Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2005/0236(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0058/2007

Předložené texty :

A6-0058/2007

Rozpravy :

PV 28/03/2007 - 20
CRE 28/03/2007 - 20

Hlasování :

PV 29/03/2007 - 8.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0093

Přijaté texty
PDF 655kWORD 285k
Čtvrtek, 29. března 2007 - Brusel
Soulad s požadavky na stát vlajky ***I
P6_TA(2007)0093A6-0058/2007
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. března 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o souladu s požadavky na stát vlajky (KOM(2005)0586 – C6-0062/2006 – 2005/0236(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0586)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0062/2006),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0058/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. března 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES o souladu s požadavky na stát vlajky
P6_TC1-COD(2005)0236

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Bezpečnost lodní dopravy Společenství, občanů, kteří ji využívají, a subjektů, které poskytují služby lodní dopravy, a ochrana životního prostředí musí být vždy zajištěny.

(2)  Pro mezinárodní dopravu byl zřízen komplexní rámec na podporu námořní bezpečnosti a ochrany životního prostředí s ohledem na znečištění z lodí přijetím řady úmluv, jejichž depozitářem je Mezinárodní námořní organizace (IMO).

(3)  Podle ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS) a úmluv, jejichž depozitářem je IMO, odpovídají smluvní státy uvedených nástrojů za šíření zákonů a nařízení a veškeré případné nezbytné kroky k tomu, aby se uvedené nástroje prováděly v plném rozsahu a tak z hlediska bezpečnosti života na moři a ochrany mořského životního prostředí byla loď způsobilé k zamýšlenému provozu a obsazeno způsobilým lodním personálem.

(4)  Zástupci všech členských států Evropské unie v Mezinárodní organizaci práce (ILO) podpořili přijetí úmluvy ILO o normách pro práci na moři (MLC) z roku 2006, která konsoliduje existující námořní pracovněprávní nástroje do jednoho nástroje. Tato úmluva se zaměřuje i na povinnosti týkající se států vlajky, a je zapotřebí ji zahrnout do této směrnice jakmile vstoupí v platnost.

(5)  Pro zajištění účinnosti úmluv IMO ve Společenství, vzhledem k tomu, že všechny členské státy musí být signatáři úmluv IMO a plnit závazky vyplývající z těchto úmluv ve vztahu k lodím plujícím pod jejich vlajkou, je zapotřebí povinná ustanovení těchto úmluv včlenit do právních předpisů Společenství.

(6)  Tato povinná ustanovení je nutné provádět společně s příslušnými právními předpisy Společenství týkajícími se bezpečnosti lodí, jejich posádek, jejich cestujících a jejich nákladu, zabránění znečišťování z lodí a pracovní doby námořníků.

(7)  Několik členských států zatím neuzavřelo proces, na jehož konci se mají stát smluvní stranou některých úmluv IMO, jako jsou SOLAS 1988 a protokoly o nákladové značce, přílohy IV a VI úmluvy MARPOL, ani konkrétních úmluv IMO výslovně uvedených v právních předpisech Společenství a měly by být podpořeny v tom, aby tento proces ukončily.

(8)  Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES ze dne ...[kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy](4) musí členské státy jednat v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy a dodatku usnesení IMO A.847(20) o pokynech na pomoc státům vlajky při provádění nástrojů IMO pro zajištění toho, aby jejich příslušná správa byla schopna zajistit dostatečné prosazování mezinárodních úmluv, zejména ve vztahu k inspekcím a prohlídkám lodí a otázce vydávání statutárních osvědčení a osvědčení o výjimkách.

(9)  Usnesení IMO A.973(24) o Předpisu pro provádění povinných nástrojů IMO, který obsahuje povinná ustanovení, jež musí státy vlajky provést, zrušuje usnesení IMO A.847(20).

(10)  Členské státy musí efektivně a důsledně plnit své povinnosti státu vlajky v souladu s úmluvami IMO a zohlednit usnesení IMO A. 973(24).

(11)  Úmluvy IMO dávají státům vlajky právo vyjmout lodě z uplatňování základních pravidel pro státy vlajky, jež byla definována v úmluvách IMO, a používat odpovídající ustanovení a ponechaly řadu požadavků na uvážení státní správy. Aniž je dotčena skutečnost, že při uplatňování zvláštních opatření je nezbytný jistý stupeň pružnosti, ponechání této možnosti na jediném a konečném uvážení jednotlivé správy může vést k dosažení různých úrovní bezpečnosti v různých členských státech a možná by mohlo narušit soutěž mezi státy vlajky.

(12)  Společenství se zavázalo ke stanovení harmonizovaného výkladu technických bezpečnostních norem ve vztahu k osobním lodím plovoucím na mezinárodních linkách podle článku 12 směrnice Rady 98/18/ES ze dne 17. března 1998 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě(5). Na žádost zúčastněných stran by měl být v případě nutnosti uplatněn stejný přístup a v jednotlivých případech by mělo být stanoveno vhodné řešení, aniž je dotčeno přijetí harmonizovaných výkladů IMO, vzhledem k podobným ustanovením týkajícím se jiných typů lodí, pro která platí úmluvy IMO.

(13)  Je třeba, aby námořní správa členských států byla schopna spolehnout se na příslušné zdroje pro provádění jejich závazků státu vlajky odpovídajících jejich velikosti a typu jejich flotily na základě příslušných požadavků IMO.

(14)  Je třeba, aby minimální kritéria pro tyto zdroje byla vymezena na základě praktických zkušeností členských států.

(15)  Povinné provádění postupů doporučených ze strany IMO v MSC/Circ.1140/ MEPC/Circ.424 ze dne 20. prosince 2004 o "Převodu lodí mezi státy" by mělo posílit ustanovení týkající se změny vlajky v úmluvách IMO a v právních předpisech Společenství o námořní bezpečnosti a mělo by zvýšit průhlednost ve vztahu států vlajky v zájmu námořní bezpečnosti.

(16)  Členské státy by měly uplatňovat pro lodě plující pod jejich vlajkou harmonizované požadavky na certifikaci a prohlídky ze strany státu vlajky definované v příslušných postupech a návodech přiložených k usnesení shromáždění IMO A.948(23) o pokynech pro prohlídku v rámci harmonizovaného systému prohlídek a certifikace.

(17)  Přísné a důkladné sledování uznaných subjektů provádějících povinnosti státu vlajky jménem členského státu odpovídající vzhledem k velikosti a povaze flotily členského státu by mělo zlepšit celkový kvalitativní výkon lodí plujících pod vlajkou některého členského státu.

(18)  Plnění minimálních kritérií inspektory státu vlajky by mělo zajistit stejné podmínky pro námořní správu a přispět ke kvalitativnímu výkonu lodí plujících pod vlajkou některého členského státu.

(19)  Členské státy mají jako státy vlajky povinnosti při vyšetřování nehod a mimořádných událostí týkajících se jejich lodí.

(20)  Konkrétní pravidla pro členské státy při vyšetřování nehod v námořní dopravě jsou definována ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice 1999/35/ES a 2002/59/ES(6).

(21)  Povinné provádění zásad IMO bezpečného obsazování lodí by mělo přispět ke kvalitativnímu výkonu lodí plujících pod vlajkou některého členského státu.

(22)  Vytvoření databází poskytujících základní informace o lodích plujících pod vlajkou členského státu, jakož i o lodích, které se již nenacházejí v rejstříku členského státu, by měla zvýšit průhlednost výkonu vysoce kvalitní flotily a přispět k lepšímu sledování povinností státu vlajky a zajištění stejných pravidel pro námořní správu.

(23)  Hodnocení a inspekce výkonu států vlajky a v případě nutnosti opravná opatření by měla zajistit, aby se všechny členské státy objevily na bílém seznamu Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci.

(24)  Členské státy se zavázaly dokládat svůj soulad se závaznými nástroji IMO, jak je žádáno v usnesení A.974(24) o rámci a postupech pro dobrovolný auditorský režim členského státu IMO, schváleném na shromáždění IMO dne 1. prosince 2005.

(25)  Dobrovolný auditorský režim členského státu IMO se řídí standardním přístupem k řízení kvality, který zahrnuje zásady, kritéria, oblasti auditu, procesy a postupy auditu, které jsou vhodné pro určení, do jaké míry členské státy provádějí a prosazují povinnosti státu vlajky a odpovědnost obsažené v závazných úmluvách IMO, jejichž jsou smluvními stranami. Tento proces auditu by proto mohl být zaveden do zákona o námořní bezpečnosti Společenství.

(26)  Osvědčování kvality správních postupů v souladu s normami ISO nebo s podobnými normami by měla zajistit stejné výchozí podmínky pro správy námořního provozu.

(27)  Pro zajištění stejných podmínek pro vlastníky lodí provozující lodě pod vlajkou členského státu a vlastníky lodí provozovaných pod jinými vlajkami je zapotřebí vytvořit synergii mezi státy vlajky, které se zavazují povinně provést Předpis pro provádění závazných nástrojů IMO, který přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO) prostřednictvím usnesení shromáždění A.973(24) ze dne 1. prosince 2005, a souhlasit s auditem v souladu s usnesením IMO A.974(24).

(28)  Komise by měla v souladu s podmínkami stanovenými v usneseních IMO A.973(24) a A.974(24) podporovat vypracování memoranda o porozumění k vytvoření synergie států vlajky a měla by poskytovat pobídky k registraci plavidel v rejstřících členských států. Jestliže třetí země poskytují záruku přiměřeného systému kvality a kontrol, měly by mít možnost uzavírat s Evropským společenstvím smlouvy s cílem využívat dobré pověsti norem Společenství a zjednodušení správních postupů, což by mohlo v ovzduší celosvětové hospodářské soutěže mezi vnitrostátními rejstříky a námořními orgány vést k důslednějšímu dodržování úmluv IMO a potírání mezinárodního dumpingu.

(29)  Je zapotřebí, aby Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), založená nařízením (ES) č. 1406/2002 Evropského parlamentu a Rady(7), poskytovala potřebnou podporu k zajištění provádění této směrnice.

(30)  Opatření nezbytná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(8).

(31)  Jelikož cílů zamýšleného kroku, tedy zavedení a provádění příslušných opatření v oblasti politiky námořní dopravy, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jeho rozsahu, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

1.  1 Účelem této směrnice je:

   a) zajistit, aby členské státy efektivně a soustavně plnily své povinnosti jako státy vlajky v souladu s úmluvami IMO a s příslušnými nástroji ILO;
   b) prohloubit bezpečnost a zabránit znečišťování z lodí plujících pod vlajkou členského státu;
   c) poskytnout mechanismus pro harmonizovaný výklad opatření stanovených v úmluvách IMO a ponechaných na uvážení smluvních stran těchto úmluv.

2.  2 Touto směrnicí nejsou dotčena ustanovení námořních předpisů Společenství, která jsou uvedena v čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002(9) a směrnici Rady 1999/63/ES(10).

Článek 2

Definice

1.  Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

  a) "Úmluvami IMO" se rozumí následující úmluvy spolu s jejich protokoly a změnami, jakož i příslušné předpisy povinného statusu schválené v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) v jejich aktuálním znění:
   i) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti života na moři z roku 1974 (SOLAS 74);
   ii) Mezinárodní úmluva o nákladové značce z roku 1966 (LL 66);
   iii) Mezinárodní úmluva o vyměřování lodí z roku 1969 (Tonnage 69);
   iv) Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL);
   v) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW 1978);
   vi) Úmluva o mezinárodních nařízeních pro zabránění srážek na moři z roku 1972 (COLREG 72) v platném znění;
   vii) sbírka předpisů pro bezpečnost lodí přepravujících na palubě náklad dřeva z roku 1991;
   viii) sbírka předpisů pro zajištění bezpečnosti přepravy volně ložených pevných látek z roku 1965;
   b) "Konkrétními úmluvami IMO" se rozumí Protokol z Terremolinos z roku 1993 týkající se Mezinárodní úmluvy z Terremolinos o bezpečnosti rybářských plavidel z roku 1977 a Mezinárodní úmluva o kontrole a řízení škodlivých antivegetačních přípravků na lodích z roku 2001,

c)   "předpisem státu vlajky (FSC)" se rozumí části 1 a 2 "Předpisu pro provádění závazných nástrojů IMO" schváleného usnesením A 973 (24),

   d) "loděmi" se rozumí lodě a plavidla, pro která platí jedna nebo více úmluv IMO,
   e) "správou" se rozumí příslušné námořní orgány členského státu, jehož vlajku má loď nebo loď právo používat,
   f) "kvalifikovaným inspektorem státu vlajky" se rozumí zaměstnanec veřejného sektoru nebo jiná osoba řádně zmocněná příslušným orgánem členského státu k provádění prohlídek a inspekcí týkajících se osvědčení a naplňující kvalifikační kritéria a nezávislost definovanou v příloze II,
   g) "uznaným subjektem" se rozumí subjekt uznaný v souladu se směrnicí  2007/.../ES [kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy],
   h) "osvědčením" se rozumí statutární osvědčení spojené s úmluvami IMO.

2.  V souladu s regulatorním postupem definovaným v čl. 18 odst. 2 mohou být přijata opatření, kterými Opatření ke změně definic v odst. 1 písm. a), b) a c) ve světle nových úmluv nebo ustanovení lze přijmout postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 3

Provádění mezinárodního rámce

1.  Členské státy jsou smluvní stranou úmluv IMO a konkrétních úmluv IMO. Tato povinnost se však týká pouze úmluv v jejich znění k datu vstupu v platnost této směrnice.

2.  Členské státy, které nebudou k datu vstupu v platnost této směrnice smluvní stranou všech úmluv IMO a zvláštních úmluv IMO, zahájí postupy ratifikace daných úmluv nebo přistoupení k nim v souladu s vnitrostátním právem. Do 90 dnů od vstupu této směrnice v platnost oznámí Komisi očekávaný termín, kdy uloží ratifikační listiny či listiny o přistoupení k uvedeným úmluvám u generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace.

3.  Každý členský stát jasně vymezí v rámci své správy úkoly spojené s vytvořením a rozvojem politik pro provedení povinností státu vlajky podle úmluv IMO a zajistí, aby jeho správa byla schopna příslušným způsobem přispívat k vydávání vnitrostátních právních předpisů a poskytovala pokyny při jejich provádění a prosazování.

4.  Zejména pokud jde o mezinárodní dopravu, členské státy plně použijí povinná ustanovení týkající se státu vlajky definovaná v úmluvách IMO v souladu s podmínkami a ve vztahu k lodím v nich zmiňovaných a věnují příslušnou pozornost ustanovením předpisu státu vlajky (FSC) v příloze I této směrnice.

5.  Členské státy neustále zkvalitňují přiměřenost opatření, která se přijímají pro provádění úmluv IMO. Zkvalitnění dosahují prostřednictvím přísného a účinného používání a prosazování příslušných vnitrostátních právních předpisů a průběžným sledováním jejich souladu.

6.  Regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2 mohou být přijímána opatření, a to buď na návrh Komise, nebo na žádost jedné nebo několika dotčených správ nebo zúčastněných podniků k tomu, aby byly:

   a) vypracovány harmonizované postupy pro používání výjimek a ekvivalentů uplatňovaných v souladu s úmluvami IMO,
   b) vypracovány harmonizované výklady otázek ponechaných na uvážení správy v úmluvách IMO,
   c) standardizovány výklady a uplatňování ustanovení těchto úmluv.

Článek 4

Zdroje a procesy pro správu bezpečnosti a požadavků na zabránění znečištění

1.  Každý členský stát zajistí, aby jeho správa měla příslušné zdroje odpovídající velikosti a povaze jeho flotily. Tyto zdroje:

   a) zajistí soulad s požadavky úmluv IMO a zvláštních úmluv, předpisů států vlajky a příslušných nástrojů ILO;
   b) zajistí provedení vyšetřování nehod u všech lodí plujících pod jeho vlajkou a zajistí, aby byla přijata odpovídající a včasné řešení zjištěných nedostatků;
   c) zajistí zpracování, dokumentaci a zajištění pokynů týkajících se požadavků kladených ze strany států coby smluvních stran, jež se nacházejí v příslušných úmluvách IMO;
   d) zahrnou příslušný počet kvalifikovaných pracovníků k používání a prosazování vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí úmluvy IMO, včetně kvalifikovaných inspektorů státu vlajky pověřených prováděním vyšetřování, auditů, inspekcí a prohlídek;
   e) zahrnou dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků státu vlajky pro vyšetřování mimořádných událostí, kdy byly lodě s právem plout pod vlajkou daného členského státu zadrženy ve státech přístavu, a
   f) zahrnou dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků státu vlajky pro vyšetřování mimořádných událostí, kde je platnost osvědčení nebo potvrzení či způsobilost osob vlastnících osvědčení nebo potvrzení vydané pod pravomocí členského státu zpochybňována státy přístavu.

2.  Každý členský stát zajistí školení inspektorů státu vlajky a dohled inspektorů a vyšetřovatelů státu vlajky a v případě nehody nebo nedostatků pobřežní stát, jakož i činnosti uznaných objektů v případě přenesení pravomocí na tyto objekty podle článku 7.

3.  Každý členský stát vytvoří nebo zachová schopnost revize, ověření a schválení návrhů stavby a vybavení lodí, jakož i schopnost technického rozhodování odpovídající velikosti a povaze jeho flotily.

4.  Minimální požadavky pro provádění závazků obsažených v odstavcích 1 a 2 se stanoví regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 5

Registrace lodí pod vlajkou členského státu

1.  Před registrací jakékoli lodi ověří dotčený členský stát identitu lodě, včetně případného identifikačního čísla lodi v IMO, a další záznamy o lodi, aby loď neplula pod vlajkami dvou nebo více států současně. Získají důkaz, že loď, která byla dříve registrována pod vlajkou jiného státu, byla vyňata z rejstříku tohoto státu, nebo že byl získán souhlas rejstříku tohoto státu s převodem lodi.

2.  Jako předpoklad první registrace lodi do svých rejstříků dotčený členský stát zjistí, zda příslušná loď splňuje platná mezinárodní pravidla a nařízení a zajistí, že je to potvrzeno dokumentárními důkazy, které loď vlastní. V případě nutnosti, avšak v každém případě, jedná-li se o nově postavenou loď, se spojí s předcházejícím státem vlajky a požádá ho o předání potřebných dokumentů a údajů.

3.  Jestliže o to požádá členský stát jiný členský stát, pak je předchozí stát vlajky povinen předat dané dokumenty a údaje, jak je to uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 789/2004 ze dne 21. dubna 2004 o přeregistrování nákladních a osobních lodí v rámci Společenství(11).

4.  Kdykoli jiný stát vlajky požádá o informace o lodi, která byla vyškrtnuta z rejstříku členského státu, poskytne tento členský stát bez průtahů druhému státu vlajky podrobnosti o nedostatcích, nedodržení příslušných lhůt i jakékoli další informace týkající se bezpečnosti.

5.  Použitím odstavců 1, 2 a 4 není dotčen článek 4 nařízení (ES) č. 789/2004.

Článek 6

Zajištění bezpečnosti lodí plujících pod vlajkou členského státu

1.  Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění dodržování mezinárodních pravidel a norem loděmi s právem plavit se pod jejich vlajkou. Tato opatření zahrnují zejména:

   a) zákaz vyplutí pro lodě, dokud tyto lodě nesplňují mezinárodní pravidla a normy;
   b) zajištění pravidelných inspekcí lodí s cílem ověřit, zda je stav lodě a její posádky v souladu s udělenými osvědčeními;
   c) zajištění, aby během pravidelných inspekcí uvedených v písmenu b) inspektor za použití vhodných postupů a nezbytných prostředků zkontroloval, zda posádky určené pro lodě jsou obeznámeny s konkrétními povinnostmi a uspořádáním, instalacemi, zařízeními a postupy na lodi;
   d) zajištění, aby celá posádka měla v případě nouze schopnosti a nezbytné prostředky a při vykonávání funkcí nezbytných pro bezpečnost a zabránění nebo snížení znečištění efektivně koordinovala svou činnost;
   e) umožnění dostatečně přísných trestů ve vnitrostátních zákonech a nařízeních s cílem odrazovat od porušování mezinárodních pravidel a norem loděmi;
   f) zahájení řízení – po ukončení vyšetřování – proti lodím, které porušily mezinárodní pravidla a normy bez ohledu na to, kde k porušení došlo;
   g) umožnění dostatečně přísných trestů ve vnitrostátních zákonech a nařízeních s cílem odrazovat od porušování mezinárodních pravidel a norem osobami, které jsou držiteli osvědčení nebo potvrzení v jejich pravomoci; a
   h) zahájení řízení – po ukončení vyšetřování – proti osobám, které jsou držiteli osvědčení nebo potvrzení a které porušily mezinárodní pravidla a normy bez ohledu na to, kde k porušení došlo.

2.  Členské státy zpracují a provedou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel(12), vhodný kontrolní a sledovací program týkající se lodí plujících pod jejich vlajkou s cílem zajistit, aby byly schopny s pomocí systému výměny informací SafeSeaNet včas reagovat uspokojivým způsobem na žádosti o poskytnutí informací a vysvětlení podané v případě nehod nebo nedostatků státy přístavu nebo pobřežními státy.

3.  Členské státy a uznané organizace jednající jejich jménem vydávají osvědčení lodím nebo je potvrzují až poté, co se přesvědčí, že loď splňuje všechny příslušné požadavky.

4.  Členské státy vydávají mezinárodní osvědčení způsobilosti nebo potvrzení osobě až poté, co se přesvědčí, že tato osoba splňuje všechny příslušné požadavky.

5.  Členské státy zaručí, že jejich lodě byly prohlédnuty v souladu s příslušnými postupy a pokyny v rámci harmonizovaného systému prohlídek a certifikace, které jsou v příloze usnesení shromáždění IMO A.948(23) v aktuálním znění.

6.  Je-li loď plující pod vlajkou některého členského státu zadržena státem přístavu, stát vlajky jedná v souladu s pokyny uvedenými v příloze III.

7.  Příloha III může být změněna regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2, aby byly zkvalitněny pokyny ve světle zkušeností získaných při provádění stávajících úprav.

Článek 7

Přenesení pravomoci pro statutární úkoly

1.  Aniž je dotčena směrnice 94/57/ES nebo směrnice 2007/.../ES, [kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy], členské státy spoléhající se při inspekci a certifikaci svých lodí na uznané subjekty vytvoří nebo zachovají schopnost odpovídající velikosti a povaze jejich flotily průběžně sledovat a kontrolovat proces prohlídek a certifikace u uznaného subjektu jednajícího jejich jménem.

Zajistí vytvoření přímého internetového propojení mezi správou a uznanými subjekty a dobré znalosti pravidel uznaných subjektů a státu vlajky u pracovníků provádějících sledování těchto subjektů, jakož i to, že tito pracovníci budou k dispozici pro provádění účinného dohledu nad uznanými subjekty v terénu.

2.  Členské státy, pro které se použije odstavec 1, stanoví možnost provedení doplňkových šetření týkajících se lodí plavících se pod jejich vlajkou s cílem zajistit jejich soulad s požadavky úmluv IMO a s vnitrostátními požadavky.

3.  Doplňková šetření uvedená v odstavci 2 se vyžadují v intervalech nepřesahujících 12 měsíců pro lodě, které

   a) jsou v rejstříku členského státu méně než dva roky a,
   b) byly v určitou dobu během posledních 12 měsíců zadrženy podle směrnice Rady 95/21/ES ze dne 19. června 1995 o uplatňování mezinárodních norem pro bezpečnost lodí, zabránění znečištění a životní a pracovní podmínky na lodích, které využívají přístavy Společenství a plují ve výsostných vodách členských států(13) nebo podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES ze dne ... [o státní přístavní inspekci].(14)

4.  V okamžiku, kdy vstoupí v platnost opatření uvedená v čl. 5 odst. 2 směrnice 2007/…/ES [o státní přístavní inspekci], doplňková šetření uvedená v odstavcích 2 a 3 nebudou v každém případě nutné u lodí, kterým byla v souladu se směrnicí přiřazena nízká úroveň rizika.

5.  Členské státy, na něž se vztahuje odstavec 1, také:

   a) vydají svým uznaným subjektům konkrétní pokyny s podrobnostmi o krocích, které je třeba vykonat v případě, že loď je shledána nezpůsobilou pro vyplutí na moře bez ohrožení lodi nebo osob na palubě, nebo je zjištěno, že představuje nepřiměřenou hrozbu poškození mořského životního prostředí, a
   b) vybaví své uznané subjekty veškerými nezbytnými nástroji vnitrostátního práva a jeho výkladů uvádějících v platnost ustanovení úmluv nebo specifikují, zda standardy správy překračují v některém aspektu požadavky úmluvy.

6.  Regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2 se stanoví pokyny nezbytné pro vytvoření postupů šetření a systémů kontrol pro doplňková šetření a minimální kritéria pro inspektory provádějící doplňková šetření.

Článek 8

Inspektoři státu vlajky

1.  Členské státy definují a dokumentují odpovědnost, pravomoci a vzájemné vztahy všech pracovníků státu vlajky, kteří řídí, provádějí a ověřují práci týkající se a ovlivňující bezpečnost a zabránění znečišťování.

2.  Členské státy zajistí, aby pracovníci odpovědní za provádění prohlídek, inspekcí a auditů lodí a společností splňovali minimální kritéria stanovená v příloze II.

3.  Členské státy zajistí, aby pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavci 2 a pomáhají při plnění povinností státu vlajky, měli vzdělání, školení a dohled nezbytné pro úkoly, k jejichž plnění jsou oprávněni.

4.  Členské státy zajistí pomocí vhodných metod a nezbytných prostředků provedení dokumentovaného systému probíhajícího rozvoje dovedností zaměstnanců uvedeného v odstavcích 1 až 3 a průběžnou aktualizaci jejich znalostí odpovídající úkolům, k jejichž plnění jsou jmenováni nebo oprávněni.

5.  Stát vlajky vydá inspektorům provádějícím jeho jménem úkoly na palubě lodí nebo v podpalubí a v případě potřeby ostatním pracovníkům uvedeným v odstavci 3 identifikační dokumenty dokládající jejich pověření.

6.  Příloha II může být změněna regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2 za účelem zkvalitnění pokynů na základě zkušeností získaných při provádění platných ustanovení.

7.  Minimální požadavky na kvalifikaci pracovníků uvedených v odstavci 3 regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 9

Vyšetřování státem vlajky

Členské státy budou provádět vyšetřování po námořních nehodách nebo mimořádných událostech znečištění, týkajících se lodi plovoucí pod jejich vlajkou, přičemž budou dodržovat odpovědnosti a povinnosti podle Předpisu pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí přijatého usnesením IMO A.849(20), které je přílohou usnesení shromáždění IMO A.884(21) v platném znění. Tato vyšetřování nehod budou provádět vhodně kvalifikovaní vyšetřovatelé s pravomocí v záležitostech týkajících se nehod, které za tímto účelem poskytnou členské státy, bez ohledu na místo, kde k nehodě nebo mimořádné události došlo.

Článek 10

Bezpečné obsazení

Členské státy zajistí, aby lodě plovoucí pod jejich vlajkou měly dostatečnou posádku z hlediska bezpečnosti života na moři, a dodržují zásady bezpečného obsazení stanovené v usnesení shromáždění IMO A.890(21) o zásadách bezpečného obsazení v platném znění, přičemž zohlední příslušné pokyny přiložené k uvedenému usnesení.

Článek 11

Doprovodná opatření

1.  Členské státy vytvoří nebo zachovají databázi své flotily s hlavními technickými parametry každé lodi a informacemi uvedenými v odstavci 2 nebo zajistí svůj přímý přístup k databázi obsahující podobné informace. Členské státy udělí Komisi buď právo přístupu k údajům z této databáze týkající se jejich lodí, nebo případně právo sdílet přístup, jakož i možnost získávat údaje z této databáze a právo s nimi údaje vyměňovat.

2.  Databáze každého členského státu obsahuje tyto informace:

   a) údaje o identifikaci jednotlivých registrovaných lodí:
   i) údaje o lodi (název, číslo IMO atd.); datum zápisu do rejstříku a případně datum výmazu z rejstříku,
   ii) identifikace uznaných subjektů zapojených do certifikace nebo klasifikace lodi na základě pokynu státu vlajky,
   iii) data a výsledky (nedostatky: Ne nebo Ano, popis, oprava provedena nebo probíhá; zadržení: Ne nebo Ano a trvání) prohlídek, případně i dalších a doplňkových prohlídek a auditů provedených buď přímo státem vlajky nebo uznanými subjekty, které k tomu tento stát oprávnil,
   iv) identifikace orgánů, které provedly inspekci lodi podle ustanovení o státní přístavní inspekci, a data těchto inspekcí,
   v) výsledek státní přístavní inspekce (nedostatky: Ne nebo Ano, popis, oprava provedena nebo probíhá; zadržení: Ne nebo Ano a trvání),
   vi) informace o nehodách,
   vii) informace o porušení úmluv IMO, zejména ustanovení MARPOL a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání(15),
  b) obecné údaje týkající se všech lodí, které zaregistroval:
   i) seznam a identifikaci lodí, které opustily rejstřík v předcházejících 12 měsících, přičemž všechna data umístěná v databázi během období registrace těchto lodí budou uchována po dobu 12 měsíců,
   ii) počet všech inspekcí za rok, rozdělených podle způsobu provedení, které byly uskutečněny členským státem nebo jeho jménem.

3.  Seznam informací uvedený v odstavci 2 může být regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2 změněn ve světle vývoje týkajícího se nových databází.

Harmonizované formáty pro poskytování údajů mohou být stanoveny regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2.

4.  Pokud je loď vymazána z rejstříku v důsledku zápisu do jiného rejstříku, jsou údaje uvedené v odstavci 2 bez prodlení a v úplnosti předány novému státu vlajky.

Článek 12

Hodnocení a revize výkonu států vlajky

1.  Členské státy každoročně provedou vyhodnocení vlastního výkonu ve vztahu k ustanovením této směrnice.

2.  Opatření pro hodnocení výkonu států vlajky zahrnou mezi jiným počet zadržení v rámci státní přístavní inspekce, výsledky inspekcí států vlajky, statistiky nehod, komunikační a informační procesy, statistiky ročních ztrát, vyjma celkové ztráty na konstrukcích, a další příslušné ukazatele výkonu k určení toho, zda jsou obsazení, zdroje a správní postupy dostatečné pro splnění povinností státu vlajky.

3.  Společná metodika pro hodnocení výkonu státu vlajky se vytvoří regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2.

4.  Členské státy, které se k 1. červenci určitého kalendářního roku objeví na černém nebo šedém seznamu publikovaném jako výroční zpráva podle Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci, předloží Komisi před 1. zářím stejného roku rozsáhlou zprávu o jejich nedostatečném výkonu jako států vlajky. Uvedená zpráva určí a analyzuje hlavní důvody nedostatečného výkonu a určí hlavní kategorie lodí způsobujících tento výsledek. Tato zpráva bude obsahovat i plán nápravných akcí, včetně případných doplňkových prohlídek, které budou provedeny při nejbližší možné příležitosti.

Článek 13

Proces auditu ve státě vlajky

1.  Každý členský stát zajistí provedení nezávislého auditu svého dodržování této směrnice do tří let po vstupu této směrnice v platnost a následně v pravidelných intervalech.

2.  Rámec a postupy pro audit uvedené v odstavci 1 budou vytvořeny regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2.

Audity provedené v souladu s ustanoveními usnesení IMO A.974(24) však budou přijaty jako audit uvedený v odstavci 1, pokud budou splněny podmínky uvedené v odstavci 3. Přijetím nejsou dotčeny dodatečné inspekce ze strany Komise nebo na její žádost zaměřující se na kontrolu souladu s námořními právními předpisy Společenství.

3.  Členský stát zajistí:

   a) aby byl proveden i audit souladu s ustanoveními této směrnice,
   b) aby bylo Komisi umožněno účastnit se jako pozorovatel v procesu auditu IMO,
   c) aby zpráva a informace o následných krocích byla okamžitě předložena Komisi.

4.  Regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2:

   a) se stanoví časový plán pro provádění auditů uvedených v odstavci 1,
   b) se vymezí podmínky pro zveřejnění výsledků auditu.

5.  Pokud to bude nutné, vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy doporučení a navrhne zlepšení postupů a výsledků systému auditů IMO v případě uvedeném v odstavci 2.

Článek 14

Certifikace kvality

1.  Každý členský stát vypracuje, zavede a udržuje systém řízení kvality pro svoji správu. Tento systém řízení kvality se ověří v souladu s normami ISO 9001:2000 nebo s ekvivalentními normami splňujícími alespoň všechny aspekty ISO 9001:2000 a audituje v souladu s pokyny pro ISO 19011:2002 nebo ekvivalentní normou splňující všechny aspekty ISO 19011:2002. Ve vztahu k uvedeným ekvivalentním normám je dodržována směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES(16).

2.  Systém řízení kvality bude vytvořen v období do tří let od vstupu této směrnice v platnost.

3.  Systém řízení kvality bude certifikován v období do čtyř let od vstupu této směrnice v platnost.

4.  Odkazy na normy ISO v odstavci 1 mohou být aktualizovány regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 15

Dohody o spolupráci

Před koncem toku [2007] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možnosti vypracování memoranda o porozumění mezi Evropským společenstvím, členskými státy a třetími zeměmi o kontrolních povinnostech státu vlajky směřujícího k zajištění stejných podmínek hospodářské soutěže, jako mají členské státy, pro ty třetí země, které se zavázaly povinně provést Předpis pro provádění závazných nástrojů IMO přijatý v usnesení A.973(24) a souhlasily s auditem v souladu s usnesením A.974(24).

Článek 16

Předávání informací a sdělení

1.  Každý členský stát sdělí IMO a Komisi informace požadované úmluvami IMO.

2.  Členské státy každoročně informují Komisi:

   a) o počtu kontrol a auditů, které provedly jako státy vlajky,
   b) o zdrojích přidělených úkolům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 2 a v čl. 7 odst. 1,
   c) o opatřeních přijatých pro dosažení souladu s články 6 až 11, čl. 12 odst. 1 a článkem 15.

3.  Harmonizovaný vzorový formulář pro povinnost informovat uvedenou uváděných v odstavci 2 může být stanoven postupem podle čl. 18 odst. 2.

4.  Komise připraví po obdržení informací od členských států konsolidovanou zprávu o provádění této směrnice. Tato zpráva je určena Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 17

Změny

Dodatečně ke změnám upraveným v čl. 2 odst. 2, čl. 6 odst. 7 a čl. 11 odst. 3, může být tato směrnice regulatorním postupem podle čl. 18 odst. 2 změněna tak, aby zohledňovala nová ustanovení a závazky ustanovení týkající se státu vlajky vypracované na mezinárodní úrovni, zejména v IMO a ILO.

Změny úmluv IMO a Předpisu pro provádění závazných nástrojů IMO mohou být vyloučeny z působnosti směrnice podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 2099/2002.

Článek 18

Výbor

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro bezpečnost plavby a zabránění znečišťování (COSS), zřízený článkem 3 nařízení (ES) č. 2099/2002.

2.  Pokud je učiněn odkaz na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

Článek 19

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do […]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 20

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

PŘEDPIS STÁTU VLAJKY (FSC)

Část 1 a 2 PŘEDPISU PROVÁDĚNÍ ZÁVAZNÝCH NÁSTROJŮ IMO

ČÁST 1 – SPOLEČNÉ OBLASTI

Cíl

1.  Cílem tohoto předpisu je prohloubit globální námořní bezpečnost a ochranu mořského životního prostředí.

2.  Jednotlivé správy budou nahlížet tento předpis ve světle vlastních okolností a budou vázány k provádění pouze těch nástrojů, které jsou uvedeny v odstavci 6, jejichž jsou smluvním státem nebo smluvní stranou. Díky geografii a okolnostem může mít některá správa větší úlohu jako stát vlajky než stát přístavu nebo pobřežní stát, zatímco jiné mohou mít větší úlohu jako stát přístavu nebo pobřežní stát než jako stát vlajky. Tato nerovnováha však v žádném případě nesnižuje jejich povinnosti jako státu vlajky, státu přístavu nebo pobřežního státu.

Strategie

3.  Má-li stát naplnit cíle tohoto předpisu, musí zpracovat strategii, která pokryje následující otázky:

   1) provádění a prosazování příslušných mezinárodních závazných nástrojů,
   2) dodržování příslušných mezinárodních doporučení,
   3) průběžnou revizi a ověřování efektivnosti státu při naplňování jeho mezinárodních závazků, a
   4) dosahování, udržování a zkvalitňování celkového organizačního výkonu a schopnosti.

Při provádění shora uvedené strategie je třeba dodržovat pokyny uvedené v tomto předpisu.

Obecně

4.  Podle ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS) a úmluv IMO odpovídá správa za vyhlašování zákonů a nařízení a za provádění všech dalších kroků nezbytných pro plnou platnost těchto nástrojů s cílem zajistit, že z hlediska bezpečnosti života na moři a ochrany mořského životního prostředí je loď způsobilá pro provoz, pro který je zamýšlena, a je obsazena posádkou způsobilou pro plavbu po moři.

5.  Při přijímání opatření pro zabránění, snižování a kontrolu znečišťování mořského životního prostředí jednají státy tak, aby ani přímo ani nepřímo nepřesunovaly škody nebo rizika z jedné oblasti do jiné nebo nepřeváděly jeden typ znečištění na jiný (UNCLOS, článek 195).

Působnost

6.  Závaznými nástroji IMO zohledněnými v tomto předpisu jsou:

(1)  Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 v platném znění (SOLAS 74),

(2)  Protokol z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 v platném znění (SOLAS PROT 1978),

(3)  Protokol z roku 1988 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 v platném znění (SOLAS PROT 1988),

(4)  Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (MARPOL 73/78),

(5)  Protokol z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (MARPOL PROT 1997),

(6)  Mezinárodní úmluva o normách pro výcvik, osvědčování a strážní služby námořníků z roku 1978 v platném znění (STCW),

(7)  Mezinárodní úmluva o nákladové značce z roku 1966 (LL 66),

(8)  Protokol z roku 1988 k Mezinárodní úmluvě o nákladové značce z roku 1966 (LL PROT 1988),

(9)  Mezinárodní úmluva o vyměřování lodí z roku 1969 (Tonnage 69) a

(10)  Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři z roku 1972 v platném znění (COLREG 72),

jakož i další nástroje, které se staly závaznými v rámci těchto úmluv a protokolů. Neúplný seznam závazků podle shora uvedených závazných nástrojů je uveden v příloze 1 až 4. Seznam příslušných nástrojů je uveden v příloze 5 a shrnutí změn závazných nástrojů zohledněných v předpisu je uvedeno v příloze 6(17).

Počáteční kroky

7.  V okamžiku, kdy nový nebo novelizovaný závazný nástroj IMO vstoupí pro stát v platnost, vláda tohoto státu musí být schopna provést a prosazovat jeho ustanovení prostřednictvím příslušných vnitrostátních právních předpisů a poskytnout příslušnou infrastrukturu pro provádění a prosazování. To znamená, že vláda tohoto státu musí mít:

   1) schopnost vyhlašovat zákony, které umožní účinnou soudní pravomoc a kontrolu ve správních, technických a sociálních záležitostech nad loděmi plavícími se pod jeho vlajkou, a zejména poskytnou právní základ pro všeobecné požadavky na rejstříky, kontrolu lodí, zákony o bezpečnosti a zabránění znečištění týkající se těchto lodí těchto lodí a pro vypracování příslušných nařízení;
   2) právní základ pro prosazování vnitrostátních zákonů a nařízení, včetně příslušných procesů vyšetřování a trestních řízení; a
   3) dostatek personálu s odbornými námořními znalostmi na pomoc při vyhlašování nezbytných vnitrostátních zákonů a k plnění povinností státu, včetně povinnosti podávat zprávy, jak vyžadují jednotlivé úmluvy.

8.  Možný rámec pro vnitrostátní právní předpisy uvádějící v platnost ustanovení o příslušných nástrojích IMO lze nalézt v "Pokynech pro námořní právní předpisy", publikaci OSN(18).

Předávání informací

9.  Stát předá všem subjektům, jichž se to týká, informace o své strategii uvedené v odstavci 3, včetně informací o vlastních vnitrostátních předpisech.

Záznamy

10.  Musí být vytvořeny a udržovány příslušné záznamy, které poskytují důkaz o souladu s požadavky a efektivním fungování státu. Záznamy musí zůstat čitelné, snadno identifikovatelné a vyvolatelné. Musí být zřízen dokumentovaný postup pro definování kontroly nezbytné pro identifikaci, uložení, ochranu, vyvolání, čas zachování a disponibilitu záznamů.

Zkvalitnění

11.  Státy musí neustále zkvalitňovat přiměřenost opatření přijatých pro uvedení v platnost úmluv a protokolů, které přijaly. Zkvalitnění musí být provedeno prostřednictvím přísného a účinného používání a prosazování příslušných vnitrostátních právních předpisů a sledování souladu.

12.  Stát musí stimulovat kulturu, která poskytuje příležitost lidem pro zlepšení výkonu v činnostech spojených s námořní bezpečností a ochranou životního prostředí.

13.  Dále musí stát učinit kroky k identifikaci a vyloučení příčiny nesouladu, aby zabránil opakování, a to včetně:

   1) revize a analýzy nesouladu,
   2) provádění nezbytných nápravných kroků, a
   3) revize přijatých nápravných kroků.

14.  Stát musí určit činnosti pro odstranění příčin potenciálního nesouladu, aby vyloučil jeho opakování.

ČÁST 2 – STÁTY VLAJKY

Provádění

15.  Aby mohly efektivně plnit své povinnosti a závazky, musí státy vlajky:

   1) provést politiky prostřednictvím vydávání vnitrostátních právních předpisů a pokynů, které pomohou při provádění a prosazování požadavků všech úmluv o bezpečnosti a zabraňování znečišťování a protokolů, jejichž jsou smluvní stranou; a
   2) v rámci své správy přidělit odpovědnosti pro nezbytnou aktualizaci a revizi jednotlivých politik.

16.  Státy vlajky musí vytvořit zdroje a procesy schopné spravovat program bezpečnosti a ochrany životního prostředí, který by měl minimálně obsahovat následující:

   1) správní pokyny pro provádění příslušných mezinárodních pravidel a nařízení a pro vypracování a šíření veškerých nezbytných výkladových vnitrostátních nařízení;
   2) zdroje pro zajištění souladu s požadavky závazných nástrojů IMO uvedených v odstavci 6 za použití programu auditu a inspekce nezávislého na správních orgánech vydávajících požadovaná osvědčení a příslušnou dokumentaci, a/nebo na subjektu, kterému byla státem vlajky přenesena pravomoc vydávat požadovaná osvědčení a příslušnou dokumentaci;
  3) zdroje pro zajištění souladu s požadavky úmluvy STCW z roku 1978 v platném znění. To zahrnuje i zdroje k zajištění mimo jiné toho, že:
   3. 1 školení, hodnocení kvalifikace a certifikace námořníků jsou v souladu s úmluvou,
   3. 2 osvědčení a souhlasy STCW přesně odrážejí způsobilost námořníků za použití platné terminologie STCW a termínů identických s těmi, které jsou použity v dokumentech o bezpečném obsazení vydaných pro loď,
   3. 3 lze provést nezávislé vyšetřování oznámeného selhání držitelů osvědčení nebo souhlasů vydaných smluvní stranou, ať již v důsledku činu nebo zanedbání, které může přímo ohrozit bezpečnost života nebo majetku na moři nebo mořské životní prostředí,
   3. 4 osvědčení a souhlasy vydané státem vlajky mohou být účinně odebrány, pozastaveny nebo zrušeny v oprávněných případech a když je to nutné pro zabránění podvodu, a
   3. 5 administrativní systémy, včetně sytému školení, hodnocení a certifikace prováděné v rámci příslušnosti jiného státu jsou takové, že stát vlajky přejímá svoji odpovědnost za zajištění způsobilosti velitelů, důstojníků a dalších námořníků sloužících na lodích pod jejich vlajkou(19);
   4) zdroje pro zajištění provedení vyšetřování nehod a odpovídající a včasné řešení případů lodí se zjištěnými nedostatky; a
   5) zpracování, dokumentaci a poskytování pokynů pro plnění požadavků, které odpovídají požadavkům správy a jsou obsahem příslušných závazných nástrojů IMO.

17.  Státy vlajky zajistí, aby lodě s právem plavit se pod jejich vlajkou měly dostatečnou a efektivní posádku s ohledem na zásady bezpečného obsazení přijatými IMO.

Přenesení pravomocí

18.  Státy vlajky zmocňující uznané subjekty, aby jednaly jejich jménem při provádění prohlídek, kontrol, vydávání osvědčení a dokumentů, označování lodí a dalších statutárních činností požadovaných podle úmluv IMO, musí regulovat tato zmocnění v souladu s nařízením SOLAS XI-1/1 s cílem:

   1) určit, že uznaný subjekt má dostatečné technické, manažerské a výzkumné zdroje pro naplnění úkolů, které mu byly svěřeny, v souladu s minimálními normami pro uznané subjekty jednající jménem správy definované v příslušném usnesení IMO(20),
   2) mít jako základ formální písemnou dohodu mezi správou a uznaným subjektem, která bude minimálně zahrnovat prvky definované v příslušném usnesení IMO(21) nebo podobné právní úpravy a která se může zakládat na vzorové dohodě ohledně zplnomocnění uznaných subjektů jednajících jménem správy(22),
   3) vydat konkrétní instrukce pro činnosti, které je nutné učinit v případě, že loď je shledána nezpůsobilou pro vyplutí na moře bez ohrožení lodi nebo osob na palubě nebo podle zjištění představuje nepřiměřené riziko poškození mořského životního prostředí,
   4) poskytnout uznanému subjektu veškeré příslušné nástroje vnitrostátního práva a jeho výkladu, které uvedou v platnost ustanovení úmluv nebo stanoví, zda standardy správy překračují v jakémkoli směru požadavky úmluvy, a
   5) vyžadovat, aby uznaný subjekt zachovával záznamy, které poskytnou správě údaje na pomoc při výkladu nařízení úmluv.

19.  Státy vlajky nominující inspektory za účelem provádění prohlídek a inspekcí jejich jménem musí příslušně regulovat tyto nominace v souladu s pokyny v odstavci 18, a zejména pododstavcích 3 až 4.

20.  Stát vlajky musí zřídit program dohledu s dostatečnými zdroji pro sledování či pro komunikaci s uznanými subjekty nebo se takového programu účastnit, aby zajistil úplné naplňování svých mezinárodních závazků tím, že:

   1) uplatní své pravomoci při provádění doplňkových prohlídek k zajištění toho, aby lodě s právem plavit se pod jeho vlajkou fakticky splňovaly závazné nástroje IMO,
   2) bude provádět doplňkové prohlídky, které považuje za nutné, k zajištění toho, aby lodě s právem plavit se pod jeho vlajkou naplňovaly všechny vnitrostátní požadavky, které doplňují požadavky úmluvy IMO, a
   3) poskytne pracovníky dobře obeznámené s pravidly a nařízeními státu vlajky a uznaných subjektů a disponibilní pro provádění účinného dohledu nad uznanými subjekty v terénu.

Prosazování

21.  Státy vlajky musí učinit nezbytná opatření pro zajištění dodržování mezinárodních pravidel a norem loděmi s právem plavit se pod jejich vlajkou a subjekty a osobami v jejich soudní pravomoci tak, aby zajišťovaly soulad se svými mezinárodními závazky. Takové opatření by mělo mezi jiným zahrnovat:

   1) zákaz vyplutí pro lodě s právem plavit se pod jejich vlajkou, dokud tyto lodě nesplňují požadavky mezinárodních pravidel a norem,
   2) pravidelnou kontrolu lodí s právem plavit se pod jejich vlajkou k ověření toho, že současný stav lodi a její posádky je v souladu s osvědčeními, která mu byla udělena,
  3) to, že během pravidelných kontrol uvedených v pododstavci 2 inspektor zajistí, aby námořníci určení na lodě byli seznámeni:
   3. 1 se svými konkrétními povinnostmi, a
   3. 2 s uspořádáním lodi, instalacemi, vybavením a postupy,
   4) zajištění toho, aby osádka lodi jako celek dokázala účinně koordinovat svoji činnost v případě nouze při provádění funkcí nezbytných pro bezpečnost nebo zabránění či snížení znečištění,
   5) umožnění dostatečně přísných trestů ve vnitrostátních zákonech a nařízeních s cílem odrazovat od porušování mezinárodních pravidel a norem loděmi s právem plavit se pod jejich vlajkou,
   6) zahájení řízení – po ukončení vyšetřování – proti lodím s právem plavit se pod jejich vlajkou, které porušily mezinárodní pravidla a normy bez ohledu na to, kde k porušení došlo,
   7) umožnění dostatečně přísných trestů ve vnitrostátních zákonech a nařízeních s cílem odrazovat od porušování mezinárodních pravidel a norem osobami, které jsou držiteli osvědčení nebo potvrzení v jejich pravomoci, a
   8) zahájení řízení – po ukončení vyšetřování – proti osobám s osvědčeními a souhlasy, které porušily mezinárodní pravidla a normy bez ohledu na to, kde k porušení došlo.

22.  Stát vlajky musí zvážit vypracování a provedení vhodného kontrolního a programu na sledování pro:

   1) provedení okamžitých a důkladných vyšetření nehod a předat příslušné zprávy IMO,
   2) umožnění sběru statistických údajů, aby mohly být prováděny analýzy trendů pro identifikaci problémových oblastí a
   3) umožnění včasné reakce na nedostatky a údajné mimořádné události znečišťování oznámené státy přístavu nebo pobřežními státy.

23.  Navíc musí stát vlajky:

   1) zajistit soulad s příslušnými nástroji IMO prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů,
   2) poskytnout dostatek kvalifikovaných pracovníků pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů uvedených v pododstavci 15.1, včetně pracovníků pro provádění vyšetřování a prohlídek,
   3) poskytnout dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků státu vlajky pro šetření mimořádných událostí, kdy lodě s právem plavit se pod jeho vlajkou byly zadrženy státy přístavu,
   4) poskytnout dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků státu vlajky pro šetření mimořádných událostí, kdy je zpochybněna státy přístavu platnost osvědčení nebo souhlasu nebo způsobilosti osob, které jsou držiteli osvědčení nebo povolení vydaného v jeho pravomoci, a
   5) zajistit školení a dohled nad aktivitami inspektorů a vyšetřovatelů státu vlajky.

24.  Je-li stát informován o tom, že loď s právem plavit se pod jeho vlajkou je zadržena státem přístavu, musí stát vlajky dohlížet na příslušná nápravná opatření zaměřená na okamžité uvedení dotčené lodi v soulad s příslušnými mezinárodními úmluvami.

25.  Stát vlajky nebo uznaný subjekt jednající jeho jménem vydá nebo potvrdí mezinárodní osvědčení lodi až poté, co určí, že loď splňuje všechny uplatnitelné požadavky.

26.  Stát vlajky vydá mezinárodní osvědčení způsobilosti nebo souhlas pro osobu až poté, co určí, že tato osoba splňuje všechny uplatnitelné požadavky.

Inspektoři státu vlajky

27.  Stát vlajky musí definovat a zdokumentovat, povinnosti, pravomoci a vzájemné vztahy mezi všemi pracovníky, kteří řídí, provádějí a ověřují práci týkající se bezpečnosti a ovlivňující bezpečnost a zabránění znečišťování.

28.  Pracovníci odpovědní za kontrolu nebo za provádění prohlídek, kontroly a auditu na lodích a u posádek spadajících pod příslušné povinné nástroje IMO by minimálně měli mít:

   1) příslušnou kvalifikaci z námořních nebo plavebních institucí a odpovídající námořní zkušenost jako certifikovaný lodní důstojník, který je nebo byl držitelem platného osvědčení způsobilosti STCW II/2 nebo III/2 a technické znalosti o lodích a jejich provozování od doby, kdy získali své osvědčení způsobilosti, nebo
   2) státem uznávaný titul či jeho ekvivalent z instituce terciárního vzdělávání v příslušné oblasti strojírenství nebo přírodních věd.

29.  Pracovníci kvalifikovaní podle odst. 28(1) musí mít za sebou alespoň tři roky služby na moři jako důstojník na palubě nebo ve strojovně.

30.  Pracovníci kvalifikovaní podle odst. 28(2) musí mít alespoň tři roky služby v příslušné funkci.

31.  Kromě toho tito pracovníci musí mít odpovídající praktické a teoretické znalosti o lodích, jejich provozu a ustanoveních příslušných vnitrostátních a mezinárodních nástrojů nezbytných pro vykonávání jejich povinností jako inspektorů státu vlajky získaných v dokumentovaných školicích programech.

32.  Další pracovníci pomáhající při této práci musí mít vzdělání, školení a dohled odpovídající úkolům, k jejichž plnění jsou oprávněni.

33.  Předcházející příslušné zkušenosti v oboru musí být považovány za výhodu, v případě osob bez předchozí praxe musí poskytnout správa příslušné školení v terénu.

34.  Státy vlajky mohou akreditovat inspektory pomocí formalizovaného detailního školicího programu, který poskytuje stejný standard znalostí a schopností vyžadovaných v odstavcích 29 až 32.

35.  Stát vlajky musí provést dokumentovaný systém pro kvalifikaci pracovníků a průběžnou aktualizaci jejich znalostí odpovídající jejich úkolům, které jsou zmocněni plnit.

36.  V závislosti na funkci/cích, které mají plnit, musí kvalifikace zahrnovat:

   1) znalosti o příslušných mezinárodních a vnitrostátních pravidlech a nařízeních pro lodě, jejich společnosti, posádky, náklad a jejich provoz,
   2) znalosti o postupech používaných při výkonu prohlídek, certifikací, inspekcí, vyšetřování a dohledu,
   3) pochopení cílů a záměrů mezinárodních a vnitrostátních nástrojů zabývajících se námořní bezpečností a ochranou mořského životního prostředí a souvisejících programů,
   4) pochopení externích i interních procesů na palubě i na břehu,
   5) profesionální kvalifikaci nezbytnou pro provádění zadaných úkolů účinně a efektivně,
   6) plná pozornost bezpečnosti za všech okolností, a to i pro vlastní bezpečnost, a
   7) vyškolení nebo zkušenosti z různých úkolů, které mají být plněny, a je-li to možné, i ve funkcích, které mají být hodnoceny.

37.  Stát vlajky musí vydat identifikační dokument pro inspektora pro provádění jeho úkolů.

Vyšetřování státu vlajky

38.  Vyšetřování musí být provedeno po nehodě na moři nebo mimořádné události znečištění. Vyšetřování nehody musí být prováděno příslušně kvalifikovanými vyšetřovateli s pravomocí v záležitostech spojených s nehodou. Stát vlajky musí být přípraven poskytnout pro tento účel kvalifikované vyšetřovatele bez ohledu na to, kde k nehodě nebo mimořádné události došlo.

39.  Stát vlajky musí zajistit, aby měli jednotliví vyšetřovatelé pracovní znalosti a praktické zkušenosti v předmětných oblastech týkajících se jejich běžných povinností. Kromě toho zajistí stát vlajky v případě nutnosti na pomoc jednotlivým vyšetřovatelům při plnění povinností překračujících jejich běžné povinnosti přístup k nezbytným znalostem v následujících oblastech:

   1) navigace a nařízení pro případ srážky,
   2) nařízení státu vlajky pro osvědčení způsobilosti,
   3) příčiny znečištění moří,
   4) techniky pohovorů,
   5) shromažďování důkazů, a
   6) vyhodnocování dopadů lidského prvku.

40.  Nehody, kde dojde k úrazu osoby vyžadující tři nebo více dnů pracovní neschopnosti a úmrtí v důsledku pracovní nehody a nehody lodi státu vlajky musí být vyšetřeny a výsledky vyšetřování zveřejněny.

41.  Nehody na lodích musí být vyšetřeny a výsledky zveřejněny v souladu s příslušnými úmluvami IMO a pokyny zpracovanými IMO(23). Zpráva o vyšetřování musí být zaslána IMO společně s poznámkami státu vlajky v souladu s pokyny uvedenými výše.

Hodnocení a inspekce

42.  Státy vlajky musí pravidelně vyhodnocovat svůj výkon v provádění správních procesů, postupů a zdrojů nezbytných pro naplnění jejich závazků vyžadovaných úmluvami, jejichž jsou smluvní stranou.

43.  Opatření pro hodnocení výkonu států vlajky mohou mimo jiné zahrnovat počty zadržení v rámci státní přístavní inspekce, výsledky kontrol státu vlajky, statistiky nehod, komunikační a informační procesy, roční statistiky ztrát (s výjimkou celkových konstrukčních ztrát (CTL)) a další výkonové ukazatele nezbytné k určení, zda personál, zdroje a správní postupy odpovídají tomu, aby stát vlajky naplnil své závazky.

44.  Opatření mohou zahrnovat pravidelnou kontrolu následujícího:

   1) poměru ztrát flotily a nehod pro identifikaci trendů ve vybraných časových úsecích,
   2) počtu ověřených případů zadržených lodí ve vztahu k velikosti flotily,
   3) počtu ověřených případů nezpůsobilosti nebo pochybení osob, které jsou držiteli osvědčení nebo souhlasů vydaných v jeho pravomoci,
   4) reakcí na zprávy o nedostatcích nebo zásazích státu přístavu,
   5) vyšetřování závažných nehod a poučení z nich,
   6) finančních, technických a dalších vyčleněných zdrojů,
   7) výsledků inspekcí, prohlídek a kontrol lodí ve flotile,
   8) vyšetřování pracovních nehod,
   9) počtu mimořádných událostí a porušení podle MARPOL 73/78 v platném znění, a
   10) počtu pozastavení nebo odejmutí osvědčení, schválení, souhlasů atd.

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ KRITÉRIA PRO INSPEKTORY STÁTŮ VLAJKY

(jak je uvedeno v článku 8)

1.  Inspektoři musí být zmocněni k provádění prohlídek uvedených v této směrnici příslušným orgánem členského státu.

2.  Inspektoři musí mít dostačující odborné znalosti a praktické zkušenosti s loděmi, jejich provozováním a o ustanoveních příslušných vnitrostátních a mezinárodních požadavků. Tyto znalosti a zkušenosti musí být získány v dokumentovaných školících programech.

3.  Inspektoři musí minimálně buď:

   1) mít diplom vyžadovaný zákonem pro výkon funkce palubního důstojníka nebo strojního důstojníka plavidla z plavební nebo námořní instituce, prokázat nejméně tříletou praxi jako důstojník na palubě plavidla nebo jednoletou praxi na palubě plavidla a další dva roky u příslušného orgánu členského státu jako čekatel na funkci inspektora státu vlajky nebo být držitelem platného osvědčení způsobilosti STCW II/2 nebo III/2, nebo
   2) absolvovat zkoušku uznávanou příslušným orgánem v oboru stavba lodí, strojní inženýr nebo lodní inženýr a pracovat v námořním oboru v této profesi alespoň tři roky, nebo jeden rok doplněný dvouletou praxí u příslušného orgánu členského státu jako čekatel na funkci inspektora státu vlajky; nebo
   3) mít příslušný univerzitní titul nebo odpovídající vzdělání a být vyškolen a kvalifikován ve školicím institutu pro inspektory a pracovat alespoň dva roky u příslušného orgánu členského státu jako čekatel na funkci inspektora státu vlajky.

4.  Inspektoři způsobilí podle odst. 3 bodu (1) a odst. 3 bodu (2) musejí disponovat technickými znalostmi o lodích a jejich provozu po dobu od získání osvědčení způsobilosti nebo kvalifikace.

5.  Inspektoři způsobilí podle odst. 3 bodu (3) musí mít stejnou úroveň znalostí a schopností jako inspektoři způsobilí podle odst. 3 bodu (1) a 3 bodu (2).

6.  Inspektoři musí být schopni komunikovat ústně i písemně s námořníky v jazyce nejběžněji na moři užívaném.

7.  Inspektoři nesmí mít obchodní, osobní nebo rodinný zájem jakéhokoliv druhu na lodi, kterou kontrolují, na jejím personálu, příkazci, společnosti, dopravci nebo nájemci ani žádné nevládní organizací provádějící statutární nebo klasifikační dohled nebo vydávající osvědčení lodí.

8.  Inspektoři, kteří nesplňují shora uvedená kritéria, mohou být také přijati, pokud byli zaměstnáni příslušným orgánem a ke dni přijetí této směrnice prováděli statutární dohled nebo státní přístavní inspekci a pokud tento stát přístavu přijal Pařížský protokol o kontrole lodí státem přístavu.

PŘÍLOHA III

POKYNY PRO NÁSLEDNÉ AKCE U LODÍ ZADRŽENÝCH STÁTEM PŘÍSTAVU

(jak je uvedeno v článku 6)

1.  ZADRŽENÍ STÁTEM PŘÍSTAVU

1.  Kdykoli je příslušný orgán členského státu (dále jen stát vlajky) informován, že loď pod jeho vlajkou byla zadržena jiným státem přístavu, musí dohlížet na příslušná nápravná opatření s cílem zajistit soulad lodi s příslušnými nařízeními a mezinárodními úmluvami. Za vhodná jsou považována níže uvedená opatření; tento seznam nebrání přijetí obdobných nebo doplňkových opatření, pokud jsou v souladu s cíly a prostředky této směrnice.

2.  OKAMŽITÉ KROKY

1.  Jakmile je stát vlajky informován o zadržení, musí kontaktovat společnost (společnost pro účely ISM) a stát přístavu, aby v nejvyšší možné míře zjistil veškeré okolnosti zadržení.

2.  Na základě těchto informací musí stát vlajky zvážit, jaké okamžité kroky udělat k tomu, aby byla loď uvedena v soulad. Může dojít k závěru, že některé nedostatky mohou být okamžitě napraveny a potvrzeny státem přístavu (např. záchranný člun, který potřebuje údržbu). V takových případech si stát vlajky musí vyžádat potvrzení státu přístavu, že nedostatky byly napraveny.

3.  U závažnějších nedostatků, zejména konstrukčních a dalších, které podléhají certifikaci vydané státem vlajky nebo uznaným subjektem, musí stát vlajky vyžadovat zvláštní doplňkovou inspekci jedním ze svých inspektorů nebo jmenovat inspektora nebo jmenovat inspektora uznaného subjektu, aby kontrolu provedl jeho jménem. V počátku by se měla tato inspekce soustředit na oblasti, ve kterých zaznamenal nedostatky stát přístavu. Pokud to stát vlajky nebo inspektor uznaného subjektu uzná za nezbytné, může být inspekce rozšířena na plnohodnotnou novou kontrolu oblastí, kterých se týkají příslušná statutární osvědčení.

4.  V případech, kdy uznaný subjekt provedl inspekci podle odstavce 3 výše, musí jeho inspektor podat zprávu státu vlajky o podniknutých krocích a stavu lodi po inspekci, aby stát vlajky mohl určit, jaké další kroky jsou případně nezbytné.

5.  Pokud byla i inspekce státu přístavu pozastavena podle čl. 9 odst. 4 směrnice 95/21/ES nebo čl. 13 odst. 5 směrnice 2007/.../ES [o státní přístavní inspekci], musí stát vlajky zajistit novou kontrolu lodi a osvědčení pro oblasti, kde byly zjištěny nedostatky státem přístavu, nebo pro jiné oblasti, kde jsou následně zjištěny nedostatky. Stát vlajky musí tuto kontrolu sám provést nebo vyžádat si úplnou zprávu uznaného inspektora z uznaného subjektu, a v případě nutnosti i potvrzení, že byl proveden dostatečný dohled a všechny nedostatky byly napraveny. Pokud bude uspokojen, musí stát vlajky potvrdit státu přístavu, že loď splňuje požadavky příslušných nařízení a mezinárodních úmluv.

6.  V případech nejzávažnějších porušení nařízení a mezinárodních úmluv musí stát vlajky vždy vyslat k provedení dohledu při inspekcích a kontrolách uvedených v odstavcích podle odstavců 3 až 5 svého inspektora, nikoli inspektora z uznaného subjektu.

7.  Pokud se nepoužije odstavec 10, požaduje stát vlajky, aby byla přijata nápravná opatření ze strany společnosti s cílem uvést loď do souladu s příslušnými nařízeními a mezinárodními úmluvami před povolením k vyplutí lodi z přístavu, kde bylo zadrženo (kromě opravných kroků vyžadovaných státem přístavu). Pokud nebude takový nápravný krok učiněn, budou příslušná osvědčení odebrána.

8.  Stát vlajky musí zvážit, do jaké míry nedostatky zaznamenané státem přístavu a zjištěné na základě inspekce/dohledu státu vlajky vykazují selhání systému řízení bezpečnosti lodi a společnosti. V případě nutnosti musí stát vlajky zajistit nový audit lodi a/nebo společnosti a ve spojení se státem přístavu zvážit, zda tyto nové audity mají být provedeny před tím, než bude lodi umožněno opustit přístav, kde byla zadržena.

9.  Stát vlajky se musí vždy spojit se státem přístavu a spolupracovat s ním, aby napomohl zajistit nápravu zjištěných nedostatků a reagovat co nejrychleji na žádosti o objasnění ze strany státu přístavu.

10.  Pokud nelze nedostatky napravit v přístavu zadržení a stát přístavu v souladu s čl. 11 odst. 1 směrnice 95/21/ES nebo čl. 15 odst. 1 směrnice 2007/.../ES [o státní přístavní inspekci] povolí lodi odplout na opravu do doku, domluví se stát vlajky se státem přístavu na podmínkách, za kterých může být tato plavba uskutečněna, a potvrdí tyto podmínky písemně.

11.  Pokud loď nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 10 výše nebo nedopluje do dohodnutého doku k opravě, musí stát vlajky okamžitě vyžadovat vysvětlení od společnosti a zvážit odebrání osvědčení lodi. Kromě toho musí při první vhodné příležitosti provést stát vlajky další dohled.

12.  Pokud se stát vlajky z dostupných informací domnívá, že zadržení je neoprávněné, musí své pochyby oznámit státu přístavu a spojit se se společností s cílem zvážit, zda využít postup odvolání platný ve státě přístavu.

3.  NÁSLEDNÉ KROKY

1.  V závislosti na závažnosti zjištěných nedostatků a na okamžitých následných krocích musí stát vlajky dále zvážit provedení dalšího dohledu nad lodí poté, co byla propuštěna ze zadržení. Další dohled musí zahrnovat vyhodnocení účinnosti systému řízení bezpečnosti. Doporučuje se, aby další dohled nad lodí provedl stát vlajky do [6] týdnů po obdržení informace o zadržení. Tento dodatečný dohled musí být proveden na náklady společnosti. Pokud má stát vlajky provést statutární dohled na lodi do [3] měsíců, může zvážit odložení dodatečného dohledu do tohoto termínu.

2.  Kromě toho musí stát vlajky zvážit, zda by měl být proveden nový audit příslušné společnosti. Stát vlajky by měl prověřit i inspekční záznamy dalších lodí, za které odpovídá stejná společnost, aby zjistil, zda ve flotile společnosti nedochází k podobným selháním.

3.  Pokud dojde v předcházejících 2 letech k oprávněnému zadržení lodi více než jednou, musí být následná akce naléhavější a v každém případě musí být státem vlajky proveden do [4] týdnů od okamžiku, kdy se stát vlajky o zadržení dozví, další dohled.

4.  Pokud zadržení vede i k zákazu lodi v souladu s čl. 7b směrnice 95/21/ES nebo čl. 10 směrnice 2007/.../ES [o státní přístavní inspekci], musí stát vlajky provést další dohled a učinit všechny nezbytné kroky, aby zajistil, že společnost uvede loď do plného souladu se všemi příslušnými úmluvami a nařízeními. Když je spokojen, stát vlajky musí poskytnout společnosti doklad v tomto smyslu.

5.  Ve všech případech musí stát vlajky zvážit, jaký právní postup včetně pokut, které musí být dostatečně důrazné, aby odrazovaly od porušování předpisů Společenství a mezinárodních předpisů, by mohl být proti společnosti zvolen. V případě lodi soustavně neplnící požadavky nařízení Společenství a mezinárodních úmluv musí stát vlajky zvážit, jaké další sankce budou nezbytné, včetně vyškrtnutí lodi ze svého rejstříku.

6.  Po dokončení nápravných opatření, která uvedou loď do souladu s mezinárodními úmluvami a s nařízeními Společenství, musí stát vlajky zaslat IMO a Komisi zprávu, která je sestavena v souladu s SOLAS 74 v platném znění, kapitola I, nařízení 19(d) a odstavec 5.2 usnesení IMO A.787(19) v platném znění v případě zprávy pro IMO a která obsahuje dodatečné informace vztahující se k ustanovením týkajícím se Společenství v případě zprávy pro Komisi.

4.  DALŠÍ DOHLED

1.  Další dohled uvedený shora musí zahrnovat dostatečné prozkoumání následujících oblastí k tomu, aby uspokojilo inspektora státu vlajky v tom, že loď, její vybavení a její posádka splňují veškerá nařízení a mezinárodní úmluvy, které se na ně vztahují:

- osvědčení a dokumenty,

- konstrukce trupu a vybavení,

- podmínky přidělování nákladové značky,

- hlavní stroje a systémy,

- čistota strojovny,

- zařízení pro záchranu života,

- protipožární bezpečnost,

- navigační zařízení,

- manipulace s nákladem a zařízení,

- radiové vybavení,

- elektrické zařízení,

- zabránění znečištění,

- životní a pracovní podmínky,

- obsazení,

- certifikace posádky,

- bezpečnost cestujících,

- provozní požadavky, včetně komunikace posádek, cvičení, školení a provozu na můstku a ve strojovně a bezpečnosti.

2.  Musí zahrnovat nejenom příslušné body pro rozšířený dohled vymezený v [příloze V směrnice 95/21/ES nebo v části C přílohy VIII směrnice 2007/…/ES [o státní přístavní inspekci]. Inspektoři státu vlajky nesmí opominout v případě nutnosti zahrnutí funkčních testů položek, jako jsou záchranné čluny a jejich spouštění, hlavní a doplňkové systémy, poklopy únikových východů a hlavní systémy elektrického napájení a podlodí.

(1) Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 195.
(2) Úř. věst. C 229, 22.9.2006, s. 38.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 29.března 2007.
(4) Úř. věst. L …
(5) Úř. věst. L 144, 15.5.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/75/ES (Úř. věst. L 190, 30.7.2003, s. 6).
(6) Úř. věst. L ...
(7) Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1891/2006 (Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 1).
(8) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(9) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 93/2007 (Úř. věst. L 22, 31.1.2007, s. 12).
(10) Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 33.
(11) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 19.
(12) Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10.
(13) Úř. věst. L 157, 7.7.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/84/ES (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 53).
(14)* Pozn. pro Úř. věst.: Doplňte, prosím, číslo.
(15) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s.11.
(16) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná v roce 2003 Aktem o přistoupení.
(17) Tyto přílohy budou naplněny při příležitosti MSC 80 (květen 2005). Závazků států vlajky se týkají pouze přílohy 1, 2 a 5.
(18) ST/ESCAP/1076.
(19) Nařízení I/2, I/9, I/10 a I/11 úmluvy STCW z roku 1978 v platném znění.
(20) Příloha 1 usnesení A.739(18) "Pokyny pro zplnomocňování subjektů jednajících jménem správy".
(21) Příloha 2 usnesení A.739(18) "Pokyny pro zplnomocňování subjektů jednajících jménem správy".
(22) MSC/Circ.710 – MEPC/Circ.307.
(23) Viz Předpis pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí přijatý organizací jako usnesení A.849(20) ve znění usnesení A.884(21).

Právní upozornění - Ochrana soukromí