Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu "Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy" (KOM(2006)0481),

-   s ohledem na návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání (KOM(2006)0479),

-   s ohledem na svůj postoj přijatý dne 25. října 2006 při druhém čtení ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí integrovaný akční program v oblasti celoživotního vzdělávání(1), a s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí integrovaný akční program v oblasti celoživotního vzdělávání(2),

-   s ohledem na sdělení Komise "Vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě" (KOM(2006)0614),

-   s ohledem na svůj postoj přijatý při prvním čtení dne 26. září 2006 o návrhu doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání(3), a doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání(4),

-   s ohledem na svůj postoj přijatý při prvním čtení dne 13. října 2005 k návrhu doporučení Evropského parlamentu a Rady o další evropské spolupráci při zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání(5), a doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/143/ES ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání(6),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0326/2007),

A.   vzhledem k tomu, že v souvislosti s omezováním veřejných rozpočtů a výzvami globalizace, demografickými změnami a technologickými inovacemi se v celé Evropě klade větší důraz na zlepšení efektivity v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

B.   vzhledem k tomu, že značné rozdíly ve výkonu jednotlivých systémů vzdělávání v EU, jak je dokládá zpráva z Pisy z roku 2003, jsou důvodem k obavám,

C.   vzhledem k tomu, že tato okolnost by se mohla projevit ve zvětšení rozdílů v hospodářském a sociálním rozvoji členských států a ohrozit dosažení cílů Lisabonské strategie,

D.   vzhledem k tomu, že právo na vzdělání je zásadou uznávanou jak na mezinárodní úrovni, tak v Listině základních práv Evropské unie,

E.   vzhledem k tomu, že většina současných systémů vzdělávání a odborné přípravy kopíruje a prohlubuje stávající nerovnosti,

F.   vzhledem k tomu, že nespravedlnost ve vzdělávání a odborné přípravě má vysoké skryté náklady,

G.   vzhledem k tomu, že investice do vzdělání a odborné přípravy mají dlouhodobější hospodářskou a sociální návratnost a je potřeba je dlouhodobě plánovat,

H.   vzhledem k tomu, že v systémech vzdělávání a odborné přípravy je nutné vytvořit kulturu hodnocení, aby se zajistilo efektivní a dlouhodobé sledování jejich vývoje,

I.   vzhledem k tomu, že je třeba propojit politiky vzdělávání a odborné přípravy s politikami, které se týkají zaměstnanosti, hospodářství a sociálního začlenění,

J.   vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava mají zásadní úlohu v rozvoji evropské identity založené na mezikulturním vzdělávání a míru,

K.   vzhledem k tomu, že u mladých žen stále existuje větší pravděpodobnost nezaměstnanosti než u mladých mužů, jelikož míra nezaměstnanosti mladých žen ve 27 členských státech EU byla v roce 2006 18,1 %, zatímco u mladých mužů 16,9 %, a vzhledem k tomu, že ženy jsou méně zastoupeny na vedoucích pozicích, přestože ve většině členských států získá vysokoškolské vzdělání více žen než mužů,

Účinnost a spravedlnost v perspektivě celoživotního vzdělávání

1.   podporuje proces dlouhodobého plánování v oblasti celoživotního vzdělávání, protože investice v této oblasti mají dlouhodobější hospodářský a sociální přínos;

2.   souhlasí s tím, že investice do jednoho stupně vzdělání podporují nejenom odbornost a způsobilost na tomto stupni, ale budují základy pro získání dalších kvalifikací a kompetencí na dalších úrovních vzdělávání;

3.   podporuje záměr vytvořit evropský rámec kvalifikací pro celoživotní vzdělávání, který usnadní uznávání dosaženého vzdělání a umožní transparentní a viditelný přechod mezi různými vzdělávacími možnostmi;

4.   je toho názoru, že v systémech vzdělávání a odborné přípravy je zapotřebí kultury hodnocení; efektivní dlouhodobé politiky musí být proto založeny na spolehlivém měření;

5.   vítá snahu Komise zohlednit při přípravě rámce ukazatelů a referenčních kriterií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů účinnost a spravedlnost ve vzdělávání;

6.   domnívá se, že za účelem přezkoumání účinnosti a spravedlnosti vzdělávacích systémů v Evropě by měla být vyjasněna terminologie jak pro účinnost, tak i pro spravedlnost; do přezkoumávání spravedlnosti by měly být zařazeny individuální charakteristické rysy, jako je pohlaví, etnický původ nebo handicap (jiné než socioekonomické);

7.   souhlasí s tím, že investice do celoživotního vzdělávání zaměřené na zlepšení dostupnosti a spravedlnosti podporují sociální soudržnost, poskytují jednotlivcům schopnost řešit problémy, přizpůsobit se, budovat si sebeúctu a zvládat změny, což prospívá jejich osobnímu rozvoji a usnadňuje jim vyrovnat se s dalšími změnami ve svém životě;

8.   vyzývá členské státy, aby za účelem odstranění nerovnosti pohlaví ve vzdělávání a zaměstnání a vymýcení stereotypů týkajících se pohlaví uplatňovaly formy vzdělávání i politiky a materiály pro odbornou přípravu, jež pohlaví zohledňují; naléhá na členské státy, aby u mladých lidí, včetně dětí, které ještě nedosáhly věku, kdy učiní klíčová rozhodnutí ohledně svého vzdělání a kariéry, podporovaly volbu zaměstnání, které není typické pro jejich pohlaví (například aby více mužů vyučovalo na základních školách a více žen se zabývalo vědou), a omezily tak segregaci v povolání založenou na pohlaví; opakuje, že nezbytným předpokladem každé politiky jsou kvalitnější údaje rozlišené podle pohlaví a věku;

Zajištění účinnosti a spravedlnosti v rámci politik vzdělávání a odborné přípravy
Předškolní vzdělávání: Důraz na výuku v raném věku

9.   je toho názoru, že účinnosti a spravedlnosti se je možno dosáhnout individuálně, budou-li se investice a reformy soustředit do raného stadia vzdělávání;

10.   zdůrazňuje potřebu vyvíjet od předškolního stadia opatření k podporování integrace dětí ze třetích zemí trvale bydlících na území Evropské unie;

11.   vyzývá členské státy, aby výrazně posílily investice do předškolního vzdělávání, včetně mateřských školek, protože takové investice mohou být účinným prostředkem k vytvoření základu pro budoucí vzdělávání, rozvoj dětského intelektu a zvýšení celkové úrovně dovedností a mohou výrazně posílit spravedlnost vzdělávacího systému;

12.   nicméně se domnívá, že v oblasti předškolního vzdělávání je na úrovni EU nezbytné provést důkladnější výzkum především v oblasti včasných cílených opatření za účelem určení postupů, které přinesou očekávané účinky;

13.   domnívá se, že kvalita předškolního vzdělávání částečně závisí na adekvátně vyškolených pedagogických pracovnících; proto je nutné vyvinout strategii, která zajistí vysoce kvalitní vzdělávání zaměřené do budoucnosti a uspokojivou kariéru pedagogů a která bude respektována a finančně životaschopná;

14.   souhlasí s tím, že pro zabránění rozdílnostem v osnovách a očekáváních musí být od předškolního stupně zajištěna sociální rozmanitost tříd a zařízení;

15.   je toho názoru, že zapojení rodičů formou vzdělávacích a informačních programů, a to zejména v případě znevýhodněných dětí, je pro úspěch předškolního vzdělávání důležité;

16.   podporuje všechny formy předškolního vzdělávání a intervence v raném období, kdy se rozvíjejí kognitivní dovednosti dětí, protože právě toto období v rámci procesu celoživotního vzdělávání přináší největší návratnost;

17.   vybízí členské státy, aby zvýšily množství dotovaných míst v předškolním vzdělávání, což by poskytlo lepší příležitosti dětem v předškolním věku, které nejsou dostatečně finančně zajištěny, aby mohly profitovat ze vzdělávacího systému;

Základní a středoškolské vzdělávání: Zvýšení kvality základního vzdělání pro všechny

18.   zdůrazňuje, že povinná školní docházka a systém odborné přípravy by měly poskytnout základní vzdělání a klíčové schopnosti; dále zdůrazňuje, že vzdělávání a příslušné klíčové schopnosti přispívají k dosažení základních sociálních a občanských hodnot, posilují sociální soudržnost a pomáhají zlepšit úroveň kvalifikace a zaměstnatelnosti jednotlivců;

19.   rovněž poznamenává, že úlohou škol, především základních a středních, je v první řadě přihlížet k mezikulturním hodnotám a mírovému vzdělávání, což je znakem evropské identity;

20.   je toho názoru, že předčasná kategorizace má negativní účinky na účinnost a spravedlnost ve vzdělávacích systémech;

21.   domnívá se, že rovný přístup znevýhodněných lidí ke kvalitnímu vzdělávání může rovněž zlepšit účinnost a spravedlnost evropských vzdělávacích systémů;

22.   podporuje však vytvoření možnosti flexibilního výběru studijních směrů na středoškolské úrovni, která by neměla zabránit výběru jiných směrů na dalších vzdělávacích stupních;

23.   naléhá na členské státy, aby dohlížely na celou školní docházku, především pokud jde o výběr a zaměření, a aby zajistily, že jejich vzdělávací systémy budou podporovat žáky a studenty v motivaci a ve snaze o jejich osobní rozvoj;

24.   vzhledem k rozdílným úrovním pomoci, které se doma může těšit každý žák v průběhu své školní docházky, a někdy velmi rozdílné povaze poskytovaného vzdělávání podporuje snahu o zapojení rodičů do vzdělávacího procesu s cílem výrazně omezit hrozbu budoucího sociálního vyloučení;

25.   vyzývá členské státy k podpoře přípravy a dalšího vzdělávání učitelů, jejich motivace a zlepšení kvalitativních podmínek školského života, které jsou rozhodujícími faktory pro zajištění účinnosti a spravedlnosti;

26.   naléhá na členské státy, aby podporovaly mnohojazyčnost na každém stupni vzdělávacího systému, což by zlepšilo mobilitu dětí, mladistvých a dospělých v rámci evropského území a zefektivnilo by vzdělávací proces uvnitř EU;

27.   vyzývá členské státy, aby zvyšovaly povědomí učitelů a osob pracujících ve školství o rovnosti žen a mužů s cílem zajistit, aby byli schopni předávat dodržování této zásady mladé generaci;

Vysokoškolské vzdělávání: Zlepšování investic a rozšiřování účasti

28.   souhlasí s tím, že vysokoškolské vzdělání je klíčovým odvětvím hospodářství a společnosti založené na znalostech;

29.   podporuje záměr modernizace univerzit tak, aby se vysokoškolské vzdělávání stalo konkurenceschopnějším, umožnilo všem spravedlivou účast a zároveň zůstalo finančně životaschopné a efektivní;

30.   vyzývá členské státy k posílení účinnosti a spravedlnosti vytvořením odpovídajících podmínek a pobídek pro získání větších investic z veřejných a soukromých zdrojů;

31.   souhlasí s tím, že bezplatné studium na vysokých školách nutně nezaručuje spravedlnost; v této souvislosti požaduje další studie založené na hypotéze, že školné není izolovanou problematikou, ale že je součástí komplexu různých faktorů souvisejících s finančními pobídkami v kombinaci s doprovodnou finanční podporou, které mohou omezit nespravedlnost v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání pro znevýhodněné skupiny;

32.   zdůrazňuje, že univerzity musejí vyvinout komplexní informační a přijímací strategie, aby mohly reagovat na rychle se měnící sociální a hospodářské potřeby;

Odborné vzdělávání a příprava: Zvýšení kvality a významu

33.   domnívá se, že vzhledem ke stárnoucí populaci se problém trvale vysoké nezaměstnanosti mladých lidí stává stále vážnějším;

34.   podporuje vytváření lepších příležitostí ke vzdělávání dospělých s ohledem na problém stárnoucí populace, což umožní lépe se přizpůsobit požadavkům pracovního trhu a dále také zapojit do vzdělávání osoby s nízkou kvalifikací;

35.   zdůrazňuje, že mladí lidé na spodní hranici kvalifikačního žebříčku narážejí na značné obtíže při vstupu na pracovní trh a jsou nejvíce zranitelní vůči ekonomickým výkyvům, čelí vyššímu riziku nezaměstnanosti a směřují k tomu, že skončí u méně kvalifikované nebo příležitostné práce;

36.   vyzývá členské státy, aby podporovaly přístup mladých žen, zejména žen ze vzdálených regionů a z ohrožených skupin, jako jsou migranti, etnické menšiny, zdravotně postižení a osoby s nízkou kvalifikací, ke vzdělání a odborné přípravě; vyzývá členské státy, aby v této oblasti stanovily osvědčené postupy a vzájemně si je vyměňovaly, a naléhá na sociální partnery a na soukromé i veřejné podniky, aby odstranily všechny formy diskriminace a aktivně podporovaly poskytování odborné přípravy v místě výkonu zaměstnání prostřednictvím odstranění veškerých překážek, jež souvisejí s věkem, a aby prosazovaly dovolenou za účelem odborné přípravy pro znevýhodněné osoby;

37.   vyzývá členské státy, aby podporovaly přístup nezaměstnaných žen a žen, které nedokončily povinnou školní docházku, k systémům odborné přípravy dospělých financovaným z veřejných prostředků;

38.   vyzývá členské státy, aby prováděly politiky, které mladým lidem usnadní přechod ze školy do zaměstnání, a věnovaly při tom zvláštní pozornost mladým ženám, které se většinou setkávají s většími obtížemi; zdůrazňuje, že lepší přístup ke vzdělání a odborné přípravě i investicím v mládí, stejně jako jejich vyšší kvalita, mají dopady na trh práce v pozdějším věku; konstatuje, že je třeba zavést hodnotící mechanismus, aby bylo možné vyhodnocovat účinnost a dopady vládních výdajů v oblasti vzdělávání na mladé nezaměstnané, zejména na mladé ženy;

39.   vyzývá členské státy, aby podporovaly špičkové univerzitní programy, jelikož generováním vysoce kvalifikovaných odborníků v různých oblastech by byla poptávka na trhu práce uspokojována efektivněji;

40.   upozorňuje, že v rámci vzdělávání a odborné přípravy by měl být podporován rovný přístup žen a mužů k novým technologiím s cílem překonat rozdíly v přístupu obou pohlaví k digitálním technologiím;

41.   naléhá na členské státy, aby posílily pozici žen ve vědě a inženýrských a technických oborech a zvýšily v těchto oborech jejich zastoupení; vyzývá vlády členských států, aby zvýšily počet žen na vedoucích místech a měřily dosažený pokrok přijetím kvalitativních a kvantitativních cílů;

42.   doporučuje zlepšit přístup k terciárnímu vzdělávání a rozvinout možnosti, jak po absolvování odborného vzdělávání pokračovat ve studiu a dále se vzdělávat v průběhu zaměstnání;

43.   zdůrazňuje, že nabízené programy odborné přípravy by měly být flexibilní, aby zohledňovaly poptávku na trhu práce – toto je zvláště efektivní způsob, jak zlepšit pracovní příležitosti pro znevýhodněné osoby; v tomto ohledu souhlasí s tím, že veřejné investice by se měly zaměřit na nejvíce znevýhodněné cílové skupiny, protože jsou to právě ony, které nejméně profitují z průběžného vzdělávání;

44.   vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s institucemi vysokoškolského a odborného vzdělávání navrhly flexibilní studijní plány s cílem efektivněji reagovat na potřeby mladých mužů a žen, kteří při studiu pracují nebo plní rodinné závazky, a předešly tak tomu, aby tito lidé své vzdělání ukončili předčasně;

45.   vyzývá členské státy k zapojení vzdělávacích institucí, podniků, sociálních a dalších partnerů a veřejného sektoru do společného partnerství při realizaci úspěšných programů odborné přípravy;

Opatření Evropské unie

46.   zdůrazňuje, že základním cílem činností EU je podporovat sbližování vzdělávacích systémů EU směrem k vyšším normám jejich výkonu;

47.   domnívá se, že k tomu, aby mohla být opatření EU lépe zaměřena, bylo by nezbytné vyvinout postup založený na pravidelném předkládání zpráv členských států, jakož i na nezávislém prověřování, a hodnotit systémy vzdělávání a odborné přípravy v EU se zvláštním důrazem na to, jak žáci získávají základní dovednosti a jak je dosahováno objektivní spravedlnosti;

48.   žádá Komisi, aby pravidelně zveřejňovala zprávy týkající se účinnosti a spravedlnosti v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy, aby bylo možné sledovat vývoj směrem k vyšším výkonnostním normám;

49.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských zemí.

(1) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 187. (2) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45. (3) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 165. (4) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10. (5) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 100. (6) Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60.