Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému Parlamentu ze dne 22. června 2006 nazvané "Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína" (KOM(2006)0319),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem(1),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 14. dubna 1999 o návrhu nařízení Rady, kterým se pro obchodní rok 1999–2000 stanoví orientační ceny v odvětví vína (2), na své postoje ze dne 11. února 1999(3) a ze dne 6. května 1999(4) o reformě společné organizace trhu s vínem v rámci Agendy 2000 a ze dne 11. prosince 2001(5) a ze dne 15. listopadu 2005(6) o změně nařízení (ES) č. 1493/1999,

-   s ohledem na pracovní dokumenty Komise na téma "Víno – společná organizace trhu" a "Víno: ekonomika odvětví" z února 2006(7),

-   s ohledem na závěry semináře o víně "Úkoly a příležitosti pro evropská vína", který organizovala Komise dne 16. února 2006(8),

-   s ohledem na externí studie vypracované pro Komisi(9) a Evropský parlament,

-   s ohledem na stanoviska a diskuse na veřejném jednání, které organizoval Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova dne 12. července 2006 o udržitelném evropském odvětví vína,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0016/2007),

A.   vzhledem k tomu, že vinařství je klíčovým prvkem evropského multifunkčního zemědělského modelu, provozuje jej více než 1,6 milionu podniků na 3,4 milionu hektarů a připadá na ně 5,4 % hodnoty zemědělské výroby EU, ale získává pouze 2,5 % z výdajů Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF); vzhledem k tomu, že v zásadě má vinařství kladný účinek na životní prostředí, zejména tím, že chrání půdu před erozí, ale též z toho důvodu, že obecně zahrnuje rozsáhlé využívání přírodních zdrojů,

B.   vzhledem k tomu, že evropské vinařství zůstává významným vývozním odvětvím, jež představuje 60 % světové produkce,

C.   vzhledem k tomu, že životaschopnost tohoto vývozního odvětví se opírá o tradici celosvětově uznávané jakosti,

D.   vzhledem k tomu, že Evropská unie je prvním výrobcem, prvním spotřebitelem a prvním vývozcem vína na světě,

E.   vzhledem k tomu, že důležité změny společné zemědělské politiky (SZP) a mezinárodních dohod a jednání Evropské unie zejména v rámci Světové obchodní organizace (WTO), k nimž došlo od poslední hluboké reformy společné organizace trhu (SOT) s vínem na základě nařízení (ES) č. 1493/1999, jakož i důležité změny situace na trhu v tomto odvětví a zkušenosti s prováděním tohoto nařízení znamenají, že je nutné přizpůsobit se novým okolnostem a že nelze od Evropské unie žádat další ústupky,

F.   vzhledem k tomu, že reforma vinařství musí zajistit jistou budoucnost pro SOT s vínem a stabilitu pro pěstitele révy a že je nutné zajistit, aby reforma nebyla během kola jednání v Dohá znovu zpochybňována, zejména pokud jde o vnitřní podporu,

G.   vzhledem k tomu, že vinařství v EU vyžaduje pevné politické prohlášení EU na podporu pozice vína a vinařství v naší společnosti formulací skutečné evropské politiky vína prostřednictvím SOT v této oblasti,

H.   vzhledem k tomu, že Komise musí zajistit, aby reforma tohoto odvětví směřovala k vypracování skutečné politiky Společenství v oblasti vína, jež by umožnila zlepšit strukturu výroby, zpracování a především uvádění na trh v Evropské unii, a také by přispěla k rozvoji nově se rozšiřujících trhů, přičemž by se i nadále upevňovaly tradiční trhy,

I.   vzhledem k tomu, že výše uvedené sdělení Komise uznává potřebu specifické SOT s vínem a navrhuje důkladnou reformu současné SOT,

J.   vzhledem k tomu, že na základě výše uvedeného sdělení Komise a doprovodných studií a dokumentů lze vypracovat celistvý návrh reformy SOT s vínem, který využije prvky obsažené v alternativních scénářích, jež Komise zkoumala, aniž by se návrh s jakýmkoli z těchto scénářů zcela ztotožnil, a že by proto měla být možnost důkladné reformy SOT s vínem se základními změnami navržených opatření považována za vhodnou k dosažení zamýšlených cílů,

K.   vzhledem k tomu, že cílem reformy evropského vinařství by mělo být zejména posílení dynamiky a konkurenceschopnosti tohoto odvětví, aniž by to znamenalo ztrátu podílů na mezinárodních trzích, přičemž by měly být zohledněny zájmy výrobců a spotřebitelů vína, úcta k evropské vinařské tradici a také jakost a autentičnost evropských vín,

L.   vzhledem k tomu, že vyváženosti trhu nelze dosáhnout regulováním množství a politickými zásahy do produkce,

M.   vzhledem k tomu, že situace ve vinařství vyžaduje spravedlivou a ambiciózní reformu, která musí hlubokou úpravou SOT s vínem zajistit, aby vinařství v Evropě mělo skutečnou budoucnost bez poškození výrobního potenciálu,

N.   vzhledem k tomu, že tato ambiciózní reforma musí poskytnout dostatečné zdroje, které pokryjí jak financování úprav nutných k modernizaci SOT s vínem, tak jakékoliv sociální důsledky,

O.   vzhledem k tomu, že scénář "hluboké reformy" SOT s vínem, který Komise zvolila, je možné kritizovat, zejména z těchto důvodů:

P.   vzhledem k tomu, že v reakci na agresivní obchodní politiku "Nového světa" se SOT s vínem musí vyvíjet tak, aby podporovala větší konkurenceschopnost vinařství EU a aby pomohla tomuto odvětví přizpůsobit se změnám na světovém trhu, aniž by evropské vinařské odvětví světovému trhu zcela podléhalo,

Q.   vzhledem k tomu, že reforma SOT evropského vinařství je jedinečnou příležitostí k obnovení konkurenceschopnosti tohoto odvětví ve stále více konkurenčním mezinárodním kontextu,

R.   vzhledem k tomu, že revize SOT s vínem se musí snažit stabilizovat vinařské oblasti a odvětví jako celek, regulovat nabídku a poptávku co nejúčinnějším a nejcelistvějším způsobem ve shodě s evropskou vinařskou tradicí a jakostí a autentičností evropských vín, přesvědčit spotřebitele v Evropě i ve světě o jakostní výhodě evropských vín a dokázat, že je tato jakost zaručena integrovanou a transparentní legislativou Společenství, jež bere v úvahu kulturní aspekty,

S.   vzhledem k tomu, že odvětví vína ve Společenství má řadu specifických znaků, pokud jde o pěstitelské metody a výrobní a marketingové struktury, jimiž se liší od jiných zemědělských odvětví, a že by se tedy oddělený režim jednotných plateb v tomto odvětví neměl uplatňovat,

T.   vzhledem k tomu, že vinařství může být konkurenceschopnější jen díky systematickým informacím a podpůrným opatřením zaměřeným na opětovné získání podílu na trhu Společenství a na dobytí jiných trhů v rozvíjejících se zemích; vzhledem k tomu, že by tyto činnosti měly být financovány z  podpůrného fondu ad hoc, který by spravovaly profesní a mezioborová sdružení, skupiny pro zachování výrobků a veřejné agentury regionálního rozvoje,

Obecné zásady reformy

1.   považuje za nezbytné podporovat reformu SOT s vínem zaměřenou na tyto základní zásady:

2.   zdůrazňuje, že reforma musí brát v úvahu rovněž:

Deregulace SOT s vínem – jednotná politika Společenství

3.   je přesvědčen, že reforma SOT s vínem by měla stanovit cíle a posílit soulad politik, opatření pro obnovení rovnováhy trhu, strukturálních zásahů a pravidel upravujících označování a zatřídění vín tím, že vymezí cíle SOTs vínem a politiky, které povedou k jejich plnění; domnívá se, že tento celkový soulad se však musí opírat o zásadu subsidiarity a respektovat národní a regionální zvláštnosti a musí signalizovat, že EU se bude pomocí koordinovaných politik snažit ovládnout trhy a získat důvěru spotřebitelů;

4.   domnívá se, že přesun finančních prostředků z prvního do druhého pilíře SZP, které znamená spolufinancování prostřednictvím programů regionálního rozvoje, je nelogický a měl by být zamítnut ve prospěch národních finančních rámců, kterým by byly poskytovány finanční zdroje, a ve prospěch zajištění udržitelné budoucnosti pro odvětví prostřednictvím opatření národního finančního rámce, která uvedla Komise;

5.   připomíná, že rozdělování finančních prostředků Společenství v jiných zemědělských odvětvích reformovaných v rámci nové SZP pomocí zřízení "národních finančních rámců" proběhlo přijetím přístupu založeného na plném nebo částečném oddělení podpory Společenství; zdůrazňuje, že nová SOT s vínem musí být založena na jednotných opatřeních, společných pro všechny členské státy, a na opatřeních v rozsahu subsidiarity, která umožňují zohledňování specifických potřeb odvětví ve všech členských státech a výrobních regionech; dodává, že v každém členském státě by mělo odvětví (výroba, obchod, mezioborové orgány, výrobní regiony atd.) ve spolupráci s regionální nebo státní správou stanovit pomocí řady programů způsob, jak dosáhnout cíle přizpůsobení výroby trhu prostřednictvím jednoho nebo více opatření z těch, která jsou stanovena vnárodních finančních rámcích; domnívá se, že opatření spadající do rozsahu subsidiarity musí být definována a kontrolována na evropské úrovni, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže, a musí být zcela financována z rozpočtu Společenství;

Reforma ve dvou fázích (2008–2011 a 2012–2015)

6.   domnívá se, že pokud má reforma dosáhnout svých cílů, musí být zaváděna postupně, ve dvou fázích; v první fázi (2008–2011) musí být cílem vyváženost, reorganizace a zvýšení transparentnosti trhu, jakož i podpora producentů a vinařských oblastí prostřednictvím postupného přijímání opatření, která budou mít v zásadě jednotnou komunitární povahu, a připraví evropské vinařství na agresivnější otevírání trhů, přičemž bude docházet k postupnému přesunu zdrojů získaných z destilace do oblasti podpory konkurenceschopnosti a rozvoje;

7.   poukazuje na to, že vzhledem k pravděpodobným významným dopadům reformy, její složitosti a potřebě postupného přístupu, je nezbytné ji přezkoumat v polovině období a poté zahájit mezifázi, která bude následovat po první fázi, a jejím cílem bude zhodnotit první dopady reformy a případně upravit všechny přidělené i nepřidělné zdroje, přičemž budou vzaty v úvahu původní cíle,

8.   zdůrazňuje, že jelikož současná situace vyžaduje okamžitá opatření k řešení problémů evropského vinařství, politiky určené na podporu reformy – buď se současným rozpočtem Společenství, nebo v případě potřeby s jeho zvýšením – by měly být prováděny od samého začátku, v některých případech v rostoucí míře, například u podpory uvádění na trh a zlepšování jakosti, ale v jiných případech v klesající míře, například u mechanismů tržních zásahů;

Zásadní reforma SOT s vínem - slučitelnost s novou SZP

9.   zdůrazňuje, že v zásadě má vinařství kladný vliv na životní prostředí, zejména díky ochraně půdy proti erozi, ale také z toho důvodu, že obecně znamená extenzivní využívání přírodních zdrojů; domnívá se, že z těchto důvodů a v zájmu sladění režimu s duchem nové SZP mohou být základní zemědělské pěstební postupy šetrné k životnímu prostředí na úrovní Společenství podporovány a financovány z rozpočtu SOT s vínem;

Kontrola výroby pro sledování jakosti, dopadu na životní prostředí a rovnováhy trhu

10.   poukazuje na to, že stanovení rámce pro metodu výroby stolních vín rovněž pomůže vyjasnit podmínky jejich prodeje a odliší je od vín se zeměpisným označením, která podléhají mnohem přísnějším podmínkám výroby a jsou chráněna na místní a regionální úrovni;

11.   považuje za nezbytné, aby pěstitelé révy povinně dodržovali zemědělské pěstební postupy a environmentální, rostlinolékařské a jiné normy, aby tak přispěli k ochraně životního prostředí, kontrolám primární produkce, omezení potenciálních výnosů, boji s přebytky a zlepšení jakosti vín, a tím snížili destilované objemy;

Destilace – mechanismus pro řízení krizí a obnovenou stabilizaci trhu, ochranu životního prostředí a zvyšování jakosti

12.   zdůrazňuje, že návrhy Komise na zachování destilace nebo odstraňování vedlejších produktů bez financování nedávají smysl, protože destilace se týká výrobců vín, ale provádějí ji palírny, v důsledku toho je opatření neúčinné; zdůrazňuje také, že návrh Komise na kontrolované odstraňování vedlejších vinařských produktů povede k závažným ekologickým problémům v hlavních vinařských oblastech; konstatuje, že návrh na zrušení destilace přebytků vín s dvojím zatříděním povede k vinifikaci velkých objemů, a tím bude značně narušen regionální a evropský trh a vzniknou problémy v regionech; poukazuje na to, že neabsorbování stávajících přebytků, jak předpokládá návrh Komise, velmi silně naruší trh, ale také negativně ovlivní příjmy pěstitelů révy;

13.   zdůrazňuje, že destilace vína byla původně zavedena pouze jako naléhavé opatření, ale stala se nejnákladnější a nejspornější součástí SOT s vínem; z tohoto důvodu by měly být programy destilace postupně rušeny během přiměřeného přechodného období, které výrobcům vína umožní zaměřit se jiným směrem nebo přejít k udržitelnějším výrobním metodám a produkci jakostního vína; poukazuje na to, že během tohoto přechodného období by měli mít výrobci vína, kteří využívali destilaci, možnost proniknout na trhy s jakostním vínem prostřednictvím programů klučení, dobrovolných opatření k řízení nabídky a opatření rozvoje venkova, jež by usnadnily uvádění jakostních vín na trh a umožnily diverzifikaci;

14.   odmítá okamžité zrušení mechanismu destilace a jiných tržních podpůrných opatření, jelikož i když očividně existuje prostor pro lepší koncepci a využívání takových mechanismů, nezdá se být vhodné zrušit je bez přechodného období, aby mohl být využit přínos, který některá z těchto opatření nabízejí; zdůrazňuje, že během přechodného období by mělo docházet k postupnému omezování částek přidělovaných mechanismům tržních zásahů současně s posilováním opatření určených ke zlepšení jakosti, k propagaci a uvádění evropských vín na trh;

15.   zastává názor, že podpora destilace vedlejších produktů by měla být zachována, aby byla i nadále zaručena jakost evropských vín a aby se zabránilo škodám na životním prostředí způsobeným odstraňováním dotčených produktů; krom toho se domnívá, že vzhledem k tomu, že destilace konzumního alkoholu je jedinou formou destilace, pro níž na trhu existuje skutečné odbytiště, měla by její podpora zůstat zachována;

16.   domnívá se, že provádění destilace vedlejších produktů musí být přezkoumáno, aby bylo na úrovni Společenství co nejlevnější, zejména povolením prodeje určitého alkoholu jiným odbytištím, například konzumního alkoholu;

17.   domnívá se, že během první fáze reformy je nezbytné přeměnit čtyři současné typy destilace na dva:

18.   domnívá se, že je nezbytné vytvořit nový mechanismus řešení krizí, který by se využíval v případě specifických, vážných a skutečně naléhavých situací, jež by byly definovány v souladu s přísnými objektivními kritérii předem stanovenými na úrovni Společenství;

19.   je přesvědčen, že veřejné skladování alkoholu by mělo být zrušeno a že prodej alkoholu získaného krizovou destilací by měl být nahrazen okamžitou organizací přímých prodejů formou vyhlášení nabídkového řízení;

Neomezené klučení – klučení podle kritérií

20.   zdůrazňuje, že výše uvedené sdělení Komise zdůrazňuje klučení jako opatření ke snížení produkce a počtu pracovních sil v odvětví namísto podpory kontroly produkce pomocí opatření regulujících nabídku a poptávku; domnívá se, že tato politika znemožní žádoucí posílení konkurenceschopnosti vinařství; trvá na tom, že posílení subsidiarity nelze použít jako alibi pro bezuzdnou deregulaci, která povede k nekalé hospodářské soutěži i v rámci EU;

21.   domnívá se, že otázka konečného vzdání se vinohradnictví nesmí být ústředním bodem reformy SOT s vínem, ale měl by to být pouze jeden z parametrů strukturálních zásahů financovaných z rozpočtu SOT s vínem prostřednictvím národních finančních rámců zaměřených na oživení potenciálu vinařství a na postupné přizpůsobení vinařství požadavkům trhu;

22.   domnívá se, že iniciativa ke konečnému vzdání se vinohradnictví musí vycházet od výrobce s tím, že členské státy mít možnost schvalovat nebo zamítat konečné vzdání se vinohradnictví na základě enviromentálních, sociálních vnitrostátních nebo regionálních kritérií, která jsou slučitelná s předem definovanými kritérii na úrovni Společenství; považuje za důležité umožnit každému členskému státu nebo každému regionu stanovení pružné horní hranice klučení pro každou oblast a volbu těch kategoriií vína, jež budou mít v programu klučení přednost;

23.   domnívá se, že objektivní kritéria Společenství omezující možnost konečného vzdání se vinohradnictví by mohla mimo jiné zahrnovat: a) vinice v horských oblastech, přímořských a ostrovních oblastech produkujících zejména vína se zeměpisným označením; b) vinice na svazích, v oblastech, kde se musí předcházet erozi půdy a ztrátě biologické rozmanitosti, nebo v tradičních oblastech s historickým významem; c) vinice produkující víno s obchodním odbytem; d) vinice, kde by nadměrné omezení ohrozilo existenci celého kraje nebo zapsaného označení původu; e) vinice, které obdržely strukturální podporu v rámci programů Společenství; f) vinice, u nichž by zastavení produkce přineslo enviromentální rizika;

24.   domnívá se, že objektivní kritéria Společenství, která jsou v souladu s obecnější restrukturalizací výrobního a lidského potenciálu na venkově a která mohou usnadnit volbu konečného vzdání se vinohradnictví, zahrnují například tyto případy: a) vinice, které mají nyní velmi nízký výnos a nemají vyhlídku na obnovu svého potenciálu; b) případy, kdy se pěstitelé révy zapojili do programu předčasného odchodu do důchodu; c) vinice nevhodné k výrobě jakostních nebo vín s obchodním potenciálem;

25.   doporučuje, aby nezávisle na režimu trvalého vzdání se vinohradnictví bylo zavedeno dočasné klučení, přičemž každý členský stát by rozhodl o jeho provádění; domnívá se, že dočasné klučení by pěstitelům révy umožnilo získat určitou finanční podporu, jelikož pěstitelská práva by byla na několik let zmrazena a po jejich uplynutí by pěstitelé révy mohli znovu pěstovat, mohli by svá pěstitelská práva postoupit anebo by mohli požádat o přechod na trvalé klučení, pokud by příslušný členský stát takový režim umožnil;

26.   trvá na tom, že musí být umožněno připojit vyklučené oblasti, za které bude zaplacena paušální sazba, k oblastem, které jsou způsobilé k získání jednorázové oddělené platby; navrhuje, aby při stanovování prémií za klučení a jednorázových plateb byly zohledněny minimální ekologické požadavky, aby se předešlo znehodnocení venkovských oblastí; domnívá se, že každý členský stát musí mít možnost poskytovat pěstitelům révy zapojeným do programu klučení další podporu ze zdrojů pocházejících z podpůrných a rozvojových programů pro vinařství nebo z uplatnění modulačního mechanismu či opětovným rozdělením národní rezervy práv na jednorázovou platbu, aby tak podpora výrobců mohla dosáhnout výše průměrné regionální přímé oddělené platby; domnívá se, že za vyklučení nezákonných výsadeb nemůže být vypláceno žádné odškodnění;

Zákaz nové výsadby – Postupná liberalizace nové výsadby

27.   domnívá se, že postupný převod práv nové výsadby musí být uskutečněn opatrně a transparentně, aby se předešlo nekontrolovatelné expanzi vinařského potenciálu EU, která by měla negativní tržní dopady; domnívá se, že členské státy musí předložit programy upravující cílovou úroveň výsadby, zhodnocení vývoje převodu práv, příslušné odrůdy pro každý region a harmonogram provádění; trvá na tom, že nová práva na výsadbu by měla být určena zejména mladým zemědělcům, výrobcům jakostních vín a podnikům, které se podílejí na programech pro zlepšování jakosti a uvádění na trh a kterré musí být zapsány do upraveného registru vín; domnívá se, že před jakýmkoli udělením práv nové výsadby musí každý členský stát ve spolupráci s odvětvovými organizacemi a sdruženími výrobců posoudit program klučení a jeho vývoj; domnívá se, že před udělením práv nové výsadby by měla být posouzena situace nelegalizovaných a protiprávních výsadeb;

28.   zdůrazňuje, že v případě oblastí produkujících vína se zeměpisným označením může být nutné, aby rozhodnutí o liberalizaci přijímaly příslušné regionální úřady s ohledem na na to, že je třeba chránit hodnotu investic pěstitelů révy v takových oblastech, aby se předešlo snížení hodnoty daného zeměpisného označení a byla zajištěna trvalá kontrola nad jakostí produktu;

29.   domnívá se, že nové výsadby nelze považovat za způsobilé k financování jako jsou restrukturalizace, zemědělské pěstební postupy a podmíněnost a řešení tržních krizí, ale že naproti tomu mohou být mimo jiné považovány za kolektivní opatření sdruženích výrobců nebo odvětvových organizací zaměřených na politiku podpory, informování spotřebitelů, výzkumu trhu a odškodnění za přírodní katastrofy, jež jsou zařazeny do podpůrných a rozvojových programů pro vinařství;

Registr vinic – nástroj pro účinnou kontrolu a řízení SOT v odvětví vína

30.   doporučuje, aby členské státy vedly aktualizovaný registr vinic, v němž budou uvedeny pěstované odrůdy a počet vinných rév v každé jednotce (v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2392/86(10));

31.   zdůrazňuje, že registr vinic je základním nástrojem kontroly dodržování limitů produkce;

Obohacování

32.   je si vědom toho, že obohacování má přímý dopad na úrovně produkce, jelikož může vést ke zvýšení množství vyprodukovaného na hektar; zdůrazňuje nicméně, že otázka zachování nebo zrušení podpory pro koncentrovaný hroznový mošt nebo upravený koncentrovaný mošt je neoddělitelně spojena se zrušením nebo zachováním obohacování sacharózou, přičemž jsou vzaty v úvahu i pokles cen cukru vyplývající z reformy SOT s cukrem, různé enologické tradice členských států, příležitost a technická proveditelnost omezení těchto enologických postupů na určitá přesná maximální množství a na možná alternativní použití moštu, která by měla pozitivní dopad na omezení přebytků vín;

33.   domnívá se, že povolení obohacování vína cukrem mohou členské státy spojit s podmínkami, jako jsou kontroly opatření pro zvýšení jakosti (např. dodržování maximální úrovně výroby), a s klimatickými podmínkami;

34.   domnívá se, že obohacování musí být povoleno v každé vinařské oblasti, kde se tradičně používalo a kde neexistují žádné strukturální přebytky; domnívá se, že návrh Komise na snížení maximální úrovně obohacování není odůvodněn a že současná pravidla musí zůstat v platnosti;

35.   domnívá se, že využití cukru k obohacení vína by nemělo být zakázáno, protože takový zákaz by diskriminoval členské státy v těch regionech Evropské unie, kde je pěstování vinné révy z důvodu méně příznivého klimatu obtížnější;

36.   zdůrazňuje potřebu poskytovat podporu pro mošt a rektifikovaný moštový koncentrát používaný k obohacování, jelikož je nezbytné zachovat historický enologický postup;

37.   zdůrazňuje potřebu pokračovat v podpoře poskytované pro mošt používaný k výrobě hroznové šťávy s cílem zachovat produkt používaný k jinému účelu, než je výroba vín, který je významný pro odvětví a napomáhá udržovat rovnováhu na trhu;

38.   domnívá se, že v případě obohacení přidáním koncentrovaného moštu by mošt měl pocházet z téže výrobní oblasti;

39.   poukazuje na to, že studie spojující obohacování cukrem s nadprodukcí vína v Evropské unii pochází z roku 1991, neodráží současný stav na trhu a rozhodně neposkytuje smysluplné údaje;

Veřejný zásah týkající se alkoholu – soukromé skladování vína a moštu

40.   domnívá se, že by měla být zkoumána možnost zachování soukromého skladování vína a moštu, přinejmenším během první fáze reformy (2008–2011), zejména s ohledem na navrhovaná omezení destilace a zrušení veřejného skladování;

Obchodní a odvětvové a organizace

41.   zdůrazňuje, že odvětvové organizace se mohou chopit iniciativy, pokud je zřízen rámec Společenství, který je k tomu opravňuje; tyto iniciativy by mohly například zahrnovat: plnější využívání produkčního potenciálu, informování spotřebitelů o přiměřené spotřebě vína, provádění průzkumů nutných ke směřování produkce k výrobkům, které jsou lépe přizpůsobeny požadavkům tuzemského a vývozního trhu, nezbytné obchodní investice, hledání nových způsobů vedoucích k omezení používání látek na ochranu rostlin, přechod k ekologickému zemědělství atd.;

42.   vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu ukázala odhodlání reformovat vinařské odvětví, zejména prostřednictvím účinné konkrétní politiky Společenství zaměřené na propagaci evropského vína pomocí dostatečných finančních závazků;

43.   domnívá se, že je vhodné zřídit specifický fond na podporu evropských vín prostřednictvím profesních, odvětvových a spotřebitelských organizací a veřejných agentur pro regionální rozvoj;

44.   domnívá se, že Komise by měla stanovit všeobecné pokyny pro činnosti v oblasti propagace evropských vín na základě přiměřené a odpovědné konzumace vína, jež by byly doplněny potřebnými finančními prostředky;

Označování a podpora evropských vín

45.   domnívá se, že cílem EU musí být stabilizace tržního podílu, identifikace a ochrana vín se specifickým zeměpisným původem ve světovém měřítku; poukazuje na to, že tato vína budou snadněji rozeznávána díky zjednodušenému označování;

46.   domnívá se, že výroba jakostních vín tradičními metodami a jejich specifické označení bez současné náležité propagace na světovém trhu nestačí k udržení či případnému zvýšení poptávky; proto se domnívá, že je nezbytné přijmout konkrétní, náležitě financovaná opatření zaměřená na zvýšení schopnosti dokázat světovému trhu jakost evropských vín;

47.   domnívá se, že vzhledem k nedávné nové definici ustanovení o označování obsažené v nařízení Komise (ES) č. 1991/2004(11) a (ES) č. 1427/2004(12), by se účinky provedených změn měly hodnotit předtím, než bude provedena další změna;

48.   zdůrazňuje, že enologické postupy, které nejsou v EU povoleny, musí být na dovážených nápojích, které jsou založeny na podobnosti s vínem, jasně vyznačeny;

49.   domnívá se, že označování vín vyrobených v EU je nezbytné, má však za to, že by nemělo být složitější než označování vín ze třetích zemí;

50.   vyzývá k harmonizaci předpisů členských států, které se týkají jazyka používaného na etiketách, aby bylo zajištěno, že hospodářské subjekty nebudou muset určité informace překládat z jednoho jazyka do druhého v případech, kdy je výraz používaný v cílové zemi velmi podobný, a nevzniklo tak riziko, že spotřebitelé budou uvedeni v omyl;

Dynamická a ambiciózní politika EU zahraničního obchodu s víny jako pilíř SOT s vínem

51.   upozorňuje na obtíže, kterým vinařství čelí a které vyplývají zejména ze zvýšeného dovozu vína ze třetích zemí, ze stále větší zásoby vína přesahující roční produkci, u níž je jen malá naděje, že bude využita, tlačí ceny příjmy výrobců směrem dolů, což je třeba řešit stanovením souboru základní priorit, o nichž se výše uvedené sdělení Komise nezmiňuje, jako je například podpora přiměřené a odpovědné konzumace, přerozdělení rozpočtových zdrojů s cílem oslovit nové spotřebitele a prosadit se na nových trzích nebo tyto trhy znovu získat, jakož i podpora jakosti a výzkumu;

52.   vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na posílení ochrany zeměpisných označení tím, že stanoví vyšší požadavky a vytvoří společný rámec pro tato označení na evropské úrovni, jakož i na úrovni meziregionální a vícestranné, a to zejména v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) s cílem vytvořit rejstřík vín a lihovin na mnohostranné úrovni, a bojovat tak proti padělkům a všem formám zneužívání evropských zeměpisných označení a tradičních názvů ve třetích zemích;

53.   domnívá se, že v rámci jednání WTO a dvoustranných dohod je nutné zajistit lepší ochranu chráněných zeměpisných označení a chráněných označení původu, která jsou klíčovým prvkem pro udržení kvalitní produkce vína spojené s určitými oblastmi a místními zvyklostmi;

54.   zdůrazňuje, že v zájmu posílení konkurenceschopnosti tohoto odvětví na mezinárodních trzích je zapotřebí v úzké součinnosti s organizacemi zastupujícími evropské pěstitele révy stanovit zahraniční obchodní politiku pro evropské víno, jež by byla proaktivní a ambiciózní a byla by spojena s přesunem vhodných rozpočtových zdrojů a prostředků;

55.   zdůrazňuje, že v rámci této zahraniční obchodní politiky pro evropská vína je nezbytné uzavřít dvoustranné dohody se třetími zeměmi o obchodu s vínem, jejichž základem bude vzájemné uznávání a ochrana zeměpisných označení;

56.   připomíná, že se Evropská unie zavázala k postupnému rušení svých vývozních dotací do roku 2013; vyzývá Komisi, aby zmírnila následky snížení dotací tím, že zlepší dostupnost prostředků určených k diverzifikaci příjmů výrobců vína a že zajistí kvalifikovaný přístup vinařských výrobků na trh, pokud to bude nutné pro zachování rovnováhy na evropském trhu;

57.   vyslovuje se pro začlenění vína do seznamu citlivých produktů WTO;

58.   domnívá se, že díky existujícím zvláštnostem režimu zeměpisného označování by mohla být zkoumána možnost začlenit během první fáze reformy (2008–2011) ustanovení nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin(13), s výhradou nutných úprav, do nové SOT s vínem; poukazuje na to, že ve druhé fázi reformy (2012–2015), jakmile bude dosaženo postupného zatřídění a jednotné registrace vín na úrovni Společenství a vnitrostátní úrovni, by mělo být přezkoumáno, zda by bylo vhodné začlenit ustanovení budoucího nařízení o nové SOT s vínem týkající se ochrany zeměpisných označení do nařízení (ES) č. 510/2006;

59.   zdůrazňuje důležitost neobchodních zájmů v rámci WTO; vyzývá Komisi, aby vytvořila program pro označování těch dovážených alkoholických nápojů získaných z vína, které nesplňují evropské enologické postupy, a tudíž by již neměly být označovány jako víno;

60.   poukazuje na to, že jedním z nejvážnějších rizik zrušení zákazu vinifikace dováženého moštu je pančování vína, narušení trhu a snížení výroby Společenství, a Komise musí v rámci WTO zabránit tomu, aby došlo ke zrušení tohoto zákazu;

61.   domnívá se, že podle práva Společenství by měla být zakázána vinifikace dovážených moštů a jejich míchání s mošty Společenství, jelikož takové postupy nejsou v souladu s ostatními opatřeními navrženými Komisí, jako je klučení a zrušení podpor v souvislosti s používáním koncentrovaného moštu pro účely zvýšení obsahu alkoholu;

62.   zdůrazňuje, že neexistuje povinnost jednat ve WTO o možnosti míchání vín dovážených ze třetích zemí a o jejich míchání s víny ze Společenství, a je proti takovému vývoji, protože povede k rozsáhlým problémům ohledně místa původu a vývozu a identifikace produktů a k degradaci vína vyrobeného v evropských zemích;

63.   považuje za nezbytné, aby k zachování ochrany jakosti a pověsti evropských vín byly pro výrobu evropských vín přípustné pouze vína a mošty vyrobené v EU;

Mezinárodní úřad pro révu a víno – dvoustranné obchodní dohody

64.   je přesvědčen, že v době, kdy Evropská unie vede obtížná jednání ve WTO a uzavírá dvoustranné dohody, které mají chránit evropské potravinářské produkty, produkty se zeměpisným označením, biologické produkty atd., by Rada měla být – po konzultaci s Evropským parlamentem – jediným příslušným orgánem pro schvalování nových enologických postupů, protože pokud bude tato pravomoc převedena na Komisi, bude označování a zatřiďování jakostních vín v EU ohroženo; domnívá se, že takové enologické postupy by měly být zaneseny na pozitivní seznam Společenství;

65.   vyzývá Komisi, aby použila veškeré možné prostředky k tomu, aby předešla podvodům a zneužívání označení zeměpisného původu ve třetích zemích;

66.   domnívá se, že specifická SOT s vínem nesmí na evropské úrovni přijít o všechny finanční prostředky převodem do druhého pilíře SZP a návratem k vnitrostátní příslušnosti opatření, která otevírají cestu k narušování hospodářské soutěže a k diskriminaci mezi výrobními/obchodními strukturami a mezi členskými státy;

67.   zdůrazňuje, že enologické postupy nesmí spotřebitele uvádět v omyl, snižovat jakost nebo vytvářet nekalou hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že až doposud povolené enologické postupy nemohou být automaticky povolovány a schvalovány k použití v EU, i když jsou vína určena výhradně k vývozu do regionů, kde jsou takové postupy povoleny;

68.   domnívá se, že soustředění všech enologických postupů při Mezinárodním úřadu pro révu a víno je krokem správným směrem, pokud tyto postupy budou posouzeny a stanoveny na základě vědeckých a technických studií při současném zaručení bezpečnosti potravin a veřejného zdraví;

Informování a podpora přiměřené a odpovědné konzumace vína

69.   konstatuje, že spotřeba vína v Evropě soustavně klesá, zejména v zemích, ve kterých je konzumace vína tradicí, což je jednou z hlavních příčin strukturálního přebytku vína; konstatuje, že v posledních letech vývoz vína stagnoval, zatímco dovoz neustále narůstal, a že je proto nutné, aby evropské vinařství zvýšilo svou konkurenceschopnost; žádá Komisi, aby bezodkladně předložila zprávu, jež by vysvětlila, proč v posledních letech vývoz evropských vín poklesl, co je příčinou stálého růstu dovozu z třetích zemí, a která by především upřesnila, do jaké míry jsou dodržovány dvoustranné obchodní smlouvy s třetími zeměmi, jak dalece jsou zohledňovány oprávněné obchodní zájmy Evropské unie a evropských výrobců a jsou-li patřičně uplatňovány mechanismy, které k řešení těchto problémů nabízí společná obchodní politika;

70.   zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj evropského vinařství vyžaduje přemístění značných rozpočtových zdrojů v rámci SOT s vínem na podporu přiměřené a odpovědné konzumace vína; domnívá se, že posilování trendu směřujícího ke zvýšení přiměřené a odpovědné konzumace vína je významným kladným přínosem k ochraně evropských spotřebitelů a veřejného zdraví; dodává, že tato opatření musí být rozvíjena prostřednictvím účinného partnerství Společenství, členských států, regionů a samotného vinařství, které zde hraje hlavní úlohu;

71.   vyzývá Komisi, aby připravila proaktivní obchodní politiku na podporu jakosti evropských vín a na ochranu evropských vinifikačních postupů;

72.   zdůrazňuje, že priority Komise by měly též zahrnovat posílení podpory vinařských produktů a úsilí o získání nových zákazníků a vývozních a nově vznikajících trhů, prostřednictvím proaktivní a ambiciózní strategie zahraničního obchodu s dostatečnými prostředky,

73.   domnívá se, že je nezbytné podporovat a financovat informování spotřebitelů o jakostních charakteristikách vína vyrobeného v Evropě v souladu s řízenými tradičními enologickými postupy, aby byli spotřebitelé chráněni před dováženými produkty pochybné jakosti a aby bylo na vnitřním a světovém trhu podporováno víno vyrobené v Evropě;

Národní finanční rámce – jednotné politiky Společenství založené na programech podpory a rozvoje vinařství

74.   zdůrazňuje, že je třeba zachovat rozpočet Společenství a nepřevádět finance z prvního pilíře do druhého pilíře SZP, který se týká rozvoje venkova, což by mohlo mít za následek zředění zdrojů na úkor vinařství; požaduje, aby financovatelná opatření byla jasně specifikována, a bylo tak zajištěno, že finanční prostředky budou skutečně použity ve vinařství;

75.   doporučuje, aby na základě cílů reformy SOT s vínem, která má vést k její životaschopnosti a konkurenceschopnost, byl stanoven rámec Společenství, který může být prováděn na vnitrostátní/regionální úrovni, a to včetně financování, jež musí spadat do prvního pilíře SZP, tedy do zdrojů SOT s vínem; domnívá se, že tyto politiky mohou zahrnovat restrukturalizaci vinohradů, opatření pro zlepšení registračních a marketingových struktur, zemědělské pěstitelské postupy a ekologické normy v rámci řízení jakosti, mechanismy řešení krizí, výzkumy v oblasti produkce a lepšího uvádění produktů na trh, řešení přírodních katastrof a podporu a informování spotřebitelů, jakož i klučení a během přechodného období soukromé skladování, destilační opatření a jiné platné tržní mechanismy;

76.   upřesňuje, že v rámci reformy SOT s vínem je třeba upřednostňovat vytváření politik, které budou přispívat k posilování konkurenceschopnosti a ke zlepšování jakosti evropských vín; zdůrazňuje, že zdroje Společenství by měly být přidělovány vnitrostátním podpůrným a rozvojovým programům pro vinařství na základě společných kritérií, aby mezi členskými státy či regiony nevznikaly rozdíly;

77.   zdůrazňuje, že při výběru způsobu přidělování zdrojů Společenství do jednotlivých vnitrostátních podpůrných a rozvojových programů pro vinařství bude třeba vzít v úvahu skutečnost, že opatření pro intervence na trhu, která byla v různých členských státech financována velmi rozdílně, pohlcují významnou část současných zdrojů SOT s vínem;

78.   domnívá se, že na základě statistických údajů o produkci a ploše pěstování vinné révy v každém členském státě během stanoveného období, například v období 2001–2005, může být na počátku rozpočet z národních krytí předběžně rozdělen tak, aby každý členský stát mohl v rámci svého přiděleného finančního rámce používat jakékoli nástroje, které považuje za vhodné v regulačním rámci předem stanoveném na úrovni Společenství v souladu s objektivními kritérii, přičemž plánovaná opatření by předpokládala stejnou podporu pro všechny členské státy;

79.   domnívá se však, že je možné přijmout i jiné řešení, jež by se opíralo o částky využité jednotlivými členskými státy během současné SOT s vínem nebo o vypracování vzorce nebo smíšeného kritéria, které bude brát v úvahu historické údaje, rozlohu vinohradu a množství vyprodukovaná a prodaná na každý členský stát, což by umožnilo zajistit prémiový systém, který by byl v souladu s cíli reformy;

80.   považuje za nezbytné, aby v případech, kdy má členský stát za to, že pro zlepšení jeho strukturálních zásahů ve vinařství je nutná doplňková podpora, měl tento stát možnost ji v případě způsobilých činností spolufinancovat také z druhého pilíře SZP; domnívá se, že se má jednat zejména o opatření, jež spojují strukturální programy na jedné straně a programy předčasného odchodu do důchodu a politiky na podporu mladých zemědělců na straně druhé;

81.   domnívá se, že nové výsadby nelze zařazovat do opatření způsobilých k financování;

82.   domnívá se, že jakákoli reforma SOT s vínem musí chránit a posilovat konkurenceschopnost evropských producentů vína; zdůrazňuje, že v této souvislosti jsou nejvýznamnějšími aspekty schopnost inovace a dynamičnost;

o
o   o

83.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1). (2) Úř. věst. C 219, 30.7.1999, s. 198. (3) Úř. věst. C 150, 28.5.1999, s. 289. (4) Úř. věst. C 279, 1.10.1999, s. 385. (5) Úř. věst. C 177 E, 25.7.2002, s. 50. (6) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, p. 48. (7) http://ec.europa.eu/agriculture/capreform/wine/index_en.htm. (8) http://ec.europa.eu/agriculture/capreform/wine/sem_concl_en.pdf. (9) http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/wine/index_en.htm. (10) Nařízení Rady (EHS) č. 2392/86 ze dne 24. července 1986 o zavedení registru vinic Společenství (Úř. věst. L 208, 31.7.1986, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1631/98 (Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 14). (11) Nařízení Komise (ES) č. 1991/2004 ze dne 19. listopadu 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 753/2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č.1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 344, 20.11.2004, s. 9). (12) Nařízení Komise (ES) č. 1427/2004 ze dne 9. srpna 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 1622/2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření (Úř. věst. L 263, 10.8.2004, s. 3). (13) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.