Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/0196(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0246/2007

Předložené texty :

A6-0246/2007

Rozpravy :

PV 10/07/2007 - 5
CRE 10/07/2007 - 5

Hlasování :

PV 11/07/2007 - 7.10
CRE 11/07/2007 - 7.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0336

Přijaté texty
PDF 574kWORD 326k
Středa, 11. července 2007 - Štrasburk
Vnitřní trh poštovních služeb Společenství ***I
P6_TA(2007)0336A6-0246/2007
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES týkající se úplného dosažení vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (KOM(2006)0594 – C6-0354/2006 – 2006/0196(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0594)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 47 odst. 2, články 55 a 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0354/2006),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0246/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. července 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007.../ES kterou se mění směrnice 97/67/ES týkající se úplného dosažení vnitřního trhu poštovních služeb Společenství
P6_TC1-COD(2006)0196

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2, článek 55 a článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Rada v usnesení ze dne 7. února 1994 o rozvoji poštovních služeb Společenství(4) určila jako jeden z hlavních cílů poštovní politiky Společenství sladění postupného řízeného otevření poštovního trhu hospodářské soutěži se zaručením trvalého poskytování všeobecných poštovních služeb.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby(5) stanovila zákonný rámec pro poštovní odvětví ve Společenství včetně opatření k zaručení všeobecných poštovních služeb a stanovení maximálních limitů vyhrazených poštovních služeb, které členské státy mohou pro své poskytovatele všeobecných poštovních služeb stanovit s ohledem na zachování všeobecných poštovních služeb, která by měla být postupně a progresivně omezována, a časový plán pro přijímání rozhodnutí o dalším otevírání trhu pro hospodářskou soutěž za účelem vytvoření jednotného trhu poštovních služeb.

(3)  Článek 16 Smlouvy║ zdůrazňuje úlohu, kterou služby obecného hospodářského zájmu zaujímají mezi společnými hodnotami Evropské unie, jakož i jejich význam při podpoře sociální a územní soudržnosti. Tento článek uvádí potřebu zajistit, aby zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů.

(4)  Pozitivní úlohu, kterou hrají služby obecného hospodářského zájmu, podtrhl zvláštní průzkum Eurobarometr 219 z října 2005, který ukázal, že poštovní služby jsou podle uživatelů nejvíce oceňovanými službami obecného hospodářského zájmu, jelikož 77 % dotázaných odpovědělo kladně.

(5)  Vzhledem k tomu, že poštovní služby představují zásadní nástroj komunikace a výměny informací, plní tyto služby nesmírně důležitou úlohu, která přispívá k dosažení cílů sociální, hospodářské a územní soudržnosti Evropské unie.

(6)  Opatření v této oblasti by měla být určena takovým způsobem, aby Společenství splnilo své úkoly ve shodě s článkem 2 Smlouvy ║ spočívající v dosažení stanovených cílů, a to zejména podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, trvalý a neinflační růst, vysokou úroveň konkurenceschopnosti a konvergence hospodářské výkonnosti, zvyšování životní úrovně a kvality života a hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.

(7)  Evropské trhy poštovních služeb prodělaly nedávno dramatické změny a tento vývoj byl ještě urychlen technologickým pokrokem a silnější konkurencí vyplývající z deregulace. S ohledem na globalizaci je třeba zaujmout proaktivní, na rozvoj orientovaný postoj, abychom EU ani občany nepřipravili o přínosy uvedených změn.

(8)  Evropská rada ve svých závěrech týkajících se střednědobého přezkumu lisabonské strategie z 22. a 23. března 2005 opět zdůraznila význam dosažení vnitřního trhu jako nástroje na podporu růstu a vytvoření většího počtu kvalitnějších pracovních míst a důležitou úlohu, kterou musí zastávat účinné služby obecného hospodářského zájmu v tržním a dynamickém hospodářství. Tyto závěry jsou nadále platné pro poštovní služby jako základní nástroj komunikace, obchodu a sociální a územní soudržnosti.

(9)  Ve svém usnesení ze dne 2. února 2006 o uplatňování poštovní směrnice(6) Evropský parlament zdůrazňuje sociální a hospodářský význam účinných poštovních služeb a jejich důležitou úlohu v rámci lisabonské strategie a uvádí, že dosud provedená reformní opatření podstatně ovlivnila příznivý vývoj poštovního odvětví spolu se zvýšením kvality, účinnosti a větší orientace na zákazníky. V tomto usnesení Evropský parlament vyzval Komisi, aby se vzhledem k někdy značně odlišnému vývoji povinnosti poskytovat všeobecné služby v členských státech při vypracovávání výhledové studie zaměřila zejména na kvalitu poskytovaných všeobecných služeb a na jejich budoucí financování a aby v rámci této studie navrhla definici, oblast působnosti a vhodné financování všeobecných služeb. Rovněž konstatoval, že poštovní sítě mají nenahraditelný územní i sociální rozměr, který umožňuje všeobecný přístup k základním místním službám.

(10)  V souladu se směrnicí 97/67/ES byla vypracována výhledová studie, která pro každý členský stát posoudila vliv úplného dosažení vnitřního trhu poštovních služeb v roce 2009 na všeobecné poštovní služby. Komise rovněž provedla důkladný přezkum poštovního odvětví Společenství, včetně zadání studií o hospodářském, sociálním a technologickém pokroku v tomto odvětví, a uskutečnila též rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami.

Výhledová studie tvrdí, že základní cíl zabezpečení udržitelného poskytování všeobecných poštovních služeb odpovídajícího normám kvality definovaným členskými státy v souladu se směrnicí 97/67/ES lze zajistit v celém Společenství do roku 2009, aniž by musela být uplatňována vyhrazená oblast.

(12)  Progresivní a postupné otevření poštovních trhů hospodářské soutěži poskytlo poskytovatelům všeobecných služeb potřebný čas k přijetí dalších opatření k modernizaci a restrukturalizaci nezbytných k zajištění dlouhodobé životaschopnosti v nových tržních podmínkách a umožnila členským státům, aby přizpůsobily své regulační systémy otevřenějšímu prostředí. Členské státy mohou navíc využít možnosti, které nabízí přechodné období a dostatečně dlouhá doba nezbytná pro zavedení účinné hospodářské soutěže, k případné další modernizaci a restrukturalizaci poskytovatelů všeobecných poštovních služeb.

(13)  Z výhledové studie vyplývá, že by nemělo být nadále upřednostňováno financování všeobecných poštovních služeb prostřednictvím vyhrazené oblasti. Toto posouzení odráží zájem Společenství a jeho členských států na dosažení vnitřního trhu a zohledňuje možnosti tohoto trhu z hlediska zvýšení růstu a zaměstnanosti a zajištění dostupnosti účinné služby obecného hospodářského zájmu pro všechny uživatele. █

(14)  Existuje řada podnětů k provedení změn v poštovním odvětví, zejména poptávka a měnící se potřeby spotřebitelů, organizační změny, automatizace a zavedení nových technologií, nahrazení elektronickými prostředky komunikace a otevření trhu. S cílem dostát nárokům hospodářské soutěže, vyhovět novým požadavkům spotřebitelů a zajistit nové zdroje financování mohou poskytovatelé poštovních služeb rozložit své činnosti do více oblastí a poskytovat elektronické obchodní služby nebo jiné služby informační společnosti.

(15)  Poskytovatelé poštovních služeb včetně stanovených poskytovatelů všeobecných služeb jsou vyzýváni, aby zlepšili účinnost v důsledku nových konkurenčních výzev, které se liší od tradičních poštovních služeb (např. digitalizace a elektronická komunikace), a tím přispěli k větší konkurenceschopnosti.

(16)  █Postupné otevírání trhu může, bude-li řádně připraveno, zvýšit celkový objem poštovních trhů; za podmínek zajišťujících neutralitu z hlediska konkurenceschopnosti může dále přispět k zachování udržitelné a kvalitní zaměstnanosti u poskytovatelů všeobecných poštovních služeb a k usnadnění vytváření nových pracovních míst u jiných provozovatelů, subjektů nově vstupujících na trh a v souvisejících hospodářských činnostech. Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států regulovat podmínky zaměstnanosti v odvětví poštovních služeb, což by však nemělo vést k nekalé soutěži. Při přípravě otevření poštovního trhu by měly být brány náležitě v úvahu sociální zřetele, obzvláště s ohledem na pracovníky, kteří se dříve podíleli na poskytování poštovních služeb.

(17)  Větší konkurenceschopnost by měla navíc umožnit, aby se v poštovním odvětví uplatnily alternativní metody komunikace a zvýšila se kvalita poskytovaných služeb v souladu se stále rostoucími požadavky uživatelů. Další otevření trhu bude nadále přinášet prospěch zejména spotřebitelům a malým a středním podnikům v postavení odesilatelů i příjemců poštovních zásilek, protože zajistí zlepšení kvality, širší výběr, následné snižování cen, inovační služby a podnikatelské modely.Dnešní poštovní trh představuje součást většího trhu zpráv, včetně elektronických zpráv, což je třeba při hodnocení trhu brát v úvahu.

(18)  Venkovská poštovní síť, mimo jiné v horských a ostrovních oblastech, hraje zásadní úlohu při začleňování podniků do vnitrostátního/celosvětového hospodářství a při zachovávání soudržnosti ze sociálního hlediska a z hlediska zaměstnanosti. Navíc mohou venkovské poštovní úřady v horských a ostrovních oblastech poskytovat infrastrukturu nezbytnou pro všeobecný přístup k novým telekomunikačním technologiím.

(19)  Vývoj souvisejících trhů komunikací má odlišný dopad v jednotlivých oblastech Společenství a na jednotlivé segmenty populace i na používání poštovních služeb. Vzhledem k tomu, že by měla být zachována územní a sociální soudržnost, a s ohledem na skutečnost, že členské státy mohou upravit některé zvláštní charakteristiky služeb tak, aby uspokojily místní poptávku, uplatněním flexibility stanovené směrnicí 97/67/ES, je vhodné zachovat v plném rozsahu všeobecné služby a související normy kvality stanovené v uvedené směrnici. Členské státy musí sledovat a provádět dohled nad vývojem trhu, aby bylo zajištěno, že otevření trhu bude stále přinášet výhody všem uživatelům, zejména spotřebitelům a malým a středním podnikům. Musí přijmout vhodná regulační opatření dostupná podle směrnice, aby zajistily, že dostupnost poštovních služeb nadále uspokojuje potřeby uživatelů, včetně případného zajištění minimálního počtu služeb poskytovaných na jednom přístupovém místě, a aby zejména na venkově a v odlehlých oblastech nedošlo k poklesu hustoty přístupových míst k poštovním službám. Současně by členské státy měly zavést a vymáhat vhodné sankce od poskytovatelů služeb v případě neplnění jejich povinností.

(20)  Všeobecné služby zajištěné směrnicí 97/67/ES zaručují jeden výběr a jedno doručení do domu každé fyzické či právnické osoby každý pracovní den i v odlehlých nebo řídce osídlených oblastech.

(21)  Nestanoví-li směrnice 97/67/ES jinak, zahrnuje výraz "uživatelé" soukromé spotřebitele a komerční subjekty, kteří používají všeobecné služby.

(22)  Poskytování vysoce kvalitních poštovních služeb podstatně přispívá k dosažení cíle sociální a územní soudržnosti. Elektronické obchodování nabízí zejména odlehlým a řídce obydleným oblastem nové možnosti účasti na hospodářském životě, jejímž důležitým předpokladem je poskytování dobrých poštovních služeb.

(23)  Směrnice 97/67/ES upřednostňuje poskytování všeobecných služeb prostřednictvím stanovení poskytovatelů všeobecných služeb. S ohledem na rostoucí konkurenci a rozšiřující se možnosti by měla být členským státům poskytnuta větší volnost při určení nejúčinnějšího a nejvhodnějšího mechanismu pro zaručení dostupnosti všeobecných poštovních služeb za předpokladu dodržení zásad objektivity, transparentnosti, nediskriminace, úměrnosti a co nejmenšího narušení trhu nezbytných k zajištění bezplatného poskytování poštovních služeb na vnitřním trhu. Členské státy mohou uplatňovat některé z níže uvedených opatření nebo jejich kombinaci: poskytování všeobecných poštovních služeb tržními silami, jmenování jednoho nebo více podniků, aby poskytovaly jednotlivé prvky všeobecných služeb nebo poskytovaly služby na jednotlivých částech národního území ║, a zadávání veřejných zakázek na poskytování služeb. Pokud se členské státy rozhodnou určit jeden nebo více podniků k poskytování všeobecných služeb nebo k poskytování různých prvků všeobecných služeb, je třeba zajistit, aby požadavky na kvalitu všeobecných služeb splňovali i ostatní poskytovatelé všeobecných služeb.

(24)  Je nezbytné, aby uživatelé byli plně informováni o poskytovaných všeobecných poštovních službách a aby podniky poskytující poštovní služby byly informovány o právech a povinnostech poskytovatele (poskytovatelů) všeobecných poštovních služeb. Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli nadále plně informováni o charakteristikách a dostupnosti konkrétních poskytovaných služeb. Národní regulační orgány by měly sledovat, zda jsou veškeré tyto informace zpřístupněny. V souladu s rozšířením flexibility členských států při zajišťování poskytování všeobecných služeb jiným způsobem než stanovením poskytovatele (poskytovatelů) všeobecných služeb je vhodné umožnit členským státům, aby určily nejlepší způsob zpřístupnění těchto informací veřejnosti.

(25)  S ohledem na vypracované studie a s cílem využít veškeré možnosti vnitřního trhu poštovních služeb je vhodné zrušit uplatňování vyhrazené oblasti a zvláštních práv jako způsobu financování všeobecných služeb. Vzhledem k situaci v členských státech je vhodné, jako konečné datum pro zrušení výlučných práv v odvětví poštovních služeb stanovit konec roku 2010.

(26)  V některých členských státech může být nadále potřebné vnější financování zbytkových čistých nákladů na všeobecné poštovní služby. Je proto vhodné výslovně objasnit alternativní možnosti financování všeobecných služeb, pokud je to nezbytné a dostatečně odůvodněné, a zároveň umožnit členským státům, aby si zvolily finanční mechanismy, které mají být použity. Tyto alternativy zahrnují postupy zadávání veřejných zakázek včetně přímého vyjednávání, a pokud je povinnost poskytování všeobecných služeb spojena s čistými náklady na tyto služby a představuje pro určený podnik nespravedlivou zátěž, poskytování náhrad z veřejných prostředků a transparentní rozdělení nákladů mezi poskytovatele nebo uživatele prostřednictvím příspěvků do vyrovnávacího fondu. Členské státy mohou použít jiné způsoby financování podle právních předpisů Společenství, jako např. rozhodnout, že zisky z jiných činností poskytovatelů všeobecných služeb mimo oblast působnosti všeobecných služeb mají být v celku nebo zčásti přiděleny financování čistých nákladů všeobecných služeb, pokud jsou v souladu sesměrnicí 97/67/ES. Aniž by byla dotčena povinnost členských států dodržovat pravidla Smlouvy vztahující se na státní podporu, členské státy by měly informovat Komisi o svých plánech týkajících se financování případných čistých nákladů na všeobecné služby a tyto informace by se měly objevit v pravidelné zprávě o uplatňování směrnice 97/67/ES, kterou Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

(27)  Od podniků nabízejících služby, jež mohou nahrazovat všeobecné služby, by se mělo vyžadovat, aby přispívaly k financování všeobecných služeb, a to v případech, kdy je ustanoven vyrovnávací fond.cílem stanovit, kterých podniků se to týká, by měly členské státy posoudit, zda mohou být služby poskytované těmito podniky z hlediska uživatele považovány za náhradu všeobecných služeb, a to s ohledem na povahu dotčených služeb, včetně hlediska přidané hodnoty, a jejich zamýšlený účel. Aby mohly být tyto služby považovány za náhradu, nemusí nutně zahrnovat veškeré vlastnosti všeobecných služeb, např. denní dodávky nebo pokrytí celého území státu, za předpokladu, že pokrývají alespoň jednu ze složek služeb poskytovaných v rámci všeobecných služeb; expresní a kurýrní služby se nepovažují za služby, kterými lze nahradit všeobecné služby. S cílem dosáhnout souladu se zásadou proporcionality při určení výše příspěvku těchto podniků na náklady související s poskytováním všeobecných služeb v členském státě by členské státy měly používat transparentní a nediskriminační kritéria.█

(28)  Pro jakýkoli mechanismus financování musí nadále platit zásady transparentnosti, nediskriminace a úměrnosti obsažené ve směrnici 97/67/ES a každé rozhodnutí v této oblasti musí být založeno na transparentních, objektivních a ověřitelných kritériích. Zejména čisté náklady všeobecných služeb je třeba v rámci odpovědnosti národního regulačního orgánu vypočítat jako rozdíl mezi čistými náklady na stanovený podnik, který vykonává povinnosti všeobecných služeb, a na podnik, který nevykonává povinnosti všeobecných služeb. Při výpočtu se zohlední veškeré ostatní relevantní faktory, včetně tržních výhod, které získá podnik stanovený jako poskytovatel všeobecných služeb, nároku na přiměřený zisk a pobídek spojených s efektivitou nákladů. S cílem předejít právní nejistotě a v zájmu zajištění rovných podmínek by měla Komise vypracovat podrobné pokyny pro výpočet čistých nákladů spojených s poskytováním všeobecných služeb.

(29)  Těm členským státům, jež se k procesu poštovní reformy připojily v pozdější fázi, nebo členským státům s obzvláště složitou topografií, zejména těm s velkým počtem ostrovů, je vhodné poskytnout možnost dodatečného přechodného období v délce dvou let k odstranění výhradních a zvláštních práv, pod podmínkou, že o tom informují Komisi. Pokud vezmeme v úvahu toto výjimečné období, je také vhodné na určitou omezenou dobu a pro omezený počet služeb umožnit těm členským státům, které zcela otevřely své trhy, nepovolit na jejich území činnost monopolním podnikům působícím v jiném členském státě.

(30)  Členské státy by měly být oprávněny nadále používat obecná oprávnění a individuální licence, pokud je to odůvodněné a přiměřené sledovanému cíli. Jak však upozornila třetí zpráva o uplatňování směrnice 97/67/ES, je třeba dále harmonizovat podmínky, které mohou být stanoveny, aby se omezily neodůvodněné překážky poskytování služeb na vnitřním trhu. V této souvislosti mohou členské státy například povolit podnikům, jež poskytují služby v rámci všeobecných služeb nebo služeb považovaných za jejich možnou náhradu, aby se rozhodly mezi povinností poskytovat službu nebo se finančně podílet na nákladech této služby poskytované jiným podnikem, ale nemělo by jim již být povoleno současné uložení povinnosti přispívat do mechanismu rozdělení nákladů a povinnosti poskytovat všeobecné služby nebo povinnosti týkající se kvality služeb, které mají sledovat stejný cíl. Rovněž je vhodné objasnit, že některá ustanovení o udělování obecných oprávnění a individuálních licencí by neměla být použitelná na stanovené poskytovatele všeobecných poštovních služeb.

(31)  V prostředí, kde několik poštovních podniků poskytuje služby v oblasti všeobecných služeb, je vhodné požadovat, aby všechny členské státy posoudily, zda by měly být některé prvky poštovní infrastruktury nebo některé služby obecně poskytované poskytovateli všeobecných poštovních služeb zpřístupněny jiným provozovatelům poskytujícím obdobné služby s cílem podporovat účinnou hospodářskou soutěž, nebo chránit uživatele a spotřebitele zajištěním celkové kvality poštovních služeb. Pokud v rámci regionální poštovní sítě existuje více poskytovatelů všeobecné služby, měly by členské státy posoudit, a v případě potřeby také zajistit, jejich interoperabilitu s cílem zabránit překážkám v rychlé přepravě poštovních zásilek. Vzhledem k tomu, že právní a tržní situace těchto prvků nebo služeb je v jednotlivých členských státech rozdílná, je vhodné pouze požadovat, aby členské státy určily na základě dostatečných informací potřebu, rozsah a volbu regulačního nástroje, včetně případného rozdělení nákladů. Tímto ustanovením není dotčeno právo členských států přijmout opatření k zajištění přístupu k veřejné poštovní síti za podmínek transparentnosti a nediskriminace.

(32)  S ohledem na význam poštovních služeb pro nevidomé a osoby se zbytky zraku je vhodné potvrdit, že na konkurenčním a otevřeném trhu by pro členské státy měla existovat povinnost zajistit poskytování bezplatných služeb pro nevidomé a osoby se zbytky zraku.█

(33)  Ve vysoce konkurenčním prostředí je důležité, aby poskytovatelé všeobecných služeb měli v zájmu zajištění konkurenceschopného poskytování všeobecných služeb potřebnou cenovou pružnost. Je proto nezbytné zajistit, aby členské státy ukládaly sazby, které se odchylují od zásady, že ceny musí odrážet obvyklou komerční poptávku a náklady, pouze v omezených případech. Tohoto cíle je dosaženo tím, že členské státy budou nadále oprávněny uplatňovat jednotné sazby u zásilek, u kterých je určena sazba za kus, což je služba nejčastěji využívaná spotřebiteli a malými a středními podniky. Zásada nákladově orientovaných cen by neměla poskytovatelům všeobecných služeb bránit v uplatňování jednotných sazeb za služby, jež jsou poskytovány jako součást všeobecných služeb.

(34)  Je však nezbytné, aby poskytovatelé všeobecných služeb měli, pokud jde o poskytování služeb pro podniky, odesílatele hromadných zásilek a subjekty zabývající se sjednocováním pošty od různých zákazníků, pružnější podmínky pro stanovování sazeb.

(35)  S ohledem na přechod k plně konkurenčnímu trhu a s cílem zajistit, aby křížové dotace ze všeobecných služeb do služeb, které nemají všeobecný charakter, nepříznivě neovlivnily konkurenční výhody posledně jmenovaných služeb, je vhodné nadále požadovat, aby členské státy zachovaly platnost povinnosti poskytovatelů všeobecných služeb vést oddělené a transparentní účetnictví, s výhradou nezbytných úprav. Na základě této povinnosti by národní regulační orgány, orgány pro hospodářskou soutěž a Komise měly získat informace nezbytné k přijetí rozhodnutí týkajících se všeobecných služeb a ke sledování korektních tržních podmínek, dokud nebude dosaženo účinné hospodářské soutěže. Spolupráce národních regulačních orgánů při dalším určování kritérií a pokynů v této oblasti by měla přispět k harmonizovanému uplatňování těchto pravidel.

(36)  V souladu s platnými předpisy upravujícími jiné oblasti služeb a s cílem posílit ochranu spotřebitelů je vhodné rozšířit uplatňování minimálních zásad týkajících se postupů pro projednávání reklamací i na jiné subjekty než poskytovatele všeobecných služeb. Pro zvýšení účinnosti postupů pro projednávání reklamací je vhodné, aby směrnice 97/67/ES podporovala postupy pro mimosoudní urovnávání sporů stanovené v doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány příslušné pro mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů(7) a v doporučení Komise ze dne 4. dubna 2001 2001/310/ES o zásadách, jež se týkají mimosoudních orgánů při řešení spotřebitelských sporů(8) na základě dohody . Zájmy spotřebitelů by byly rovněž posíleny prostřednictvím zvýšené interoperability mezi provozovateli vznikající na základě přístupu k některým prvkům infrastruktury a služeb a požadavku na spolupráci mezi národními regulačními orgány a orgány na ochranu spotřebitelů. V zájmu ochrany zájmů uživatelů poštovních služeb v případě krádeže nebo ztráty či zničení poštovní zásilky by členské státy měly přijmout systém odškodnění nebo náhrad.

(37)  Je vhodné pozměnit ustanovení týkající se prováděcích pravomocí, aby odrážela změny rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(9).

(38)  Výbor nápomocný při provádění směrnice 97/67/ES by měl sledovat vývoj opatření, která členské státy přijmou za účelem zajištění všeobecných služeb, zejména z hlediska jejich současných a předpokládaných dopadů na sociální a územní soudržnost. Protože je otevření trhu poštovních služeb pro regionální soudržnost zvlášť významné, měl by se tento výbor skládat nejen ze zástupců členských států, ale také ze zástupců místních a regionálních orgánů každého členského státu.

(39)  Národní regulační orgány budou pravděpodobně nadále hrát klíčovou roli, zejména v těch členských státech, kde je ještě třeba dokončit přechod ke konkurenčnímu prostředí. V souladu se zásadou oddělení regulačních a provozních funkcí by členské státy měly zaručit nezávislost národních regulačních orgánů, a zajistit tak jejich nestranné rozhodování. Tímto požadavkem nezávislosti není dotčena institucionální autonomie a ústavní závazky členských států, ani zásada neutrality ve vztahu k předpisům platným v členských státech a upravujícím majetek či vlastnictví stanoveným v článku 295 Smlouvy. Národním regulačním orgánům by měly být přiděleny veškeré zdroje ve smyslu personálního zajištění, odbornosti a finančních prostředků, které jsou nezbytné k plnění jejich úkolů.

(40)  Vzhledem k tomu, že na výkonu regulačních funkcí se často podílí více vnitrostátních orgánů, je vhodné zavést transparentní rozdělení úkolů a požadovat, aby jednotlivé orgány odpovědné za regulaci daného odvětví, uplatňování právních předpisů pro hospodářskou soutěž a problematiku spotřebitelů spolupracovaly s cílem lépe zajistit účinné plnění jejich úkolů.

(41)  Jakákoli strana, která podléhá rozhodnutí národního regulačního orgánu, by měla mít právo podat opravný prostředek k orgánu, který je na tomto regulačním orgánu nezávislý. Tímto orgánem může být soud. Uvedeným odvolacím řízením není dotčeno rozdělení pravomocí v rámci vnitrostátních soudních systémů, ani práva právnických nebo fyzických osob vyplývající z vnitrostátních právních předpisů. Do ukončení těchto řízení je nezbytné zajistit dočasný odklad výkonu rozhodnutí národních regulačních orgánů, aby byla zaručena právní a tržní jistota.

(42)  Národní regulační orgány by měly při plnění svých úkolů vyplývajících ze směrnice 97/67/ES koordinovat své činnosti s regulačními orgány ostatních členských států a s Komisí. Tato spolupráce by přispěla k rozvoji vnitřního trhu poštovních služeb a k důslednému uplatňování jednotlivých ustanovení této směrnice ve všech členských státech, zejména v oblastech, kde vnitrostátní předpisy, kterými se provádí právo Společenství, poskytují národním regulačním orgánům podstatnou posuzovací pravomoc při uplatňování příslušných předpisů. Tato spolupráce by mohla probíhat mimo jiné v rámci výboru založeného směrnicí 97/67/ES nebo skupiny sdružující evropské regulační orgány. Členské státy by měly rozhodnout, které orgány jsou národními regulačními orgány pro účely této směrnice.

(43)  Je nezbytné, aby národní regulační orgány shromažďovaly informace od účastníků trhu, aby mohly účinně provádět své úkoly. Požadavky na poskytnutí informací by měly být přiměřené a neměly by příslušným podnikům ukládat neúměrnou zátěž. Tyto informace případně může potřebovat i Komise, aby mohla plnit své povinnosti vyplývající z právních předpisů Společenství.

(44)  V zájmu informovanosti Evropského parlamentu a Rady o vývoji na vnitřním trhu poštovních služeb by Komise měla těmto institucím pravidelně podávat zprávu o uplatňování směrnice 97/67/ES.

(45)  Komise by měla členským státům poskytovat pomoc v souvislosti s různými aspekty provádění této směrnice.

(46)  Tato směrnice se nevztahuje na podmínky zaměstnávání včetně maximální délky pracovní doby a minimální délky odpočinku, minimální placené výroční dovolené, minimální výše odměn, ani na zdravotní, bezpečnostní a hygienické podmínky při práci, které členské státy uplatňují v souladu s právními předpisy Společenství, dále se nevztahuje na vztahy mezi sociálními partnery, včetně práva vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy, práva na stávku a protestní akce v souladu s vnitrostátními právními předpisy a s postupy, které jsou v souladu s právními předpisy Společenství, ani na služby poskytované agenturami na zprostředkování dočasné práce. Bude-li to vhodné, mohou členské státy začlenit pracovní podmínky do postupu pro udělování povolení.

(47)  Členské státy by měly zajistit, aby byl vytvořen dostatečný počet styčných míst a přístupových míst s přihlédnutím k potřebám uživatelů ve venkovských a řídce obydlených oblastech. S cílem zabezpečit všeobecné služby, by členské státy měly určit minimální počet přístupových a kontaktních míst v těchto oblastech.

(48)  S cílem potvrdit rámec pro regulaci odvětví by mělo být zrušeno datum skončení platnosti směrnice 97/67/ES. Ustanovení, která nebyla změněna touto směrnicí, i nadále platí. Služby, které členské státy mohou po přechodné období nadále vyhrazovat, jsou služby uvedené v čl. 7a směrnice 97/67/ES.

(49)  Vzhledem k tomu, že cílů navrhovaného opatření, zejména dosažení vnitřního trhu poštovních služeb, zabezpečení společné úrovně všeobecných poštovních služeb pro všechny uživatele a stanovení harmonizovaných zásad regulace poštovních služeb, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a z důvodu jejich rozsahu a účinků potřebného opatření jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství v souladu se zásadou subsidiarity přijmout opatření stanovená v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanoveno v uvedeném článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(50)  Směrnice 97/67/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(51)  Tato směrnice je v souladu s ostatními platnými nástroji Společenství týkajícími se služeb. V případě rozporu této směrnice s ustanovením jiného nástroje Společenství, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(10), má tato směrnice a její ustanovení přednost a plně se použije na poštovní odvětví.

(52)  Touto směrnicí není dotčeno uplatňování předpisů uvedených ve Smlouvě, které se týkají hospodářské soutěže a volného poskytování služeb. Pokud by finanční mechanismy zahrnovaly podporu poskytovanou členským státem nebo prostřednictvím zdrojů státní podpory v jakékoli podobě ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, není touto směrnicí dotčena povinnost členských států dodržovat předpisy o státní podpoře uvedené ve Smlouvě,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 97/67/ES se mění takto:

(1)  V článku 1 se druhá odrážka nahrazuje tímto:

"
   podmínky, kterými se řídí poskytování poštovních služeb,
"

(2)  Článek 2 se mění takto:

   a) bod 6 se nahrazuje tímto:"
   6. poštovní zásilkou rozumí zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být poskytovatelem poštovních služeb dodána. Kromě listovních zásilek jsou to rovněž například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty;

(b)  Bod 19 odst. 1 se nahrazuje tímto:
19. základními požadavky rozumí obecné neekonomické důvody, které mohou členský stát přimět k zavedení podmínek pro poskytování poštovních služeb. Těmito důvody jsou důvěrnost korespondence, bezpečnost sítě s ohledem na přepravu nebezpečného zboží a dodržování podmínek zaměstnávání a systémů sociálního zabezpečení stanovených zákonem, nařízením nebo správními ustanoveními nebo kolektivní smlouvou vyjednanou mezi vnitrostátními sociálními partnery a v odůvodněném případě ochrana údajů, ochrana životního prostředí a regionální plánování."
   c) doplňuje se nový bod, který zní:"
   20. službami poskytovanými za jednotnou sazbu s cenou stanovenou za kus rozumí poštovní služby, u kterých je sazba stanovena ve všeobecných podmínkách poskytovatelů všeobecných služeb pro přepravu jednotlivých poštovních zásilek.
"

(3)  V čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci se úvodní slova nahrazují tímto:

"

3.  Členské státy přijmou opatření, aby všeobecné služby byly zaručeny každý pracovní den a nejméně pětkrát týdně, s výjimkou okolností nebo zeměpisných podmínek považovaných národním regulačním orgánem za mimořádné, a aby zahrnovaly přinejmenším:

"

(4)  Článek 4 se nahrazuje tímto:

"

Článek 4

1.  Jednotlivé členské státy zajistí zaručení poskytování všeobecných služeb a oznámí Komisi opatření přijatá ke splnění této povinnosti. Výbor zřízený podle článku 21 je informován a sleduje vývoj opatření přijatých členskými státy k zaručení poskytování všeobecných služeb.

2.  Členské státy mohou stanovit jeden nebo více podniků jako poskytovatelů všeobecných služeb pro část nebo celé své území a pro odlišné prvky všeobecných služeb. Přitom stanoví povinnosti a práva poskytovatele nebo poskytovatelů všeobecných služeb v souladu s právním předpisy Společenství a zveřejní je. Členské státy zejména přijmou opatření k zajištění toho, že podmínky, za kterých je svěřeno poskytování všeobecných služeb, vycházejí ze zásady objektivity, nediskriminace, úměrnosti a co nejmenšího narušení hospodářské soutěže a že stanovení podniků jako poskytovatelů všeobecných služeb je časově omezené. Členské státy oznámí Komisi totožnost stanoveného poskytovatele (poskytovatelů) všeobecných služeb.

"

(5)  V čl. 5 odst. 2 se slova "články 36 a 56" nahrazují slovy "články 30 a 46".

(6)  Článek 6 se nahrazuje tímto:

"

Článek 6

Členské státy přijmou opatření, aby uživatelé a podniky poskytující poštovní služby pravidelně dostávali od poskytovatele (poskytovatelů) všeobecných služeb dostatečně podrobné a aktuální informace o určitých parametrech nabízených všeobecných služeb, zejména pokud jde o všeobecné podmínky přístupu k těmto službám, o cenu a o úroveň kvality. Tyto informace jsou vhodným způsobem zveřejňovány.

Členské státy uvědomí Komisi, jakým způsobem jsou poskytovány informace určené ke zveřejnění v souladu s prvním odstavcem.

"

(7)  V kapitole 3 se název nahrazuje tímto:

"

KAPITOLA 3

Zaručené financování všeobecných služeb

"

(8)  Článek 7 se nahrazuje tímto:

"

Článek 7

1.  S účinkem ode dne 31. prosince 2010 členské státy neudělí ani neponechají v platnosti výlučná nebo zvláštní práva k zavedení a poskytování poštovních služeb. Členské státy mohou financovat poskytování všeobecných služeb v souladu s jedním nebo více způsoby uvedenými v odstavcích 3, 4 a 5 nebo jakýmkoli jiným způsobem, který je v souladu se Smlouvou ║.

2.  Jednotlivé členské státy zajistí, aby bylo na plně liberalizovaném trhu poštovních služeb neustále zaručeno financování všeobecných služeb. Jednotlivé členské státy oznámí Komisi opatření, které má v úmyslu přijmout ke splnění této povinnosti.

3.  Členské státy mohou zaručit poskytování všeobecných služeb prostřednictvím zadání těchto služeb v souladu s platnými předpisy a pravidly pro zadávání veřejných zakázek včetně možnosti přímého vyjednání a uzavírání smluv o službách s poskytovateli služeb.

4.  Pokud členský stát rozhodne, že povinnosti všeobecných služeb stanovené v této směrnici způsobují čisté náklady a představují pro poskytovatele všeobecných služeb nerovné finanční břemeno, spustí jeden z mechanismů popsaných v jeho národním plánu předloženém Komisi do 1. ledna 2010, který byl součástí zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě.

Národní plány mohou:

   a) zavést mechanismus náhrad poskytovaných dotčenému podniku (podnikům) z veřejných prostředků;
   b) zavést mechanismus rozdělování čistých nákladů spojených s povinností poskytovat všeobecné služby mezi poskytovatele služeb nebo uživatele.

5.  Jestliže jsou čisté náklady rozděleny podle odst. 4 písm. b), mohou členské státy zřídit vyrovnávací fond, který může být financován z poplatků hrazených poskytovateli nebo uživateli a je spravován pro tento účel orgánem nezávislým na osobě nebo osobách jej využívajících. Členské státy mohou udělení oprávnění poskytovatelům služeb podle čl. 9 odst. 2 podmínit povinností přispívat do tohoto fondu nebo dodržením povinností všeobecných služeb. Tímto způsobem mohou být financovány pouze služby uvedené v článku 3.

6.  Členské státy zajistí respektování zásady transparentnosti, nediskriminace a úměrnosti při zřizování vyrovnávacího fondu a při stanovení výše finančních příspěvků uvedených v odstavcích 4 a 5. Rozhodnutí přijatá podle odstavců 4 a 5 jsou založena na objektivních a ověřitelných kritériích a zveřejňují se.

"

(9)  Vkládá se nový článek 7a, který zní:

"

Článek 7a

Pokud je to nutné k zajištění toho, aby byly zachovány všeobecné služby, mohou členské státy, které přistoupily k EU až poté, co vstoupila v platnost směrnice 2002/39/ES*, nebo členské státy s malým počtem obyvatel a malé zeměpisné rozlohy, které v důsledku toho vykazují specifické charakteristiky typické pro poštovní služby, nebo členské státy s obzvláště složitou topografií, zejména ty s velkým počtem ostrovů, i nadále, až do 31. prosince 2012, vyhrazovat služby poskytovateli (poskytovatelům) všeobecných služeb za dodržení těchto omezení a podmínek:

   a) Tyto služby jsou omezeny na výběr, třídění, přepravu a dodání domácích zásilek a přicházejících přeshraničních zásilek, ať spěšných, či nikoli, v rámci obou následujících váhových a cenových limitů. Váhový limit je 50 gramů. Tento váhový limit se neuplatňuje, pokud se cena rovná dva a půl násobku veřejné sazby pro zásilku v první váhové skupině nejrychlejší kategorie, anebo je tato cena vyšší.

Pokud je to nutné k zajištění poskytování všeobecných služeb, mohou být adresné reklamní zásilky nadále vyhrazeny v rámci stejných váhových a cenových limitů.

Pokud je to nutné k zajištění poskytování všeobecných služeb, například pokud jsou některé sektory poštovních služeb již liberalizovány nebo vzhledem ke specifickým charakteristikám typickým pro poštovní služby v některém členském státě, mohou být odesílané přeshraniční poštovní zásilky nadále vyhrazeny v rámci stejných váhových a cenových limitů.

   b) Členské státy, které této výjimečné přechodné možnosti hodlají využít, o svém záměru informují Komisi nejpozději tři měsíce před datem uvedeným v čl. 2 odst. 1 směrnice ...(kterou se mění směrnice 97/67/ES týkající se úplného dosažení vnitřního trhu poštovních služeb Společenství).
   c) Členské státy, které zruší své vyhrazené oblasti poté...(11), co tato směrnice vstoupí v platnost, a před 31. prosincem 2012, mohou během tohoto přechodného období odmítnout udělit povolení stanovené v čl. 9 odst. 2 pro služby v rámci této zrušené vyhrazené oblasti těm provozovatelům poštovních služeb (nebo společnostem, nad nimiž mají kontrolu), kteří poskytují služby, jež jsou součástí všeobecných služeb, a kterým je přidělena vyhrazená oblast v jiném členském státě.
  

---------------------------------

  

* Úř. věst. L 176, 5.7.2002., s. 21.

"

(10)  Článek 8 se nahrazuje tímto:

"

Článek 8

Ustanoveními článku 7 není dotčeno právo členských států:

   - začlenit do svých vnitrostátních právních předpisů vztahujících se na poskytovatele všeobecných služeb specifická ustanovení založená na objektivních, přiměřených a nediskriminačních kritériích potřebná s ohledem na poskytování všeobecné služby.
   - organizovat umisťování poštovních schránek na veřejných komunikacích, vydávání poštovních známek a službu doporučených zásilek využívanou v rámci soudního nebo správního řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy, potřebné s ohledem na poskytování všeobecné služby.

"

(11)  V kapitole 4 se název nahrazuje tímto:

"

KAPITOLA 4

Podmínky pro poskytování poštovních služeb a přístup do sítě

"

(12)  Článek 9 se nahrazuje tímto:

"

Článek 9

1.  Pro služby, které nejsou součástí všeobecných služeb podle článku 3, mohou členské státy zavést všeobecná oprávnění v rozsahu nezbytném pro zaručení souladu se základními požadavky.

2.  Pro služby, které jsou součástí všeobecných služeb podle článku 3 a služeb, jež jsou považovány za možnou náhradu, mohou členské státy zavést schvalovací postupy včetně individuálních licencí v rozsahu nezbytném pro zaručení souladu se základními požadavky a k zachování všeobecných služeb.

Udělení oprávnění může být:

   - pokud je to vhodné, podmíněno povinností poskytovat všeobecné služby,
   - pokud je to nezbytné, obsahovat požadavky na kvalitu, dostupnost a výkon odpovídajících služeb, i když se do určité míry překrývají s povinností poskytovat všeobecné služby;
   - pokud je to vhodné, podmíněno povinností přispívat na mechanismus rozdělení nákladů uvedený v článku 7, pokud poskytováním všeobecných služeb vznikají poskytovateli (poskytovatelům) všeobecných služeb stanovenému (stanoveným) v souladu s článkem 4 čisté náklady.

3.  Udělení oprávnění jiným poskytovatelům služeb, než jsou stanovení poskytovatelé všeobecných služeb, může být, pokud je to vhodné, podmíněno povinností přispívat na mechanismus rozdělení nákladů uvedený v článku 7.

Členské státy mohou těmto podnikům povolit, aby se rozhodly mezi povinností přispívat na mechanismus rozdělení nákladů nebo dostát povinnosti poskytovat všeobecné služby.

S výjimkou podniků stanovených jako provozovatelé všeobecných služeb v souladu s článkem 4 nesmí oprávnění:

   - být omezeno co do počtu,
  

   - ukládat jiné technické nebo provozní podmínky než ty, které jsou nezbytné ke splnění povinností vyplývajících z této směrnice.

4.  Postupy, povinnosti a požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou transparentní, dostupné, nediskriminační, přiměřené, přesné a jednoznačné, jsou předem zveřejňovány a založeny na objektivních kritériích. Členské státy zajistí, aby důvody pro odmítnutí vydání oprávnění jako celku nebo části byly sděleny žadateli, a musí zavést opravné prostředky.

5.  Členské státy požadují od všech provozovatelů, aby plně dodržovali pracovněprávní předpisy, které se na ně vztahují, tj. veškerá právní nebo smluvní ustanovení týkající se podmínek zaměstnání, pracovních podmínek, včetně zdraví a bezpečnosti při práci a vztahu mezi zaměstnavateli a pracovníky, která členské státy uplatňují v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které respektují právní předpisy Společenství. Stejně tak požadují členské státy od vybraného provozovatele, aby plně dodržoval právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení, které se na něj vztahují, a kolektivní smlouvy uzavřené mezi sociálními partnery.

"

(13)  V článku 10 se první odstavec nahrazuje tímto:

"

1.  Evropský parlament a Rada přijmou na návrh Komise a na základě čl. 47 odst. 2, článků 55 a 95 Smlouvy nezbytná opatření pro harmonizaci postupů podle článku 9, kterým se řídí obchodní poskytování poštovních služeb veřejnosti.

"

(14)  V článku 11 se slova "čl. 57 odst. 2, článků 66 a 100a" nahrazují slovy "čl. 47 odst. 2, článků 55 a 95".

(15)  Vkládájí se nové články 11a a 11b, které zní:

"

Článek 11a

Pokud je to nezbytné pro ochranu zájmů uživatelů a/nebo na podporu účinné hospodářské soutěže, a s ohledem na vnitrostátní podmínky, zajistí členské státy transparentní a nediskriminační podmínky přístupu k těmto prvkům poštovní infrastruktury nebo služeb: systém poštovních směrovacích čísel, databáze adres, poštovní schránky, sběrné a dodací schránky, informace o změnách adres, služba přesměrování, služba vrácení odesílateli.

Článek 11b

Touto směrnicí nejsou dotčena příslušná vnitrostátní ustanovení o ochraně osobních údajů ani práva členských států přijímat opatření k zajištění – bude-li to vhodné – přístupu k poštovní síti poskytovatelů všeobecných služeb nebo dalších složek poštovní infrastruktury při zachování podmínek průhlednosti a nediskriminace.

"

(16)  Článek 12 se nahrazuje tímto:

"

"Článek 12

Členské státy přijmou opatření k zajištění souladu sazeb pro každou ze služeb tvořících součást všeobecných služeb s těmito zásadami:

   - ceny musí být přijatelné a musí být takové, aby k poskytovaným službám měli přístup všichni uživatelé, bez ohledu na zeměpisnou polohu a vzhledem ke specifickým státním podmínkám. Členské státy zveřejní pravidla a kritéria umožňující zajistit ekonomickou dostupnost na vnitrostátní úrovni. Národní regulační orgány dohlížejí na jakýkoli vývoj cen a zveřejňují pravidelné zprávy. Členské státy zajistí poskytování bezplatné poštovní služby pro potřeby nevidomých a osob se zbytky zraku.
   - █ členské státy mohou, pokud je to nezbytné z důvodu veřejného zájmu, rozhodnout, že na celém jejich území nebo u zásilek směřujících do a z území jiných členských států bude uplatňována jednotná sazba pouze pro služby s cenou stanovenou za kus█.
   - uplatňování jednotných sazeb nevylučuje právo poskytovatele všeobecných služeb uzavírat se zákazníky individuální dohody o cenách.
   - sazby musí být transparentní a nediskriminační.
   - kdykoliv poskytovatelé všeobecné poštovní služby použijí zvláštní sazby, například ve službách pro podniky, odesílatele hromadné pošty nebo sjednocování pošty od různých zákazníků, uplatňují zásady průhlednosti a nediskriminace jak s ohledem na sazby, tak na související podmínky. Tyto sazby zohledňují náklady, kterým se lze vyhnout ve srovnání s obyčejnou službou nabízející celý rozsah činností zahrnujících výběr, přepravu, třídění a dodání jednotlivých poštovních zásilek, a spolu se souvisejícími podmínkami platí sazby stejně ve vztahu k různým třetím osobám, tak i mezi třetími osobami a poskytovateli všeobecné poštovní služby poskytujícími rovnocenné služby. Všechny sazby tohoto typu jsou k dispozici všem ostatním zákazníkům, zejména individuálním zákazníkům a malým a středním podnikům, kteří posílají poštu za srovnatelných podmínek.".

"

(17)  Článek 14 se nahrazuje tímto:

"

Článek 14

1.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění vedení účetnictví poskytovatelů všeobecných služeb v souladu s tímto článkem.

2.  Poskytovatelé všeobecných služeb vedou ve svých vnitřních účetních systémech oddělené účty, aby byly zřetelně rozlišeny služby a produkty, které jsou součástí všeobecných služeb a na které se přispívá nebo ze kterých jsou hrazeny příspěvky na čisté náklady na všeobecné služby na straně jedné a na druhé straně služby a produkty█, které nejsou součástí všeobecných služeb. Tyto vnitřní účetní systémy se zakládají na důsledně uplatňovaných a objektivně odůvodnitelných zásadách nákladového účetnictví.

3.  Účetní systémy podle odstavce 2, aniž je dotčen odstavec 4, přiřazují náklady takto:

   a) náklady, které lze přímo přiřadit k jednotlivé službě nebo produktu, se takto přiřazují;
  b) společné náklady, tj. náklady, které nelze přímo přiřadit k jednotlivé službě nebo produktu, se přiřazují takto:
   i) pokud lze, přiřazují se společné náklady na základě přímé analýzy původu nákladů samých;
   ii) není-li přímá analýza možná, přiřazují se kategorie společných nákladů na základě nepřímé vazby na jinou kategorii nákladů nebo skupinu kategorií nákladů, které lze přímo přiřadit nebo přičíst; nepřímá vazba se zakládá na srovnatelných strukturách nákladů;
   iii) nelze-li použít přímé ani nepřímé přiřazení nákladů, přiřazují se kategorie nákladů na základě všeobecného přiřazujícího činitele vypočítaného pomocí poměru veškerých nákladů přímo nebo nepřímo přiřazených nebo přičtených jednotlivým službám na jedné straně a ostatních služeb na straně druhé;
   iv) společné náklady nutné pro poskytování všeobecných služeb a služeb, které nejsou zahrnuty do všeobecných služeb, nemohou být v celém rozsahu vyčleněny pouze na všeobecné služby; v obou případech se musí uplatňovat stejné zásady nákladového rozpětí.

4.  Jiné systémy nákladového účetnictví lze použít, pouze pokud jsou slučitelné s odstavcem 2 a byly schváleny národním regulačním orgánem. Komise je o jejich použití předem uvědoměna.

5.  Národní regulační orgány zajistí, aby soulad s jedním ze systémů nákladového účetnictví podle odstavců 3 nebo 4 ověřoval příslušný orgán nezávislý na poskytovateli všeobecných služeb. Členské státy zajistí pravidelné zveřejňování zprávy o souladu.

6.  Národní regulační orgán uchovává dostupné dostatečně podrobné informace o systémech nákladového účetnictví používaných poskytovatelem všeobecných služeb a na požádání předá tyto informace Komisi.

7.  Na požádání se podrobné informace o těchto systémech jako důvěrné poskytnou národnímu regulačnímu orgánu a Komisi, v souladu s článkem 22a.

8.  Pokud daný členský stát nezavedl finanční mechanismus pro poskytování všeobecných služeb, jak to umožňuje článek 7, a pokud se národní regulační orgán přesvědčí, že žádný ze stanovených poskytovatelů všeobecných služeb v tomto členském státě není příjemcem státní pomoci, skryté anebo otevřené, a že hospodářská soutěž na trhu je plně účinná, může tento orgán rozhodnout, že neuplatní požadavky odstavců tohoto článku. Tento článek se však vztahuje na stávající poskytovatele všeobecných služeb, dokud nebudou stanoveni další poskytovatelé všeobecných služeb. Národní regulační orgán předem uvědomí Komisi o všech takových rozhodnutích.

"

(18)  Článek 19 se nahrazuje tímto:

"

Článek 19

1.  Členské státy zajistí, aby všechny podniky poskytující poštovní služby daly k dispozici transparentní, jednoduché a nenákladné postupy pro projednávání reklamací uživatelů ║ pro případ krádeže, ztráty, poškození, úbytku obsahu nebo nesouladu s normami kvality (včetně postupů určování odpovědnosti v případech, na kterých se podílí více než jeden provozovatel).

2.  Členské státy přijmou opatření k zajištění, aby postupy uvedené v odst. 1 umožňovaly spravedlivé a rychlé řešení sporů s poskytnutím odškodnění nebo náhrady █.

3.  Členské státy rovněž podporují rozvoj nezávislých mimosoudních systémů urovnávání sporů mezi podniky poskytujícími poštovní služby a spotřebiteli.

4.  Aniž jsou dotčeny jiné opravné prostředky nebo opatření k nápravě podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství, zajistí členské státy, aby uživatelé jednající jednotlivě, nebo pokud to dovoluje vnitrostátní právo, společně s organizacemi zastupujícími zájmy uživatelů nebo spotřebitelů mohli předložit příslušným vnitrostátním orgánům případy, kdy reklamace uživatelů na podniky poskytující služby v oblasti působnosti všeobecných služeb nebyly uspokojivě vyřešeny.

5.  V souladu s článkem 16 členské státy zajistí, aby poskytovatelé všeobecných služeb a případně podniky poskytující služby v oblasti působnosti všeobecných služeb zveřejnili společně s výroční zprávou o sledování jejich výkonu informace o počtu reklamací a způsobu jejich vyřízení.

"

(19)  Článek 21 se nahrazuje tímto:

"

Článek 21

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, ohledem na článek 8 tohoto rozhodnutí.

"

(20)  Článek 22 se nahrazuje tímto:

"

Článek 22

1.  Každý členský stát určí jeden nebo více národních regulačních orgánů pro poštovní odvětví, které jsou právně odděleny od provozovatelů poštovních služeb a působí nezávisle na nich. Členské státy, které si ponechají vlastnictví nebo kontrolu nad podniky poskytujícími poštovní služby, zajistí účinné strukturální oddělení regulačních funkcí od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

Členské státy oznámí Komisi, které národní regulační orgány byly stanoveny pro vykonávání úkolů vyplývajících z této směrnice. Zveřejní snadno přístupnou formou úkoly svěřené národním regulačním orgánům, zejména ty úkoly, které jsou svěřeny více orgánům. Členské státy případně zajistí konzultace a spolupráci mezi těmito orgány a vnitrostátními orgány pověřenými prováděním právních předpisů pro hospodářskou soutěž a spotřebitelského práva ve věcech společného zájmu.

2.  Zvláštním úkolem národních regulačních orgánů je zajišťovat soulad s povinnostmi plynoucími z této směrnice, zejména zavedením postupů sledování a regulace zaměřených na zaručení poskytování všeobecných služeb. Mohou být rovněž pověřeny zajišťováním souladu s pravidly hospodářské soutěže v poštovním odvětví.

Národní regulační orgány členských států úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc tak, aby usnadnily uplatňování této směrnice.

3.  Členské státy zajistí, aby byly na vnitrostátní úrovni uplatňovány účinné mechanismy, v rámci kterých má každý uživatel nebo podnik poskytující poštovní služby, kteří byli dotčeni rozhodnutím národního regulačního orgánu, právo podat opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Do doby, než bude o tomto opravném prostředku rozhodnuto, se odkládá výkon rozhodnutí národního regulačního orgánu, nerozhodne-li odvolací orgán jinak

"

(21)  Po článku 22 se vkládá název kapitoly, který zní:

"

KAPITOLA 9a

Poskytování informací

"

(22)  Vkládá se nový článek 22a, který zní:

"

Článek 22a

1.  Členské státy zajistí, že poskytovatelé poštovních služeb poskytnou národním regulačním orgánům veškeré informace, včetně finančních informací a informací o poskytování všeobecných služeb,║aby národní regulační orgány ║mohly zajistit soulad s touto směrnicí nebo s rozhodnutími přijatými podle této směrnice.

2.  Všechny dotčené podniky poskytnou na vyžádání neprodleně tyto informace, v případě potřeby jako důvěrné, a to ve lhůtách a na úrovni podrobnosti požadovaných národním regulačním orgánem. Informace požadované národním regulačním orgánem jsou přiměřené výkonu jeho úkolů a nesmí být použity pro jiné účely, než ty, pro něž byly požadovány.. Národní regulační orgán odůvodní svou žádost o poskytnutí informací.

"

(23)  Článek 23 se nahrazuje tímto:

"

Článek 23

Komise podá každé čtyři roky, přičemž poprvé nejpozději do 31. prosince 2011, Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice, včetně souvisejících informací o vývoji v odvětví, zejména z hospodářských, sociálních a technologických hledisek, o trendech v zaměstnanosti, jakož i o kvalitě služby. Zprávu v případě potřeby doplní návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

Nejpozději do tří let poté, co se trh otevře konkurenci, bude předložena samostatná zpráva o obecných trendech ve vývoji zaměstnanosti v tomto odvětví a o pracovních podmínkách uplatňovaných provozovateli v každém členském státě. Zpráva rovněž vezme v úvahu opatření přijatá prostřednictvím právních předpisů nebo vyjednávání mezi sociálními partnery. Zjistí-li tato zpráva narušení hospodářské soutěže, navrhne, bude-li to vhodné, další opatření.

"

24)  Vkládá se nový článek 23a, který zní:

"

Článek 23a

Komise poskytne členským státům pomoc při provádění této směrnice, včetně pokynů k výpočtu případných čistých nákladů před 1. lednem 2009. Členské státy předloží Komisi své plány financování stanovené v čl. 7 odst. 4 a mohou předložit studie.

"

(26)  Článek 26 se zrušuje.

(27)  Článek 27 se zrušuje.

Článek 2

1.  Členské státy uvedou v platnost zákony, předpisy a správní ustanovení nezbytná k dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2009. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto ustanovení a srovnávací tabulku mezi těmito ustanoveními a touto směrnicí.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při příležitosti jejich úředního vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblastech působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V ║ dne,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 74.
(2) Úř. věst. C 197, 24.8.2007, s. 37.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007.
(4) Úř. věst. C 48, 16.2.1994, s. 3.
(5) Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 ║ (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(6) Úř.věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 77.
(7) Úř. věst. L 115, 17.4.1998, s. 31.
(8) Úř. věst. L 109, 19.4.2001, s. 56.
(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(10) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(11)+ Pro Úř. věst.: Vložte prosím datum: den vstupu této směrnice v platnost

Právní upozornění - Ochrana soukromí