Evropský parlament,

-   s ohledem na články 266 a 267 Smlouvy o ES, kterými se zřizuje Evropská investiční banka (EIB), a na protokol o statutu Evropské investiční banky připojený ke Smlouvě,

-   s ohledem na zprávu o činnosti skupiny EIB za rok 2005, její plán činnosti na období 2006–2008, výroční zprávu Evropského investičního fondu (EIF) za rok 2005, výroční zprávy Výboru pro audit za rok 2005 a odpovědi řídícího výboru, obecnou zprávu k hodnocení činnosti za rok 2005 a slyšení prezidenta EIB v příslušném parlamentním výboru dne 20. června 2005,

-   s ohledem na Evropskou iniciativu pro růst odsouhlasenou v závěrech předednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu konaném ve dnech 12. a 13. prosince 2003,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2005 o činnosti Evropské investiční banky za rok 2003(1) a na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hospodářské situaci v Evropě: přípravná zpráva o hlavních směrech hospodářské politiky 2006(2),

-   s ohledem na zprávu EIB o životním prostředí za rok 2004,

-   s ohledem na publikaci EIB "Sociální hodnocení projektů mimo Evropskou unii: přístup Evropské investiční banky" ze dne 2. října 2006,

-   s ohledem na Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), v souladu s níž se Společenství zavázalo zaručit "právo na přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí",

-   s ohledem na čl. 112 odst. 2 a článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0011/2007),

A.   vzhledem k tomu, že EIB je veřejnou bankou s politickým rozměrem, která byla založena Smlouvou o ES jako hlavní finanční instituce pro dosažení cílů Evropské unie,

B.   vzhledem k tomu, že potenciál růstu evropské ekonomiky je i nadále příliš nízký, pohybuje se kolem 2 %, což je mnohem méně, než dosahují ostatní oblasti ve světě, a je nedostatečný pro zajištění zaměstnání pro více než dvanáct milionů nezaměstnaných Evropanů a pro rozvoj v rozšířené Evropě,

C.   vzhledem k tomu, že v roce 2005 poskytla EIB úvěry v hodnotě 47 400 milionů EUR, z nichž 42 300 milionů EUR bylo poskytnuto členským státům, 2 000 milionů EUR přistupujícím zemím a 3 100 milionů přidruženým zemím, a vzhledem k tomu, že zhruba 9 000 milionů EUR bylo rozděleno prostřednictvím zprostředkovatelských bank,

D.   vzhledem k tomu, že z úvěrů poskytnutých skupinou EIB bylo 34 000 milionů EUR přiděleno na hospodářskou a sociální soudržnost, 10 700 milionů EUR na iniciativu "Inovace 2010", 12 300 milionů EUR na ochranu životního prostředí, 8 200 milionů EUR na rozvoj transevropských sítí, 4 200 milionů EUR na podporu malých a středních podniků (MSP), 3 600 milionů EUR jako příspěvek pro evropskou vnější spolupráci a politiku rozvojové pomoci, 400 milionů EUR fondům rizikového kapitálu a 1 700 milionů EUR na záruky pro MSP,

E.   vzhledem k tomu, že se v dokumentu Komise s názvem "Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005–2008)" (KOM(2005)0141) zdůrazňuje nezbytnost podporovat podnikatelštější kulturu a zakládání nových podniků a že jedním ze způsobů, jak těchto cílů dosáhnout, je zlepšit přístup k financování pro MSP,

F.   vzhledem k tomu, že MSP, kterých je v EU celkem téměř 23 milionů, tvoří polovinu celé ekonomiky EU a zaměstnávají dvě třetiny evropských pracovníků, musí hrát důležitou úlohu v rámci hospodářské a sociální soudržnosti,

G.   vzhledem k tomu, že k vyrovnání se s vysokými cenami energií, zaručení bezpečnosti dodávek a k zastavení klimatické změny je nezbytná nová evropská energetická politika,

1.   blahopřeje EIB ke zprávě o činnosti za rok 2005, ke zprůhlednění její činnosti vůči veřejnosti a ke zlepšení systémů kontroly; podporuje EIB, aby pokračovala ve svém úsilí rozvíjet evropskou ekonomiku;

Strategie a činnosti

2.   vítá skutečnost, že EIB vzala za své cíle lisabonské strategie v oblasti růstu a zaměstnanosti a vítá změny v její činnosti, které uskutečnila, aby těchto cílů dosáhla; domnívá se, že vyvstává otázka, zda jsou zdroje EIB pro dosažení těchto cílů dostačující;

3.   konstatuje, že ve strategii EIB revidované v roce 2005 zůstává podpora ekonomické a sociální soudržnosti v rámci EU i nadále hlavním cílem EIB; vyzývá proto, aby se činnost EIB v této oblasti zaměřila na nejméně rozvinuté regiony;

4.   naléhavě žádá EIB v souvislosti s iniciativou "Inovace 2010", aby financovala projekty, které mají přímou souvislost s inovacemi; s ohledem na vzdělání a odbornou přípravu vyzývá, aby byl plně podporován cíl Evropské unie stát se společností založenou na znalostech, se zvláštním důrazem na vzdělávací projekty související s inovacemi v oblasti vyššího i základního vzdělání, aby došlo ke zlepšení evropského lidského potenciálu; podporuje EIB v jejím úsilí, aby se méně rozvinuté oblasti staly součástí ekonomiky založené na znalostech;

5.   blahopřeje EIB, že splnila svůj cíl přidělit 30 až 35 % svých individuálních půjček v rámci Evropské unie na projekty zaměřené na ochranu nebo zlepšení přírodního nebo městského prostředí; konstatuje, že z celkové částky poskytnuté na půjčky v rámci Evropské unie bylo 60 % poskytnuto v souvislosti s městským prostředím (veřejná doprava a obnova měst) a pouze 20 % bylo určeno na výzkum energetické účinnosti a rozvoj obnovitelných energií; vyzývá proto EIB, aby prostředky na ochranu životního prostředí rozdělovala koherentněji;

6.   vítá záměr EIB vypracovat nový akční plán pro energii, který bude obsahovat nové energetické cíle Evropské unie; vybízí EIB, aby především v nových členských státech a v oblasti MSP, kde jsou možnosti ke zlepšení největší, přijala ambicióznější cíle pro financování jak obnovitelných energií, tak programů pro zvýšení energetické účinnosti;

7.   blahopřeje EIB k tomu, že funguje jako finanční katalyzátor, zejména pokud se jedná o úvěry určené na podporu partnerství uzavírané mezi veřejným a soukromým sektorem, které prosazují účast soukromého sektoru na financování transevropských sítí; žádá, aby byl vyvinut specifický nástroj k poskytování záruk EU pro projekty transevropských dopravních sítí (TEN-T), aby bylo pokryto riziko, že příjmy nebudou v počátečním stádiu provozu dosahovat očekávané úrovně; zdůrazňuje význam zlepšování rozsahu energetických sítí směřujících do členských států a vedených mezi nimi pro usnadnění vytvoření vnitřního trhu s dodávkami a distribucí energie;

8.   je toho názoru, že činnosti EIB by měly odrážet potřeby rozšířené Evropské unie; zdůrazňuje, že EIB nemá stálé zastoupení v regionu Baltského moře, které by pokrývalo pobaltské státy, Dánsko, Finsko, Švédsko a země EHP/ESVO;

9.   požaduje větší konzistentnost při působení EIB mimo EU, a to co se týče jak dostatku prostředků v průběhu celého období nového mandátu, tak také jejich přidělování jednotlivým geografickým oblastem; zdůrazňuje, že úvěry poskytnuté Latinské Americe nejsou dostačující, neboť jejich výše představuje pouze 2,5 % celkové částky přidělené na projekty mimo Evropskou unii; vítá novou iniciativu, která kombinuje úvěry EIB a pomoc EU určenou na projekty regionální infrastruktury v Africe, stejně jako další iniciativy podporující africký rozvojový program, který musí být rozvíjen na základě kritérií environmentální, sociální a hospodářské udržitelnosti; vyzývá EIB, aby společně s globálními úvěry poskytovanými partnerským zemím Středomoří realizovala technickou pomoc s cílem napomáhat rozvoji a reformě místního finančního sektoru;

10.   blahopřeje Radě guvernérů EIB, že stanovila v roce 2005 pomoc MSP za jeden ze svých pěti hlavních cílů; podporuje EIB v jejím úsilí rozvíjet finanční nástroje odpovídající potřebám MSP takovým způsobem, aby se stalo cílem, že globální úvěry přidělené MSP budou každoročně představovat více než 50 % celkové částky všech poskytnutých globálních úvěrů;

Operační metody

11.   vítá posílení spolupráce s Komisí v oblasti nových programů, jejichž cílem je zvýšit účinnost výdajů na základě zkušeností, které EIB získala, a to zejména při realizaci programu nazvaném Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS);

12.   zdůrazňuje, že řada nových finančních nástrojů řízených EIB a EIF znásobí výši nevratné pomoci, a je potěšen, že byla zahájena iniciativa nazvaná Společné evropské zdoje pro mikro až středně velké podnikatele (JEREMIE), neboť může až desetinásobně navýšit objem rozpočtu strukturálních fondů prostřednictvím činností prováděných EIF, jež slouží k převádění podpor do řady finančních produktů určených pro MSP;

13.   je toho názoru, že nové způsoby spolupráce a financování je nutno pečlivě vyhodnocovat s cílem napravit případné administrativní nedostatky, které se mohou vyskytnout;

14.   připomíná EIB, že její úvěry, které zprostředkujícím finančním institucím poskytuje za výhodnějších podmínek, nesmějí nahrazovat úvěry, které by stejně byly poskytnuty soukromým sektorem;

15.   vyzývá Účetní dvůr, aby zajistil, že podmínky platící pro úvěry a záruky poskytované EIB, jež se týkají prostředků z rozpočtu EU, neumožní určitým privilegovaným subjektům, aby měly nepřímý zisk z neoprávněné pomoci, pokud by mohly finanční prostředky získat na trhu;

16.   vyzývá EIB, aby po provedení analýzy účinků politik EU vypracovala podrobnou studii o skutečném přínosu investic EIB do regionálního rozvoje a zavedla vhodné ukazatele, jak doporučilo její oddělení evaluace;

17.   doporučuje EIB, aby zejména v případě MSP zlepšila možnosti přístupu k financím, a to rozšířením počtu finančních institucí, které mají odpovídající odborné znalosti a možnosti poskytovat úvěry na podporu priorit EU a které působí v každé zemi jako zprostředkovatelé, což by zároveň zlepšilo podmínky pro konečné příjemce;

18.   doporučuje, aby EIB ve své příští výroční zprávě položila zvláštní důraz na svůj vztah s bankami, které se na vnitrostátní úrovni specializují na poskytování úvěrů MSP, a připomíná, že dobrá spolupráce mezi EIB a těmito bankami může být pro MSP jen přínosem;

19.   domnívá se, že by za účelem přínosu pro MSP měla být podporována kombinace finančních prostředků poskytovaných EIB se schválenou státní podporou;

Průhlednost a výkonnost

20.   žádá EIB, aby při výběru projektů, jež mají být financovány, jasněji vysvětlovala hodnotící kritéria a aby předkládala hodnocení svého působení na základě hospodářského růstu a zaměstnanosti; doporučuje, aby EIB zveřejňovala informace o investičních projektech, do nichž je zapojena, a vybízela tak soukromé investory k účasti na případném financování těchto projektů;

21.   doporučuje EIB, aby stanovila jednoznačnější kritéria pro řízení konečného přidělování svých globálních úvěrů; a vyzývá EIB, aby stanovila průhledný postup pro určování a hodnocení toho, jak úvěry používají zprostředkující banky, a to především s cílem zjistit, zda mají z kvality úvěrů EIB opravdu prospěch koneční příjemci;

22.   vyzývá EIB, aby zajistila, že její provozní normy budou v souladu s mezinárodními normami a osvědčenými postupy; dále ji vyzývá, aby vytvořila průhledný mechanismus účasti s cílem zapojit organizace občanské společnosti a ostatní zúčastněné strany do vytváření posílených sociálních norem EIB;

23.   vyzývá EIB, aby vytvořila nový environmentální rámec založený na jasných, závazných a vymahatelných minimálních normách, který by EIB poskytl příležitost objasnit své hodnoty a normy všem zúčastněným subjektům, včetně místních společenství;

24.   blahopřeje EIB k rozvoji jejího kontrolního systému, jenž klade větší důraz na hodnocení operací ex-post; vítá zveřejnění souhrnného hodnocení, které vypracovalo oddělení pro hodnocení operací; opakuje žádost uvedenou v bodě 14 svého usnesení ze dne 22. dubna 2004 ke zprávě o činnosti Evropské investiční banky za rok 2002(3), aby EIB informovala o neúspěšných projektech, aby bylo možné se z nich poučit;

25.   bere na vědomí záměr EIB podílet se dobrovolně na stanovení mezinárodního ukazatele kapitálové přiměřenosti (Basilej II); žádá EIB, aby informovala o použitých metodách a důležitých složkách tohoto ukazatele; požaduje, aby se prozkoumal způsob dohledu nad uplatňováním Basileje II;

26.   schvaluje důraz na průhlednost, který EIB představila v rámci své politiky zpřístupňování informací veřejnosti ze dne 28. března 2006;

27.   vyzývá EIB, aby i nadále pokračovala ve zlepšování své komunikační politiky; požaduje, aby byly nejdůležitější informace na webových stránkách EIB přeloženy do všech jazyků EU;

28.   žádá EIB, aby Parlamentu a veřejnosti i nadále předkládala každoroční shrnutí opatření přijatých za účelem zlepšení své činnosti v souladu s předchozími usneseními Parlamentu;

o
o   o

29.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a Evropské investiční bance.

(1) Úř. věst. C 320 E, 15. 12. 2005, s. 66. (2) Úř. věst. C 293 E, 2. 12. 2006, s. 163. (3) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s.1019.