Evropský parlament,

-   s ohledem na své doporučení ze dne 13. března 1997(1), v němž podpořil zprávu vyšetřovacího výboru pro tranzitní režim Společenství a 38 doporučení, jež zpráva obsahovala,

-   s ohledem na dohodu o boji proti pašování a padělání uzavřenou mezi Komisí, deseti členskými státy a společností Philip Morris International dne 9. července 2004,

-   s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2006 k tranzitnímu režimu Společenství, spolu s odpověďmi Komise(2),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0337/2007),

A.   vzhledem k tomu, že tranzitní systém Společenství usnadňuje pohyb zboží Společenství, jakož i zboží, které není zbožím Společenství a je dovezeno ze třetích zemí nebo do nich vyvezeno, a to po celém území EU tím, že dočasně ruší cla a další daně, než se zboží dostane do místa určení,

B.   vzhledem k tomu, že poté, co se seznámil s výsledky výše uvedeného vyšetřovacího výboru, Evropský parlament za podpory Rady a Evropského účetního dvora doporučil, aby byly tranzitní operace informatizovány a předešlo se tak podvodům, aby byl revidován právní rámec a aby Komise a členské státy zlepšily fyzické kontroly na základě společné analýzy rizik,

C.   vzhledem k tomu, že výše uvedenému vyšetřovacímu výboru, který byl prvním vyšetřovacím výborem Evropského parlamentu, se otázku tranzitu podařilo přenést z okraje správního zájmu do politické arény, že u zúčastněných stran výbor vyvolal mohutnou reakci, a tak dokázal, že vyšetřovací výbory mohou být v politickém procesu zásadním přínosem a občanům EU mohou být prospěšné,

1.   vítá zvláštní výše uvedenou zprávu Evropského účetního dvora č. 11/2006; konstatuje, že Evropský účetní dvůr provedl audity v 11 členských státech, v nichž dochází k 80 % tranzitních operací; připomíná, že v případě lehkých produktů, např. cigaret, na něž se vztahují vysoké daně, mohou podvodníci velmi vydělat na malém počtu operací; žádá Evropský účetní dvůr, aby na svá zjištění navázal nejen v případě 11 navštívených členských států, ale rovněž u ostatních členských států;

Informatizace tranzitních postupů

2.   konstatuje, že přes významná zpoždění funguje Nový informatizovaný tranzitní systém (NITS) od ledna 2006 ve všech členských státech, přestože se jeho účinnost v jednotlivých členských státech liší; domnívá se, že se jedná o významnou změnu ve srovnání se zastaralým postupem založeným na listinných dokladech a že z technického hlediska Komise zavádění systému NITS v členských státech úspěšně zkoordinovala;

3.   konstatuje, že na rozdíl od starého postupu založeného na listinných dokladech znemožňuje systém NITS podvodné proclení tranzitních operací prostřednictvím zfalšovaných dokumentů nebo padělaných razítek; připomíná, že systém NITS byl měl také pomoci odhalit v reálném čase případy, kdy je zboží odstraňováno z celního dohledu předtím, než dosáhne místa určení, a zahájit neprodleně šetření; bere na vědomí závěry Evropského účetního dvora a lituje, že žádný z 11 navštívených členských států nedodržel lhůty pro zahájení šetření; vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost skutečnosti, že systém NITS nemůže zabránit nepravdivým celním prohlášením a podnikla přiměřené kroky k tomu, aby vhodným způsobem problém těchto nesprávných celních prohlášení vyřešila;

Vážné nedostatky v uplatňování nových tranzitních pravidel členskými státy

4.   je znepokojen mnoha nedostatky, které Evropský účetní dvůr zjistil v oblasti uplatňování revidovaného právního rámce členskými státy, a to zejména při ověřování zjednodušených postupů, šetření a vymáhání; konstatuje, že Evropský účetní dvůr předložil podrobný seznam nedostatků a dotčených členských států (viz příloha 1 k výše uvedené zvláštní zprávě Účetního dvora č. 11/2006);

5.   připomíná, že členské státy jsou v rámci regulace vlastních zdrojů(3) povinny zanášet stanovená cla do účtů "A" a poskytnout je Komisi během druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byla cla stanovena, po odečtení nákladů spojených s jejich vybíráním; připomíná, že je výjimečně možné, aby členské státy zanesly cla, jež zůstávají neuhrazena či nezajištěna, nebo ta, proti nimž byla vznesena námitka, do účtů "B"; je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že v Německu, Španělsku, Francii, Belgii a Maďarsku byla cla z nevyřízených tranzitů zanášena do účtů "B", přestože byla zajištěna jistotami; konstatuje, že v některých členských státech je správní postup v souvislosti s účty "B" sporný;

6.   vyzývá Komisi, aby proti členským státům zahájila řízení pro porušení předpisů, kdykoli chyby v souvislosti s účty "B" nebudou ojedinělé, nýbrž systematické a strukturální; vyjadřuje spokojenost s tím, že během posledních dvou let Evropský soudní dvůr v návaznosti na řízení pro porušení předpisů vedená Komisí proti několika členským státům vynesl několik důležitých rozhodnutí, která potvrdila způsob, jak předpisy vykládá Komise; je toho názoru, že řádné fungování systému účtů "A" a "B" by mělo být po roce 2009 přehodnoceno;

7.   bere na vědomí, že se Sněmovna lordů(4) domnívá, že Spojené království přichází následkem "kolotočových podvodů" o přibližně 4 % teoretických příjmů z DPH; bere na vědomí zjištění Sněmovny lordů, že přestože se zdá být lukrativnější páchat podvody s DPH v rámci obchodu uvnitř Společenství, může k nim docházet i v rámci obchodu se třetími zeměmi; je hluboce znepokojen vysvětlením Sněmovny lordů, že v takových případech je zneužívání tranzitního režimu Společenství součástí typického "kolotočového podvodu";

8.   je hluboce znepokojen skutečností, že Sněmovna lordů získala důkazy o tom, že každý týden jsou v rámci "kolotočových podvodů" najímána nákladní letadla, aby vyvážela elektronické zboží z EU; konstatuje, že Sněmovna lordů došla s ohledem na výše uvedenou zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 11/2006 k následujícímu závěru: "K tomuto typu podvodů může docházet kvůli špatnému řízení tranzitního režimu Společenství a dohledu nad ním ze strany členských států";

9.   je vděčný, že se Sněmovna lordů zabývala zranitelností tranzitního režimu Společenství, přestože se Evropský účetní dvůr nezaměřil konkrétně na Spojené království; vítá doporučení Sněmovny lordů "aby vláda spolupracovala s ostatními členskými státy pro zajištění toho, že změny tranzitního režimu Společenství navrhované Evropským účetním dvorem budou seřazeny podle priorit tak, aby bylo možné napadnout dodavatelský řetězec v případě podvodu tohoto typu (...)"; vyzývá ostatní členské státy, aby spolupracovaly s vládou Spojeného království, aby se tak konečně podařilo zajistit tranzitní systém Společenství proti podvodům; vyzývá Komisi, aby tuto spolupráci koordinovala;

10.   je přesvědčen, že by se měly hledat nové metody, které by vedly k lepší koordinaci boje proti daňovým únikům na úrovni EU; vítá v tomto ohledu iniciativy Komise, zejména sdělení ze dne 31. května 2006 o nezbytnosti rozvíjet koordinovanou strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům (KOM(2006)0254); konstatuje, že Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) dne 5. června 2007 na základě návrhů Komise požádala Komisi nejen o to, aby předložila legislativní návrhy konvenčních opatření proti podvodům, ale aby rovněž dále prozkoumala možnosti dalekosáhlejších opatření proti podvodům, jakým je např. zdanění v členských státech odeslání nebo zavedení volitelného systému přenesení daňové povinnosti; konstatuje, že v rámci systému přenesení daňové povinnosti přechází povinnost platit daň z dodavatelské společnosti na společnost přijímací;

11.   vyjadřuje uspokojení se skutečností, že Rada ve složení ECOFIN dne 5. června 2007 vyzvala Komisi, aby zanalyzovala dopad volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti a aby svá zjištění předložila Radě do konce roku 2007; konstatuje zejména, že Rada požádala Komisi, aby prověřila možnost spuštění pilotního projektu v Rakousku; vyzývá Komisi, aby svá zjištění předložila rovněž Parlamentu;

12.   konstatuje, že počínaje červnem 2007 byla Spojenému království udělena výjimka z předpisů týkajících se DPH umožňující uplatňování "přenesení daňové povinnosti" v případě DPH z mobilních telefonů a počítačových čipů; vyzývá Komisi, aby své hodnocení účinnosti tohoto opatření, které je naplánováno na rok 2009, předložila rovněž Parlamentu;

13.   zdůrazňuje, že výjimky, které se odchylují od všeobecných předpisů Společenství týkajících se výběru daně z přidané hodnoty, jsou vždy spojeny s rizikem, že se jimi podvodné aktivity nezastaví, ale že se pouze přemístí do jiných hospodářských sektorů nebo zemí;

14.   zdůrazňuje, že stanovení společné strategie pro boj s daňovými podvody na úrovni Společenství musí zůstat prvořadým cílem;

15.   žádá již nyní Evropský účetní dvůr o stanovisko k legislativním návrhům Komise, které Rada očekává koncem roku 2007;

16.   je šokován zjištěním Evropského účetního dvora, že Komise neuskutečnila žádnou kontrolu vlastních zdrojů zaměřenou na tranzit v letech 2001 až 2005, ale až v roce 2006; žádá Komisi, aby Parlament informovala, jakým způsobem bude nedostatek kontrol v budoucnu napraven;

Náklady na systém NITS a jeho přínosy v oblasti boje proti podvodům

17.   konstatuje, že výše uvedený vyšetřovací výbor považoval investici do systému NITS za relativně nízkou; uvádí, že se opíral o odhad Komise, že systém NITS významně omezí podvody a jeho přínos se bude pohybovat mezi pěti až deseti miliardami EU za pětileté období; konstatuje, že externí studie zadaná Komisí v roce 2006 odhadla celkové náklady na systém NITS na 359 milionů EUR; vyjadřuje politování nad tím, že bylo k dispozici jen velmi omezené množství údajů a nebyly k dispozici vůbec žádné údaje o částkách, jež byly získány díky odhaleným podvodům;

18.   dále upozorňuje na následující zjištění Evropského účetního dvora(5): "Ke zhodnocení efektivity reformy tranzitního režimu ve smyslu úbytku podvodů souvisejících s tranzitním režimem by bylo vhodné mít k dispozici spolehlivé a úplné údaje o podvodech na úrovni EU. Audit však ukázal, že spolehlivost a úplnost hlavních dostupných zdrojů údajů o podvodech a nesrovnalostech spojených s tranzitními operacemi nemohou být na úrovni EU zajištěny", není ochoten považovat poměr nákladů a přínosů systému NITS za kladný, dokud Komise nepředloží údaje o tom, do jaké míry systém NITS snižuje výskyt podvodů a předchází ztrátám vlastních zdrojů;

Racionalizovat konkurenční systémy výměny informací a fyzické kontroly

19.   bere na vědomí požadavek Evropského účetního dvora, aby byl Komisi umožněn plný přístup k dostupným nebo plánovaným informačním systémům pro všechny druhy zboží – nejen pro citlivé zboží – za účelem provádění provozních a strategických analýz a řízení rizik při současném zajištění příslušné ochrany osobních údajů(6); bere na vědomí, že Evropský účetní dvůr uvádí příklady systému NITS, ECS (systém kontroly vývozu), AIS (automatizovaný systém vývozu) a EMCS (systém pohybu a kontroly produktů podléhajících spotřebním daním);

20.   vyzývá všechny útvary Komise odpovědné za systém výměny informací o nesrovnalostech a podvodech, zejména generální ředitelství pro daně a celní unii (TAXUD), generální ředitelství pro rozpočet (BUDG) a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby tyto databáze sjednotily, a poskytly tak Společenství spolehlivé a úplné statistiky o tom, do jaké míry jejich činnost vlastně přispívá k omezení nesrovnalostí a podvodů, aby stanovily společný postup pro analýzu rizik na úrovni Společenství a jednotlivých členských států a aby odpovídajícím způsobem koordinovaly fyzické kontroly; žádá Komisi, aby do konce roku 2008 informovala Parlament a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o svých závěrech;

21.   vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli výše uvedený vyšetřovací výbor už v roce 1997 naléhavě žádal Komisi, aby stanovila společnou politiku řízení rizik, společný rámec pro řízení rizik v oblasti tranzitu a jiných celních postupů byl v právu Společenství poprvé zakotven až v nařízení (ES) č. 648/2005(7), jenž umožňuje dlouhá přechodná období, dokud členské státy nebudou nuceny zavést informatizované řízení rizik;

22.   konstatuje, že podle právních předpisů Společenství definice rizik tranzitního režimu a dalších celních postupů výslovně zahrnuje události ohrožující finanční zájmy Společenství a členských států; konstatuje, že podle výše uvedené zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 11/2006 se útvary Komise rizikem podvodů spojených s tranzitními operacemi dosud řádně nezabývaly;

23.   domnívá se, že je nezbytně nutné i nadále usnadňovat práci úřadu OLAF, a umožnit mu tak účinně chránit finanční zájmy Společenství; vyzývá proto rozpočtový orgán, aby zmrazil další financování systému NITS do doby, než bude mít OLAF v praxi plný přístup k údajům o tomto systému, díky nimž bude mít přehled o konsolidovaných zásilkách citlivého zboží v tranzitu a jež také umožní provedení strategické a operační analýzy o tomto zboží; připomíná, že tento přístup úřadu OLAF k údajům musí být rovněž zajištěn od okamžiku, kdy návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o bezpapírovém prostředí pro clo a obchod, navržený Komisí KOM(2005)0609, vejde v platnost;

24.   blahopřeje úřadu OLAF, jenž při akci "Diabolo" v únoru 2007 úspěšně koordinoval celní orgány 27 členských států. Tato akce vedla k zabavení 135 milionů padělaných cigaret a zabránila možné ztrátě finančních prostředků z rozpočtů Společenství a členských států ve výši 220 milionů EUR;

25.   konstatuje, že ve věci řízení rizik v členských státech dospívá výše uvedená zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 11/2006 k tomuto závěru: "systematické řízení rizik v oblasti tranzitu je v řadě členských států jen na elementární úrovni nebo vůbec neexistuje a jen málo z nich integrovalo profily rizik do NITS"(8); vyjadřuje uspokojení nad tím, že některé členské státy již na poznatky Evropského účetního dvora zareagovaly a momentálně začleňují nástroje na analýzu rizik do svých vnitrostátních aplikací NITS; vybízí Evropský účetní dvůr, aby na svá zjištění v oblasti řízení rizik navázal u jednotlivých členských států; vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování právních předpisů Společenství týkajících se řízení rizik v oblasti tranzitu a jiných celních postupů;

26.   konstatuje, že celní orgány některých členských států používají v porovnání s ostatními pokročilejší technologie, např. na skenování kontejnerů vstupujících do přístavů EU; obává se, že se podvodníci mohou zaměřit na přístavy využívající méně pokročilé technologie; žádá Komisi, aby rozvoj technologií sledovala a aby podporovala nejmodernější technologie v rámci celé EU;

Spolupráce se třetími zeměmi

27.   upozorňuje, že jakýkoli systém přeshraniční výměny informací funguje, pouze pokud jsou celní správy dobře vybaveny a celní úředníci náležitě kvalifikovaní; vítá proto prodloužení akčního programu Společenství pro oblast cel do roku 2013; vyzývá Radu, aby urychlila legislativní postup na prodloužení programu Fiscalis týkajícího se zlepšení fungování systémů zdanění na vnitřním trhu do roku 2013; upozorňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat účasti kandidátských, sousedních a dalších třetích zemí v programech, už kvůli řešení problematiky daňových rájů;

28.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že se zeměmi, které s EU hraničí, bude v celních otázkách prohloubena spolupráce; domnívá se, že situace na hranicích s Kaliningradskou oblastí se zlepšila, ale že zde stále ve značné míře dochází k nezákonnému dovozu cigaret a dalšího zboží;

Nový přístup k boji proti pašování a padělání cigaret: dohoda se společností Philip Morris a další

29.   považuje za znepokojující závěr(9) Komise, podle něhož patří tabákové výrobky stále ke zboží, které je nejvíce spjato s podvody a nesrovnalostmi, stejně jako tomu bylo v předchozích letech; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že se maloobchodní ceny v nedávno rozšířené EU budou pohybovat v užším cenovém pásmu, což pašování cigaret učiní méně lukrativním; vyzývá dále úřad OLAF, aby zveřejňoval nejenom množství zabaveného zboží, ale rovněž obchodní značky, jichž se to týká;

30.   je znepokojen zvýšeným množstvím padělaných cigaret na evropském trhu; považuje za problematickou nejen skutečnost, že dochází ke ztrátě zisku na daních a clech, ale také to, že výroba a prodej těchto výrobků představuje rostoucí zdroj příjmů pro zločinecké organizace; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o tom, jaké podniká kroky, jež by konkrétně tento typ zločinu pomohly řešit;

Dohoda se společností Philip Morris

31.   připomíná, že dohoda se společností Philip Morris o ukončení všech sporů mezi smluvními stranami, podle níž se Philip Morris zavázal k platbě ve výši 1,25 miliardy USD během období dvanáctiletého období a jejímž cílem je boj proti podvodům a nezákonnému obchodování s cigaretami, byla nejvýznamnějším krokem vpřed; bere na vědomí, že Philip Morris bude podle této dohody posilovat sledovatelnost a monitorování svých výrobků a bude tak napomáhat orgánům činným v trestním řízení v boji proti nezákonnému obchodování; bere na vědomí, že Philip Morris musí podle této dohody vyplatit v případě zabavení cigaret, jež nesou obchodní značku Philip Morris, kompenzaci za celní ztráty; vyzývá vládu Spojeného království, aby se k dohodě připojila, protože Spojené království je jediným členským státem, který ji doposud nepodepsal; s ohledem na činnost Sněmovny lordů zaměřenou proti podvodům v EU vyzývá Sněmovnu lordů, aby tuto žádost podpořila;

32.   vyjadřuje hluboké zklamání nad způsobem, jímž Komise organizovala rozdělení plateb vyplývajících z dohody se společností Philip Morris mezi deset členských států a Společenství, kdy Společenství obdrželo pouhých 9,7 % a zbytek byl předán přímo ministrům financí členských států, aniž by byl při tom vázán účelem použití; domnívá se, že tento způsob rozdělení neodpovídá duchu a účelu dohody, která byla sjednána s tím, že oněch 1,25 miliardy USD má být použito na boj proti podvodům;

33.   bere v úvahu a usuzuje, že neuvážené rozdělení plateb, které na základě dohody uhradila společnost Philip Morris, je pro další výrobce hlavním faktorem odrazujícím od uzavírání podobných dohod nebo vyrovnání, a vyzývá Komisi a členské státy, aby před tím, než se podepíší další dohody, si všechny strany vyjasnily, že budoucí platby budou použity na boj proti podvodům;

Jednání o dalších dohodách

34.   vyjadřuje politování nad tím, že žádný jiný výrobce cigaret doposud podobnou dohodu neuzavřel; vyzývá Komisi, aby pokračovala v jednání se všemi významnými subjekty na trhu za účelem uzavření dohod, přičemž dohoda se společností Philip Morris bude, s výjimkou hlavní platby, představovat minimální uplatňovaný standard; podporuje nedávné výzvy, v nichž Komise žádá společnosti Japan Tobacco a Reynolds American, aby podepsaly podobné dohody výměnou za zastavení soudních řízení, která proti nim EU vede;

35.   je nicméně toho názoru, že Komise by měla využít všech svých zákonných pravomocí na hledání dostatečných náhrad za ztráty, které EU a členským státům způsobily společnosti, jež svou činností přímo nebo nepřímo umožňují nezákonné obchodování s cigaretami či jinými tabákovými výrobky, ať už v minulosti nebo v budoucnu;

36.   vyzývá Komisi, a zejména úřad OLAF, aby pravidelně a důvěrně informovaly příslušný výbor Evropského parlamentu o pokroku, kterého bylo dosaženo v úsilí o uzavření dohod s výrobci tabákových výrobků, jakož i o případných soudních řízeních proti těmto společnostem;

37.   je toho názoru, že dohoda se společností Philip Morris by měla sloužit jako vzor pro dohody se společnostmi, které vyrábějí další vysoce rizikové výrobky jako alkohol, textil, produkty z minerálních olejů, nebo i další zemědělské produkty, a které s nimi obchodují; vyzývá proto Komisi, aby sdělila Parlamentu, jaké podnikne kroky k tomu, aby byly vypracovány a sjednány standardní dohody v dalších odvětvích;

38.   je toho názoru, že tento typ dohod by měl být uzavřen také s výrobci surového tabáku a obchodníky s ním, zejména co se týče sledovatelnosti a monitorování; domnívá se, že tyto dohody by měly napomoci zvýšit transparentnost a zavést spravedlivé rozložení finančních rizik mezi všechny osoby a společnosti mající finanční zájem na obchodu s cigaretami;

39.   konstatuje, že vysoké riziko tranzitních podvodů v případě citlivého zboží, jako jsou cigarety nebo alkohol, vyvolalo změnu na dopravním a logistickém trhu; poznamenává, že v nynější době mnohé dopravní společnosti s těmito výrobky odmítají nakládat; poznamenává, že jiné dopravní společnosti se na toto zboží specializovaly, přičemž se proti podvodům speciálně chrání např. tím, že od svých klientů požadují, aby nesli finanční riziko spojené s tranzitem tohoto zboží;

40.   vyzývá logistické společnosti a výrobce, vývozce a dovozce citlivého zboží, bez ohledu na probíhající jednání o dohodách podobných té se společností Philip Morris, aby ve spolupráci s Komisí a vnitrostátními celními orgány posílily svá opatření proti podvodům;

Další opatření

41.   naléhavě žádá Komisi, aby i přes zpoždění legislativního procesu zajistila úplné plnění programu Hercule II; bere na vědomí, že finanční rámec na období 2007 až 2013 je celkem 98 500 000 EUR a že Komise chce 44 000 000 EUR vynaložit na nové priority boje pro nezákonnému obchodování s cigaretami;

42.   rozhodně podporuje činnosti Komise zaměřené na zakotvení zásad dohody se společností Philip Morris do protokolu o nezákonném obchodování Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku z roku 2005;

43.   navrhuje, aby Komise zřídila laboratoř, která by umožnila pracovníkům pověřeným prosazováním práva kontrolovat, zda jsou cigarety pravé, a výsledky těchto kontrol shromažďovat v databázi údajů o původu tabákových a jiných složek používaných v těchto cigaretách; domnívá se, že výrobci cigaret by měli být vyzváni k finanční podpoře tohoto projektu;

44.   žádá Komisi, aby iniciovala vypracování studie a případně spuštění pilotního projektu s cílem nalézt nejlepší možné technické řešení pro identifikaci originálních cigaret, které bude pro zákazníky zárukou, že cigarety, které kupují, jsou pravé, a zároveň zajistí nejvyšší možnou míru kontroly podvodů, je toho názoru, že pokud je takové technické řešení možné, Komise by měla ve spolupráci s tabákovým průmyslem a členskými státy navrhnout příslušnou úpravu evropských norem a standardů v této oblasti;

45.   naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu boje proti padělání cigaret navrhla právní předpisy za účelem zavedení systému udělování licencí na nákup strojů a dalšího zařízení potřebného k výrobě cigaret a zákazu obchodování s již použitými stroji;

46.   vyzývá Komisi, aby pro všechny zúčastněné strany včetně průmyslu a občanské společnosti zřídila platformu, jejímž účelem by bylo hledání a koordinace účinnějších metod boje s nezákonným obchodováním s tabákovými výrobky včetně padělaných cigaret;

47.   závěrem vyzývá Komisi, aby za prvé vyřešila nedostatečnou kontrolu tranzitu; za druhé sjednotila databáze, zajistila spolehlivost údajů o podvodech a nesrovnalostech a nalezla společný přístup k analýze rizik a fyzickým kontrolám; a za třetí, aby pokračovala v propagaci úspěchů dohody se společností Philip Morris na evropské a mezinárodní úrovni;

48.   dále vyzývá členské státy, aby za prvé harmonizovaly své informační aplikace prostřednictvím NITS, jak to navrhuje Komise ve svém legislativním návrhu bezpapírového prostředí pro clo a obchod (tzv. rozhodnutí o elektronickém celnictví); za druhé, aby v některých členských státech skončila pochybná praxe, pokud jde o účty "B"; a za třetí aby jako naléhavou záležitost vyřešily nedostatky, které uvedl Evropský účetní dvůr, zejména pokud jde o kontroly zjednodušených postupů, šetření a vymáhání pohledávek;

49.   vyzývá Komisi, aby příslušným výborům Parlamentu předložila souhrnnou zprávu o krocích, které do konce roku 2008 učinila ona sama a členské státy na základě tohoto usnesení;

50.   pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 115, 14.4.1997, s. 157. (2) Úř. věst. C 44, 27.2.2007, s. 1. (3) Nařízení Rady (ES, Euratom) č 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1). (4) Sněmovna lordů, výbor Evropské unie, 20. zpráva ze zasedání 2006–2007 "Zastavit kolotoč: podvody v EU na bázi chybějícího subjektu", zveřejněná dne 25. května 2007. (5) Úř. věst. C 44, 27.2.2007, s. 1, odst. 56. (6) Úř. věst. C 101, 4.5.2007, s. 4, odst. 9. (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 13). (8) Úř. věst. C 44, 27.2.2007, s. 1, viz odst. 74. (9) Viz příloha výroční zprávy za rok 2006 o ochraně finančních zájmů Společenství, jež byla zveřejněna v 6.7.2007 (KOM(2007)0390 - SEK(2007)0938).