Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o minimalizaci administrativních nákladů stanovených právními předpisy (2005/2140(INI))
Evropský parlament,
- s ohledem na Smlouvu o ES,
- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii (KOM(2005)0097) a sdělení Komise o společné metodice EU pro posuzování administrativních nákladů uložených právními předpisy (KOM(2005)0518),
- s ohledem na pracovní dokument Komise s názvem "Příloha ke sdělení o společné metodice EU pro posuzování administrativních nákladů uložených právními předpisy: Nástin navrhované společné metodiky EU a zpráva o pilotní fázi (duben–září 2005)", (SEC(2005)1329),
- s ohledem na sdělení Komise jarnímu zasedání Evropské rady s názvem "Čas zařadit vyšší rychlost - Nové partnerství pro růst a zaměstnanost" (KOM(2006)0030),
- s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o hodnocení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace(1),
- s ohledem na zprávu Komise s názvem "Zlepšení tvorby právních předpisů 2004" (KOM(2005)0098),
- s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 13. března 2006 na základě sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Plnění lisabonského programu společenství - Moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost" (KOM(2005)0551),
- s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem "Lepší právní předpisy v Evropské unii – strategický přezkum" (KOM(2006)0689),
- s ohledem na pracovní dokument Komise s názvem "Měření administrativních nákladů a snižování administrativní zátěže v Evropské unii" (KOM(2006)0691),
- s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o akčním programu pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii (KOM(2007)0023),
- s ohledem na pilotní projekt pro minimalizaci administrativní zátěže (rozpočet EU na rok 2007, článek 26 01 08),
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro právní záležitosti (A6-0275/2007),
A. vzhledem k tomu, že otázka minimalizace administrativních nákladů uložených právními předpisy je jedním z nejdůležitějších aspektů obecného cíle zlepšení právní úpravy,
B. vzhledem k tomu, že je důležité usilovat o pružnou a soudržnou spolupráci mezi výbory Parlamentu ve věcech, které mohou významným způsobem ovlivnit plnění rozpočtu Evropské unie,
C. vzhledem k tomu, že posláním Výboru pro rozpočtovou kontrolu je ujistit občany Evropské unie o tom, že fondy EU se tvoří a využívají účinným a řádným způsobem a že jsou správně přidělovány na úkoly, o jejichž plnění byla EU požádána; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení tohoto cíle se výbor snaží vyvinout moderní, účelný a účinný veřejný systém odpovědnosti EU, který bude moci zajistit řádné plnění rozpočtu, lepší řízení a jasnou odpovědnost,
D. vzhledem k tomu, že předepsané náklady, z nichž administrativní závazky tvoří pouze jednu část, je nutné analyzovat v širším kontextu, který zahrnuje hospodářské, sociální a environmentální náklady a přínosy regulace a že pravidelné hodnocení a integrovaná analýza by měly být obecně považovány za klíčové složky zlepšení právní úpravy,
E. vzhledem k tomu, že náklady na dodržování předpisů jsou všechny náklady plynoucí z dodržování právních předpisů s výjimkou přímých finančních nákladů a dlouhodobých důsledků a mohou být v kontextu modelu standardních nákladů rozděleny na náklady na dodržování předpisů a na administrativní náklady,
F. vzhledem k tomu, že administrativní náklady jsou definovány jako náklady, které vznikly podnikům, neziskovému sektoru, veřejným orgánům a občanům při plnění zákonné povinnosti poskytovat informace o své činnosti nebo výrobě, ať už veřejným orgánům nebo soukromým subjektům,
G. vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr opakovaně uvedl, že na základě výsledků svých auditů je toho názoru, že jednou z hlavních příčin nesrovnalostí jsou příslušná pravidla a předpisy, které nedovolují náležité řízení rizik a silně brzdí zákonné a řádné nakládání s fondy EU,
H. vzhledem k tomu, že navrhovaný akční program pro snižování administrativní zátěže v EU by mohl do roku 2012 snížit administrativní zátěž o 25 %, přičemž by se vztahoval na zátěž vyplývající z právních předpisů Společenství i z právních předpisů členských států, což by mohlo ve střednědobém výhledu vést ke zvýšení úrovně HDP Unie o přibližně 1,4 %, tedy o 150 miliard EUR(2),
I. vzhledem k tomu, že Evropská rada ve dnech 8. a 9. března 2007 rozhodla, že na jaře roku 2008 na základě přezkumu Komise zváží, zda jsou potřebné další kroky, přičemž zohlední různé alternativy, včetně skupiny nezávislých odborníků, kteří by poskytovali institucím doporučení, jak postupovat při zlepšování právní úpravy,
J. vzhledem k tomu, že Evropská rada ve dnech 8. a 9. března 2007 podpořila záměr Komise ustanovit jako pilotní projekt nezávislou komisi odborníků, která by pomáhala Komisi a členským státům při provádění akčního programu pro snižování administrativní zátěže,
K. vzhledem k tomu, že snižování administrativní zátěže je důležitým opatřením pro posílení evropského hospodářství, zvláště pokud jde o jeho dopad na malé a střední podniky (MSP),
L. vzhledem k tomu, že právní předpisy, které zohledňují sociální, hospodářské a environmentální hlediska a přikládají jim tutéž váhu, jsou základem řádně fungující společnosti,
1. vítá interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů(3) a vyzývá Radu, Komisi a Parlament, aby ji uplatnily v praxi;
2. připomíná, že Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality, jenž je přílohou Smlouvy o ES, stanoví, že Komise by měla "náležitě zohledňovat potřebu, aby finanční nebo správní zatížení Společenství, vlád členských států, místních orgánů, podnikatelských subjektů a občanů, bylo co nejnižší a úměrné cíli, kterého má být dosaženo";
3. souhlasí s tím, že právní prostředí, v němž podniky působí, je určujícím faktorem pro jejich konkurenceschopnost, trvale udržitelný růst a zaměstnanost, a že důležitým cílem politiky EU by mělo být zajistit, aby stávající a budoucí právní prostředí bylo transparentní, jasné, účinné a obecně vysoce kvalitní;
4. zdůrazňuje důležitost plného uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality při přijímání právních předpisů Společenství;
5. domnívá se, že průběžné konzultace se zúčastněnými stranami jsou užitečným nástrojem při posuzování návrhů právních předpisů; upozorňuje, že do konzultací by se měly zapojit všechny dotyčné skupiny, zejména se zaměřením na ty, které nesou největší zátěž vyplývající z právních předpisů, a že výběr konzultovaných skupin by měl být transparentní a vyvážený; dále zdůrazňuje, že by měl postup konzultací plně respektovat ustanovení Smlouvy týkající se úlohy sociálních partnerů, která jsou obsažena v článku 138, a rovněž zásady uvedené ve sdělení Komise nazvané "Směrem k posílené kultuře konzultace a dialogu - obecné zásady a minimální normy pro konzultaci dotčených stran Komisí" (KOM(2002)0704), kde se požaduje, aby Komise zajistila, že zúčastněné strany budou mít možnost vyjadřovat svá stanoviska;
6. dále zdůrazňuje, že menší aktéři by měli být aktivně konzultováni, neboť jednoduše nejsou schopni konkurovat nadnárodním a velkým podnikům nebo organizacím, které mají zdroje na to, aby si najaly nákladné lobbisty a poradce, kteří přednesou jejich připomínky;
7. je toho názoru, že je důležité, aby Komise při snižování administrativní zátěže podniků a občanů konzultovala situaci s cílovými skupinami ex post, aby zjistila, do jaké míry bylo administrativní zatížení účinně sníženo;
8. zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba umožnit všem evropským občanům, společnostem a nevládním organizacím přístup na stávající internetové portály ve všech předních jazycích EU s cílem zajistit nejvyšší možnou dostupnost a účinek;
9. vítá důraz kladený na včasnou konzultaci se zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, MSP, zákonodárců, orgánů činných v trestním řízení a nevládních organizací; zdůrazňuje roli sociálního dialogu jako užitečného nástroje, který přispívá k lepšímu řízení evropských záležitostí zajištěním lepší vyváženosti zájmů tím, že do procesu rozhodování a provádění se zapojí všichni aktéři; zdůrazňuje, že "všichni aktéři" musí zahrnovat zaměstnance malých a středních podniků, jak stanoví Charta pro malé a střední podniky a jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000; vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativy a rozšířila a pozvedla sociální dialog na evropskou úroveň a na základě výsledků pokračovala ve zlepšování sociálních norem a současně brala v úvahu nutnost zachování pracovních míst;
10. vyzývá Komisi, aby podala zprávu o svých současných iniciativách pro zaručení přímé konzultace se zúčastněnými stranami; domnívá se, že je důležité, aby Komise provedla hodnocení ex post, které ukáže dosažené výsledky;
11. vyzývá Komisi, aby při navrhování nových právních předpisů naznačila, jaké budou náklady na jejich uplatňování a sledování; zastává názor, že Komise by měla použít jako základ celkové výdaje vyplývající z konkrétního právního předpisu;
12. zdůrazňuje, že zjednodušení a aktualizace stávajících právních předpisů by neměly vést k deregulaci, rozmělnění právních předpisů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti nebo odstranění základních sociálních norem; vyzývá Komisi, aby zajistila, že právní předpisy budou nadále přispívat ke zlepšování sociálních norem a zároveň nebudou negativně ovlivňovat konkurenceschopnost podniků; uznává, že jedním z důležitých způsobů zlepšování sociálních norem je snižování nezaměstnanosti podporou právního prostředí, které svědčí podnikání a podporuje vytváření pracovních míst;
13. domnívá se, že je velice důležité vyvarovat se jakýchkoli zbytečných dolaďování a doplňování právních předpisů členských států; naléhá na Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila při vydávání nařízení a směrnic; je pevně přesvědčen, že Komise musí jasně uvést, jaké jsou minimální požadavky nařízení a směrnic;
14. očekává od členských států, že pokud úroveň požadavků a kontrolních měření přesáhne úroveň minimálních požadavků stanovených právními předpisy Společenství, členské státy o tom budou informovat a upozorní na to ve vnitrostátních právních předpisech nebo v prováděcích opatřeních; vyzývá Komisi, aby kontrolovala členské státy v souvislosti se zbytečnou administrativní zátěží, která vzniká na základě prováděcích opatření a vnitrostátních právních předpisů;
15. vyzývá Komisi, aby v rámci interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů přijala cílené, propracované právní předpisy s předvídatelnými následky, které přispějí k tvorbě příznivých podmínek tím, že učiní vhodné pobídky podnikům a společnostem, omezí nadbytečné výdaje a postupy, odstraní překážky, které brání přizpůsobivosti a inovaci, a obecně poskytnou právní jistotu;
16. naléhavě vyzývá Komisi, aby při navrhování nových právních předpisů uvedla, jak velké administrativních zatížení budou tyto předpisy představovat pro různé hospodářské, sociální a environmentální oblasti ve srovnání s oblastmi téhož typu mimo EU; navrhuje, aby se tomuto hledisku věnovala zvláštní pozornost v rámci nově navrhovaného testování konkurenceschopnosti, které tvoří nedílnou součást hodnocení dopadů;
17. vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila "projekt pro testování konkurenceschopnosti", který se v současné době připravuje, což umožní výměnu názorů před jeho zavedením;
18. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise, členské státy a Parlament spolupracovaly a držely se společné a komplexní strategie za účelem dosažení lepší právní úpravy, aby se tak posílilo partnerství pro růst a zaměstnanost, a to přezkoumáním různých vnitrostátních legislativních rámců a začleněním nejlepších postupů osvědčených v praxi; vyzývá Komisi, aby brala ohled na různé zvyklosti a vnitrostátní strategie členských států, ať už provádějí směrnice Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany prostřednictvím kolektivních smluv nebo právních předpisů;
19. zdůrazňuje význam lepšího uplatňování a prosazování stávajících právních předpisů ve všech členských státech, a žádá, aby také řízení pro nesplnění povinnosti měla rychlý průběh, čímž se zajistí rovné podmínky; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily mechanismy určování právních předpisů, které je třeba zjednodušit;
20. podporuje akční program Komise na snížení administrativní zátěže EU, jehož cílem je posuzovat výši administrativních nákladů evropských společností a snížit administrativní zátěž do roku 2012 o 25 %;
21. poznamenává, že strategie pro snížení zátěže o 25% se týká administrativní zátěže společností, obzvláště té zbytečné, a nelze ji, jak Komise sama prohlašuje, považovat za deregulaci;
22. zcela podporuje iniciativu Komise, zároveň však bude i nadále dohlížet, zda tento přístup neovlivňuje záměr právních předpisů;
23. zdůrazňuje, že pro účinné snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012 je třeba zrychlených postupů; zdůrazňuje, že je třeba plné podpory Parlamentu a Rady, aby proces zjednodušování mohl fungovat;
24. podporuje proto návrh Komise podniknout "urychlené kroky" v souvislosti s opatřeními Komise, se skupinovými návrhy a s individuálními návrhy; vyzývá Komisi, aby v souvislosti se zavedením dalších "urychlených kroků" více využívala zkušeností členských států, které již provedly základní pozorování;
25. bere na vědomí vymezení 13 prioritních oblastí v akčním programu Komise, jež vychází ze skutečnosti, že 80 % veškeré administrativní zátěže se nachází v těchto oblastech; zdůrazňuje, že tento odhad je založen na zkušenostech a pozorování jednotlivých států(4); souhlasí s Komisí, že tento přístup je střízlivý, domnívá se však, že by měl být považován za první fázi;
26. podporuje proto záměr Komise rozšířit akční program o další oblasti, které v něm v současnosti nejsou zahrnuty; očekává, že Komise začlení popis všech dalších možných snížení zátěže do své strategie pro přenechání vlastního posuzování externím poradcům;
27. zastává názor, že zavedení akčního programu Společenství pro snížení administrativní zátěže tedy znamená, že Komise musí rozdělit dostatečné zdroje a prostředky; souhlasí proto se skutečností, že útvary Komise pro tento účel vyčlenily 19,6 milionů EUR (bez DPH); vyzývá však Komisi, aby Rozpočtovému výboru sdělila, ze kterých položek rozpočtu jsou tyto prostředky přiděleny, do jaké míry se to dotkne ostatních politik, jak a kdy budou tyto prostředky využity a o jaký právní základ se toto využití prostředků opírá;
28. zdůrazňuje, že domnívá-li se Komise, že není schopna vyčlenit dostatečné zdroje a prostředky v rámci stávajícího administrativního rámce, měla by stanovit případná řešení pro překonání tohoto problému a informovat o nich rozpočtový orgán;
29. upozorňuje, že 25 % snížení by mělo odrážet čisté snížení zátěže; zdůrazňuje proto, že počínaje rokem 2008 jakož i v konečném vyhodnocení v roce 2012 je třeba zahrnout administrativní zátěž vyplývající z nových právních předpisů; zdůrazňuje, že 25% snížení ve 13 prioritních oblastech lze považovat pouze za obecný cíl snižování zátěže; upozorňuje, že současný přístup proto nemůže zajistit vlastní snížení zátěže pro společnosti o 25 %;
30. vyzývá Komisi, aby zveřejnila a v dotyčných výborech Parlamentu představila podrobný souhrn výsledků a přesných cílů, jichž má být dosaženo v době stanovené pro realizaci opatření, která byla určena jako nezbytná pro dosažení 25 % snížení do roku 2012, a aby každoročně předložila příslušným výborům Parlamentu zprávu o pokroku;
31. zdůrazňuje, že Rada, Parlament a Komise se musí plně angažovat a přijmout politickou odpovědnost v souvislosti se snížením administrativní zátěže; je přesvědčen, že bez zainteresovanosti na politické úrovni nebude EU schopna dosáhnout změny systému tvorby svých právních předpisů;
32. má v úmyslu plně využít postupů pro posouzení dopadů, aby určil účinek změn návrhů, a vyzývá Radu, aby učinila totéž; žádá Komisi o poskytnutí potřebné pomoci a odborných znalostí;
33. vyzývá Komisi, aby zajistila, že při uplatňování pokynů k posuzování dopadů zvýší studie hospodářských činností kvalitu skutečného dopadu; trvá na tom, že je nezbytně nutné, aby posuzování dopadů prováděné buď evropským orgánem nebo členskými státy probíhalo důkladně, transparentně a vyváženě a kladlo přitom stejný důraz na sociální, hospodářská a environmentální hlediska;
34. zdůrazňuje, že zainteresovanost na politické úrovni musí být doprovázena praktickým uplatňováním na úrovni řízení a provádění; zdůrazňuje proto, že každé generální ředitelství (GŘ) musí být upozorněno na zbytečnou administrativní zátěž ve svých oblastech politik základním pozorováním, a dále navrhuje systém, jako například vnitřní audit v každém GŘ Komise, který by jednotlivým generálním ředitelstvím pomáhal rozvíjet a provádět politiky snižování zátěže a plnit jednotlivé cíle v rámci GŘ;
35. žádá Komisi, aby podala zprávu o vnitřním organizačním uspořádání pro účely politiky snižování zátěže; žádá, aby se toto uspořádání porovnalo s uspořádáním v různých členských státech, ve kterých je již politika snižování administrativní zátěže zavedena;
36. vyzývá Komisi, aby v rámci postupů pro posuzování dopadů zhodnotila do roku 2008 přínos výboru pro hodnocení dopadů; vyzývá Komisi, aby informovala o konkrétním přínosu výboru pro hodnocení dopadů ve srovnání s přínosem nezávislých poradních výborů v různých členských státech a aby zhodnotila nejvyšší možný přínos opravdu nezávislé kontroly na evropské úrovni;
37. navrhuje, aby prostředky vyhrazené v článku 26 01 08 rozpočtu EU pro pilotní projekt na minimalizaci administrativní zátěže byly použity na ustavení nezávislé komise odborníků složené ze zástupců všech skupin zúčastněných stran, která by plně sledovala provádění akčního programu na snižování administrativní zátěže v EU; upozorňuje, že to zároveň znamená, že se nezávislá komise odborníků může zaměřit na veškeré postupy, pozorování a návrhy právních předpisů souvisejících s dopadem mimo 13 prioritních oblastí;
38. zdůrazňuje, že volba a činnost této nezávislé komise by měly být zcela průhledné a že by se po členech komise mělo požadovat vyplnění prohlášení o zájmech;
39. vyjadřuje spokojenost s podporou, kterou tomuto přístupu poskytla Rada a Komise, jak je uvedeno v odstavci 25 závěrů předsednictví z jarního zasedání Evropské rady ve dnech 8. a 9. března 2007; zdůrazňuje, že to je také v souladu s doporučeními německého kontrolního úřadu (Nationaler Normenkontrollrat), výboru pro zlepšení právních předpisů Spojeného království (Better Regulation Commission) a nizozemského poradního výboru pro administrativní zátěž uvedenými v jejich písemném stanovisku k akčnímu programu Komise(5);
40. dále navrhuje, aby výše uvedená nezávislá komise odborníků kromě plného dohledu nad prováděním evropského akčního programu také hodnotila závěry a výsledky konzultací poskytovaných prostřednictvím internetu a na místní úrovni; navrhuje, aby byl nezávislé komisi umožněn přístup k posouzení dopadů návrhů na snížení administrativní zátěže ještě dříve, než budou schváleny Komisí;
41. žádá Komisi, aby jmenovala nezávislého zástupce, který bude předsedat výše uvedené nezávislé komisi odborníků, a aby tato komise byla plně funkční v září 2007; dále požaduje, aby ostatní členové komise zastupovali vnější strany zúčastněné v procesu tvorby právních předpisů a aby mezi nimi byli členové akademické obce a nezávislí odborníci v oboru snižování administrativní zátěže;
42. žádá Komisi, aby nezávislé komisi umožnila vyjádřit se i ke krokům, které již byly podniknuty v letech 2006 a 2007 za účelem zavedení politiky snižování administrativní zátěže;
43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Arjan M. Lejour, George M.M. Gelauff, "Five Lisbon Highlights: The economic impact of reaching these targets" (Pět nejdůležitějších lisabonských bodů: hospodářský dopad dosažení těchto cílů), dokument CPB č. 104, CPB, Haag, 2006.