Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu (KOM(2006)0787 – C6-0053/2007 – 2006/0276(CNS))
- s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0053/2007),
- s ohledem na závěry Rady přijaté ve dnech 1.–2. prosince 2005 o zásadách evropského programu na ochranu kritické infrastruktury,
- s ohledem na doporučení Evropského parlamentu Evropské radě a Radě o ochraně kritických infrastruktur v rámci boje proti terorismu ze dne 7. června 2005(2),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0270/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá k zahájení dohodovacího řízení podle společného prohlášení ze dne 4. března 1975, bude-li mít Rada v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
5. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Název
Návrh směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu
Návrh směrnice Rady o určování a označování prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2
(2) Dne 17. listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, která poskytla možnosti politiky pro vytvoření programu a Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (dále jen "CIWIN"). Odpovědi obdržené k zelené knize jasně ukázaly, že je zapotřebí vytvořit rámec Společenství týkající se ochrany kritické infrastruktury. Bylo uznáno, že je zapotřebí zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v Evropě a pomoci snížit zranitelnosti týkající se kritických infrastruktur. Byla zdůrazněna důležitost zásady subsidiarity a dialogu se zúčastněnými subjekty.
(2) Dne 17. listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, která poskytla možnosti politiky pro vytvoření programu a Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (dále jen "CIWIN"). Odpovědi obdržené k zelené knize zdůraznily přínos, který by mohl mít rámec Společenství týkající se ochrany kritické infrastruktury. Bylo uznáno, že je zapotřebí zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v Evropě a pomoci snížit zranitelnosti týkající se kritických infrastruktur. Byla zdůrazněna důležitost klíčových zásad subsidiarity, proporcionality a komplementarity, jakož i dialogu se zúčastněnými subjekty.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 3
(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen "EPCIP"), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, ale prioritou by měla být hrozba terorismu. Pokud je úroveň ochranných opatření proti některé vysoce nebezpečné hrozbě u některého odvětví kritické infrastruktury přiměřená, měly by se zúčastněné subjekty zaměřit na hrozby, vůči nimž je dané odvětví stále zranitelné.
(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen "EPCIP"), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, přičemž by měly být pokryty i hrozby v důsledku strukturální zranitelnosti. Prioritou by však měla být hrozba terorismu.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 4
(4) Přímou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur v současnosti nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. To by se nemělo měnit.
(4) Přímou a konečnou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. S ohledem na skutečnost, že vnitrostátní služby znají situaci ve vlastních zemích nejlépe, měl by být u evropské kritické infrastruktury (ECI) uplatňován přístup "zdola nahoru".
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 4a (nový)
(4a)Ochrana kritických infrastruktur má podstatný význam pro vnitřní bezpečnost v EU a blaho jejích občanů. Zničení nebo narušení určitých infrastruktur může v důsledku zmařit lidské životy, zničit životní prostředí a majetek a také trvale narušit důvěru veřejnosti ve státní ochranu a péči.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 5
(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo dva či více členských států nebo jeden členský stát, jehož kritická infrastruktura je umístěna v jiném členském státě. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny a označeny prostřednictvím společného postupu. Potřeba zvýšit ochranu těchto kritických infrastruktur by měla být posouzena podle společného rámce. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.
(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo tři či více členských států nebo přinejmenším dva členské státy kromě státu, v němž je kritická infrastruktura umístěna. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny prostřednictvím společného postupu. Na základě společných kritérií by měl být vypracován seznam prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou. V zájmu ochrany těchto evropských kritických infrastruktur je třeba stanovit společný akční rámec, který členským státům pomocí vhodných opatření umožní snížit nebezpečí, které může ohrozit kritickou infrastrukturu na jejich území. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění (5a) (nový)
(5a)V některých odvětvích již existuje řada opatření, která upravují určování, označování a ochranu evropské kritické infrastruktury. Budoucí nařízení platné v celém Společenství by nemělo vést ke zdvojení právních předpisů v těchto odvětvích, aniž by se zvýšila bezpečnost.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 6
(6) Protože různá odvětví mají ohledně ochrany kritické infrastruktury různé zkušenosti, odborné znalosti a požadavky, měl by se vyvinout a provést přístup Společenství k ochraně kritické infrastruktury, který by zohledňoval zvláštnosti jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a stávající opatření založená na jednotlivých odvětvích tam, kde již mezi vlastníky či provozovateli kritické infrastruktury existují příslušné dohody o vzájemné přeshraniční pomoci na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Vzhledem k vysoce významnému zapojení soukromého sektoru do kontroly a řízení rizik, plánů zachování kontinuity provozu a obnovy po havárii bude muset přístup Společenství povzbudit plné zapojení soukromého sektoru. Aby se umožnil přístup k ochraně kritické infrastruktury podle jednotlivých odvětví, je zapotřebí sestavit společný seznam odvětví kritické infrastruktury.
(6) Protože různá odvětví mají ohledně ochrany kritické infrastruktury různé zkušenosti, odborné znalosti a požadavky, měl by se vyvinout a provést přístup Společenství k ochraně kritické infrastruktury, který by zohledňoval zvláštnosti jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a stávající opatření založená na jednotlivých odvětvích tam, kde již mezi vlastníky či provozovateli kritické infrastruktury existují příslušné dohody o vzájemné přeshraniční pomoci na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Vzhledem k vysoce významnému zapojení soukromého sektoru do kontroly a řízení rizik, plánů zachování kontinuity provozu a obnovy po havárii by měl přístup Společenství zajistit plné zapojení soukromého sektoru. Aby se umožnil přístup k ochraně kritické infrastruktury podle jednotlivých odvětví, je zapotřebí sestavit společný seznam odvětví evropské kritické infrastruktury.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 6a (nový)
(6a)Evropská kritická infrastruktura by měla být navržena tak, aby se minimalizovalo jakékoli propojení se třetími zeměmi a umístění této infrastruktury v těchto zemích. Umístění prvků evropské kritické infrastruktury mimo Evropskou unii zvyšuje riziko teroristických útoků s dopady na celou infrastrukturu, riziko přístupu teroristů k údajům uchovávaným mimo Evropskou unii i riziko nedodržení právních předpisů Společenství, což činí celou infrastrukturu ještě zranitelnější.
Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 7
(7) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by si měli vytvořit operační plán pro bezpečnost, v němž by se identifikoval jejich kritický majetek a zavedla se příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu. Operační plán pro bezpečnost by měl zohledňovat posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika i další příslušné informace poskytnuté orgány členských států.
(7) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by si měli vytvořit operační plán pro bezpečnost, v němž by se identifikoval jejich kritický majetek a zavedla se příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu. Operační plán pro bezpečnost by měl zohledňovat posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika i další příslušné informace poskytnuté orgány členských států. Tyto operační plány pro bezpečnost by měly být předány kontaktním místům ochrany evropské kritické infrastruktury (ECIP) v členských státech. Dosažení souladu se stávajícími ochrannými opatřeními pro jednotlivá odvětví by mělo být považováno za možné splnění požadavku na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 11 Bod odůvodnění 8
(8) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by měli pověřit styčného úředníka pro bezpečnost, aby se umožnila spolupráce a komunikace s příslušnými národními orgány ochrany kritické infrastruktury.
(8) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by měli pověřit styčného úředníka pro bezpečnost, aby se umožnila spolupráce a komunikace s příslušnými národními orgány ochrany kritické infrastruktury. Dosažení souladu se stávajícími ochrannými opatřeními pro jednotlivá odvětví by mělo být považováno za splnění požadavku na jmenování styčného úředníka pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 12 Bod odůvodnění 10
(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout společné metodiky pro určování a klasifikaci zranitelnosti, hrozeb a rizik pro majetek infrastruktury.
(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout a uplatňovat společné metodiky pro určování a klasifikaci hrozeb a rizik a strukturální zranitelnosti ohrožující majetek infrastruktury.
Pozměňovací návrh 13 Bod odůvodnění 11
(11) Pouze společný rámec může poskytnout potřebný základ pro soudržné provedení opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury a jasně definovat příslušnou odpovědnost všech zúčastněných subjektů. Vlastníkům či provozovatelům evropské kritické infrastruktury by měl být umožněn přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
(11) Stanoví-li se odpovědnost všech příslušných zúčastněných subjektů, může společný rámec poskytnout potřebný základ pro soudržné provedení opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury. Členským státům a vlastníkům či provozovatelům evropské kritické infrastruktury by měl být umožněn přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
Pozměňovací návrh 14 Bod odůvodnění 12
(12) Účinná ochrana kritické infrastruktury vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Toho lze nejlépe dosáhnout jmenováním kontaktních míst pro záležitosti CIP v každém členském státě, které bude koordinovat záležitosti CIP uvnitř členského státu, stejně jako s ostatními členskými státy a s Komisí.
(12) Účinná ochrana evropské kritické infrastruktury vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Toho lze nejlépe dosáhnout jmenováním kontaktních míst pro záležitosti ECIP v každém členském státě, která budou koordinovat záležitosti ECIP uvnitř členského státu, stejně jako s ostatními členskými státy a s Komisí.
Pozměňovací návrh 15 Bod odůvodnění 13
(13) Aby se mohly vyvíjet činnosti v oblastech ochrany kritické infrastruktury, které vyžadují určitý stupeň utajení, je vhodné v rámci této směrnice zajistit soudržnou a bezpečnou výměnu informací. Některé informace týkající se ochrany kritické infrastruktury jsou takové povahy, že by jejich odhalení mohlo narušit ochranu veřejného zájmu, pokud jde o bezpečnost veřejnosti. Konkrétní údaje o majetku kritické infrastruktury, které by mohly být zneužity při plánování a provedení akce s cílem způsobit zařízením kritické infrastruktury nepřijatelné důsledky, by měly být utajovány a přístup k nim by měl být povolen jen v potřebných případech, jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států.
(13) Aby se mohly vyvíjet činnosti v oblastech ochrany evropské kritické infrastruktury, které vyžadují určitý stupeň utajení, je vhodné v rámci této směrnice zajistit soudržnou a bezpečnou výměnu informací. Některé informace týkající se ochrany evropské kritické infrastruktury jsou takové povahy, že by jejich odhalení mohlo narušit ochranu veřejného zájmu, pokud jde o bezpečnost veřejnosti. Konkrétní údaje o majetku kritické infrastruktury, které by mohly být zneužity při plánování a provedení akce s cílem způsobit zařízením kritické infrastruktury nepřijatelné důsledky, by měly být utajovány a přístup k nim by měl být povolen jen v potřebných případech, jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států.
Pozměňovací návrh 16 Bod odůvodnění 14
(14) Sdílení informací týkajících se ochrany kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny. Pro povzbuzení sdílení informací by mělo být podnikům vyjasněno, že výhody poskytnutí informací týkajících se kritické infrastruktury převažují nad náklady vzniklými podnikům i společnosti obecně. Výměna informací ohledně ochrany kritické infrastruktury by se tedy měla podporovat.
(14) Sdílení informací týkajících se ochrany evropské kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny.
Pozměňovací návrh 17 Bod odůvodnění 15
(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy Společenství zavedeny, by měly být nadále využívány a budou přispívat k zajištění celkového provádění této směrnice.
(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy a právní předpisy Společenství zavedeny, by měly být prováděny a používány, aby přispěly ke zvýšení veřejné bezpečnosti a zabránily překrývání a nesouladům s touto směrnicí a vzniku dodatečných nákladů, aniž by se zvýšila bezpečnost.
Pozměňovací návrh 18 Bod odůvodnění 17
(17) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž vytvoření postupu pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společného přístupu k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a z důvodů rozsahu a účinků opatření jich tedy může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.
(17) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž vytvoření postupu pro určování a označování prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou a společného přístupu k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur, nemůže být ve všech případech uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a z důvodů rozsahu a účinků opatření jich tedy může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné, ale zvláštní pozornost by se měla věnovat finanční přijatelnosti pro vlastníky či provozovatele a členské státy.
Pozměňovací návrh 19 Článek 1
Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur.
Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur.
Pozměňovací návrh 20 Čl. 2 písm. b)
b) "evropskou kritickou infrastrukturou" kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na dva či více členských států nebo na jeden členský stát, je-li kritická infrastruktura umístěna v jiném členském státě. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;
b) "evropskou kritickou infrastrukturou" kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na tři či více členských států nebo přinejmenším na dva členské státy kromě členského státu, v němž je kritická infrastruktura umístěna. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;
Pozměňovací návrh 21 Čl. 2 písm. d)
d) "zranitelností" vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nimž je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury;
d) "strukturální zranitelností" vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nimž je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury; (Tato změna platí v celém legislativním textu; při přijetí pozměňovacího návrhu budou nezbytné úpravy celého textu.)
Pozměňovací návrh 22 Čl. 3 odst. 1
1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou přijata v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Mohou být pozměněna v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou vycházet ze stávajících ochranných kritérií a budou přijata a upravována v souladu s článkem 308 Smlouvy o ES a článkem 203 Smlouvy o Euratomu.
Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna odvětví kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [jeden rok po vstupu této směrnice v platnost].
Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna odvětví evropské kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [jeden rok po vstupu této směrnice v platnost].
Odvětvová kritéria se pro prioritní odvětví vyvinou při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury, a kde je to vhodné, při zapojení příslušných zúčastněných subjektů. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.
Odvětvová kritéria se vyvinou pro prioritní odvětví a vycházejí ze stávajících ochranných kritérií pro jednotlivá odvětví při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a při zapojení všech příslušných zúčastněných subjektů, neboť jednotlivá odvětví mají náležité zkušenosti, odbornost a podmínky pro ochranu své kritické infrastruktury. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.
Tam, kde jsou mechanismy Společenství již zavedeny, budou využívány i nadále. Zdvojování a nesouladu jednotlivých aktů a ustanovení je třeba zabránit za každou cenu.
Pozměňovací návrh 23 Čl. 3 odst. 2
1.Prioritní odvětví, která se mají použít pro účely vytvoření kritérií podle odstavce 1, Komise určí každý rok z odvětví uvedených na seznamu v příloze I. Přílohu I lze pozměnit v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3 za předpokladu, že se tím nerozšiřuje rozsah působnosti této směrnice.
vypouští se
Pozměňovací návrh 24 Čl. 3 odst. 3
3. Každý členský stát určí kritické infrastruktury umístěné na jeho území i kritické infrastruktury mimo jeho území, které na něj mohou mít dopad a jež splňují kritéria přijatá podle odstavců 1 a 2.
3. Každý členský stát určí případné evropské kritické infrastruktury umístěné na jeho území i případné evropské kritické infrastruktury mimo jeho území, které na něj mohou mít dopad a jež splňují kritéria přijatá podle odstavce 1, nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a dále průběžně.
Každý členský stát uvědomí Komisi o takto určených kritických infrastrukturách nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a dále průběžně.
Pozměňovací návrh 25 Čl. 4 název
Označení evropské kritické infrastruktury
Určení a označení prioritních odvětví
Pozměňovací návrh 26 Čl. 4 odst. –1 (nový)
–1.Každý členský stát určí prioritní odvětví umístěná na svém území a mimo své území, která na něj mohou mít dopad a jež mohou být použita pro sestavení kritérií přijatých v souladu s čl. 3 odst. 1.
Každý členský stát oznámí Komisi takto určená prioritní odvětví nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a poté průběžně.
Pozměňovací návrh 27 Čl. 4 odst. 1
1. Na základě oznámení učiněných podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce a jakýchkoli dalších informací, které má k dispozici, Komise navrhne seznam kritických infrastruktur, které mají být označeny za evropské kritické infrastruktury.
1. Na základě oznámení učiněných podle článku –1 a jakýchkoli dalších informací, které má k dispozici, Komise navrhne seznam prioritních odvětví s kritickou infrastrukturou.
Pozměňovací návrh 28 Čl. 4 odst. 1a (nový)
1a.Evropská kritická infrastruktura se navrhne tak, aby se minimalizovalo její propojení se třetími zeměmi a umístění v těchto zemích.
Pozměňovací návrh 29 Čl. 4 odst. 2
2. Seznam kritických infrastruktur označených za evropské kritické infrastruktury je přijat v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Seznam může být pozměněn v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
2. Seznam prioritních odvětví evropské kritické infrastruktury přijímá a upravuje Rada.
Pozměňovací návrh 30 Čl. 4 (nový)
Článek 4a Zpracování osobních údajů Zpracovávání osobních údajů, které je nutné pro ochranu činností evropské kritické infrastruktury a prováděné přímo nebo pomocí zprostředkovatelů, se provádí v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů1 a příslušnými zásadami pro ochranu údajů. Údaje budou zpracovávány v rámci EU a jakékoliv zveřejňování údajů v třetích zemích není z bezpečnostních důvodů povoleno.
1 Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
Pozměňovací návrh 31 Čl. 5 odst. 1 a 2
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích všech evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby vytvořili a aktualizovali operační plán pro bezpečnost a minimálně jednou za dva roky jej přezkoumávali.
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích všech evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby vytvořili a aktualizovali operační plán pro bezpečnost a minimálně jednou za dva roky jej přezkoumávali.
Komise a Rada přijmou seznam stávajících ochranných opatření použitelných pro specifická odvětví uvedená v příloze 1. Dosažením souladu s jedním nebo více uvedenými ochrannými opatřeními je splněn požadavek na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost.
2. Operační plán pro bezpečnost identifikuje majetek evropské kritické infrastruktury a zavede příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu v souladu s přílohou II. Zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost, které zohledňují stávající opatření Společenství, mohou být přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
2. Operační plán pro bezpečnost identifikuje majetek evropské kritické infrastruktury a zavede příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu v souladu s přílohou II. Zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost, které zohledňují stávající opatření Společenství, mohou být přijaty Radou.
V souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 může Komise rozhodnout o tom, že soulad s opatřeními použitelnými pro určitá odvětví uvedená v seznamu v příloze I splňuje požadavky na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 32 Čl. 5 odst. 3
3. Vlastník či provozovatel evropské kritické infrastruktury předloží operační plán pro bezpečnost příslušnému orgánu členského státu do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.
3. Vlastník či provozovatel evropské kritické infrastruktury předloží operační plán pro bezpečnost příslušnému kontaktnímu místu ECIP do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.
Tam, kde se zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost přijímají na základě odstavce 2, se operační plán pro bezpečnost předkládá příslušnému orgánu členského státu pouze do 1 roku od přijetí zvláštních odvětvových požadavků.
Tam, kde se zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost přijímají na základě odstavce 2, se operační plán pro bezpečnost předkládá příslušnému kontaktnímu místu ECIP pouze do 1 roku od přijetí zvláštních odvětvových požadavků.
Pozměňovací návrh 33 Čl. 5 odst. 5
5.Soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES ze dne 26. října 2005 o zvýšení zabezpečení přístavů požadavky na zavedení operačních plánů pro bezpečnost splňuje.
vypouští se
Pozměňovací návrh 34 Čl. 6 odst. 1
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby pověřili styčného úředníka pro bezpečnost, který by měl fungovat jako kontaktní místo pro otázky bezpečnosti mezi vlastníky či provozovateli infrastruktury a příslušnými orgány členských států pro ochranu kritické infrastruktury. Styčný úředník pro bezpečnost je pověřen do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby pověřili styčného úředníka pro bezpečnost, který by měl fungovat jako kontaktní místo pro otázky bezpečnosti mezi vlastníky či provozovateli infrastruktury a kontaktními místy ECIP členských států. Styčný úředník pro bezpečnost je pověřen do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu. Dosažením souladu s jedním nebo více uvedenými ochrannými opatřeními, obsaženými v seznamu uvedeném v čl. 5 odst. 1, je splněn požadavek na jmenování styčného úředníka pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 35 Čl. 6 odst. 2
2. Každý členský stát sdělí příslušné informace týkající se určených rizik a hrozeb styčnému úředníkovi pro bezpečnost v dotčené evropské kritické infrastruktuře.
2. Každý členský stát sdělí příslušné informace týkající se určených rizik a hrozeb styčnému úředníkovi pro bezpečnost v dotčené evropské kritické infrastruktuře prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst ECIP.
Pozměňovací návrh 36 Čl. 7 odst. 2
2. Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v každém odvětví podle přílohy I do 18 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.
2. Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech strukturální zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v evropské kritické infrastruktuře do 12 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.
Společná šablona pro tyto zprávy bude vytvořena v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
Společná šablona pro tyto zprávy bude vytvořena Komisí a schválena Radou.
Pozměňovací návrh 37 Čl. 7 odst. 3
3. Komise podle jednotlivých odvětví posoudí, zda jsou pro evropské kritické infrastruktury zapotřebí zvláštní ochranná opatření.
3. Komise a členské státy podle jednotlivých odvětví posoudí, zda jsou pro evropské kritické infrastruktury zapotřebí zvláštní ochranná opatření. V této souvislosti se zohlední stávající osvědčené postupy a metodiky.
Pozměňovací návrh 38 Čl. 7 odst. 4
4. V jednotlivých odvětvích mohou být vytvořeny společné metodiky pro provádění posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika týkajících se evropských kritických infrastruktur v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
4. Bude-li to potřebné, mohou být vjednotlivých odvětvích vytvořeny společné metodiky pro provádění posouzení strukturální zranitelnosti, hrozby a rizika týkajících se evropských kritických infrastruktur. Tyto společné metodiky zohlední metodiky stávající.
Pozměňovací návrh 39 Článek 8
Komise vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur podpoří tím, že jim poskytne přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
Komise a členské státy podpoří vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur tím, že jim poskytne přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
Pozměňovací návrh 40 Čl. 10 odst. 2
2. Každá osoba, která přijde do styku s informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít vhodnou úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.
2. Každá osoba, která přijde do styku s důvěrnými informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít optimální úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.
Pozměňovací návrh 41 Čl. 10 odst. 3
3. Členské státy zajistí, aby informace ohledně ochrany kritické infrastruktury předložené členskými státy nebo Komisí nebyly využity k jiným účelům než k ochraně kritických infrastruktur.
3. Členské státy a Komise zajistí, aby informace ohledně ochrany evropské kritické infrastruktury, které jim byly předloženy, nebyly využity k jiným účelům než k ochraně evropských kritických infrastruktur a aby byla náležitě zohledněna zásada proporcionality z materiálního hlediska a základní práva a instituce, jež by měly být chráněny.
Pozměňovací návrh 42 Článek 11
Článek 11 Výbor 1.Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců každého kontaktního místa pro záležitosti CIP.
vypouští se
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
4.Výbor přijme svůj jednací řád.
Pozměňovací návrh 43 Čl. 12 odst. 1 pododstavec 1
1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2007. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a touto směrnicí.
1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2008. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a touto směrnicí.
Pozměňovací návrh 44 Příloha I název
Seznam odvětví kritické infrastruktury
Seznam možných odvětví kritické infrastruktury
Pozměňovací návrh 45 Příloha I odvětví III pododvětví 9
Radiová komunikace a navigace
Radiová komunikace, navigace a radiofrekvenční identifikace (RFID)
Pozměňovací návrh 46 Příloha I odvětví VII pododvětví 19
Infrastruktury a systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry
Infrastruktury a systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry a jejich poskytovatelé služeb
Pozměňovací návrh 47 Příloha I odvětví VII pododvětví 19a (nový)