Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 2 a článek 141 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na zprávu Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o rovnosti žen a mužů – 2007 ("zpráva Komise o rovnosti") (KOM(2007)0049),

-   s ohledem na rámcovou strategii Společenství pro rovnost žen a mužů (2001-2005) (KOM(2000)0335) a na výroční zprávy Komise pro rok 2000, 2001, 2002, 2004, 2005 a 2006 (KOM(2001)0179, KOM(2002)0258, KOM(2003)0098, KOM(2004)0115, KOM(2005)0044 a KOM(2006)0071),

-   s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který Evropská rada přijala v březnu 2006,

-   s ohledem na společné prohlášení, které dne 4. února 2005 přijali ministři členských států EU odpovědní za politiky zaměřené na rovné postavení žen a mužů,

-   s ohledem na Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010 (KOM(2006)0092),

-   s ohledem na Poradní výbor pro rovné příležitosti žen a mužů a jeho stanovisko k platovým nerovnostem mezi muži a ženami přijaté dne 22. března 2007,

-   s ohledem na stanovisko o rozdílu v příjmech založeném na pohlaví přijaté poradním výborem pro rovné příležitosti žen a mužů dne 22. března 2005,

-   s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie(1),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0290/2007),

A.   vzhledem k tomu, že Komise a členské státy se v nedávné době opětovně zavázaly k tomu, že se budou zabývat problematikou rovnosti pohlaví, zejména prostřednictvím výše uvedeného Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů a Evropského paktu pro rovnost žen a mužů,

B.   vzhledem k tomu, že za demografickými problémy, kterým Evropa čelí, zřetelně stojí hledisko rovnosti žen a mužů a politiky zaměřené na rovnost pohlaví jsou základním prostředkem k řešení těchto problémů,

C.   vzhledem k tomu, že otázka rovnosti pohlaví v praxi znamená, že je nutno hodnotit dopad politických, správních a sociálních opatření na životy a situaci jak žen, tak mužů, a znamená také vzít na sebe v případě potřeby odpovědnost za přehodnocení těchto opatření za účelem podpory rovnosti žen a mužů,

D.   vzhledem k tomu, že sladění pracovního, rodinného a soukromého života žen i mužů je zásadní pro podporu přístupu žen na pracovní trh, návratu na pracovní trh a setrvání na něm, vzhledem k tomu, že odpovědnost za děti je odpovědností sdílenou oběma rodiči bez ohledu na pohlaví,

E.   vzhledem k tomu, že segregace ve vzdělávání, lpění na stereotypech souvisejících s pohlavím při volbě studijních oborů a diskriminace dívek a mladých žen v oblasti vzdělávání zůstávají rozšířenými jevy, které mají negativní důsledky pro dosahování srovnatelné pozice žen v některých odvětvích pracovního trhu, zejména odvětvích souvisejících se špičkovou technologií, vědou, výzkumem a technikou,

F.   vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady v březnu 2006 Rada opětovně uznala, že politiky zaměřené na rovnost pohlaví představují zásadní nástroj hospodářského růstu,

G.   vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je považováno za klíčový požadavek lisabonské agendy, a vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je stále nedostatečné a často chybí v národních akčních plánech pro zaměstnanost a sociální začlenění,

H.   vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o rovnosti zdůrazňuje, že v zaměstnanosti žen bylo dosaženo pozitivních výsledků tím, že šest milionů z celkem osmi milionů pracovních míst vytvořených v EU od roku 2000 je obsazeno ženami, avšak současně upozorňuje na to, že existují značné rozdíly v míře zaměstnanosti různých věkových skupin a rovněž mezi různými povoláními s tím, že míra zaměstnanosti žen roste především v odvětvích, v nichž ženy již nyní převládají, vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že většina nových pracovních míst pro ženy je zaměstnáním na částečný úvazek a často se jedná o práci v nevyhovujících podmínkách či práci nejistou, za nízkou a jen pomalu rostoucí mzdu,

I.   vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o zaměstnanosti v Evropě v roce 2006 uvádí, že 32,3 % zaměstnaných žen v EU pracuje na částečný úvazek, zatímco u mužů je to pouze 7,4 %,

J.   vzhledem k tomu, že ve srovnání s předchozí zprávou se nepodařilo dosáhnout významnějšího pokroku v souvislosti s platovými nerovnostmi mezi ženami a muži (rozdíl v EU činí průměrně 15 %, přičemž v některých evropských zemích dosahuje až 30  %), což jasně dokazuje, že nebyl zaznamenán významný pokrok při provádění zásady stejného odměňování za práci stejné hodnoty, kterou před třiceti lety zavedla směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy(2), vzhledem k tomu, že rozdělení bohatství mezi muže a ženy v EU je rovněž nerovnoměrné,

K.   vzhledem k tomu, že průzkum Eurobarometru v roce 2003 ukázal, že mezi hlavní důvody, které otcům brání více se angažovat v domácnosti a v rodině, nepatří pouze finance, ale rovněž strach z toho, že utrpí jejich kariérní rozvoj,

L.   vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost je proporcionálně vyšší mezi ženami a že ženy pečující o děti do pěti let čelí nezaměstnanosti ve větší míře než bezdětné ženy,

M.   vzhledem k tomu, že přiměřený přístup k zařízením péče o děti, starší osoby a jiné závislé osoby je zásadní pro plnou a rovnou účast mužů a žen na trhu práce,

N.   vzhledem k tomu, že členské státy, které přijaly politiky zaměřené na sladění pracovního a soukromého života žen a mužů, zaznamenaly vyšší porodnost, vyšší procento žen na pracovním trhu a vyšší míru zaměstnanosti,

O.   vzhledem k tomu, že sociální partneři hrají důležitou úlohu při vymezování činností zaměřených na rovnost pohlaví na evropské, vnitrostátní, regionální a odvětvové úrovni a na úrovni jednotlivých společností a že pro úspěšné politiky zaměřené na sladění pracovního a soukromého života je zapotřebí partnerství mezi zaměstnavateli, odborovými organizacemi, zaměstnanci a veřejnými orgány,

P.   vzhledem k tomu, že osvědčené postupy poukazují na to, že opatření zaměřená na sladění pracovního a soukromého života na mikroekonomické úrovni přinášejí nižší fluktuaci pracovníků, nižší nepřítomnost v práci a vyšší pracovní nasazení a výkonnost a vedou k vyšší efektivitě a motivovanosti pracovníků,

Q.   vzhledem k tomu, že čl. 16 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(3) stanoví, že "členské státy a Komise zajistí podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti pohlaví během jednotlivých fází provádění pomoci z těchto fondů",

1.   vítá úsilí Komise o posílení činností zaměřených na podporu rovnosti žen a mužů;

2.   vítá skutečnost, že se Komise ve své zprávě o rovnosti zaměřila na otázky spojené se zaměstnaností, jako jsou platové nerovnosti mezi ženami a muži, sladění pracovního a soukromého života a směrnice o rovném zacházení, neboť ekonomická nezávislost žen je jednou z priorit Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů;

3.   vítá kulturu rovnosti žen a mužů v EU, včetně dokumentu Komise "Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů" a dokumentu Rady "Pakt pro rovnost žen a mužů", a vyzývá, aby tato rovnost byla v praxi uplatňována pomocí konkrétních opatření a přidělení finančních prostředků;

4.   zdůrazňuje, že je nutno vyvinout další úsilí a přijmout další opatření s cílem překonávat zastaralé modely rozhodování a chování, zvláště v administrativě, aby se zlepšilo zohledňování rovnosti pohlaví ve všech politikách;

5.   upozorňuje, že politika rovnosti žen a mužů na úrovni EU je chápána jako dvojí strategie, která jednak zajišťuje, aby rovné postavení mužů a žen bylo zohledňováno ve všech politických oblastech a při všech rozhodnutích, a která současně cílenými opatřeními směřuje k tomu, aby byla odstraněna diskriminace žen;

6.   vyzývá Komisi, aby kromě přístupu prosazujícího rovnost pohlaví navrhla sérii zvláštních opatření včetně informačních kampaní, výměny osvědčených postupů, dialogů s občany a zapojení partnerství veřejného a soukromého sektoru;

7.   oceňuje potenciál, který má politika sociální soudržnosti pro podporu rovného postavení žen a mužů;

8.   trvá na tom, že je třeba zajistit jasné a trvalé propojení mezi výročními zprávami o rovnosti a prioritami vymezenými v Plánu s cílem uplatňovat účinný cyklus plánování, monitorování a hodnocení politik zaměřených na rovnost pohlaví; nabádá Komisi, aby o tento cyklus usilovala;

9.   připomíná svůj požadavek uvedený v usnesení o rovnosti žen a mužů v Evropské unii ze dne 2. února 2006(4), aby Komise ověřovala, jak členské státy dodržují acquis Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů ve všech politikách, zejména v oblasti zaměstnanosti, ale také v politikách týkajících se přístupu ke zboží a službám a v jejich poskytování; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala studii o tom, jak členské státy provádějí právní předpisy Společenství v oblasti rovnosti a aby učinila příslušná opatření v případě, že tyto předpisy nejsou převáděny nebo jsou porušovány;

10.   vyzývá členské státy, aby podporovaly Komisi při kontrole provádění vnitrostátních opatření s cílem hodnotit účinnost politik a dodržovat zásadu rovnosti, zejména v souvislosti se zákonnými nároky a důchodovými systémy a systémy sociálního zabezpečení;

11.   vyzývá členské státy, aby zavedly specifická opatření k boji proti nerovnostem mezi ženami a muži, k nimž dochází kvůli přerušení práce, zejména v souvislosti s mateřskou dovolenou nebo dovolenou za účelem péče o závislé osoby, a snížily negativní dopad přerušení práce na pracovní postup, plat a nároky na důchod, a aby se angažovaly v činnostech směřujících k vytvoření takových mezd a důchodů, jež se nebudou lišit podle pohlaví; vyzývá Komisi, aby nalezla vhodné prostředky k boji proti segregaci mužů a žen na trhu práce a usnadnila ženám vstup do netradičních odvětví;

12.   vyzývá Komisi, aby provedla analýzu zaměřenou na problematiku pohlaví a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, pokud jde o dopad důchodových reforem na život žen v EU, v zájmu uplatnění individualizace nároků na důchod a systémů sociálního zabezpečení a daňových systémů;

13.   vítá postup konzultací se sociálními partnery, který Komise zahájila, aby zlepšila jak legislativní, tak nelegislativní rámce zaměřené na sladění pracovního, rodinného a soukromého života; nabádá Komisi, aby urychleně zahájila druhou etapu konzultací;

14.   vyzývá Komisi, aby shromažďovala a šířila osvědčené postupy v souvislosti s politikami zaměřenými na pracovní prostředí, které umožňují dosáhnout efektivní rovnováhy mezi prací a soukromým životem, a v souvislosti s opatřeními posilujícími větší zapojení mužů do rodinného života; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby přijali opatření nezbytná zčásti k prevenci sexuálního a psychického obtěžování na pracovišti a zčásti k řešení již vzniklých případů takového obtěžování; naléhá, aby byly ženy podporovány v pracovní kariéře; naléhá na Komisi a členské státy, aby přijaly zásadní opatření na zmenšení rozdílů v příjmech mužů a žen a na podporu rodičovské dovolené pro muže i otcovské dovolené;

15.   upozorňuje na to, že sladění pracovního, soukromého a rodinného života je důležitou otázkou a představuje jeden z klíčových faktorů pro zvyšování zaměstnanosti a snižování problémů spojených se stárnutím populace; poukazuje na to, že veškeré politiky v této oblasti musí být založeny na zásadě svobodné osobní volby a uzpůsobeny různým životním obdobím;

16.   lituje skutečnosti, že Komise při navrhování Zelené knihy o modernizaci pracovního práva opomněla konzultovat sociální partnery (KOM(2006)0708));

17.   poznamenává, že globalizace je pozitivní silou, která umožňuje ženám po celém světě uplatnit svůj potenciál, zejména díky lepšímu přístupu ke vzdělání a zdravotní péči; konstatuje ovšem, že liberalizace obchodu vytvořila protichůdné a přitom současně probíhající trendy – na jednu stranu v řadě oblastí účinně podporuje formalizaci pracovních vztahů, na straně druhé působí na rozšiřování neformálního hospodářství tím, že dává vzniknout novým druhům práce a příjmů žen, zejména v podobě práce z domova, subdodávek a mikropodniků;

18.   konstatuje, že jedním z dopadů rostoucí globalizace je feminizace chudoby a že by měl být proveden důkladný výzkum, který by zjistil celkový dopad globalizace na schopnost žen vydělat si na živobytí;

19.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny budoucí obchodní dohody, například dohody v rámci WTO, budou prozkoumány také z hlediska problematiky rovnosti pohlaví;

20.   vyzývá Komisi, aby se konkrétně zaměřila na překážky bránící ženám v přístupu ke špičkovým místům s cílem zhodnotit strukturální hledisko tohoto jevu; vítá proto opatření, jež mají ženám pomoci k přístupu na trh práce za stejných podmínek, jaké mají muži, a podpořit jejich podnikání, a trvá na tom, že je potřeba, aby byly odstraněny stávající předsudky a diskriminace na základě pohlaví v souvislosti s konkurenceschopností a pracovním uplatněním žen, zejména ve vysokých pozicích;

21.   zdůrazňuje, že je potřeba řešit hlavní demokratický deficit, kterým je nízké zastoupení žen v politickém rozhodovacím procesu, a vyzývá členské státy, aby se zabývaly situacemi, které brání účasti žen v politice a ve vrcholném vedení na všech úrovních veřejné správy, a aby přijaly opatření k řešení těchto situací;

22.   vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována situaci příslušnic etnických menšin a žen z řad přistěhovalců, neboť jsou znevýhodněny dvojí diskriminací jak vně, tak i uvnitř svých vlastních komunit; doporučuje, aby byly přijaty národní integrované akční plány s cílem účinně řešit mnohonásobnou diskriminaci, zejména pokud se v daném členském státě zabývá problematikou diskriminace více orgánů;

23.   zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby přistěhovalci vstupující na území EU byli obeznámeni s hodnotami, platnými zákony a společenskými zvyklostmi ohledně rovnosti mužů a žen přijímajících zemí, aby se zabránilo případům diskriminace, které jsou důsledkem chybějícího kulturního povědomí;

24.   vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily výměnu osvědčených postupů v souvislosti s nediskriminací na pracovním trhu, a podpořily tak dynamičnost rovnosti a efektivity s ohledem na vnitrostátní specifičnosti;

25.   vyzývá členské státy, aby vytvořily konkrétní cíle a záměry týkající se rovnosti pohlaví v rámci Evropské strategie sociálního začleňování s cílem bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení, včetně souboru politických činností pro podporu netradičních rodin a rodin s jedním rodičem, a konkrétní politické činnosti pro podporu těch skupin žen, které jsou výrazně ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, jako například žen z řad přistěhovalců nebo uprchlíků, příslušnic etnických menšin, starších žen a zdravotně postižených žen;

26.   naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy při shromažďování vhodných údajů a prosazování opatření, jež mohou zabránit obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a nucené práce;

27.   vyzývá Komisi, aby soustředila svou pozornost na nástroje a mechanismy pro prevenci vykořisťování migrujících pracovníků, včetně uznání a prosazování základních lidských práv nelegálních přistěhovalců namísto řešení formou trestu;

28.   naléhavě žádá členské státy, aby rovnoměrně rozložily náklady na příspěvky na mateřskou a rodičovskou dovolenou a zajistily tak, aby ženy již nepředstavovaly nákladnější pracovní sílu než muži;

29.   vyzývá členské státy, aby společně se sociálními partnery bojovaly proti diskriminaci těhotných žen na trhu práce a aby přijaly všechny kroky nezbytné k zajištění vysoké úrovně ochrany matek; vyzývá Komisi, aby v této oblasti provedla podrobnější posouzení souladu s právními předpisy Společenství a určila, zda je zapotřebí tyto právní předpisy revidovat;

30.   se znepokojením bere na vědomí, že navzdory veškerému pokroku hrozí ženám, zejména starším ženám a matkám samoživitelkám, vyloučení a chudoba;

31.   vyzývá členské státy a sociální partnery, aby prosazovali cíl, jenž umožní, aby všem ženám hledajícím práci na plný úvazek byla taková práce nabízena spíše než práce na částečný úvazek, která je často v nevyhovujících podmínkách a nejistá;

32.   vítá snahy Komise vytvořit nové podněty vedoucí ke splnění cílů odsouhlasených na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002, k odstranění překážek bránících rovné účasti žen a mužů na trhu práce a k tomu, aby do roku 2010 mohlo 90 % dětí ve věku od tří let až po zahájení povinné školní docházky a alespoň 33 % dětí ve věku do tří let využívat zařízení pro péči o děti, konkrétně pomocí strukturálních fondů; nabádá Komisi, aby, jak bylo stanoveno, předložila v roce 2008 sdělení o tom, jaké další kroky mají být na všech úrovních učiněny v zájmu dosažení těchto cílů; domnívá se, že cílem by mělo být poskytnout všem dětem právo na kvalitní péči, která bude obsahovat vzdělávací prvek;

33.   domnívá se, že členské státy nesou odpovědnost za zajištění toho, aby každý, kdo vyžaduje geriatrickou péči nebo péči z důvodu nemoci či zdravotního postižení, měl přístup ke kvalitní péči a léčbě;

34.   trvá na tom, že je potřeba, aby se politiky zaměřily na boj proti stereotypům spojeným s pohlavím ve vzdělávání, a to již od raného věku, a vyloučily je ze školních osnov a učebnic, zajistily školení učitelů a studentů vedoucí ke zvýšení povědomí a podněcovaly chlapce a dívky k tomu, aby se vzdělávali novými netradičními způsoby;

35.   vyzývá Komisi, aby s ohledem na společenskou odpovědnost médií s nimi zahájila dialog a podpořila je v tom, aby prosazovala rovnost pohlaví a upustila od stereotypního zobrazování žen a mužů;

36.   doporučuje stanovit celoevropská opatření s cílem dosáhnout nulové tolerance veřejnosti vůči sexistickým urážkám a vytváření degradujícího obrazu žen ve sdělovacích prostředcích a obchodních sděleních;

37.   doporučuje, aby se v rámci vzdělávání více zohlednily rozdílné individuální potřeby dívek a chlapců, co se týče jejich vývoje, a aby se tak zabránilo vytváření stereotypů;

38.   domnívá se, že trh práce ve většině zemí EU dostatečně neodráží v průměru vyšší dosažené vzdělání a lepší studijní výsledky žen;

39.   doporučuje usilovat o to, aby v rámci školního vzdělávání byly podporovány vědomosti a vhodná kritéria, jež umožní nabýt svobodu, osobní nezávislost a rovnost tak, aby bylo docíleno sociálního začlenění; dále je přesvědčen, že je zejména u žen třeba podporovat tzv. klíčové dovednosti, jako je smysl pro podnikání a vědecký a technický přístup;

40.   zdůrazňuje, že po dobu rodičovské dovolené jsou nezbytná opatření pro další vzdělávání, která umožní zvládnout nové pracovní požadavky;

41.   poznamenává, že je důležité mít přiměřené srovnatelné statistiky, a v souvislosti s tím lituje, že některé kategorie osob se v evropských statistikách nevyskytují, jako například partneři pracující v zemědělských podnicích; pokud se jedná o ženy, jsou většinou označovány jako "ženy v domácnosti"; vyzývá EUROSTAT, aby do svých statistik takovou kategorii osob začlenil a přispěl ke zviditelnění práce žen;

42.   zdůrazňuje, že v zemědělství ženy často odvádějí značnou část práce coby rodinné pracovní síly; domnívá se, že tento druh práce je možné odpovídajícím způsobem zohlednit v politice rozvoje venkova;

43.   upozorňuje na velký počet partnerů pracujících v rodinných podnicích (především žen), jejichž právní postavení je v mnoha členských státech nedostatečné, což může vést ke vzniku specifických finančních a právních problémů ohledně mateřské dovolené a pracovní neschopnosti, akumulace nároků na důchod a přístupu k sociálnímu zabezpečení i v případě rozvodu;

44.   zdůrazňuje, že je třeba zlepšit právní postavení žen, které pracují v zemědělství, jak v oblasti sociálního zabezpečení, ke kterému by všechny ženy měly mít zajištěný přímý přístup, tak i v souvislosti s úlohou žen v samotných zemědělských podnicích, se zvláštním důrazem na spoluvlastnictví rodinných podniků, dostupnost úvěrů a zajištění práv žen v oblasti dědického práva;

45.   poukazuje v této souvislosti na své usnesení ze dne 21. února 1997 o situaci manželů a manželek, kteří pomáhají osobám samostatně výdělečně činným(5), v němž žádal zlepšení situace spolupracujících manželských partnerů v zemědělství prostřednictvím zpřísnění směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství(6); k tomuto zlepšení má dojít vytvořením právního statusu pro manžele a manželky, kteří pomáhají osobám samostatně výdělečně činným, jež předpokládá mimo jiné povinnost registrace, aby tito partneři přestali být neregistrovanými pracovníky a byli začleněni do systému sociálního zabezpečení a při onemocnění, invaliditě, nehodách a v důchodu měli nárok na dávky sociálního zabezpečení;

46.   upozorňuje na vysokou míru chudoby a izolaci žen v některých venkovských oblastech, trvá na nutnosti účinných opatření, která ženám zajistí rovnost příležitostí, což musí být hlavním cílem všech nástrojů společné zemědělské politiky a dalších příslušných politik Společenství;

47.   za zásadní považuje zlepšení kvality života žen, které žijí ve venkovských oblastech, a to zlepšením jejich přístupu ke vzdělání, odborné přípravě, celoživotnímu vzdělávání, novým komunikačním infrastrukturám, dostupnosti účinných a přiměřených služeb místních zdravotnických zařízení, infrastruktur, dětských předškolních a školních zařízení a služeb pro rodinu a domácnost, zejména jeslí, školek a škol, kulturních středisek a místních nákupních středisek;

48.   zdůrazňuje, že Evropský sociální fond by měl podporovat zvláštní opatření pro zlepšení přístupu žen na pracovní trh a účast na něm a pro prosazování rovnosti pohlaví; domnívá se, že by regionální fondy měly mít položku pro rovnost pohlaví, kterou by měla být financována opatření na podporu rovnosti žen a mužů a studie posuzující dopad politik týkajících se situace žen;

49.   připomíná, že do regionálních rozvojových strategií je potřeba začlenit nové přístupy a inovační nástroje, a zdůrazňuje, že je třeba poskytovat školení o nástrojích a metodice prosazování rovnosti pohlaví pro činitele na regionální a místní úrovni; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela pokyny pro veřejnou správu týkající se otázky rovnosti žen a mužů v rámci strukturálních fondů;

50.   žádá Komisi, aby za pomoci Evropského institutu pro rovnost žen a mužů do budoucích výročních zpráv o rovnosti žen a mužů zahrnula fakta a statistiku od přistupujících a kandidátských zemí;

51.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1. (2) Úř. věst. L 45, 19.2.1975, s. 19. (3) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25. (4) Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s 73. (5) Úř. věst. C 85 17.3.1997, s. 186. (6) Úř. věst. L 359 19. 12. 1986, s. 56.