Evropský parlament,

-   s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD ) č. 9/2006 o výdajích na překlady v Komisi, Parlamentu a Radě, spolu s odpověďmi těchto orgánů(1),

-   s ohledem na čl. 248 odst. 4 první pododstavec, čl. 276 odst. 3 a čl. 280 odst. 5 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0215/2007),

Respektování mnohojazyčnosti

1.   pokládá mnohojazyčnost za klíčový rys EU, zvýrazňující kulturní a jazykové rozmanitosti a zajišťující rovné zacházení s občany EU; má za to, že mnohojazyčnost zaručuje občanům právo komunikovat s institucemi EU v kterémkoli z jejích úředních jazyků, a umožňuje jim tak vykonávat jejich právo demokratické kontroly; poznamenává, že jazykové služby institucí EU zároveň přispívají k tomu, aby tyto instituce zůstaly vůči občanům Unie otevřené a transparentní;

2.   je toho názoru, že postup "řízené plné mnohojazyčnosti" stanovený v pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti(2) je jedinou možností, jak udržet náklady v přijatelných rozpočtových mezích, a přitom zachovat rovnost mezi poslanci a občany;

3.   lituje toho, že stále více dokumentů nebo sdělení se předkládá pouze v jednom jazyce, zejména kompromisní pozměňovací návrhy v okamžiku, kdy se o nich hlasuje ve výboru, nebo například přílohy ke zprávám;

Náklady na překlady

4.   zdůrazňuje, že celkové náklady na veškeré jazykové služby v institucích EU – úhrnem za překlad i tlumočení – představují pouhé 1 % celkového rozpočtu EU;

5.   konstatuje, že v roce 2005 činil objem překladů v Komisi (1 450 překladatelů) 1 324 000 stran, v Parlamentu (550 překladatelů) 1 080 000 stran a v Radě (660 překladatelů) 475 000 stran;

6.   je překvapen, že žádný z orgánů dosud nepočítal celkové náklady na překlady(3) ani náklady na překlad jedné strany; dále konstatuje, že Evropský účetní dvůr (EÚD) odhadl celkové náklady na překlady v roce 2003 na 414,2 milionu EUR (511 milionů EUR v roce 2005), z toho 214,8 milionu EUR v Komisi (257 milionů EUR v roce 2005), 99 milionů EUR v Parlamentu (128 milionů EUR v roce 2005) a 100,4 milionu EUR v Radě (126 milionů EUR v roce 2005); v témže roce činily průměrné náklady na překlad jedné strany 166,37 EUR (196,3 EUR v roce 2005), přičemž náklady v Komisi byly: 150,2 EUR (194 EUR v roce 2005), v Parlamentu 149,7 EUR (119 EUR v roce 2005) a 251,8 EUR v Radě (276 EUR v roce 2005);

7.   v této souvislosti vítá skutečnost, že se správě Parlamentu podařilo snížit náklady na překlad jedné strany i přesto, že došlo k rozšíření;

8.   je znepokojen zjištěním EÚD, že produktivita překladatelské služby Rady je nízká;

9.   žádá orgány, aby přijaly vhodná opatření pro další zvýšení produktivity překladatelských služeb EU;

10.   zjišťuje, že ceny, za které pořizoval překlady od externích překladatelů, byly v průměru o 12 % vyšší než ceny, které platila Komise; bere na vědomí vysvětlení, které podala správa EP, když poukázala na skutečnost, že externí překladatelé Parlamentu pokrývají širší okruh jazyků, musí dodržet kratší lhůty a velmi vysoké normy kvality;

11.   vítá skutečnost, že Komisi a Radě se podařilo omezit nárůst objemu překladů po rozšíření EU v roce 2004 o 10 nových členských států, a omezit tak i růst nákladů; bere na vědomí, že Parlament zavedl postup "řízené plné mnohojazyčnosti", který mu umožnil zachovat míru poskytovaných služeb, aniž by došlo k nekontrolovanému nárůstu nákladů;

12.   vyzývá všechny tři orgány, aby vytvořily jednoznačné a srovnatelné nákladové parametry, na jejichž základě se budou zjišťovat celkové náklady na překlad a cena za překlad jedné strany; zdůrazňuje, že takto získané údaje by se měly využívat nejen pro rozpočtové účely, ale také ke zvýšení povědomí uživatelů o nákladech;

13.   souhlasí se na zásadou(4), že doslovné záznamy z jednání v plénu by měly být zveřejňovány jako vícejazyčný dokument, v němž by byla vystoupení řečníků uvedena pouze v původním jazyce, s tím, že videozáznamy rozprav se živým tlumočením do všech úředních jazyků budou na požádání zdarma zpřístupněny široké veřejnosti ve vhodném formátu s tím, že směrodatné je pouze znění originálu vzhledem k tomu, že tlumočení není z právního hlediska ústním překladem; je toho názoru, že poslanci by měli mít přístup k výtahům z rozprav ve svém jazyce s možností si tyto výtahy stáhnout, a to bez prodlení; je také toho názoru, že je třeba zajistit, aby byl k dispozici elektronický archiv s možností vyhledávání; žádá generálního tajemníka, aby vypracoval formální návrh s cílem uvést do praxe výše uvedené rozhodnutí; návrh by měl obsahovat ustanovení zabraňující zneužívání těchto služeb a v případě zmínky o potřebě změn předpisů přesně uvést případné změny jednacího řádu (např. článku 173) a dalších vnitřních předpisů, které budou potřebné k uvedení navrhovaného nového přístupu do praxe;

Kvalita překladů

14.   vítá skutečnost, že kvalita a včasnost překladů do jazyků EU-15 ( překlady do úředních jazyků 15 členských států před rozšířením z let 2004 a 2007) je podle průzkumu spokojenosti zákazníků, který provedl EÚD, obecně považována za uspokojivou, i když přetrvávají určité problémy v souvislosti s odbornou a právní terminologií;

15.   je však znepokojen výrazně nižší kvalitou překladů EU-10 (překlady do úředních jazyků 10 členských států, které přistoupily v roce 2004) v některých orgánech v roce 2004, většinou z důvodu nedostatku kvalifikovaných překladatelů; konstatuje, že Komise se mezitím snažila tento problém vyřešit a že všechny orgány dosáhly s pomocí členských států pokroku v přijímání kvalifikovaných překladatelů;

16.   vyzývá Komisi, aby provedla kritické vyhodnocení postupu úřadu EPSO, kterému se nepodařilo zajistit nábor potřebných zaměstnanců ze zemí EU-10;

17.   je obecně toho názoru, že orgány musí přijmout nezbytná opatření, aby zabezpečily vysoký standard kvality překladů; vyzývá proto svojí správu, Radu a Komisi, aby s dostatečným předstihem před zahájením postupu udělování absolutoria za rok 2006 podaly zprávu o opatřeních přijatých s cílem sledovat a zlepšit kvalitu překladů;

18.   vyzývá orgány, aby vytvořily nástroje k měření spokojenosti zákazníků; dále požaduje, aby se pravidelně prováděly namátkové kontroly kvality a průzkumy spokojenosti zákazníků;

Postupy pro řízení poptávky po překladech

19.   konstatuje, že EÚD kritizoval nejednoznačné postupy podávání žádostí o překlad a také nejasné pokyny pro to, jaké dokumenty je a není nutno překládat;

20.   vítá v této souvislosti ochotu Komise zabývat se postupem pro schvalování překladů a prověřováním žádostí o překlad v roce 2006; a vítá skutečnost, že v roce 2003 sestavila Rada seznam nejdůležitějších dokumentů, a omezila tak překládání jiných textů;

21.   doporučuje, aby se ve větší míře používaly dokumenty s omezenou délkou a písemná shrnutí;

22.   vybízí parlamentní výbory a delegace, aby kdykoli to bude možné, pořizovaly texty pouze v jazycích členů výboru a delegace jejich náhradníků; domnívá se, že další jazykové verze by měly být pořizovány na žádost;

23.   zdůrazňuje význam výborů, delegací a politických skupin při vypracovávání měsíčních předpovědí objemu překladů(5); zdůrazňuje, že na druhou stranu by měli uživatelé být informováni o nákladech spojených s jejich žádostmi o překlad;

Efektivnost překladatelského procesu

24.   vyzývá orgány, aby vypracovaly kvalitativní a kvantitativní ukazatele výkonnosti s cílem usnadnit monitorování překladatelských postupů pro účely řízení;

25.   lituje toho, že překladatelská služba dosud systematicky nepoužívá nástroje na podporu překladu; vyzývá proto její vedení, aby učinilo nezbytné kroky k zajištění systematického používání těchto nástrojů, zejména systémů překladatelské paměti (např. Euramis), ve kterých je potenciál pro zjišťování opakovaného výskytu, a tudíž pro kvalitativní zlepšení vysoký;

26.   vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby účinně a účelně využívaly vnitřní a externí zdroje, jako jsou databáze, překladatelský software, práce z domova a zadávání překladů externím překladatelům;

27.   vítá zlepšující se interinstitucionální spolupráci mezi překladatelskými službami různých orgánů, zejména vytvoření společné terminologické databáze, rozvíjení společných překladatelských pamětí a sdílení zdrojů v rámci projektu pro rovnoměrnou pracovní zátěž;

o
o   o

28.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému účetnímu dvoru.

(1) Úř. věst. C 284, 21.11.2006, s. 1. (2) Pravidla pro uplatňování mnohojazyčnosti přijatá předsednictvem dne 4. září 2006. (3) Podle Účetního dvora zahrnují tyto údaje náklady na překladatele, asistenty, vedení, zaměstnance překladatelské služby, plánování, budovy, IT a řízení lidských zdrojů (tj. školení). (4) Zápis ze schůze předsednictva konané dne 16. ledna 2006 (PE 368.524/BUR/Corr). (5) Čl. 12 odst. 2 pravidel pro uplatňování mnohojazyčnosti.