Evropský parlament,

-   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244(1999) ze dne 10. června 1999,

-   s ohledem na zprávu zmocněnce generálního tajemníka OSN pro revizi standardů o celkovém přezkoumání provádění standardů, která byla dne 7. října 2005 předložena Radě bezpečnosti OSN,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, obsažené v prohlášení jejího předsedy ze dne 24. října 2005, podpořit návrh generálního tajemníka, aby byly zahájeny rozhovory o statusu Kosova,

-   s ohledem na skutečnost, že dne 14. listopadu 2005 byl pan Martti Ahtisaari jmenován zvláštním vyslancem generálního tajemníka Organizace spojených národů pro stanovení budoucího statusu Kosova,

-   s ohledem na prohlášení kontaktní skupiny (Spojené království, Francie, Německo, Itálie, Spojené státy a Rusko) ze dne 31. ledna 2006, které kladou důraz na specifičnost kosovské otázky – jež vychází podle zmíněného prohlášení z rozpadu Jugoslávie a z následných konfliktů, etnických čistek a událostí, k nimž došlo v roce 1999, a také z dlouhého období správy mezinárodních společenství podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244(1999) – a vyzývají k tomu, aby bylo rychle nalezeno řešení, neboť je to nejlepší postup, který je možné zvolit,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedaní Evropské rady konané ve dnech 14.–15. prosince 2006, v nichž je vyjádřena plná podpora úsilí pana Marttiho Ahtisaariho o vyřešení otázky statusu a potvrzena ochota Unie hrát významnou úlohu při realizaci budoucího řešení,

-   s ohledem na závěrečnou zprávu zvláštního vyslance o budoucím statusu Kosova a celkový návrh na řešení statusu Kosova ze dne 26. března 2007,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0067/2007),

A.   vzhledem k tomu, že hlavní zásady pro vyřešení statusu Kosova přijaté kontaktní skupinou dne 7. října 2005 kladou důraz na to, že řešení nalezené v rámci jednání by mělo být mezinárodní prioritou a že vyjednávání nemůže být po zahájení pozastaveno a musí být dovedeno do konce; vzhledem k tomu, že tyto zásady jasně stanovují, že se nelze vrátit do situace před březnem 1999, že Kosovo nemůže být žádným způsobem rozděleno, nebo sloučeno s jinou zemí nebo její částí,

B.   vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Kosova bylo v devadesátých letech vystaveno soustavnému násilí a represím, které v roce 1999 vyústily v masové vyhánění civilních obyvatel, což v v návaznosti na zásah NATO vedlo k intervenci Rady bezpečnosti OSN, která nad tímto územím zřídila mezinárodní civilní a bezpečnostní dohled; vzhledem k tomu, že tím vznikla v mezinárodním právu bezprecedentní situace,

C.   vzhledem k tomu, že události z března 2004, které je třeba odsoudit, jsou dokladem toho, že v Kosovu přetrvává napětí mezi Albánci a Srby a že je nutné nalézt řešení, které zajistí práva obou etnik a dalších etnických skupin v souladu s uveřejněnými stanovisky Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rady Evropy a dalších organizací, které působí v oblasti ochrany menšin,

D.   vzhledem k tomu, že určení budoucího statusu Kosova přispěje k jeho hospodářskému rozvoji, vzniku vyspělé politické vrstvy a rozvoji tolerantní, nesegregační společnosti v této oblasti,

E.   vzhledem k tomu, že navzdory četné řadě rozhovorů nebylo bohužel nalezeno žádné řešení přijatelné pro obě strany, a bera na vědomí skutečnost, že zvláštní vyslanec OSN předložil kontaktní skupině a generálnímu tajemníkovi OSN návrhy na řešení otázky;

F.   vzhledem k tomu, že definitivní řešení nemůže být diktováno pod hrozbou radikalizace v Kosovu nebo v Srbsku, nýbrž musí být výsledkem řešení, které zohlední zájmy všech zúčastněných stran,

G.   vzhledem k tomu, že další prodlení, pokud jde o určení statusu Kosova, by mohlo mít negativní dopad na již tak velmi křehkou a napjatou situaci,

H.   vzhledem k tomu, že události v roce 1999, dlouhotrvající provizorní mezinárodní správa a vznik a postupná konsolidace prozatímních orgánů samosprávy Kosova vytvořily výjimečnou situaci, v jejímž důsledku se začlenění Kosova do Srbska jeví jako dosti nereálné;

I.   vzhledem k tomu, že vztahy mezi Kosovem a Srbskem by měly být s ohledem na úzké kulturní, náboženské a hospodářské vazby v zájmu všech obyvatel Kosova a Srbska dále rozvíjeny v duchu partnerství a dobrých sousedských vztahů;

J.   vzhledem k tomu, že nedůvěra mezi různými etnickými skupinami, trvající nestabilní situace a potřeba dále rozvíjet a konsolidovat v Kosovu demokratické, multietnické orgány i nadále vyžadují v dohledné budoucnosti mezinárodní přítomnost,

K.   vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství by mělo i nadále investovat do vzdělání, zejména s ohledem na obtížné úkoly, se kterými se bude potýkat mladá generace v Kosovu,

L.   vzhledem k tomu, že kvůli strategické poloze Kosova musí hrát Evropská unie ústřední úlohu při monitorování, jak je řešení otázky statusu Kosova uplatňováno, poskytovat příslušné záruky a napomáhat jeho prosazování, stejně jako při pomoci se zakládáním a konsolidací demokratických institucí v Kosovu, přičemž Parlament by měl uplatňovat své povinnosti v oblasti monitorování,

M.   vzhledem k tomu, že účast EU však musí být v rámci řešení podmíněna splněním jistých minimálních požadavků,

N.   vzhledem k tomu, že definitivní řešení statusu musí být slučitelné s požadavky EU, tj. mělo by stanovit ústavní rámec, který je slučitelný s evropskými perspektivami Kosova, a mělo by Unii umožnit, aby využila širokou škálu nástrojů, které má k dispozici,

1.   podporuje postup, který vede OSN a jehož cílem je určit konečný status Kosova, a úsilí o ustanovení realizovatelného rámce, který zajistí stabilitu a ochranu všech komunit v Kosovu a dlouhodobý nezávislý hospodářský a sociální rozvoj; podporuje komplexní návrh pro urovnání otázky statusu Kosova, který předložil M. Ahtisaari, a zastává názor, že svrchovanost, nad níž dohlíží mezinárodní společenství, je nejlepším způsobem, jak zajistit splnění těchto cílů; a očekává, že na tomto základě přijme Rada bezpečnosti OSN rychle novou rezoluci, která nahradí rezoluci č. 1244(1999);

2.   zastává názor, že jediné trvale udržitelné řešení statusu Kosova je takové, které:

3.   domnívá se, že veškerá ustanovení týkající se budoucího statusu Kosova musí být v souladu s mezinárodním právem;

4.   vyjadřuje naději, že v Srbsku se brzy podaří sestavit silnou a jednoznačně proevropskou vládu, která bude upřímně a pozitivně usilovat o nalezení řešení otázky statusu Kosova; zdůrazňuje, že taková vláda je rovněž nezbytná pro plnou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a za těchto podmínek umožní opětovně zahájit jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Srbskem a Evropskou unií, která povedou až k jejímu uzavření;

5.   domnívá se, že definitivní řešení by mělo zahrnovat mimo jiné následující aspekty:

6.   zdůrazňuje, že kosovské řešení nevytvoří v mezinárodním právu žádný precedens, protože Kosovo bylo od roku 1999 pod správou OSN a ustanovení o tom, že je třeba řešit otázku konečného statusu Kosova, bylo obsaženo již v rezoluci Rady bezpečnosti č. 1244(1999); soudí proto, že situace ohledně Kosova není srovnatelná se situací v jiných regionech, v nichž došlo ke konfliktu a které nejsou pod správou OSN;

7.   zdůrazňuje, že dohoda o budoucnosti Kosova musí také obsahovat konkrétní institucionální opatření pro Kosovskou Mitrovicu, která by plně zaručila práva a bezpečnost srbské komunity, aniž by se tím porušila jednota Kosova; domnívá se, že na tato opatření by mělo přímo dohlížet mezinárodní společenství, přičemž by je konzultovalo s Bělehradem; připomíná však Srbsku, že tato činnost v Kosovu vyžaduje spolupráci Srbska při realizaci definitivního řešení statusu Kosova;

8.   vítá proto skutečnost, že podle Ahtisaariho návrhu má být srbské komunitě i ostatním komunitám přiznána rozsáhlá autonomie včetně vysokého stupně autonomie obcí v souladu s evropskými zásadami subsidiarity a samosprávy;

9.   je toho názoru, že mezinárodní společenství by mělo co nejvíce zaměřit svou přítomnost na pomoc místním úřadům při:

10.   domnívá se proto, že přestože by se na mezinárodní přítomnosti v Kosovu měl podílet počet pracovníků odpovídající daným úkolům, neměla by tato přítomnost vést ke vzniku paralelní správy ani kopírovat současnou správu pod vedením OSN;

11.   zdůrazňuje, že mezinárodní společenství musí disponovat přímými pravomocemi ke zjednání nápravy a v omezených případech substitučními pravomocemi v klíčových oblastech jako:

12.   zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí na podporu návratu uprchlíků a vnitřních uprchlíků v celém Kosovu; zdůrazňuje, že klíčem k tomu, aby se tyto osoby mohly navrátit trvale, jsou pracovní příležitosti a že prioritou se musí nyní stát udržitelný hospodářský rozvoj; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost vyžadují jiní než srbští a albánští uprchlíci, například Romové a Aškalové, včetně Romů žijících v táborech pro vnitřní uprchlíky v Kosovské Mitrovici;

13.   souhlasí s tím, že je zapotřebí spravedlivý vzdělávací systém přístupný všem, který umožní romským a aškalským žákům částečné vzdělávání v romštině, a bude tak rozvíjet identitu a kulturu těchto menšinových skupin;

14.   zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou musí Rada bezpečnosti OSN hrát v  konečném rozhodnutí o budoucím statusu Kosova; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, zejména ty z nich, které jsou rovněž členy Rady bezpečnosti OSN, aby plně a aktivně podporovaly realistické řešení budoucího statusu Kosova;

15.   domnívá se, že zásadní význam pro budoucí činnost EU v Kosovu má také přijetí nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN a že pokud tato rezoluce nebude přijata, nemělo by se plánovat posilování zapojení EU;

16.   je přesvědčen, že vzhledem ke své ústřední úloze při realizaci řešení by Evropská unie měla mít rozhodují slovo, pokud jde o jeho konečné podmínky;

17.   domnívá se, že by se členské státy měly snažit zaujmout jednotné stanovisko ke Kosovu, a proto vyzývá Radu, aby usilovala o přijetí společného postoje k otázce statusu, v němž ujasní minimální požadavky na udržitelné řešení pro Kosovo slučitelné s požadavky EU;

18.   připomíná, že v souladu s článkem 19 Smlouvy o Evropské unii se očekává, že členské státy zastoupené v Radě bezpečnosti OSN budou tento společný postoj prosazovat a pravidelně informovat Radu o jednáních; rovněž požaduje, aby byl pravidelně informován Parlament;

19.   vyzývá členské státy EU, které jsou členy kontaktní skupiny, aby Radě a ostatním členských státům poskytovaly informace, jež mají k dispozici, a aby zlepšily koordinaci a spolupráci s nimi, neboť EU jako celek ponese mezinárodní odpovědnost a finanční břímě konečného řešení statusu Kosova;

20.   naléhavě žádá členské státy zastoupené v Radě bezpečnosti OSN, a zejména stálé členy, aby hrály konstruktivní úlohu, aby vynaložily úsilí a zajistily, aby obě zúčastněné strany jednaly pružně, a aby schválily jednoznačné a udržitelné řešení pro Kosovo, které se bude opírat o návrhy předložené zvláštním vyslancem, pokud možno se souhlasem obou stran;

21.   je připraven uvolnit další zdroje, které budou zapotřebí k financování budoucí činnosti EU v Kosovu s cílem realizovat řešení statusu Kosova a podpořit jeho evropskou perspektivu, jestliže:

22.   podporuje zřízení mise Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) v Kosovu, která přispěje k uplatňování řešení statusu v oblasti právního státu; domnívá se, že mise EBOP by měla mít k dispozici všechny nezbytné prostředky, aby mohla bezpečně uplatňovat své pravomoci a přijmout značnou odpovědnost, která na ni bude přenesena;

23.   připomíná, že finské předsednictví se v souvislosti s přijetím rozpočtu na rok 2007 jménem Rady zavázalo, že v průběhu plánování mise budou Parlamentu poskytovány podrobné informace o rozsahu, cílech a pravděpodobných finančních důsledcích operace, která by se případně chystala;

24.   zdůrazňuje, že Evropská unie je v Kosovu zastoupena jak styčnou kanceláří Komise, tak útvary generálního tajemníka Rady/vysokého představitele pro SZBP; vyzývá Radu, aby dále zvážila otázku racionalizace a zjednodušení své přítomnosti v Kosovu;

25.   je znepokojen způsobem, jakým bude řízen přechod od mise OSN pro přechodnou správu v Kosovu (UNMIK) k nové Mezinárodní civilní správě; připomíná misi UNMIK, že by měla působit v Kosovu až do doby, kdy bude nová správa připravena a schopna plného provozu; vyzývá OSN a EU, aby navrhly způsob, jak zabránit tomu, aby klíčové oblasti správy přicházely o další mezinárodní odborníky, zejména s ohledem na skutečnost, že prozatímní orgány kosovské samosprávy budou potřebovat čas a pomoc při přebírání určitých legislativních a výkonných pravomocí od mise UNMIK;

26.   naléhá na OBSE, aby i po vyřešení statusu Kosova zde nadále hrála významnou úlohu, zejména pokud jde o monitorování a ověřování volebního procesu; vyzývá v této souvislosti Radu i OBSE, aby zvýšily svou spolupráci v oblasti právního státu s jasným rozdělením úkolů, pokud jde o misi EBOP;

27.   vyjadřuje svou podporu tomu, že EU klade v období po vyřešení statusu Kosova důraz na soudnictví a právní stát a na to, že je třeba, aby předání pravomocí proběhlo hladce; vyzývá k jasnému a transparentnímu rozdělení úkolů a odpovědností mezi domácími kosovskými soudy a soudními orgány a plánovanou misí EU pro právo a pořádek; požaduje plnou odpovědnost a dodržování právního státu v oblasti věznic a jiných aktivit KFOR;

28.   upozorňuje kosovské orgány na to, že mezinárodní společenství od nich očekává, že

29.   zdůrazňuje v této souvislosti, že než budou skutečně pevně zakotveny a realizovány výše uvedené cíle, mezinárodní přítomnost v Kosovu bude zachována;

30.   je hluboce znepokojen nedávnými násilnými demonstracemi v Kosovu, které vážně ohrožují hladký průběh procesu vedoucího k nalezení mírového řešení budoucího statusu Kosova; vyzývá obě strany, aby byly co nejzdrženlivější a aby umožnily pokojné ukončení procesu vedoucího k vyřešení této otázky;

31.   dále připomíná kosovským orgánům, že jakmile bude otázka statusu Kosova definitivně vyřešena, občané Kosova budou požadovat vlastní vládu, která by řešila problémy ovlivňující jejich každodenní život a týkající se např. bezpečnosti, hospodářského rozvoje, korupce a organizovaného zločinu, zaměstnanosti, adekvátních veřejných služeb a všeobecné rovnosti před zákonem;

32.   vyzývá EU a kosovské orgány, aby spolupracovaly na vytvoření podmínek pro lepší hospodářský růst ve prospěch všech etnických komunit v Kosovu; opakuje, že je třeba vytvořit komplexní a realistický plán dlouhodobého hospodářského rozvoje, plně dodržovat základní zásady právního státu a vypracovat podrobnou a řádně podloženou protikorupční strategii;

33.   zdůrazňuje, že je třeba více podporovat rozvoj malých a středních podniků (MSP) na základě Evropské charty pro malé podniky, kterou Kosovo přijalo; vyzývá Komisi, aby zajistila přístup ke strukturálním fondům EU a lepší financování projektů týkajících se MSP a aby stanovila institucionální rámec, který bude rozvíjet spolupráci mezi Společenstvím a soukromým sektorem v Kosovu;

34.   naléhá na vedoucí představitele srbské komunity v Kosovu, aby uznali, že jejich zájmům lze lépe vyhovět v demokratickém, decentralizovaném a hospodářsky funkčním Kosovu, a aby se zapojili do procesu po stanovení řešení statusu Kosova, a zajistili tak, že ta ustanovení dohody, která jsou v jejich přímém zájmu, budou plně uplatňována;

35.   vyzývá srbskou vládu, aby uznala, že budoucnost spočívá ve vytvoření úzkých, průhledných vazeb s Kosovem v rámci prohloubené integrace regionu a společné perspektivy budoucího členství v EU;

36.   zdůrazňuje, že nalezení řešení problému budoucího statusu Kosova na základě konečných návrhů pana Ahtisaariho má obrovský význam pro stabilitu a další vývoj celého regionu; v této souvislosti vyzývá vlády všech sousedních států, aby k tomuto procesu pozitivně přispěly a respektovaly stávající státní hranice; podporuje dále názor, že řešení budoucího statusu Kosova bude v dlouhodobé perspektivě fungovat tehdy, pokud se Srbsko i Kosovo stanou součástí EU spolu se svými sousedy, protože budoucnost západního Balkánu spočívá v Evropské unii;

37.   znovu opakuje, že pevné zakotvení Kosova v rámci procesu stabilizace a přidružení kromě jiného posílí hospodářské vztahy Kosova s členskými státy a jejich sousedy na západním Balkáně a usnadní proces stabilizace v oblasti;

38.   vítá podepsání dohod o volném obchodu s Albánií, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Bosnou a Hercegovinou a s Chorvatskem; naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby tyto dohody plně prováděly a zajistily pokračování volného obchodu se Srbskem a Černou Horou;

39.   vyzývá Radu a Komisi, aby v rámci fáze stabilizace a v souladu se stávajícím vývojem jednání se sousedními zeměmi připravily dohodu o usnadnění vydávání víz pro Kosovo a přitom zohlednily zvláštní problémy, se kterými se Kosovo potýká, zejména nedostatek konzulárních úřadů v mnoha členských zemích a dosavadní používání pasů UNMIK;

40.   vyzývá kosovské a srbské orgány, aby plně spolupracovaly jak mezi sebou, tak i s ICTY na vydání údajných válečných zločinců;

41.   domnívá se, že zveřejnění zprávy pana Ahtisaariho by měla doprovázet rozsáhlá kampaň, která by dotčeným národům, včetně srbských občanů, jasně a objektivně vysvětlila podmínky navrženého řešení, a že Evropská unie musí klást důraz na to, že v Kosovu je možné mírové soužití; domnívá se, že pokud Kosovo bude uznávat práva většiny i menšiny, bude stabilní a bude prosperovat;

42.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, srbské vládě a prozatímním orgánům samosprávy Kosova, misi UNMIK, členům kontaktní skupiny, Radě bezpečnosti Organizace spojených národů a zvláštnímu vyslanci generálního tajemníka OSN pro stanovení budoucího statusu Kosova.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s.1.