Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. března 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech zprostředkování v občanských a obchodních záležitostech (KOM(2004)0718 – C6-0154/2004 – 2004/0251(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0718),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 5 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0154/2004),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0074/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. března 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES o některých aspektech zprostředkování v občanských a obchodních záležitostech
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 5 druhou odrážku této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(2),
vzhledem k těmto důvodům :
(1) Společenství si stanovilo cíl udržovat a rozvíjet oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, ve které je zajištěný volný pohyb osob. V této souvislosti Společenství mimo jiné přijme opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských záležitostech, která jsou nezbytná pro řádné fungování vnitřního trhu.
(2) Zásada přístupu ke spravedlnosti má zásadní význam a Evropská rada za účelem zajištění lepšího přístupu ke spravedlnosti vyzvala na svém setkání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 k nalezení alternativy v podobě mimosoudních procesů vytvořených členskými státy.
(3) Rada přijala závěry o alternativních metodách urovnávání sporů podle občanského a obchodního práva v roce 2000 s prohlášením, že stanovení základních zásad v této oblasti je důležitým krokem k umožnění vývoje a provozování mimosoudních procesů pro urovnávání občanských a obchodních záležitostí, protože povede k zjednodušení a zlepšení přístupu ke spravedlnosti.
(4) Evropská komise v roce 2002 představila Zelenou knihu, která shrnula stávající stav způsobů alternativních řešení sporů v Evropě a iniciovala široké konzultace s členskými státy a zúčastněnými stranami o možných opatřeních na podporu využívání zprostředkování.
(5) Cíl zajistit lepší dostupnost ke spravedlnosti v rámci politiky Evropské unie pro stanovení oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, by měl zajistit přístup k soudím i k mimosoudním metodám řešení sporů. Tato směrnice by měla přispět k řádnému fungování vnitřního trhu, zejména co se týče poskytování a využívání zprostředkovatelských služeb.
(6)Tato směrnice se použije rovněž na zprostředkování ve spotřebitelské oblasti. Proto by měla přihlédnout ke zvláštnostem zprostředkování ve spotřebitelské oblasti. Zejména by tato směrnice měla zahrnovat zásady vytyčené v doporučení Komise 2001/310/ES ze dne 4. dubna 2001 o zásadách určených pro mimosoudní orgány v konsensuálním řešení spotřebitelských sporů(3).
(7) Zprostředkování může poskytnout levné a rychlé mimosoudní řešení sporů v občanských a obchodních záležitostech prostřednictvím procesů přizpůsobených potřebám stran. Dohody vyplývající ze zprostředkování mají větší šanci být plněny dobrovolně a existuje větší pravděpodobnost zachování přátelského a udržitelného vztahu mezi stranami. Tyto výhody jsou ještě výraznější v situacích, které vykazují přeshraniční prvky.
(8) Z tohoto důvodu jsou nutné rámcové správní a právní předpisy, které řeší zejména klíčové aspekty občanského řízení, aby mohlo být podporováno budoucí využívání zprostředkování a aby bylo zajištěno, že strany, které si zvolí zprostředkování, se mohou spolehnout na předvídatelný právní rámec.
(9)Členské státy se povzbuzují, aby uplatňovaly ustanovení této směrnice také na vnitrostátní případy, zejména s cílem usnadnit řádné fungování vnitřního trhu. Navíc skutečnost, že ustanovení této směrnice jsou formulována takovým způsobem, jakoby se týkala pouze případů s přeshraničním dopadem, by neměla vést k omezování pravidel vnitrostátního práva, která nyní stanoví vykonatelnost dohod vyplývajících ze zprostředkování, důvěrný charakter zprostředkování nebo vliv zprostředkování na promlčecí nebo prekluzivní doby také v případech, které nespadají do působnosti této směrnice.
(10) Tato směrnice by měla zahrnovat procesy, ve kterých dvěma nebo více stranám v přeshraničním sporu pomáhá zprostředkovatel s cílem dosáhnout přátelského urovnání sporu, ale neměla by zahrnovat procesy, jako jsou předsmluvní jednání nebo procesy soudního charakteru, jako je arbitráž, schémata soudního smíru, schémata ombudsmana, schémata spotřebitelských stížností, znalecké určení nebo procesy řízené orgány, které vydávají formální doporučení jako řešení sporu, ať už závazná či nikoliv. Také by měly být zahrnuty případy, v nichž soud odkáže sporné strany na zprostředkování nebo v nichž zprostředkování stanoví vnitrostátní právní předpisy, ačkoliv zůstává zásadou, že zprostředkování je dobrovolný proces a vnitrostátní právní předpisy, které nařizují zprostředkování jako povinnost nebo je podporují pobídkami či sankcemi, by sporným stranám neměly bránit v uplatňování svých práv na přístup k soudnímu systému. Mimoto by do této směrnice mělo být zahrnuto také zprostředkování vedené soudcem, který není odpovědný za soudní řízení týkající se řešeného sporu či řešených sporů. Tato směrnice by nicméně neměla zahrnovat snahy soudu či soudce pověřeného urovnáním sporu v kontextu soudního řízení, které se týká daného sporu nebo případy, kdy pověřený soud či soudce požaduje pomoc nebo poradenství ze strany kvalifikované osoby.
(11)Vzhledem k významu utajení při procesu zprostředkování je nutný minimální stupeň slučitelnosti pravidel občanského procesního práva co se týče způsobu, jakým je chráněno utajení zprostředkování v jakýchkoli následných soudních či rozhodčích řízeních v oblasti občanského nebo obchodního práva. Také by měla být řešena možnost soudu upozornit strany na zprostředkování se zachováním zásady, že zprostředkování je dobrovolný proces. Je rovněž nezbytné zajistit minimální stupeň slučitelnosti pravidel občanského procesního práva co se týče vlivu zprostředkování na promlčecí nebo prekluzivní doby.
(12) Zprostředkování by nemělo být považováno za slabší alternativu soudního řízení ve smyslu, že vykonatelnost dohody vyplývající ze zprostředkování závisí na dobré vůli strany. Z toho důvodu je nezbytné zajistit, aby strany, které uzavřely písemnou dohodu vyplývající ze zprostředkování, mohly požadovat vykonatelnost jejího obsahu do té míry, do jaké je vykonatelnost takového obsahu možná podle právních předpisů členského státu, v němž je žádost o vykonatelnost podána. Obsah takové dohody může být učiněn vykonatelným na základě rozsudku či rozhodnutí nebo na základě autentického aktu soudu nebo jiného příslušného orgánu v souladu s právními předpisy členského státu, v němž je žádost podána.
(13)Obsah dohody vyplývající ze zprostředkování, který je v členském státě vykonatelný, bude uznán a učiněn vykonatelným v ostatních členských státech v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství nebo členských států, například na základě nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(4) nebo na základě nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti(5).
(14)Ačkoli se tato směrnice vztahuje na zprostředkování ve věcech rodinného práva, týká se pouze práv, která stranám svěřují právní předpisy členského státu, v němž zprostředkování probíhá. Mimoto, pokud obsah dohody vyplývající ze zprostředkování ve věcech rodinného práva není vykonatelný v členském státě, v němž byla dohoda uzavřena a v němž je vykonatelnost požadována, tato směrnice stranám neumožňuje obejít právní předpisy uvedeného členského státu získáním vykonatelnosti této dohody v jiném členském státě, neboť nařízení (ES) č. 2201/2003 výslovně stanoví, že taková dohoda musí být vykonatelná v členském státě, v němž byla uzavřena.
(15) Aby byla zajištěna nezbytná důvěra mezi členskými státy co se týče důvěrnosti, stavění promlčecí doby, uznávání a výkonu dohod vyplývajících ze zprostředkování, musí být zaveden efektivní mechanismus kontroly kvality co se týče ustanovení o zprostředkovatelských službách a odborné přípravě zprostředkovatelů.
(16) Tyto mechanismy a opatření, které by měly být definovány členskými státy a mohou zahrnovat podporu tržních řešení, by měly mít za cíl zachovat flexibilitu zprostředkovatelského řízení a soukromou autonomii stran. Komise by měla podporovat samoregulativní opatření na úrovni Společenství. Členské státy by měly podněcovat a podporovat používání evropského kodexu chování pro zprostředkovatele, který by Komise měla zveřejnit v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, a současně zajistit, že kvalita zprostředkování je zaručena kritérii uvedenými a definovanými v doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách platných pro orgány odpovědné za mimosoudní vyrovnání ve spotřebitelských sporech(6) a v doporučení 2001/310/ES: nestranností, průhledností, účinností, spravedlností, zastoupením, nezávislostí, kontradiktorním postupem, zákonností a svobodou. Rovněž v oblasti zprostředkování mezi podnikem a spotřebitelem by měly členské státy podporovat používání zásad stanovených v doporučení 2001/310/ES. Mimoto by členské státy měly podněcovat rozvoj systému osvědčení vnitrostátních orgánů, které nabízejí kurzy odborné přípravy v oblasti zprostředkování.
(17)Doporučuje se, aby jakýkoli dotyčný zprostředkovatel nebo organizace respektovali zásady uvedené v doporučení 2001/310/ES. Aby bylo zajištěno šíření informací týkajících se těchto orgánů, Komise sestavuje databázi mimosoudních schémat, která členské státy považují za schémata, jež respektují zásady tohoto doporučení.
(18) Tato směrnice respektuje základní práva a sleduje zásady, které jsou uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Směrnice zejména usiluje o zajištění plného respektování práva na spravedlivý soudní proces, jak je to uvedeno v článku 47 Listiny.
(19)Jelikož cíle této směrnice nemohou být dostatečně dosaženy členskými státy a díky rozsahu vlivu této akce mohou být lépe dosaženy na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadami subsidiarity, které jsou stanoveny v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, která je stanovená v uvedeném článku, tato směrnice nezachází za hranice nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(20) V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.
(21) V souladu s článkem 1 a článkem 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko přijímání této směrnice neúčastní, a proto pro ně není závazná ani použitelná,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Cíl
1. Cílem této směrnice je usnadnit přístup k řešení sporů a podporovat přátelské urovnání sporů podněcováním k využívánízprostředkování a zajištěním vyváženého vztahu mezi zprostředkovacím a soudním řízením.
2. Tato směrnice se vztahuje na občanské a obchodní věci. Nevztahuje se zejména na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání nebo opominutí při výkonu státní moci (acta iure imperii).
3. Pro účely této směrnici se ,,členským státem" rozumí všechny členské státy s výjimkou Dánska.
Článek 2
Oblast působnosti
1.Tato směrnice se použije, pokud k datu, kdy strany souhlasí se zprostředkováním, má alespoň jedna ze stran bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě než kterákoli z dalších stran.
2.Bez ohledu na odstavec 1 se na soudní řízení po zprostředkování použijí články 6 a 7, pokud by k datu, k němuž strany souhlasí se zprostředkováním, byl soud příslušný v případě jakéhokoli dalšího soudního řízení v jiném členském státě, než je stát, v němž má alespoň jedna ze stran bydliště nebo místo obvyklého pobytu.
3.Pro účely odstavců 1 a 2 se členský stát, v němž má strana bydliště nebo místo obvyklého pobytu, určí v souladu s nařízením (ES) č. 44/2001 nebo nařízením (ES) č. 2201/2003.
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) ,,zprostředkováním" strukturovaný proces založený na dobrovolnosti, jakkoli nazvaný nebo uváděný, ve kterém dvě nebo více stran sporu usiluje o dosažení dohody o vypořádání jejich sporu za pomoci zprostředkovatele. Tento proces může být zahájen z iniciativy těchto stran, navržen nebo nařízen soudem nebo předepsán zákony členského státu, pokud je respektována dobrovolná podstata zprostředkování.
To zahrnuje zprostředkování vedené soudcem, který není odpovědný za soudní řízení tohoto sporu. Toto však nezahrnuje pokusy soudu nebo pověřeného soudce urovnat spor v průběhu soudního řízení týkajícího se příslušného sporu.
b) ,,zprostředkovatelem" jakákoli třetí osoba, která je jmenována za okolností, které vedou k opodstatněnému očekávání, že zprostředkování bude vedeno profesionálně, nestranně a kvalifikovaně, a to bez ohledu na pověření nebo profesi této třetí osoby v dotyčném členském státě a na způsob, jakým tato třetí osoba byla jmenována nebo požádána, aby vedla zprostředkování.
Článek 4
Kvalita zprostředkování
1.Členské státy podněcují, pomocí prostředků, které považují za vhodné, rozvoj a dodržování dobrovolných kodexů chování, ze strany zprostředkovatelů a organizací, které poskytují zprostředkovatelské služby, jakož i jiné účinné nástroje kontroly kvality v souvislosti s poskytováním zprostředkovatelských služeb.
2.Členské státy podněcují úvodní a další odbornou přípravu zprostředkovatelů s cílem zajistit, aby vedení zprostředkování probíhalo spravedlivě, účinně, nestranně a kvalifikovaně ve vztahu ke stranám a aby postupy odpovídaly okolnostem sporu.
3.Členské státy podněcují rozvoj systému osvědčení vnitrostátních orgánů, které nabízejí kurzy odborné přípravy v oblasti zprostředkování.
Článek 5
Okázání a zprostředkování
1. Soud, kterému je případ předložen může ve vhodných případech a s ohledem na všechny okolnosti vyzvat strany k využití zprostředkování za účelem urovnání sporu. Soud může také vyzvat strany, aby se zúčastnily informativního setkání týkajícího se využití zprostředkování, pokud se taková setkání konají a jsou snadno dostupná.
2. Touto směrnicí nejsou dotčeny národní právní a správní předpisy o povinném používání zprostředkování nebo o jeho používání na základě pobídky nebo sankcí, ať už před nebo po zahájení soudního řízení, pokud tyto právní a správní předpisy stranám nebrání uplatňovat jejich právo na dostupnost soudního systému.
3.Zprostředkování je dobrovolný proces.
Článek 6
Výkon dohod vyplývajících ze zprostředkování
1. Členské státy zajistí, aby strany, nebo jedna z nich s výslovným souhlasem ostatních, měly možnost požadovat, aby se obsah písemné dohody vyplývající ze zprostředkování, stal vykonatelným do té míry, aby vykonatelnost obsahu této dohody byla možná v souladu a nikoliv v rozporu s právem členského státu, kde je žádost podána.
2.Obsah dohody se může stát vykonatelným rozsudkem nebo rozhodnutím či autentickým aktem soudu nebo jiného příslušného orgánu v souladu s právními předpisy členského státu, v němž je žádost podána.
3. Členské státy informují Komisi o soudech nebo jiných orgánech, které jsou příslušné pro přijímání žádostí v souladu s odstavci 1 a 2.
4.Tento článek nemá vliv na pravidla použitelná pro uznávání a výkon v jiném členském státě dohod vyplývajících ze zprostředkování, které se staly vykonatelnými v souladu s odstavci 1 a 2.
Článek 7
Důvěrnost zprostředkování
1.Vzhledem k tomu, že zprostředkování má být prováděno tak, aby byla zaručena důvěrnost, členské státy zajistí – pokud se strany nedohodnou jinak – aby ani zprostředkovatelé, ani strany nebo ti, kteří se účastní na správě zprostředkovatelského postupu, nebyli oprávněni či nuceni prozradit třetím stranám informace vyplývající ze zprostředkování nebo s ním související či v této souvislosti svědčit při občanských nebo obchodních soudních řízeních nebo při arbitráži kromě:
a)
případů prvořadých otázek veřejné politiky nebo jiných podstatných důvodů, zejména pokud je to nezbytné pro ochranu přímých zájmů dětí nebo zabránění újmě na fyzické nebo psychické integritě některé osoby nebo
b)
případů, kdy je prozrazení nezbytné za účelem provádění či výkonu dohody vyplývající ze zprostředkování.
2.Odstavec 1 nebrání členským státům schválit přísnější opatření na ochranu důvěrnosti zprostředkování.
Článek 8
Dočasné pozastavení promlčecí a prekluzivní doby
1. S cílem zaručit, aby stranám, které se za účelem urovnání sporu rozhodnou pro zprostředkování, nebylo znemožněno následně zahájit soudní řízení v souvislosti se sporem do doby, kdy vyprší promlčecí nebo prekluzivní doba, členské státy zajistí, aby tato doba nevypršela mezi:
a)
datem, kdy se strany písemně dohodnou poté, co vyvstal spor, že využijí zprostředkování nebo – v případě, kdy k takové dohodě nedojde – mezi datem, kdy se zúčastní prvního setkání v rámci zprostředkování, nebo mezi datem, kdy je povinnost použít zprostředkování dána vnitrostátními právními předpisy; a
b)
datem dohody vyplývající ze zprostředkování, datem, kdy alespoň jedna strana podá druhé straně písemnou informaci o ukončení zprostředkování nebo – v případě, kdy takové písemné vyrozumění není podáno – datem, kdy zprostředkovatel prohlásí ze své vlastní iniciativy či na žádost alespoň jedné strany, že zprostředkování je ukončeno.
2. Odstavcem 1 nejsou dotčena ustanovení o promlčecí a prekluzivní době v mezinárodních dohodách, jejichž smluvními stranami jsou členské státy a které nejsou slučitelné s tímto článkem.
Článek 9
Informace pro občany
1.Členské státy zajistí, aby byly občanům dostupné, zejména na internetových stránkách, informace o tom, jak kontaktovat poskytovatele zprostředkování a zprostředkovatele.
2.Členské státy podněcují právníky, aby své klienty informovali o možnosti zprostředkování.
Článek 10
Evropský kodex chování zprostředkovatelů
Komise zveřejní evropský kodex chování zprostředkovatelů v řadě C Úředního věstníku Evropské unie jako oznámení bez právního účinku.
Článek 11
Prováděcí ustanovení
Do 1. září 2009 Komise zveřejní informace o příslušných soudech a orgánech, které jí sdělí členské státy v souladu s čl. 6 odst. 3.
Článek 12
Zpráva
Do ...(7) předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování této směrnice. Bude-li to nutné, přiloží ke zprávě návrhy na změnu této směrnice. Zpráva se bude zabývat především dopadem této směrnice s ohledem na vývoj zprostředkování jak v přeshraničních, tak ve vnitrostátních případech. Posoudí také, zda je pro usnadnění řádného fungování vnitřního trhu nezbytné navrhnout nástroj za účelem další harmonizace promlčecích a prekluzivních dob.
Článek 13
Provedení
1. Členské státy do 1. září 2008 přijmou nezbytná právní a správní opatření nebo zajistí, aby strany zprostředkování zavedly prostřednictvím dobrovolných dohod nezbytná opatření, přičemž členské státy přijmou veškerá předběžná opatření potřebná k tomu, aby bylo za všech okolností zaručeno splnění výsledků vytyčených v této směrnici, a bylo tak dosaženo souladu s touto směrnicí. Neprodleně o těchto opatřeních uvědomí Komisi.
2. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 14
Vstup v platnost
Tato směrnice nabývá účinnosti dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.