italské ústavy, podle kterého je možné zahájit trestní řízení proti poslancům parlamentu bez jakýchkoli zvláštních formalit, neboť tento článek stanoví, že bez povolení sněmovny, jíž je tento poslanec členem, není možné prohledávat jeho osobu ani jeho obydlí a že není možné poslance zatknout ani jej jiným způsobem zbavit osobní svobody či jej držet ve vazbě, s výjimkou případů, kdy se jedná o provedení konečného rozsudku nebo pokud byl poslanec přistižen při páchání trestného činu, přičemž v případě flagrante delicto je zatčení povinné,

D.   vzhledem k tomu, že obvinění, která proti Gabriele Albertinimu podal úřad veřejného žalobce okresního soudu v Miláně, souvisí s předkládáním prázdných pozměňovacích návrhů v rámci rozpočtového procesu milánské městské rady se záměrem vyplnit je později na základě pozměňovacích návrhů předložených opozicí a vyhnout se tak předložení pozměňovacích návrhů po termínu, což by nebylo přípustné,

E.   vzhledem k tomu, že předkládání prázdných pozměňovacích návrhů lze považovat za aspekt politických praktik a politického života, a vzhledem k tomu, že pokud konečný zákon, k němuž se dané pozměňovací návrhy vztahují, nebyl přijat, patří tyto návrhy pouze k internímu postupu a nemají vnější dopad, zejména a především z hlediska trestního práva, neboť předkládání takovýchto pozměňovacích návrhů vede k neproveditelnému trestnému činu a každopádně neexistujícímu trestnému činu,

F.   vzhledem k tomu, že při jiných soudních řízeních (věc č. 9384/03 R.G.N.R.) tentýž okresní soud v Miláně poté, co byl vyzván, aby zvážil obvinění podobná těm, která byla podána proti Gabriele Albertinimu, tehdy však podané osobně Gabrielem Albertinim proti jeho politickým protivníkům, rozhodl, že k žalobě nejsou dostatečné důkazy a případ zamítl,

G.   vzhledem k tomu, že skutečnost, že tentýž soud zaujal zcela odlišný postoj ve dvou případech, jež jsou si do značné míry podobné, je případem bezdůvodného nerovného zacházení, což vede k domněnce, že trestní stíhání Gabriele Albertiniho je nespravedlivé,

H.   vzhledem k tomu, že je tato záležitost nesmírně citlivá a její dopad na výsadní práva Evropského parlamentu je nepřijatelný, neboť nerovné zacházení s osobou Gabriela Albertiniho není odůvodněno a vyvolává dojem, že jde o politicky motivované trestní stíhání,

I.   vzhledem k tomu, že jakýkoli případ politického pronásledování jednoho z poslanců Evropského parlamentu je útokem na bezúhonnost Parlamentu jako politického orgánu, jenž byl demokraticky zvolen evropskými národy, a odpovídá opovrhování Parlamentem,

J.   vzhledem k tomu, že diskriminační přístup italského soudu Gabriela Albertiniho poškozuje,

K.   vzhledem k tomu, pokud by statut poslanců Evropského parlamentu již vstoupil v platnost, což se zatím nestalo, přestože jej Parlament už dvakrát schválil v usnesení ze dne 5. prosince 2002(4) a v usnesení ze dne 17. prosince 2003(5), mohlo být řízení vedené proti Gabrieli Albertinimu pozastaveno,

1.   vyjadřuje politování nad tím, že Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 v současné podobě neposkytuje Evropskému parlamentu prostředky k tomu, aby učinil závazná opatření na ochranu Gabriela Albertiniho, a proto se rozhodl nechránit jeho imunitu;

2.   pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal úřadu veřejného žalobce okresního soudu v Miláně v souvislosti s trestním případem č. 8629/05 R.G.

(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Sb. rozh. [1964], s. 195 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Sb. rozh. [1986], s. 2391. (2) Rozhodnutí Evropského parlamentu o ověření pověřovacích listin (Úř. věst. C 226 E, 15.9.2005, s. 51) (3) Článek 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965. (4) Úř. věst. C 27 E, 30.1.2004, s. 139. (5) Úř. věst. C 91 E, 15.4.2004, s. 230.

Rozhodnutí Evropského parlamentu o žádosti o ochranu imunity a výsad Gérarda Onesty (2006/2121(IMM))

P6_TA(2006)0481 A6-0386/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na žádost Moniky Frassoni týkající se ochrany imunity Gérarda Onesty v souvislosti s trestním řízením, které je proti výše jmenovanému vedeno u třetí komory odvolacího soudu v trestních věcech v Toulouse, Francie, předloženou dne 17. května 2006 a oznámenou na plenárním zasedání dne 31. května 2006,

-   poté, co Gérard Onesta dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

-   s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

-   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986(1),

-   s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky,

-   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0386/2006),

A.   vzhledem k tomu, že Gérard Onesta je poslanec Evropského parlamentu zvolený v šestých přímých volbách konaných ve dnech 10. až 13. června 2004 a vzhledem k tomu, že jeho pověřovací listiny byly Parlamentem ověřeny dne 14. prosince 2004(2),

B.   vzhledem k tomu, že v průběhu zasedání Evropského parlamentu požívají jeho členové na území svého státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastní země, a vzhledem k tomu, že imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; vzhledem k tomu, že Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit(3),

C.   vzhledem k tomu, že se na tuto věc vztahuje článek 26 druhý pododstavec Francouzské ústavy, podle něhož nesmí být žádný poslanec parlamentu zatčen kvůli závažnému trestnému činu nebo jinému závažnému přečinu, nesmí na něj být uvalena vazba ani proti němu použita svobodu omezující opatření bez svolení předsednictva shromáždění, jehož je poslancem; vzhledem k tomu, že svolení předsednictva se nepožaduje v případě závažného trestného činu nebo jiného závažného přečinu, při němž byla osoba přistižena, nebo v případě konečného rozsudku,

D.   vzhledem k tomu, že odvolací soud v trestních věcech v Toulouse odsoudil Gérarda Onestu ke třem měsícům vazby, přičemž uplatnil přísnější trest než u dalšího odsouzeného a vzhledem k tomu, že tentýž soud zdůvodnil toto rozdílné rozhodnutí prohlášením, že Gérard Onesta jako poslanec Parlamentu měl spíše než kterýkoliv jiný občan prostředky k tomu, aby jeho hlas zazněl na politickém fóru, především díky podpoře ostatních zvolených členů své strany, své skupiny ve shromáždění a v případě potřeby i sdělovacích prostředků, protože podle francouzského soudu je odborníkem v umění komunikace,

E.   vzhledem k tomu, že přísnější potrestání Gérarda Onesty pouze z důvodu jeho postavení poslance Parlamentu představuje jasnou diskriminaci volených politických představitelů, pokud by z něj vyplývalo, že političtí představitelé se vzhledem k tomu, že mohou použít jiné a účinnější prostředky k vyjádření, nesmí zapojovat do veřejných demonstrací stejným způsobem jako ostatní občané a vzhledem k tomu, že by to mohlo vést k nepřijatelnému závěru, že poslanci Parlamentu mohou jednat pouze v rámci politických shromáždění a že mimo toto fórum požívají menších práv a prostředků k vyjádření než ostatní občané,

F.   vzhledem k tomu, že francouzské orgány diskriminačním způsobem použily obvinění z "přistižení při činu" pouze proti poslancům Parlamentu – vybraným z více než 400 zapojených osob – , což představuje zneužití úředního postupu, jehož jediným účelem je obcházení Protokolu o výsadách a imunitách,

G.   vzhledem k tomu, že Gérard Onesta tvrdí, že jeho úmyslem bylo upozornit na skutečnost zjištěnou Evropským soudním dvorem, podle něhož Francie neprovedla směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES z 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí(4),

H.   vzhledem k tomu, že tato otázka je velmi citlivá a její důsledky jsou pro výsady Evropského parlamentu nepřijatelné, protože proti diskriminačnímu postoji francouzského soudu a z něho vyplývajícímu poškození občanských práv Gérarda Onesty je třeba ostře se postavit,

I.   vzhledem k tomu, že Gérard Onesta má v každém případě právo obrátit se po vyčerpání všech vnitrostátních prostředků se svým případem na Soud pro lidská práva ve Štrasburku a že Evropský parlament již uvažoval o podpůrných opatřeních,

J.   vzhledem k tomu, že jakýkoli případ politického pronásledování jednoho z poslanců Evropského parlamentu je útokem na nedotknutelnost Parlamentu jako politického orgánu, jež byl demokraticky zvolen evropskými národy, a rovná se opovrhování Parlamentem, a vzhledem k tomu, že Evropský parlament je jakožto demokratický orgán povinen bránit své výsady veškerými prostředky, které má k dispozici,

1.   vyjadřuje politování nad tím, že Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 v současné podobě neposkytuje Evropskému parlamentu prostředky k tomu, aby učinil závazná opatření na ochranu Gérarda Onesty, a rozhodl se proto nehájit jeho imunitu.

(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, s. 195 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391. (2) Rozhodnutí Evropského parlamentu o ověření pověřovacích listin (Úř. věst. C 226 E, 15.9.2005, s. 51). (3) Článek 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965. (4) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořské strategii) (KOM(2005)0505 – C6-0346/2005 – 2005/0211(COD))

P6_TA(2006)0482 A6-0373/2006

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0505)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0346/2005),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro rybolov (A6-0373/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. listopadu 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (Směrnice o mořské strategii)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Mořské prostředí je vzácné dědictví, které se musí chránit, obnovovat a musí se s ním odpovídajícím způsobem nakládat, přičemž konečným cílem je zajistit biologickou rozmanitost a dynamiku oceánů a moří, které jsou bezpečné, čisté, zdravé a produktivní.

(2)  Evropu obklopují čtyři moře, Středozemní moře, Baltské moře, Severní moře a Černé moře, a dva oceány, Atlantský oceán a Arktický oceán.

(3)  Suchozemské území Společenství tvoří poloostrov, jehož pobřeží je dlouhé tisíce kilometrů, a přímořské území Společenství je rozsáhlejší než jeho suchozemské území.

(4)  Je zřejmé, že poptávka po mořských přírodních zdrojích a mořských ekologických službách, jako je ukládání odpadů, je příliš vysoká a že Společenství musí omezit svou ekologickou stopu týkající se mořských vod v rámci svého území i mimo ně.

(5)  S ohledem na zvláštní citlivost ekosystému Baltského moře kvůli jeho uzavřenému a brakickému charakteru, musí okolní členské státy naléhavě řešit konkrétní nebezpečí pro Baltské moře, jako je eutrofizace, zavlečení invazivních druhů a příliš vysoký výlov.

(6)  V souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(5) by měla být do tří let od přijetí tohoto programu vypracována tematická strategie na ochranu a zachování mořského prostředí, jejímž celkovým cílem je podpora udržitelného využívání moří a zachování mořských ekosystémů.

(7)  Tematická strategie pro mořské prostředí – založená na integrovaném přístupu – by měla podle potřeby zahrnovat kvalitativní a kvantitativní cíle a časové rozvrhy, které umožní srovnávat a vyhodnocovat stanovená opatření. Akce směřující k uskutečnění této strategie by měly být v souladu se zásadou subsidiarity. Mělo by se rovněž uvažovat o tom, jak zvýšit zapojení zainteresovaných stran a jak lépe využít různé finanční nástroje Společenství přímo či nepřímo související s ochranou mořského prostředí.

(8)  Vypracovávání a uskutečňování strategie by mělo být zaměřeno na zachování ekosystému. Tento přístup by se měl zabývat biogeografickými oblastmi, které mají být chráněny, a lidskými činnostmi, které mají dopad na mořské prostředí.

(9)  Je nezbytné nadále stanovovat biologické a environmentální cíle a referenční rámce s přihlédnutím k cílům stanoveným ve směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích)(6), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(7), a k dalším mezinárodně schváleným cílům.

(10)  V zájmu podpory udržitelného využívání moří a zachování mořských ekosystémů by měla být dána přednost dosažení dobrého environmentálního stavu v mořském prostředí ve Společenství, pokračování v ochraně a zachovávání tohoto prostředí a zajištění toho, aby se předcházelo dalšímu zhoršování jeho stavu.

(11)  Pro dosažení těchto cílů je zapotřebí průhledný a soudržný právní rámec obsahující definici dobrého environmentálního stavu a s vazbou na zásady společné rybářské politiky, který by poskytoval celkový rámec pro činnost a umožňoval, aby prováděné činnosti byly koordinované, soudržné a řádně propojené s činnostmi prováděnými v rámci ostatních právních předpisů Společenství, jakož i mezinárodních dohod.

(12)  Rozdílné podmínky, problémy a potřeby různých mořských regionů, které tvoří mořské prostředí ve Společenství, vyžadují různá a specifická řešení. Tato různost by měla být zohledněna při přípravě, plánování a provádění opatření pro dosažení dobrého environmentálního stavu v mořském prostředí ve Společenství v rámci mořských regionů a subregionů.

(13)  Proto je vhodné, aby členské státy, které sdílejí mořský region, zajistily vytvoření jedné společné mořské strategie pro každý region nebo subregion ve vztahu k vodám spadajícím pod jejich suverenitu či jurisdikci. Každý členský stát by měl vypracovat mořskou strategii pro své evropské vody, která je sice specifická pro jeho vlastní vody, avšak odráží celkové souvislosti dotčeného mořského regionu. Mořské strategie by měly nakonec vést k provádění programů opatření navržených k dosažení dobrého environmentálního stavu.

(14)  Z důvodu přeshraniční povahy mořského prostředí by měl být vývoj mořských strategií koordinován pro jednotlivé mořské regiony. Jelikož jsou mořské regiony sdíleny s jinými členskými státy i třetími zeměmi, měly by členské státy usilovat o zajištění co možná nejužší koordinace se všemi členskými státy a ostatními dotčenými zeměmi. Tam, kde je to proveditelné a vhodné, by se k této koordinaci měly využívat stávající institucionální struktury zřízené v mořských regionech.

(15)  Jelikož je k dosažení těchto cílů nezbytná akce na mezinárodní úrovni, měla by tato směrnice zvýšit účinnost přínosu Společenství v rámci mezinárodních dohod.

(16)  Vzhledem ke vzájemnému vlivu zájmů námořních a rybářských zemí a jejich plavidel a činností v mořském prostředí je nutné koordinovat snahy o ochranu mořského prostředí před riziky spojenými s provozem těchto plavidel v mořském regionu s vlajkovými státy. Tam, kde jsou v mořském regionu provozována plavidla třetích zemí, by členské státy měly koordinovat snahy o ochranu mořského prostředí v rámci stávajících orgánů a institucí.

(17)  Společenství a členské státy jsou stranami Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), schválené rozhodnutím Rady 98/392/ES(8). Závazky Společenství a členských států vyplývající z těchto dohod by měly být v této směrnici plně zohledněny.

(18)  Tato směrnice by také měla podporovat důrazný postoj, který Společenství zaujalo v souvislosti s Úmluvou o biologické rozmanitosti, schválenou rozhodnutím Rady 93/626/ES(9), k zastavení ztráty biologické rozmanitosti, k zajištění ochranného a udržitelného využívání biologické rozmanitosti a k vytvoření celosvětové sítě chráněných mořských oblastí do roku 2012. Dále by měla přispívat k dosažení cílů Sedmé konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD/COP7), která přijala podrobný program práce v oblasti mořské a pobřežní biologické rozmanitosti s řadou cílů a činností zaměřených na zastavení ztráty biologické rozmanitosti na vnitrostátní, regionální a celosvětové úrovni a na zabezpečení schopnosti mořského ekosystému podporovat poskytování zboží a služeb, a program práce týkající se chráněných oblastí s cílem zřídit a udržovat ekologicky reprezentativní vnitrostátní a regionální systémy chráněných mořských oblastí do roku 2012. Povinnost členských států označit lokality soustavy Natura 2000 v rámci směrnice o stanovištích bude významným přínosem k tomuto procesu.

(19)  Měl by být vymezen racionální přístup pro plnou realizaci sítě Natura 2000 v mořském prostředí. Tento přístup by měl zahrnovat návrhy na úpravu příloh směrnice o přírodních stanovištích, které se týkají mořských přírodních stanovišť a druhů, a měl by uplatňovat a přizpůsobit potřebná opatření technické povahy a finanční nástroje.

(20)  Pro dosažení cílů této směrnice je nezbytné zajistit, aby byly do mořských strategií začleněny cíle ochrany mořských chráněných oblastí, opatření správy těchto oblastí a činnosti sledování a hodnocení pro ně stanovené.

(21)  Tato směrnice by měla přispívat k plnění povinností Společenství a členských států v rámci několika dalších příslušných mezinárodních dohod, na základě nichž přijaly významné závazky týkající se ochrany mořského prostředí před znečištěním: Úmluvy o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře, schválené rozhodnutím Rady 94/157/ES(10), Úmluvy o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku, schválené rozhodnutím Rady 98/249/ES(11), a její nové přílohy V o ochraně a zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti mořské oblasti a odpovídajícího dodatku 3, schváleného rozhodnutím Rady 2000/340/ES(12), a Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře, schválené rozhodnutím Rady 77/585/EHS(13) a jejích změn z roku 1995, schválených rozhodnutím Rady 1999/802/ES(14), a také jejího Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů, schváleného rozhodnutím Rady 83/101/EHS(15).

(22)  Je nutné přizvat sousední země k účasti v tomto procesu a navázat s nimi partnerství, zejména v oblasti Baltského moře, Středozemního moře a Černého moře, s přihlédnutím, mimo jiné, k iniciativám na vytvoření partnerství, jež vznikly v rámci světového summitu OSN o udržitelném rozvoji v roce 2002.

(23)  Je třeba mít na zřeteli biodiverzitu a potenciál podmořského výzkumu v souvislosti s hlubinnými mořskými prostředími u pobřeží nejvzdálenějších regionů, a v rámci specifických programů by měla být poskytována podpora na vypracování vědeckých studií s cílem zdokonalit přehled o hlavních rysech hlubinných mořských ekosystémů.

(24)  Pro účinnou ochranu mořského prostředí by členské státy měly vytvořit rámce a platformy, které umožňují řešení mořských záležitostí v rámci spojených sektorů. Vývoj stavu mořských vod by proto neměl být posuzován pouze z environmentálního hlediska, ale měl by kombinovat přírodní vědy s hospodářským, sociálním a administrativním rozvojem oblasti.

(25)  Jelikož programy opatření prováděných v rámci mořských strategií budou účinné a co nejefektivnější ve vztahu k nákladům pouze tehdy, jestliže budou připravovány na základě důkladné vědecké znalosti stavu mořského prostředí v určité oblasti a co možná nejvíce uzpůsobeny potřebám dotčených vod v případě jednotlivých členských států a v rámci všeobecné perspektivy dotyčného mořského regionu, je nutno stanovit, že se na vnitrostátní úrovni připraví vhodný rámec, včetně operací výzkumu a sledování moře, pro informovanou tvorbu politiky.

(26)  Jako první krok této přípravy by měly členské státy v celém mořském regionu provádět analýzy vlastností a funkcí svých mořských vod, které označí hlavní tlaky a dopady na tyto vody, jejich hospodářské a sociální využití a náklady související se zhoršováním mořského prostředí.

(27)  Na základě těchto analýz by pak členské státy měly stanovit soubor vlastností pro dobrý environmentální stav evropských vod. Pro tyto účely je vhodné umožnit, aby Komise ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami v blízké budoucnosti vypracovala obecně použitelné kvalitativní popisné charakteristiky, podrobná kritéria a normy.

(28)  Společenství by mělo vytvořit potřebné podmínky, aby umožnilo členských státům využívat kvalitního výzkumu a poznatků univerzit, které se zabývají studiem mořského prostředí. Vědecké a technické informace potřebné pro provádění různých fází, které stanoví tato směrnice, by tedy měly být získávány ze spolehlivých zdrojů a mělo by být zaručeno udržitelné využívání pobřežních oblastí, v nichž se tato vzdělávací střediska zpravidla nacházejí.

(29)  Podpora pro výzkum mořského prostředí by měla být zakotvena v 7. rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).

(30)  Dalším krokem k dosažení dobrého environmentálního stavu by bylo stanovení environmentálních cílů a programů sledování pro průběžné posuzování, které umožní pravidelné hodnocení stavu dotčených vod.

(31)  Na základě těchto rámců by měly členské státy stanovit a provést program opatření, která jsou navržena k dosažení dobrého environmentálního stavu dotčených vod, a přitom zohlednit stávající požadavky Společenství a mezinárodní požadavky a potřeby dotyčného mořského regionu.

(32)  Ačkoli je vzhledem k potřebné přesnosti zaměření vhodné, aby tyto kroky prováděly členské státy, je podstatné, aby v zájmu zajištění soudržnosti činností prováděných ve Společenství jakožto celku a ve vztahu k závazkům na globální úrovni podléhaly jak přípravný rámec, tak i programy opatření schválení Komisí.

(33)  Plánování, provádění a řízení programů opatření si mohou vyžádat značné výdaje. S ohledem na to, že programy opatření jsou prostředkem k dosažení cílů této směrnice, by mělo Společenství přispívat členským státům na výdaje během přípravy, provádění a koordinace těchto programů.

(34)  Z důvodu spravedlnosti a proveditelnosti je vhodné učinit opatření pro případy, kdy nebude možné, aby členský stát dosáhl úrovně stanovených environmentálních cílů.

(35)  V této souvislosti je nutno stanovit dva typy zvláštních případů. V prvním případě se jedná o situaci, ve které není možné, aby členský stát splnil environmentální cíle z důvodu činnosti nebo nečinnosti jiné země, přirozených příčin nebo vyšší moci nebo z důvodu činností, které tento členský stát provedl z důvodů veřejného zájmu, jež převážily nad nepříznivými dopady na životní prostředí. Je vhodné, aby členské státy v těchto případech mohly přijímat opatření ad hoc místo opatření začleněných v jejich programu opatření. Opatření ad hoc by měla být navržena tak, aby předcházela dalšímu zhoršování stavu dotčených mořských vod, a zmírňovala nepříznivý dopad v dotyčném mořském regionu.

(36)  Ve druhém typu zvláštních případů členský stát zjistí problém, který má dopad na environmentální stav jeho evropských mořských vod, dokonce snad i celého dotčeného mořského regionu, který však nelze vyřešit prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni. V těchto případech by mělo být stanoveno, že má být Komise informována v rámci předkládání programů opatření.

(37)  Je však nezbytné, aby flexibilita zavedená pro zvláštní případy podléhala kontrole na úrovni Společenství. Pokud jde o první typ případů, je tedy vhodné, aby v průběhu posuzování prováděného před schválení programu opatření Komisí byla řádně zvážena účinnost veškerých přijímaných opatření ad hoc. Navíc v případech, kdy členský stát poukazuje na činnost provedenou z nadřazených důvodů veřejného zájmu, by měla Komise zajistit, aby změny nebo úpravy mořského prostředí provedené z těchto důvodů trvale nevylučovaly ani neohrožovaly dosažení dobrého environmentálního stavu v dotčeném mořském regionu.

(38)  Pokud jde o druhý typ zvláštních případů, Komise by před schválením programu opatření měla zvážit opodstatněnost stanoviska dotčeného členského státu, tj. stanoviska, že opatření přijatá na vnitrostátní úrovni by nebyla postačující, a proto je nutno přijmout opatření na úrovni Společenství.

(39)  Vzhledem k dynamické povaze mořských ekosystémů a jejich přirozené různosti a k tomu, že tlaky a dopady na ně se mění s vývojem různých modelů lidských činností a dopadů změny klimatu, je nutno uznat, že definice dobrého environmentálního stavu je dynamická a pružná a je nutno ji v průběhu času upravovat. Proto je vhodné, aby byla ochrana mořského prostředí pružná a přizpůsobivá. Z tohoto důvodu je nutno stanovit pravidelnou aktualizaci mořských strategií.

(40)  Rovněž je nutno stanovit zveřejňování programů opatření a jejich aktualizace a předkládání průběžných zpráv popisujících pokrok v provádění programu Komisi.

(41)  V zájmu aktivního zapojení široké veřejnosti do stanovování, provádění a aktualizace mořských strategií je nutno poskytovat správné informace o různých prvcích mořských strategií nebo jejich aktualizacích, jakož i na požádání příslušné podkladové dokumenty a informace používané pro vypracování mořských strategií.

(42)  Je vhodné, aby Komise předložila první hodnotící zprávu o provádění směrnice do dvou let od obdržení všech programů opatření, v každém případě však nejpozději do roku 2017. Následné zprávy Komise by poté měly být zveřejňovány jednou za šest let.

(43)  Je třeba stanovit možnost přijetí úprav norem pro posuzování stavu mořského prostředí, sledování, environmentálních cílů a technických formátů pro účely přenosu a zpracování údajů, aby byly v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES ze dne ... o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)(16).

(44)  Opatření pro řízení rybolovu lze přijímat, mimo jiné, v souvislosti se společnou rybářskou politikou, jak stanoví nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky(17) na základě vědeckého poradenství, a proto jsou rovněž předmětem této směrnice. Kontrola vypouštění a emisí vznikajících z používání radioaktivního materiálu se řídí články 30 a 31 Smlouvy o Euratomu, a proto není předmětem této směrnice.

(45)  Budoucí reforma společné rybářské politiky by měla zohlednit environmentální dopad rybolovu a cíle této směrnice.

(46)  Jelikož cílů zamýšlené činnosti nelze v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich z důvodu jejího rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve výše uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(47)  Akce členských států by měla vycházet ze zásady předběžné opatrnosti a z přístupu k mořskému prostředí založeného na ekosystému.

(48)  Tato směrnice dodržuje základní práva a zachovává zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem je zejména podpora začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zlepšování kvality životního prostředí do politik Společenství v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie.

(49)  Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(18),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Článek 2

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na evropské mořské vody a zohledňuje potřebu zajistit kvalitu mořského prostředí přidružených a kandidátských států.

Článek 3

Stávající povinnosti, závazky a iniciativy

Článek 4

Definice

Složky, podmínky a faktory vztahující se k písmenu b) zahrnují složky, podmínky a faktory vyplývající z lidských činností, přičemž nezáleží na tom, jde-li o činnost v evropských mořských vodách, nebo mimo ně;

Článek 5

Mořské regiony a subregiony

1.  Členské státy provádí tuto směrnici s ohledem na následující mořské oblasti:

2.  V zájmu zohlednění zvláštností určité oblasti mohou členské státy provádět tuto směrnici prostřednictvím odkazu na subdivize mořských vod uvedené v odstavci 1 za předpokladu, že jsou tyto subdivize ohraničeny způsobem, který je v souladu s mezinárodními dohodami a slučitelný s těmito mořskými subregiony:

Členské státy uvědomí Komisi o případných subdivizích do dne stanoveného v  čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci.

3.  Stanovení mořské strategie pro danou oblast a její provádění v souladu s ustanoveními této směrnice umožní dotyčným členským státům v každé mořské oblasti dosáhnout dobrého environmentálního stavu evropských mořských vod uvnitř této oblasti nejpozději v roce 2017.

Členské státy definují přiměřené jednotky řízení ve svých evropských mořských vodách ve vztahu ke každému mořskému regionu nebo subregionu. Řídící jednotky zohledňují, je-li to možné, stávající jednotky řízení, sledování a reference, a jsou určeny koordináty v příslušné mořské strategii.

Členské státy informují Komisi o jakékoliv definované jednotce řízení do data uvedeného v  čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci.

Článek 6

Mořské strategie

1.  Členské státy dosáhnou dobrého environmentálního stavu stanovením a uplatňováním mořských strategií.

2.  Členské státy s mořským regionem zajistí, že se jednotná, společná mořská strategie uplatňuje v každém regionu nebo subregionu pro vody pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí uvnitř tohoto regionu. Každý členský stát vypracuje pro dotčený mořský region mořskou strategii pro své evropské mořské vody v souladu s tímto akčním plánem:

a)  Příprava:

b)  Programy opatření:

3.  Dohodnou-li se členské státy sdílející vody v určitém mořském regionu či subregionu na provádění kroků popsaných v odst. 2 písm. a) a b) rychleji, než je uvedeno, informují o revidovaném harmonogramu Komisi a postupují odpovídajícím způsobem.

Tyto členské státy získají od Evropské unie odpovídající podporu pro své větší snahy o zlepšení životního prostředí tím, že tato oblast bude stanovena pilotní oblastí.

Ustanovení odst. 2 písm. a) a b) nebrání žádnému členskému státu v uchování ani zavedení přísnějších ochranných opatření.

4.  Členské státy zavedou odpovídající mechanismy, aby zajistily, že se kroky uvedené v odstavci 2 s ohledem na články 10, 11, 12, 13 a 16 rozvíjí a uskutečňují v souladu s článkem 8 takovým způsobem, který vede k jednotné, společné mořské strategii v každém regionu a ke společné zprávě o jednotlivých částech uvedených v těchto článcích.

V každém mořském regionu členský stát nebo příslušný orgán předá ve lhůtě tří měsíců vypracovanou zprávu Komisi a dotyčným členským státům.

5.  Mořský region Baltského moře by mohl být pilotní oblastí pro provádění mořské strategie. Nadcházející Akční plán pro Baltské moře od Helsinské komise (HELCOM) by mohl být užitečným zdrojem při využití Baltského moře k tomuto účelu.

Společný program opatření pro mořský region Baltského moře v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. a) a b) vypracují členské státy v regionu nejpozději do roku 2010 s cílem dosáhnout dobrého environmentálního stavu v mořském regionu Baltského moře.

Článek 7

Chráněné mořské oblasti

1.  Členské státy ve svých strategiích stanoví opatření na ochranu prostorů v každém regionu a subregionu označených jako "chráněné mořské oblasti".

Jako součást strategie pro regiony a subregiony přijmou členské státy, je-li to nutné, rovněž opatření ke zřízení uzavřených mořských přírodních rezervací s cílem chránit a uchovat nejzranitelnější mořské ekosystémy a biologickou rozmanitost.

2.  Členský stát, který vytváří program opatření, zahrne do opatření ve svém programu využití opatření na ochranu prostoru, včetně, avšak nikoliv výhradně, využití zvláštních chráněných oblastí podle směrnice 92/43/EHS, využití oblastí zvláštní ochrany podle směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků(21) a chráněných mořských oblastí podle dohody v rozhodnutí VII/5 z Konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, stejně jako oblastí odvozených z jakékoliv jiné mezinárodní či regionální dohody, na níž se Společenství podílí.

3.  Členské státy zajistí, aby tyto oblasti nejpozději do roku 2012 přispívaly ke koherentní a reprezentativní síti chráněných mořských oblastí, jež zahrnuje oblasti o dostatečné rozloze, které jsou plně chráněny před jakýmkoliv extraktivním použitím, k ochraně, mimo jiné, vytíracích, chovných a potravních teritorií a zachování integrity, struktury a funkčnosti ekosystémů, jež jsou udržovány či obnovovány

4.  .4. Členské státy vyhotoví soupis nebo soupisy těchto chráněných mořských oblastí, které mají být definitivně určeny nejpozději ...(22).

5.  Veřejnost má přístup k informacím uvedeným v tomto soupisu nebo soupisech.

6.  Soupis nebo soupisy chráněných mořských oblastí v každém mořském regionu nebo subregionu se musí přezkoumávat a aktualizovat.

Článek 8

Koordinace s třetími zeměmi

1.  Pro účely této směrnice budou členské státy s mořskými vodami ve stejném mořském regionu nebo subregionu spolupracovat a koordinovat své činnosti.

Tam, kde je to proveditelné a vhodné, budou členské státy využívat stávající institucionální struktury zřízené v dotčeném mořském regionu nebo subregionu a je-li to možné i programy a činnosti, jež jsou zde zavedeny, přičemž budou klást důraz na jejich úpravu především z toho důvodu, aby byly ve shodě s článkem 22.

2.  Pro účely stanovení a provádění mořské strategie vyvíjejí členské státy veškeré úsilí ke koordinaci svých činností se:

V této souvislosti členské státy v nejvyšší možné míře navazují na stávající programy a činnosti vyvíjené v rámci struktur vyplývajících z mezinárodních dohod.

V kontextu mezinárodních a regionálních dohod, které uzavřelo Společenství s organizacemi a třetími zeměmi, které mají svrchovanost nebo jurisdikci:

3.  Do roku 2007 vypracuje Komise právní rámec se zaměřením na environmentální ukazatele za účelem zajištění toho, aby byly provedeny konzultace se všemi důležitými účastníky před započetím velkých infrastrukturních projektů v mořském prostředí.

4.  Podpora z Evropské unie, například v rámci společné zemědělské politiky, může být přidělena pouze zúčastněným subjektům, které mohou prokázat, že jejich činnosti vykazují rovnováhu ve vztahu k živinám, tj. že v nich nedochází k unikání živin k vodním příjemcům ve velkém měřítku.

Článek 9

Příslušné vnitrostátní orgány

1.  Členské státy do data stanoveného v čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci určí pro každý dotčený mořský region příslušný orgán pro provádění této směrnice s ohledem na jejich evropské mořské vody.

Do šesti měsíců od tohoto data poskytnou členské státy Komisi seznam určených příslušných orgánů spolu s údaji uvedenými v příloze II.

Zároveň členské státy zašlou Komisi seznam vnitrostátních příslušných orgánů všech příslušných mezinárodních subjektů, na jejichž činnosti se podílejí.

2.  Členské státy sdělí Komisi jakékoliv změny údajů poskytnutých podle odstavce 1 do tří měsíců od vstupu těchto změn v platnost.

Kapitola II

Mořské strategie: Příprava

Článek 10

Posouzení

1.  Pro každý mořský region provedou členské státy první posouzení svých evropských mořských vod, které zahrnuje:

2.  Analýzy uvedené v odstavci 1 zohlední prvky týkající se pobřežních, brakických a teritoriálních vod, na které se vztahují příslušná ustanovení směrnice 2000/60/ES i odpovídající ustanovení směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod(23), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání(24) a směrnice Evropského parlamentu a Rady .../.../ES ze dne ... o environmentálních standardech kvality a kontrole emisí na poli vodní politiky a změně směrnice 2000/60/ES(25) tak, aby bylo vypracováno komplexní posouzení stavu mořského prostředí.

3.  Pro každý mořský region členské státy vyvinou při přípravě hodnocení, jehož se týká odstavec 1, veškeré úsilí k tomu, aby koordinací podle čl. 6 odst. 3 dosáhly toho, že:

4.  Údaje a informace vyplývající z prvního posouzení mají být dostupné Evropské agentuře pro životní prostředí a příslušným regionálním mořským a také rybářským organizacím a úmluvám do tří měsíců po dokončení tohoto posouzení, pro využití v celoevropských mořských hodnoceních, zejména pro přezkum stavu mořského prostředí ve Společenství v souladu s čl. 23 odst. 3 písm. b).

Článek 11

Určení dobrého environmentálního stavu

1.  S ohledem na první posouzení provedené podle čl. 10 odst. 1 členské státy pro každý dotčený mořský region stanoví pro evropské mořské vody soubor charakteristických vlastností pro dobrý environmentální stav na základě obecně použitelných kvalitativních popisných charakteristik, kritérií a norem uvedených v přílohách I a III.

Zohlední přitom, mimo jiné, prvky uvedené v přílohách I a III, které se týkají typů stanovišť, biologické složky, fyzikálně-chemických vlastností a hydromorfologie.

2.  Členské státy uvědomí Komisi o posouzení provedeném podle čl. 10 odst. 1 a o určení podle odstavce 1 tohoto článku nejpozději tři měsíce po dokončení tohoto určení.

Článek 12

Stanovení environmentálních cílů

1.  Na základě prvního posouzení provedeného podle čl. 10 odst. 1 členské státy pro každý dotčený mořský region společně stanoví jeden komplexní soubor environmentálních cílů a souvisejících ukazatelů, tak aby dosáhly dobrého environmentálního stavu nejpozději do roku 2017, s ohledem na neúplný seznam vlastností uvedený v příloze IV.

Při plánování těchto cílů a ukazatelů členské státy zohlední další využití stávajících environmentálních cílů stanovených pro stejné vody na vnitrostátní úrovni, na úrovni Společenství nebo na mezinárodní úrovni, a zajistí, aby byly rovněž zohledněny relevantní přeshraniční dopady a přeshraniční rysy.

2.  Členské státy uvědomí Komisi o environmentálních cílech nejpozději tři měsíce po jejich stanovení.

Článek 13

Stanovení programů sledování

1.  Na základe prvního hodnocení provedeného podle čl. 10 odst. 1 členské státy stanoví a provedou koordinované programy sledování pro průběžné posuzování environmentálního stavu svých evropských mořských vod na základě seznamů uvedených v přílohách III a V a s odkazem na environmentální cíle stanovené podle článku 12.

Tyto programy budou odpovídat mořským regionům nebo subregionům a budou vycházet z ustanovení pro posuzování a sledování stanovených příslušnými právními předpisy Společenství, zejména směrnicemi 79/409/EHS a 92/43/EHS, nebo v rámci mezinárodních dohod nebo z iniciativ Společenství týkajících se infrastruktury prostorových informací a GMES (Globálního monitorování pro životní prostředí a bezpečnost), především v mořských službách, do takové míry, do jaké se tyto požadavky vztahují k evropským mořským vodám členských států ve výše uvedeném mořském regionu.

2.  U každého mořského regionu nebo subregionu vytvoří členské státy program sledování v souladu s odstavcem 1 a v zájmu koordinace vyvíjejí nezbytnou činnost, aby zajistily, že:

3.  Je-li to vhodné, přijímá Komise postupem podle čl. 28 odst. 2 specifikace a normalizované způsoby sledování a posuzování, které zohledňují stávající závazky a zajišťují porovnatelnost výsledků sledování a posuzování.

4.  Údaje a informace vyplývající z těchto vyhodnocovacích programů jsou dostupné Evropské agentuře pro životní prostředí a také příslušným regionálním mořským a rybářským organizacím a úmluvám do tří měsíců po dokončení těchto programů, pro využití v celoevropských mořských hodnoceních, zejména pro přezkum stavu mořského prostředí ve Společenství v souladu s čl. 23 odst. 3 písm. b).

Článek 14

Znečištění moře

Členské státy přijmou opatření a programy pro sledovatelnost a odhalitelnost mořského znečištění.

Článek 15

Schválení

Na základě oznámení podle čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 2 v každém mořském regionu Komise posoudí, zda v případě každého členského státu oznámené prvky tvoří rámec, který splňuje požadavky této směrnice.

Při tomto posouzení Komise zváží soudržnost rámců uvnitř různých mořských regionů a v celém Společenství.

Pro účely posouzení může Komise požádat dotčený členský stát o poskytnutí veškerých dalších informací potřebných k tomu, aby mohla dospět k rozhodnutí.

Do šesti měsíců po obdržení oznámení o programech sledování stanovených podle článku 13 může Komise v případě jednotlivých členských států rozhodnout o zamítnutí rámce nebo jakékoliv jeho prvku z důvodu, že není v souladu s touto směrnicí.

Kapitola III

Mořské strategie: Programy opatření

Článek 16

Programy opatření

1.  Členské státy pro každý dotčený mořský region určí opatření, která je nutno přijmout v zájmu dosažení dobrého environmentálního stavu, jak stanoví čl. 11 odst. 1, ve všech svých evropských mořských vodách.

Členské státy rozhodnou o opatřeních, která je třeba přijmout, podle článku 14 ve vztahu k vysledovatelnosti a odhalitelnosti mořského znečištění.

2.  Programy opatření členských států zahrnují opatření k ochraně prostoru. Tato opatření zahrnují, avšak nesmí být omezena na, využití speciálních oblastí ochrany podle směrnice 92/43/EHS, speciálních oblastí ochrany podle směrnice 79/409/EHS a oblastí mořské ochrany podle dohody v rozhodnutí VII/5 z Konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti i opatření vycházející z jakýchkoliv jiných mezinárodních nebo regionálních dohod, kterých se Společenství účastní.

Členské státy zajistí, aby tyto oblasti přispívaly k důsledné a reprezentativní síti chráněných mořských oblastí nejpozději do roku 2012. Síť bude zahrnovat oblasti dostatečné velikosti které budou plně chráněny před jakýmkoliv extraktivním využitím, za účelem ochrany mimo jiné vytíracích, chovných a potravních teritorií, a zajištění integrity, struktury a fungování ekosystémů, které jsou uchovávány či znovu zakládány.

3.  Členské státy začlení plánovaná opatření podle odstavce 1 do programu opatření, přičemž zohlední opatření požadovaná v rámci příslušných právních předpisů Společenství nebo mezinárodních dohod. Členské státy zejména zohlední výhody vyplývající z provádění směrnice 91/271/EHS, směrnice 2006/7/ES a směrnice .../.../ES [o normách kvality životního prostředí v oblasti vodní politiky].

4.  Programy opatření zahrnují zejména:

5.  Při sestavování programu opatření podle odstavce 3 členské státy věnují patřičnou pozornost udržitelnému rozvoji a zejména sociálním a hospodářským dopadům zamýšlených opatření. Členské státy vytvoří administrativní rámce a platformy, které umožňují průřezové mezioborové řešení záležitostí mořského prostředí s cílem spojit vědecký výzkum a opatření v oblasti životního prostředí s hospodářským, sociálním a administrativním rozvojem dané oblasti a využívat této interakce.

Členské státy zajistí, aby byla opatření hospodárná a technicky proveditelná, a před zavedením jakéhokoli nového opatření provedou posouzení dopadů včetně podrobných analýz nákladů a přínosů.

6.  Členské státy ve svých programech opatření určí, jak budou tato opatření provedena a jak budou přispívat k dosažení environmentálních cílů stanovených podle čl. 12 odst. 1.

7.  Členské státy oznámí Komisi a všem ostatním dotčeným členským států své programy opatření do tří měsíců po jejich dokončení.

8.  S výhradou ustanovení článku 19 členské státy zajistí, aby byly programy zahájeny do dvou let po jejich dokončení.

9.  Do ...(26) Komise, po konzultaci se všemi zainteresovanými stranami, přijme postupem podle čl. 28 odst. 2, podrobná kritéria a standardy pro použití zásad dobré správy oceánu.

Článek 17

Výjimky

1.  Pokud členský stát, jenž vypracoval program opatření podle čl. 16 odst. 1, určí případ, kdy z jakéhokoliv z následujících důvodů nelze dosáhnout environmentální cíle a dobrý environmentální stav prostřednictvím opatření přijatých členským státem, jednoznačně určí tento případ ve svém programu opatření a poskytne Komisi vysvětlení potřebná ke zdůvodnění svého stanoviska:

2.  Každý členský stát, který se dovolává důvodu uvedeného v odst. 1 písm. b), c), d), e) nebo f) zahrne do svého programu opatření vhodná opatření ad hoc, která jsou v souladu s právními předpisy Společenství a s mezinárodním právem, aby se na minimum snížily okolnosti bránící dosažení dobrého environmentálního stavu v evropských mořských vodách uvnitř dotčeného mořského regionu.

3.  Každý členský stát, který se dovolává důvodu uvedeného v odst. 1 písm. g) zajistí, aby změny nebo úpravy trvale nevylučovaly ani neohrožovaly dosažení dobrého environmentálního stavu v dotčeném mořském regionu.

4.  Dovolává-li se členský stát důvodu uvedeného v odst. 1 písm. b) a Komise schválí platnost tohoto důvodu, přijme Komise v rámci svých pravomocí neprodleně veškerá potřebná opatření k tomu, aby bylo dosaženo zmíněného environmentálního cíle.

Článek 18

Informace

Pokud členský stát zjistí problém, který má dopad na environmentální stav evropských mořských vod a který nelze vyřešit prostřednictvím opatření přijatých na vnitrostátní úrovni, uvědomí o této skutečnosti Komisi a poskytne všechny důkazy potřebné ke zdůvodnění svého stanoviska.

Článek 19

Schválení

Na základě oznámení o programech opatření provedených podle čl. 16 odst. 7 Komise posoudí, zda jsou v případě jednotlivých členských států oznámené programy vhodným prostředkem k dosažení dobrého environmentálního stavu určeného podle čl. 11 odst. 1.

V rámci tohoto posouzení Komise zváží soudržnost programů opatření v celém Společenství.

Pro účely posouzení může Komise požádat dotčený členský stát o poskytnutí veškerých dalších informací potřebných k tomu, aby mohla dospět k rozhodnutí.

Do šesti měsíců po obdržení oznámení o programech opatření může Komise v případě jednotlivých členských států rozhodnout o zamítnutí programu nebo jakékoliv jeho hlediska z důvodu, že není v souladu s touto směrnicí.

Kapitola IV

Aktualizace, zprávy a informování veřejnosti

Článek 20

Aktualizace

1.  Členské státy zajistí, aby jejich mořské strategie pro jednotlivé dotčené mořské regiony byly stále aktuální.

2.  Pro účely odstavce 1 členské státy přezkoumají tyto prvky svých mořských strategií každých šest let po jejich prvním stanovení:

3.  Podrobné údaje o případných aktualizacích provedených po přezkumech podle odstavce 2 budou zaslány Komisi a všem dalším dotčeným členským státům do tří měsíců od jejich zveřejnění podle čl. 22 odst. 4.

4.  Články 15 a 19 se použijí obdobně.

Článek 21

Průběžné zprávy

Do tří let od zveřejnění jednotlivých programů opatření nebo jejich aktualizace podle čl. 22 odst. 4 členské státy předloží Komisi průběžnou zprávu popisující pokrok v provádění uvedeného programu.

Článek 22

Veřejné konzultace a informace

1.  V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí(27), členské státy zajistí aktivní zapojení všech zúčastněných stran při provádění této směrnice, zejména při stanovování mořských strategií podle kapitol II a III, a při jejich aktualizaci podle článku 20.

2.  Členské státy zapojí podle odstavce 1, je-li to možné, zainteresované strany prostřednictvím stávajících řídících orgánů či struktur, včetně regionálních mořských úmluv, vědeckých poradních orgánů a regionálních poradních sborů (RAC).

3.  Členské státy vytvoří strukturu pro konzultace a pravidelnou výměnu informací zahrnující příslušné místní úřady, experty, neziskové organizace a veškeré dotčené uživatele v mořském regionu či subregionu. Tato struktura musí mít přímé napojení na regionální poradní rybářskou radu, kterou prosazuje Evropská unie.

4.  Členské státy zveřejní a zpřístupní veřejnosti za účelem připomínkování souhrny těchto prvků nebo příslušných aktualizací svých mořských strategií:

5.  V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí(28), bude na požádání poskytnut přístup k podkladovým dokumentům a informacím použitým při vypracování mořských strategií. Zejména údaje a informace vyplývající z prvního posouzení a z programů sledování budou zpřístupněny veřejnosti prostřednictvím internetu nebo jinými vhodnými telekomunikačními prostředky.

Členské státy poskytnou Komisi pro účely plnění jejích úkolů neomezená práva přístupu k těmto údajům a informacím a pro jejich využívání.

Článek 23

Zprávy Komise

1.  Komise zveřejní první hodnotící zprávu o provádění této směrnice do dvou let od obdržení všech programů opatření, v každém případě však nejpozději do roku 2017.

Další zprávy pak bude Komise zveřejňovat každých šest let.

Uvedené zprávy předloží Evropskému parlamentu a Radě.

2.  Do ...(29) Komise zveřejní zprávu popisující jakýkoliv střet nebo komplementaritu mezi zlepšením této směrnice a povinnostmi, závazky a iniciativami uvedenými v článku 3.

Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Zprávy uvedené v odstavci 1 budou obsahovat tyto položky:

4.  Do ...(30) Komise podá zprávu o stavu mořského prostředí arktických vod důležitých pro Společenství a tam, kde to bude vhodné, navrhne Evropskému parlamentu a Radě příslušná opatření k jejich ochraně s cílem ustavení Arktidy jako chráněné oblasti, podobně jako Antarktida, a jejího označení jako "přírodní rezervace věnované vědě a míru".

Členské státy, které mají evropské mořské vody, mez něž patří vody v Arktidě, poskytnou nálezy prvotního posouzení ve vztahu k těmto vodám Arktické radě.

Článek 24

Zpráva o pokroku týkající se chráněných oblastí

Do ....* Komise podá zprávu o pokroku ve zřizování globální sítě chráněných oblastí a uzavření oblastí/časových období pro ochranu chovných teritorií a období v souladu se závazkem podle rozhodnutí VII/5 z Konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, a přispění Společenství k dosažení takové sítě.

Na tomto základě Komise navrhne, je-li to vhodné, v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě jakákoliv dodatečná opatření Společenství nezbytná pro dosažení cíle ochrany reprezentativní sítě chráněných mořských oblastí do roku 2012.

Článek 25

Přezkum této směrnice

1.  Komise přezkoumá tuto směrnici do ...(31)*, a pokud to bude vhodné, navrhne Evropskému parlamentu a Radě změny potřebné pro:

2.  Komise bere v úvahu zejména první hodnotící zprávu připravenou podle čl. 23 odst. 1.

Článek 26

Financování ze strany Společenství

1.  Vzhledem k prioritě, která je přikládána vypracování strategie pro mořské prostředí, je provádění této směrnice od roku 2007 podporováno finančními nástroji Společenství.

2.  Programy vypracované členskými státy Evropská unie spolufinancuje v souladu se současnými finančními nástroji.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

Technická přizpůsobení

1.  Přílohy III, IV a V se přizpůsobí vědeckému a technickému pokroku postupem podle čl. 28 odst. 3, přičemž se zohlední období pro přezkum a aktualizaci mořských strategií podle čl. 20 odst. 2.

2.  Je-li to nezbytné, může Komise postupem podle čl. 28 odst. 3 přijmout:

Článek 28

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 21 odst. 1 směrnice 2000/60/ES, dále jen "výbor".

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.  Odkazuje-li na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 29

Vody za evropskými mořskými vodami

Evropský parlament a Rada, nebo, je-li to vhodné, Rada, přijmou opatření Společenství ke zlepšení environmentálního stavu vod za evropskými mořskými vodami, pokud je takové zlepšení, prostřednictvím kontroly činností vyplývající z pravomocí Společenství nebo členských zemí, možné.

Tato opatření se přijímají na základě návrhů předložených Komisí do ...(32) postupem uvedeným ve smlouvě.

Článek 30

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ...(33)*. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 31

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 32

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda / předsedkyně

Příloha I

Podmínky uvedené v článcích 4 a 11

Příloha II

Čl. 9 odst. 1

1)  Název a adresa příslušného orgánu – oficiální název a adresa určeného orgánu.

2)  Právní statut příslušného orgánu – popis právního statutu příslušného orgánu a popřípadě souhrn nebo kopii jeho statutu, zakládající listiny nebo ekvivalentního právního dokumentu.

3)  Působnost – popis právní a správní působnosti příslušného orgánu a jeho úloha, co se týče dotčených mořských vod.

4)  Členství – pokud příslušný orgán působí jako koordinující subjekt pro jiné příslušné orgány, je požadován jejich seznam společně se souhrnem institucionálních vztahů ustavených za účelem zajištění koordinace.

5)  Regionální koordinace – je požadován souhrn mechanismů zřízených k zajištění koordinace mezi členskými státy, jejichž evropské mořské vody spadají do stejného mořského regionu.

Příloha III

Ustanovení čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 13 odst. 1

Příloha IV

Ustanovení čl. 12 odst. 1

1)  Přiměřené pokrytí prvků charakterizujících mořské vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států v mořském regionu nebo subregionu.

2)  Potřeba stanovit a) cíle vytvářející požadované podmínky založené na definici dobrého environmentálního stavu, b) měřitelné cíle, které umožňují sledování, a c) provozní cíle související s konkrétními prováděcími opatřeními, které podporují jejich dosažení.

3)  Specifikace environmentálního stavu, jehož má být dosaženo, a jeho popis z hlediska měřitelných vlastností prvků, které charakterizují evropské mořské vody členského státu v mořském regionu nebo subregionu.

4)  Soudržnost stanovených cílů; neexistence rozporů mezi nimi.

5)  Specifikace zdrojů potřebných k dosažení cílů.

6)  Stanovení cílů s časovým horizontem pro jejich dosažení.

7)  Specifikace ukazatelů, které jsou určeny ke sledování pokroku a které směřují řídící rozhodnutí k dosažení cílů.

8)  Ve vhodných případech určení referenčních bodů (cílové a mezní referenční body).

9)  Náležité zvážení sociálních a ekonomických otázek při stanovování cílů.

10)  Přezkoumání souboru environmentálních cílů, s nimi souvisejících ukazatelů a mezních i cílových referenčních bodů na základě environmentálního cíle stanoveného v článku 1 s cílem posoudit, zda dosažení cílů povede k dosažení stavu mořských vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států v mořském regionu, který by těmto cílům odpovídal.

11)  Slučitelnost cílů se závazky, které přijalo Společenství a jeho členské státy v rámci příslušných mezinárodních a regionálních dohod.

12)  Soubor cílů a ukazatelů je třeba po jeho sestavení přezkoumat s ohledem na environmentální cíl stanovený v článku 1, aby se posoudilo, zda dosažení cílů povede k dosažení jim odpovídajícího stavu mořského prostředí.

Příloha V

Ustanovení čl. 13 odst. 1

1)  Je nutno poskytovat informace pro posuzování environmentálního stavu, pro určení zbývajících úloh a pro hodnocení pokroku v dosahování dobrého environmentálního stavu v souladu s přílohou III a s podrobnými normami a kritérii stanovenými na základě příloh I a III.

2)  Je nutno zajistit tvorbu informací, které umožňují určení vhodných ukazatelů pro environmentální cíle podle článku 12.

3)  Je nutno zajistit tvorbu informací, které umožní hodnocení dopadu opatření uvedených v článku 16.

4)  Je nutno zahrnout činnosti určené ke zjištění příčiny změn, a tedy i možných nápravných opatření, která by musela být přijata pro obnovení dobrého environmentálního stavu, pokud jsou zjištěny odchylky od požadovaného rozsahu tohoto stavu.

5)  Je nutno poskytovat informace o kontaminujících chemických látkách v druzích určených k lidské spotřebě, které pocházejí z oblastí obchodního rybolovu.

6)  Je nutno zahrnout činnosti, kterými se ověří, zda nápravná opatření vedou k požadovaným změnám a nemají žádné nežádoucí vedlejší účinky.

7)  Je nutno shromažďovat informace na základě mořských regionů.

8)  Je nutno vypracovat technické specifikace a normalizované metody sledování na úrovni Společenství, aby bylo možné porovnávat informace.

9)  Je nutno v nejvyšším možném rozsahu zajistit slučitelnost se současnými programy vypracovanými na regionální a mezinárodní úrovni s cílem podporovat soudržnost mezi těmito programy a předcházet zdvojení vynaloženého úsilí.

10)  Do prvního posouzení podle článku 10 je nutno zahrnout posouzení významných změn environmentálních podmínek a v případě potřeby i nové a vznikající problémy.

11)  V rámci prvního posouzení podle článku 10 je nutno se věnovat prvkům uvedeným v příloze III a jejich přirozené proměnlivosti a hodnotit trendy v dosahování environmentálních cílů stanovených podle čl. 12 odst. 1, případně prostřednictvím souboru ukazatelů a jejich mezních a cílových referenčních bodů.

Příloha VI

Ustanovení čl. 16 odst. 1

1)  Vstupní řídící mechanismy: řídící opatření, která ovlivňují povolený rozsah lidské činnosti.

2)  Výstupní řídící mechanismy: řídící opatření, která ovlivňují povolený stupeň poškození složky ekosystému.

3)  Řídící mechanismy prostorového a časového rozložení: řídící opatření, která ovlivňují, kdy a kde k jaké činnosti může docházet.

4)  Řídící koordinační opatření: nástroje pro zajištění koordinace řízení.

5)  Ekonomické podněty: řídící opatření, která zajišťují, aby ti, kteří využívají tento ekosystém, měli ekonomický zájem na tom, aby jejich jednání přispívalo k dosahování ekologických cílů ve prospěch mořského ekosystému.

6)  Nástroje pro zmírňování a nápravu: nástroje řízení, kterými se řídí lidské činnosti tak, aby docházelo k obnovování poškozených součástí mořských ekosystémů.

7)  Komunikace, zainteresovanost zúčastněných stran a zvyšování veřejného povědomí.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Úř. věst. C 185, 8.8.2006, s. 20. (3) Úř. věst. C 206, 29.8.2006, s. 5. (4) Postoj Evropského parlamentu ze 14. listopadu 2006. (5) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1. (6) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). (7) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí č 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1). (8) Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1. (9) Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1. (10) Úř. věst. L 73, 16.3.1994, s. 19. (11) Úř. věst. L 104, 3.4.1998, s. 1. (12) Úř. věst. L 118, 8.5.2000, s. 44. (13) Úř. věst. L 240, 19.9.1977, s. 1. (14) Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 32. (15) Úř. věst. L 67, 12.3.1983, s. 1. (16) Úř. věst. ... (17) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. (18) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). (19) * Dva roky po vstupu této směrnice v platnost. (20) ** Tři roky po vstupu této směrnice v platnost. (21) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36). (22) * 3 roky po vstupu této směrnice v platnost. (23) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003. (24) Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37. (25) Úř. věst. ... (26) * Tři roky po vstupu této směrnice v platnost. (27) Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17. (28) Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26. (29) * Čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost. (30) * Dva roky po vstupu této směrnice v platnost. (31) ** Deset let po vstupu této směrnice v platnost. (32) * Čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost. (33) ** Dva roky po vstupu této směrnice v platnost. (34) Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/35/ES.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 76/769/EHS, pokud jde o omezení uvádění na trh určitých měřicích zařízení obsahujících rtuť (KOM(2006)0069 – C6-0064/2006 – 2006/0018(COD))

P6_TA(2006)0483 A6-0287/2006

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0069)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0064/2006),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0287/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. listopadu 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterou se mění směrnice Rady 76/769/EHS, pokud jde o omezení uvádění na trh určitých měřicích zařízení obsahujících rtuť

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Ve sdělení Komise ze dne 28. ledna 2005 o strategii Společenství týkající se rtuti, které vzalo v úvahu veškeré způsoby využití rtuti, se uvádí závěr, že by bylo vhodné zavést na úrovni Společenství omezení ohledně uvádění na trh určitých neelektrických nebo neelektronických měřicích a kontrolních přístrojů obsahujících rtuť. Tyto přístroje představují hlavní skupinu produktů obsahujících rtuť, kterou dosud nepokrývá činnost Společenství.

(2)  Tento postup by představoval přínos pro životní prostředí a z dlouhodobého hlediska též pro lidské zdraví, protože by zamezil tomu, aby rtuť vstupovala do toku odpadů, pokud by byla zavedena omezení týkající se uvádění měřicích zařízení obsahujících rtuť na trh.

(3)  Z dostupných poznatků týkajících se měřicích a kontrolních zařízení při zohlednění technické a hospodářské proveditelnosti vyplývá, že okamžitá omezující opatření by se měla týkat pouze měřicích zařízení určených k prodeji široké veřejnosti a všech teploměrů na určování tělesné teploty.

(4)  Dovoz měřicích zařízení obsahujících rtuť, která jsou starší 50 let, se týká buď starožitností, nebo kulturních statků, jak je stanoveno v nařízení Rady (EHS) č. 3911/92 ze dne 9. prosince 1992 o vývozu kulturních statků(4). Objem tohoto obchodu je omezen a zdá se, že neohrožuje lidské zdraví ani životní prostředí. Tento obchod by proto neměl být omezen.

(5)  Aby se únik rtuti do prostředí omezil na minimum a zajistilo se vyřazení zbývajících měřicích zařízení obsahujících rtuť pro odborné a průmyslové účely, zejména sfygmomanometrů používaných ve zdravotnictví, měla by Komise přezkoumat dostupnost bezpečnějších alternativních řešení, jež jsou technicky i ekonomicky vhodná. V případě sfygmomanometrů používaných ve zdravotnictví by měli být konzultováni lékařští odborníci, aby bylo zajištěno náležité uspokojení potřeb spojených s diagnózou a léčbou specifických zdravotních obtíží.

(6)  Cílem této směrnice je omezit pouze uvádění nových měřicích zařízení na trh. Je proto třeba, aby se omezení nepoužilo na již používaná zařízení ani na zařízení, která již byla uvedena na trh.

(7)  Nesrovnalosti mezi zákony nebo správními opatřeními přijatými členskými státy ohledně omezení rtuti v různých měřicích a kontrolních zařízeních by mohly vytvořit překážky pro obchod, narušovat hospodářskou soutěž ve Společenství, a mohly by tak mít přímý vliv na vytváření a fungování vnitřního trhu. Zdá se proto být nezbytné zaváděním harmonizovaných ustanovení s ohledem na takové výrobky obsahující rtuť sbližovat zákony členských států v oblasti měřicích a kontrolních zařízení a chránit tak vnitřní trh a současně zajišťovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

(8)  Směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků(5) by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)  Je třeba, aby se tato směrnice použila, aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství, které stanoví minimální požadavky na ochranu zaměstnanců obsažené ve směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci(6) a v samostatných směrnicích, které z ní vycházejí, zejména směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci(7).

(10)  V souladu s bodem 34 Interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů(8) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby pro sebe i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrná korelace mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 76/769/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ...(9). Neprodleně o tom informují Komisi.

Uvedené předpisy budou používat ode dne ...(10)*.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 76/769/EHS se vkládá nový bod, který zní:

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Stanovisko ze dne 13. září 2006 (dosud nezveřejněné v Úř. věst.). (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2006. (4) Úř. věst. L 395, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1). (5) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 201. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/90/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 28). (6) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s.1). (7) Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11. (8) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1. (9) * Jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost. (10) ** Osmnáct měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost. (11) * Tři roky po vstupu této směrnice v platnost. (12) ** Osmnáct měsíců od vstupu této směrnice v platnost. (13) *** Datum vstupu této směrnice v platnost. (14) * Dva roky po vstupu této směrnice v platnost."

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro řízení letového provozu (SESAR) (KOM(2005)0602 – C6-0002/2006 – 2005/0235(CNS))

P6_TA(2006)0484 A6-0382/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0602)(1),

-   s ohledem na článek 171 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0002/2006),

-   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

-   s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0382/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Právní východisko 1 - s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 171 této smlouvy, – s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 171 a 173 této smlouvy, Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2 (2)  Projekt modernizace řízení letového provozu v Evropě (dále jen "projekt SESAR") je technologickou součástí jednotného evropského nebe. Jeho cílem je zajistit Společenství výkonnou kontrolní infrastrukturu, která umožní vývoj bezpečné letecké dopravy respektující životní prostředí a plně využívající technologických výhod spojených s programy, jako je například GALILEO. (2)  Projekt modernizace řízení letového provozu v Evropě (dále jen "projekt SESAR") je technologickou součástí jednotného evropského nebe. Jeho cílem je zajistit Společenství výkonnou kontrolní infrastrukturu, která umožní vývoj bezpečné, energeticky účinné letecké dopravy respektující životní prostředí a plně využívající technologických výhod spojených s programy, jako je například GALILEO. Usiluje rovněž o integraci jak řízení rychlosti letadel z důvodu energetické účinnosti, tak také intenzivní spolupráce se službami předpovědi počasí s cílem omezit dopad letectví na změnu klimatu. Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 3 (3)  Cílem projektu SESAR je spojit a koordinovat činnosti, které byly dříve ve Společenství vykonávány jednotlivě a nesynchronizovaně. (3)  Cílem projektu SESAR je spojit a koordinovat činnosti, které byly dříve ve Společenství vykonávány jednotlivě a nesynchronizovaně, což se týká i odlehlých a vzdálených regionů Společenství uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy. Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 6 (6)  Po definiční fázi bude následovat prováděcí fáze plánu modernizace řízení letového provozu ve Společenství, rozdělená do dvou navazujících etap: vývoj (2008–2013) a zavádění (2014–2020). (6)  Po definiční fázi budou následovat dvě navazující fáze: vývojová fáze (2008–2013) a zaváděcí fáze (2014–2020). Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 6a (nový) (6a) Každá fáze by měla stanovit hlavní složky svého obsahu a právní ustanovení pro zaváděcí fázi by měla být předmětem samostatného návrhu. Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 12 (12)  S ohledem na počet účastníků, kteří musejí zasahovat do tohoto procesu i na finanční prostředky a nutné technické poradenství je bezpodmínečně nutné vytvořit právní subjekt schopný zajistit koordinované řízení prostředků přidělených projektu SESAR v průběhu prováděcí fáze. (12)  S ohledem na počet účastníků, kteří musejí zasahovat do tohoto procesu, i na finanční prostředky a nutné technické poradenství je bezpodmínečně nutné vytvořit právní subjekt schopný zajistit koordinované řízení prostředků přidělených projektu SESAR v průběhu vývojové fáze. Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 13 (13)  Tento subjekt, který odpovídá za řízení veřejného výzkumného projektu v evropském zájmu, musí být považován za mezinárodní organizaci podle druhé odrážky čl. 15 odst. 10 šesté směrnice Rady č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně a podle druhé odrážky čl. 23 odst. 1 směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. (13)  Tento subjekt bude odpovídat za řízení veřejného výzkumného projektu v evropském zájmu podle druhé odrážky čl. 15 odst. 10 šesté směrnice Rady č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně a podle druhé odrážky čl. 23 odst. 1 směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 14 (14)  Také je třeba, aby se na tento subjekt vztahovalo osvobození od daní ze strany členských států v otázce zdanění a daní jiných než jsou DPH a spotřební daně, a aby platy vyplacené jejich pracovníkům byly osvobozeny od veškerých vnitrostátních daní z příjmů. (14)  Také je třeba, aby se na tento subjekt vztahovalo osvobození od daní ze strany členských států v otázce zdanění a daní jiných, než jsou DPH a spotřební daně, a aby platy vyplacené jejich pracovníkům byly v souladu s pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství. Pozměňovací návrh 11 Bod odůvodnění 15 (15)  SESAR je projektem výzkumu a vývoje, který prokazuje financování z rámcových programů Společenství týkajících se výzkumu a vývoje. Je proto nezbytné zřídit společný podnik podle článku 171 Smlouvy, aby bylo možno dosáhnout značného pokroku ve vývoji technologií týkajících se systémů letové kontroly, pokud jde o fázi vývoje (2008-2013). (15)  SESAR je projektem výzkumu a vývoje, který prokazuje financování z rámcových programů Společenství týkajících se výzkumu a vývoje. Je proto nezbytné zřídit společný podnik podle článků 171 a 173 Smlouvy, aby bylo možno dosáhnout značného pokroku ve vývoji technologií týkajících se systémů letové kontroly, pokud jde o fázi vývoje (2008–2013). Pozměňovací návrh 12 Bod odůvodnění 17 (17)  Hlavním úkolem společného podniku musí být organizovat a koordinovat projekt SESAR spojením veřejných a soukromých prostředků na základě externích technických zdrojů, zejména od svých členů s důrazem na zkušenosti organizace Eurocontrol. (17)  Hlavním úkolem společného podniku musí být organizovat a koordinovat projekt SESAR spojením veřejných a soukromých prostředků na základě externích technických zdrojů, zejména od svých členů s důrazem na zkušenosti a odborné znalosti organizace Eurocontrol. Pozměňovací návrh 13 Bod odůvodnění 17a (nový) (17a) Aby byla v zaváděcí fázi zaručena odpovědnost účastníků ze soukromého sektoru, je žádoucí náležitě zapojit soukromý sektor do všech fází, zvláště do vývojové fáze. Pozměňovací návrh 14 Bod odůvodnění 20 (20)  Je třeba vymezit pravidla organizace a fungování společného podniku, a to tím, že se vypracují stanovy společného podniku. (20)  Je třeba vymezit pravidla organizace a fungování společného podniku a pravidla s cílem zamezit střetu zájmů v rámci společného podniku a stanovit postup jmenování úředníků společného podniku, a to tím, že se vypracují stanovy společného podniku stanovené v příloze. Pozměňovací návrh 15 Bod odůvodnění 20a (nový) (20a) Evropský parlament by měl získat status pozorovatele ve správní radě společného podniku. Pozměňovací návrh 16 Bod odůvodnění 20b (nový) (20b) Žádosti o přistoupení nových členů ke společnému podniku by měly být schvalovány v souladu s ustanoveními čl. 1 odst. 3 přílohy. Pozměňovací návrh 17 Bod odůvodnění 22a (nový) (22a) Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat každé tři roky zprávu provádění tohoto nařízení a v případě potřeby navrhnout jeho změnu. Pozměňovací návrh 18 Čl. 1 odst. 1 1.   Na provedení vývojových činností prováděcí fáze projektu modernizace řízení letového provozu v Evropě (dále jen "projekt SESAR") je vytvořen společný podnik (dále jen "společný podnik SESAR"), a to na období do 31. prosince 2013. 1.  Tímto se vytváří společný podnik (dále jen "společný podnik"). Jeho hlavním cílem je řídit činnosti vývojové fáze projektu modernizace řízení letového provozu v Evropě (dále jen "projekt SESAR"), a to na období, které začíná dnem, kdy Rada schválí generální plán řízení letového provozu (generální plán ATM) podle níže uvedeného odst. 1a písm. a) a končí skončením vývojové fáze. Pozměňovací návrh 19 Čl. 1 odst. 1a (nový) 1a. Projekt SESAR sestává ze tří fází: a) z "definiční fáze", která usiluje o definování technických možností a opatření, jež je nutno přijmout, a priorit v programu modernizace, jakož i operativních prováděcích plánů. Tato fáze začala v říjnu 2005 a ukončení se předpokládá v prosinci 2007, přičemž výsledkem bude generální plán ATM. Tento plán vypracuje konsorcium podniků pod dohledem organizace Eurocontrol; b) z "vývojové fáze", která bude zahájena dne 1. ledna 2008, jakmile Rada na návrh Komise a po konzultaci Evropského parlamentu schválí generální plán ATM. Vývojová fáze skončí dne 31. prosince 2013; c) ze "zaváděcí fáze", která bude zahájena dne 1. ledna 2014 a skončí dne 31. prosince 2020 a která bude zahrnovat vytváření a provádění infrastruktury řízení letového provozu v širokém měřítku. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh definující: i) přechod od vývojové fáze k zaváděcí fázi, ii) mechanismy proplacení, které se budou vztahovat na jakýkoli subjekt, který bude nástupcem společného podniku, a iii) převedení vybraných hmotných a nehmotných aktiv na nový subjekt, který bude nástupcem společného podniku. Pozměňovací návrh 20 Čl. 1 odst. 1b (nový) 1b. Působnost, způsob řízení, financování a trvání společného podniku SESAR přezkoumá v případě potřeby Rada podle vývoje projektu a generálního plánu ATM. Rada vezme v úvahu hodnocení uvedené v článku 6 a ustanovení článku 6a. Pozměňovací návrh 21 Čl. 1 odst. 2 úvodní část 2.  Cílem společného podniku je zajistit modernizaci systému řízení letového provozu v Evropě spojením úsilí při výzkumu a vývoji ve Společenství. Společný podnik je odpovědný za vykonávání následujících úkolů: 2.  Cílem společného podniku je zajistit modernizaci systému řízení letového provozu v Evropě koordinací a koncentrací veškerého příslušného výzkumu a vývoje. Společný podnik je odpovědný za vykonávání následujících úkolů: Pozměňovací návrh 22 Čl. 1 odst. 2 odrážka 1 – organizovat a koordinovat provádění projektu SESAR podle plánu modernizace řízení letového provozu v Evropě, který vypracovala Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol (dále jen "plán") spojením veřejných a soukromých prostředků; – organizovat a koordinovat činnosti vývojové fáze projektu SESAR podle generálního plánu ATM, který je výsledkem definiční fáze projektu řízeného Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol spojením veřejných a soukromých prostředků a jejich řízením v rámci jednotné struktury; Pozměňovací návrh 23 Čl. 1 odst. 2 odrážka 2a (nová) – zajišťovat nezbytné financování vývojové fáze v souladu s generálním plánem ATM; Pozměňovací návrh 24 Čl. 1 odst. 2 odrážka 2b (nová) – zajišťovat zapojení všech účastníků řízení letového provozu v Evropě jak do rozhodování, tak do financování; Pozměňovací návrh 25 Čl. 1 odst. 3 3.  Sídlem společného podniku je Brusel. 3.  Sídlo společného podniku bude stanoveno v souladu s ustanovením nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství1. _________________ 1 Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. Pozměňovací návrh 26 Čl. 2 odst. 2 2.  Společný podnik je uznán jako mezinárodní organizace ve smyslu druhé odrážky čl. 15 odst. 10 směrnice 77/388/EHS a druhé odrážky čl. 23 odst. 1 směrnice 92/12/EHS. vypouští se Pozměňovací návrh 27 Čl. 2 odst. 3 3.  Na společný podnik se vztahuje osvobození od daní ze strany členských států v otázce daní jiných než jsou DPH a spotřební daň. Je také osvobozen od placení poplatků spojených s registrací a zdanění společností nebo obdobných daní. Platy vyplacené pracovníkům společného podniku jsou osvobozeny od veškerých vnitrostátních daní z příjmů. 3.  Na společný podnik se vztahuje osvobození od daní ze strany členských států v otázce daní jiných než jsou DPH a spotřební daň. Je také osvobozen od placení poplatků spojených s registrací a zdanění společností nebo obdobných daní. Platy se pracovníkům společného podniku vyplácejí podle pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství. Pozměňovací návrh 28 Čl. 3 odst. 1 1.  Stanovy společného podniku se přijímají ve znění přílohy tohoto nařízení. 1.  Stanovy společného podniku se přijímají ve znění přílohy tohoto nařízení, která je nedílnou součást tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 29 Čl. 3 odst. 2 2.  Stanovy mohou být změněny postupem podle čl. 5 odst. 2, zejména pokud jde o články 3, 4, 5, 6 a 8 stanov. 2.  Stanovy mohou být změněny postupem podle článku 6a. Pozměňovací návrhy 63 + 61 Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) a) příspěvků svých členů podle článku 1 svých stanov a a) příspěvků svých členů podle článků 1, 3 a 11 svých stanov a b) případnými poplatky za letovou navigaci podle čl. 15 odst. 3 písm. e) druhé odrážky nařízení (ES) č. 550/2004. V souladu s postupem podle čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 550/2004 Komise stanoví postup vyměření daně a použití těchto poplatků. b) případnými poplatky za letovou navigaci podle čl. 15 odst. 3 písm. e) druhé odrážky nařízení (ES) č. 550/2004. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh stanovující postup vyměření daně a použití těchto poplatků. Pozměňovací návrh 32 Čl. 4 odst. 3 3.  Všechny finanční příspěvky Společenství přestanou být vypláceny společnému podniku po skončení období uvedeného v článku 1. 3.  Všechny finanční příspěvky Společenství přestanou být vypláceny společnému podniku po skončení vývojové fáze, pokud Evropský parlament a Rada na základě návrhu Komise nerozhodnou jinak. Pozměňovací návrh 34 Čl. 5 odst. 2a (nový) 2a. Stanovisko Komise k rozhodnutím správní rady týkajícím se technických změn v generálním plánu ATM se přijímá postupem podle článku 3 rozhodnutí 1999/468/ES. Pozměňovací návrh 35 Článek 5a (nový) Článek 5a Přistoupení nových členů Přistoupení nových členů společného podniku oznámí Komise Evropskému parlamentu a Radě. Přistoupení nových členů, včetně členů ze třetích zemí, musí schválit Evropský parlament a Rada. Pozměňovací návrh 36 Článek 6 Každé tři roky od zahájení činností společného podniku a po ukončení trvání společného podniku Komise vyhodnotí provádění tohoto nařízení, výsledky dosažené společným podnikem a jeho způsoby práce. Od zahájení činností společného podniku a po ukončení trvání společného podniku Komise v souladu s článkem 173 Smlouvy vyhodnotí provádění tohoto nařízení, výsledky dosažené společným podnikem a jeho způsoby práce. Zprávy o výsledcích těchto hodnocení a o závěrech, které je z nich třeba vyvodit, předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 37 Článek 6a (nový) Článek 6a Přezkum Jestliže to Komise pokládá za nezbytné nebo Evropský parlament nebo Rada vznesou v rámci postupu projednávání ve výborech požadavek provést revizi tohoto nařízení nebo stanov společného podniku, předloží Komise příslušný právní návrh postupem stanoveným Smlouvou. Pozměňovací návrh 38 Příloha čl. 1 odst. 2 odrážka 3 – každý jiný veřejný nebo soukromý podnik nebo subjekt. – každý jiný veřejný nebo soukromý podnik nebo subjekt, který uzavřel se Společenstvím alespoň jednu dohodu v oblasti letové přepravy. Pozměňovací návrh 39 Příloha čl. 1 odst. 3 druhý pododstavec Správní rada rozhodne o tom, zda se žádost přijme nebo zamítne. V případě kladného rozhodnutí vyjedná výkonný ředitel podmínky přistoupení a poté je předloží správní radě. Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména ustanovení týkající se finančních příspěvků a příspěvků na zastoupení ve správní radě. Správní rada doporučí Komisi, zda má žádost přijmout nebo zamítnout, a Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 5a předloží v tomto smyslu návrh. V případě kladného rozhodnutí vyjedná výkonný ředitel podmínky přistoupení a poté je předloží správní radě. Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména ustanovení týkající se finančních příspěvků a příspěvků na zastoupení ve správní radě. Pozměňovací návrh 40 Příloha čl. 1 odst. 3a (nový) 3a. Při rozhodování o tom, zda schválit jednání o přistoupení vedená s veřejným nebo soukromým podnikem či subjektem, zohlední správní rada, kromě dohody uvedené v příloze v čl. 1 odst. 2 třetí odrážce, zejména tato kritéria: – doložené znalosti a zkušenosti v oblasti řízení letového provozu nebo výroby zařízení nebo poskytování služeb pro řízení letového provozu; – příspěvek, který tento podnik nebo subjekt může představovat pro výkon generálního plánu ATM; – finanční spolehlivost daného podniku nebo subjektu; – jakýkoli případný střet zájmů. Pozměňovací návrh 41 Příloha čl. 3 odst. 1 písm. aa) (nové) aa) jednoho zástupce ozbrojených sil; Pozměňovací návrh 42 Příloha čl. 3 odst. 2 2.  Zástupci uvedení v odst. 1 písm. b), c), d), e) a f) jmenuje Poradní orgán odvětví, ustavený na základě článku 6 nařízení (ES) č. 549/2004. 2.   Evropský parlament bude mít ve správní radě status pozorovatele. Pozměňovací návrh 43 Příloha čl. 3 odst. 2a (nový) 2a. Správní radě předsedá Komise. Pozměňovací návrh 44 Příloha čl. 4 odst. 1 1.  Zástupci uvedení v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) mají hlasovací právo. 1.  Všichni zástupci uvedení v čl. 3 odst. 1 disponují hlasem, jehož váha je úměrná výši jejich příspěvků do prostředků společného podniku, a podléhají ustanovením odstavce 2. Pozměňovací návrh 46 Příloha čl. 4 odst. 5 5.  Každé rozhodnutí týkající se přistoupení nových členů podle čl. 1 odst. 2, jmenování výkonného ředitele nebo likvidace společného podniku musí získat kladné vyjádření zástupce Společenství ve správní radě. vypouští se Pozměňovací návrh 47 Příloha čl. 4 odst. 5a (nový) 5a. Rozhodnutí týkající se přijetí generálního plánuATM a jakýchkoli závažných změn plánu vyžadují při hlasování souhlas všech zakládajících členů. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 nelze taková rozhodnutí přijmout, pokud zástupci uvedení v čl. 3 odst. 1 písm. c) až f) vyjádří jednomyslně nesouhlas. Pozměňovací návrh 48 Příloha čl. 4 odst. 5b (nový) 5b. Generální plán ATM bude sdělen a zaslán Evropskému parlamentu. Pozměňovací návrh 49 Příloha čl. 5 odst. 1 písm. b) b) rozhoduje o přistoupení nových členů; b) navrhuje přistoupení nových členů; Pozměňovací návrh 50 Příloha čl. 5 odst. 1 písm. c) c) jmenuje výkonného ředitele a schvaluje organizační schéma; c) jmenuje výkonného ředitele postupem stanoveným v čl. 6 odst. 1 a 2 přílohy a schvaluje organizační schéma; Pozměňovací návrh 51 Příloha článek 5a (nový) Článek 5a Zamezení střetu zájmů 1.  Členové společného podniku nebo správní rady a zaměstnanci společného podniku se nebudou podílet na postupech přípravy výzev k účasti ve veřejné soutěži ani na hodnocení uchazečů nebo zadávání zakázek, jestliže vlastní subjekty nebo mají partnerské dohody se subjekty, které jsou potenciálními uchazeči v rámci výzev k účasti ve veřejné soutěži, nebo takovéto subjekty zastupují. 2.  Členové společného podniku a členové správní rady musejí vyloučit jakýkoli přímý či nepřímý osobní či společný zájem na výsledcích jednání správní rady ve vztahu ke kterékoli záležitosti na programu jednání. Tento požadavek se rovněž vztahuje na zaměstnance společného podniku ve vztahu k jakýmkoli úkolům, které jsou jim uloženy. 3.  Na základě prohlášení uvedených v odstavci 2 může správní rada rozhodnout o vyloučení členů, účastníků nebo zaměstnanců z rozhodování nebo z plnění úkolů v případech, kdy může vzniknout střet zájmů. Vyloučení členové, účastníci a zaměstnanci nebudou mít přístup k informacím týkajícím se záležitosti, ve kterých se ocitají v potenciálním střetu zájmů. Pozměňovací návrh 52 Příloha čl. 6 odst. 1 1.  Výkonný ředitel odpovídá za každodenní řízení společného podniku a je jeho právním zástupcem. Ředitele jmenuje správní rada na návrh Komise. K výkonu pracovních povinností je řediteli poskytnuta úplná nezávislost. 1.  Výkonného ředitele jmenuje správní rada podle jeho předpokladů k výkonu této funkce a na základě doložených administrativních a řídících schopností, jakož i příslušné kvalifikace a zkušeností, ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí a organizací Eurocontrol na základě výsledků veřejného výběrového řízení poté, co se seznámí se stanoviskem zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. Rozhodnutí správní rady se přijímají většinou tří čtvrtin jejích členů. Pozměňovací návrh 53 Příloha čl. 6 odst. 1a (nový) 1a. Funkční období výkonného ředitele je pět let. Na návrh Komise a po seznámení se stanoviskem zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po vypracování hodnocení může být funkční období jedenkrát prodlouženo nejdéle o tři roky. Pozměňovací návrh 54 Příloha čl. 8 úvodní část Aby mohl vykonávat úkoly definované v prvním článku tohoto nařízení, společný podnik uzavře dohodu s organizací Eurocontrol, v níž: 1.  Aby mohl vykonávat úkoly definované v prvním článku tohoto nařízení, společný podnik uzavře specifické dohody se svými členy. 1a. Úloha a příspěvek organizace Eurocontrol jsou vymezeny v dohodě se společným podnikem. Tato dohoda: Pozměňovací návrh 55 Příloha čl. 8 písm. a) a b) a)  Eurocontrol sdílí výsledky definiční fáze se společným podnikem; a) stanoví způsoby předávání výsledků definiční fáze společnému podniku a jejich používání; b) organizaci Eurocontrol je svěřena odpovědnost za následující úkoly, které vyplývají z provádění "plánu" i z řízení přidružených finančních prostředků: b) popisuje úkoly a povinnosti organizace Eurocontrol při provádění generálního plánu ATM, např.: Pozměňovací návrh 56 Příloha čl. 11 odst. 3 pododstavec 1 3.  Členové uvedení v čl. 1 odst. 2 druhé a třetí odrážce se zavazují poskytnout vstupní příspěvek ve výši nejméně 10 milionů EUR do jednoho roku od schválení jejich přijetí do společného podniku. Tato částka se snižuje na 5 milionů EUR pro členy, kteří se zapíší do společného podniku do 12 měsíců po jeho založení. 3.  Členové uvedení v čl. 1 odst. 2 druhé a třetí odrážce se zavazují poskytnout vstupní příspěvek ve výši nejméně 10 milionů EUR do jednoho roku od schválení jejich přijetí do společného podniku. Pozměňovací návrh 57 Příloha čl. 11 odst. 3 pododstavec 2 V případě podniků, které se zapisují jednotlivě nebo kolektivně a které lze pokládat za podniky malé nebo střední ve smyslu doporučení Komise ze dne 6.05.2003, které se týká definice malých a středních podniků, se tato částka snižuje na 250 000 EUR nezávisle na okamžiku jejich přistoupení. V případě podniků, které se zapisují jednotlivě nebo kolektivně a které lze pokládat za podniky malé nebo střední ve smyslu doporučení Komise ze dne 6. května 2003, které se týká definice malých a středních podniků, se tato částka snižuje na 250 000 EUR nezávisle na okamžiku jejich přistoupení. Zakládající členové mají možnost tuto částku rozdělit do několika splátek rozložených do období, na kterém se dohodnou dotčené strany. Pozměňovací návrh 58 Příloha čl. 11 odst. 5 5.  Nepeněžité příspěvky jsou povoleny. Podléhají posouzení jejich materiální a užitné hodnoty z hlediska plnění úkolů společného podniku. 5.  Nepeněžité příspěvky jsou povoleny a měly by být stanoveny v dohodě uvedené v článku 8 této přílohy. Podléhají posouzení jejich materiální a užitné hodnoty z hlediska plnění úkolů společného podniku. Pozměňovací návrh 59 Příloha článek 17 Společný podnik vlastní veškeré hmotné i nehmotné majetky, které se pro podnik vytvoří nebo se na něj převedou pro účely prováděcí fáze projektu SESAR. Společný podnik vlastní veškeré hmotné i nehmotné majetky, které vytvoří nebo se na něj převedou pro účely vývojové fáze projektu SESAR v souladu s dohodou o členství, kterou uzavřel. Společný podnik může udělit právo přístupu ke znalostem získaným z projektu zejména svým členům, ale také členským státům Evropské unie nebo organizaci Eurocontrol pro vlastní, nekomerční využití.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě za rok 2006 o eurozóně (2006/2239(INI))

P6_TA(2006)0485 A6-0381/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Výroční prohlášení o eurozóně" (KOM(2006)0392),

-   s ohledem na předběžnou prognózu Komise ze září 2006,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2003 o mezinárodní úloze eurozóny a prvním hodnocení zavedení eurobankovek a euromincí(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hospodářské situaci v Evropě: přípravná zpráva o hlavních směrech hospodářské politiky 2006(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o strategické revizi Mezinárodního měnového fondu(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. května 2006 o veřejných financích v hospodářské a měnové unii (HMU)(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o rozšíření eurozóny(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2005(6),

-   s ohledem na zprávy Evropské centrální banky o mezinárodní úloze eura a o finanční integraci do eurozóny,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2005 o zdanění podniků v Evropské unii: společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob(7),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0381/2006),

A.   vzhledem k tomu, že členství v eurozóně posiluje stupeň hospodářského propojení mezi členskými státy a vyžaduje užší koordinaci hospodářských politik s cílem napravit strukturální slabiny, čelit nadcházejícím výzvám a usilovat o zvýšení prosperity a konkurenceschopnosti, aby tak byla eurozóna připravena na větší, globalizovanou ekonomiku,

B.   vzhledem k tomu, že hospodářský růst v eurozóně se v roce 2006 zrychluje a zdá se, že má pevný základ a že začíná nabírat na síle domácí poptávka, zejména investice; avšak vzhledem k tomu, že se růst může v roce 2007 zpomalit v důsledku vysokých cen ropy, opožděných dopadů posilování eura a zpomalení růstu v USA,

C.   vzhledem k tomu, že růstový potenciál eurozóny se obvykle odhaduje na přibližně 2 % a je třeba jej zvýšit a udržet na 3 %, aby více než dvanáct milionů evropských nezaměstnaných získalo práci, aby se zvýšil jejich disponibilní příjem a finanční zdroje mohly být použity na modernizaci jedinečného evropského modelu sociálního státu,

D.   vzhledem k tomu, že se v rámci kritéria výše inflace používají dvě různé definice cenové stability; vzhledem k tomu, že ve snaze zajistit cenovou stabilitu ECB upřesnila, že usiluje o udržení výše inflace těsně pod 2 % ve střednědobém výhledu, zatímco ve své konvergenční zprávě ECB a Komise používají referenční hodnotu vypočítanou jako průměrnou výši inflace třech členských států, které dosáhly nejlepších výsledků, za posledních 12 měsíců plus 1,5 procentního bodu, a to na základě Protokolu o kritériích konvergence, který je uveden v čl. 121 odst. 1 Smlouvy o ES, na jehož základě se za nejlepší výsledek v oblasti cenové stability považuje ve skutečnosti co možná nejnižší inflace,

E.   vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2007 bude eurozónu tvořit pouze 13 členských států, ale koordinace makroekonomické politiky a vnitřní trh se bude týkat všech 27 členských států,

F.   vzhledem k tomu, že vnější zastoupení eurozóny v mezinárodních institucích a fórech neodpovídá jejímu hospodářskému významu ve světovém hospodářství; vzhledem k tomu, že od zavedení eura bylo dosaženo jen malého pokroku, pokud jde o to, aby eurozóna hovořila v mezinárodních finančních institucích a fórech společným hlasem; a vzhledem k tomu, že tyto nedostatky ztěžují eurozóně prosazování jejích zájmů a prokazování vedoucí úlohy při řešení problémů, které před ní klade světová ekonomika,

G.   vzhledem k tomu, že ECB sdílí s Radou odpovědnost za otázky týkající se směnných kurzů a mezinárodního zastupování eurozóny,

H.   vzhledem k tomu, že v pravomoci euroskupiny je vést neformální dialog s ECB a že její hlavní úlohou je vypracovávat společná stanoviska k obecnému fungování hospodářství eurozóny a také projednávat vývoj směnných kurzů eura ve vztahu k ostatním měnám,

Makroekonomická politika

1.   vítá první výroční zprávu Komise o eurozóně, která popisuje vývoj ekonomik eurozóny v roce 2006 a je užitečným příspěvkem k diskusi o výzvách společné hospodářské politiky, před nimiž stojí členové eurozóny;

2.   domnívá se, že operativní rozhodování v rámci měnové politiky ovlivňují jednoznačná a průhledná pravidla týkající fungování dvou hlavních pilířů - peněžní zásoby na jedné straně a veškerých dalších relevantních informací o budoucím vývoji inflace na straně druhé - která by mohla zvýšit jeho účinnost a předvídatelnost měnové politiky; domnívá se rovněž, že by měly být zveřejňovány zápisy z jednání Rady guvernérů ECB, v nichž by byly jednoznačně uvedeny argumenty pro a proti přijatým rozhodnutím a důvody, proč byla tato rozhodnutí přijata; je toho názoru, že tato průhlednost je důležitá, protože tak bude moci trh získat přesnější obraz o měnové politice ECB;

3.   vzhledem k tomu, že měnový stimul poskytovaný v posledních letech se postupně omezuje, vyzývá Komisi, aby se držela přesného výkladu obnoveného Paktu stability a růstu, a členské státy, aby usilovaly o meziroční zlepšování svých cyklicky upravovaných rozpočtových deficitů s horní hranicí o 0,5 % HDP, což pomůže zmírnit inflační tlaky a udržet nízké úrokové sazby, které neohrozí oživení hospodářství, k němuž dochází v současné době; v této souvislosti připomíná přínos lepší fiskální koordinace mezi členskými státy, především rozpočtové, která povede k vytvoření souvislejší rovnováhy makroekonomické politiky ve srovnání s dobře rozvinutou měnovou politikou HMU;

4.   domnívá se, že je důležité, aby všechny členské státy, nebo alespoň ty, které patří do eurozóny, koordinovaly své rozdílné fiskální kalendáře – přičemž nesmí být zpochybněna zásada subsidiarity v oblasti fiskální politiky a musí být dodrženy výhradní pravomoci národních vlád, pokud je o určování jejich strukturálních a rozpočtových politik – a učinily základem svých rozpočtových výhledů a plánování podobná kritéria a statistiky, a vyhnuly se tak rozdílům způsobeným používáním rozdílných makroekonomických prognóz (celosvětový růst, růst v EU, cena ropy za barel, úrokové sazby) a ostatních parametrů; je přesvědčen, že ke splnění tohoto úkolu může významným způsobem přispět Komise;

5.   vyzývá členské státy, aby využily velkou část dodatečných fiskálních příjmů, které získaly díky současnému hospodářskému růstu, ke snížení veřejného dluhu, a uvolnily tak zdroje, které budou moci být investovány do vzdělávání, odborné přípravy, infrastruktury a výzkumu a inovací v souladu s cíli stanovenými lisabonsko-göteborskou strategií, a pomohou tak čelit výzvám, které představuje stárnutí populace a změna klimatu;

6.   připomíná Komisi, že ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 4. dubna 2006 požadoval všeobecné přezkoumání daňových systémů členských států, což je zásadní metodou k posílení konkurenceschopnosti hospodářství a udržitelnosti veřejných financí;

7.   žádá Komisi, aby připravila studii o výhodách, které eurozóně a EU jako celku přinese lépe fungující hospodářský pilíř HMU, pokud se uplatní na eurozónu s ohledem na růst a zaměstnanost;

Hospodářské reformy

8.   v této souvislosti připomíná význam aktivního a urychleného provádění lisabonské strategie stejnoměrně na všech úrovních a ve všech oblastech politiky, které se týkají mnohostranně podpůrné kombinace politik reforem v oblastech hospodářství, zaměstnanosti, životního prostředí a sociální politiky;

9.   uvědomuje si, že hospodářství eurozóny se oživení celosvětového růstu přizpůsobilo jen velmi váhavě, hlavně kvůli slabé domácí poptávce, a konstatuje, že hospodářské reformy na trzích produktů a na pracovních a kapitálových trzích pomohou cenám a mzdám rychleji reagovat na měnící se hospodářskou situaci, což má zásadní význam pro zvyšování růstového potenciálu, pro řešení neopodstatněných rozdílů v růstu a inflaci mezi jednotlivými členskými státy eurozóny a pro přizpůsobení se potenciálně nepříznivému celosvětovému vývoji;

10.   vzhledem k tomu, že některé členské státy prokázaly ve svých národních reformních programech odhodlání k reformám, ale uvědomuje si, že to nestačí, a vyzývá členské státy, aby jednaly; připomíná, že ekonomickou výkonnost posílí schválení kodexu chování, který umožní vzájemné sledování těchto programů členskými státy formou sdílení osvědčených postupů a zveřejňováním výroční "ligové tabulky", která bude informovat o zemích s nejlepšími a nejhoršími výsledky, jak navrhuje zpráva skupiny na vysoké úrovni, kterou vytvořila Komise a které předsedal Wim Kok, z listopadu 2004 s názvem "Přijetí výzvy – Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost";

11.   domnívá se, že členské státy eurozóny by měly nadále postupovat koordinovaně, pokud jde o tři zásady lisabonsko-göteborského modelu (hospodářský růst, sociální soudržnost a ochrana životního prostředí), a zdůrazňuje potenciál tzv. "flexicurity" (flexibility and security – flexibilita a jistota) pro zvyšování účasti na trhu práce, zejména u žen, starších osob, mladých lidí, dlouhodobě nezaměstnaných a přistěhovalců;

12.   připomíná své přesvědčení, že cíle zavedení společného konsolidovaného základu daněz příjmu právnických osob v Evropě může být dosaženo prostřednictvím mechanismu užší spolupráce, pokud by členské státy nebyly schopny dosáhnout jednomyslné dohody; zdůrazňuje, že mechanismus užší spolupráce – byť jednomyslná dohoda členských států by byla lepší – současně umožní velké většině členských států pokrok v oblasti společného rámce pro zdanění podniků na vnitřním trhu a zároveň umožní ostatním členským státům, aby se připojily později; je přesvědčen, že tato otázka je pro eurozónu stále závažnější, a vyzývá členské státy eurozóny, aby zintenzívnily své úsilí a dosáhly v této oblasti pokroku;

Vnitřní trh

13.   domnívá se, že dokončení vnitřního trhu, zejména v oblasti služeb, je klíčovým prvkem pro podporu hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v rámci HMU; vyzývá proto k dalšímu – a lepšímu – provádění směrnic; odsuzuje způsob, jakým některé členské státy chrání svá hlavní průmyslová odvětví a služby před přeshraniční konkurencí, a znovu se vyjadřuje ve prospěch volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu;

14.   souhlasí s Komisí, že je nutné odstranit překážky, které brání vytvoření jednotné evropské platební oblasti, a přijmout další opatření k otevření roztříštěných trhů maloobchodních finančních služeb (plány úspor, hypotéky, pojištění a penzijní připojištění), přičemž však bude zajištěna ochrana spotřebitele; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat celoevropskou koncepci regulace finančních trhů a dohledu nad ním, a připomíná, že je nezbytné provést revizi pravidel solventnosti pojišťoven (Solvency II) a pravidel týkajících se diskrečních pravomocí regulačních orgánů v případě přeshraničních fúzí, aby se zamezilo konfliktům mezi orgány dozoru v domácích i hostitelských státech;

15.   je přesvědčen, že ambiciózní politika inovací EU je jedním ze základních kamenů udržitelného rozvoje a vytváření pracovních míst a měla by se stát jednou z hlavních priorit v rámci zlepšené koordinace hospodářské spolupráce; vyjadřuje politování nad tím, že výdaje na výzkum a vývoj v eurozóně tvoří okolo 2 % HDP, což je výrazně méně než celoevropský cíl 3 %; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy, jak by měl být výzkum a vývoj v EU financován, a návrh účinného právního rámce pro ochranu práv duševního vlastnictví; vyzývá členské státy, aby vyčlenily více finančních prostředků na inovace a zavedly daňové pobídky pro podniky a vysoké školy, které investují do výzkumu a vývoje, neboť je známo, že takové pobídky jsou ve srovnání s přímými dotacemi lepší zárukou toho, že veřejné finance budou využity na podporu úspěšných projektů;

16.   domnívá se, že pracovní trhy by měly být pružnější a že ta hlediska právních předpisů o pracovním poměru na dobu neurčitou, která mohou být překážkou pro přizpůsobování se pracovního trhu, by měla být odstraněna; uznává, že v dlouhodobém horizontu by měly reálné mzdy a produktivita růst souběžně; vyjadřuje politování nad tím, že mnohé návrhy Parlamentu nebyly zohledněny, zejména pak návrhy týkající se zlepšování zařízení pro péči o děti, dosažení lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, vytvoření pobídek, které by pracovníky motivovaly k odložení dobrovolného odchodu do důchodu, a formulace politik, jejichž cílem je začlenit legální přistěhovalce do pracovního trhu a bojovat s nelegálním přistěhovalectvím;

17.   vyjadřuje politování nad tím, že vzdělání, včetně celoživotního učení, které by se mělo stát jednou z priorit v rámci přístupu zlepšené hospodářské koordinace, má zjevně nedostatečnou úroveň a souhlasí s většinou opatření, která navrhuje Komise; lituje nicméně toho, že některé z návrhů, které Parlament schválil, nebyly přijaty, zejména pak ty, jejichž cílem bylo zlepšit znalosti cizích jazyků, matematiky a přírodních věd na základních a středních školách, vytvořit ucelený model odborného vzdělávání, přitáhnout více studentů k profesím v oblasti přírodních věd, posílit spolupráci mezi vysokými školami a průmyslem a obchodem s cílem podněcovat vzdělávání s ohledem na poptávku na pracovním trhu, zabezpečit všem přístup k vyššímu vzdělání, podporovat celoživotní učení a stejným způsobem řešit i dlouhodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí a zajistit lepší informování o výsledcích výzkumu a jejich šíření a uplatňování;

18.   vyzývá členské státy a Komisi, aby mezi své hlavní priority zařadily vytvoření vnitřního trhu s energií, zlepšení politiky výzkumu a vývoje v oblasti alternativních zdrojů energie a ekologičtější a čistší energie, včetně impulsu pro vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie, dále závazek dosahovat vyšších úspor energie a zvyšovat energetickou účinnost a rozvoj politických a hospodářských vazeb s co největším počtem zemí, z nichž dovážíme energii, aby byly zdroje energie diverzifikované a lépe se řešily výpadky dodávek;

Funkční HMU

19.   souhlasí s Komisí, že rozdíly v hospodářském růstu a v míře inflace v rámci eurozóny, které v roce 2005 dosahovaly výše až 4,5 % u hospodářského růstu a až 2,7 % u inflace, mají čím dále tím více strukturální příčiny; vyjadřuje politování nad tím, že rozdíly v mírách inflace mezi členskými státy s vyšší inflací mají negativní dopad na konkurenceschopnost a měnovou stabilitu eurozóny jako celku; bere na vědomí, že tyto rozdíly jsou někdy součástí pozitivního procesu konvergence příjmů a cenové hladiny z důvodu "dohánění'; znovu vyzývá členské státy eurozóny, aby zesílily své úsilí směrem k účinné koordinaci hospodářských a měnových politik, zejména prostřednictvím posílení svých společných strategií v rámci euroskupiny, aby zlepšily skutečnou konvergenci hospodářství a omezily rizika nesouměrných šoků v HMU;

20.   vítá Slovinsko jako nového člena eurozóny od 1. ledna 2007; vyzývá nové členské státy, aby učinily nezbytná opatření ke splnění maastrichtských konvergenčních kritérií, a poukazuje na to, že ECB a Komise musí uplatňovat kritérium cenové stability ve znění uvedeném ve Smlouvě o ES, které se liší od kritéria, jež používá ve své měnové politice ECB, a navrhuje, aby ECB a Komise zvážily, zda existují důvody pro to, aby používaly natolik rozdílný přístup;

21.   uznává, že podle maastrichtských konvergenčních kritérií nesmí míra inflace přesáhnout inflaci tří členských států, které v oblasti cenové stability dosahují nejlepších výsledků, o více než 1,5 %; zdůrazňuje, že jak vymezení tří členských států, které mají v oblasti cenové stability nejlepší výsledky, tak způsob výpočtu referenční hodnoty je třeba pečlivě posoudit s ohledem na skutečnost, že v současné době dvanáct členských států tvoří měnovou unii a užívá jednu měnu, která je spravována společnou měnovou politikou, a že rozdíly ve vývoji jejich inflace jsou výsledkem spíše strukturálních faktorů než rozdílů v jejich makroekonomické politice;

22.   vyzývá Komisi a Eurostat, aby zvýšily kvalitu makroekonomických statistik (zejména údajů o rozpočtovém schodku a státním dluhu) a aby využívaly všech svých nástrojů k tomu, aby zamezily fiskálním nerovnováhám ve všech členských státech; vyzývá k dalšímu rozšiřování pravomocí Komise, pokud jde o ověřování kvality předávaných údajů;

23.   žádá Komisi, aby věnovala větší pozornost dopadům chování finančních trhů na makroekonomickou situaci eurozóny;

24.   vyzývá příslušné orgány dohledu, aby zvýšily své úsilí ohledně účinnějšího hodnocení činnosti zajišťovacích fondů s ohledem na systémová rizika, která mohou vytvářet, a žádá euroskupinu, aby se touto otázkou zabývala;

Vnější zastoupení

25.   vítá, že v Radě bylo dosaženo dohody o tom, že na výroční schůzce brettonwoodských institucí v Singapuru ve dnech 19. a 20. září 2006 se bude hovořit společným hlasem; požaduje, aby byla stanoviska zástupců členských států v MMF lépe koordinována; znovu vyzývá členské státy, aby usilovaly o vytvoření jednotného hlasovacího bloku, zpočátku tvořeném třeba skupinou států eurozóny, s dlouhodobým cílem zajistit konzistentní zastoupení EU, které bude zahrnovat předsednictví Rady ECOFIN a Komisi a bude podléhat kontrole Parlamentu;

Koordinace

26.   vítá opětovné zvolení Jean-Clauda Junckera předsedou euroskupiny; je přesvědčen, že euroskupina by se měla dohodnout na plánu pro dosažení cílů eurozóny v příštích dvou letech;

27.   upozorňuje, že Smlouva nestanoví podrobně, jakým způsobem musí Rada uplatňovat odpovědnost za devizovou politiku; vyzývá euroskupinu, Radu a ECB, aby zintenzívnily koordinaci činností v oblasti devizové politiky;

28.   zdůrazňuje nezbytnost podpory spolupráce v eurozóně za účelem posílení ekonomického řízení a procesu evropské integrace, aby bylo možné řešit problémy světové ekonomiky; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že výroční zpráva o eurozóně v budoucnu poskytne konkrétnější soubor nástrojů, který by umožnil hlubší dialog mezi různými orgány EU, které usilují o zlepšování ekonomického řízení EU; žádá Komisi, aby činnosti euroskupiny a jejího předsedy poskytovala silnou podporu;

29.   domnívá se, že by bylo pro všechny zúčastněné strany prospěšné, kdyby byl mezi euroskupinou, Komisí a Parlamentem zahájen pravidelnější a strukturovanější dialog o makroekonomických otázkách podobný dialogu o měnové politice, jaký probíhá mezi Parlamentem a ECB, a konal se alespoň každé tři měsíce, aby se prohloubily stávající struktury a diskutovalo o výzvách, kterým čelí ekonomika eurozóny, a o metodách jejich řešení;

30.   je přesvědčen, že pravidelná setkání Parlamentu a národních parlamentů by mohly určitě hrát významnou úlohu v rámci snah pomoci národním parlamentům, aby nutnou koordinaci hospodářské politiky přijaly za svou;

o
o   o

31.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi euroskupiny, Radě, Komisi a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. C 74 E, 24.3.2004, s. 871. (2) Přijaté texty, P6_TA(2006)0124. (3) Přijaté texty, P6_TA(2006)0076. (4) Přijaté texty, P6_TA(2006)0214. (5) Přijaté texty, P6_TA(2006)0240. (6) Přijaté texty, P6_TA(2006)0464. (7) Přijaté texty, P6_TA(2005)0511.

Usnesení Evropského parlamentu o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí (2006/2174(INI))

P6_TA(2006)0486 A6-0364/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí (KOM(2005)0504),

-   s ohledem na 6. akční program Společenství pro životní prostředí(1),

-   s ohledem na návrh směrnice, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořské strategii) (KOM(2005)0505,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(2) (rámcová směrnice o vodě), jejíž cíle přispívají k ochraně teritoriálních a mořských vod a k prevenci a odstranění znečišťování moří,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2003 o sdělení Komise "Ke strategii na ochranu a zachování mořského prostředí"(3),

-   s ohledem na poslední zprávu Evropské agentury pro životní prostředí o stavu životního prostředí, zveřejněnou v roce 2005(4),

-   s ohledem na studii Institutu pro evropskou politiku životního prostředí(5),

-   s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS)(6),

-   s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí Baltského moře (Helsinská úmluva)(7),

-   s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (OSPAR)(8),

-   s ohledem na Úmluvu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním a protokoly k ní (Barcelonská úmluva)(9),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0364/2006),

A.   vzhledem k tomu, že mořské prostředí je pod značným tlakem a podle výše zmíněné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí existují první známky toho, že evropské mořské a pobřežní ekosystémy procházejí strukturálními změnami potravinového řetězce, o čemž svědčí úbytek klíčových druhů, výskyt velkých koncentrací základních planktonických druhů nahrazujících jiné druhy a rozšíření agresivních druhů, což se děje v důsledku klimatických změn a rozsáhlé lidské činnosti,

B.   vzhledem k tomu, že 6. akční program Společenství pro životní prostředí uvádí prioritu opatření zaměřených na další ochranu mořských oblastí a lepší začlenění životního prostředí do jiných politik Společenství,

C.   vzhledem k tomu, že mořská oblast náležející k EU představuje největší mořskou oblast na světě a zabírá větší plochu než celé území EU, že pobřeží 20 členských států se táhne v délce téměř 70 000 km a téměř polovina obyvatelstva EU žije méně než 50 km od pobřeží, že mořské regiony 15 členských států EU v roce 2004 již vytvářely přes 40 % HNP, že stavba lodí, přístavy, rybolov a související služby a průmyslová odvětví zaměstnávají dva a půl milionu lidí, že EU má 1 200 přístavů, a 90 % jejího zahraničního obchodu a 41 % obchodu v rámci EU se uskutečňuje po moři,

D.   vzhledem k tomu, že cestovní ruch, rybolov a akvakultura jsou činnosti, které lze správně rozvíjet pouze v mořském prostředí, jež je v dobrém environmentálním stavu,

E.   vzhledem k tomu, že na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 se strany dohodly na podstatném snížení míry úbytku biologické rozmanitosti v moři do roku 2012 a tento závazek zopakovaly na konferenci o biologické rozmanitosti v Curitibě v roce 2006,

F.   vzhledem k tomu, že členské státy by měly přijmout veškerá vhodná opatření k zachování přirozených stanovišť a biologické rozmanitosti v moři a na ochranu svých pobřežních ekosystémů; vzhledem k tomu, že by rovněž měly přijmout opatření za účelem udržitelného využívání přírodních zdrojů ve svých mořích,

G.   vzhledem k tomu, že správná politika závisí na kvalitních informacích a na různých úrovních řízení je vyžadováno využívání vědeckých informací, které by mělo zjistit a zaplnit nedostatky ve znalostech, omezit zdvojený sběr údajů a výzkum a podporovat harmonizaci, rozsáhlé šíření a využívání vědeckých poznatků a údajů souvisejících s mořským prostředím,

H.   vzhledem k tomu, že nelze dost zdůraznit, že vybraná kritéria, jež mají označovat dobrý environmentální stav, musí být dostatečně obsáhlá, protože tyto kvalitativní cíle budou pravděpodobně do budoucna dlouhodobě řídit programy opatření,

I.   vzhledem k tomu, že pro ochranu a zlepšení mořského prostředí v jednotlivých mořských oblastech jsou ve všech odvětvích, která ovlivňují dotyčnou oblast, vyžadována přeshraniční opatření, tj. opatření mohou být vyžadována v mořských oblastech, přilehlých a pobřežních oblastech, v povodích a v případech s některými přeshraničními dopady v dalších regionech,

J.   vzhledem k tomu, že některá moře v oblasti Arktidy jsou pro Společenství a Evropský hospodářský prostor důležitá a některé členské státy (Dánsko, Finsko a Švédsko) jsou členy Arktické rady,

K.   vzhledem k tomu, že budoucí rozšíření EU v roce 2007 o Bulharsko a Rumunsko bude znamenat začlenění Černého moře do moří EU,

L.   vzhledem k tomu, že Společenství a jeho členské státy jsou stranou různých mezinárodních dohod obsahujících významné závazky týkající se ochrany mořských vod před znečišťováním, zejména Helsinské úmluvy, úmluvy OSPAR a Úmluvy o ochraně Středozemního moře proti znečišťování,

M.   vzhledem k tomu, že ochrany a zlepšení mořského prostředí nelze účinně dosáhnout pouze úsilím jednotlivých členských států, ale je potřeba úzké regionální spolupráce a dalších vhodných opatření na mezinárodní úrovni,

Stanovení správné cílové úrovně

1.   vítá tematickou strategii ochrany a zachování mořského prostředí, kterou předložila Komise, a její celkový cíl podpory udržitelného využívání moří a zachování mořských ekosystémů; se zklamáním se domnívá, že návržené směrnice o mořské strategii v současném znění se nepodaří přimět regionální a místní orgány, aby přijaly vhodná opatření;

2.   věří ve vůdčí roli EU v tomto procesu, a vyzývá proto k výrazné politice EU v oblasti ochrany moří, která zabrání dalšímu snížení biologické rozmanitosti a zhoršování mořského prostředí a podpoří obnovování biologické rozmanitosti moří;

3.   vyzývá k tomu, aby směrnice o mořské strategii obsahovala společnou definici dobrého environmentálního stavu, platnou pro celou EU, přičemž dobrým environmentálním stavem se míní stav, kdy jsou všechny mořské ekosystémy v rámci daného mořského regionu řízeny způsoby, jež jim umožňují fungovat vyváženým, samoudržitelným způsobem vzhledem ke změně životního prostředí, podporující jak biologickou rozmanitost, tak lidské činnosti; domnívá se, že se tím zajistí vyšší efektivnost provádění směrnice o mořské strategii;

4.   konstatuje, že dobrý environmentální stav evropských regionálních moří může být dosažen pouze výraznou a koordinovanou akcí, a to spíše na regionální úrovni než tím, že budou členské státy postupovat samostatně, a žádá proto, aby směrnice o mořské strategii zahrnovala právní závazek členských států dosáhnout dobrého environmentálního stavu; domnívá se proto, že výsledkem strategie musí být povinné nadnárodní závazky, které mohou také zahrnovat společné závazky ve třetích zemích;

5.   vyzývá dále, aby byl do směrnice začleněn seznam kvalitativních popisných charakteristik, kritérií a norem pro určování dobrého environmentálního stavu, a sice stávající seznam obecně přijímaný zúčastněnými stranami zabývajícími se mořským prostředím, aniž by byla vyloučena možnost dalšího doplnění a přepracování seznamu;

6.   považuje za důležité, aby cíle, opatření, jazyk a pojmy použité ve směrnici o mořské strategii a v ostatních směrnicích, které se týkají mořského prostředí, např. v rámcové směrnici o vodě a ve směrnici o ochraně přírodních stanovišť(10), byly harmonizovány za účelem dosažení větší srozumitelnosti a usnadnění koordinace mezi těmito směrnicemi;

7.   domnívá se, že opatření ke zlepšení kvality vody musí být přijata urychleně, a proto je znepokojen prodlouženým harmonogramem v návrhu směrnice o mořské strategii; domnívá se, že by bylo lepší sladit tento harmonogram s harmonogramem pro rámcovou směrnici o vodě;

8.   konstatuje, že harmonogram pro rámcovou směrnici o vodě, podle něhož má být dosaženo dobrého environmentálního stavu do roku 2015, je již v členských státech plněn; domnívá se, že není logické či vhodné současně navrhovat méně ambiciózní cíl pro částečně se překrývající a přilehlé mořské oblasti; zdůrazňuje, že nebude možno dosáhnout dobrého environmentálního stavu v mnoha oblastech pobřežních vod, pokud nebude odpovídající dobrý environmentální stav v přilehlých mořských oblastech;

Součinnost s politikami EU

9.   vítá zelenou knihu o budoucí námořní politice Unie (KOM(2006)0275), která předpokládá holistický přístup k udržitelnému vývoji oceánů, ale varuje před příliš velkým důrazem na ekonomický přístup a naléhá, aby byla nastolena rovnováha mezi ekonomickými a ekologickými hledisky; očekává, že směrnice o mořské strategii, její environmentální pilíř, poskytne právní rámec pro zachování a neporušenost mořského prostředí, a tím také právní rámec pro vhodné řídící nástroje – mořské regiony a strategie – pro mořské plánování a rozhodování;

10.   je přesvědčen, že musí existovat objasnění důsledků pro členské státy, nebudou-li mít cíle a opatření, jež se týkají ochrany mořského prostředí, dostatečný dosah, tj. musí se uvažovat o tom, jak zajistit, aby byl cíl směrnice o mořské strategii – dobrý environmentální stav – skutečně dosažen;

11.   konstatuje, že členské státy se opožďují se slaďováním stávajících prvků sítě Natura 2000 týkajících se mořského prostředí; vyvízí členské státy, aby označily chráněné mořské oblasti se zvláštním významem pro vědu nebo biologickou rozmanitost, nebo oblasti, na které působí zvláštní tlaky, v souladu se směrnicí o ochraně přírodních stanovišť a směrnicí o ptácích(11);

12.   upřednostňuje dlouhodobé úsilí o začlenění ekologických cílů do společné rybářské politiky, čímž budou splněny požadavky na udržitelný rozvoj, ale trvá na tom, že by členské státy měly mít možnost přijmout naléhavější a krátkodobější opatření, např. zřízení území se zákazem vstupu (mořských zásobáren), nebo mořských rezervací, určených k ochraně nejzranitelnějších mořských ekosystémů;

13.   lituje toho, že ani ve sdělení, ani ve směrnici o mořské strategii se Komise nezmiňuje o mořských vodách francouzských zámořských departmentů, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů, když se vezmou v úvahu podmínky stanovené v článku 299 Smlouvy o ES, ani o mořských vodách zámořských zemí a území uvedených v příloze II Smlouvy;

Rozpočtové obavy

14.   vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem vůle poskytnout finanční prostředky pro provádění mořských strategií; žádá Komisi a členské státy, aby určily opatření, která mohou být spolufinancována prostřednictvím Life+ vzhledem k jejich zvláštnímu významu pro dosažení dobrého environmentálního stavu v evropských mořských vodách;

15.   domnívá se, že tam, kde je to možné, by měly být ekonomické a ekologické zájmy koordinovány na místní úrovni, aby byla ochráněna zásada subsidiarity a účast místních zainteresovaných stran, ale pokud je to vhodné a nezbytné, měly by být koordinovány i na vyšších úrovních (regionální, EU a mezinárodní);

16.   poukazuje na to, že jednotlivé mořské regiony v rámci EU se od sebe nápadně liší a mají rozdílné potřeby ochrany; domnívá se proto, že některé regiony mohou ve srovnání s jinými vyžadovat na úrovni EU rozsáhlá finanční opatření, aby dosáhly dobrého environmentálního stavu a udržitelnosti;

17.   je přesvědčen, že optimální prospěch z koordinace existujících programů může být dosažen koordinací harmonogramu pro námořní strategii a významných programů na úrovni EU; je přesvědčen, že koordinace s následujícím programovým obdobím zemědělského fondu EU (od roku 2014) má obzvláštní význam pro ty regiony, v nichž zemědělství odpovídá za podstatnou část vypouštění znečišťujících látek do mořské oblasti;

18.   je přesvědčen, že by se ve všech odvětvích mělo uvažovat o finančních pobídkách, například – jak již fungují v Baltském moři – o ekologicky odlišených přístavních poplatcích a poplatcích, které se týkají plavební dráhy; zastává názor, že v určitých regionech mohou být v tomto ohledu vyžadována také rozsáhlejší opatření;

Sdílení dat

19.   doporučuje nový přístup k posuzování a sledování mořského prostředí, založený na stávajících orgánech a programech včetně nařízení o shromažďování údajů v rámci společné rybářské politiky a uzpůsobený tak, aby zajišťoval úplný soulad s příslušnými novými iniciativami Komise týkajícími se infrastruktury prostorových dat a GMES (globální sledování životního prostředí a bezpečnosti), zejména v oblasti námořních služeb;

20.   připomíná mandát Evropské agentury pro životní prostředí k vypracovávání pravidelných celoevropských hodnocení mořského prostředí, na základě stávajících ukazatelů a dalších dat a informací, které jsou v jednotlivých státech k dispozici; zdůrazňuje, že je nezbytné dále zlepšit podávání národních zpráv, včetně prostřednictvím protokolů o výměně konkrétních údajů, například o tocích dat podporujících rozvoj hlavního souboru ukazatelů agentury;

21.   považuje za zásadní, aby byla přijata opatření a programy týkající se vysledovatelnosti a zjistitelnosti v souladu s určením znečištění a nalezením jeho zdroje, aby se znečištění řešilo účinně;

22.   považuje za zásadní spolupracovat s decentralizovanými agenturami (Evropskou agenturou pro životní prostředí, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost atd.) a s Evropským výzkumným střediskem za účelem získání údajů o kvalitě mořských vod a určení a nalezení znečištění a boje proti němu;

Vztahy k úmluvám a třetím zemím

23.   vítá obrovský přínos řady regionálních úmluv o mořském prostředí k ochraně mořského prostředí prostřednictvím jejich vědecké a technické odbornosti a schopnosti být mostem mezi zeměmi vně EU, a očekává od nich, že se stanou klíčovým partnerem při uskutečňování směrnice o mořské strategii, a vyzývá k začlenění jednoznačných závazků k podpoře mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a organizacemi s cílem přijmout vlastní mořské strategie, které pokryjí regiony nebo subregiony u evropských mořských vod;

24.   s cílem zamezit dvojité byrokratické zátěži na účinné šíření směrnice o mořské strategii, žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že regionální úmluvy o mořském prostředí budou mít příslušné právní a správní kapacity a že různé regionální orgány působící v rámci stejného mořského regionu si osvojí mechanismy pro společné provádění strategie, a aby v každém případě došlo k co možná nejširšímu zapojení zúčastněných stran napříč odvětvími;

25.   vyzývá Komisi, aby prostudovala možnost přetvoření Baltského moře na pilotní oblast, s ohledem na skutečnost, že se jedná o obzvláště citlivou mořskou oblast a členské státy, které ji obklopují, se pravděpodobně shodnou na rychlejší realizaci plánů a akcí prostřednictvím spolupráce s Helsinskou komisí a ostatními orgány; konstatuje, že chystaný Akční plán pro Baltské moře stanovený Helsinskou úmluvou může sloužit jako pilotní program za účelem provádění strategických cílů v mořském regionu Baltského moře;

26.   domnívá se , že současná mezinárodní pravidla musí být přezkoumána, aby se mezinárodní vody (dále než 12 námořních mil od pobřeží) nesměly využívat pro vypouštění latrín;

27.   konstatuje, že ochraně Středozemního moře se nedostává potřebných právních předpisů na ochranu životního prostředí nebo, pokud takové právní předpisy existují, politické ochoty je prosazovat a že cíle Barcelonské úmluvy spočívající v podpoře sdruženého řízení pobřežních oblastí musí čelit různě rychlému vývoji regionů, a to zemí na jižním a východním okraji Středozemního moře na straně jedné a zemí na severním okraji Středozemního moře na straně druhé;

28.   konstatuje, že kvůli nízké teplotě vody a nízké míře výměny vody jsou ekosystémy Baltského moře vysoce ohroženy znečištěním a podle odhadů utrpěla mořská ekologie Baltského regionu téměř nenapravitelné škody; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby kromě opatření společné zemědělské politiky zavedly zvláštní opatření za účelem zlepšení environmentálního stavu Baltského moře a aby byla zlepšena spolupráce mezi EU a Ruskem;. v této souvislosti se domnívá, že je pro zlepšení ochrany vody v Baltském moři zcela nezbytný fond programu environmentálního partnerství Programu Severní dimenze EU;

29.   vyzývá Komisi, aby navrhla příslušná opatření na ochranu vod v oblasti Arktidy, extrémně křehkého ekosystému, jenž je vystaven trvalému a novému ohrožení, a vypracovala a podpořila programy a projekty, které se zabývají právy a potřebami původního obyvatel při řešení udržitelného využívání přírodních zdrojů Arktidy;

30.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala nezbytné předpoklady pro vyhlášení Arktidy, podobně jako Antarktidy, chráněnou oblastí, označenou jako "přírodní rezervace věnovaná míru a vědě", a aby nejpozději v roce 2008 o tom podala zprávu Parlamentu a Radě;

31.   vyzývá členské státy a Komisi, aby v souvislosti s mezinárodními a regionálními dohodami mezi EU a třetími zeměmi, které mají svrchovanost nebo jurisdikci nad vodami hraničícími s evropskými mořskými vodami, podporovaly přijetí opatření a programů v souladu se směrnicí o mořské strategii, jež se právě přijímá;

32.   doporučuje zahrnutí Černého moře do mořských regionů, které spadají pod směrnici o mořské strategii; s tímto důležitým mořským regionem hraničí Bulharsko a Rumunsko, země, které přistoupí k EU v roce 2007 a už se podílejí na provádění rámcové směrnice o vodě – v rámci práce vedené Mezinárodní komisí pro ochranu Dunaje –, a Turecko, s nímž přístupová jednání probíhají;

33.   lituje nedostatečné ekologické záruky v souvislosti s výstavbou severoevropského plynovodu, aby se zabránilo potenciální ekologické katastrofě v oblasti Baltského moře; vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu plánovaného projektu na životní prostředí a odložila jakékoli rozhodnutí o spolufinancování projektu;

34.   vyzývá ve všech případech k předběžným konzultacím se sousedními zeměmi a ostatními zúčastněnými zeměmi v těch případech, kdy mohou mít projekty dopad na společné životní prostředí, i když jsou projekty prováděny v mezinárodních vodách; konstatuje, že zkušenosti ukazují, že posuzování dopadů na životní prostředí mají často nedostatky a že nejsou konzultovány s ostatními státy; vyzývá proto Komisi, aby navrhla povinný mechanismus jednání mezi členskými státy, a naléhá na Radu, aby na mezinárodní úrovni jednala s cílem vypracovat povinná posuzování dopadů na životní prostředí ve vztahu mezi EU a třetími zeměmi;

o
o   o

35.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s.1 (2) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s.1 (3) Úř. věst. C 69 E, 19.3.2004, s. 141. (4) http://reports.eea.europa.eu/state_of_environment_report_2005_1/en (5) http://www.europarl.europa.eu/comparl/envi/pdf/externalexpertise/ieep_6leg/marine_thematic_strategy.pdf (6) http://www.un.org/Depts/los/convention_agreements/convention_overview_convention.htm); (7) http://www.helcom.fi/stc/files/Convention/Conv0704.pdf (8) http://www.ospar.org/eng/html/welcome.html (9) http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l28084.htm (10) 1 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). (11) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu o hypotečním úvěru v Evropské unii (2006/2102(INI))

P6_TA(2006)0487 A6-0370/2006

Evropský parlament,

-   s ohledem na zelenou knihu Komise o hypotečním úvěru v EU (KOM(2005)0327) (zelená kniha),

-   s ohledem na bílou knihu Komise o politice finančních služeb 2005–2010 (KOM(2005)0629),

-   s ohledem na reakci Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na zelenou knihu o hypotečním úvěru v EU ze dne 1. prosince 2005,

-   s ohledem na druhou směrnici Rady 89/646/EHS ze dne 15. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu(1),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)(2) (směrnice o kapitálových požadavcích) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění)(3),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku(4),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu(5),

-   s ohledem na pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o změně směrnice Rady 93/13/ES (KOM(2005)0483),

-   s ohledem na pozměněný návrh směrnice Rady předložený Komisí o svobodné volbě sídla podniku a svobodném poskytování služeb v oblasti hypotečních úvěrů (KOM(1987)0255),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti (A6-0370/2006),

A.   vzhledem k tomu, že oblast hypotečních úvěrů představuje velký a rychle expandující trh a je nezbytnou součástí hospodářské a sociální struktury EU,

B.   vzhledem k tomu, že některé členské státy zažily na trhu s nemovitostmi bezprecedentní růst, díky kterému se úspěšně podařilo přeměnit stavební odvětví na anticyklické, což je klíčový faktor při dosahování růstu a zaměstnanosti během hospodářské recese, kterou Evropa zažila v období 2000-2005,

C.   vzhledem k tomu, že historicky nízké úrokové sazby vedly k velmi rozšířenému využívání hypotečních úvěrů, a to především v těch zemích, kde bylo založeno na důvěře, jež způsobila hospodářský růst,

D.   vzhledem k tomu, že ochrana evropských spotřebitelů musí být hlavním rysem jakéhokoli legislativního kroku týkajícího se hypotečních úvěrů, které pro většinu občanů EU představují největší celoživotní finanční závazek s dlouhodobým dopadem na jejich životní úroveň a finanční stabilitu,

E.   vzhledem k tomu, že vyšší míra průhlednosti hlavních rysů hypotečních produktů, které jsou k dispozici, nejen zlepší účinné fungování trhu, ale zvýší rovněž důvěru těch vypůjčovatelů, kteří uvažují o získání hypotečního úvěru v jiných členských státech, a umožní jim učinit informované rozhodnutí,

F.   vzhledem k tomu, že spotřebitelé musejí mít přístup k nejúplnějším a nejjednodušším informacím, jež jsou v každém konkrétním případě standardně poskytovány a jež jim umožní srovnání situace v jednotlivých členských státech, aby měli možnost uplatnit při přeshraničním sjednávání hypotečního úvěru účinněji svobodu volby,

G.   vzhledem k tomu, že cílená opatření ke zlepšení množství produktů a služeb, širší dostupnost a integrovaný trh s financováním by mohly zvýšit účinnost trhu, úspory z rozsahu a diverzifikaci, omezit náklady na čerpání úvěru, a být tudíž přínosem pro evropské hospodářství,

H.   vzhledem k tomu, že v případě přeshraničních úvěrů je vytvoření rovného přístupu do úvěrových databází pro poskytovatele úvěrových služeb klíčovým příspěvkem na podporu úvěrových činností souvisejících s hypotečními úvěry a k vytvoření jednotného evropského trhu s hypotékami,

I.   vzhledem k tomu, že integrovaný trh s hypotečními úvěry usnadní mobilitu pracovních sil,

J.   vzhledem k tomu, že ze strany poskytovatelů hypotečních úvěrů nebo organizací spotřebitelů je překvapivě vyvíjen jen malý tlak na rozvíjení jiných druhů přeshraničního poskytování úvěrů, než fyzickým zřízením sídla na jednotlivých vnitrostátních trzích,

K.   vzhledem k tomu, že zvýšení nabídky přeshraničních hypotečních úvěrů, která tvoří méně než 1 % celkového trhu s hypotečními úvěry v EU, dosud bránily nemalé překážky,

L.   vzhledem k tomu, že v řadě důležitých otázek nemá Společenství žádnou nebo jen omezenou pravomoc a že je nutno zachovávat zásadu subsidiarity a proporcionality,

M.   vzhledem k tomu, že zprostředkovatelé hypotečních úvěrů mohou hrát důležitou roli tím, že využijí svých odborných znalostí a zkušeností s hypotečními produkty na domácích trzích i na trzích jiných členských států a podpoří přeshraniční činnost a budou působit jako spojovací článek mezi spotřebiteli a zahraničními i místními finančními institucemi,

N.   vzhledem k tomu, že z důvodu odlišných právních, daňových a regulačních podmínek a podmínek ochrany spotřebitelů mezi členskými státy existují významné odlišnosti v nabídce a vlastnostech produktů, distribučních strukturách, délce trvání úvěrů a mechanismech financování,

O.   vzhledem k tomu, že trhy s hypotečními úvěry jsou mimořádně složité a že se právní systémy a způsoby financování a dále systém majetkového práva a registrace nemovitostí, věcné právo, právo upravující úvěrové smlouvy, otázky oceňování nemovitostí, právo zabývající se nucenými prodeji, trhy refinancování apod. mezi jednotlivými zeměmi velmi liší a zároveň mezi těmito oblastmi existuje vnitřní spojitost,

P.   vzhledem k tomu, že existují daňové překážky diskriminační povahy, které brání využití jednotného trhu pro hypoteční úvěr, a které někdy dokonce mohou porušovat právní předpisy Společenství,

Q.   vzhledem k tomu, že mezi trhem s hypotečními úvěry a makroekonomickou politikou, a zvláště realizací měnové politiky existuje přímá spojitost,

R.   vzhledem k tomu, že volatilita úvěrového trhu může mít vliv na bydlení a hospodářské cykly, a může tedy způsobovat systémové riziko,

S.   vzhledem k tomu, že v zájmu efektivnějšího a konkurenceschopnějšího trhu s hypotečními úvěry v EU se jeví jako vhodné posoudit uplatňování a efektivnost doporučení Komise 2001/193/ES ze dne 1. března 2001 o poskytování předsmluvních informací spotřebitelům ze strany poskytovatelů úvěrů nabízejících úvěry na bydlení(6) (kodex chování) a využívání evropského standardizovaného informačního přehledu (ESIS), které mají zajistit, aby spotřebitelé získávali průhledné a srovnatelné informace o úvěrech na bydlení,

T.   vzhledem k tomu, že výše zmíněný kodex chování byl v řadě členských států patrně uplatňován s různou mírou úspěšnosti, aniž by ovšem vyřešil celkový problém neexistujícího společného právního rámce,

Úvod

1.   je si vědom přínosu, který by spotřebitelům přinesla další správně cílená integrace trhu s hypotečními úvěry v EU;

2.   domnívá se, že jakékoli kroky na úrovni EU v oblasti evropského trhu s hypotečními úvěry musejí být především přímým přínosem pro veřejnost jakožto pro toho, kdo čerpá hypoteční úvěry, a že je třeba, aby byl trh s hypotečními úvěry přístupný pro větší počet případných vypůjčovatelů, a to včetně těch, kteří mají nízký nebo nedostatečný úvěrový profil, pracovníků se smlouvou na dobu určitou a osob, které kupují nemovitost poprvé;

3.   vítá široké konzultace Komise a trvá na tom, aby veškerým konkrétním návrhům předcházela důkladná hodnocení hospodářských a sociálních dopadů;

4.   vítá dosavadní úsilí, které Komise vynaložila na plnění požadavků spojených se zlepšením právní úpravy; připomíná však Komisi, že všechny dosažené závěry by měly být vždy výsledkem rozsáhlého procesu konzultací;

5.   bere na vědomí četné překážky vytvoření jednotného maloobchodního trhu s hypotečními úvěry v EU, na které upozorňuje zelená kniha, a naléhá na Komisi, aby se zaměřila na cílená opatření, která budou největším přínosem a všude, kde je to možné, podpoří tržní podněty;

6.   varuje Komisi, že pokusy o harmonizaci produktů samých by mohly vést k právní neslučitelnosti, což by mělo negativní dopad na daný sektor;

7.   trvá na tom, že kroky EU by neměly bránit hospodářské soutěži a inovacím, zvláště v souvislosti s produkty, pomocnými službami a způsoby financování;

Kodex chování a předsmluvní informace

8.   vyzývá k postupům vedoucím k harmonizaci ustanovení o předsmluvních informacích, která jsou nezbytná k tomu, aby vypůjčovatel mohl učinit informované rozhodnutí o případné smlouvě o hypotečním úvěru,

9.   trvá na tom, že takové předsmluvní informace musejí být přesné a srozumitelné, aby umožňovaly informovanou volbu, a že by měly spotřebiteli poskytovat co nejsrozumitelnější a nejúplnější představu v souvislosti s dostupnými informacemi, z nichž smlouva o hypotečním úvěru vychází; zdůrazňuje, že v případě, kdy se poskytovatel úvěru rozhodne nabízet úvěr v jiném členském státě, musejí být takové informace poskytnuty vypůjčovateli co nejrychleji v těch úředních jazycích, které jsou uznávány v členském státě, v němž má žadatel o úvěr bydliště;

10.   domnívá se, že kodex chování a evropský standardizovaný informační přehled jsou sice důležitým, avšak nedostatečným nástrojem k řádné ochraně ekonomických zájmů občanů, kteří se pohybují mezi různými členskými státy a mají v úmyslu koupit nemovitost v jiných členských státech; povzbuzuje Komisi, aby zhodnotila dosažený pokrok a zvážila změnit kodex chování, který je zatím dobrovolný, na povinný, nebude-li brzy dodržován;

Financování

11.   domnívá se, že prvořadou prioritou je rozvoj jednotného, otevřeného a slučitelného trhu financování, neboť povede ke zvýšení účinnosti, umožní mezinárodní diverzifikaci úvěrových rizik, optimalizaci podmínek financování a alokace kapitálu a snížení nákladů na úvěry; uznává význam trhem řízených iniciativ v této oblasti a jejich potenciál;

12.   zdůrazňuje, že vytvoření jednotného sekundárního trhu s hypotékami nemůže být dosaženo bez postupné konvergence vnitrostátních smluvních pravidel;

13.   vítá vytvoření odborné skupiny pro financování hypotečních úvěrů a žádá hloubkovou analýzu odlišností mezi vnitrostátní regulační a právní praxí týkající se hypotečních úvěrů;

14.   domnívá se, že ustanovení směrnice o kapitálových požadavcích o krytých dluhopisech a cenných papírech krytých hypotékou poskytují důležité možnosti financování;

15.   navrhuje, aby Komise zvážila, jak nejlépe vytvořit ústřední databázi, která bude úložištěm informací o různých vnitrostátních trzích hypotéčních úvěrů a nadnárodních fondech hypotéčních cenných papírů (jako je pravděpodobnost platební neschopnosti, ztráty z platební neschopnosti a zálohových plateb), které by umožnily investorům vyhodnotit a přiměřeně ocenit fondy hypotéčních úvěrů;

16.   navrhuje, že na kapitálových trzích by se mohlo obchodovat s celou řadou standardizovaných balíčků evropských hypotečních úvěrů s úvěrovým ratingem na základě jejich vlastností, což by vedlo k posílení sekundárních trhů v oblasti hypotečních úvěrů kryjících cenné papíry;

17.   vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je rostoucí hypoteční trh v souladu s právem šaría, a aby zajistila, že žádná legislativa nebude v rozporu s požadavky tohoto trhu;

18.   uznává významnou roli pojištění hypotečních úvěrů pro omezení rizika, kterému jsou vystaveni poskytovatelé úvěrů, a pro jejich zpřístupnění většímu množství vypůjčovatelů;

Maloobchod

19.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala překážky, které stojí v cestě právu poskytovatelů úvěrů na volné poskytování služeb či usazení v jiném členském státě, a aby zjistila, zda se k odrazování od přeshraniční činnosti nepoužívá doložka o "obecném zájmu";

20.   podporuje kroky Komise k usnadnění přeshraničních fúzí a akvizicí ve finančních službách, ale s tím, že se u nich zajistí, aby distribuční sítě zohledňovaly požadavky situace daného regionu a menších trhů, avšak konstatuje, že samotné přeshraniční fúze a akvizice integraci trhu v této oblasti nepodpoří;

21.   domnívá se, že otevření trhu s hypotečními úvěry pro jiné než úvěrové instituce, pro něž platí rovnocenný režim dozoru, zvýší hospodářskou soutěž a škálu produktů;

22.   uznává přínos úvěrových prostředníků, jako jsou zprostředkovatelé hypotečních úvěrů, pro pomoc spotřebitelům v přístupu ke konkurenčním hypotečním úvěrům domácích a zahraničních poskytovatelů úvěrů, a podporuje závazek Komise vést konzultace o vhodném regulačním prostředí pro takové provozovatele;

23.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala překážky, které brání přeshraničnímu převodu úvěrů, a aby dále prozkoumala potenciál eurohypotéky jako nástroje zajištění, a to včetně posouzení:

24.   domnívá se, že jakékoliv návrhy v tomto směru by měly být, pokud to bude nezbytné, spojeny s hodnocením dopadů, včetně právních hledisek, s podrobnými studiemi srovnávacího práva, i hospodářských a sociálních hledisek, v souladu s přístupem prosazovaným podle příručky k hodnocení dopadu, kterou schválila Rada pro konkurenceschopnost dne 29. května 2006;

25.   vyzývá Komisi, aby podporovala mechanismy pro financování založené na jištění nemovitostí a hypotéky s doživotní anuitou, jež budou poskytovat úplné záruky co se týče veřejných informací, a to s patřičným ohledem na otázky důvěrnosti a důsledků pro třetí strany;

26.   domnívá se, že je pravděpodobnější, že poskytovatelé úvěrů vstoupí na trh, pokud jim vnitrostátní předpisy umožní nabízet podmínky pro předčasné splácení úvěru za cenu úměrnou nákladům nebo měnit úrokové sazby podle tržních podmínek a rizik, a že omezení v těchto ohledech pravděpodobně naruší vývoj trhu pokud jde o financování, nové produkty a poskytování úvěrů rizikovějším žadatelům o úvěr;

27.   domnívá se, že norma EU, která vymezí rozsah a stanoví výpočet účtované roční procentní sazby, by měla kombinovat všechny poplatky vybírané poskytovatelem úvěru a měla by zajistit jejich porovnatelnost s produkty se stejnou délkou splatnosti nabízenými v jiných členských státech; domnívá se však, že žadatelé o úvěr by měli být také předem informováni o všech dalších poplatcích souvisejících s transakcí a právními povinnostmi žadatele o úvěr včetně poplatků vybíraných třetími stranami, jako jsou notářské poplatky, poplatky za evidenci pozemků a náklady na veškeré soudní řízení a oceňování, a v případech, kdy tyto informace veřejně dostupné nejsou, měly by být poskytovány odhady těchto nákladů;

28.   domnívá se, že kromě poskytnutí přesných informací o roční úrokové sazbě musí poskytovatel úvěru uvést informace o všech ostatních typech poplatků nebo nákladů, jež mohou vyplynout z jeho činností, například výdaje na přezkoumání žádosti, závazkové provize či poplatky za předčasné splacení celého úvěru nebo jeho části;

29.   uznává potenciál internetu jakožto marketingového prostředku pro hypoteční úvěry a doporučuje, aby se Komise touto záležitostí podrobněji zabývala;

Právní, daňové a provozní překážky

30.   naléhá na Komisi, aby prozkoumala právní a regulační překážky, které brání tržnímu vývoji celoevropského trhu financování hypotečních úvěrů;

31.   vyzývá Komisi, aby stanovila rozsah svých budoucích návrhů a aby jej omezila na hypoteční smlouvy a jejich záruky (fixní náklady na nemovitosti), aby se zamezilo jakémukoli překrývání s návrhem KOM(2005)0483;

32.   vyzývá Komisi, aby přijala opatření pro dobré fungování sekundárního hypotečního trhu a pro vytvoření právního rámce pro realizaci účinných portfoliových operací zejména tím, že upřesní, v čem dostupné právní nástroje refinancování neumožňují dosáhnout stanoveného cíle, a to s ohledem na různé právní tradice a různé typy věcného zajištění;

33.   souhlasí s Komisí, že otázka práva použitelného na smlouvy o hypotečních úvěrech by se měla řešit v kontextu revize římské úmluvy z roku 1980 o právu použitelném na smluvní závazky; nicméně podporuje však stanovisko skupiny Fóra pro hypoteční úvěr, že právo použitelné na smlouvy o hypotéčních úvěrech nemusí být totožné s právem, které se použije na zástavní listiny, a že v případě zástavních listin platí lex rei sitae;

34.   zdůrazňuje význam souhrnných a spolehlivých databází úvěrů klientů a naléhá na Komisi, aby ve všech členských státech podporovala přechod ke konzistentní formě;

35.   naléhá na Komisi, aby usnadnila nediskriminační přeshraniční přístup k databázím úvěrů klientů jako prioritu v oblasti podpory poskytovatelů úvěrů, aby vstoupili na nové trhy;

36.   uznává, že za podmínky odůvodněné ochrany soukromí je žádoucí přístup k pozitivním i k negativním údajům o úvěrech;

37.   vítá snahu dosáhnout zlepšení a úprav právních předpisů, kterými se řídí postupy nucených prodejů;

38.   podporuje návrh Komise na zavedení ukazatele délky postupů nucených prodejů a nákladů s nimi spojených;

39.   navrhuje, aby profesní orgány odhadců spolupracovaly a přijaly kvalitní a srovnatelné společné odhadní normy EU;

40.   zdůrazňuje význam, který má pro poskytovatele úvěrů snadný přístup k úplným a přesným informacím o zajištění hypotéky a vlastnických právech;

41.   souhlasí s přístupem ke katastrům nemovitostí tam, kde to není zakázáno stávajícími právními předpisy, a podporuje veškeré úsilí zaměřené na harmonizaci informativní hodnoty těchto katastrů pomocí opatření na vnitrostátní úrovni a vybízí k rozšíření stávajícího systému Evropské pozemkové informační služby (EULIS);

42.   podporuje kroky vedoucí ke zrušení daňových překážek diskriminační povahy, kam patří odlišné daňové zacházení s místními a zahraničními poskytovateli úvěrů a vládní poplatky;

43.   naléhá na Komisi, aby u přeshraničních hypotečních úvěrů zvážila, jak sladit odlišné přístupy k daňovým odpisům úroků z hypotečních úvěrů v celé EU;

Systémové, makroekonomické a obezřetnostní záležitosti

44.   naléhá na Komisi a ECB, aby sledovaly a analyzovaly možné riziko zvyšování míry hypotečního zadlužení a hypotečního úvěru financovaného z kapitálových trhů;

Závěr

45.   uzavírá, že existuje potenciál pro spotřebitelské a hospodářské výhody, které může přinést další dobře uvážená integrace trhu s hypotečními úvěry v EU;

o
o   o

46.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ECB a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 386, 30.12.1989, s. 1. (2) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1. (3) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201. (4) Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16. (5) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (6) Úř. věst. L 69, 10.3.2001, s. 25.