Evropský parlament,

-   s ohledem na prohlášení z Barcelony ze dne 28. listopadu 1995, které ustanovilo partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi jižního a východního Středomoří a pracovní program, jež byl během této konference přijat,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2005 o hodnocení barcelonského procesu(1),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Parlamentu s názvem "Desáté výročí evropsko-středomořského partnerství: Pracovní program pro řešení problémů příštích pěti let" (KOM(2005)0139) a jeho přílohy ze dne 12. dubna 2005 (SEK(2005)0482 a SEK(2005)0483),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Parlamentu ze dne 11. března 2003 s názvem "Rozšířená Evropa – sousedství: nový rámec pro sousedské vztahy s Východem a Jihem" KOM(2003)0104), na orientační dokument ze dne 12. května 2004 o evropské politice sousedství (ENP) (KOM(2004)0373), na její sdělení Radě ze dne 9. prosince 2004 k jejím návrhům ohledně akčních plánů v rámci evropské politiky sousedství (KOM(2004)0795) a na akční plány pro Izrael, Jordánsko, Maroko, Tunisko a Libanon a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006, kterým se zřizuje nástroj evropského sousedství a partnerství(2),

-   s ohledem na závěry evropsko-středomořských ministerských konferencí a ministerských konferencí jednotlivých odvětví, které se konaly od zahájení barcelonského procesu, zejména s ohledem na závěry VII. Evropsko-středomořské konference ministrů zahraničních věcí, která se konala ve dnech 30.–31. května 2005 v Lucemburku,

-   s ohledem na evropsko-středomořské dohody o přidružení mezi ES a jeho členskými státy a Tuniskem(3), Izraelem (4), Marokem(5), Jordánskem(6), Egyptem(7), Libanonem(8) a Alžírskem(9) a na evropsko-středomořskou prozatímní dohodu o přidružení týkající se obchodu a spolupráce mezi ES a OOP (ve prospěch palestinské samosprávy)(10); s ohledem na rozhodnutí Rady přidružení ES–Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 o provádění závěrečné etapy celní unie (96/142/ES)(11),

-   s ohledem na dohodu o volném obchodu, nazývanou dohodou z Agadiru, kterou dne 25. února 2004 podepsalo Jordánsko, Egypt, Tunisko a Maroko,

-   s ohledem na strategické partnerství se Středomořím a Blízkým východem, které Evropská rada schválila v červnu 2004,

-   s ohledem na strategickou regionální studii 2002–2006 pro program MEDA v rámci evropsko–středomořského partnerství a s ohledem na předběžný regionální program 2005–2006,

-   s ohledem na studii o dopadu udržitelnosti evropsko-středomořské oblasti volného obchodu, kterou vypracoval Institut pro politiku a řízení rozvoje univerzity v Manchesteru,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 1995 o hospodářských a obchodních vztazích EU se zeměmi středomořské oblasti(12),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 30. března 2000 o středomořské politice(13),

-   s ohledem na závěry a doporučení (včetně pětiletého pracovního programu Komise) vrcholné schůzky v Barceloně, která se konala ve dnech 27. a 28. listopadu 2005,

-   s ohledem na usnesení Výboru pro hospodářské a finanční záležitosti, sociální záležitosti a vzdělávání Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění ze dne 11. května 2006 o podmínkách přetvoření nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) v Evropsko-středomořskou rozvojovou banku,

-   s ohledem na činnost Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění,

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 14. prosince 2004 k návrhu nařízení Rady o finančních a technických opatřeních (MEDA) doprovázejících reformu hospodářských a sociálních struktur v rámci spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří (kodifikované znění) (14),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0468/2006),

A.   vzhledem k tomu, že na konferenci v Barceloně ve dnech 27. a 28. listopadu 1995 vznikl velmi ambiciózní a svého druhu ojedinělý projekt, tedy vytvoření nových a užších politických, hospodářských, sociálních a kulturních vztahů mezi severním a jižním Středomořím, a že tento projekt umožnil důležitý pokrok v této oblasti a není ještě zdaleka uzavřen,

B.   vzhledem k tomu, že se mezitím politické okolnosti (dohody z Osla), které přály zrození barcelonského procesu, značně změnily a že perspektiva uzavření mírového kompromisu na Blízkém východě je v současnosti více než kdy jindy nejistá,

C.   vzhledem k tomu, že je v zájmu EU a členských států, aby se středomořská oblast rozvinula ve vzájemně výhodný integrovaný hospodářský a sociální prostor,

D.   vzhledem k silnému demografickému růstu států jižního a východního Středomoří, jež si žádá zavedení politik a činností jak hospodářských, tak sociálních, se kterými se nesmí otálet,

E.   vhledem k tomu, že je ve společném zájmu států jižního a východního Středomoří a EU snížit nezaměstnanost v tomto regionu a vytvořit perspektivy pro příslušné životní podmínky obyvatel této oblasti, zejména mladých a venkovského obyvatelstva, přičemž by bylo třeba vytvořit 35 milionů nových pracovních míst v letech 2000 až 2015, aby byla míra nezaměstnanosti udržena na současné úrovni,

F.   vzhledem k tomu, že hospodářství států jižního a východního Středomoří jsou silně závislá na zahraničním obchodu a že celkové vývozy a dovozy odpovídají přibližně dvěma třetinám jejich HDP; vzhledem k tomu, že podstatná část těchto obchodních toků směřuje do EU, což však v rozporu s tím představuje pouze 4 % zahraničního obchodu Společenství, že složení vývozu států jižního a východního Středomoří je velmi málo rozmanité a zůstává specializováno v odvětvích, které pro růst představují slabý přínos,

G.   vzhledem k tomu, že ve srovnání s jinými hospodářskými oblastmi, zejména se zeměmi jihovýchodní Asie, přišly země jižního a východního Středomoří o důležité postavení, pokud jde o relativní konkurenceschopnost, průmyslový rozvoj a perspektivy sociálního rozvoje, a že jejich podíl na světovém obchodě od roku 1980 zaznamenal značný pokles, a to přes relativně silný hospodářský růst; vzhledem k tomu, že tento vývoj by měl být pro EU a její politiku sousedství důvodem ke znepokojení, zejména s ohledem na dopady v oblasti sociální stability a politické stability na jejích hranicích,

H.   vhledem k tomu, že z hlediska obchodu se struktura obchodování mezi EU a státy jižního a východního Středomoří od začátku barcelonského procesu změnila jen velmi málo a že podepsání dohod o přistoupení ještě nepřineslo očekávané výsledky,

I.   vzhledem k nezbytnosti vytvoření oblasti volného obchodu, která má usilovat o odstranění chudoby, dosažení plné zaměstnanosti, posílení demokracie a podpory udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že oblast volného obchodu musí spočívat na vyvážených a správně cílených pravidlech nezbytných k lepšímu zařazení států jižního a východního Středomoří do mezinárodního obchodu, musí zajistit jejich hospodářskou rozmanitost, postavit se výzvám globalizace a zajistit spravedlivé rozdělení výhod z ní plynoucích,

J.   vzhledem k tomu, že vzrůstající hospodářská spolupráce v oblasti Středomoří nabízí také příznivé perspektivy pro hospodářství členských států na jihu Evropy, a tudíž pro jejich hlubší začlenění do jednotného trhu EU,

K.   vhledem k tomu, že oba břehy Středozemního moře jsou i nadále postiženy ohromující asymetrií v ekonomické, sociální a demografické oblasti a že mezi jednotlivými státy jižního a východního Středomoří existují značné rozdíly,

L.   vzhledem k tomu, že by přetrvávající politická a hospodářská roztříštěnost států jižního a východního Středomoří a neexistence skutečné integrace mohla mít velmi neblahý vliv na barcelonský program a zejména na vytvoření oblasti volného obchodu zhoršením dopadů koncentrace obchodu, a tudíž závislosti některých států jižního a východního Středomoří na trhu Společenství,

M.   vzhledem k tomu, že vytvoření oblasti volného obchodu může přinést v dlouhodobé perspektivě obecně pozitivní důsledky, ale také mít negativní krátkodobý a střednědobý dopad na středomořské státy EU a státy jižního a východního Středomoří,

N.   vzhledem k tomu, že je ve společném zájmu, aby byla ustanovena účinná doprovodná opatření s cílem snížit a napravit negativní dopad probíhajícího procesu liberalizace na všechny dotčené oblasti a státy,

O.   vzhledem k tomu, že z důvodu stále rychlejšího vývoje našich společností poznamenaných informačními technologiemi musí státy jižního a východního Středomoří vyvíjet kvantitativně i kvalitativně významnější činnost v oblasti vědeckého výzkumu a technologického vývoje, aby zmenšily technologickou propast, která je dělí od zemí v tomto oboru rozvinutějších, což ve svém důsledku umožní silný a udržitelný hospodářský růst,

P.   vzhledem k tomu, že státy jižního a východního Středomoří zaznamenaly značný pokrok v základním školství a značně snížily procento negramotnosti, které nicméně zůstává v některých zemích oblasti ještě vysoké; vzhledem k tomu, že přístup k vysokoškolskému vzdělání je omezen na malou část obyvatelstva a že školský systém nemá vždy prostředky pro výchovu odborníků nebo technických kádrů na vysoké úrovni, aby existovala správná rovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce,

Q.   vzhledem k tomu, že současně s procesem vytváření oblasti volného obchodu mezi Evropskou unií a státy jižního a východního Středomoří je nezbytné, aby posledně jmenované státy za účelem výhodnější spolupráce zrušily existující politické a hospodářské překážky, které zpomalují proces integrace v celé oblasti,

Nový impuls pro barcelonský proces

1.   lituje, že tři hlavní barcelonské cíle (vytvoření společného prostoru míru a stability; vytvoření oblasti všeobecné prosperity prostřednictvím ekonomického partnerství a vytvoření oblasti volného obchodu; spolupráce v sociální, kulturní a humanitární oblasti, která v této oblasti podporuje dialog kultur) nejsou ještě zdaleka naplněny;

2.   připomíná, že tyto tři pilíře se musejí nezbytně rozvíjet společně, aby byl úspěšně dokončen evropsko-středomořský integrační proces, jakož i zmenšení rozdílů v úrovni hospodářského vývoje mezi oběma břehy Středozemního moře;

3.   zdůrazňuje skutečnost, že posilování barcelonského procesu má podíl na šíření hodnot a evropského hospodářského a sociálního modelu; připomíná, že tento proces je ve srovnání s jinými nedávnými regionálními iniciativami starší a má vyšší stupeň institucionalizace; trvá na faktoru stability a podpory dialogu, které tato iniciativa reprezentuje;

4.   zdůrazňuje, že úspěch barcelonského procesu a zejména oblasti volného obchodu vyžaduje silnou a soustředěnou vůli všech účastníků a větší začlenění občanské společnosti a obyvatelstva obou břehů Středozemí;

5.   trvá na přesnější definici cílů evropské politiky sousedství, která by neopomíjela země východní Evropy, neoslabovala barcelonský proces a ani neupřednostňovala bilaterální přístup na úkor mnohostranného regionálního přístupu; domnívá se, že účinnější použití nástroje sousedství ve prospěch regionálních projektů umožní zlepšit situaci a podpoří skutečný integrovaný regionální hospodářský prostor; je toho názoru, že i když se bude podporovat užší spolupráce s nejpokročilejšími partnery při současném respektování jejich specifického politického, kulturního, náboženského a sociálního rázu, musí se ke státům jižního a východního Středomoří přistupovat jako ke zcela samostatnému celku;

6.   domnívá se, že navzdory dobré vůli, je pravděpodobně nutné, kvůli opakovanému zpoždění a problémům, které narostly, znovu zvážit, zda má být rok 2010 datem pro vznik oblasti volného obchodu, a to s přihlédnutím k četným strukturálním změnám, k nimž došlo ve světovém hospodářství od roku 1995, a k nezbytnosti opatrnějšího přístupu k volnému obchodu mezi nerovnými partnery; vyzývá Komisi, členské státy a státy jižního a východního Středomoří, aby oživily Barcelonský proces tím, že by se prioritou stalo vytvoření skutečného sociálně-hospodářského evropsko-středomořského prostoru, v němž by byly do hospodářského partnerství ve větší míře zapojeny sociální a environmentální aspekty;

7.   vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby nepromeškaly příležitost trvalého růstu, který umožní lépe odpovídat na rostoucí potřeby jejich občanů a na nezbytnost účinně čelit výzvám globalizace;

8.   lituje, že technická i finanční pomoc poskytovaná EU, i když nebyla zanedbatelná, nedosahovala úrovně cílů a ambicí z Barcelony, zejména pokud jde o sociálně-kulturní kapitoly barcelonského prohlášení a o podporu místních ekonomik;

9.   je toho názoru, že oblast volného obchodu bude opravdovou příležitostí pro růst států jižního a východního Středomoří, pokud bude plánována společně a postupně v rámci účelného a předvídatelného partnerství, jež bude přizpůsobeno sociálně ekonomické situaci států jižního a východního Středomoří a bude podporovat hospodářský rozvoj a hlubší regionální integraci; naléhavě zdůrazňuje důležitost větší účasti partnerských zemí a povzbuzující charakter partnerství; připomíná, že s cíli partnerství se musí ztotožnit oba břehy Středomoří; zdůrazňuje nutnost přiznat státům jižního a východního Středomoří právo na řízení tempa otevření obchodu a vnitrostátních strategií pro hospodářský a sociální rozvoj;

10.   zastává názor, že posílení institucionálních vztahů mezi EU a státy jižního a východního Středomoří je prvkem důležitým pro úspěch barcelonského procesu; chválí podstatné navýšení formálních i neformálních setkání orgánů Společenství, členských států, států jižního a východního Středomoří a příslušných místních orgánů; přeje si účast států jižního a východního Středomoří jakožto pozorovatelů na práci specializovaných evropských agentur a programů společného zájmu;

11.   zdůrazňuje význam regionální integrace států jižního a východního Středomoří a posílení obchodu Jih-Jih; vítá podpis dohody o volném obchodu mezi Marokem, Tuniskem, Egyptem a Jordánskem, k němuž došlo v Agadiru dne 25. února 2004; považuje tento krok za nezbytný pro vytvoření skutečné oblasti volného obchodu a vyzývá ostatní země tohoto regionu, aby se k němu připojily; považuje nicméně za podstatné, že se proces hospodářské integrace prohlubuje a že překážky stojící v cestě obchodu mezi těmito zeměmi jsou rychle odstraňovány, aby bylo možné plně rozvinout potenciál obchodu na ose Jih-Jih;

12.   naléhá na Evropskou unii, aby zvýšila objem prostředků na technickou a finanční pomoc státům jižního a východního Středomoří, a to v souladu s ambiciózními cíli z Barcelony a v závislosti na skutečném pokroku, kterého bylo v těchto zemích dosaženo v oblasti dodržování lidských práv, ochrany pracovníků, ochrany životního prostředí, regionální integrace a zlepšování kvality místních veřejných služeb a vzdělávacích i kulturních služeb;

13.   připomíná, že vytvoření zóny volného obchodu a ekonomiky v oblasti Středozemního moře je nerozlučně spjato s politickým úsilím, které má zajistit mír, demokratizaci, respektování lidských práv, rovnost pohlaví a prosazování dialogu mezi kulturami a náboženstvími a rovněž s neumdlévajícím úsilím, aby politický dialog a vytvoření atmosféry důvěry mezi partnery mohly skutečně přispět k nastolení demokracie v tomto regionu;

Obchodní a celní politika

14.   zdůrazňuje, že clo stále představuje důležitou část daňových příjmů států jižního a východního Středomoří; považuje tedy za nutné, aby plán všech pozdějších snížení bral v potaz ekonomický rozvoj dosažený státy jižního a východního Středomoří a časový rámec nutný k zavedení rovnoměrných daňových reforem, které by měly za cíl vyrovnat snížení příjmů z cel;

15.   domnívá se, že bude zároveň třeba účinně čelit netarifním překážkám obchodu a v této souvislosti zdůrazňuje význam, který má poskytování dostatečné technické podpory;

16.   vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu případné odbourávání celních preferencí, z nichž mají výhody státy jižního a východního Středomoří, v důsledku podpisu dohod o volném obchodu mezi Společenstvím a některými třetímu zeměmi, zlepšení systému všeobecných celních preferencí pro rozvojové země a poskytnutím systému kumulace původu některým asijským státům, které jsou silnými konkurenty průmyslu států jižního a východního Středomoří;

17.   žádá Komisi, aby v rámci barcelonského procesu zavedla v souladu s normami WTO postup kompenzace za účelem zmenšení negativního dopadu, který by rozpad celního systému mohl mít na státy jižního a východního Středomoří a v budoucnu na vytvoření oblasti volného obchodu;

18.   vítá pokrok zaznamenaný v "usnadnění obchodu", zejména v harmonizaci a zjednodušení celních postupů, automatizaci a zrychlení postupů, posílení transparentnosti, používání systémů elektronického zpracování a placení a odstranění některých mimocelních bariér, které dnes mohou nahrazovat tradiční celní bariéry, zejména v oblasti norem a vydávání osvědčení;

19.   potvrzuje znovu, že vzhledem k zintenzivnění mezinárodní hospodářské soutěže je důležité posílit politickou vůli k stanovení zásadnější hospodářské a sociální agendy, která by zlepšila konkurenceschopnost hospodářství založeného na dovednostech, stimulovala růst, vzdělávání, inovaci a výzkum, vytvořila nová pracovní místa a přispěla k blahobytu ve společném rozvoji;

20.   vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby uvedly v činnost systém rozšířené spolupráce a partnerství a napomohly reformě prostředí státní správy a obchodu v duchu řádné správy věcí veřejných;

21.   zdůrazňuje nezbytnost intenzifikace a posílení celních kontrol s cílem stíhat takové jevy jako pašování, padělání a pirátské výroby zboží, praktiky, které s sebou kromě ztrát z příjmů nesou velké riziko pro veřejné zdraví obyvatel v uvedené oblasti;

Studie o dopadu udržitelnosti evropsko-středomořské oblasti volného obchodu

22.   vítá zveřejnění druhé části výše uvedené studie o dopadu udržitelnosti oblasti volného obchodu, kterou vypracovala univerzita v Manchesteru; je velmi znepokojen závěry této studie, která předvídá krátkodobé a střednědobé negativní dopady oblasti volného obchodu na oblast sociální a životního prostředí; naléhavě žádá Komisi, aby zapojila doporučení z této zprávy do budoucích diskusí o vytvoření oblasti volného obchodu, ale aby zároveň opětovně směrovala jednání k sociální soudržnosti a dlouhodobému rozvoji, jak doporučuje tato zpráva;

23.   dále zdůrazňuje důležitost zpřesnění pilotního systému partnerství pro hodnocení pořádaných akcí z hlediska sledovaných cílů; toto řízení by se mohlo projevit vytvořením nástroje pro analýzu a hodnocení zaměřeného na Středomoří;

24.   naléhavě žádá všechny účastníky evropsko-středomořského partnerství, aby na ministerské úrovni projednali závěry výše uvedené studie o dopadu udržitelnosti oblasti volného obchodu a vyvodili z nich důsledky pro probíhající jednání o oblasti volného obchodu;

Finanční a technická pomoc
Program MEDA a nástroj pro evropské sousedství a partnerství

25.   lituje, že EU nedokázala zajistit financování v souladu s cíli barcelonského procesu, což je jednou z příčin zpoždění, které vzniklo při vytváření oblasti volného obchodu;

26.   konstatuje dobré výsledky programu MEDA II v období 2004–2006 ve srovnání s MEDA I, zvláště pokud jde o větší schopnost absorpce, kterou osvědčily přijímající země, a o flexibilitu při plánování a zavádění projektů MEDA počínaje rokem 2000;

27.   se zájmem vítá vytvoření nového nástroje pro evropské sousedství a partnerství, který má za cíl pokrýt finanční náklady pro oblast volného obchodu, a návrh Komise zvýšit finanční prostředky na částku 14 930 000 000 EUR s cílem lépe vyhovět potřebám dotyčných zemí pod podmínkou, že se stane opravdovým nástrojem sbližování a zahrne podpory na kompenzaci ztrát z celních příjmů středomořských partnerů a jiných nákladů spojených s liberalizací trhů;

28.   považuje za nedostatečný rozpočtový rámec ve výši 11 181 000 000 EUR, o kterém Rada rozhodla dne 17. října 2006; požaduje, aby v průběhu střednědobé revize finančního rámce v letech 2008–2009 byly vyčleněny vyšší částky, aby integrační proces dosáhl stanovených cílů;

29.   přeje si, aby tento finanční nástroj byl výkonnější a kladl větší důraz na vhodnější a cílenější plánování a účast ("vlastnictví") partnerů a občanské společnosti ve všech etapách cyklu řízení projektů; vyzývá vlády států jižního a východního Středomoří, aby učinily vše, co je možné, k lepšímu využití finančních prostředků Společenství, zejména prostředků určených na výzkum, odborné vzdělávání, posílení místních infrastruktur a veřejných služeb a reorganizaci průmyslového i zemědělského výrobního systému; vyzývá Komisi a členské státy, aby dbaly na dodržování rovnováhy mezi východními a jižními sousedy a dávaly přednost financování regionální povahy, a to zejména Jih-Jih;

30.   důrazně opakuje tvrzení, že pro vytvoření oblasti volného obchodu a obecněji pro úspěch barcelonského procesu nesmí evropská politika sousedství zklamat legitimní očekávání států jižního a východního Středomoří, zvláště pokud jde o zeměpisné rozdělování evropských finančních podpor a pravidla pro jejich přidělování;

Nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství

31.   vítá dobré výsledky získané v rámci nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství od jeho založení a domnívá se, že jeho posílení je podstatné pro úspěch barcelonského procesu; vítá jeho přetvoření ve skutečnou evropsko-středomořskou investiční rozvojovou banku;

32.   konstatuje, že činnosti programů MEDA a FEMIP se ve značné míře doplňují; vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku, aby zavedly postup posílené spolupráce a koordinace, který by zajistil větší účinnost pro akce Společenství, a to jak na strategické úrovni, tak při řízení konkrétních projektů;

33.   je toho názoru, že vzhledem k očekávané shodě členských států Evropské unie by již bylo možné zahájit projekt Evropsko-středomořské rozvojové banky a že by bylo vhodné v počáteční fázi do tohoto projektu zapojit všechny zainteresované země, a to jak evropské, tak i země z oblasti jižního Středomoří;

Přímé zahraniční investice

34.   konstatuje, že nedostatečná finanční atraktivnost je největší překážkou přílivu přímých zahraničních investic do států jižního a východního Středomoří a negativně ovlivňuje hospodářský růst této oblasti;

35.   připomíná, že investice(15) mají významný dopad na subdodávky, rozšiřování dovedností, vytvoření podmínek pro odborné vzdělávání v obecně velmi málo industrializované oblasti a na vytváření pracovních míst;

36.   považuje za nezbytné, aby tyto země prováděly takovou obchodní politiku, která může napomoci využívání soukromých domácích investic, zejména cestou modernizace finančních a bankovních systémů a usnadněním přístupu k úvěrům pro co největší počet lidí;

37.   zdůrazňuje důležitost dialogu mezi podniky na obou březích Středozemního moře pro rozšíření obchodu a zvýšení objemu investic;

Pravidla původu zboží a kumulace původu

38.   vítá rozšíření panevropského systému kumulace původu na všechny státy jižního a východního Středomoří; domnívá se, že může nabídnout těmto státům přístup do rozšířeného hospodářského prostoru, který zahrnuje evropsko-středomořskou oblast, ale také státy ESVO a středo- a východoevropské státy; požaduje bezvýhradné dodržování výzvy palestinské samosprávy dbát na to, aby zboží vyrobené na okupovaném území bylo možno identifikovat v rámci pravidel původu zboží;

39.   v důsledku toho vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby přijaly v co nejkratší době celoevropsko-středomořské protokoly o pravidlech původu v rámci příslušných dohod s EU a ostatními partnery z celé Evropy a Středomoří, aby se mohl projevit plný účinek celoevropské kumulace tím, že bude použita na celou oblast;

40.   vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby urychleně zavedly programy vzdělávání, informování a osvěty o pravidlech původu a zajistily s pomocí Komise příslušné školení hospodářských subjektů a celních úředníků;

41.   vyzývá Komisi, aby v souladu s kritérii, která uvedla ve svém sdělení o pravidlech původu v preferenčních obchodních režimech - budoucí zaměření (KOM(2005)0100), a s ohledem na dvě studie zadané GŘ pro obchod a GŘ pro rozvoj po vydání Zelené knihy v roce 2005 pozorně přezkoumala reformu (zjednodušení a větší pružnost) a nezbytnost provádění účinnější kontroly jejího uplatňování, aby nedocházelo ke zneužívání preferencí; přeje si především, aby nová právní úprava zaručila dodržování těchto pravidel a dodržování závazků přijatých vůči evropsko-středomořské oblasti;

Zemědělství

42.   zdůrazňuje, že otevření trhů se zemědělskými produkty musí být stanoveno jednotně a prováděno postupně a asymetricky a v jeho rámci musí existovat možnost udělit určitý počet výjimek a lhůt, jež by zohlednily jak společné výhledy tohoto odvětví v EU a v zemích jižního a východního Středomoří, tak individuální rozdíly a charakteristické rysy tohoto odvětví v různých zemích; zdůrazňuje rovněž ekonomický a sociální význam odvětví zemědělství pro země jižního a východního Středomoří a nutnost vyvarovat se chudnutí venkovského obyvatelstva, které je důvodem odchodu a koncentrace tohoto obyvatelstva v již tak přelidněných městských aglomeracích, zejména ve městech na pobřeží;

43.   vyzývá Komisi a vlády států jižního a východního Středomoří, aby upřednostnily veškeré iniciativy usilující o modernizaci vlastního primárního sektoru a o jeho udržitelný rozvoj, a umožnily tak zlepšení životních podmínek a vytváření nových pracovních míst na venkově, ať už souvisejí se zemědělstvím, či ne;

44.   požaduje zavedení integrovaného systému technické pomoci a vzdělávání lidských zdrojů; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby činnost EU v odvětví zemědělství v této oblasti přispívala k zavedení životaschopné politiky hospodaření s vodou, k ochraně životního prostředí a biodiverzity, k ochraně půdy a její úrodnosti, k zabezpečení potravinové nezávislosti a valorizaci typických regionálních výrobků; opětovně vyjadřuje podporu politikám uvedeným v činnost státy jižního a východního Středomoří za účelem diverzifikace jejich zemědělské produkce;

45.   domnívá se, že posílení především drobného zemědělství přizpůsobeného místním podmínkám, které přispívá ke zlepšení životního prostředí a tím i ke zlepšení hospodářské a zdravotní situace venkovského obyvatelstva, nelze dosáhnout pouze liberalizací přístupu zemědělských produktů na trhy;

46.   domnívá se proto, že trh mezi Evropskou unií a státy jižního a východního Středomoří musí být otevírán postupně a uvážlivě a musí být zaměřen na kvalitu s ohledem na strukturu zemědělských podniků, na zemědělské politiky a na různé reformy prováděné ve středomořské oblasti; dále zdůrazňuje skutečnost, že jednání o přístupu na trhy nemohou v žádném případě probíhat globálně, nýbrž případ od případu, produkt od produktu a s ohledem na nutnost ochránit tzv. citlivé produkty, které by měly být vyloučeny z plné liberalizace, aby nebyli nenapravitelně poškozeni místní výrobci;

47.   připomíná, že mnohé středomořské země vyjádřily přání zachovat vůči trhu Společenství své obchodní preference; domnívá se, že zachování preferenčního a asymetrického systému je neslučitelné se všeobecnou liberalizací zemědělského odvětví; zdůrazňuje dále zájem všech států Středomoří na zachování určitých nástrojů k řízení nabídky na jejich trzích;

48.   vyzývá veškeré socioprofesní subjekty činné v evropsko-středomořském zemědělském odvětví, aby rozvíjely spolupráci v doplňkových odvětvích podporou komplementarity výrobků jak mezi evropskými a středomořskými státy, tak mezi státy jižního a východního Středomoří navzájem; jako příklad uvádí vinařské odvětví nebo odvětví ovoce a zeleniny, jejichž produkce ve středomořské oblasti může přispívat k poskytování pestřejší a atraktivnější nabídky ve vztahu ke spotřebitelům;

49.   v tomto smyslu zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet společnou evropsko-středomořskou politiku označování produktů na základě kontrolovaného označení původu, které bude v souladu s platnými předpisy Evropské unie, a to na základě označování zeměpisného původu produktů a osvědčení o ekologickém původu, dohledatelnosti a transparentnosti výrobních postupů;

50.   je přesvědčen, že ve státech jižního a východního Středomoří by prospěch z liberalizace trhu měly v první řadě velké zemědělské podniky využívající mechanizace, které již v plné míře čerpají prostředky z kompenzačních fondů; vyzývá institucionální činitele evropsko-středomořského partnerství, aby zlepšili přístup drobných výrobců k půjčkám a aby zavedli vyrovnávací systém podpor určených pro malé podniky, které představují drtivou většinu zemědělské populace těchto zemí a které jako první utrpí konkurencí s Evropskou unií a v neposlední řadě aby v dlouhodobém horizontu nahradili starý systém kompenzace a pomoci novým systémem podpory udržitelného zemědělství a investic do drobných podniků na zpracování potravin s cílem posílit konkurenceschopnost venkovských hospodářství prostřednictvím diversifikace, rozvoje místního trhu a výroby vysoce kvalitních produktů;

51.   žádá, aby bylo podrobeno reflexi jednak nastolení skutečné integrované zemědělské politiky na obou březích Středomoří, přičemž je nutno klást hlavní důraz na větší bezpečnost potravin ve státech jižního a východního Středomoří vzhledem k obchodním důvodům, a jednak koordinace řízení odvětví rybolovu a vodohospodářství;

Technické normy a předpisy, duševní vlastnictví a hospodářská soutěž

52.   domnívá se, že harmonizovaný právní rámec mezi EU a státy jižního a východního Středomoří by umožnil rozvoj a konsolidaci výměn na jasném základě a zejména s podporou lepší transparentnosti a poctivější hospodářské soutěže; je toho názoru, že harmonizace, nebo alespoň sladění právních předpisů v oblasti norem, přispěje také k rozvoji obchodu mezi středomořskými zeměmi (obchod Jih-Jih);

53.   zdůrazňuje důležitost zavedení příslušných hospodářských podnětů a technické pomoci malým a středním podnikům, které mají potíže s náklady vzniklými v důsledku harmonizace norem doporučovaných dohodami o přidružení;

54.   vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby vypracovaly a zavedly právní předpisy pro duševní vlastnictví v souladu s mezinárodními normami, které budou přispívat k inovaci a tvorbě a budou dostatečně přizpůsobeny potřebám a zvláštnostem těchto zemí; žádá Komisi, aby v oblasti právních předpisů pro duševní vlastnictví nepožadovala od států jižního a východního Středomoří nic, co by překračovalo v současnosti platné závazky stanovené TRIPS;

Služby

55.   domnívá se, že k celkové liberalizaci služeb v rámci vytvoření oblasti volného obchodu může dojít pouze na základě dohodnutém se státy jižního a východního Středomoří a s tím, že jim bude přiznáno právo stupňovat a řídit otevření citlivých a zranitelných odvětví jejich hospodářství;

56.   považuje odvětví služeb za základní pro úspěch evropsko-středomořské oblasti volného obchodu; připomíná, že odvětví služeb je pro hospodářství států jižního a východního Středomoří zásadní a že představuje cca 50 % HDP Egypta, Maroka a Sýrie, 60 % HDP Tuniska a více než 70 % HDP Jordánska a Libanonu;

57.   zároveň zdůrazňuje, že postupná liberalizace služeb, které jsou zvláště významným odvětvím také pro ekonomiky států jižního a východního Středomoří, se také ukáže jako výhodná pro jejich hospodářský rozvoj, neboť přispěje ke zlepšení infrastruktury, k předávání technologií a zkušeností a k revalorizaci poskytovaných služeb ve prospěch jejich občanů; domnívá se v důsledku toho, že jednání v odvětví služeb bude muset probíhat současně s jednáním o obchodu se zbožím;

58.   bere na vědomí, že byla oficielně zahájena jednání o liberalizaci obchodu v oblasti služeb a investic na 5. konferenci ministrů obchodu Euromed v březnu 2006 mezi Evropskou unií a některými státy jižního a východního Středomoří;

59.   žádá Komisi, aby pokračovala v jednáních zahájených v Marakeši a uzavřela je v oblasti služeb s některými státy jižního a východního Středomoří a pokryla přitom všechny způsoby a odvětví v souladu s tím, s čím souhlasily v rámci GATS a WTO,a aby odpovídala na jejich kladné nabídky zohledněním ustanovení EU o dalších možnostech v oblasti volného pohybu pracovníků v odvětví služeb (způsob IV GATS);

60.   domnívá se, že je vhodné rozlišovat mezi službami komerčními a veřejnými; trvá na tom, že je nezbytné udržet veřejné služby mimo rámec jednání, zvláště ty, které jsou ve vztahu k základním potřebám obyvatelstva a které umožňují přístup k základním veřejným statkům, jako jsou zdravotnictví, vzdělání, pitná voda a energie, a také ty, jež jsou významnou součástí kulturní identity, jako např. audiovizuální služby;

Doprava

61.   domnívá se, že rozvoj evropsko-středomořské dopravní sítě založené na moderním dopravním propojení a na vypracování společné strategie pro zlepšení spolupráce, koordinace a rozvoje jsou klíčovým předpokladem pro úspěch oblasti volného obchodu; považuje za nezbytné, aby státy jižního a východního Středomoří byly lépe propojeny s transevropskými dopravními sítěmi a mohly se podílet na vypracování a naplňování budoucích prioritních projektů; v této souvislosti požaduje prostudování možností zlepšení především námořních cest a snížení nákladů spojených se službami nákladní přepravy;

62.   žádá Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby poskytly dostatečné finanční zdroje na modernizaci infrastruktur, věnovaly zvláštní pozornost logistice a provedly reformy nezbytné pro to, aby oblast byla více konkurenceschopná a dynamičtější při zohlednění její zvláštní zeměpisné polohy, která představuje přirozenou tranzitní cestu pro přepravu zboží mezi Evropou a Asií (zejména Čína a Indie);

63.   vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby ve spolupráci s Komisí zlepšily účinnost v oblasti silniční dopravy a fungování přístavů, aby klesly ceny logistiky a dopravy, které jsou velmi vysoké a které způsobují, že vývoz průmyslových a zemědělských výrobků z oblasti je málo konkurenceschopný; požaduje, aby byla věnována pozornost rovněž letecké dopravě, zejména pokud jde o služby nákladní letecké dopravy;

64.   vítá skutečnost, že Rada se chystá přijmout sdělení týkající se prodloužení hlavních transevropských dopravních tahů do středomořských států, jež zohlední kroky, které je nutno podniknout, aby měl tento region prospěch z přesměrování dopravních toků;

Energetika

65.   upozorňuje, že většina zemí zúčastněných v barcelonském procesu je z hlediska energetického stále více závislá na vnějších zdrojích, zejména co se týče nafty a plynu, a že zvyšování této poptávky bude vykonávat další tlak na současné zásobovací kanály; v tomtéž kontextu se domnívá, že bude důležité zavést účinnou spolupráci mezi středomořskými státy v odvětví energetického zásobování;

66.   žádá, aby vytvoření opravdového evropsko-středomořského energetického trhu hrálo ústřední roli; domnívá se, že v návaznosti na nedávné zvýšení cen ropy a plynu je naléhavě nutné, aby EU a státy jižního a východního Středomoří, které nedisponují vlastními energetickými zdroji, koordinovaly své úsilí při oživování dialogu s výrobci elektrické energie a aby se pokud možno vyhýbaly dvoustranným dohodám poškozujícím zájmy Evropské unie i zájmy států jižního a východního Středomoří; se zájmem bere na vědomí přání Komise – vyjádřené u příležitosti Fóra o zahraniční energetické politice ve dnech 20. a 21. listopadu 2006 – přiznat v zahraniční energetické politice důležité místo severní Africe a Blízkému východu, a vyzývá k tomu, aby tato prohlášení byla doprovázena konkrétními činy;

67.   vítá zahájení spolupráce v energetice v oblasti Středomoří pod záštitou platformy REMEP (Rome Euro-Mediterranean Energy Platform); je toho názoru, že tato platforma může být společným východiskem pro posílení spolupráce mezi EU a státy jižního a východního Středomoří, neboť umožní provádět důležité regionální iniciativy a jiné akce společného zájmu, o nichž se rozhodne;

68.   vítá zahájení velkých subregionálních projektů, jako je postupná integrace trhu s elektřinou států Maghrebu s trhem EU, integrace trhů s plynem v oblasti Mashreku a stavba plynovodu Medgaz a arabského plynovodu;

69.   vyzývá Komisi, členské státy EU a státy jižního a východního Středomoří, aby využívaly nové formy dvoustranné i mnohostranné spolupráce v oblasti energetiky, zejména pokud jde o provádění akcí směřujících ke zlepšení energetiky a její účinnosti; žádá také státy jižního a východního Středomoří, aby zavedly politiky napomáhající rozvoji obnovitelných energií a ochranně životního prostředí (procesy rafinace a rizika spojená s přepravou uhlovodíků po Středozemním moři);

70.   domnívá se, že je životně důležité pro Evropskou unii a státy jižního a východního Středomoří, které nemají energetické zdroje, navázat strategický dialog o možnostech, jak podporovat výrobu obnovitelných energií v masovém měřítku a poskytnout státům jižního a východního Středomoří právo podílet se na programech Evropské unie spojených s výzkumem a vývojem v oblasti obnovitelné energie;

71.   zdůrazňuje roli, kterou mohou mít biopaliva první generace jednak jako forma náhradní energie, jednak z důvodu jejich stoupající konkurenceschopnosti na energetických trzích;

Životní prostředí a udržitelný rozvoj

72.   vítá iniciativu "Horizont 2020", která byla zahájena na konferenci v Barceloně v roce 2005 a jež je zaměřená na snížení úrovně znečištění v této oblasti s cílem určit a vypořádat se se všemi hlavními zdroji znečištění do roku 2020; zdůrazňuje, že tato iniciativa může doplnit a znovu zahájit Středomořskou strategii pro udržitelný rozvoj, schválenou v roce 1995;

73.   vyzývá Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby se soustředily na základní cíl týkající se životního prostředí, tedy zabránit znečištění Středozemního moře (zejména snížením průmyslových emisí a městského odpadu), a to konkretizací dokonalejší formy politické a finanční spolupráce, do níž by byli větší měrou zapojeny regionální a místní orgány a zástupci občanské společnosti a soukromého sektoru; dále vyzývá Komisi, aby pravidelně hodnotila pokrok dosažený v této oblasti;

74.   vyzývá Komisi, aby se soustředila především na plné provádění barcelonského protokolu o pozemních zdrojích znečišťování moře ze strany všech středomořských států, zejména zvýšením objemu financování pro Program technické pomoci na ochranu životního prostředí ve Středomoří (METAP);

75.   je toho názoru, že tato iniciativa zasluhuje co největší publicitu a musí mít plnou a bezvýhradnou podporu Evropského parlamentu, a to vzhledem k závažným dopadům nejen na udržitelný rozvoj regionu (cestovní ruch, rybolov, zemědělství, přístup k vodě), ale také na kvalitu života sousedních regionů;

Průmysl

76.   se znepokojením konstatuje, že státy jižního a východního Středomoří rozvinuly průmysl zaměřený na technologie s nízkou náročností a výrobky s nízkou přidanou hodnotou, jež je vůči vnější konkurenci činí zranitelnějšími; domnívá se, že zvýšení hospodářské soutěže v průmyslovém odvětví států jižního a východního Středomoří je nezbytné pro vytvoření úspěšné oblasti volného obchodu a vyzývá tyto státy, aby přijaly přímá opatření a pomohly podnikům znovu posílit jejich konkurenceschopnost v soutěži s evropskými a asijskými výrobci;

77.   žádá, aby byl upraven harmonogram liberalizace průmyslového odvětví vzhledem k vývoji hospodářských a sociálních podmínek (zejména vzhledem k míře nezaměstnanosti) v každém středomořském státě a k jeho dopadu na životní prostředí;

78.   nabádá státy jižního a východního Středomoří, aby zavedly regionální politiky v oblasti průmyslu, které umožní více úspor v důsledku zvýšení výrobních kapacit a lepší strategii rozvoje, která bude brát ohled na velmi malé podniky a malé a střední podniky v oblasti; vyzývá Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby podporovaly mikropodniky a malé a střední podniky prostřednictvím rozvoje účinných finančních služeb a poskytováním technické a administrativní pomoci pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti;

79.   vyzývá také Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby pokračovaly ve společných akcích týkajících se: a) zjednodušení administrativy, b) posílení reprezentativnosti odborných, zaměstnavatelských a odborových sdružení, c) přístupu k obchodním informacím, d) technické pomoci a služeb na podporu podniků, e) celoživotního vzdělávání;

Odvětví textilního průmyslu

80.   obává se důsledků ukončení dohod o obchodu textilními výrobky k 1. lednu 2005 a zrušení kvót, a to vzhledem k výkonnosti textilního a oděvního průmyslu států jižního a východního Středomoří a Evropské unie; připomíná, že v mnoha z těchto států a v některých evropských státech hraje toto odvětví v ekonomice rozhodující roli; zdůrazňuje, že by bylo účelné zavést s podporou Komise program na posílení konkurenceschopnosti daného odvětví;

81.   domnívá se, že velké potíže textilního odvětví by mohly nevyhnutelně mít negativní důsledky pro hospodářství zemí EU a států jižního a východního Středomoří a nepřímo i na vytváření oblasti volného obchodu; je toho názoru, že při stanovování nové obchodní a investiční strategie EU vůči Číně – a obecně evropské obchodní politiky vůči Asii – by měly být zohledněny jejich případné dopady na státy jižního a východního Středomoří a na státy EU;

82.   vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými zeměmi a soukromým sektorem zahájila programy ad hoc pomoci ke zlepšení konkurenceschopnosti textilního průmyslu těchto zemí a posílení jejich tradičních vztahů s výrobci Společenství;

83.   je toho názoru, že současné potíže mohou být překonány reorganizací odvětví, která se při využití zeměpisné blízkosti evropských trhů může soustředit na výrobu průměrné a vysoké kvality s rychlejšími dodávkami (a obnovami zásob) a s cenami schopnými konkurence;

84.   podporuje vytvoření evropsko-středomořského výrobní oblasti, která může jako jediná umožnit, aby se jak jižní, tak i severní Středomoří dokázalo vyrovnat regionálním celkům, které mu konkurují, a aby byla zajištěna výkonnost průmyslu a zaměstnanost; považuje za nezbytné vyčlenit specifické rozpočtové prostředky EU na podporu takto zaměřených výzkumných programů, inovací a spolupráce;

85.   podporuje evropsko-středomořské partnerství, které napomáhá spolupráci a konkurenceschopnosti odvětví voluntaristickou politikou podpory vzdělání, výzkumu a vývoje, technické inovace, šíření osvědčených postupů a výměny informací o trzích; doporučuje vytvoření evropsko-středomořské sítě škol, vzdělávacích institucí a specializovaných technických center pro specializaci textil/oděvnictví pro zvyšování technické úrovně partnerství, vzdělávání a společných výzkumných programů;

86.   upozorňuje, že potíže v přístupu k financování a v nepřizpůsobení některých finančních nástrojů představují nadále velké překážky pro malé a střední podniky v tomto odvětví; vyzývá Komisi, aby zvážila ustanovení schopná napravit tyto nedostatky a také opatření spočívající v pobídkách za účelem udržení části výrobního řetězce v zemích evropsko-středomořské oblasti;

Věda a technologie

87.   obává se zpoždění, které nastalo u většiny států jižního a východního Středomoří v oblasti vzdělávání a výzkumu; poznamenává, že přes nepopíratelné zvýšení školní docházky stále přetrvává nedostatek interakce mezi trhem práce a vzdělávacím systémem, což má závažný dopad na produktivitu, kvalifikaci pracovní síly a obecněji na rozvojové cíle tohoto regionu;

88.   vyzývá Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby zavedly iniciativy na zlepšení systému školství obecně, více si všímaly postavení mladých, podporovaly intenzivnější univerzitní výměnu a začlenění žen do pracovního procesu pomocí zvláštních pedagogických programů; upozorňuje na skutečnost, že zvýšení účasti žen na pracovním trhu je klíčovým faktorem hospodářského rozvoje; vítá iniciativy Evropsko-středomořské nadace Anny Lindhové pro dialog mezi kulturami, které se týkají škol Euromed, skupin mladých výzkumníků Euromed, letních univerzit a výměnného programu a které umožňují prohloubit dialog a spolupráci mezi členy evropsko-středomořského partnerství;

89.   vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby více upřednostňovaly model rozvoje založený na znalostní ekonomice a aby významně zvýšily procento HDP určené na vědecký výzkum; vyzývá Komisi, aby dodala finanční a technickou podporu;

90.   vyzývá Komisi, aby podporovala meziuniverzitní síť Euromesco, napomáhala institucionalizaci partnerství mezi univerzitami, výzkumnými středisky, laboratořemi a lékařskými fakultami, usnadňovala mobilitu výzkumníků, vyučujících a doktorandů z těchto institucí a posilovala společné výzkumné programy;

91.   žádá Komisi, aby vyhodnotila stávající nástroje financování a plánování s cílem podpořit společné projekty EU a států jižního a východního Středomoří a umožnit těmto zemím podílet se ve větší míře na rámcových programech výzkumu Společenství;

92.   zdůrazňuje důležitost odborného vzdělávání jakožto klíčového faktoru rozvoje podniků, přičemž tato důležitost by se měla projevit v realizaci programů zaměřených na problémy, s nimiž se setkávají podniky, a na potřeby těchto podniků;

Obchod a rozvoj

93.   trvá na tom, aby obchodní politika EU nepůsobila proti cílům rozvojové politiky a politiky snižování chudoby, ale doplňovala je; připomíná, že více než 30 % obyvatelstva států jižního a východního Středomoří musí vyžít s méně než 2 USD na den; vyzývá EU, aby investovala do zvláštního akčního plánu na boj proti chudobě pro oblast Středomoří, nebo aby vypracovala středomořskou verzi "rozvojových cílů tisíciletí" a zajistila rozvoj pomocí obchodu, tedy středomořskou verzi "Pomoci obchodu" současně s programy na odstranění chudoby;

94.   zdůrazňuje, že mikroúvěry, zejména pro malé vlastníky v zemědělství, jsou zásadním nástrojem boje proti chudobě a udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje z hlediska cílů tisíciletí, který je současně důležitou hybnou silou zrovnoprávnění, zejména žen; domnívá se, že je třeba uznat tento nový mikroekonomický rozměr v rámci oblasti volného obchodu a obecněji v evropské politice sousedství a barcelonském procesu; vyzývá Radu a Komisi, aby více podpořily iniciativy zaměřené na mikrofinancování ve státech jižního a východního Středomoří, na podstatné posílení existujících programů a rozvoj a podporu nových systémů usnadňujících přístup k úvěrům pro co největší počet lidí;

95.   zdůrazňuje důležitost základních pracovních norem a vhodných pracovních míst pro rozvoj oblasti volného obchodu; připomíná, že obchod sloužící rozvoji a odstranění chudoby je také obchodem, který přispívá k sociálnímu pokroku a slušné práci; že pravidla obchodu nesmí pošlapávat sociální normy a rámcové úmluvy vytvořené Mezinárodní organizací práce; že boj proti všem formám vykořisťování při práci a dodržování odborových svobod je důležitý při organizaci poctivého obchodu v zájmu všech; vyzývá Komisi, aby v tomto smyslu úzce spolupracovala s Mezinárodní organizací práce zejména s ohledem na zavedení akčních plánů evropské politiky sousedství;

96.   vyzývá Komisi, aby v průběhu příštích jednání přihlížela i k nekomerčním kritériím, aby se zvýšení obchodu nedělo na úkor zhoršení pracovních podmínek místního obyvatelstva; přeje si, aby se pro oblast volného obchodu počítalo se zvláštním pracovním plánem pro státy jižního a východního Středomoří a aby se EU zavázala zajistit veškerou nezbytnou pomoc k realizaci tohoto plánu;

97.   trvá na tom, že je nezbytné podporovat mnohostranně dojednané kodexy chování a začlenit do nich příslušné pracovní cíle; doporučuje, aby podniky se sídlem v Evropě a pobočkami ve státech jižního a východního Středomoří pravidelně posuzovaly dodržování kodexů chování pobočkami; požaduje, aby každý nový přidružený podnik přijal kodexy chování a zveřejnil tuto informaci;

Závěrečné úvahy

98.   připomíná rozhodnutí přijaté na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2005 o vytvoření prostoru vzájemné spolupráce v oblasti migrace, sociálního začlenění, práva a bezpečnosti; považuje vytvoření tohoto prostoru za nezbytný důsledek vytvoření skutečné evropsko-středomořské oblasti volného obchodu;

99.   domnívá se, že ačkoli nejsou ještě splněny všechny podmínky, oblast volného obchodu by mělo doprovázet postupné a podmíněné povolování volného pohybu pracovních sil; vyzývá k tomu, aby se přihlíželo k současným poznatkům mezinárodního společenství o vztazích mezi migrací a rozvojem; trvá na důležitosti nezbytného snížení nákladů na převod prostředků zasílaných migranty, aby bylo maximalizováno jejich využití v místním hospodářství; domnívá se, že je naléhavě nutné vytvořit právní a administrativní změny, které by usnadnily obdržení víz, především partnery evropsko-středomořského partnerství, studenty, vysokoškolskými učiteli a sociálně-ekonomickými činiteli;

100.   vyjadřuje opět zneklidnění nad tím, že chybí jasná definice středomořské politiky EU a dlouhodobá strategická vize pro rozvoj a stabilizaci tohoto regionu; zdůrazňuje, že je naléhavé, aby se evropsko-středomořský integrační proces znovu stal politickou prioritou na pořadu jednání EU;

101.   vyjadřuje politování nad tím, že hospodářský systém a infrastruktura Libanonu byly v nedávném konfliktu s Izraelem systematicky ničeny, což bude mít za následek zaostávání v rozvoji země a při vytváření oblasti volného obchodu; bere na vědomí výsledky konference o obnově Libanonu ze dne 25. ledna 2007 a podporuje úsilí směřující k organizaci dlouhodobé mezinárodní podpory této zemi, vyzývá EU, aby v rámci probíhajícího mírového procesu zachovala příslušnou finanční podporu s cílem pomoci Libanoncům čelit výzvám hospodářské a sociální obnovy jejich země v důsledku konfliktu z července 2006; projevuje velké znepokojení nad situací na palestinském území a v důsledku toho vyzývá Radu a Komisi, aby ve spolupráci s mezinárodním společenstvím poskytly základní humanitární pomoc palestinskému obyvatelstvu; bere na vědomí, že Izrael převedl část palestinských daňových a celních příjmů, které zadržoval, a vyzývá izraelskou vládu, aby urychleně vyplatila zbývající částky, které jsou blokovány; naléhavě žádá Komisi, aby trvala na dodržování doložek týkajících se Barcelonského procesu, zejména doložky o lidských právech uvedené v dohodách o přidružení a v různých akčních plánech, s cílem dosáhnout vytvoření skutečného prostoru svobody a bezpečnosti v tomto regionu;

102.   domnívá se, že cílem zahraniční politiky EU ve Středomoří, zejména s ohledem na činnost v oblasti evropské politiky sousedství v nedávné době i vzhledem k nové přítomnosti Číny v Africe, je podpora a podněcování politických, demokratických a sociálně-hospodářských reforem v partnerských zemích za účelem vytvoření prostoru hospodářské prosperity, kterou budou sdílet obě strany;

103.   považuje za svou čest zdůraznit roli Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění (APEM) v partnerství, jakožto demokratického orgánu shromažďujícího okolo tří pilířů barcelonského procesu členy parlamentů z obou břehů Středozemního moře; vyzývá k posílení spolupráce APEM s Komisí a Radou Evropské unie v hospodářské oblasti;

o
o   o

104.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, a hlavám států a vlád a parlamentům členských států a států jižního a východního Středomoří a Evropsko-středomořskému parlamentnímu shromáždění.

(1) Úř. věst. C 272 E, 9.11.2006, s. 570. (2) Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1. (3) Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2. (4) Úř. věst. L 147, 21.6.2000, s. 3. (5) Úř. věst. L 70, 18.3.2000, s. 2. (6) Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3. (7) Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 39. (8) Úř. věst. L 143, 30.5.2006, s. 2. (9) Úř. věst. L 265, 10.10.2005, s. 2. (10) Úř. věst. L 187, 16.7.1997, s. 3. (11) Úř. věst. L 35, 13.2.1996, s. 1. (12) Úř. věst. C 323, 4.12.1995, s. 5. (13) Úř. věst. C 378, 29.12.2000, s. 71. (14) Úř. věst. C 226 E, 15.9.2005, s. 42. (15) Zvláště investic na "zelené louce".