Evropský parlament,

-   s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, a zejména na její články 37 a 40,

-   s ohledem na standardní minimální pravidla OSN pro soudnictví nad mládeží neboli Pekingská pravidla z roku 1985, která přijalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci č. 40/33 ze dne 29. listopadu 1985,

-   s ohledem na směrnici OSN pro prevenci kriminality mládeže neboli Rijádskou směrnici z roku 1990, kterou přijalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci č. 45/112 ze dne 14. prosince 1990,

-   s ohledem na Pravidla OSN pro ochranu mladistvých zbavených svobody, která přijalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci č. 45/113 ze dne 14. prosince 1990,

-   s ohledem na evropskou úmluvu Rady Evropy o výkonu práv ze dne 25. ledna 1996, a zejména na její články 1 a 3 až 9,

-   s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům týkající se nových možností řešení kriminality mladistvých a úlohy soudů pro mladistvé ze dne 24. září 2003(1),

-   s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy týkající se sociálních reakcí na kriminalitu mladistvých ze dne 17. září 1987(2),

-   s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy týkající se sociálních reakcí na kriminalitu mladistvých z rodin přistěhovalců ze dne 18. dubna 1988(3),

-   s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 6 a ustanovení hlavy VI týkající se policejní a soudní spolupráce v trestních věcech,

-   s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na hlavu XI týkající se sociální politiky, všeobecného a odborného vzdělávání a mládeže, a zejména na její článek 137,

-   s ohledem na rámcový program týkající se policejní a soudní spolupráce v trestních věcech AGIS, který skončil dne 31. prosince 2006, a na nařízení Rady (ES) č. 168/2007 o zřízení Agentury pro základní práva Evropské unie přijaté dne 15. února 2007(4),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 30. listopadu 2006 s návrhem rozhodnutí Rady, které opravňuje Agenturu pro základní práva Evropské unie, aby vykonávala činnosti v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii(5),

-   s ohledem na společný postoj Rady ze dne 22. května 2007 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program pro předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách, jeho potírání a ochranu obětí a ohrožených skupin (program DAPHNE III), který je součástí obecného programu "Základní práva a spravedlnost"(6),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané Směrem ke strategii EU o právech dítěte (KOM(2006)0367),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 1992 o Evropské chartě práv dítěte(7), a zejména na její body 8.22 a 8.23,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/427/SVV ze dne 28. května 2001, kterým se zřizuje Evropská síť pro předcházení trestné činnosti(8);

-   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. března 2006 o "Předcházení trestné činnosti mládeže. Možnosti řešení kriminality mladistvých a úlohy soudů pro mladistvé v Evropské unii"(9),

-   s ohledem na závěry konference, která se v rámci předsednictví Rady Spojeného království konala v Glasgowě ve dnech 5.–7. září 2005 na téma "Mladí lidé a trestná činnost: evropská perspektiva",

-   s ohledem na poslední výroční zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0212/2007),

A.   vzhledem k tomu, že kriminalita mladistvých je ve své podstatě nebezpečnější než kriminalita dospělých, protože ovlivňuje zvláště zranitelnou část obyvatelstva v době formování své osobnosti a vystavuje mladistvé nebezpečí sociálního vyloučení a stigmatizace ve velmi rané fázi,

B.   vzhledem k tomu, že skutečnost, že děti nenavštěvují školu, je jedním z faktorů zvyšujícím riziko kriminality mladistvých,

C.   vzhledem k tomu, že vnitrostátní, evropské a mezinárodní studie ukazují, že za posledních dvacet let došlo k alarmujícímu nárůstu kriminality mladistvých,

D.   vzhledem k tomu, že kriminalita mladistvých se stala naléhavým problémem kvůli svému masovému nárůstu, jenž je způsoben snížením věku počátku kriminality a zvýšením počtu trestných činů páchaných dětmi mladšími 13 let a vzhledem k tomu, že jejich jednání se vyznačuje stále větší krutostí,

E.   vzhledem k tomu, že stávající způsob shromažďování a prezentování statistických údajů o kriminalitě mladistvých neodpovídá skutečným potřebám ani současné situaci, což o to naléhavěji vyvolává nezbytnost mít k dispozici spolehlivé vnitrostátní statistiky,

F.   vzhledem k tomu, že lze jen obtížně plně kategorizovat příčiny, které mladistvého vedou ke kriminálnímu chování, protože pohnutky, které ho přimějí k různým druhům sociálně deviantního a posléze kriminálního chování jsou případ od případu specifické a individuální a závisí na prožitcích a na prostředí, ve kterém se každé dítě a každý dospívající vyvíjí, například rodině, škole, okruhu přátel a v širším pohledu na sociálním a ekonomickém prostředí, v němž žije,

G.   vzhledem k tomu, že hlavními faktory, které přispívají ke kriminalitě mladistvých, jsou nedostatečná organizace, komunikace a kladné vzory v rodině vzhledem k časté nepřítomnosti rodičů, psychopatologické problémy spojené s fyzickým a sexuálním zneužíváním v rodinném prostředí, selhání vzdělávacích systémů při šíření sociálních hodnot a také chudoba, nezaměstnanost, sociální vyloučení a rasismus; vzhledem k tomu, že dalšími významnými faktory jsou silný sklon k napodobování, který si mladí lidé vytvářejí ve snaze formovat svou osobnost, poruchy osobnosti spojené s konzumací alkoholu a drog a zobrazování nesmyslného, nadměrného a neoprávněného násilí v médiích, na některých internetových stránkách a ve videohrách,

H.   vzhledem k tomu, že původcem kriminálního chování mládeže není vždy rodinné prostředí,

I.   vzhledem k tomu, že nárůst spotřeby marihuany a dalších drog nebo alkoholu u dospívajících je třeba dát do souvislosti s nárůstem kriminality mladistvých,

J.   vzhledem k tomu, že přistěhovalci, a zejména mladiství přistěhovalci jsou daleko více předmětem společenské kontroly, čímž může vzniknout dojem, že se problémy kriminality mladistvých týkají hlavně prostředí přistěhovalců, a nikoli celé společnosti, což je přístup nejenom chybný, ale i ze sociálního hlediska nebezpečný,

K.   vzhledem k tomu, že obě "současné" formy kriminality mladistvých jsou vytváření "gangů mladistvých" a nárůst násilí ve školním prostředí, jevy, které se silně rozvíjejí zejména v některých členských státech a jejichž výzkum a možná řešení se ukazují jako složité,

L.   vzhledem k tomu, že rozšíření takových jevů, jako jsou násilné organizované gangy mládeže, vedly některé státy k zahájení diskuse o potřebě revize trestního práva mladistvých;

M.   vzhledem k tomu, že v některých členských státech se okolí školy, a dokonce i školní dvory, a to i v neproblémových čtvrtích, staly zónami bezpráví (nabídka drog, násilí, někdy i s použitím sečných a bodných zbraní, různé způsoby vydírání a nebezpečné hry – například jev "happy slapping" se zveřejněním fotografií násilných scén pořízených pomocí mobilního telefonu na internetu),

N.   vzhledem k tomu, že v posledních letech byla zaznamenána postupná revize vnitrostátního trestního práva mladistvých, které by mělo být zaměřeno na prevenci, na soudní a mimosoudní opatření i na opatření pro převýchovu a reintegraci, a bude-li to nutné, mělo by zahrnovat i terapii; je však třeba zdůraznit, že je velmi často nemožné uvádět tato nová opatření do praxe kvůli nedostatku vhodných moderních zařízení a vyškoleného odborného personálu (vypuštěno)a kvůli omezeným finančním prostředkům, někdy kvůli nedostatku vůle ze strany příslušných subjektů či někdy kvůli vnitřním nedostatkům systému;

O.   vzhledem k tomu, že záplava snímků zobrazujících extrémní násilí a pornografických materiálů šířená televizí a na internetu, stejně tak jako využívání mladistvých delikventů a jejich obětí médii často hraničí s porušováním základních práv dítěte a napomáhá tomu, že se násilí stává všední záležitostí,

P.   vzhledem k tomu, že statistiky zveřejněné v některých členských státech uvádějí, že u 70 až 80 % mladistvých pachatelů, kteří byli potrestáni za první přestupek, nedochází k recidivě;

Q.   vzhledem k tomu, že studie a články uveřejněné v některých členských státech poukazují na zvýšení počtu násilných činů páchaných mladistvými na jejich rodičích a na situaci bezmocnosti, v které se rodiče nacházejí;

R.   vhledem ke skutečnosti, že sítě organizovaného zločinu někdy využívají mladistvé pachatele ke svým činnostem;

S.   vzhledem k tomu, že v rámci Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti zřízené v roce 2001 byla vytvořena zvláštní pracovní skupina pro kriminalitu mladistvých, která zahájila práci na podrobné srovnávací studii ve 27 členských státech, jako základu pro budoucí vývoj politiky Unie v této oblasti,

1.   zdůrazňuje, že proti kriminalitě mladistvých lze účinně bojovat pouze přijetím integrované strategie na vnitrostátní a evropské úrovni a sloučením tří hlavních zásad v této strategii: prevence, soudní a mimosoudní opatření a sociální integrace mladistvých;

Politiky na vnitrostátní úrovni

2.   zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby do vypracování a provádění integrované vnitrostátní strategie byly přímo zapojeny všechny zainteresované strany ve společnosti, tj. stát jako ústřední správa, regionální a místní orgány, škola, rodina, nevládní organizace, a zejména nevládní organizace zaměřené na mládež, občanská společnost a každý jednotlivec; je rovněž velmi důležité mít odpovídající finanční zdroje, které umožní provádět účinná opatření pro boj proti kriminalitě mladistvých;

3.   zdůrazňuje, že pokud chceme zásadně napravit kriminalitu mladistvých, je nezbytné zavést integrovanou a účinnou politiku na úrovni školy, společnosti, rodiny a výchovy, která přispěje k předávání společenských a občanských hodnot a k rané socializaci mladých lidí, a domnívá se, že je nezbytné definovat politiku zaměřenou na lepší ekonomickou a sociální soudržnost s cílem odstranění sociálních nerovností, jež má za cíl bojovat proti sociálnímu vyloučení a chudobě, zejména s důrazem na chudobu dětí;

4.   domnívá se, že je nezbytné aby rodiny, vychovatelé a společnost předávali hodnoty mladým od nejútlejšího věku;

5.   domnívá se, že prevence kriminality mladistvých vyžaduje rovněž veřejné politiky v dalších oblastech, včetně bydlení, zaměstnanosti, odborného vzdělávání, volného času a výměn mladých lidí;

6.   připomíná, že rodina stejně jako škola a společnost obecně musejí spolupracovat v boji proti narůstajícímu násilí mladých lidí;

7.   zdůrazňuje specifickou úlohu rodiny v každé etapě boje proti kriminalitě mladistvých a žádá členské státy, aby poskytovaly vhodnou pomoc rodičům; bere na vědomí, že je v některých případech nutné, aby se více zapojili a měli větší zodpovědnost;

8.   vybízí členské státy, aby v rámci svých vnitrostátních politik zavedly rodičovskou dovolenou v délce jednoho roku, aby se rodiny, které si to přejí, mohly věnovat přednostně prvotní výchově dítěte, jež má zásadní význam pro citový vývoj;

9.   vyzývá členské státy, aby poskytovaly zvláštní pomoc rodinám, které se nacházejí ve složité ekonomické a sociální situaci; zdůrazňuje, že přijetí opatření směřujících k pokrytí základních potřeb v oblasti bydlení a výživy, zaručený přístup k základnímu vzdělání a zdravotní péči pro všechny členy rodiny počínaje dětmi i akcím, které mají za cíl zaručit členům těchto rodin spravedlivý přístup na trh práce a začlenění do společenského, hospodářského a politického života, pomohou zajistit zdravé a spravedlivé rodinné prostředí pro rozvoj a pro první etapu socializace dětí;

10.   vyzývá členské státy, aby poskytly prostředky nezbytné pro rozšíření účinné pomoci v oblasti sociálního a psychologického poradenství, vytvořením kontaktních míst pro rodiny postižené kriminalitou mladistvých;

11.   zdůrazňuje významnou úlohu školy a školní komunity při formování osobnosti dětí a dospívající mládeže; zdůrazňuje, že dvě základní charakteristiky dnešní školy, totiž kulturní rozmanitost a zdůraznění rozdílu společenských tříd, mohou, při nedostatku struktur, které by uvnitř školského systému zajišťovaly pomoc žákům a přístup k nim, vést k projevům násilí ve školách

12.   vyzývá v této souvislosti členské státy, aby vymezily pro odpovědné školské pracovníky hlavní směry moderního postupu při řešení sporů ve školním prostředí díky instituci prostředníka, na kterého budou napojeni žáci, rodiče, učitelé a příslušné místní orgány;

13.   má za to, že je naprosto nezbytné poskytnout učitelům odpovídající vzdělání, aby byli schopni zvládnout nestejnorodý charakter tříd, uplatnit pedagogické metody, které by nebyly mravokárné, ale preventivní a byly založené na solidaritě, a mohli předcházet stigmatizaci a marginalizaci jak nezletilých pachatelů, tak jejich obětí z řad spolužáků;

14.   žádá také členské státy, aby do své politiky vzdělávání začlenily poskytování psychologické pomoci a poradenství určené zejména dětem, které mají problémy se socializací, možnost poskytovat lékařskou pomoc v každém školním zařízení, vyčlenily vždy pro každý případ a pro omezený počet školních zařízení sociálního pracovníka, sociologa a kriminologa, dětského psychiatra a znalce v oboru dětské kriminality, přísnou kontrolu konzumace alkoholu a omamných prostředků žáky, boj proti projevům diskriminace všeho druhu vůči členům školní komunity, vytvoření institutu ochránce práv na úrovni Společenství, který bude spojovacím článkem mezi školou a Společenstvím, jakož i spolupráci mezi různými školními komunitami v otázce vypracování a zavedení programů proti násilí;

15.   žádá členské státy a příslušné právní orgány na vnitrostátní a regionální úrovni, aby přísně dohlížely na plné dodržování právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů v oblasti informování o obsahu televizního vysílání a dalších programů, které mohou obsahovat zvláště násilné scény nebo scény nevhodné pro mladistvé; žádá také členské státy, aby s odpovědnými představiteli médií vypracovaly pracovní plán s cílem chránit práva dítěte, a zejména práva mladistvých pachatelů, pokud jde o zákaz vysílání extrémně násilných scén v určitých vysílacích časech a zveřejnění identity mladistvých, kteří jsou účastníky kriminálního chování;

16.   doporučuje členským státům, aby posílily úlohu a kvalitativní zhodnocení domů mládeže považovaných za místo výměny zkušeností pro mládež, a zdůrazňuje, že účast mladých pachatelů v těchto zařízeních přispívá k jejich socializaci a posílí jejich pocit příslušnosti ke společnosti;

17.   zdůrazňuje, že sdělovací prostředky mohou plnit významnou roli v prevenci kriminality mladistvých tím, že budou informovat a konat osvětovou činnost pro veřejnost uváděním kvalitních pořadů, které zdůrazní kladný přínos mládeže ve společnosti a na druhé straně budou regulovat vysílání obsahující násilné scény, pornografii a konzumaci omamných látek na základě dohod, jež budou součástí pracovního plánu zaměřeného na ochranu práv dítěte;

18.   v rámci boje proti kriminalitě mladistvých rovněž zdůrazňuje zájem rozvíjet ve členských státech opatření, která předpokládají alternativní tresty k trestu odnětí svobody, které jsou výchovné povahy a které mohou v hojné míře používat vnitrostátní soudy: veřejně prospěšné práce, rehabilitace a pomoc obětem a odborné vzdělávací kurzy, podle závažnosti trestného činu, věku pachatele, jeho osobnosti a vyzrálosti.

19.   vyzývá členské státy, aby přijaly nová inovační opatření zaměřená na nalezení právního řešení: jako je přímá účast rodičů a opatrovníků mladistvých na trestním řízení – od zahájení trestního řízení až po uplatnění opatření – doplněné o převýchovu a intenzivní psychologickou pomoc, výběr přijímací rodiny pověřené případně výchovou mladistvého a podpora v oblasti poradenství i poskytování informací rodičům, učitelům a žákům v případě násilného chování mladistvého ve školním prostředí;

20.   připomíná, že pokud jde o kriminalitu mladistvých, průběh a délka soudního řízení, výběr opatření a jejich následný výkon se musejí řídit zásadou nejvyššího zájmu dítěte a dodržováním procesního práva každého členského státu; zdůrazňuje proto, že trest odnětí svobody musí být použit v nejkrajnějším případě a jeho výkon musí být proveden v zařízeních přizpůsobených mladistvým pachatelům;

21.   žádá členské státy, aby v rámci integrovaného přístupu ke kriminalitě mladistvých připravily specifické a nezávislé rozpočtové úvěry s cílem přijmout preventivní opatření proti kriminalitě mladistvých, posílení úvěrů přiznaných v rámci programů sociálního a profesního zařazení mládeže a navýšení prostředků zaměřených na obnovu a modernizaci přijímacích struktur pro mladistvé pachatele na centrální a regionální úrovni i na speciální vzdělávání a celoživotní vzdělávání všech zúčastněných odborníků a odpovědných pracovníků;

Směrem k evropské rámcové strategii

22.   doporučuje členským státům, aby ve spolupráci s Komisí přistoupily ke kapitole o kriminalitě mladistvých, vypracovaly a bezodkladně přijaly určitý počet minimálních norem a hlavních zásad, které budou společné pro všechny členské státy a které se budou zaměřovat na tři základní pilíře – za prvé na prevenci, za druhé na soudní a mimosoudní opatření, a za třetí, na reintegraci a sociální začlenění to na základě mezinárodně vytvořených zásad podle Pekingských pravidel, Rijádské směrnice, Úmluvy Organizace spojených národů o právech dítěte, ale i jiných mezinárodních úmluv v této oblasti;

23.   trvá na tom, že cílem společného evropského přístupu by mělo být vypracování modelů mimosoudního zásahu na řešení a řízení kriminality mladistvých, zatímco opatření zaměřená na odnětí svobody a postihy by měly představovat krajní řešení a měly by být uplatňovány pouze tehdy, budou-li považována za naprosto nezbytná;

24.   má za to, že integrace a účast mládeže na řešení problémů a rozhodování, které se jí týkají, jsou nezbytné, pokud chceme definovat společná úspěšná řešení; domnívá se, že vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu ve fázi zásahu přísedících soudů pro mladistvé, je třeba dbát na to, aby tito přísedící měli nejen zkušenosti z oblasti výchovy mládeže, ale také vzdělání, které by jim umožnilo seznámit se s problematikou násilí a mládeže;

25.   vyzývá Komisi, aby pro všechny členské státy stanovila speciální kritéria pro shromažďování vnitrostátních statistických údajů, aby bylo možno zajistit jejich srovnatelnost, a tím jejich použitelnost během přípravy opatření v celoevropském měřítku; vyzývá členské státy, aby se aktivněji účastnily práce Komise získáváním informací od všech příslušných vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, sdružení, nevládních organizací a jiných organizací občanské společnosti činných v této oblasti a jejich motivováním;

26.   vyzývá Komisi a vnitrostátní a místní orgány členských států, aby se inspirovaly osvědčenými postupy zemí Unie, které aktivují celou společnost a zahrnují pozitivní činnosti a účast ze strany rodičovských sdružení na školách a obyvatel v nejbližším okolí, a využily zkušeností členských států z dohod o spolupráci policejních orgánů, vzdělávacích zařízení, místních orgánů, mládežnických organizací a sociálních služeb na místní úrovni a respektovaly při tom pravidla sdílené mlčenlivosti a vnitrostátní strategie a vnitrostátní programy pro mládež; vyzývá členské státy, aby se inspirovaly osvědčenými postupy, které využívají pro boj proti znepokojujícímu nárůstu užívání drog mladistvými a s tím spojené kriminality a také nejlepšími řešeními v případě problematické konzumace, zejména co se týče zdravotních služeb;

27.   vítá vnitrostátní iniciativy obsahující pozitivní akce začleňování po vzoru "mimoškolního organizátora volného času", který již pracuje v regionech, jako je Rioja;

28.   žádá Komisi a členské státy, aby začaly využívat prostředky a stávající evropské programy a začlenily do nich činnosti, které mají za cíl boj proti kriminalitě mladistvých a prevenci tohoto jevu, jakož i zajištění nové začlenění pachatelů a jejich obětí do společnosti; upozorňuje v tomto ohledu na:

29.   zdůrazňuje potřebu úzké spolupráce a tvorby sítí mezi veškerými soudními a policejními orgány na úrovni vnitrostátní i úrovni Společenství týkající se vyšetřování a vyřešení případů pohřešovaných dětí, které jsou oběťmi kriminality mladistvých, přičemž za základ budou považovány specifické cíle strategie EU o právech dítěte, jak je uvádí sdělení Komise;

30.   zdůrazňuje, že jedním z prvků prevence boje proti kriminalitě mladistvých je rozvoj politiky komunikace, která by umožnila provádět osvětu veřejnosti v oblasti dané problematiky a podporovala rovněž audiovizuální média, jejichž programy nejsou orientovány výlučně na předvádění násilných scén; odstranění násilí z médií; žádá proto, aby byly stanoveny evropské normy k omezení vysílání násilných scén jak v audiovizuálních médiích, tak v tisku;

31.   zdůrazňuje, že směrnice 89/552/EHS(10) Televize bez hranic stanoví konkrétní hranice pro vysílání násilných scén a obecněji scén nevhodných pro převýchovu dětí, což představuje vhodné opatření pro prevenci násilí páchaného mladistvými a proti mladistvým; žádá Komisi, aby v tomto smyslu uskutečnila doplňkové akce a rozšířila je na oblast mobilního telefonování a internetu, přičemž se tyto akce musí stát politickou prioritou v rámci zmíněného sdělení Komise o právech dítěte;

32.   vítá vstup v platnost evropského rámce samoregulace evropských podniků ve prospěch bezpečnějšího užívání mobilních telefonů dospívajícími a dětmi a zdůrazňuje, že Komise musí učinit konkrétní a závazné návrhy na evropské úrovni ohledně informovanosti a osvěty v oblasti bezpečného prohlížení internetu a bezpečného užívání mobilního telefonu;

33.   žádá Komisi, aby podnítila zavedení evropské zelené linky pro děti a dospívající, které se dostaly do potíží, protože tyto zelené linky mohou do značné míry přispět k prevenci kriminality mladistvých;

34.   vyzývá Komisi, aby po dokončení nezbytných studií na evropské úrovni navrhla integrovaný rámcový program Společenství, který bude zahrnovat preventivní opatření Společenství, podporovat iniciativy nevládních organizací a nadnárodní spolupráci a financování pilotních programů na regionální a místní úrovni a bude vycházet z osvědčených vnitrostátních postupů, usilovat o šíření těchto postupů v celé Evropě a bude zahrnovat i školení a požadavky na sociální a pedagogickou infrastrukturu;

35.   zdůrazňuje, že existují dvě základní linie činnosti Společenství, které by měly být neprodleně vypracovány:

36.   v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vypracovala program spolufinancovaných opatření, který bude zahrnovat:

37.   naléhavě žádá Komisi, aby v průběhu přípravy zřízení evropského střediska kriminality mladistvých a souvisejícího rámcového programu ihned navrhla i následná opatření na podporu a šíření zkušeností, poznatků a postupů:

o
o   o

38.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(1) Rec (2003)20. (2) Rec (87)20. (3) Rec (88)6. (4) Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1. (5) Přijaté texty, P6_TA(2006)0510. (6) Přijaté texty, P6_TA(2007)0188. (7) Úř. věst. C 241, 21.9.1992, s. 67. (8) Úř. věst. L 153, 8.6.2001, s. 1. (9) Úř. věst. C 110, 9.5.2006, s. 75. (10) Úř. věst. L 298, 17.10.1989, s. 23.