Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení o budoucím financování Evropského společenství(1) ze dne 22. listopadu 1990 a o novém systému vlastních zdrojů pro Evropskou unii(2) ze dne 21. dubna 1994,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 94/728/ES, Euratom ze dne 31. října 1994, kterým se stanoví systém vlastních zdrojů Evropských společenství(3),

-   s ohledem na dokument ze dne 7. října 1998 nazvaný "Financování Evropské unie – zpráva Komise o fungování systému vlastních zdrojů" (KOM(1998)0560),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 1999o potřebě modifikovat a reformovat systém vlastních zdrojů Evropské unie(4),

-   s ohledem na své stanovisko ze dne 17. listopadu 1999 k návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000, kterým se stanoví systém vlastních zdrojů Evropských společenství(6),

-   s ohledem na zprávu Komise o provozování systému vlastních zdrojů (KOM(2004)0505) a na návrh Komise o novém rozhodnutí Rady o vlastních zdrojích doplněný o návrh nařízení Rady o prováděcích opatřeních pro opravu rozpočtové nevyváženosti v souladu s článkem 4 a 5 rozhodnutí Rady ze dne ( ) o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (KOM(2004)0501), který předložila dne 14. července 2004,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2005 o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie v letech 2007–2013(7),

-   s ohledem na studii Evropského parlamentu: Vlastní zdroje: Vývoj systému v EU s 25 členskými státy (Own resources: Evolution of the system in a EU of 25), která byla předložena dne 30. června 2005(8),

-   s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dne 15. a 16. prosince 2005,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropských společenství předložený Komisí a s ohledem na pracovní dokument Komise o výpočtu, financování, platbě a zahrnutí oprav rozpočtových nevyvážeností do rozpočtu ve prospěch Spojeného království ("oprava pro Spojené království") podle článků 4 a 5 rozhodnutí Rady ze dne ... (KOM(2006)0099) o systému vlastních zdrojů Evropských společenství,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2006 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(9),

-   s ohledem na studii Evropského parlamentu: Vlastní zdroje EU – předběžné hodnocení rozsahu daní členských států podporující celounijní daňový systém (EU Own Resources - Preliminary assessment of the scope for Member State taxes supporting an EU-wide tax system), která byla předložena v lednu 2007(10),

-   s ohledem na schůze Rozpočtového výboru s předsedy rozpočtových výborů národních parlamentů, které se uskutečnily ve dnech 16. června 2005 a 21. června 2006,

-   s ohledem na zodpovězené dotazníky o vlastních zdrojích, které dne 30. listopadu 2005 rozeslal Rozpočtový výbor všem rozpočtovým výborům národních parlamentů členských států,

-   s ohledem na formální i neformální výměny názorů mezi stávajícím zpravodajem pro vlastní zdroje a příslušnými parlamentními výbory nebo jejich zástupci, které se uskutečnily na základě pozvání národních parlamentů, které projevily zájem o projednání této záležitosti v průběhu let 2006 a 2007,

-   s ohledem na výsledky, kterých bylo v oblasti budoucího financování Evropské unie dosaženo v pracovních skupinách při smíšených parlamentních zasedáních konaných ve dnech 8. a 9. a května 2006 a 4. a 5. prosince 2006,

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(11), zejména na bod 8 této dohody, a prohlášení č. 3 o přezkumu finančního rámce, které je přílohou této dohody,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0066/2007),

A.   vzhledem k tomu, že první evropské společenství, Evropské společenství uhlí a oceli, které bylo založeno dne 23. července 1952, bylo financováno skutečným systémem vlastních zdrojů, který vycházel z odvodů za každou tunu vyrobené oceli placených společnostmi zabývajícími se výrobou uhlí a oceli přímo do rozpočtu ESUO,

B.   vzhledem k tomu, že podle Římské smlouvy ze dne 25. března 1957 mělo být Evropské hospodářské společenství financováno z národních příspěvků pouze přechodně do té doby, než se přejde k systému vlastních zdrojů,

C.   vzhledem k tomu, že přechod na tento systém nakonec proběhl ve dnech 21. na 22. dubna 1970, kdy Evropská rada v Lucemburku schválila rozhodnutí ukončit národní příspěvky a zavést nový systém financování založený na dvou skutečných vlastních zdrojích – zemědělských dávkách a celních poplatcích, které doplňoval třetí zdroj vycházející z daně z přidané hodnoty (DPH),

D.   vzhledem k tomu, že veškeré snahy Parlamentu(12) využít reálné odvody DPH ke stanovení vyměřovacího základu pro získání zdrojů z DPH ("metoda daňových přiznání") místo jednotného základu vypočítaného uplatněním průměrné sazby na celkový čistý výnos ("výnosová metoda") vyšly naprázdno, přičemž zdroje z DPH se změnily ze skutečných vlastních zdrojů se silnou vazbou na evropské občany na čistě statistický prostředek k výpočtu příspěvků jednotlivých členských států,

E.   vzhledem k tomu, že "dohoda z Fontainebleau", kterou uzavřeli nejvyšší představitelé států a vlád ve dnech 25. a 26. června 1984, jednoznačně stanovila, že "výdajová politika je nezbytným prostředkem pro vyřešení otázky rozpočtové nevyváženosti"; vzhledem k tomu, že Evropská rada však zároveň zavedla tzv. "britskou slevu", opravný mechanismus pro Spojené království, který stanovil, že s platností od roku 1985 bude Spojené království dostávat 66 % z rozdílu mezi jeho podílem na platbách z DPH a jeho podílem na výdajích stanovených pro příslušný rok; vzhledem k tomu, že náklady na tuto slevu měly financovat všechny členské státy a byla stanovena horní hranice pro příspěvek Německa; vzhledem k tomu, že v důsledku této skutečnosti Spojené království využívalo slevy z ročních příspěvků do rozpočtu EU, která v letech 2001–2004 dosáhla v ročním průměru výše 5,3 miliardy EUR,

F.   vzhledem k tomu, že na téže vrcholné schůzce se nejvyšší představitelé států a vlád dohodli, že na tutéž slevu má v zásadě a v náležitý čas nárok jakýkoli členský stát, protože "žádný členský stát neponese rozpočtové zatížení, které by bylo nadměrné v poměru k jeho relativní prosperitě",

G.   vzhledem k tomu, že Evropská rada v Bruselu ve dnech 11. až 13. února 1988 stanovila strop rozpočtu Společenství ve výši 1,2 % HNP pro platby a 1,3 % pro závazky a potvrdila, že si členské státy mohou ponechat 10 % příjmů z tradičních vlastních zdrojů na pokrytí nákladů na jejich výběr,

H.   vzhledem k tomu, že strop vlastních zdrojů byl v letech 1993–1999 zvýšen na 1,24 % HND EU pro položky plateb a 1,31 % pro položky závazků pro EU s 15 členskými státy a od té doby se navzdory rozšíření nezměnil,

I.   vzhledem k tomu, že Evropská rada v Bruselu navíc v roce 1988 vytvořila čtvrtý "doplňkový" zdroj příjmů založený na HNP, který měl být využit, dojde-li k tomu, že částka získaná z DPH a tradičních vlastních zdrojů bude nedostatečná na pokrytí finančních závazků Společenství,

J.   vzhledem k tomu, že postupem času se tento zdroj stal klíčovým zdrojem rozpočtu Evropské unie a odhaduje se, že představuje 70 % příjmů pro rozpočtový rok 2007, zatímco zdroje z DPH představují přibližně 15 %, a podíl tradičních vlastních zdrojů (celních poplatků spolu se zemědělskými dávkami) tudíž klesl na pouhých 15 % příjmů,

K.   vzhledem k tomu, že stávající rozhodnutí o vlastních zdrojích ze dne 29. září 2000 vstoupilo v platnost dne 1. března 2002 a jeho hlavními rysy jsou: strop vlastních zdrojů ve výši 1,24 % HND Unie (což odpovídá 1,27 % HDP) pro položky plateb a 1,31 % HND (což odpovídá 1,335 % HDP) pro položky závazků, povolený odečet pro členské státy za výdaje na výběr tradičních vlastních zdrojů ve výši 25 %, maximální sazba uplatňovaná na DPH ve výši 0,50 %, omezení základu DPH v členských státech na 50 % jejich HNP (omezení základu DPH) a sleva ve prospěch jednoho členského státu s výjimkami týkajícími se financování této slevy,

L.   vzhledem k tomu, že nejnovější návrh Komise předložený v roce 2006 usiluje o provádění rozhodnutí Evropské rady v Bruselu konané ve dnech 15. a 16. prosince 2005 v oblasti vlastních zdrojů, která se vyznačují zejména tím, že stávající výjimky doplňují o ještě další zvláštní opatření pro některé členské státy, které jsou čistými přispěvateli, jako jsou snížené sazby DPH nebo hrubé snížení ročních příspěvků z HND, čímž přispívají ke složitosti a nesrozumitelnosti celého systému a dále přiživují krátkozraký koncept rozpočtové nevyváženosti,

M.   vzhledem k tomu, že Evropská rada také obnovila rozhodnutí přijaté v roce 2000 zvýšit prémium za výběr tradičních zdrojů, které si členské státy ponechávají, z 10 % na 25 %, přestože je nepochybně zjevné, že tato procentuální část nemá žádnou spojitost se skutečnými náklady členských států na výběr tradičních zdrojů, zvýhodňuje členské státy, které vybírají velký podíl na celních poplatcích, na úkor těch, které je nevybírají, a mělo by být spíše považováno za další formu slevy,

N.   vzhledem k tomu, že návrh Komise na nové rozhodnutí o vlastních zdrojích je, přestože byl mezitím schválen Parlamentem(13), nadále blokován v Radě členskými státy, které s ním původně souhlasily, ale nyní jej nechtějí uplatňovat,

O.   vzhledem k tomu, že Parlament považuje komplexní přezkum příjmů a výdajů EU, který se má uskutečnit v letech 2008/2009, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006, za příležitost vrátit se ke skutečnému, avšak spravedlivému systému vlastních zdrojů v duchu zakládajících smluv Evropských společenství, která se nesmí promarnit,

P.   vzhledem k tomu, že od začátku roku 2006 probíhají konzultace s národními parlamenty, které mají zájem o této záležitosti diskutovat, aby se udělalo maximum pro stanovení společného parlamentního základu pro průběh nadcházejícího přezkumu,

Q.   vzhledem k tomu, že tyto konzultace byly doposud pouze výměnou osobních názorů mezi poslanci, neboť většina národních politických stran a parlamentů dosud neměla příležitost přijmout oficiální společné stanovisko k otázce vlastních zdrojů,

R.   vzhledem k tomu, že tyto schůzky umožnily mezi zúčastněnými stanovit několik oblastí, v nichž existuje shoda, a všeobecně sdílený cíl nalézt způsob, který by umožnil pracovat společně na budoucím financování EU,

S.   vzhledem k tomu, že předseda portugalského národního shromáždění mezitím navrhl uspořádat v průběhu portugalského předsednictví v druhé polovině roku 2007 konferenci předsedů rozpočtových a finančních výborů národních parlamentů a Evropského parlamentu, která by byla věnována vlastním zdrojům Unie a finančním rámcům,

Nedostatky stávajícího systému financování

1.   upozorňuje, že systém, v němž přibližně 70 % příjmů Unie nepochází z vlastních zdrojů, nýbrž přímo z národních rozpočtů v podobě zdrojů z HND a 15 % pochází ze zdrojů, jako jsou podíly na sazbě DPH, jež nelze považovat (vzhledem ke způsobu, jakým je stanovována) v každém ohledu za vlastní zdroj EU, se odchyluje od ustanovení a záměru Římské smlouvy; upozorňuje, že sama existence EU zapříčinila nárůst obchodu uvnitř Společenství a posílila "bohatství" členských států, což plně opravňuje EU k tomu, aby si vytvořila systém skutečných vlastních zdrojů místo systému, který by čerpal přímo z národních příspěvků;

2.   zdůrazňuje, že právě tyto "členské poplatky" vyzdvihly krátkozrakou diskusi o čistých plátcích, která nezohledňuje přínos Evropské unie v oblasti míru, svobody, prosperity a bezpečnosti, bez ohledu na skutečnost, že koncept "čisté rozpočtové bilance" je velmi nedokonalý a neumožňuje více než pouhý odhad; zdůrazňuje, že ani strana příjmů ("Rotterdamský efekt") ani strana výdajů ("Lucemburský efekt") čisté bilance zcela neodpovídá skutečnosti;

3.   je hluboce přesvědčen, že stávající systém vlastních zdrojů založený na příspěvcích členských států je nespravedlivý vůči široké veřejnosti a protidemokratický a nepomáhá zdůraznit závazek k evropské integraci; navíc takový systém vzhledem k tomu, že způsobuje, že je příspěvek Evropské unii vnímán jako další zátěž státního rozpočtu, nezajistí Unii dostatečné finanční prostředky na všechny její politiky; silně pochybuje o možnosti, že by jednotlivé země financovaly oficiálně pouze ty politiky, ve kterých se angažují; obává se, že tento postup může být začátkem zániku hodnot, které charakterizovaly úspěšnost Evropské unie v posledních 50 letech;

4.   zdůrazňuje, že stávající systém, jeho čtyři rozdílné zdroje a různé systémy slev, ať už běžné, ve prospěch jednoho členského států, jako je britská sleva, nebo zvláštní, jako jsou slevy při financování dalších slev, je přehnaně složitý a zcela nesrozumitelný evropským občanům; zdůrazňuje, že tento systém nijak neplní požadavek ustanovit přímou vazbu mezi Unií a jejími občany;

5.   upozorňuje, že v důsledku požadavku jednomyslnosti u rozhodnutí o "vlastních zdrojích" a "finančních rámcích" jakýkoli výsledek jednání v této oblasti závisí na dobré vůli a finančních možnostech i těch nejvíce zdráhavých členských států, ať už chudých či bohatých; nepovažuje tudíž za překvapivé, že výsledky těchto jednání bývají často neuspokojivé;

6.   přisuzuje tomuto nedokonalému systému nedostatky v dohodě Evropské rady o novém finančním rámci na období 2007–2013, která byla přijata na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 14. a 15. prosince 2005; věří, že schválený finanční plán se svými početnými výjimkami na straně příjmů a systémy náhrad pro určité členské státy na straně výdajů je jednoznačným důkazem naprostého selhání stávajícího systému; považuje za nepřijatelné, že všechny členské státy schválily důležité činnosti Společenství, jako jsou Galileo nebo transevropské sítě, a stanovily ambiciózní cíle, např. göteborské a lisabonské cíle nebo cíle tisíciletí, žádný z nich však nyní není ochoten tyto činnosti financovat;

7.   vyjadřuje politování nad tím, že Evropská rada v Bruselu v roce 2005 místo toho, aby vytvořila jednodušší a průhlednější systém, vytvořila systém ještě komplikovanější a nepřehlednější tím, že ponechala opravný mechanismus, "britskou slevu", pro Spojené království v podstatě beze změny a že přidala další odchylky a opravné mechanismy zvýhodňující další členské státy;

8.   upozorňuje, že kdyby bylo bývalo plně využito rozhodnutí ze zasedání v Edinburghu v roce 1992, kdy byl stanoven strop vlastních zdrojů ve výši 1,24 %, rozpočet Společenství by v posledních 13 letech narůstal o 0,2 % HND ročně, což odpovídá navýšení přibližně o 240 miliard EUR; považuje tyto finanční prostředky, které byly členskými státy jednomyslně schváleny na základě návrhu britského předsednictví, za nezbytné prostředky, má-li Evropská unie jednat v souladu s přibývajícími výzvami a svým narůstajícím vlivem, zejména pokud jde o její úlohu ve světě, snahu o dosažení lisabonských cílů (inovace, vzdělání, výzkumné infrastruktury a zaměstnanost), nebo jak bylo odsouhlaseno v Maastrichtské dohodě, Amsterdamské dohodě a Niceské dohodě, a zejména v návrhu Ústavní smlouvy, a také je považuje za nezbytné pro Unii o 27 členských státech;

9.   zdůrazňuje, že od roku 1995 rozpočet Evropských společenství vzrostl ve skutečnosti o pouhých 8,2 % a podíly z HND klesly, zatímco za tutéž dobu národní rozpočty stouply v průměru o 23 %, což představuje téměř trojnásobek;

První fáze reformy: lepší systém národních příspěvků

10.   uznává, že jakákoli reforma systému vlastních zdrojů bude velmi citlivou a obtížnou záležitostí, na níž by se měly podílet parlamenty členských států; navrhuje proto progresivní přístup, který bude mít dvě fáze, ale který bude součástí jediného rozhodnutí, neboť vzhledem ke složitému postupu Společenství by nebylo možné, aby v relativně krátkém období byla přijata dvě rozhodnutí. Provizorní a přechodná první fáze by vedla ke zdokonalení stávajícího systému národních příspěvků, u něhož by se měly uplatňovat následující politické zásady:

Rovnoprávnost členských států

11.   definuje "rovnoprávnost členských států" jako neexistenci jakýchkoli rozpočtových výhod pro kterýkoli členský stát; připouští, že pro určité členské státy by mohlo být obtížné upustit od dlouhodobého uplatňování zvláštních opatření na straně příjmů a některých způsobů přidělování výdajů, které připouští reformu pouze za předpokladu, že bude prováděna postupně ("postupné překonávání" starého systému); odmítá však přijmout dlouhou historii rozpočtových výhod jako důvod k tomu, aby se zachovával nadále systém, který – jakmile se rozběhnou nezbytné reformy – již nebude ospravedlnitelný;

Jednoduchá prezentace

12.   zdůrazňuje, že je důležité, aby zdokonalený systém byl představen co nejjednodušším způsobem, aby byl srozumitelný a průhledný pro evropské občany; vyjadřuje politování nad tím, že rozhodnutí, která ovlivňují životy všech evropských občanů, jim bývají představena zcela nesrozumitelným způsobem, jako tomu bylo např. u závěrů předsednictví týkajících se finančních prostředků EU, ke kterým dospěla Evropská rada v Bruselu v roce 2005;

Solidarita a rovnocennost členských států

13.   požaduje systém, který zajistí dodržování zásad solidarity a rovnocennosti členských států; domnívá se, že tyto zásady jsou podkopávány současným systémem vlastních zdrojů, který je založen na tom, že jedni mají prospěch z odškodnění, zatímco jiní mohou odškodnění dosáhnout pouze pomocí vyjednávání na zasedáních Evropské rady; připomíná, že ze 46 článků, které v závěrech zasedání Evropské rady v Bruselu v prosinci 2005 stanoví výdaje na nový okruh 1b – Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost, celých 20 představují "doplňková opatření", která bezplatně nadělují "vánoční dárečky" různým členským státům a regionům(14);

Politické vazby mezi reformou příjmů a posuzováním výdajů

14.   je přesvědčen, že politická vazba mezi reformou příjmů a posuzováním výdajů je nevyhnutelná a zcela racionální zvláště za předpokladu, že logika financování politik Společenství z příjmů získaných z národních rozpočtů zůstane i nadále hlavní zásadou Unie;

Dočasná a přechodná povaha systému

15.   upozorňuje, že jakékoli zdokonalení stávajícího systému v první fázi navrhovaného dvoufázového přístupu musí být považováno za dočasné a přechodné, neboť vážné slabiny v systému příspěvků členských států neumožňují jeho udržitelnost;

16.   sdílí však názor Evropského účetního dvora(15), že dosáhnout zásadní reformy systému vlastních zdrojů Společenství je velmi složité, pokud je diskuse o takové reformě přímo spojena s jednáním o finančních stropech a částkách vydávaných na politiky Společenství v rámci víceletého finančního rámce, jak tomu bylo v minulosti v diskusích Evropské rady;

Doporučení pro zajištění dokonalejšího systému národních příspěvků
Návrhy komisařky Schreyerové

17.   připomíná, že již byly zpracovány určité návrhy na zdokonalení stávajícího systému, např. návrhy, které předložila komisařka Michaele Schreyerová v červenci 2004(16), v nichž se uvádí:

18.   připouští, že některá hlediska návrhu komisařky Schreyerové se ubírala správným směrem, alespoň v tom ohledu, že mírně zprůhledňují systém financování tím, že ruší princip "slevy ze slevy" a stanoví omezenou výši náhrad a opravných mechanismů, přičemž hlavní kladnou stránkou je, že systém by byl navržen pouze jako přechodný do roku 2014;

19.   je však přesvědčen, že generalizace slevy, přestože doplněná o maximální výši čisté rozpočtové bilance, by byla dvojnásobnou chybou, neboť by pouze posílila povahu systému, která je zcela proti duchu Společenství, a upevnila by krátkozraký přístup poměrného "spravedlivého vracení" (juste retour); trvá na tom, že jediným možným řešením je zrušení systému čisté bilance jednou pro vždy současně s reformou rozvržení výdajů; zdůrazňuje, že to, čím se evropské výdaje odlišují, je právě přidaná hodnota založená na zásadě finanční solidarity;

Otázka strukturálních a výdajů na soudržnost

20.   kategoricky odmítá návrh zahrnutý do dalších návrhů reformy, aby byly strukturální výdaje a výdaje na soudržnost vyňaty ze všech výpočtů používaných pro stanovení příspěvků členských států nebo slev na tyto příspěvky, neboť tento krok by měl za následek rozlišování "vznešených" a "podezřelých" výdajů, a otevřel by dveře Evropské unii à la carte, kde by politiky byly nakonec financovány pouze těmi členskými státy, které na těchto politikách mají nějaký zájem;

Závěr

21.   bere na vědomí návrh předložený Finskem v dubnu 2004, aby byl stávající systém financování Evropské unie nahrazen (při zachování tradičních vlastních zdrojů) systémem vycházejícím z HND, s tím, že by se využíval podíl HND jako základ pro stanovení příspěvků členských států ve prospěch vlastních zdrojů Unie, zrušil by se zdroj příjmů z DPH ve své současné podobě, neboť se jedná o pouhý matematický základ pro výpočet národních příspěvků, a postupně by se rušila britská sleva až do roku 2013, kdy dojde k jejímu úplnému zrušení;

22.   zdůrazňuje skutečnost, že tento systém by měl tu výhodu, že by byl jednoduchý a průhledný, že by představoval možný krok k zavedení systému skutečných vlastních zdrojů Unie a že členské státy přispívající v současné době na britskou slevu, stejně jako samotné Spojené království, by na tom získaly díky zrušení zdroje příjmů z DPH v jeho současné podobě; zdůrazňuje, že tím není dotčeno dlouhodobé zahrnutí upravené DPH do financování Evropské unie;

23.   uznává, že zdroje z HND jsou pro občany méně viditelné, jsou však spravedlivé, jelikož příspěvky se stanovují podle celkové úrovně prosperity členských států a jsou výrazem jejich vzájemné solidarity;

24.   je si vědom skutečnosti, že dohoda o novém systému financování v duchu návrhu finského předsednictví je politicky přijatelnou pouze v rámci globálních jednání, která zahrnují také výdaje; vyzývá Komisi, aby zohlednila výše uvedený systém založený na podílu z HND při sestavování jakýchkoli nových návrhů týkajících se příjmů EU, které budou následovat po procesu přezkoumání, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006;

25.   zdůrazňuje, že při úvahách o přechodu na nový systém by měla být zvážena vazba mezi příjmy a výdaji; odmítá pokus o navrácení SZP na vnitrostátní úroveň;

26.   doporučuje, aby první fáze reformy začala ihned po dosažení a ratifikaci dohody; systém příspěvků jako takový by zůstal zachovaný a přitom by bylo možné upravit jej tak, aby byl jednodušší a průhlednější a zcela úměrný tomu, jak je každý členský stát bohatý; zdůrazňuje však dočasný charakter této fáze, který spočívá v tom, že jejím jediným cílem by bylo připravit podmínky pro zavedení skutečně nového systému vlastních zdrojů;

Druhá fáze reformy: nový systém vlastních zdrojů

27.   potvrzuje postoje, které vyjádřil již dříve, že cílem reformy příjmů Společenství musí být vytvoření skutečných vlastních zdrojů Evropské unie s cílem nahradit stávající mechanismy; připomíná, že tento cíl a návrhy na jeho dosažení nejsou nijak revoluční, nýbrž pouze usilují o oživení obsahu a ducha zakládajících smluv;

28.   považuje následující zásady, které vzešly ze všech setkání s národními parlamenty, za základní prvky budoucího systému vlastních zdrojů;

Plné respektování daňové svrchovanosti členských států

29.   domnívá se, že jak stanoví smlouvy i návrh ústavy, daňová svrchovanost bude i nadále výsadou členských států, které však mohou povolit Unii, aby po omezenou dobu přímo získávala finanční prostředky z určitého podílu na jedné z daní, jak je tomu u většiny členských států ve vztahu k regionálním a místním orgánům;

Daňová neutralita

30.   je přesvědčen, že v situaci, kdy všechny ostatní okolnosti zůstávají nezměněny, nesmí nový systém zvýšit celkové veřejné výdaje ani daňové zatížení pro občany; soudí, že pokud by v novém systému byla přímo přidělována určitá daň, viditelná pro všechny občany, zčásti nebo v plné výši Evropské unii, muselo by dojít k odpovídajícímu snížení na jiných místech; navrhuje, aby národní účetní dvory a Účetní dvůr Evropské unie byly vyzvány k provádění kontroly a zajišťování souladu s touto zásadou;

31.   domnívá se, že vytvoření nového systému vlastních zdrojů musí zohlednit snahy členských států koordinovat své daňové politiky;

Žádné změny objemu rozpočtu EU, ale zajištění dostatečného příjmu do rozpočtu EU pro splnění politických priorit EU

32.   v současnosti nevidí potřebu měnit strop 1,24 % HND, který již nyní nabízí dostatečný manévrovací prostor, za samozřejmý; připomíná, že žádný rozpočet se ještě nikdy nepřiblížil tomuto stropu, který členské státy odsouhlasily v roce 1992 v rámci britského předsednictví, a že maximální úroveň položek plateb, které bylo dosaženo v roce 1993, dosahovala hodnoty 1,18 % HND; zdůrazňuje, že přestože finanční rámec předpokládá v letech 2007–2013 úroveň 1,045 % HND, první rozpočet tohoto období byl přijat se stropem, který odpovídal pouze 0,99 % HND;

Postupné zavádění nového systému

33.   vyzývá, aby postupné zavádění nového systému bylo zahájeno od roku 2014; je nakloněn tomu, aby bylo umožněno přechodné období, které zajistí plynulé odstranění starého systému se všemi jeho specifickými historickými prvky;

Vytvoření jednoznačné politické vazby mezi reformou příjmů a reformou výdajů

34.   zdůrazňuje, že reforma struktury příjmů EU a reforma struktury výdajů EU musí jít ruku v ruce, jak se praví v prohlášení č. 3 připojeném k interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006;

35.   konstatuje, že systém vlastních zdrojů, který zajistí vývoj příjmu do rozpočtu EU na základě růstu bohatství v členských státech, zlepší politické klima rozpočtového rozhodování, a umožní tak osobám s rozhodovací pravomocí, aby se namísto jednání na úrovni výdajů soustředili na klíčové priority s přidanou hodnotou pro EU;

36.   vítá iniciativy zahájené na společných setkáních Evropského parlamentu a parlamentů členských států s cílem spojit zvláštní pracovní skupiny pro vlastní zdroje; považuje dialog s parlamenty členských států za nezbytný, má-li být dosaženo pokroku na poli vlastních zdrojů;

Případné varianty do budoucna

37.   připomíná, že v průběhu setkání s národními parlamenty členských států bylo často konstatováno, že v krátkodobém horizontu ještě nenastal čas pro evropskou daň; zdůrazňuje však, že tato skutečnost nevylučuje možnost, že až členské státy učiní rozhodnutí odvádět nové daně (a pokud jej učiní), mohou se zároveň či v pozdější fázi rozhodnout, že Unii dají souhlas, aby měla z těchto nových daní přímý užitek;

38.   zdůrazňuje nicméně, že v druhé fázi bude zásadní přezkoumat zavedení nového systému vlastních zdrojů, jenž je založen na dani v členských státech již odváděné, s tím, že tato daň by byla částečně nebo v plné výši převáděna přímo do rozpočtu EU jakožto skutečný vlastní zdroj, čímž by se vytvořila přímá vazba mezi Unií a evropskými daňovými poplatníky; poukazuje na to, že by tato skutečnost také napomohla přizpůsobení vnitrostátních daňových zákonů; zdůrazňuje, že tento způsob řešení by pouze znamenal návrat k zásadě stanovené v Římské smlouvě, podle níž by evropské výdaje měly být financovány z vlastních evropských zdrojů;

39.   připomíná, že mezi navrhované daně, jejichž celková nebo dílčí částka byla pro tento účel zvažována při výměně názorů s národními parlamenty či ve zprávách Komise o reformě systému vlastních zdrojů, patří:

40.   konstatuje, že při diskusích v Evropském parlamentu byly projednávány i jiné způsoby, např.:

41.   je toho názoru, že vhodnost nového systému vlastních zdrojů by se měla hodnotit podle následujících kritérií:

42.   rád by se před přijetím konečného stanoviska zabýval zkoumáním těchto možností za úzké spolupráce s národními parlamenty; klade velký důraz na ustanovení společného základu pro debatu, pokud jde o nadcházející přezkum příjmů EU, pokud možno v průběhu portugalského předsednictví; co nejvíce se vynasnaží dosáhnout stanoviska o budoucnosti vlastních zdrojů Unie, které budou moci podpořit parlamenty ve většině členských států;

43.   považuje toto usnesení za počáteční, avšak pevný základ, o nějž se bude opírat další úsilí o nalezení spravedlivějšího a transparentnějšího systému financování Evropské unie; má v úmyslu projednat a schválit své konečné stanovisko k novému systému vlastních zdrojů Evropské unie včas, aby bylo bráno v potaz při diskusích týkajících se komplexního přezkumu příjmů a výdajů EU, jak byl dohodnut v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006;

o
o   o

44.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a jeho přílohu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 324, 24.12.1990, s. 243. (2) Úř. věst. C 128, 9.5.1994, s. 363. (3) Úř. věst. L 293, 12.11.1994, s. 9. (4) Úř. věst. C 175, 21.6.1999, s. 238. (5) Úř. věst. C 189, 7.7.2000, s. 72. (6) Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42. (7) Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 373. (8) Studie vypracovaná studijní skupinou pro evropské politiky (Study Group for European Policies - SEP), také viz příloha: Komentáře k adekvátnosti příjmů případných vlastních daní EU, 30. srpna 2005. (9) Přijaté texty, P6_TA(2006)0292. (10) Studie vypracovaná společností Deloitte and Touche: Zpráva z II. fáze – předběžný návrh, 12. ledna 2007. (11) Úř. věst. C 139, 14. 6. 2006, s. 1. (12) Např. Cornelissenova zpráva : Evropský parlament 1985: "Může Parlament tolerovat skutečnost, že výnos z DPH se čím dál tím více mění na národní finanční příspěvek po nevyhnutném upuštění od principu jednotné sazby DPH a akceptovat skutečnost, že stanovení jednotného základu DPH se nakonec omezí na statistický výpočet? ... Anebo se musí vynaložit veškeré úsilí v souvislosti s výpočtem základu DPH na oživení systému vlastních zdrojů Společenství a finanční autonomie Společenství, která je na něm závislá?". (13) Texty přijaté dne 4.7.2006, P6_TA(2006)0292. (14) Viz příloha k tomuto usnesení. (15) Viz bod. 18 stanoviska č. 2/2006 (Úř. věst. C 203, 25.8.2006, s. 50). (16) "Zpráva komisařky Schreyerové" KOM(2004)0505 a KOM(2004)0501 ze dne 14. července 2004.

Výjimky zavedené Evropskou radou v prosinci 2006, které se týkají výdajové a příjmové stránky rozpočtu, zejména:

Vyčleněno na projekty:

· 865 mil. EUR na jadernou elektrárnu Ignalina (Litva) a 375 mil. EUR na jadernou elektrárnu Bohunice (Slovensko)

· 200 mil. EUR na mírový proces v Severním Irsku (Spojené království)

Vyčleněno pro regiony:

· 879 mil. EUR pro pět polských oblastí cíle 2 (107 EUR na obyvatele)

· 140 mil. EUR pro maďarský region Közép-Magyarország

· 200 mil. EUR pro Prahu

· postupné vyřazování podpory pro finský region a Madeiru, kde byla podpora původně postupně zaváděna

· 100 mil. EUR pro Kanárské ostrovy

· 150 mil. EUR pro rakouské pohraniční oblasti

· 75 mil. EUR pro Bavorsko

· 50 mil. ERU pro města Ceuta a Melilla (Španělsko)

· 225 mil. EUR pro východoněmecké země

· 136 mil. EUR pro nejvzdálenější oblasti (35 EUR na obyvatele)

· 150 mil. EUR pro švédské regiony v rámci cíle "konkurenceschopnost a zaměstnanost"

Zvláštní finanční prostředky pro členské státy

· míra zužitkování u Polska zvýšena o 4 %

· postupné zavádění podpory pro Kypr, přestože nikdy nebyl oblastí cíle 1

· 2 miliardy EUR pro Španělsko k rozdělení na cíle strukturálních fondů podle volného uvážení

· 1,4 miliardy EUR pro Itálii (předem stanovené rozdělení)

· 100 mil. EUR pro Francii (cíl: "regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost")

· 47 mil. EUR pro Estonsko (35 EUR na obyvatele)

· 81 mil. EUR pro Litvu (35 EUR na obyvatele)

· další platby z oblasti rozvoje venkova:

Zvláštní podmínky

· podpora pro bývalé vnější hranice s Rumunskem a Bulharskem zvýšená o 50 % v porovnání s běžnou podporou pro pohraniční oblasti

· do projektů podporovaných ze strukturálních fondů lze započítat soukromé spolufinancování v nových členských státech (HDP na jednoho obyvatele <85% průměru EU) a východoněmeckých zemích

· v nových členských státech (<85%) lze jako způsobilý náklad pro projekty strukturálních fondů považovat DPH

Zvláštní podmínky v právních základech

· upouštění od pravidla "n+2" u nových členských států (<85%) v letech 2007–2010

· způsobilé k podpoře jsou stavební projekty v nových členských státech (EU10 + Rumunsko, Bulharsko)

· 20 % finančních prostředků z prvního pilíře (zemědělství) může každá země využít na regionální rozvoj, bez ohledu na obecná pravidla jako např. spolufinancování

· zvláštní finanční prostředky na rozvoj venkova v Portugalsku (320 mil. EUR), bez spolufinancování

Zvláštní podmínky pro financování rozpočtu

· sazba vlastních zdrojů založených na DPH je u Rakouska snížena o 25 %

· sazba vlastních zdrojů založených na DPH je u Německa snížena o 50%

· sazba vlastních zdrojů založených na DPH je u Švédska a Nizozemí snížena o 66%

· Nizozemí obdrží 4 230 mil. EUR (vlastní zdroje vycházející z HND)

· Švédsko obdrží 1 050 mil. EUR (vlastní zdroje vycházející z HND)

· zachována je sleva Spojeného království, snížená o určité postupně zaváděné platby novým členským státům