Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise o dodržování Listiny základních práv v legislativních návrzích Komise (KOM(2005)0172),

-   s ohledem na články 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii,

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie(1) vyhlášenou v Nice dne 7. prosince 2000,

-   s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu (ústavní smlouvu) podepsanou dne 29. října 2004 v Římě, která zahrnuje ustanovení Listiny základních práv, a měla by je tak učinit právně závaznými,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o sdělení Komise týkajícím se článku 7 Smlouvy o Evropské unii – dodržování a podpora hodnot, na nichž je Evropská unie založena(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2005 o prosazování a ochraně základních práv: Úloha národních a evropských institucí včetně Agentury pro základní práva(3),

-   s ohledem na výroční zprávu za rok 2005 o situaci základních práv v Evropské unii, kterou vypracovala síť nezávislých odborníků Evropské unie,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva(4) a na prohlášení Rady o policejní a soudní spolupráci v trestních věcech,

-   s ohledem na prohlášení José Manuela Barrosa jako nominovaného předsedy Komise na plenárním zasedání Parlamentu dne 17. listopadu 2004,

-   s ohledem na články 45, 34 a 91 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a rovněž na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0034/2007),

A.   vzhledem k tomu, že Unie spočívá na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a na zásadě právního státu a že tyto zásady jsou společné všem členským státům (článek 6 Smlouvy o EU),

B.   vzhledem k tomu, že Parlamentu jako přímo volenému zastoupení občanů Unie přísluší při uplatňování těchto zásad zvláštní odpovědnost,

C.   vzhledem k tomu, že tato odpovědnost je tím větší, že za současného stavu Smluv:

D.   vzhledem k tomu, že postup přezkoumání souladu všech legislativních návrhů s Listinou základních práv je jedním z nutných důsledků toho, že Listina byla uznána Parlamentem, Radou a Komisí a všemi členskými státy, a vyplývá také z jejich slavnostního vyhlášení před občany Unie dne 7. prosince 2000 v Nice,

E.   připomíná, že skutečný dosah základních práv, jak vyplývá z uplatňování čl. 6 odst. 2 Smlouvy o EU, je dnes stále ještě především výsledkem soudního výkladu, avšak že evropský zákonodárce by měl rovněž určit jasný způsob, kterým by měla být tato práva vykládána,

F.   připomíná, že při vyhlášení Listiny základních práv se Parlament, Rada a Komise shodly na definicích těchto práv a na tom, že se na ně napříště musí při vypracovávání právních předpisů Unie ze zjevných důvodů koherence a dobrého úmyslu odkazovat (viz výše uvedené sdělení Komise (KOM(2005)0172)),

G.   konstatuje, že poté, co jsou práva, která jsou zakotvena v Listině základních práv, začleněna do legislativy Unie, mají prostřednictvím evropské legislativy, která je zohledňuje, závaznou platnost,

H.   vzhledem k tomu, že systematičnost, důkladnost, objektivita, otevřenost a průhlednost postupu má pro dodržování základních práv v legislativních návrzích tím větší význam, že Listina základních práv bohužel dosud není právně závazná; zdůrazňuje nicméně, že se Listina základních práv stala během let textem, na nějž odkazují evropské soudy, jako je Soud prvního stupně, Soudní dvůr(7), Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, jakož i četné ústavní soudy,

I.   vzhledem k tomu, že evropský zákonodárce musí při předběžném posuzování dopadu nových evropských právních předpisů na základní práva ve svých úvahách zohlednit jak vnitrostátního zákonodárce, tak občanskou společnost, akademické kruhy a odborná vyjádření jiných mezinárodních organizací, jako je Rada Evropy a OSN; soudě, že tímto způsobem by evropský zákonodárce podpořil vytvoření čím dále rozšířenější kultury základních práv, jak se již stalo při vypracovávání některých právních aktů ve věci ochrany soukromého života, rodinného práva či práva na průhlednost,

J.   vzhledem k tomu, že návrh Komise prohloubit postup dodržování základních práv v jejích legislativních návrzích, který se uplatňuje od roku 2001, a zlepšit jeho obraz v očích veřejnosti představuje významný pokrok v jejím záměru rozvinout v EU skutečnou "kulturu základních práv",

K.   vzhledem k tomu, že tento postup sice vykazuje příliš interní charakter, kritéria jsou příliš restriktivní a úloha Evropského parlamentu je nedostatečná a že nebyly vzaty v úvahu ani návrhy na zapojení parlamentů členských států, jako např. návrhy britské Sněmovny lordů(8), ani nutnost stálého dialogu mezi evropskými institucemi a zapojení nezávislých organizací pro posílení objektivity,

L.   vzhledem k tomu, že pro pravou "kulturu základních práv" EU je žádoucí rozvinout společný systém kontrol základních práv, který zahrne Radu a rozhodnutí v oblasti vládní spolupráce,

M.   vzhledem k tomu, že skutečná "kultura základních práv" spočívá nejen v pasivním dodržování pravidel, nýbrž také v aktivním prosazování základních práv a zásazích v případech porušení či neuspokojivé ochrany základních práv členskými státy,

N.   vzhledem k tomu, že celkový systém kontroly dodržování základních práv musí předpokládat výroční rozpravu za účasti Parlamentu, Rady a Komise a národních parlamentů, zejména pokud Evropský parlament shrne dosažené pokroky a problémy při vývoji Evropské unie jakožto prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

O.   vzhledem k tomu, že by při příležitosti takové rozpravy bylo možno zároveň prozkoumat:

P.   připomíná, že by orgány měly při příležitosti těchto výročních rozprav ověřit, zda je vhodné revidovat právní předpisy, které patrně omezily výkon svobod z důvodů veřejné bezpečnosti,

Q.   vzhledem k tomu, že existence tajných věznic a únosy provedené CIA v rámci boje proti terorismu, rozvleklé objasňování a nedostatečná spolupráce některých vlád nebo také nedostatečné předávání údajů o leteckých cestujících a údajů o bankovních účtech prostřednictvím systému SWIFT bez zákonného podkladu mohou otřást důvěrou občanů ve schopnost a vůli evropských institucí chránit základní práva a trestat jejich porušování,

1.   odkazuje na historický úkol zajistit při "vytváření stále užšího svazku" (článek 1 Smlouvy o EU) vedle rozvoje nástrojů bezpečnosti a práva a hospodářského a sociálního pokroku také nástroje svobody;

2.   zdůrazňuje nezbytnost překonat krizi v ústavním procesu, zachovat hlavní vymoženosti ústavní smlouvy a zakotvit právní závaznost Listiny základních práv;

3.   vítá návrhy Komise na prohloubení a zviditelnění postupu pro dodržování základních práv v jejích legislativních návrzích a vnímá to jako první kladný výsledek ambiciózních opatření na ochranu základních práv, která dne 17. listopadu 2004 oznámil v Parlamentu předseda Komise José Manuel Barroso, a pracovní skupiny, kterou k tomuto účelu zřídil;

4.   vyzývá Komisi, aby zajistila průhlednější monitorovací proces a konzultovala s příslušnými činiteli z řad občanské společnosti, zejména s těmi, kterých se příslušný návrh Komise potenciálně týká;

5.   zdůrazňuje, že "systematická" kontrola, již navrhuje Komise, nezbytně vyžaduje, aby byl důkladně zkoumán skutečně každý legislativní návrh a aby byl výsledek zdůvodněn;

6.   vyzývá Komisi, aby ověřovala soulad legislativních návrhů nikoli pouze s Listinou základních práv, nýbrž také se všemi evropskými a mezinárodními právními nástroji týkajícími se základních práv a s právy vyplývajícími ze společného ústavního odkazu členských států jakožto obecnými zásadami evropského práva;

7.   zdůrazňuje, že skutečně systematická a přísná kontrola dodržování základních práv nespočívá pouze v hledání případných právních chyb při uvažování mezi svobodou jednotlivce a požadavky obecného zájmu, nýbrž že také neustále vyžaduje politickou analýzu, aby bylo mezi různými řešeními zajišťujícími spravedlivé uvážení těchto zájmů možno nalézt to řešení, které nabízí nejlepší rovnováhu mezi sledovaným cílem a omezením základních práv (optimalizace, pokud jde o základní práva);

8.   považuje za užitečné, aby byla kontrola nyní zaměřena na konkrétní základní práva, a za nezbytné, aby každé z těchto práv bylo nyní výslovně a jednotlivě uvedeno v bodech odůvodnění;

9.   doufá, že metodický postup, který Komise hodlá použít k uplatňování Listiny základních práv ve svých legislativních návrzích, bude skutečně také konkrétně prakticky použit;

10.   považuje za velmi důležité, aby k systematické vnitřní kontrole dodržování základních práv ve fázi vypracovávání legislativních návrhů byla předložena zvláštní zpráva, která dodržování těchto práv zdůvodní z právního hlediska;

11.   vyzývá Komisi, aby zvážila své rozhodnutí začlenit při hodnocení dopadů úvahy o základních právech do tří existujících kategorií: hospodářské a sociální dopady a dopady na životní prostředí, a vytvořila zvláštní kategorii "vlivy na základní práva", protože pouze tak lze zaručit, aby byla vzata v úvahu všechna hlediska základních práv;

12.   zdůrazňuje právo Komise stáhnout návrh v průběhu celého legislativního postupu před přijetím Radou v případě změn, které porušují některé základní právo;

13.   zamítá výhradu Komise podávat zrušovací žaloby "po politickém prozkoumání jednotlivého případu" a naléhavě zdůrazňuje bezpodmínečnou prioritu ochrany základních práv a práv na svobodu před jakýmikoli politickými úvahami;

14.   považuje za nezbytné rozšířit postup pro zohledňování Listiny základních práv na celý legislativní proces a také na projednávání ve výborech, posílit pozici Parlamentu, upřesnit úlohu Agentury pro základní práva a požadovat její silnější podporu;

15.   zvažuje možnost pozměnit článek 34 svého jednacího řádu s cílem pověřit Výbor pro občanské svobody zkoumáním dopadů legislativních návrhů, opatření a předpisů týkajících se základních práv a změnit články 91 a 115 jednacího řádu tak, aby se usnesení Parlamentu mohla také vztahovat na situaci v členských státech, s cílem včas uplatňovat svou odpovědnost v rámci článků 6 a 7 Smlouvy o EU;

16.   zdůrazňuje, že ačkoliv existují obecné mechanismy konzultace, je důležité výrazněji zapojit externí a nezávislé organizace a subjekty, jež se konkrétně zabývají otázkami základních práv; vyzývá proto Komisi, aby stanovila zvláštní mechanismus umožňující konzultování s těmito organizacemi a subjekty během vypracovávání legislativních návrhů, které mají dopad na základní práva;

17.   vyzývá Radu, aby systematické zkoumání základních práv posílila také v oblastech podléhajících mezivládní spolupráci, výsledky zveřejnila a zajistila si také podporu Agentury pro základní práva;

18.   potvrzuje, že by Parlament a ostatní orgány Evropské unie případně mohly v rámci legislativního postupu a na dobrovolném základě využívat odborných znalostí v oblasti základních práv, kterými disponuje Agentura pro základní práva, a to i v oblasti policejní a soudní spolupráce;

19.   připomíná, že Smlouvy ani nařízení (ES) č. 168/2007 nevylučují, aby se Parlament obrátil na Agenturu pro základní práva s žádostí o pomoc při provádění článku 7 Smlouvy o EU; očekává, že Komise a Agentura pro základní práva stanoví ve víceletém rámci a v ročním pracovním programu nezbytné finanční a lidské zdroje, aby byla agentura schopna odpovídajícím způsobem reagovat na žádosti Parlamentu při výkonu jeho pravomocí v souladu s článkem 7 Smlouvy o EU;

20.   považuje za mimořádně významné, aby byly k dispozici přiměřené postupy, které umožní informovat a poučit občany a evropské instituce o vnitřní kontrole dodržování základních práv, mimo jiné prostřednictvím příslušných pravidelných zpráv;

21.   žádá parlamenty členských států, aby prověřily slučitelnost všech rozhodnutí a opatření s Listinou základních práv, především v oblasti policejní a soudní spolupráce a ve společné zahraniční a bezpečnostní politice, aby byla zajištěna nedělitelnost základních práv a systematické a důkladné zkoumání základních práv ve všech politikách Unie;

22.   vyzývá Radu a Komisi, aby v souladu s článkem 4 Smlouvy o EU, popřípadě s články 200 a 212 Smlouvy o ES, předkládaly Evropskému parlamentu a národním parlamentům výroční zprávu o politice Unie v oblasti základních práv a aby zahájily systematický, otevřený a stálý dialog o dodržování základních práv v Unii;

23.   vyzývá Komisi a Radu, aby Parlament informovaly o opatřeních přijatých v návaznosti na zprávy předložené sítí vnitrostátních odborníků;

24.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí.

(1) Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1. (2) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 408. (3) Úř. věst. C 117 E, 18.5.2006, s. 242. (4) Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1. (5) Rozsudek Soudního dvora ze dne 25. července 2002 ve věci C-50/00 P, Unión de Pequeños Agricultores v. Rada Evropské unie. Sbírka 2002, I-6677. (6) Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 7. června 2004 ve věci T-338/02, Segi a další v. Rada Evropské unie. Sbírka 2004, II-1647. (7) Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. června 2006 ve věci C-540/03, Evropský parlament v. Rada Evropské unie, o právu nezletilých dětí státních příslušníků třetích zemí na sloučení rodiny (směrnice 2003/86/ES). (8) Sněmovna lordů, Výbor pro Evropskou unii, 16. zpráva ze zasedání 2005–2006, "Human Rights proofing EU Legislation", 29. listopadu 2005, odstavec 149.