Evropský parlament,

-   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2005(1),

-   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2005 – svazek I – (SEK(2006)0916 – C6-0263/2006, SEK(2006)0915 – C6-0262/2006 )(2),

-   s ohledem na zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2004 (KOM(2006)0642, KOM(2006)0641) a pracovní dokument Komise – přílohu ke zprávě Komise pro Evropský parlament o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2004 (SEK(2006)1376, SEK(2006)1377),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Výsledky politik v roce 2005" (KOM(2006)0124),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Shrnutí výsledků řízení Komise za rok 2005" (KOM(2006)0277),

-   s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán, který je příslušný pro udělení absolutoria, o interních auditech provedených v roce 2005 (KOM(2006)0279),

-   s ohledem na zprávu Komise "Odpovědi členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2004" (KOM(2006)0184),

-   s ohledem na zelenou knihu Evropská iniciativa pro transparentnost, kterou Komise přijala dne 3. května 2006 (KOM(2006)0194),

-   s ohledem na stanovisko č. 2/2004 Účetního dvora k modelu "jednotného auditu" (a návrh rámce vnitřní kontroly Společenství)(3),

-   s ohledem na sdělení Komise o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005)0252),

-   s ohledem na akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006)0009),

-   s ohledem na první zprávu o hodnocení provádění akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly zveřejněnou dne 19. července 2006 (SEK(2006)1009),

-   s ohledem na zprávu výboru pro Evropskou unii Sněmovny lordů ze dne 13. listopadu 2006 nazvanou "Financial Management and Fraud in the European Union: Perceptions, Facts and Proposals",

-   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2005(4) a zvláštních zpráv Účetního dvora spolu s odpověďmi kontrolovaných institucí,

-   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES(5),

-   s ohledem na doporučení Rady ze dne 27. února 2007 (5710/2007 – C6-0081/2007),

-   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

-   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 4/2006 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002(7),

-   s ohledem na článek 70 a přílohu V jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0095/2007),

A.   vzhledem k tomu, že podle článku 274 Smlouvy o ES Komise plní rozpočet na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.   uděluje Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2005;

2.   uvádí své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, Evropské investiční bance, a vnitrostátním a regionálním kontrolním úřadům členských států, a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 60, 8.3.2005. (2) Úř. věst. C 264, 31.10.2006, s. 1. (3) Úř. věst. C 107, 30. 4. 2004, s. 1. (4) Úř. věst. C 263, 31.10.2006, s. 1. (5) Úř. věst. C 263, 31.10.2006, s. 10. (6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s.1). (7) Úř. věst. C 273, 9.11.2006, s. 2.

Evropský parlament,

-   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2005(1),

-   s ohledem na roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2005 – svazek I – (SEK(2006)0916 – C6-0263/2006, SEK(2006)0915 – C6-0262/2006 )(2),

-   s ohledem na zprávu Komise orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2004 (KOM(2006)0642, KOM(2006)0641) a pracovní dokument Komise – přílohu ke zprávě Komise pro Evropský parlament o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2004 (SEK(2006)1376, SEK(2006)1377),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Výsledky politik v roce 2005" (KOM(2006)0124),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Shrnutí výsledků řízení Komise za rok 2005" (KOM(2006)0277),

-   s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán, který je příslušný pro udělení absolutoria, o interních auditech provedených v roce 2005 (KOM(2006)0279),

-   s ohledem na zprávu Komise "Odpovědi členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2004" (KOM(2006)0184),

-   s ohledem na zelenou knihu Evropská iniciativa pro transparentnost, kterou Komise přijala dne 3. května 2006 (KOM(2006)0194),

-   s ohledem na stanovisko č. 2/2004 Účetního dvora k modelu "jednotného auditu" (a návrh rámce vnitřní kontroly Společenství)(3),

-   s ohledem na sdělení Komise o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005)0252),

-   s ohledem na akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006)0009),

-   s ohledem na první zprávu o hodnocení provádění akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly zveřejněnou dne 19. července 2006 (SEK(2006)1009),

-   s ohledem na zprávu výboru pro Evropskou unii Sněmovny lordů ze dne 13. listopadu 2006 nazvanou "Financial Management and Fraud in the European Union: Perceptions, Facts and Proposals",

-   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2005(4) a zvláštní zprávy Účetního dvora spolu s odpověďmi kontrolovaných institucí,

-   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES(5),

-   s ohledem na doporučení Rady ze dne 27. února 2007 (5710/2007 – C6-0081/2007),

-   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

-   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 4/2006 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002(7),

-   s ohledem na článek 70 a přílohu V jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0095/2007),

A.   vzhledem k tomu, že podle článku 275 Smlouvy o ES je Komise odpovědná za vypracování účetnictví,

1.   schvaluje uzavření účtů týkajících se plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2005;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal toho rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, Evropské investiční bance a vnitrostátním a regionálním kontrolním úřadům členských států a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku (řada L).

(1) Úř. věst. L 60, 8.3.2005. (2) Úř. věst. C 264, 31.10.2006, s. 1. (3) Úř. věst. C 107, 30.4.2004, s. 1. (4) Úř. věst. C 263, 31.10.2006, s. 1. (5) Úř. věst. C 263, 31.10.2006, s. 10. (6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s.1). (7) Úř. věst. C 273, 9.11.2006, s. 2.

Evropský parlament,

-   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2005(1),

-   s ohledem na roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2005 – svazek I – (SEK(2006)0916 – C6-0263/2006, SEK(2006)0915 – C6-0262/2006 )(2),

-   s ohledem na zprávu Komise orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2004 (KOM(2006)0642, KOM(2006)0641) a pracovní dokument Komise – přílohu ke zprávě Komise pro Evropský parlament o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2004 (SEK(2006)1376, SEK(2006)1377),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Výsledky politik v roce 2005" (KOM(2006)0124),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Shrnutí výsledků řízení Komise za rok 2005" (KOM(2006)0277),

-   s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2005 (KOM(2006)0279),

-   s ohledem na zprávu Komise "Odpovědi členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2004" (KOM(2006)0184),

-   s ohledem na zelenou knihu Evropská iniciativa pro transparentnost, kterou Komise přijala dne 3. května 2006 (KOM(2006)0194),

-   s ohledem na stanovisko č. 2/2004 Účetního dvora k modelu "jednotného auditu" (a návrh rámce vnitřní kontroly Společenství)(3),

-   s ohledem na sdělení Komise o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005)0252),

-   s ohledem na akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006)0009),

-   s ohledem na první zprávu o hodnocení provádění akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly zveřejněnou dne 19. července 2006 (SEK(2006)1009),

-   s ohledem na zprávu výboru pro Evropskou unii Sněmovny lordů ze dne 13. listopadu 2006 nazvanou "Financial Management and Fraud in the European Union: Perceptions, Facts and Proposals",

-   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2005(4) a zvláštní zprávy Účetního dvora spolu s odpověďmi kontrolovaných institucí,

-   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES(5),

-   s ohledem na doporučení Rady ze dne 27. února 2007 (5710/2007 – C6-0081/2007),

-   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

-   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 4/2006 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002(7),

-   s ohledem na článek 70 a přílohu V jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0095/2007),

A.   vzhledem k tomu, že podle článku 274 Smlouvy o ES je za plnění rozpočtu Společenství odpovědná Komise, která jej musí plnit podle zásady řádného finančního řízení ve spolupráci s členskými státy,

B.   vzhledem k tomu, že nejpřesvědčivější způsob, jak Komise může prokázat svou skutečnou snahu o dosažení průhlednosti a řádného finanční řízení, je využít veškerých dostupných prostředků a podpořit všemi způsoby iniciativy usilující o zlepšení kvality finančního řízení s cílem získat od Evropského účetního dvora kladné prohlášení o věrohodnosti (DAS),

C.   vzhledem k tomu, že zlepšení finančního řízení v Unii je třeba podporovat a motivovat pečlivým sledováním pokroku v Komisi a v členských státech,

D.   vzhledem k tomu, že zvláštním rysem provádění politik EU je tzv. "sdílené řízení" rozpočtu Společenství mezi Komisí a členskými státy, v jehož důsledku 80 % výdajů Společenství spravují členské státy,

E.   vzhledem k tomu, že převzetí odpovědnosti za kontrolu přípravy finančních informací členskými státy a požadavek na souhrny dostupných auditů a prohlášení, zejména v rámci provádění bodu 44 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(8) (dále jen "interinstitucionální dohoda"), by měly výrazně přispět ke zlepšení řízení rozpočtu Společenství, zajistit dokončení integrovaného rámce vnitřní kontroly EU a získání kladného prohlášení o věrohodnosti,

F.   vzhledem k tomu, že ve svých usneseních o udělení absolutoria za rok 2003 ze dne 12. dubna 2005(9) a za rok 2004 ze dne 27. dubna 2006(10) Parlament navrhl, aby každý členský stát podával veřejné prohlášení ex-ante a výroční prohlášení o věrohodnosti ex-post týkající se využívání prostředků EU,

G.   vzhledem k tomu, že hlavní zásada, jíž se řídí Parlament, je, aby byla zcela dodržena ustanovení Smlouvy o ES a aby Komise přijala svou konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu a členské státy uplatňovaly své pravomoci k řízení fondů, které mají k dispozici,

H.   vzhledem k tomu, že Rada pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) dne 8. listopadu 2005 nepřijala návrh Parlamentu o prohlášeních na národní úrovni(11),

I.   vzhledem k tomu, že bod 44 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 stanoví, že příslušné kontrolní orgány v členských státech zhodnotí soulad řídících a kontrolních systémů s právními předpisy Společenství a zavazují se předkládat každý rok shrnutí dostupných výsledků kontrol a prohlášení na vhodné vnitrostátní úrovni,

J.   vzhledem k tomu, že zásada účinné vnitřní kontroly byla stanovena v rozpočtových zásadách finančního nařízení, které bylo pozměněno nařízením (ES, Euratom) č. 1995/2006 a stanoví ji také výše zmíněný akční plán Komise,

K.   vzhledem k tomu, že v bodě 2.10 výroční zprávy za rok 2005 Účetní dvůr v souvislosti s ustanovením integrovaného rámce vnitřní kontroly zdůrazňuje, že "proporcionalita a nákladová efektivita kontrol představují jeden z nejdůležitějších cílů schválených Komisí", a uvádí, že v této souvislosti by významnou úlohu mohl mít proces zjednodušování (např. větší využívání jednorázových a paušálních plateb, zjednodušených pravidel pro veřejné zakázky a granty) a používání auditorských osvědčení a prohlášení o věrohodnosti třetích osob odpovědných za provádění rozpočtu,

L.   vzhledem k tomu, že zmíněná Rada ECOFIN ze dne 8. listopadu 2005 ve svých závěrech uvedla také klíčový význam zavedení integrovaného rámce vnitřní kontroly a přehlednost a zjednodušení právních předpisů týkajících se kontroly a "požadovala, aby Komise zhodnotila náklady na kontrolu v oblasti výdajů" (bod 5),

M.   vzhledem k tomu, že činnost Výboru pro rozpočtovou kontrolu obecně a zejména postup udělování absolutoria je proces zaměřený na: 1) zajištění plné odpovědnosti Komise jako celku a jednotlivých komisařů, a současně všech ostatních příslušných subjektů finančního řízení v souladu se Smlouvou 2) každoroční provádění postupu za tímto účelem, který Parlamentu umožní přímý kontakt s nejvyššími představiteli tohoto finančního řízení a 3) zlepšení finančního řízení v EU, které vytvoří pevnější základ pro rozhodování v souvislosti s výsledky auditu Účetního dvora,

N.   vzhledem k tomu, že Rozpočtový výbor by měl v rámci příštího rozpočtového procesu zohlednit výsledky a doporučení uvedená ve zprávě o udělení absolutoria za rok 2005,

O.   vzhledem k tomu, že rozsudkem Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 13. prosince 2006 ve věci F-17/05 Carvalho bylo rozhodnutí Komise ze dne 22. září 2004 o prodloužení invalidity zrušeno,

HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY
Prohlášení o věrohodnosti
Spolehlivost účetní uzávěrky

1.   bere na vědomí skutečnost, že až na některé výjimky uvedené v jeho připomínkách se Účetní dvůr domnívá, že konečná účetní závěrka Evropských společenství věrně odráží finanční situaci Společenství k 31. prosinci 2005 a výsledky jejich činností a peněžní toky za daný rok (Kapitola 1 "Prohlášení o věrohodnosti", body V–VIII); žádá Účetní dvůr, aby v budoucích výročních zprávách uváděl další poznámky o zvláště postižených oblastech politik a členských státech;

2.   zejména si cení úsilí, které vyvinula Komise o přijetí účetnictví na aktuální bázi při dodržení lhůt stanovených ve finančním nařízení pro vypracování účetních výkazů;

3.   vyjadřuje však znepokojení v souvislosti s připomínkami Účetního dvora týkajícími se chyb v částkách uvedených v účetním systému (nadhodnocení závazků, celková částka dlouhodobého a krátkodobého předběžného financování) a chyb v dílčích účetních systémech některých generálních ředitelství;

4.   vyzývá Komisi, aby bezodkladně napravila nedostatky, na které upozornil Účetní dvůr, aby předešla negativním důsledkům na spolehlivost finančních výkazů za rok 2006;

5.   vítá skutečnost, že bylo vyhověno opakované žádosti Evropského parlamentu a nový článek 61 finančního nařízení stanoví, že účetní Komise podepisuje účty a je oprávněn ověřovat informace a sdělovat své výhrady; zdůrazňuje, že k výkonu této odpovědnosti potřebuje účetní jasné zmocnění, zejména ve věci provádění kontrol; vyzývá Komisi, aby informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu o tom, jaké organizační změny provedla nebo hodlá provést k tomu, aby účetnímu umožnila plnit jeho povinnosti podle nového článku 61;

6.   konstatuje, že v důsledku usnesení o absolutoriu z roku 2004 předložila Komise údaje o neznámých účtech; lituje toho, že se tím dosud nezprůhlednily transakce prováděné prostřednictvím těchto účtů; konstatuje, že finanční prostředky převedené na uvedené účty by měly být převedeny zpět do rozpočtu jako ostatní příjmy; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vysvětlila, proč dosud nebyly do rozpočtu začleněny účty supermarketu "Economat" vedené mimo rozpočet;

7.   lituje, že podle výroční zprávy Účetního dvora za rok 2005 (bod 1.49), účetní nerespektoval účetní pravidla č. 2 a č. 12, pokud jde o novou strukturu a prezentaci rozvahy a nový režim důchodových závazků Společenství; konstatuje, že účetní Komise v říjnu 2006 revidoval účetní pravidla č. 2 a č. 12;

8.   se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistit chyby v zaúčtovaném předběžném financování a žádá Komisi, aby tyto nedostatky bezodkladně odstranila a zajistila tak, aby účty co nejvěrněji odrážely finanční situaci Společenství; připomíná Komisi její závazek informovat každých šest měsíců rozpočtový orgán o řízení předběžného financování;

Rozpočtové řízení

9.   je znepokojen opětovným nárůstem neuskutečněných závazků a požaduje, aby se v následujících třech letech zvýšila míra čerpání prostředků;

10.   upozorňuje na skutečnost, že hlavní část závazků zrušených podle pravidla "rok n+2" připadá na Evropský sociální fond (ESF); vyzývá členské státy, aby zajistily rychlejší předkládání žádostí o platby Komisi, protože opatření financovaná z ESF jsou určena na zlepšení zaměstnatelnosti a na rozvoj lidských zdrojů a mají zásadní význam pro dosažení lisabonských cílů; pomalé využívání prostředků je velmi znepokojivé zejména vzhledem k nově ustavenému Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci a jeho cílům;

11.   vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby věnovaly náležitou pozornost příjemcům, kteří na projekty žádají o poměrně malé částky nebo organizacím, které vzhledem ke své velikosti nejsou schopny získat potřebné odborné poradenství pro audit a hodnocení, za účelem dosažení rovnováhy mezi náklady na projekt a náklady a lidskými zdroji potřebnými pro audit a předkládání zpráv;

Legalita uskutečněných operací

12.   bere na vědomí připomínky Soudního dvora, podle nichž v oblastech, ve kterých Komise zavedla odpovídající systémy dohledu a kontroly, nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací Kapitola 1 "Prohlášení o věrohodnosti", bod IX);

13.   lituje nicméně, že ve velmi významných oblastech řízení výdajů Společenství (výdaje společné zemědělské politiky, které nespadají do integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), strukturální fondy, vnitřní politiky, vnější činnosti, SAPARD), se Účetní dvůr domnívá, že je třeba zlepšit účinnost uvedených systémů dohledu a kontroly, neboť nadále přetrvávají nedostatky, které v těchto oblastech brání vydání kladného prohlášení o věrohodnosti (Kapitola 1 "Prohlášení o věrohodnosti", body IX–XI);

14.   s vážným znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil velké množství chyb v operacích na úrovni konečných příjemců, a na druhé straně upozorňuje na skutečnost, že prevence, zjišťování a náprava chyb na úrovni konečných příjemců spadá v případě sdíleného řízení do pravomoci členských států, přičemž Komise nese současně odpovědnost za vydávání jasných, účinných a efektivních pokynů členským státům ohledně způsobů prevence, zjišťování a nápravy těchto chyb;

15.   žádá Komisi, aby dále zlepšila svůj efektivní dohled nad kontrolami svěřenými členským státům, trvá na tom, aby Komise v případě, že kontrolní systémy členských států budou stále nedostatečné, stanovila jasné lhůty a v případě nesplnění těchto lhůt uplatnila sankce;

16.   domnívá se, že ústřední otázkou, jíž je třeba se s souvislosti s prohlášením o věrohodnosti zabývat, je, zda se systémy dohledu a kontroly uplatňují řádně na obou úrovních, na úrovni Společenství i na národní úrovni, a zda poskytují záruku legality a správnosti uskutečněných operací;

17.   je si vědom skutečnosti, že tato koncepce auditu Účetního dvora umožní určit původ zjištěných nedostatků a přispěje k odstranění omezení daleko více, než pouhým zjištěním nedostatků v transakcích;

18.   vítá revizi koncepce prohlášení o věrohodnosti, kterou Účetní dvůr uskutečňuje postupně od roku 2002, a zejména její poslední změnu schválenou v únoru 2006(12), jež bude poprvé uplatněna v jeho výroční zprávě za rok 2006;

Prohlášení o řízení na národní úrovni

19.   připomíná, že v souladu s článkem 274 Smlouvy o ES jsou všechny členské státy povinny řádně plnit své povinnosti řízení a přijmout veškerá vhodná opatření pro snížení rizika chyb v uskutečněných operacích;

20.   vítá jako první krok k prohlášením o vnitrostátní správě ujednání dosažené v interinstitucionální dohodě o tom, že členské státy musí předkládat roční souhrny dostupných auditů a prohlášení;

21.   poukazuje na skutečnost, že je třeba na vhodné politické úrovni urychleně vytvořit prohlášení o řízení na národní úrovni, které by se vztahovalo na všechny fondy Společenství se sdíleným řízením, jak Evropský parlament navrhoval ve svých usneseních o udělení absolutoria za rok 2003 a 2004;

22.   zdůrazňuje význam akčního plánu na vytvoření integrovaného rámce vnitřní kontroly a bezvýhradně podporuje návrh Komise v souvislosti s opatřením č. 5 uvedeného akčního plánu; "Členské státy by měly určit koordinační orgán na národní úrovni" pro každou oblast politiky Společenství s cílem poskytnout celkový přehled o dostupných zárukách, pokud jde o činnosti Společenství, které závisejí na každém členském státě;

23.   připomíná, že členy EU jsou státy a nikoli regiony, a nepovažuje proto za přijatelné, aby členský stát odmítal prohlášení o řízení na národní úrovni z důvodů svého územního uspořádání, a domnívá se, že každý členský stát musí být schopen přijmout odpovědnost za řízení obdržených prostředků EU buď formou jednoho prohlášení o řízení na národní úrovni nebo několika prohlášení v rámci členského státu;

24.   domnívá se, že prohlášení o řízení na národní úrovni, která by mohla mít spíše podobu souboru několika prohlášení v rámci členského státu než prohlášení jediného, aby se zohlednily federální a decentralizované politické systémy existující v některých členských státech, jak uvedl ve svém usnesení o prohlášeních o řízení na národní úrovni ze dne 2. února 2006(13), by nepochybně zlepšila kvalitu příslušných národních monitorovacích a kontrolních systémů a – aniž by tím utrpěla nezávislost Účetního dvora – by se na jeho základě usnadnilo získání příznivého prohlášení o věrohodnosti účetnictví, protože tato prohlášení o řízení jsou důležitým prvkem ve snaze dosáhnout integrovaného rámce vnitřní kontroly EU a jako taková by byla významným faktorem při udělování příznivého prohlášení o věrohodnosti;

25.   s uspokojením vítá iniciativu Nizozemska, jehož vláda schválila přijetí prohlášení o řízení fondů Společenství na národní úrovni založené na dílčích prohlášeních týkajících se různých oblastí výdajů, které nakonec jako celek jménem nizozemské vlády podepíše ministr financí;

26.   rovněž vítá rozhodnutí Spojeného království a Švédska zahájit činnosti, jež povedou k zavedení těchto prohlášení o řízení fondů Společenství na národní úrovni, přičemž v případě Spojeného království toto prohlášení podepíše vysoký úředník odpovědný za danou oblast; dále poukazuje na to, že dánský národní kontrolní orgán má vydat kontrolní stanovisko ke správě fondů Společenství se sdíleným řízením;

27.   se znepokojením konstatuje, že přes všechny tyto pozitivní iniciativy nadále přetrvává ze strany členských států většinový negativní postoj k zavedení těchto národních prohlášení;

28.   žádá nicméně Komisi, aby do konce roku 2007 předložila Radě návrh prohlášení o řízení na národní úrovni, které by se vztahovalo na všechny fondy Společenství se sdíleným řízením a zakládalo by se na dílčích prohlášení různých vnitrostátních orgánů odpovídajících za řízení výdajů; je toho názoru, že společný přístup k provádění a výkladu vnitrostátních prohlášení na základě stejných zásad, který by pokud možno zabezpečil účast národních kontrolních orgánů, je nutný k tomu, aby zajistil hodnotnost vnitrostátních prohlášení pro Komisi a Účetní dvůr;

29.   žádá Radu, aby znovu urychleně zahájila debatu o této otázce;

30.   žádá národní parlamenty (zejména výbory pověřené kontrolou veřejných účtů a výbory, které jsou součástí Konference výborů pro záležitosti Společenství a evropské záležitosti parlamentů Evropské unie – COSAC), aby projednaly zavedení prohlášení o řízení na národní úrovni a informovaly Parlament o výsledku tohoto jednání;

Bod 44 interinstitucionální dohody

31.   trvá na tom, že výše uvedený bod 44 interinstitucionální dohody ukládal příslušným kontrolním orgánům členských států povinnost provádět hodnocení souladu řídících a kontrolních systémů s právními předpisy Společenství, neboť členské státy se zavázaly předkládat každý rok přehled dostupných výsledků kontrol a vhodných prohlášení na vnitrostátní úrovni;

32.   domnívá se, že kontrolní orgány, na něž odkazuje výše uvedený bod 44, musí dostát svým novým povinnostem, jež jim přísluší v souvislosti s využíváním fondů EU na místní úrovni, a tato kontrola na vnitrostátní úrovni musí tvořit základ, z nějž budou vycházet vnitrostátní orgány při zpracování prohlášení o řízení na národní úrovni;

33.   zdůrazňuje, že prohlášení o řízení na národní úrovni budou mít skutečnou hodnotu, a v podobě, jsou navrhuje Parlament budou představovat skutečnou záruku řádného fungování vnitrostátních systémů řízení a kontroly;

34.   žádá Komisi, aby vyžadovala od členských států informace uvedené v bodě 44 interinstitucionální dohody, a na základě těchto informací vypracovala dokument, v němž budou u každého členského státu podrobně rozebrány nedostatky a přednosti vnitrostátních systémů řízení a kontroly fondů Společenství a rovněž výsledky provedených kontrol, a aby tento dokument předala Parlamentu a Radě;

35.   domnívá se, že by bylo velmi přínosné, kdyby Rada ECOFIN provedla na základě tohoto konečného dokumentu Komise srovnávací hodnocení a zahájila diskusi o vhodnosti systémů využívaných členskými státy pro provádění kontroly prostředků, jež jim jsou poskytovány z rozpočtu Společenství;

Pozastavení plateb a finanční opravy

36.   připomíná bod B sdělení Komise ze dne 15. června 2005 o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005)0252), který stanoví: "Pokud členský stát přiměřeně neomezí rizika chyb, bude Komise na ochranu rozpočtu ES přísně uplatňovat stávající ustanovení o pozastavení plateb a finančních opravách".

Pozastavení plateb

37.   bezvýhradně podporuje Komisi v důsledném uplatňování předpisů v oblasti pozastavení plateb a vítá opatření, která již byly zavedena s cílem nevyplácet prostředky, pokud Komise nebude mít naprostou jistotu, že systémy řízení a kontroly členského státu, který je příjemcem těchto prostředků, jsou naprosto věrohodné;

38.   domnívá se, že pokud se budou opakovaně objevovat výhrady v souvislosti s výdajovými programy určitého členského státu, bude přijato nátlakové opatření v podobě pozastavení plateb, které přispěje ke zvýšení úsilí členských států o řádné využívání fondů Společenství;

39.   vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla a uplatňovala platné právní předpisy v oblasti pozastavení plateb v případech, kdy to bude nutné, a pravidelně o těchto pozastavených platbách a jejich důvodech informovala Radu, Parlament a Účetní dvůr;

40.   trvá na tom, aby byly platby zcela nebo částečně pozastaveny, pokud členské státy nebudou plnit základní požadavky, jak tomu je v případě systému IACS v Řecku, a pokud řecké úřady neodstraní současné problémy ve lhůtách, které jsou stanoveny ve společně přijatém akčním plánu pro plně funkční systém IACS, o který požádala řecké úřady Komise;

41.   domnívá se, že obraz EU poškozuje, pokud mohou jednotlivé členské státy uplatňovat různé kontrolní normy;

Finanční opravy ve víceletých programech

42.   domnívá se, že v případě sdíleného nebo decentralizovaného řízení musí Komise plně uplatňovat čl. 53 odst. 5 finančního nařízení, ve kterém se stanoví, že Komise přebírá konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu v souladu s článkem 274 Smlouvy prostřednictvím "postupů schválení účetní závěrky nebo finančních oprav";

43.   zdůrazňuje, že vzhledem k víceletému charakteru výdajů v programech Společenství může Komise zahájit tyto "postupy schválení účetní závěrky nebo finančních oprav", jež mají za cíl opravit dodatečně zjištěné chyby, až po ukončení těchto víceletých cyklů, pokud bude k dispozici souhrnná a jasně srozumitelná dokumentace k provádění programu; dále zdůrazňuje potřebu provést finanční opravy co nejdříve, jakmile členské státy zjistí neopravené nedostatky, aniž by se čekalo na ukončení víceletého cyklu;

44.   se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zaujal velmi kritický postoj vůči finančním opravám prováděným Komisí, které "nelze považovat za mechanismy zajišťující prevenci a včasnou identifikaci a nápravu chyb", neboť řádně nezohledňují nedostatky zjištěné v uskutečněných operacích, tj. nedostatky na úrovni konečných příjemců a "...nepodněcují členské státy k tomu, aby přijímaly opatření na předcházení nesrovnalostem nebo aby zkvalitňovaly své systémy řízení a kontroly" (body 1.64 a 6.35 výroční zprávy Účetního dvora);

45.   uvádí, že konečná opravná rozhodnutí a opatření(14) si kladou za cíl vyloučit z financování Společenství výdaje, které nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství, a tato rozhodnutí, která spadají do pravomoci Komise, se musí stát významným nástrojem systémů kontroly a dohledu;

46.   konstatuje, že pokud se konečná opravná opatření neuplatní přímo na operace na úrovni konečného příjemce, mají podle Účetního dvora v praxi ten účinek, že se náklady na nelegální či nesprávné operace přesunou z rozpočtu EU na daňové poplatníky jednotlivých členských států a nikoli na konečného příjemce, který se dopustil chyby (bod 1.65 výroční zprávy Účetního dvora); konstatuje, že tyto opravy mají proto pouze omezený preventivní a odrazující účinek na příjemce a vedení;

47.   zdůrazňuje proto, že je velmi důležité, aby členské státy měly k dispozici vhodné systémy, jež povedou ke zlepšení prevence a zjišťování chyb na úrovni konečného příjemce a umožní tak Komisi, aby méně často uplatňovala konečná opravná opatření;

48.   konstatuje, že v důsledku účinného a efektivního užívání přídělů musí existovat efektivní zpětné vymáhání; domnívá se, že zlepšené zpětné vymáhání by bylo důkazem efektivnosti sankcí EU a dále by zvýšilo důvěryhodnost evropských orgánů;

49.   konstatuje, že účinné zpětné vymáhání může probíhat pouze prostřednictvím vymáhacích agentur členských států; proto v souvislosti se zpětným vymáháním požaduje, aby byly zohledněny náklady členských států na jejich vymáhací agentury;

50.   je přesvědčen, že zlepšení míry zpětného vymáhání lze dosáhnout odhalováním totožnosti dlužníků, kteří byli soudy shledáni odpovědnými a nemohou se dále odvolat, ale nehodlají platit;

51.   v poslední řadě uvádí, že Komise musí v souvislosti s důraznými výtkami Účetního dvora podniknout veškeré vhodné kroky především k prevenci výskytu chyb a nedostatků, a lituje, že Komise zjevně kladla větší důraz na mechanismy konečných finančních oprav, které dle zjištění Účetního dvora mají závažné slabiny a "nelze je považovat za mechanismy zajišťující prevenci a včasné zjišťování a nápravu chyb" (bod 1.64 výroční zprávy Evropského účetního dvora);

52.   lituje kritiky Účetního dvora ze strany Komise, pokud jde o číselné údaje týkající se finančních oprav, které provedla Komise v roce 2005; tyto neshody se projevily zejména při předložení výroční zprávy Účetního dvora Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 23. října 2006, protože důvěra občanů ve funkčnost evropských orgánů vychází mimo jiné ze zaručené nezávislosti Účetního dvora jako orgánu vnějšího auditu;

53.   žádá Komisi, aby předložila Parlamentu i Účetnímu dvoru vyčerpávající definici jednotlivých konceptů, jež zahrnuje pojem "finanční opravy", a celkové výše oprav, jež byly skutečně provedeny v roce 2005;

54.   žádá, aby Komise napříště předkládala podrobnou výroční zprávu s uvedením celkové výše skutečně provedených konečných finančních oprav;

Systémy vnitřní kontroly v Komisi
Akční plán na vytvoření integrovaného rámce vnitřní kontroly

55.   vítá skutečnost, že Komise dne 17. ledna 2006 schválila své sdělení Radě, Evropskému parlamentu a Účetnímu dvoru nazvané "Akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly" (KOM(2006)0009 a SEK(2006)0049), které stanoví 16 konkrétních opatření, jež mají být uplatněna s cílem přispět k zajištění účinnější vnitřní kontroly fondů EU;

56.   vítá první pololetní souhrn výsledků o plnění akčního plánu, který Komise předložila dne 19. července 2006 (SEK(2006)1001) na základě požadavku usnesení Evropského parlamentu o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2004; očekává, že Parlament obdrží druhý pololetní souhrn výsledků do 1. ledna 2008;

57.   lituje nicméně, že podle uvedené zprávy nebyla některá opatření ani zahájena a vzhledem k původnímu harmonogramu tak nastalo jisté zpoždění; jedná se zejména o opatření č. 7, 9 a 10;(15)

Protihodnota – Analýza stávající rovnováhy mezi provozními náklady a náklady na kontrolní systémy – Četnost výskytu chyb nebo přípustné riziko vzniku chyb

58.   zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2005 v souvislosti s ustanovením integrovaného rámce vnitřní kontroly uvádí, že "proporcionalita a nákladová efektivita kontrol představují jeden z nejdůležitějších cílů schválených Komisí" (body 2.9 a 2.10);

59.   připomíná rovněž, že výše uvedená Rada ECOFIN na svém zasedání dne 8. listopadu 2005 dospěla k závěru, že je nanejvýš důležité, aby byla zavedena integrovaná vnitřní kontrola, a prohlásila, že "Rada se v souladu se zprávou Účetního dvora č. 2/2004 domnívá, že je třeba dospět k dohodě s Evropským parlamentem, pokud jde o rizika, jež lze v uskutečněných transakcích tolerovat, s ohledem na náklady a přínosy kontrol v rámci každé politiky Společenství, a na výši souvisejících nákladů"; očekává, že Rada bude ve smyslu svého vlastního rozhodnutí bez prodlení jednat;

60.   připomíná opatření č. 4 výše uvedeného akčního plánu, které v souladu s doporučeními Evropského parlamentu navrhuje "provést interinstitucionální dialog o přípustných rizicích uskutečněných operací";

61.   připomíná rovněž opatření č. 10, které navrhuje provést "analýzu nákladů na kontrolu", neboť "je nutné nalézt vhodnou rovnováhu mezi náklady na kontrolu a přínosy těchto kontrol", a které stanoví, že výsledky budou předloženy začátkem roku 2007; konstatuje nicméně, že provádění tohoto opatření bylo stěží zahájeno;

62.   v této souvislosti zdůrazňuje důležitost stanoviska č. 2/2004 Účetního dvora k modelu jednotného auditu, zejména pokud jde o nutnost zajistit shodu úřední úrovně, která vydává právní předpisy, financuje a těží z kontrol (bod 24), pokud jde o proporcionalitu nákladů a užitků kontrol (bod 25) a pokud jde o transparentnosti kontrol (bod 26);

63.   souhlasí s Účetním dvorem, který ve svém stanovisku č. 4/2006 považuje za politováníhodné, že dosud nebyl stanoven poměr mezi přípustným rizikem vzniku chyb a poměrem nákladů/přínosu kontrol, a přestože se jedná o základní prvek systému integrované vnitřní kontroly, nebylo dosud upřesněno, jakým způsobem je možné stanovit "přípustnou míru rizika";

64.   domnívá se proto, že by Komise v zájmu dodržování zásady proporcionality a zásady efektivity nákladů (protihodnoty) kontrolních systémů měla zhodnotit poměr mezi prostředky, které má na jedné straně k dispozici pro každou jednotlivou politiku, a částí těchto prostředků, kterou na druhé straně využívá na kontrolní systémy, rozepsanou podle jednotlivých oblastí výdajů, a prostředky, u nichž došlo ke ztrátě z důvodu takto zjištěných chyb;

65.   vyzývá Komisi, aby plně zveřejnila metody, které používá k určení míry chybovosti, a povzbuzuje Komisi k vedení interinstitucionálního dialogu o metodice auditu;

66.   považuje za naprosto nezbytné, aby Komise měla důvěryhodný plán dosažení kladného prohlášení o věrohodnosti;

67.   žádá Komisi, aby provedla tuto srovnávací analýzu, která je jediným základem pro stanovení "přípustné míry rizika", a aby jí předala Parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru za účelem splnění požadavků Rady ECOFIN;

68.   domnívá se, že stávající poměr nákladů a výnosů mezi prostředky na kontrolu a výsledky uvedených kontrol musí být základním prvkem, který by měl mít Účetní dvůr na paměti při vydávání prohlášení o věrohodnosti;

Politická odpovědnost a odpovědnost Komise za řízení

69.   uvádí, že různorodý informační obsah výročních zpráv o činnosti oddělení je překážkou tohoto postupu; je (vypouští se) znepokojen skutečností, že podle Účetního dvora některé výroční zprávy o činnosti ještě neposkytují pro jeho prohlášení o věrohodnosti dostačující doklady (body 2.15, 2.18 a 2.19 výroční zprávy za rok 2005);

70.   žádá Komisi, aby se výroční zprávy o činnosti a příslušná prohlášení podrobněji zaměřily – pokud možno na úrovni jednotlivých členských států – na hodnocení stávajících systémů, zjištěných nedostatků a jejich finančnímu dopadu;

71.   opětovně žádá Komisi, aby její generální tajemník při přípravě souhrnné zprávy vystavil prohlášení o věrohodnosti týkající se prohlášení všech generálních tajemníků, a jasně tak vyjádřil svou podporu kolegiu komisařů při přijímání uvedené zprávy;

Účast komisařů

72.   zdůrazňuje význam stanoviska interního auditora Komise, které je uvedeno v jeho výroční zprávě o interních auditech: "... zastává názor, že plné zapojení komisařů do hodnocení politických rizik by umožnilo lepší celkové řízení rizik, a tedy zlepšilo plánování, přidělování zdrojů a provádění politického programu"(16)

73.   bere na vědomí kritiku, podle které nejsou komisaři zúčastněni v plné míře; žádá Komisi, aby určila, která opatření jsou nutná pro zaručení této plné účasti komisařů požadované interním auditorem, a aby současně vyjasnila vztah mezi generálními řediteli a komisaři a tuto informaci předala Parlamentu;

74.   lituje rozdílů v kvalitě vystoupení komisařů v jeho Výboru pro rozpočtovou kontrolu a vyjadřuje naději, že to neodráží význam, který jednotliví komisaři přikládají řádnému finančnímu řízení v oblasti své pravomoci; trvá na tom, aby byli komisaři až na určité výjimky lépe připraveni na slyšení týkající se postupu udělení absolutoria za rok 2006;

Profesní etika

75.   vřele vítá výše uvedenou evropskou iniciativu pro transparentnost přijatou Komisí, podle níž se navrhuje zahájit "debatu s ostatními evropskými orgány o pravidlech a standardech profesní etiky úředníků v evropských orgánech"; žádá, aby byla debata rychle zahájena, aby byla veškerá nutná opatření účinná od počátku nového funkčního období Parlamentu v červnu 2009 a nového funkčního období Komise v listopadu 2009;

76.   podporuje tuto debatu a žádá Komisi, aby vyplnila stávající mezeru a zavedla do závazného kodexu chování komisařů základní etické standardy a hlavní zásady, jimiž se musí řídit komisaři při výkonu své funkce, zejména při jmenování kolegů, zejména ve svých kabinetech;

77.   vyzývá Komisi, aby v rámci iniciativy pro transparentnost věnovala řádnou pozornost skutečnosti, že značný počet bývalých i současných vysoce postavených zaměstnanců v důležitých funkcích opustil Komisi, v některých případech na neplacené volno, aby pracovali pro lobbistické a právnické kanceláře zastupující např. klienty, kteří jsou vyšetřováni GŘ pro hospodářskou soutěž nebo se odvolávají proti uloženým pokutám, a vyzývá Komisi, aby navrhla řešení této situace;

Transparentnost

78.   vítá iniciativu Komise pro transparentnost a očekává, že tato iniciativa povede k praktické činnosti a legislativním iniciativám, jejichž výsledkem pak bude transparentnost používání a řízení fondů EU; očekává od členských států podporu a doplnění této iniciativy tím, že i samotné státy zajistí úplnou transparentnost využívání prostředků EU;

79.   očekává, že se jeho správa, ve spolupráci s Výborem pro rozpočtovou kontrolu, zúčastní dalších úvah o návrhu konkrétních legislativních iniciativ;

80.   naléhavě žádá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na povzbuzování členských států k tomu, aby umožnily veřejný přístup k informacím o projektech a příjemcích všech fondů EU se sdíleným řízením;

81.   očekává, že bude vybudován jednoduchý a transparentní systém pro přístup ke všem informacím prostřednictvím ústředních a snadno dostupných internetových stránek;

82.   vítá iniciativu Komise, která má zajistit, že finanční prostředky vyplácené z programů zemědělské podpory Společenství budou nyní zveřejněny;

83.   očekává, že Komise dá co nejrychleji členským státům pokyn, aby standardizovaly údaje týkající se financování zemědělství uváděné na internetu, aby bylo možné tyto údaje porovnávat mezi jednotlivými členskými státy;

84.   vítá skutečnost, že Komise uznala potřebu umožnit přístup k informacím o různých druzích skupin expertů, které při své práci využívá;

85.   naléhavě žádá Komisi, aby dokončila proces dosahování větší transparentnosti zajištěním většího přístupu k informacím o tom, kdo je v těchto skupinách zastoupen a jaké jsou jejich úkoly;

86.   žádá Komisi, aby zveřejnila jména lidí, kteří se práce těchto skupin účastní, a jména zvláštních poradců, které angažovali jednotliví komisaři, generální ředitelství nebo "kabinety";

SEKTOROVÉ ZÁLEŽITOSTI
Příjmové operace

87.   s uspokojením konstatuje, že audit Účetního dvora neodhalil žádné významné nesrovnalosti, pokud jde o platby členských států, které odpovídají vlastním zdrojům DPH a HND;

DPH

88.   s politováním bere na vědomí, že Účetní dvůr konstatuje zvýšení počtu zbývajících výhrad k přiznání k dani z přidané hodnoty, které podaly členské státy v roce 2005, a skutečnost, že neexistuje žádný nástroj, který by zajišťoval, aby členské státy poskytovaly relevantní informace, a Komisi tak umožnil rozhodovat o zachování výhrad (body 4.13 a 4.15 výroční zprávy);

89.   žádá Komisi, aby tuto otázku projednala s členskými státy v rámci pravidelných setkání poradního výboru pro vlastní zdroje a aby informovala příslušný výbor o opatřeních, která přijala nebo zamýšlí přijmout, s konečným cílem zrušit zbývající výhrady;

HND

90.   s politování konstatuje, že Účetní dvůr ve své zprávě za rok 2005 prohlásil, že ověřování příslušných národních účtů prováděné Komisí je i nadále nedostatečné a že inspekce Komise prováděné v rámci systémů dohledu a kontroly se omezily na dokumentární kontroly (bod 4.16);

91.   konstatuje také, že od roku 2005 se podle Účetního dvora uplatňují nové zásady o přidělování nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb, přijaté již v roce 2002, které podle Eurostatu povedou ke značnému nárůstu HND a lituje, že Komise doposud nepředložila Radě žádný návrh pro uplatňování těchto změn pro účely výpočtu vlastních zdrojů (body 4.20 a 4.21);

92.   neschvaluje, že u nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb má Komise zjevně přístup odlišný od přístupu přijatého pro začleňování nezákonných činností do HND (bod 4.19), kdy jsou činnosti zařazeny do výpočtu vlastních zdrojů, ačkoli není zajištěno jednotné provádění ze strany členských států a Komise proto oznámila výhrady, které jí umožňují upravit údaje se zpětnou platností;

93.   předpokládá, že přidělené nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby budou automaticky zařazeny do rozhodnutí o vlastních zdrojích pro účely vlastních zdrojů HND, protože ve svém návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (KOM(2006)0099) Komise neuvedla žádné omezující výhrady v tomto smyslu;

94.   žádá Komisi, aby urychleně napravila nedostatky, na které poukázal Účetní dvůr;

Společná zemědělská politika

95.   vřele vítá, že Účetní dvůr uznává, že integrovaný administrativní a kontrolní systém, je-li správně uplatňován, představuje účinný kontrolní systém k omezení rizika chyb nebo nesprávných výdajů;

96.   bere však se znepokojením na vědomí opakované připomínky Účetního dvora, pokud jde o postupy uplatňované v současné době v souvislosti se schvalováním účetních závěrek SZP (zprávy certifikačních orgánů a rozhodnutí o shodě), které podle Účetního dvora nejsou navrženy tak, aby zaručovaly legalitu a správnost operací na úrovni plateb konečným příjemcům (zemědělcům a subjektům);

97.   znovu připomíná, že spolupráce členských států a Komise při poskytování záruk v souvislosti s operacemi na úrovni konečných příjemců je zcela nezbytná a vyzývá Komisi, aby posílila kontroly po uskutečnění plateb a prosazovala zpětné získávání neoprávněných plateb;

98.   s politováním bere na vědomí, že Účetní dvůr i nadále konstatuje výskyt problémů při uplatňování systému IACS v Řecku, plně podporuje akční plán pro nápravu chyb, který Komise předložila řeckým orgánům a který obsahuje konkrétní termíny a cíle, a zároveň podporuje záměr, který Komise předložila příslušnému výboru EP, důsledně prosazovat stávající právní předpisy, které se týkající pozastavení plateb, nenapraví-li řecká vláda v rámci stanovených termínů zjištěné nedostatky;

99.   bere na vědomí stávající nedostatky v uplatňování systému AICS v nových členských státech, ve kterých Účetní dvůr prováděl audit, kde systémy doposud nejsou spolehlivé, a žádá Komisi a tyto členské státy, aby přijaly všechna opatření pro nápravu těchto nedostatků;

100.   bere také na vědomí závažné nedostatky, které Účetní dvůr zjistil při kontrolách v oblasti rozvoje venkova, vývozních náhrad a zejména v odvětví olivového oleje ve Španělsku, Řecku a Itálii, a žádá Komisi, aby do konce roku 2007 v těchto odvětvích posílila kontroly a aby před postupem o udělení absolutoria za rok 2006 informovala Parlament o výsledku těchto kontrol; konstatuje, že možnosti týkající se provádění nedávné reformy odvětví olivového oleje ve spojení s úplným rozvojem a činností zemědělských informačních systémů dostupných producentským členským státům minimalizují riziko nedostatků ohledně pomoci poskytované v rámci společné organizace trhu;

101.   považuje opravná finanční opatření, která přijala Komise v oblasti podpory na produkci olivového oleje, jejichž cílem je omezit ztráty v rozpočtu Společenství, za vhodná, a podporuje návrh na zjednodušení tohoto systému podpor, který Komise předložila Radě;

Strukturální opatření, zaměstnanost a sociální věci

102.   se zvláštním potěšením vítá skutečnost, že členské státy budou muset v rámci iniciativy pro transparentnost a podle nového nařízení o strukturálních fondech na období 2007–2013 poskytovat informace o příjemcích finančních prostředků Společenství a Komise bude povinna tyto informace zveřejnit, žádá Komisi, aby zveřejnila všechny tyto informace a informace o příjemcích ze všech jiných politik Společenství tak, aby byly snadno dostupné, a to i pro širší veřejnost, a aby zajistila, že budou údaje z různých členských států porovnatelné;

103.   bere na vědomí a s uspokojením vítá skutečnost, že podle výše zmíněných nových právních předpisů o strukturálních fondech na období 2007–2013, nebude Komise proplácet náklady do té doby, než obdrží písemné prohlášení nezávislého orgánu, které potvrzuje existenci národních řídících a kontrolních systémů v souladu s předpisy Společenství(17);

104.   s politováním bere na vědomí, že v letošním roce Účetní dvůr opět konstatuje nedostatky v národních systémech kontroly a významný výskyt chyb, které snižují spolehlivost závěrečných prohlášení o výdajích, které předkládají členské státy (body 6.26 a 6.29 výroční zprávy); zároveň s politování bere na vědomí, že podle Účetního dvora Komise neprovádí efektivní dohled nad kontrolami, jejichž provádění bylo svěřeno členským státům, a žádá Komisi, aby tento nedostatek urychleně odstranila;

105.   připomíná, že pokud jde o řádné finanční řízení a prohlášení o věrohodnosti, nejsou hlavní otázkou ani tak zjištěné chyby, jako existence příslušných systémů kontroly, které by Komisi umožnily odpovídajícím způsobem kontrolovat rizika ohrožující rozpočet Společenství a provést příslušné finanční opravy;

106.   s politováním bere na vědomí, že u omezeného počtu členských států se nadále vyskytují již známé problémy, které jsou zdrojem opětovných výhrad, a žádá Komisi, aby podrobně prověřila opatření, která přijaly vnitrostátní orgány, a zjistila, zda jsou tato opatřená adekvátní a aby pravidelně a včas informovala příslušný výbor Parlamentu o dosažených výsledcích;

107.   s politování rovněž konstatuje, že podle Účetního dvora členské státy nesplnily řádně svůj závazek systematicky poskytovat informace o zrušení příspěvků a o částkách, které lze zpětně získat, jež mají povinnost pravidelně předkládat Komisi (bod 6.36 výroční zprávy);

108.   žádá Komisi, aby využila všechny dostupné prostředky a přiměla členské státy, aby plnily řádně závazek poskytovat informace, a aby neuskutečňovala žádné platby do té doby, než vnitrostátní orgány poskytnou požadované informace;

109.   je si vědom toho, že v období od 2004 do 2006 Komise zavedla opatření, jejichž cílem bylo pozastavit dočasně platby EFRR a ESF některým členským státům, u kterých se vyskytovaly chyby, jež byly tehdy zdrojem opětovných výhrad, a tato opatření podporuje;

110.   žádá Komisi, aby v souladu s tím, co bylo uvedeno v bodu 38 a v dalších bodech tohoto usnesení, a při nedostatečných zárukách ze strany členských států, použila zásady Společenství týkající se pozastavení plateb(18) do té doby, než bude dosaženo řádného finančního řízení fondů Společenství;

Vnitřní politiky

111.   s politováním bere na vědomí, že podle Účetního dvora přetrvávají v oblasti přímého řízení Komise stejné problémy jako v předchozích letech (chyby v proplacených výdajích, složité prováděcí předpisy, neexistence efektivního systému postihu) a žádá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o zjednodušení a další vyjasnění pravidel programů se sdílenými náklady, zejména pokud jde o záznamy o pracovní době souměřitelné s prací na dokumentaci (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2005, bod 7.29), aby co nejlépe ve vhodném dialogu s příjemci finanční pomoci vyjasnila prováděcí předpisy, příručky a formuláře a dohlédla na to, aby stávající systém postihu byl účinně a vhodně využit vždy, když to bude nutné, a navrhla nezbytné změny pro zvýšení jeho účinnosti, a kromě toho aby zlepšila rozsah působnosti a kvalitu a následnou kontrolu auditů systémů vnitrostátních agentur pomocí lepších informací a vzájemných výměn (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2005, bod 7.29, a pozměňovací návrh Parlamentu uvádějící článek 35a (nový) reformovaných prováděcích pravidel k finančnímu nařízení(19); žádá Komisi, aby rozpočtovému orgánu v katalogu konkrétních opatření vysvětlila, jak hodlá ve svém nynějším funkčním období získat prohlášení o věrohodnosti bez výhrad v oblasti přímé správy;

Doprava a turistický ruch

112.   konstatuje, že do rozpočtu na rok 2005, jak byl schválen s konečnou platností a pozměněn v průběhu roku, bylo na dopravní politiku v položkách závazků vyčleněno celkem 917 200 000 EUR a 931 800 000 EUR bylo k dispozici v položkách plateb; dále konstatuje, že z těchto celkových částek:

113.   vítá trvale vysokou míru plnění položek závazků i položek plateb na projekty TEN-T, jež v obou případech dosáhla téměř 100 %, ale vyjadřuje politování nad tím, že navzdory této skutečnosti jsou projekty i nadále prováděny pomalu a v neuspokojivém rozsahu, i když dokončení projektů v oblasti dopravní infrastruktury obvykle trvá několik let;

114.   vyjadřuje znepokojení nad tím, že v případě všech projektů nebyl limit pro příspěvky EU jasný, protože finanční nařízení přesně nestanoví, zda se 10% limit na financování ze zdrojů EU vztahuje na dosud uskutečněné výdaje, nebo na celkové předpokládané náklady projektu; poznamenává, že to vedlo Účetní dvůr k vyslovení připomínky, že došlo k překročení povolených výdajů o 146 milionů EUR; vítá skutečnost, že Komise v současné době zaujala jasně vymezenou pozici a souhlasí s tím, že procentuální limit by měl vyjadřovat procentuální podíl na konečných nákladech projektu;

115.   vítá skutečnost, že GŘ pro energetiku a dopravu (DG TREN) provádí v současné době audit 49 % celkových nákladů na projekty TEN–T, ale zároveň vyzývá k tomu, aby byl tento pokrok podpořen prováděním auditu u 20 % všech projektů;

116.   vyjadřuje znepokojení nad četností chyb v případě smluv na výzkum v odvětví dopravy, která přesahuje průměrnou četnost chyb, a vyzývá v této souvislosti k přijetí nápravných opatření; vyzývá Účetní dvůr, aby znovu přešetřil tuto záležitost ve své výroční zprávě za rok 2006;

117.   je znepokojen tím, že míra využití plateb na bezpečnost dopravy dosahovala 74 % disponibilních prostředků; vyjadřuje rovněž znepokojení nad tím, že míra využití položek plateb v rámci programu Marco Polo činila 53 %; považuje tyto míry plnění pro dosažení klíčového cíle, jak byl definován v Bílé knize o dopravě, za zcela nepřijatelné, zejména pokud jde o prudký pokles ve využívání položek plateb;

118.   vyzývá Komisi, aby každý rok zasílala Parlamentu a Radě podrobnější sdělení o čerpání prostředků z každé rozpočtové položky a porovnala tyto údaje s připomínkami ke každé položce;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

119.   považuje celkovou míru čerpání prostředků z rozpočtových okruhů týkajících se ochrany životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin za uspokojivou;

120.   žádá Komisi, aby přijala kroky k poskytování další pomoci žadatelům v rámci víceletých programů; vítá snahy o lepší zacílení nabídkových řízení a o poskytnutí větší pomoci žadatelům, aby se zabránilo předkládání takových žádostí o projekty, které jednoznačně nesplňují kritéria pro financování nebo jsou nevyhovující, pokud jde o jejich kvalitu; konstatuje, že pro dosažení uspokojivého stavu bude nutno vyvinout ještě větší úsilí; vyzývá Komisi k přezkoumání různých fází plnění, aby se v průběhu roku s plněním pokročilo dále;

121.   konstatuje, že míra využívání plateb v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin nedosáhla ani 80 %; přiznává potíže při plánování nezbytné výše položek plateb, neboť Komise je zčásti odkázána na rychlé předkládání faktur příjemci a smluvními partnery; vyzývá však Komisi, aby pokračovala v úsilí o zlepšení svých vlastních postupů, které mají dopad na využívání položek plateb;

122.   doufá, že model zavedený podle nového finančního rámce, tj. soustředění všech činností v rámci jedné oblasti politiky pod jediný program a jedinou rozpočtovou položku, zvýší účinné využívání disponibilních prostředků;

Kultura a vzdělávání

123.   považuje další zjednodušení požadavků, které musí žadatelé splnit v rámci nových víceletých programů, jako je Mládež v akci, Evropa pro občany a Kultura 2007, za nutný krok směrem k Unii, jež bude vstřícnější vůči svým občanům, a očekává, že Komise bude tyto možnosti v rámci revidovaného finančního nařízení dále využívat;

124.   domnívá se, že by Komise měla v souvislosti s uplatňováním ustanovení finančního nařízení přezkoumat, zda je třeba standardizovat přidělování zakázek financovaných paušální formou, a přihlížet přitom k rozhodnutím Komise o financování programů;

125.   vyzývá Komisi, aby se i nadále snažila sledovat činnost všech 99 národních agentur, jež jsou zapojeny do řízení programů a u nichž byly v několika případech odhaleny významné nedostatky v používání kontrolních postupů;

126.   očekává, že činnost Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast povede ke zlepšeným provozním postupům; zdůrazňuje, že zejména organizace, jež jsou v její kompetenci, závisí na spolehlivých a včasných informacích o projektové podpoře; připomíná v této souvislosti, že mezi žadatele často patří velmi malé organizace nebo fyzické osoby, které nemají prostředky nebo odborné znalosti k provádění profesionálních kontrol;

127.   připomíná, že náklady na kontrolu projektů na místě jsou extrémně vysoké; nicméně se domnívá, že cílem je co nejvíce snížit riziko chyb, a proto je třeba zajistit, aby byly náklady úměrné účinnosti provedených kontrol v zájmu dosažení optimálního poměru mezi prostředky vynaloženými na provádění politik Společenství a prostředky vynaloženými na kontroly;

128.   přeje si zajistit, aby v rámci komunikační podpory informačních kampaní připravovaných ve spolupráci členských států a Komise byla dodržována zásada doplňkovosti, a žádá Komisi, aby od členských států vyžadovala potvrzení prokazující, že finanční podpora neslouží pouze k tomu, aby nahradila finanční podporu členských států na vnitrostátní opatření v oblasti informační politiky EU;

129.   požaduje, aby Komise zajistila, že se národní agentury při poskytování prostředků nebudou odchylovat od všeobecných kritérií, jako tomu bylo v Polsku v případě jednoho projektu s homosexuálními mladými lidmi, a že bude dodržován článek 13 Smlouvy o ES a v případě nedodržení kritérií programu bude zváženo vrácení prostředků poskytnutých EU;

Práva žen a rovnost pohlaví

130.   zdůrazňuje, že na základě čl. 3 odst. 2 Smlouvy o ES je prosazování rovnosti mužů a žen základním principem EU a cílem, který je relevantní pro všechny činnosti a politiky Společenství; znovu opakuje svůj požadavek, aby se zohledňování rovnosti mužů a žen stalo prioritním cílem v rozpočtovém plánování v souladu se zásadami sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost mužů a žen, a vyzývá Komisi, aby poskytla údaje k vyhodnocení;

131.   opakuje svůj požadavek, aby byly informace o politikách zohledňování rovnosti mužů a žen a údaje o rovnosti mužů a žen začleněny do zpráv o udělení absolutoria za plnění rozpočtu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise tyto informace neposkytla;

132.   poukazuje se znepokojením na nízkou míru plnění plateb v programu Daphne (58 %); přestože si je vědom argumentů Komise o udržování standardů kvality projektů, konstatuje, že mnoha vysoce kvalitním projektům byla odmítnuta finanční podpora, a proto vítá navýšení prostředků přidělených na třetí fázi programu Daphne, ale je znepokojen nezměněnou administrativní kapacitou; požaduje proto, aby byla vypracována studie, jejímž cílem bude přesněji určit možné příčiny této nízké míry plnění;

133.   upozorňuje na chybějící údaje o činnostech prosazujících rovnost mužů a žen, které obdržely podporu ze strukturálních fondů, a vyzývá Komisi, aby tuto situaci napravila;

134.   domnívá se, že by měla být věnována větší pozornost prosazování účasti žen ve společnosti založené na znalostech, a tudíž i vysoce kvalitnímu školení a zaměstnávání žen v oblasti informačních a komunikačních technologií;

135.   vítá pozoruhodný pokrok, kterého dosáhla Komise, pokud jde o roční cíle v oblasti náboru a jmenování žen do vedoucích funkcí a na jiná místa v kategorii A*/AD ve správních odděleních Komise; naléhavě žádá Komisi, aby v úsilí v této oblasti pokračovala;

Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

136.   vítá skutečnost, že bylo dosaženo určitého pokroku v míře využívání položek závazků, pokud jde o oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti; s politováním konstatuje, že se stále snižuje využívání položek plateb (podle Účetního dvora činí 79,8 % ve srovnáním s 83,8 % v roce 2004); upozorňuje, že tato míra využívání plateb je u Komise jednou z nejnižších; vyzývá Generální ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, aby do budoucna zlepšilo plnění rozpočtu;

Výzkum a technologický rozvoj

137.   s politováním konstatuje, že podle Účetního dvora se doposud nepodařilo zajistit zavedení spolehlivého systému pro zaznamenávání osobních výdajů v oblasti výzkumu; je toho názoru, že "je nezbytné, aby dohody o grantech obsahovaly jasný požadavek doložit pracovní dobu zaměstnanců, kteří se na opatření podílejí" (bod 7.7 výroční zprávy)(20);

138.   se znepokojením bere na vědomí, že systém osvědčení o auditu, i když je velmi nákladný, v roce 2005 dosud nepřinesl očekávané záruky, neboť Účetní dvůr uvádí, že žádosti, na jejichž základě byla vystavena osvědčení o auditu bez výhrad, vykazující chyby v osobních a režijních nákladech; konstatuje však, že kvalita osvědčení o auditu se po zveřejnění požadavků na tato osvědčení zlepšila; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela vhodná kritéria pro osvědčení o auditu, aby tak zlepšila jejich užitečnost;

139.   vyzývá Komisi, aby urychlila zahájení opatření, které jsou uvedeny v akčním plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly, zejména opatření číslo 7 (Prosazovat optimální postupy za účelem zvyšování efektivity nákladů na audity na úrovni projektů);

140.   žádá Komisi, aby mimo jiné splnila požadavek pravidel FP7 pro účast k zavedení postupu proplácení pomocí jednorázových náhrad, a aby v rámci střednědobého přezkumu informovala svůj příslušný výbor;

141.   s politování konstatuje, že podle Účetního dvora stále existují pochybnosti v důsledku skutečnosti, že smluvní ustanovení jsou příliš obecná a nedostatečně jasná, zejména pokud jde o kritéria způsobilosti a nezávislosti auditorů vydávajících osvědčení, a bere na vědomí, že Komise se zavázala(21) zjednodušit předpisový rámec Společenství a doladit využívání osvědčení o auditu;

142.   bere také na vědomí, že interní auditor Komise se domnívá, že existuje riziko, že neoprávněné platby nebudou zjištěny z důvodu nedostatečně účinného systému kontroly během postupu zrušování rozpočtových závazků, a žádá proto Komisi, aby přijala opatření pro monitorování tohoto jevu;

Vnější činnosti

143.   konstatuje, že Účetní dvůr neshledal žádné chyby při zkoumání auditního vzorku plateb u delegací, ve vzorku veřejných soutěží a operací prováděných organizacemi odpovědnými za realizaci projektu však chyby shledal;

144.   je toho názoru, že je nutné nejprve zajistit soulad mezi politikami Společenství, které mají dopad na rozvojové země, a proto je nezbytné jasně stanovit, jak je rozdělena náplň práce v generálních ředitelství, které řídí vnější činnosti;

145.   konstatuje se znepokojením, že podle Účetního dvora analýzy rizika, které uskutečnila kancelář EuropeAid, nezohlednily rizika, která představují různé typy organizací odpovědných za realizaci projektů (nevládní organizace, mezinárodní organizace, vládní instituce atd.) a metody financování (grant, rozpočtová podpora, svěřenecký fond atd.); žádá Komisi, aby pomocí náročnějšího vykazování dosáhla větší jasnosti ve věci efektivity jednotlivých nástrojů pomoci; ve věci pomoci rozvojovým zemím navrhuje, aby bylo prozkoumáno zavedení systému fází, jehož cílem by bylo, aby v první fázi byly při pomoci jednotlivým projektům stanoveny i základní podmínky pro poskytování rozpočtové pomoci, tj. forma demokratické rozpočtové kontroly a nezávislé auditorské struktury;

146.   s politováním bere na vědomí zejména skutečnost, že vzhledem k tomu, že kontroly EuropeAid nepokrývají vhodným způsobem operace na úrovni organizací odpovědných za realizaci projektů, mohou k celkové míře věrohodnosti o legalitě a správnosti uskutečněných operací přispívat pouze v omezené míře (bod 8.12 výroční zprávy);

147.   žádá kancelář EuropeAid, aby zavedla program kontrol na úrovni organizací odpovědných za realizaci projektů a aby vynaložila veškeré úsilí na provádění auditů ex-post v různých nevládních organizacích, se kterými spolupracuje;

148.   je znepokojen skutečností, že pokud jde o účinnost vynaložených prostředků v programu TACIS, Komise nebyla podle Účetního dvora schopna na konci roku 2005 určit podíl programu na zlepšení bezpečnosti jaderných elektráren (bod 8.36 výroční zprávy); považuje tuto kritiku za skutečně závažnou, neboť byla odhalena neschopnost poskytnout záruky, pokud jde o základní a prioritní aspekt činnosti Společenství, a sice zajištění efektivnosti nákladů (protihodnoty);

149.   bere na vědomí kritiku Účetního dvora, pokud jde o omezené využívání společného informačního systému (CRIS), neboť finanční informace, které je možné z něj čerpat, jsou nedostatečné na to, aby se z nich dalo vycházet při podrobnější analýze rizika, případně nejsou k dispozici vůbec (bod 8.6 výroční zprávy); žádá Komisi, aby napravila urychleně nedostatky v systému CRIS a využila jeho veškerý potenciál pro získávání informací nezbytných pro systémy kontroly;

150.   bere na vědomí informaci Komise (odpověď na otázku k písemnému zodpovězení E-4481/06), že pokud jde o úplatkářství a podvody v souvislosti s hydrologickým projektem Lesotho Highlands Water Project, vrchní soud v Lesothu udělil třem firmám, které získaly finanční podporu EU, pokutu: Schneider Electric SA (Francie), Impregilo Spa (Itálie) a Lahmeyer International GmbH (Německo);

151.  Kritizuje skutečnost, že v případě hydrologického projektu Lesotho Highlands Water Project nepřijala Komise žádné rozhodnutí podle čl. 93 odst. 1 písm. e) finančního nařízení (vyloučení ze zadávání zakázek); očekává, že Komise nyní přijme a oznámí příslušná rozhodnutí nejpozději do června 2007 a nejpozději do září 2007 předloží Parlamentu, spolu s Investiční bankou (které se to rovněž týká), podrobnou zprávu o této záležitosti, v níž jasně uvede, jaké kroky byly podniknuty k vrácení peněz;

Rozvoj

152.   vítá, že byl podíl prostředků EU, které jsou určeny pro oblast základní zdravotní péče a základního vzdělávání, zvýšen z 4,98 % na 6,83 %; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že tento podíl je stále ještě dosti vzdálen od cílové hranice 20 %, který byl stanoven v rozpočtu na rok 2005; nemůže akceptovat, že Komise využívá legitimního a užitečného cíle, kterým je lepší koordinace dárců a dělba práce mezi nimi, jako odůvodnění pro příliš nízké investice do oblasti základní zdravotní péče a základního vzdělávání, a vyzývá ji, aby bezodkladně přijala opatření k dosažení cílové hranice 20 % a aby také Parlament alespoň dvakrát ročně písemně informovala o aktuálním stavu provádění a o faktorech, které byly do výpočtu zahrnuty;

153.   vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nevypracovala žádnou komplexní strategii, aby společně s přijímajícími zeměmi dosáhla toho, že se oblast zdravotní péče a vzdělávání stane těžištěm nových strategických dokumentů jednotlivých zemí;

154.   vyjadřuje dále politování nad tím, že i přes rozporuplné přísliby Komise neobsahují strategické dokumenty jednotlivých zemí, které jsou v současné době připravovány, jasný profil, pokud jde o rozvojové cíle tisíciletí (MDG), nemluvě o zvláštních cílech a časových harmonogramech pro dosahování jednotlivých MDG, a lituje, že v těchto dokumentech není dostatečně uvedeno, jaký příspěvek Společenství poskytne na dosažení těchto cílů;

155.   vítá vysvětlení Komise ohledně neúplného plnění některých rozpočtových hlav, zejména pokud jde o příspěvek Společenství na opatření nevládních organizací ve prospěch rozvojových zemí (článek 21 02 03), na životní prostředí v rozvojových zemích (článek 21 02 05), na boj s nemocemi souvisejícími s chudobou v rozvojových zemích (položka 21 02 07 02), na podporu populačních politik a reproduktivního zdraví (položka 21 02 07 03) a na decentralizovanou spolupráci (článek 21 02 13); naléhá nicméně na to, aby se i dále zvyšovalo úsilí o úplné plnění rozpočtových hlav;

156.   vyzývá Komisi, aby pozorněji sledovala odchod kvalifikovaných pracovních sil z rozvojových zemí do států Evropské unie a aby navrhla vhodná opatření, která by kvalifikovaným lidem z rozvojových zemí ulehčila setrvání ve vlasti nebo návrat do ní s cílem dosáhnout toho, že opatření dárců, mimo jiné v oblasti zdravotní péče a vzdělávání, budou dlouhodobým a účinným přínosem v boji proti chudobě v rozvojových zemích;

157.   je potěšen, že Účetní dvůr zjistil zlepšení systému dohledu a kontroly Komise; vyjadřuje však politování nad tím, že se toto zlepšení netýká také kontroly a auditu provádějících subjektů a dohledu nad nimi; považuje za nepřijatelné, aby se v důsledku toho v ústředním bodě řetězce mezi evropskými plátci daní a konečnými příjemci v rozvojových zemích vyskytovalo i nadále tak velké množství chyb; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou splněny zejména předepsané postupy pro nabídková řízení a že nebude docházet ke dvojímu zaúčtování;

158.   vyzývá Komisi, aby svým aktivním přístupem Účetnímu dvoru umožnila uskutečňovat účinnou kontrolu finančních prostředků Společenství v rámci opatření, která jsou prováděna mezinárodními organizacemi, zejména organizacemi OSN;

159.   očekává, že Komise vydá svým delegacím v přijímajících zemích pokyny, aby ve svých zprávách v zásadě rozváděly konkrétní výsledky použití finančních prostředků Evropské unie, aby Komise mohla výsledky v oblasti rozvojové spolupráce Evropské unie hodnotit a zveřejňovat;

160.   vyzývá Komisi, aby pravidelně prověřovala použití operativních prostředků svých delegací a slučitelnost oblastí jejich aktivit s prioritami Evropské unie;

161.   vítá úsilí Komise o realizaci strategie k začlenění životního prostředí do rozvojové spolupráce a vyzývá Komisi, aby hledisko životního prostředí dále v rozvojové politice zdůrazňovala a začlenila zde také podporu zásobování energií, která je šetrná k životnímu prostředí;

162.   je potěšen celkově dobrým průběhem humanitární pomoci Komise v souvislosti s katastrofou tsunami; vyjadřuje však politování nad tím, že opatření v rámci mimořádné pomoci nebyla dostatečně koordinována; vyzývá Komisi, aby jednak jasněji vymezila úlohy generálního ředitelství pro humanitární pomoc (DG ECHO) a generálního ředitelství pro životní prostředí (mechanismus civilní ochrany), a jednak vypracovala koncepci, která by zajistila podporu postiženým regionům při koordinaci různých dárců, a vítá, že je Komise připravena pravidelně písemně informovat Parlament o dosaženém pokroku;

163.   opět konstatuje, že integrace evropských rozvojových fondů do rozpočtu Evropské unie celkově posílí soudržnost evropské rozvojové spolupráce, zajistí lepší transparentnost a účinnost a umožní demokratickou kontrolu;

Evropsko-středomořského partnerství

164.   je potěšen hodnocením Účetního dvora, podle něhož Komise významně zlepšila řízení programu MEDA; naléhavě žádá Komisi, aby dále posílila jeho účinnost a efektivitu a aby zajistila hladký přechod k novým finančním nástrojům; trvá na tom, že by Komise měla Parlament informovat o tom, jak jsou do praxe uváděny cíle vytyčené ve strategických dokumentech a orientačních programech v rámci nových nástrojů;

165.   vyzývá Komisi, aby připravila komplexnější systém pro hodnocení všech výdajů na vnější pomoc, aby bylo možno zřetelněji sledovat souvislost mezi výdaji a případnými politickými výsledky, což by Parlamentu umožnilo účinněji uplatňovat svá výsadní práva a plnit povinnosti rozpočtového orgánu;

Východní sousedé

166.   je potěšen snahou Komise o další zlepšování řízení projektů v rámci programu TACIS v Rusku a dalších přijímajících zemích; uznává, že se Komise začala zabývat velkou částí nedostatků uvedených ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 2/2006;

167.   se zájmem očekává vyhodnocení podpory určené na zlepšení bezpečnosti různých jaderných elektráren v rámci programu TACIS, který Komise zahájila v roce 2006;

168.   znovu žádá Komisi, aby si s agenturami OSN vyjasnila právo Účetního dvora na přístup k projektům, které tyto agentury řídí;

169.   vyzývá Komisi, aby trvala na zpětné sledovatelnosti finančních prostředků, které Evropská unie poskytuje mezinárodním organizacím, jako jsou agentury OSN a Světová banka, a na transparentnosti při hospodaření s těmito prostředky a poskytovala Parlamentu příslušné informace;

170.   vyjadřuje své stanovisko, že je třeba zviditelnit obraz Evropské unie; vyzývá Komisi a Radu, aby se i nadále zabývaly svou komunikační strategií, a zajistily tak lepší transparentnost a viditelnost vnější politiky Evropské unie;

Předvstupní strategie

171.   bere na vědomí, že Účetní dvůr konstatuje, že finanční operace v rámci programu SAPARD, u kterých Účetní dvůr prováděl audit, vykazovaly závažné chyby a přestože bylo zaznamenáno zlepšení systémů dohledu a kontroly na úrovni Komise, na úrovni členských států byly zjištěny značné nedostatky (body 9.10 a 9.19);

172.   doporučuje proto Komisi, aby lépe monitorovala národní systémy a věnovala zvláštní pozornost závěrečným prohlášením o výdajích týkajících se programů obecně a aby pečlivě monitorovala zejména platební agentury programu SAPARD;

173.   je znepokojen zpožděními při akreditaci EDIS pro programy Phare a ISPA v Bulharsku, jež vedla k pouze částečnému dokončení tohoto procesu před rozšířením; bere na vědomí prodlouženou přípravnou fázi na bulharské straně – ta sice učinila pokroky, musí však ještě zlepšit dohlížecí a kontrolní systémy, jakož i správní kapacity, které jsou nutné pro včasné a účinné uskutečňování projektů; naléhavě žádá Komisi, aby i nadále spolupracovala s bulharskými a rumunskými orgány, a podpořila je tak při dalším přizpůsobování požadavkům EDIS;

174.   je potěšen zjištěním Účetního dvora, že decentralizované řízení zavedené pro projekty programu CARDS v Chorvatsku je bezproblémové; vyzývá Komisi, aby i nadále spolupracovala s národními implementačními agenturami, a zlepšila tak jejich schopnost řízení;

175.   uznává význam spolupráce s mezinárodními finančními ústavy, avšak trvá na tom, že by se Komise měla rozhodnout pro účast na společných projektech pouze tehdy, pokud zaručují účinné využití finančních prostředků; trvá na tom, že pomoc EU musí představovat jasný přínos, a žádá, aby Komise pečlivě sledovala uskutečňování společných projektů;

176.   vyzývá Komisi, aby se i nadále snažila o úspěšné uplatňování doložky o ověřování obsažené ve finanční a správní rámcové dohodě, jakož i pokynů týkajících se dohodnuté hloubky, pokud jde o podrobnosti, které musí agentury OSN při poskytování zpráv o uskutečňování projektů uvádět, a chránila tak finanční zájmy EU a výsadní práva Účetního dvora;

Správní výdaje

177.   s uspokojením bere na vědomí, že audit Účetního dvora neodhalil žádné závažné chyby, které by negativně ovlivnily legalitu správních výdajů;

178.   žádá Komisi, aby do konce roku 2007 informovala Parlament o tom, jakého pokroku dosáhly nové členské státy, zejména Rumunsko a Bulharsko, při zavádění protikorupčních právních předpisů, lituje, že rumunský parlament zablokoval protikorupční právní předpisy, které předložila rumunská vláda, konkrétně ministr spravedlnosti; plně podporuje vládu v jejím úsilí o schválení a zavedení těchto právních předpisů;

179.   vyjadřuje však své obavy o rostoucí náklady na invalidní důchody a považuje použití povinných invalidních důchodů z důvodu psychických poruch pro řešení konfliktního vztahu se zaměstnanci Komise za nepřijatelné;

Agentury

180.   domnívá se, že stále rostoucí počet agentur ne vždy odráží skutečné potřeby Unie a jejích občanů; vyzývá proto Komisi, aby před zřízením jakékoli nové agentury předložila studii nákladů a užitků, a žádá Účetní dvůr, aby vydal své stanovisko ke studii nákladů a užitků předtím, než Parlament přijme své rozhodnutí;

181.   vyzývá Komisi, aby každých pět let předložila studii přidané hodnoty každé existující agentury; vyzývá všechny příslušné orgány, aby v případě negativního hodnocení přidané hodnoty agentury přijaly nutné kroky v podobě nové definice mandátu dané agentury nebo jejího uzavření;

182.   s politováním bere na vědomí, že podle výroční zprávy Účetního dvora nadále přetrvávají nedostatky, pokud jde o postupy agentur při přijímání zaměstnanců a udílení zakázek, a doposud nebylo zavedeno řízení na základě činností;

183.   bere na vědomí, že interní auditor Komise se ve výroční zprávě o činnosti za rok 2005 ohrazuje, že nemá k dispozici odpovídající personál, aby mohl řádně plnit povinnost provádět každoročně audit zmíněných agentur, kterou stanoví finanční nařízení; žádá interního auditora, aby co nejdříve rozpočtovému orgánu vysvětlil, jací další zaměstnanci jsou k tomu třeba;

184.   je toho názoru, že s tím, jak stále roste počet řídících agentur, je stále více zapotřebí jasně stanovit odpovědnosti jednotlivých institucí vůči Společenství a vytvořit předpisy týkající se této oblasti, a to včetně předpisů týkajících se svěřování odpovědností v oblasti kontroly;

185.   s politováním bere na vědomí, že se Komisi nepodařilo postoupit dále v jednáních o návrhu interinstitucionální dohody o operačním rámci evropských regulačních agentur, který byl přijat v únoru roku 2005 (KOM(2005)0059);

186.   bere na vědomí, že s pomocí interního auditora Komise začaly agentury zavádět vlastní odbory vnitřní kontroly a že v budoucnosti bude interní auditor Komise provádět pravidelné kontroly těchto odborů; je mimo jiné toho názoru, že interní auditor Komise by měl monitorovat řádné fungování těchto systémů vnitřní kontroly v agenturách a informovat Parlament o tomto monitorování a dosažených výsledcích;

187.   žádá Komisi, aby zvážila myšlenku organizace auditu pro každou z agentur, který by měl prošetřit její činnost, zejména s ohledem na řízení lidských zdrojů, rozpočet a na to, zda agentury plnily úkoly, které od nich byly požadovány;

188.   bere na vědomí, že některé agentury vytvořily společné oddělení podpory, jehož úkolem je pomáhat s přizpůsobováním informačních systémů finančního řízení tak, aby byly kompatibilní se systémy, které používá Komise; zjišťuje, že prostředky přidělené na toto oddělení byly spravovány nezávisle na rozpočtových systémech agentur (bod 10.27 výroční zprávy za rok 2005); předpokládá, stejně jako Účetní dvůr, že spolupráce mezi agenturami by neměla opomíjet rozpočtové zásady jednotnosti a transparentnosti a příspěvky agentur na společné oddělení podpory by měly být spravovány jako účelově vázané příjmy rozpočtových systémů agentur;

189.   vyzývá Účetní dvůr, aby vytvořil další kapitolu své výroční zprávy věnovanou agenturám v zájmu získání daleko jasnějšího obrazu o používání fondů EU ze strany agentur;

Evropské školy

190.   bere na vědomí pozitivní zprávu Účetního dvora týkající se účetní závěrky Evropských škol; konstatuje nicméně, že uvedená zpráva zmiňuje skutečnost, že systém vnitřní kontroly Evropských škol nedodržuje zásadu oddělení funkcí schvalující osoby a účetních a že funkci schvalující osoby zastávají dva vedoucí útvaru pro všechny položky bez finančních limitů; očekává, že nové finanční nařízení Evropských škol, které vstupuje v platnost 1. ledna 2007, napraví nedostatky, na něž poukázal Účetní dvůr; doufá, že v budoucnosti Komise ve větší míře převezme svou odpovědnost za udržitelnou politiku škol úměrnou jejímu podílu na financování Evropských škol, a nikoli jejímu formálnímu hlasovacímu právu v nejvyšších rozhodovacích orgánech, a bude pracovat na dlouhodobé a pro zúčastněné subjekty spolehlivé politice zaručující plánovací jistotu; ve střednědobém výhledu požaduje, aby byly hlasovací práva uvedena do souladu s podílem na financování;

Dotazy v souvislosti s budovami Společenství

191.   bere na vědomí stížnost generálního ředitele úřadu pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu na strukturální nedostatky, které vznikají v důsledku údržby budovy Berlaymont po její přestavbě(22), které uvedl ve své výroční zprávě o činnosti, a také řadu dalších problémů spojených s účetnictvím a řízením, na které se ve zprávě poukazuje; domnívá se, že problém zmíněných strukturálních nedostatků se musí urychleně řešit a žádá Komisi, aby přijala vhodná opatření a informovala o nich Parlament;

192.   rovněž se vrátí k dalším dotazům v souvislosti s budovou Berlaymont, jakmile bude k dispozici zvláštní zpráva Účetního dvora o politice pro budovy;

193.   bere na vědomí zprávy Komise ze dne 21. února 2007 o kartelu v oboru výtahů a pohyblivých schodišť, jehož členům byla udělena pokuta přesahující 990 000 000 EUR; do září 2007 očekává zprávu Komise uvádějící rozsah, ve kterém se i orgány Společenství staly obětí uvedeného kartelu v souvislosti s jejich různými stavebními projekty, a kroky, které byly přijaty k podání žalob na náhradu škody;

ZÁVĚRY KE ZVLÁŠTNÍM ZPRÁVÁM ÚČETNÍHO DVORA
Zvláštní zpráva č. 6/2005 o transevropské síti dopravy

194.   upozorňuje na skutečnost, že nový finanční rámec na období 2007–2013 bude mít skutečně velký dopad na TEN-T, neboť schválená částka je přibližně o 40 % nižší, než byl původní návrh Komise; je toho názoru, že v důsledku této skutečnosti bude ještě důležitější výběr projektů a jejich seřazování podle důležitosti;

195.   je toho názoru, že za stávající finanční situace by měly být upřednostněny přeshraniční úseky prioritních projektů, které zahrnují více než jeden členský stát;

196.   vyzývá členské státy, aby podporovaly přístup, který klade důraz na evropskou přidanou hodnotu místo, aby prosazovaly zásadu "spravedlivého podílu';

197.   je toho názoru, že Komise musí nadále zlepšovat spolupráci s členskými státy při výběru prioritních projektů na národní a evropské úrovni;

198.   je v této souvislosti výrazně znepokojen pomalým prováděním prioritních projektů TEN-T a naléhá na Komisi a členské státy, aby posílily koordinaci financování dopravní infrastruktury EU v rámci ročních a víceletých programů;

199.   vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o zavedení jasných právních rámců a postupů, a také aby zaručila přísnou kontrolu a řádné hodnocení projektů a programů a sestavila komplexní seznam jasných kritérií, které umožní upřednostňovat projekty transparentním způsobem;

200.   žádá Komisi, aby při stanovení regulačního rámce pro obsah zpráv evropských koordinátorů osvětlila postupy jejich jmenování;

201.   doporučuje Komisi, aby jednoznačné a transparentně oddělila odpovědnosti jednotlivých orgánů a stanovila rámec pro koordinaci činností mezi GŘ REGIO a GŘ TREN s cílem zabránit dvojímu financování týchž projektů;

202.   bere na vědomí, že Účetní dvůr ohodnotil první analýzu nákladů a zisků týkající se vytvoření výkonné agentury jako povrchní; žádá Účetní dvůr, aby zhodnotil druhou analýzu, která byla dokončena v červenci roku 2005 s dostatečným předstihem, aby mohla být využita pro zprávu z vlastního podnětu, kterou vypracuje příslušný výbor EP;

203.   konstatuje, že nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(23), v čl. 3 odst. 1 stanoví, že před podáním žádosti o zřízení výkonné agentury je nutno vypracovat analýzu nákladů a přínosů, která zohlední různé faktory; vyjadřuje politování nad tím, že Komise zpočátku nepředložila Evropskému účetnímu dvoru uspokojivou analýzu nákladů a přínosů týkající se zřízení výkonné agentury; společně s Účetním dvorem zůstává na pochybách, pokud jde o kvalitu analýzy nákladů a přínosů v upraveném znění, která se týká externalizace správy finanční podpory Společenství určené na sítě TEN-T; vyzývá Komisi, aby dříve, než přistoupí k podání žádosti o zřízení výkonné agentury rozpočtovým orgánům, požádala Účetní dvůr o kladné stanovisko k analýze nákladů a přínosů;

204.   je toho názoru, že Komise by měla zvážit navržení vyšších prostředků Společenství v rozpočtové položce TEN-T pro přeshraniční projekty; vítá v této souvislosti dohodu o spolupráci s Evropskou investiční bankou;

Zvláštní zpráva č. 1/2006 o příspěvku ESF k boji proti předčasnému ukončování školní docházky

205.   přikládá velký význam účelnému a odpovědnému využívání rozpočtu EU a uplatňování zásady, podle níž by neměla být z veřejných prostředků financována žádná iniciativa, kterou není možno dostatečně ověřit, a lituje proto, že nebyla stanovena jednoznačná souvislost mezi snižováním počtu případů předčasného ukončení školní docházky a financováním EU;

206.   uznává, že Komise má k dispozici vhodný mechanismus monitorování a kontroly, který ji umožňuje zajistit dodržování zásad řádného finančního řízení, zdůrazňuje však, že tento mechanismus je třeba zlepšit v souladu s prohlášením samotné Komise; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby za tímto účelem předložila v této věci konkrétní návrhy;

207.   žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a jejich vnitrostátními statistickými úřady, aby vytvořily jasnou definici a jednoznačně stanovily důsledky předčasného ukončování školní docházky, a aby podporovala výměnu informací a osvědčených postupů mezi všemi místními a vnitrostátními orgány odpovědnými za řešení problému předčasného ukončování školní docházky;

208.   vyzývá všech 27 členských států, aby zaujaly shodný postoj, pokud jde o kritéria měření a stanovení definice týkající se problému předčasného ukončování školní docházky, aby byly údaje shromážděné na vnitrostátní úrovni srovnatelné, a pokud jde o kvalitu nutnou k posouzení, zda jsou priority Lisabonské strategie v této oblasti skutečně plněny;

209.   naléhavě žádá Komisi, aby zajistila provedení důkladného vyhodnocení v nových členských státech; toto hodnocení je třeba provést co nejdříve, aby bylo možno v případě potřeby přijmout včas nápravná opatření; dále vyzývá Účetní dvůr, aby současně provedl pouze v nových členských státech audit podobný tomu, který byl v minulosti proveden v 15 členských státech a který se týkal účinku prostředků určených k boji proti předčasnému ukončování školní docházky;

Zvláštní zpráva č. 2/2006 o výkonnosti projektů financovaných v rámci programu TACIS v Ruské federaci

210.   zdůrazňuje, že přes pozitivní výsledky, jichž bylo dosaženo v různých oblastech, nebyl dopad programu jaderné bezpečnosti TACIS vždy tak efektivní a udržitelný, jak se očekávalo; konstatuje, že povaha nedostatků zjištěných Účetním dvorem spočívala zejména ve špatném řízení procesu programování ze strany Komise;

211.   žádá Komisi, aby navázala s ruskou vládou užší spolupráci s cílem přesně vymezit potřeby Ruské federace a učit směr, kterým se má tato země ubírat, a aby usilovala o vymezení a stanovení priorit a cílů prováděných činností; domnívá se, že by Komise měla mít na paměti zásadu "protihodnoty", a proto naléhavě žádá Komisi, aby program sledovala a vyhodnocovala obezřetněji a pečlivěji než v minulosti;

212.   naléhavě žádá Komisi, aby zaměřila svůj výběr priorit na omezený počet odvětví a programů a přešla od strategie zaměřené na projekty na strategii zaměřenou na programy, neboť strategie zaměřená na projekty příliš často vedla k omezení spolupráce, účasti a pružnosti a k provádění samostatných projektů, které nebyly schopny dosahovat dlouhodobějších a širších cílů, jež byly stanoveny v dohodě o partnerství a spolupráci;

213.   žádá Komisi, aby zahájila vhodné činnosti pro předložení návrhu právního základu, který by umožnil využívat prostředky z programu TACIS na spolufinancování s Ruskou federací a současně zohlednil klíčový význam finanční účasti regionálních a místních subjektů a sociálních partnerů, stejně jako větší účast soukromého sektoru;

214.   žádá Komisi, aby zajistila časté hodnocení projektů po jejich dokončení, aby se lépe využívaly zkušenosti z předchozích projektů, a aby rovněž zajistila jasné informace o probíhajících projektech a jednotlivých programech, které jsou určeny k tomu, aby se usnadnil přístup veřejnosti k informacím a zvýšila se otevřenost a transparentnost využívání prostředků a přijímání rozhodnutí;

Zvláštní zpráva č. 3/2006 o humanitární pomoci Evropské komise v reakci na tsunami

215.   s upokojením vítá celkově příznivé hodnocení Účetního dvora týkající se humanitární pomoci GŘ ECHO;

216.   naléhavě žádá Komisi, aby vyjasnila úlohu GŘ pro Úřad pro humanitární spolupráci a GŘ pro životní prostředí (prostřednictvím mechanismu civilní ochrany) při reakci na humanitární potřeby v zájmu zajištění promyšlených akcí;

217.   žádá Komisi, aby posílila úlohu GŘ ECHO s cílem zlepšit jeho koordinaci a schopnost reagovat na potřeby obětí příštích humanitárních katastrof, a aby přikládala náležitý význam spojení krátkodobé humanitární pomoci s dlouhodobou obnovou a rekonstrukcí; zdůrazňuje, že do dnešního dne tyto dvě fáze řídí různá generální ředitelství, podléhají různým postupům a spadají do různých pravomocí;

218.   trvá na nutnosti uváženého finančního řízení a domnívá se, že předávání podrobných finančních informací je zásadní pro usnadnění dalšího provádění projektů;

219.   klade do popředí doporučení Účetního dvora ve smyslu, že by GŘ ECHO mělo posílit svůj systém monitorování;

220.   je srozuměn s tím, že ve výjimečných situacích se může růst cen zboží a pracovní síly stát nevyhnutelným; žádá však Komisi, aby v rámci možností zvážila přijetí opatření zaměřených na co možná nejpřesnější kontrolu a dohled nad náklady;

221.   vyjadřuje své znepokojení v souvislosti se skutečností, že dárci pomoci v případě humanitárních katastrof, které přitahují značnou pozornost sdělovacích prostředků, tímto způsobem usilují o propagaci své značky a o zviditelnění; tato praxe má velmi negativní dopad na koordinaci humanitární pomoci a na způsob, jakým ji vnímají oběti těchto katastrof;

222.   žádá Komisi, aby stanovila jednoznačnou definici pojmu nevládní organizace;

Zvláštní zpráva č. 4/2006 o investičních projektech v rámci programu Phare v Bulharsku a Rumunsku

223.   odsuzuje postup Komise, podle něhož nebyla předem prokázána potřeba některých projektů financovaných z programu Phare, a nebyly tak dodrženy zásady legality a správnosti;

224.   žádá Komisi, aby přiměla bulharské a rumunské orgány k vzájemné spolupráci s cílem co nepřesněji specifikovat potřeby a možnosti obou zemí, a aby se zasadila o vymezení a stanovení priorit a cílů, kterých je nutno dosáhnout;

225.   konstatuje, že i když byly podniknuty určité kroky k řešení problému nedostatečné schopnosti ke správě prostředků a nedostatků v dodržování smluvního práva a k zajištění toho, aby byly plněny požadavky spolufinancování, je třeba přijmout další opatření;

226.   žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost vytvoření administrativních struktur a informačních systémů v Rumunsku a Bulharsku, které by byly schopny řídit a kontrolovat evropské fondy, a aby dohlížela na reorganizaci orgánů pověřených správou těchto fondů;

227.   žádá Komisi, aby zajistila poskytování jasných informací týkajících se probíhajících projektů a různých programů a celkové způsobilosti rumunských a bulharských správních orgánů k řízení a nezávislé kontrole a aby zajistila větší otevřenost a transparentnost při využívání poskytnutých finančních prostředků a při přijímání příslušných rozhodnutí;

228.   žádá Komisi, aby vydala nezávislé stanovisko k tomu, zda a do jaké míry jsou rumunské a bulharské správní orgány schopny dobře a řádně spravovat finanční prostředky Společenství;

Zvláštní zpráva č. 6/2006 o aspektech životního prostředí v rozvojové spolupráci Komise

229.   naléhavě žádá Komisi, aby na základě nové rozvojové politiky přijaté v prosinci 2005 vytvořila pro svou rozvojovou spolupráci globální strategii v oblasti životního prostředí;

230.   domnívá se, že tato strategie by měla zohledňovat, že je nanejvýše důležité nejen začlenit aspekty životního prostředí do všech rozvojových programů a projektů, ale rovněž učinit ze životního prostředí prioritní oblast výdajů;

231.   domnívá se, že odborné vzdělávání v oblasti začleňování hlediska životního prostředí by mělo být povinné pro všechny úředníky klíčových odvětví; naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve dokončila předlohu příručky o začleňování hlediska životního prostředí;

232.   žádá Komisi, aby zajistila dostatek interních odborníků v oblasti životního prostředí a aby byly stanoveny a uplatňovány jasné postupy na začleňování hlediska životního prostředí;

233.   žádá Komisi, aby více čerpala z osvědčených zkušeností vnitrostátních orgánů veřejné správy, které působí v oblasti národních programů rozvojové spolupráce, a soukromých podniků s prokazatelnými zkušenostmi v roli partnerů těchto orgánů při řízení programů v oblasti životního prostředí;

234.   zdůrazňuje, že projekty by měly být připravovány na základě podrobných rozpisů a jasně vytyčených cílů a měli by být najmuti externí odborníci, kteří zhodnotí úspěšnost každého programu a přesně určí veškeré chyby či nedostatky;

Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2006 o investicích do rozvoje venkova: Řeší účelně problémy venkovských oblastí?

235.   s uspokojením vítá zveřejnění této zprávy a naléhavě žádá Komisi, aby zejména při schvalování národních programů přijala nedostatky, o nichž se tato zpráva zmiňuje a kterými se nezabývá nové nařízení v oblasti rozvoje venkova nebo jeho podrobná prováděcí pravidla;

236.   žádá zejména Komisi, aby vytvořila jasnější strategie, které se budou zabývat specifickými cíli, a aby úzce spolupracovala s členskými státy s cílem zlepšit vymezení těchto cílů, příjemců a oblastí, a rovněž výběr vhodnějších projektů, a aby tyto aspekty zahrnula do programových dokumentů na období 2007–2013;

237.   domnívá se, že lhůta Komise pro schválení národních programů by měla být mírně prodloužena, aby bylo možno provést vyčerpávající analýzu, neboť kvalita národních programů do velké míry ovlivní, zda přidělení prostředků pro nejpotřebnější oblasti je řádně opodstatněno a zda bude možno v budoucnu lépe zhodnotit účinnost investic;

238.   opět zdůrazňuje význam, který přikládá účinnému a odpovědnému využívání prostředků Společenství a uplatňování zásady, podle níž by neměly být z veřejných prostředků hrazeny iniciativy, které není možno řádně zhodnotit; domnívá se, že v tomto smyslu je zásadně důležité stanovit v rámci národních programů jasné cíle a jasné strategie;

239.   domnívá se, že při plnění strukturálních a zemědělských cílů investic by měl být zvolen přístup, který spojí odvětvové (zemědělství) a územní (hospodářská a sociální soudržnost) aspekty;

240.   domnívá se, že druhý pilíř společné zemědělské politiky je nástrojem nezbytným pro posílení rozvoje v zemědělských oblastech EU, a žádá proto Komisi, aby vyzvala členské státy k provedení analýzy faktorů, jež zásadním způsobem ovlivňují úspěch investičních projektů, a šířila postupy, které se osvědčily v konkrétních případech;

241.   vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy zlepšila systémy sledování a hodnocení, např. vypracováním vhodných kvalitativních ukazatelů, které členským státům i jí samé umožní určit, zda opatření byla účinná a jakých cílů bylo dosaženo;

242.   vítá skutečnost, že diskuse o této zvláštní zprávě se konala souběžně s prvním úvodním představením návrhu Komise na reformu odvětví ovoce a zeleniny s účinností od roku 2008;

Zvláštní zpráva č. 8/2006: Rostoucí úspěch? Účelnost podpory Evropské unie na operační programy pro pěstitele ovoce a zeleniny

243.   potvrzuje svůj závazek ve prospěch podpory Společenství pro odvětví ovoce a zeleniny v Evropské unii, neboť tato podpora je nezbytná pro udržitelnost a konkurenceschopnost tohoto odvětví;

244.   zdůrazňuje, že producentské organizace jsou základem společné organizace trhu produktů odvětví ovoce a zeleniny, a proto podporuje Komisi, když podněcuje a podporuje pěstitele, aby zakládaly producentských organizací;

245.   podporuje záměr upustit od provádění intervenčních opatření, jako je stahování nadbytečné produkce z trhu nebo podpora výrobků upravených z produktů, neboť se domnívá, že tato opatření jsou kontraproduktivní pro dosažení cílů stanovených pro odvětví ovoce a zeleniny;

246.   domnívá se, že režimy podpor pro operační programy určené pro organizace producentů ovoce a zeleniny představují ve srovnání s intervenčními opatřeními mnohem přínosnější nástroj;

247.   bere na vědomí a vítá hodnotící studii, jež má být vypracována na v roce 2009 a žádá Komisi, aby zavedla vhodný mechanismus sledování a kontroly odvětví ovoce a zeleniny, a zajistila tak dodržování zásad řádného finančního řízení;

248.   s uspokojením vítá prohlášení Komise ve smyslu, že zlepší svou schopnost v oblasti shromažďování údajů a vypracuje kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro měření účinnosti a účelnosti; domnívá se, že tyto ukazatele by měly zahrnovat větší rozsah různých výhod programů, jež by měly být prováděny na nejvyšší úrovni klasifikace; navrhuje dále, aby Komise co nejdříve přezkoumala případnost a přesnost stávajících ukazatelů a statistik;

249.   podobně jako Účetní dvůr se domnívá, že stávající systém by měl být předmětem hloubkové revize v zájmu zlepšení jeho účinnosti a účelnosti; žádá proto Komisi a členské státy, aby pravidelně kontrolovaly systém operačních programů pro producenty a zvyšovaly jeho účinnost a účelnost, u nejlepších získaných výsledků zkoumaly faktory úspěchu a na tomto základě vypracovaly závěry s cílem zlepšit uplatňování režimu na úrovni členských států, zejména pak v méně dobře organizovaných oblastech;

250.   podporuje doporučení Účetního dvora, aby byla vyjasněna a zjednodušena kritéria způsobilosti za účelem posílení transparentnosti a snížení administrativních výdajů vyplývajících z režimů plateb;

251.   žádá Komisi, aby sladila postupy a pravidla programů podpory s postupy a pravidly fondů pro rozvoj venkova, aby vyjasnila, kdy se mohou vzájemně doplňovat a kdy se vzájemně vylučují;

252.   žádá Komisi, aby zajistila sledování a kontrolu uplatňování režimu v nových členských státech;

Zvláštní zpráva č. 9/2006 o výdajích na překlady v Komisi, Parlamentu a Radě

253.   zdůrazňuje, že celkové náklady na veškeré jazykové služby v orgánech EU – překlad i tlumočení – představují přibližně 1 % celkového rozpočtu EU;

254.   je překvapen, že do dnešního dne orgány EU neprovedly výpočet svých celkových nákladů na překlady(24) ani svých nákladů na stranu překladu; uvádí, že v roce 2005 byl v Komisi celkový objem překladu 1 324 000 stran (1 450 překladatelů), v Parlamentu 1 080 000 stran (550 překladatelů) a v Radě 475 000 stran (660 překladatelů); uvádí dále, že Účetní dvůr odhadl celkové náklady na překlady za rok 2003 na 414 200 000 EUR; 214 800 000 EUR v Komisi, 99 000 000 EUR v Parlamentu a 100 400 000 EUR v Radě; ve stejném roce činily průměrné náklady na stranu překladu 166,37 EUR; 150,2 EUR v Komisi, 149,7 EUR v Parlamentu a 251,8 EUR v Radě;

255.   domnívá se, že orgány EU by měly přijmout vhodná opatření ke zvýšení produktivity překladatelských služeb EU vzhledem k soukromému sektoru;

256.   domnívá se, že by se mělo vyjasnit, proč ceny, které platí Parlament za externí překlady jsou v průměru o 12 % vyšší než ceny, jež platí Komise;

257.   vítá skutečnost, že se Komisi a Radě podařilo omezit zvyšování objemu překladů po rozšíření EU-10 a zastavit tak jakýkoli růst nákladů;

258.   považuje za nezbytné, aby tyto tři orgány stanovily roční náklady na překlad za použití podobných kritérií a metod výpočtu; domnívá se, že získané údaje by měly být použity nejen k rozpočtovým účelům, ale také pro zvyšování povědomí příjemců těchto výdajů;

259.   vítá ochotu Komise uplatnit pro žádosti o překlad v roce 2006 schvalovací a výběrový postup; rovněž vítá skutečnost, že Komise v roce 2003 vytvořila seznam základních dokumentů, čímž omezila překlad ostatních textů;

260.   doporučuje, aby se co nejvíce omezila délka dokumentů a shrnutí;

261.   povzbuzuje parlamentní výbory a delegace, aby předkládaly texty pouze v jazycích členů a náhradníků výboru; navrhuje, aby na požádání mohla být dodatečně vypracována další jazyková znění;

262.   obecně se domnívá, že orgány EU by měly přijmout nutná opatření k zajištění vysoké úrovně překladů; domnívá se proto, že Rada, Parlament a Komise by měly informovat Účetní dvůr a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o opatřeních, která byla přijata za účelem provádění kontroly a zlepšení kvality překladů s dostatečným předstihem před zahájením postupu udělení absolutoria za rozpočtový rok 2006;

263.   domnívá se, že v zájmu zlepšení procesu překladu by orgány měly zlepšit informace, jež mají k dispozici jejich správní oddělení, se zřetelem k ukazatelům výkonnosti, jež navrhuje Účetní dvůr(25);

264.   domnívá se, že Rada, Parlament a Komise by měly účinně a účelně využívat interní i externí zdroje, jako jsou databáze, specializovaný překladatelský software, práce z domova a externí zaměstnanci;

265.   dříve než použije služeb externích překladatelů, měl by každý orgán ověřit, zda ostatní orgány nemají nevyužité překladatelské kapacity;

Zvláštní zpráva č. 10/2006 k následným hodnocením cílů 1 a 3 programů z období 1994–1999 (strukturální fondy)

266.   žádá Komisi, aby prokázala, do jaké míry konsolidovala metodiku pro předběžné, průběžné a následné hodnocení s cílem pokud možno zabránit vzniku logických chyb, jako jsou chyby uvedené ve Zvláštní zprávě Účetního dvora pro následné hodnocení 2000–2006;

267.   navrhuje, aby byla posílena spolupráce mezi GŘ REGIO a GŘ EMPL, pokud jde společné prvky metod hodnocení;

268.   uvádí, že metodika, pokud jde o současné využívání modelu HERMIN, vykazuje vážné problémy; vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že současná metodika neumožňuje řádně zohlednit význam terciárního sektoru, např. cestovního ruchu, pro některé ekonomiky; obává se, že bude velmi obtížné provést hodnocení strukturálních fondů ve státech, které přistoupily k EU v roce 2004, vzhledem ke zvláštním podmínkám nedávno vzniklých tržních ekonomik těchto států; žádá Komisi, aby dříve, než zahájí hodnocení období 2000–2006, prokázala, do jaké míry upravila svou metodiku, aby zohlednila tuto připomínku;

269.   žádá rovněž, aby byla metodika doplněna o dodatečné prvky, které umožní provést měření makroekonomických vlivů; domnívá se, že soukromé investice jsou důležité pro dlouhodobý vliv strukturálních fondů a pro tvorbu pracovních míst; žádá, aby byly zohledněny v následném hodnocení 2000–2006;

270.   žádá, s cílem zaručit koherentní přístup v rámci obecného hodnocení strukturálních fondů, aby byly zohledněny závěry Zvláštní zprávy Účetního dvora pro budoucí předběžná, průběžná a následná hodnocení programových období 2000–2006, 2007–2013 a následujících;

271.   podporuje myšlenku, že hodnocení strukturálních fondů by mělo být chápáno jako nepřetržitý proces, který bude vycházet z aktuálních závěrů jednotlivých předběžných, průběžných a následných hodnocení; žádá, aby se členské státy podílely na tomto procesu, a rovněž žádá Komisi, aby prokázala, jakým způsobem co nejdříve uplatní tyto myšlenky;

272.   domnívá se, že aby bylo možno přesvědčit občany o evropské přidané hodnotě strukturálních fondů, měla by budoucí hodnocení klást do popředí také tyto jejich nepřímé vlivy;

273.   žádá Komisi, aby řídící skupina pro následné hodnocení 2000–2006 ověřila možnosti větší spolupráce s akademickou obcí včetně externích odborníků, ve formě partnerství se specializovanými instituty a studí na specifická témata;

274.   domnívá se, že tato spolupráce by umožnila zpřesnit hodnocení a lépe zhodnotit potenciál strukturálních fondů; žádá Komisi, aby nadále pokračovala tímto směrem a vytvořila "vzorový" model pro hodnocení opatření hospodářské, sociální a územní soudržnosti, který by byl čistě evropským modelem, mohl by však sloužit za model na celosvětové úrovni.

(1) Úř. věst. L 60, 8.3.2005. (2) Úř. věst. C 264, 31.10.2006, s. 1. (3) Úř. věst. C 107, 30.4.2004, s. 1. (4) Úř. věst. C 263, 31.10.2006, s. 1. (5) Úř. věst. C 263, 31.10.2006, s. 10. (6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Eiratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s.1). (7) Úř. věst. C 273, 9.11.2006, s. 2. (8) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (9) Úř. věst. L 196, 27.7.2005, s. 1. (10) Úř. věst. L 340, 6.12.2006, s. 5. (11) Viz dokument Rady č. 14138/05. (12) Bod 1.59 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2005. (13) Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 83. (14) Schvalování účtů v rámci záruční sekce EZOZF, uzavírání operačních programů v rámci strukturálních fondů a audity uzávěrky týkající se decentralizovaného řízení vnějších činností. (15) Opatření č. 7: Prosazovat osvědčené postupy za účelem zvyšování nákladové efektivity auditů na úrovni projektů; Opatření č. 9: Prosazovat jednotný přístup k auditu; Opatření č. 10: Učinit výchozí odhad a analýzu nákladů na kontrolu. (16) Výroční zpráva interního auditora pro orgán, který je příslušný pro udělení absolutoria (čl. 86 odst. 4 FN) KOM(2006)0279, Bod 2.1, strana 4. (17) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, článek 71.(Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25). (18) Čl. 106 odst. 4 prováděcích předpisů k finančnímu nařízení a zvláštní pravidla pro odvětví stanovená v čl. 38 odst. 5 a čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999. (19) Viz Texty přijaté dne 13.2.2007, P6_TA(2007)0027, pozměňovací návrh 10. (20) Viz také stanovisko č. 1/2006 o sedmém rámcovém programu pro výzkum a technologický rozvoj. (21) Ve svém sdělení "Shrnutí výsledků řízení Komise za rok 2005". (22) Bod 2.2.1.2 výroční právy o činnosti Úřadu pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu (OIB), "Risk management", strana 23. (23) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s.1. (24) Podle Účetního dvora zahrnují celkové náklady výdaje za překladatele, sekretariát, správu, podpůrné služby, plánování, budovy, výpočetní techniku a řízení lidských zdrojů (tj. odborné vzdělávání). (25) Viz body 53 a 88 zprávy Účetního dvora.