Evropský parlament,

-   s ohledem na články 2, 6 a hlavu VI Smlouvy o Evropské unii a hlavu IV Smlouvy o založení Evropského společenství, které pojednávají o posílení Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva (PSBP),

-   s ohledem na závěry předsednictví a cíle definované na jednotlivých zasedáních Evropské rady od roku 1999 vztahující se k vnějšímu rozměru prostoru svobody, bezpečnosti a práva, včetně zasedání Rady ve dnech 14. a 15. prosince 2006,

-   s ohledem na návrh Komise k rámcovému rozhodnutí Rady o soudní spolupráci v trestních věcech: určitá procesní práva při trestním řízení v celé Evropské unii (KOM(2004)0328),

-   s ohledem na návrh Komise k rámcovému rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (KOM(2005)0475),

-   s ohledem na sdělení Komise o Strategii vnějšího rozměru oblasti svobody, bezpečnosti a práva (KOM(2005)0491) a na zprávu Komise o pokroku při provádění této strategie (SEK(2006)1498),

-   s ohledem na dokument Rady "Strategie pro vnější rozměr spravedlnosti a vnitřních věcí: globální svoboda, bezpečnost a právo" přijatý dne 1. prosince 2005 (dále jen "strategie") a na zprávu Rady o postupu při provádění této strategie za rok 2006, kterou podpořila 2768. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (SVV) konaná ve dnech 4. a 5. prosince 2006,

-   s ohledem na pracovní program několika předsednictví týkající se vnějších vztahů v oblasti SVV (5003/1/7), který byl přijat dne 23. ledna 2007, na dokument Rady zaměřený na konkrétní kroky ke zlepšení spolupráce mezi EU a západním Balkánem v boji proti organizovanému zločinu, korupci, nedovolenému přistěhovalectví a terorismu (9360/06) a dokument zaměřený na konkrétní kroky ke zvýšení podpory EU v boji proti výrobě drog v Afghánistánu a jejich vývozu z této země, včetně tranzitních cest (9305/06), které byly oba schváleny Radou SVV konanou ve dnech 1. a 2. června 2006, a na dokument zaměřený na konkrétní kroky k zavedení společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva s Ruskem (15534/06), který byl přijat dne 11. listopadu 2006,

-   s ohledem na své předchozí výroční rozpravy týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva a na usnesení zaměřená na jeho vnější rozměr (terorismus, CIA, ochrana údajů, migrace, nedovolený obchod, boj proti drogám a praní peněz),

-   s ohledem na doporučení Radě a Evropské radě ze dne 14. října 2004 o budoucnosti prostoru svobody, bezpečnosti a práva a opatření potřebných k posílení jeho legitimity a účinnosti(1),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0223/2007),

A.   vzhledem k tomu, že se vnější rozměr prostoru svobody, bezpečnosti a práva zvětšuje úměrně s tím, jak se utváří vnitřní prostor svobody, bezpečnosti a práva v důsledku stále větší propojenosti světa a mezinárodní povahy takových hrozeb jako je terorismus a organizovaný zločin a výzev jako jsou migrační toky; vzhledem k tomu, že k zajištění dodržování právního státu, základních práv, bezpečnosti a stability v EU je velmi důležité vnější rozšiřování hodnot, o něž se prostor svobody, bezpečnosti a práva opírá;

B.   vzhledem k tomu, že přijetím a realizací jednotné strategie vnějšího rozměru oblasti svobody, bezpečnosti a práva se zvýší důvěryhodnost a vliv EU ve světě, a vzhledem k tomu, že tuto strategii lze naplnit pouze v úzké spolupráci se třetími zeměmi, včetně spojenců, jako jsou Spojené státy americké, a mezinárodními organizacemi;

C.   vzhledem k tomu, že tato strategie je významným krokem k vytvoření vnitřního prostoru svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím vytvoření bezpečného vnějšího prostředí a rozvinutí vnějších vztahů EU díky prosazování právního státu, demokratických hodnot, dodržování lidských práv a řádně fungujících institucí;

D.   vzhledem k tomu, že přípravy a provádění všech politik sledujících cíl zavedení skutečného a trvalého prostoru svobody, bezpečnosti a práva musí vést k posílení skutečné rovnováhy mezi bezpečností a právem,

E.   vzhledem k tomu, že politické soudržnosti a účinnosti vnějších akcí EU v současné době brání:

F.   vzhledem k tomu, že EU disponuje několika politickými nástroji, které jí mohou pomoci provádět strategii vnějšího rozměru oblasti svobody, bezpečnosti a práva, mezi něž patří dvoustranné dohody (dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci, dohody o stabilizaci a přidružení), rozšíření EU a předvstupní proces, akční plány evropské politiky sousedství, regionální spolupráce, individuální dohody (se Spojenými státy, Japonskem, Čínou, atd.), operativní spolupráce, rozvojová politika a vnější pomoc;

Předkládá Radě a Komisi ke zvážení následující doporučení
Zlepšení demokratické odpovědnosti ve vnějším rozměru prostoru svobody, bezpečnosti a práva

1.   vyzývá Evropskou radu, aby se řídila současnými i budoucími doporučeními Parlamentu týkajícími se vnější strategie pro prostor svobody, bezpečnosti a práva; připomíná, že zásadní úlohu při posilování odpovědnosti za vnější činnosti EU má Parlament;

2.   vyzývá předsednictví Rady a Komisi:

3.   vyzývá Radu k aktivaci překlenovací doložky článku 42 Smlouvy o EU a souběžnému pokračování ústavního procesu, což by umožnilo začlenit ustanovení o policejní a soudní spolupráci v trestních věcech do rámce Společenství a vedlo k větší účinnosti, transparentnosti, odpovědnosti a rovněž k demokratické a soudní kontrole; vyzývá proto Komisi, aby do října roku 2007 předložila Radě formální návrh rozhodnutí aktivujícího článek 42 Smlouvy o EU; domnívá se, že vnitřní soudržnost by se mohla zlepšit vstupem Smlouvy o ústavě pro Evropu v platnost, zejména zřízením úřadu ministra zahraničních věcí a vytvořením vnější diplomatické služby;

4.   vyzývá Radu, aby uspíšila především přijetí rámcových rozhodnutí o uchovávání, využívání a výměně informací o trestních stíháních a kodifikaci procesních práv v rámci trestního řízení v Evropské unii, jako je výše uvedený návrh Komise (KOM(2004)0328);

Co se týče hlavních cílů této strategie

5.   vítá zásady stanovené v této strategii, zejména potřebu partnerství se třetími zeměmi k řešení společných problémů a plnění společných politických cílů, potřebu koordinovat širokou škálu nástrojů, které má EU k dispozici, k dosažení odpovídající a soudržné odezvy, a potřebu koordinovat činnost členských států a Komise, aby se zajistila doplňkovost a nedocházelo k překrývání činností; domnívá se, že vzhledem k důležitosti, kterou EU a její členské státy přikládají zavedení prostoru svobody, bezpečnosti a práva, by úzká spolupráce mezi EU a členskými státy v těchto oblastech měla mít příznivý vliv na jejich vztahy s EU;

6.   zdůrazňuje, že je třeba, aby EU použila své smluvní vztahy a motivovala třetí země k přijetí a uplatňování příslušných mezinárodních norem a povinností v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí;

7.   připomíná, že je třeba racionalizovat práci orgánů Společenství a používání stávajících nástrojů a že je rovněž třeba koordinovat činnosti členských států a činností na úrovni EU, aby bylo dosaženo soudržné a účinné odezvy ve vztazích mezi EU a třetími zeměmi a nedocházelo k překrývání činností; zdůrazňuje nezbytnost vyrovnaného vývoje vnitřního i vnějšího rozměru prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

8.   zdůrazňuje, že je třeba, aby Parlament zlepšil soudržnost svých činností v oblasti vnějších vztahů, do kterých je zapojena řada subjektů; vyzývá proto k zefektivnění činností týkajících se lidských práv, demokratické správy věcí veřejných a právního státu ve třetích zemích a ve vnějším rozměru bezpečnosti;

9.   vyzývá Radu, aby upřesnila své politiky týkající se vnějšího rozměru prostoru svobody, bezpečnosti a práva a aby zajistila spolupráci mezi pracovními skupinami Rady pro jednotlivé zeměpisné oblasti a skupinami, které se zabývají otázkami práva, svobody a bezpečnosti;

10.   konstatuje, že je nezbytné zlepšovat koordinaci mezi pilíři v případě jednotlivých nástrojů v rámci PSBP, evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP), společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Společenstvím a zamezit jejich překrývání; zdůrazňuje, že účinnost této koordinace by měla podléhat neustálé kontrole ze strany Evropského parlamentu; vítá kroky učiněné směrem k lepší soudržnosti v integrované civilně-vojenské spolupráci v rámci EBOP, zejména v oblasti krizového řízení;

11.   zdůrazňuje, že by v procesu plánování operací EBOP měla být zohledněna různá doprovodná nebo následná opatření zajišťovaná prostřednictvím nástrojů Společenství v oblastech právního státu, obchodování se zbraněmi a drogami, obchodu se ženami a dětmi, prevence a boje proti terorismu a organizované trestné činnosti a stabilizaci po konfliktu, zejména s ohledem na Nástroj stability a Evropský nástroj sousedství a partnerství;

12.   domnívá se, že nastal čas překonat politické překážky bránící hlubší transatlantické spolupráci v širším rozměru svobody a bezpečnosti na základě dodržování základních práv, například v oblastech boje proti obchodování s drogami, organizované trestné činnosti a terorismu, zejména vzhledem k budoucím civilním operacím EBOP v Kosovu a Afghánistánu a v oblastech ženských práv a výměny a ochrany osobních údajů; v této souvislosti připomíná výzvu Parlamentu k uzavření věznice v Guantánamu a zdůrazňuje, že existence této věznice je zdrojem nevhodných představ o tom, jak bojovat proti terorismu;

13.   důrazně žádá členské státy, aby jednotlivě i společně v rámci všech příslušných dvoustranných a mezinárodních dohod podporovaly diplomatická a mírová řešení konfliktů ve světě, přičemž by neměly v rámci evropské zahraniční politiky, politiky bezpečnosti a politiky v oblasti lidských práv být nekonzistentní nebo vyvolávat dojem nekonzistentnosti;

14.   vyzývá k lepší spolupráci mezi EU a mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a zdůrazňuje potřebu posíleného regionálního dialogu a spolupráce v otázkách práva, svobody a bezpečnosti;

15.   vyzývá Komisi, aby vystupňovala své úsilí směřující k podpoře regionální spolupráce v otázkách práva, svobody a bezpečnosti prostřednictvím podpory stávajících orgánů, jako je např. Africká unie, a podporováním nových iniciativ v těch oblastech, kde je regionální spolupráce slabá, například na Středním východě nebo ve východní Evropě;

16.   vyzývá Komisi, aby neustále sledovala plnění strategie na základě cílů a priorit, jež jsou v ní uvedeny, a podávala o tom každých 18 měsíců zprávu; vyzývá Komisi, aby pravidelně hodnotila efektivitu využívání finančních prostředků v oblastech vztahujících se k této strategii; vyzývá Radu, aby pravidelně posuzovala dosažený pokrok a priority, jelikož vnější rozměr prostoru svobody, bezpečnosti a práva se rychle rozrůstá;

Posílit bezpečnost a lidská práva

17.   vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby:

18.   doporučuje Komisi, členským státům a Radě, aby zvážily možnost doplnit činnosti financované v oblasti svobody, bezpečnosti a práva se třetími zeměmi a oblastmi o specifické finanční prostředky na projekty v oblasti ochrany lidských práv a jejich dodržování;

19.   vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným dodržováním základních práv v některých třetích zemích, s nimiž má EU úzké vztahy, což se týká zvláště zemí, jež využívají výhod poskytovaných v rámci politiky sousedství, a Ruské federace, v níž dochází zejména k porušování svobody tisku a svobody slova, a vyzývá k intenzivnějšímu dialogu s těmito zeměmi o této otázce;

20.   dále vyjadřuje obavu ohledně dodržování norem v oblasti lidských práv v samotné EU a připomíná nedávný případ, kdy CIA uskutečňovala programy na vydávání osob a v souvislosti s tím docházelo v několika členských státech k pochybným praktikám;

21.   vyzývá EU a členské státy, aby plně dodržovaly zásadu nevydávat osoby do zemí, kde by byly vystaveny mučení nebo trestu smrti; vyzývá Radu a Komisi, aby naléhavě vyzvaly ty země, s nimiž mají úzké vztahy, ke zrušení takových praktik a k zajištění, aby všechny osoby měly právo na řádné soudní řízení;

22.   vyjadřuje hluboké politování nad neodpovídajícími právními zárukami pro občany EU při zpřístupňování jejich osobních údajů třetím zemím, zejména v případě záznamů PNR a operačních systémů SWIFT a pořizování telekomunikačních záznamů organizací FBI; opětovně žádá Komisi, aby prozkoumala, které kategorie osobních údajů občanů EU jsou dostupné třetím zemím a jsou jimi používány v rámci jejich vlastní jurisdikce; zdůrazňuje, že sdílení údajů musí probíhat na řádném právním základě a za jasných pravidel a podmínek v souladu s právními předpisy Společenství o odpovídající ochraně soukromí a občanských svobod; věří, že sdílení údajů se Spojenými státy musí probíhat v rámci odpovídajících předpisů pro transatlantickou spolupráci a na základě dohod mezi EU a USA a že bilaterální dohody nejsou přijatelné;

23.   lituje, že v rámci vztahů mezi EU a USA chybí řádný demokratický dohled, k čemuž dochází v důsledku založení kontaktní skupiny na vysoké úrovni, která se skládá ze zástupců Komise, Rady a vládních představitelů USA z ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra a nezahrnuje do tohoto dialogu Evropský parlament, národní parlamenty ani kongres USA;

24.   doporučuje jednotnou politiku ochrany údajů společnou pro první a třetí pilíř; připomíná, že nesrovnalosti mezi nimi ovlivňují nejen právo občanů na ochranu jejich osobních údajů, ale také účinnost vymáhání práva a vzájemnou důvěru mezi členskými státy; proto vyzývá Radu, aby co nejdříve přijala návrh na rámcové rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů (KOM(2005)0475);

Vysoká úroveň ochrany před terorismem a organizovaným zločinem pro občany EU

25.   domnívá se, že protiteroristická politika EU by měla být plně v souladu se zásadami legitimity, proporcionality, účinnosti a dodržování lidských práv podle závěrů usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2007 o domnělém využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů(2);

26.   vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu uplatnily závěry, ke kterým dospěl dočasný výbor k domnělému využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů a které přijal Evropský parlament dne 14. února 2007; doporučuje zejména všem orgánům Společenství dbát na to, aby požadavky členských zemí v oblasti bezpečnosti žádným způsobem neohrožovaly dodržování lidských práv jednotlivce, a to ani v případě osob podezřelých z teroristického činu;

27.   vyzývá orgány Společenství a členské státy, aby učinily veškerá možná opatření k omezení spolupráce se třetími zeměmi, které poskytují ochranu nebo finanční prostředky teroristickým organizacím; rovněž zdůrazňuje, že každý stát, než bude moci těžit z lepších vztahů s EU, musí zcela odmítnout terorismus; naléhavě vyzývá státy, které tak dosud neučinily, aby podepsaly nebo ratifikovaly všechny úmluvy OSN o terorismu;

28.   zdůrazňuje různorodost reakcí EU ve vztahu k vnějším činnostem v oblasti boje proti terorismu a zdůrazňuje potřebu využívat všechny dostupné prostředky koherentním způsobem; vyzývá členské státy, aby učinily další kroky ve snaze vytvořit společnou definici terorismu v rámci OSN;

29.   připomíná, že je nezbytné zhodnotit účinnost mezinárodních iniciativ v oblasti protiteroristických opatření (např. probíhající revize vlasteneckého zákona USA); zdůrazňuje význam vlastní politiky Společenství v oblasti terorismu, neboť účinnost protiteroristických opatření se podstatně zvýší, bude-li Evropská unie zaujímat jednotné stanovisko při jednáních o těchto opatřeních se třetími zeměmi;

30.   připomíná, že je nezbytné posílit spolupráci se všemi významnými státy v oblastech týkajících se boje proti terorismu, náboru pro teroristickou činnost a financování teroristů a ochrany kritické infrastruktury, s cílem zajistit dodržování základních práv a hodnot Evropské unie;

31.   vyzývá Radu, aby posílila dialog se třetími zeměmi, aby podpořila budování institucí a rozvoj kapacity, nadále usilovala o vývoj a uplatňování národních akčních plánů na účinné potírání korupce a začlenila do dohod se třetími zeměmi "doložky o boji proti terorismu'; je toho názoru, že v této oblasti je nezbytná větší finanční podpora a využití nově vytvořených nástrojů Společenství;

32.   naléhavě vyzývá ty státy, které tak dosud neučinily, aby podepsaly nebo ratifikovaly takové nástroje jako Úmluvu OSN o boji s korupcí, Úmluvu OSN o nadnárodním organizovaném zločinu a její tři protokoly proti pašování přistěhovalců, obchodování s lidmi a nedovolené výrobě střelných zbraní a obchodu s nimi a Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením;

33.   vyzývá Radu, aby vyžadovala od partnerů EU ze třetích zemí, pokud tak dosud neučinili, aby uzavřeli jednotné dohody o vydávání, k nimž by jim mohla sloužit vzorem dohoda uzavřená s USA o vydávání a vzájemné právní pomoci v trestních věcech při vydávání údajných teroristů a podezřelých ze spáchání trestné činnosti, kteří by měli být postaveni před soud;

34.   zdůrazňuje potřebu ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o počítačové kriminalitě, aby se zabránilo zneužívání datových a telekomunikačních sítí z počítačových systémů v třetích zemích pro účely teroristické a trestné činnosti;

35.   vyzývá Komisi a Radu k vytvoření jednotných postupů pro monitorování výroby, skladování, přepravy, dovozu a vývozu zbraní a výbušnin a obchodu s nimi, aby se zabránilo jejich zneužívání v EU a třetích zemích;

Prohloubení policejní a soudní spolupráce a správa hranic

36.   vyzývá k účinnější policejní a soudní spolupráci, včetně lepšího společného využití národních prostředků, jako jsou styční úředníci; zdůrazňuje, že přestože jsou budování institucionálních kapacit a operativní spolupráce důležité, měly by činnosti EU v těchto oblastech také podporovat univerzální normy týkající se lidských práv;

37.   doporučuje, aby Europolu byla v dohledné době přidělena pravomoc organizovat a koordinovat operační činnosti a vyšetřování a stát se součástí společných vyšetřovacích skupin a rozmísťovat své styčné úředníky v prioritních oblastech jako západní Balkán;

38.   doporučuje, aby EU na základě článku 30 Smlouvy o EU jednala o standardních dohodách o policejní spolupráci s USA, zeměmi zapojenými do Evropské politiky sousedství a dalšími partnery; požaduje, aby byl Parlament jako legitimní demokratický zástupce občanů, kterých se tato dohoda týká, při projednávání této budoucí dohody aktivně zapojen do dialogu s Kongresem USA;

39.   podporuje pokrok dosažený v oblasti výměny informací mezi EU a Ruskem, ale připomíná, že je stále co zlepšovat, zejména v oblasti organizovaného zločinu a terorismu;

40.   upozorňuje na to, že je třeba výrazně zlepšit spolupráci Evropské unie a Ruska s cílem omezit zdroje nestability v Evropské unii a na územích, které jsou součástí Evropské politiky sousedství, jakými jsou například "zamrzlé" konflikty v Moldavsku a Gruzii a násilné radikální střety mezi ruskými menšinami v členských státech Evropské unie;

41.   naléhavě vyzývá předsednictví Rady a Komisi, aby uzavřely úmluvy o mezinárodním právu soukromém, které jsou nezbytné pro ochranu zájmů evropských občanů ve třetích zemích, a aby v tomto procesu usilovaly o posílení věrohodnosti Unie a jejích členských států;

42.   vítá dohody o vydávání a soudní spolupráci v trestních věcech uzavřené mezi EU a USA, které mohou být pokládány za velký úspěch; konstatuje, že Kongres zahájil proces ratifikace těchto dohod a vyzývá všechny členské státy, aby tak rovněž učinily; vítá rovněž dohodu o spolupráci mezi Evropskou jednotkou pro soudní spolupráci (Eurojust) a USA;

43.   vyzývá USA a všechny další země, které uplatňují vízovou povinnost vůči některým členským státům EU, aby co nejdříve zrušily vízovou povinnost a přistupovaly ke všem občanům členských států EU jednotně; vyjadřuje politování nad zahrnutím dodatečné "doložky o sdílení informací" (doložka o jmenné evidenci cestujících (PNR)) do navrhovaných změn programu bezvízového styku USA;

44.   domnívá se, že EU unie a USA jsou v boji proti terorismu hlavními a věrnými spojenci a že je nezbytné uzavřít mezinárodní dohodu s cílem zajistit, aby síť Swift dodržovala ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ze dne 24. října 1995(3) – požaduje, aby v této mezinárodní dohodě byly stanoveny nezbytné záruky proti jakémukoli zneužívání údajů k ekonomickým nebo obchodním účelům – konstatuje, že SWIFT musí ukončit svou stávající praxi, kdy jsou veškeré údaje kopírovány do amerického operačního střediska swiftové sítě;

45.   trvá na tom, že účinné kontroly na hranicích jsou zcela nezbytné pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví a mohou být v určitých případech užitečné pro boj proti organizované trestné činnosti a terorismu;

46.   doporučuje, aby Frontex zastával operativní roli při správě vnějších hranic, a to zvýšením operačních kapacit a poskytováním dostatečných finančních, lidských i technických zdrojů k uplatňování zásady solidarity a vzájemné pomoci mezi členskými státy, které by se měly společně podílet na nákladech spojených se správou vnějších hranic Unie;

47.   žádá, aby byla dále posílena přetrvávající snaha nových členských států o zajištění nově vzniklých vnějších hranic na východě Evropské unie;

48.   podporuje rozšířenou úlohu Eurojustu a harmonizaci pravomocí jejich národních členů, což by mělo zlepšit jeho schopnost účinně koordinovat a iniciovat vyšetřování a trestní řízení;

Posílení mezinárodní solidarity v oblasti politik přistěhovalectví, zpětného přebírání osob a azylu

49.   doporučuje Radě, aby přijala společnou migrační politiku EU včetně příslušných opatření, která by účinně řešila výzvy legálního i nedovoleného přistěhovalectví; vyzývá v této souvislosti k plnění závěrů přijatých před osmi lety na zasedání Evropské rady v Tampere a potvrzených na neformálním zasedání Evropské rady v Lahti Haagským programem a závěry zasedání Evropské rady v prosinci 2006, které potvrzují nutnost použití globální strategie v oblasti přistěhovalectví schválené v roce 2005;

50.   připomíná, že přistěhovalectví, je-li řádně řízeno ve vzájemném partnerském vztahu s třetími zeměmi, může mít významný přínos a že by začlenění přistěhovalců mělo být klíčovým prvkem budoucí evropské politiky přistěhovalectví; zdůrazňuje, že činnost EU zaměřená na zlepšení kapacity třetích zemí řídit migrační toky a spravovat své hranice by měla být prováděna v rámci účinné rozvojové politiky, která bude zohledňovat specifické hospodářské a sociální podmínky a bude řešit skutečný důvod zákonného i nezákonného přistěhovalectví jako např. chudobu a nedodržování lidských práv v daných zemích a bude zahrnovat nejen podporu na posílení schopnosti těchto zemí řídit migrační toky, ale také podporu účinného rozvoje a společného rozvoje;

51.   vyzývá Radu, aby zavedla spolurozhodovací postup a hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti legální migrace a integrace, aby došlo ke zlepšení rozhodování a byl dokončen proces započatý v roce 2005, kdy byla metoda Společenství rozšířena na nedovolené přistěhovalectví a kontrolu hranic;

52.   žádá Radu a Komisi, aby všemi možnými prostředky usilovaly o to, aby orgány zemí původu a tranzitu účinně spolupracovaly s EU a jejími členskými státy při prevenci nedovoleného přistěhovalectví a v boji proti skupinám, které se zabývají obchodem s lidmi; žádá rovněž Radu a Komisi, aby pravidelně hodnotily, do jaké míry tyto třetí země spolupracují v oblasti nedovoleného přistěhovalectví; a v tomto smyslu zdůrazňuje význam systému sledování a hodnocení třetích zemí v oblasti boje proti nedovolenému přistěhovalectví, který byl vytvořen Radou v roce 2003 z podnětu zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003;

53.   požaduje, aby byl bez zbytečných odkladů vytvořen společný azylový systém EU a naléhavě vyzývá Radu k odstranění překážek, které tomu brání;

54.   pokládá uzavření dohod o zpětném přebírání osob za prioritu, která tvoří součást širší strategie boje proti nedovolenému přistěhovalectví; připomíná, že je potřeba, aby existovala společná jasná, transparentní a spravedlivá pravidla pro navracení osob, je znepokojen, že dohody o zpětném přebírání osob uzavřené jménem EU ze své působnosti výslovně nevyčleňují žadatele o azyl, a mohou se tedy vztahovat na zpětné přebírání žadatelů o azyl, jejichž žádost ještě nebyla individuálně posouzena, nebo jejichž žádost byla zamítnuta nebo shledána nepřípustnou na základě využití zásady "bezpečné třetí země"; požaduje záruky, že bude respektována zásada nenavracení ("non-refoulement")

55.   doporučuje, aby byly se třetími zeměmi, tam kde je to možné, a na základě vzájemnosti, projednány směrnice o usnadnění udělování víz s cílem vytvořit skutečné partnerství v otázkách řízení migrace; vyzývá Radu, aby doporučila členským státům snížit cenu víz, což by podpořilo demokratický vývoj v zemích zapojených do Evropské politiky sousedství a zamezilo pro účely zajištění bezpečnosti kladení dalších překážek legitimním běžným cestujícím;

56.   podporuje programy na ochranu regionů, které vytvořila Komise v úzké spolupráci s Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky a zúčastněnými třetími zeměmi, a připomíná, že je důležité zajistit, aby ti, kteří potřebují ochranu, k ní měli přístup jako první, bez ohledu na to, v které zemi či regionu se nacházejí;

o
o   o

57.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 166 E, 7. 7. 2005, s. 58. (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0032. (3) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.