Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem "Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě" (KOM(2006)0819),

-   s ohledem na zprávu Komise o uplatňování směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 (KOM(2006)0821),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0349/2007),

A.   vzhledem k tomu, že globalizace a rychlý ekonomický rozvoj povedou ke zvýšení poptávky po letecké dopravě v Evropské unii (doprava bez letištních omezení), které dosáhne v průměru alespoň 4,3 % a pravděpodobně až 5,2 % ročně,

B.   vzhledem k tomu, že tento trend do roku 2025 přinese až dvouapůlnásobné zvýšení poptávky po letecké dopravě oproti roku 2003,

C.   vzhledem k tomu, že ani při zohlednění všech nových investic nebude v roce 2025 více než 60 letišť schopno zvládat obvyklou poptávku v dopravní špičce bez zpoždění nebo neuspokojené poptávky (3,7 milionu letů ročně by se neuspokojilo),

D.   vzhledem k tomu, že se současná letiště nemohou rozšiřovat podle potřeby, jedním ze způsobů, jak v roce 2025 zvládat předpokládané velké množství letů, pro něž nebude existovat kapacita, by mohla být výstavba posilových letišť v blízkosti jejich přetížených protějšků,

E.   vzhledem k tomu, že nedostatečná kapacita na letištích a zvýšení poptávky po letech pravděpodobně povedou k vytvoření poptávky po nových velkých letištích (podle studie organizace Eurocontrol až 10 letišť) a středně velkých letištích (podle Eurocontrolu až 15 letišť),

F.   vzhledem k tomu, že tyto trendy v evropském odvětví letecké dopravy naznačují, že je třeba připravit se na kroky, jež bude třeba na úrovni EU učinit ve prospěch občanů Unie a jejího celkového hospodářství,

G.   vzhledem k tomu, že na lepším využívání stávajících kapacit letišť se podílejí také efektivní služby pozemního odbavení, a to zvyšováním výkonnosti letišť,

H.   vzhledem k tomu, že úplné provedení směrnice Rady č. 96/67/ES o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství(1) a jejích případných úprav by také mohlo zlepšit využívání současné kapacit letišť tím, že se zlepší efektivita poskytování těchto služeb,

I.   vzhledem k tomu, že tradiční letecké společnosti, nízkonákladové společnosti, charterové společnosti, společnosti zabývající se nákladní dopravou a obchodní letadla mají v oblasti letištních služeb a přidělování letištních časů rozdílné požadavky,

J.   vzhledem k tomu, že přiměřená infrastruktura pro poskytování služeb směrem k letišti a od něj, zejména ve formě integrovaného systému veřejné dopravy, je základní součástí infrastruktury letišť,

1.   vítá výše uvedené sdělení Komise jako první krok k řešení otázky kapacity letišť, přestože plánování nové infrastruktury zůstává v pravomoci každého členského státu; současně vyzývá Komisi, aby letecké dopravě věnovala takovou pozornost, jakou si jakožto ústřední článek dopravy zboží a osob v Evropě zaslouží; dále vyzývá Komisi, aby sledovala současnou situaci kapacit na letištích a předložila o ní přesnou statistiku, aby se mohl problém lépe řešit;

2.   konstatuje, že odpovídající kapacita letišť, včetně využití současné kapacity, a efektivní pozemní odbavování jsou pro evropské hospodářství nezbytné a musí být zajištěny;

3.   vítá návrhy předložené Komisí v jejím sdělení a zdůrazňuje význam letecké dopravy, která zajišťuje územní, hospodářskou a sociální soudržnost Unie, zejména s ohledem na vzdálené, okrajové a ostrovní regiony;

4.   domnívá se, že 14 opatření, která Komise v příloze ke svému sdělení navrhuje, představuje jednotný přístup zaměřený na zlepšení využívání stávajících kapacit; žádá však Komisi, aby stanovila přesnější lhůty pro jejich provádění a trvá na tom, aby tyto lhůty byly dodržovány;

Budování nových kapacit

5.   domnívá se však, že Komise ještě zcela neprozkoumala možnost globálního přístupu EU v souvislosti s potřebou další kapacity, s omezeními budoucího rozvoje investic do dodatečných kapacit a se strategickými osami, které by nejen umožnily připravit se na kapacitní krize, ale také zajistily, že se EU stane jednotnou a konkurenceschopnou platformou pro leteckou dopravu na globální úrovni;

6.   navrhuje provedení průzkumu aktuální poptávky po infrastruktuře, který by mohl zlepšit budoucí komplexní evropský plán kapacity letišť a stát se uznávaným prognostickým nástrojem v oblasti letecké dopravy na úrovni EU; zdůrazňuje, že by letiště mohla tento mechanismus používat jako rámec pro plánování zlepšování kapacit a že výhodou prognózy založené na poptávce je, že poskytuje realistický obraz trhu, pokud se týká budoucího rozvoje odvětví letecké dopravy;

7.   konstatuje, že jednou z největších překážek liberalizaci a efektivitě pozemního odbavování, o které se zmiňuje mnoho zástupců letišť Společenství, je nedostatek prostoru, domnívá se však, že toto tvrzení je třeba ověřit a v nutných případech vyřešit;

8.   zdůrazňuje potřebu vytvořit společné definice a společné analytické nástroje pro posuzování kapacity letišť, jakož i postupy pro zapojení všech zúčastněných stran do hodnocení střednědobých a dlouhodobých potřeb letištní kapacity v EU; poznamenává, že tento postup spolupráce by mohl být doplněn výměnou osvědčených postupů v oblastech, jakými jsou dopad na životní prostředí a efektivnost nákladů, předběžné financování nové infrastruktury, územní plánování a řízení, integrace všech druhů dopravy, jakož i nástroje pro modelování/simulace za účelem rychlejšího plánování a budování nových kapacit; zdůrazňuje, že tyto iniciativy by mohly sloužit jako doplnění programu výzkumu řízení letového provozu v rámci jednotného evropského nebe (SESAR) a mohly by být doplňovány novými institucionálními nástroji, které pomohou zvýšit kapacitu letišť;

9.   žádá Komisi, aby do roku 2009 předložila Parlamentu zprávu o hlavním plánu pro zvýšenou kapacitu letišť v Evropě; zdůrazňuje, že tato zpráva by měla stanovit jednotný postup pro členské státy, na jehož základě by se podporovaly a koordinovaly vnitrostátní a přeshraniční iniciativy zaměřené na výstavbu nových letištních kapacit pro mezinárodní dopravu a lépe by se využívaly stávající kapacity a spravovaly druhotné letištní kapacity, aniž by tím byly dotčeny pravomoci členských států a Společenství v oblasti letištních kapacit; zdůrazňuje, že dopravní uzly a regionální letiště mohou díky cestování z bodu do bodu každé svým způsobem a v souladu s konkrétními omezeními ze strany jednotlivých členských států reagovat na problémy životního prostředí, přetížení a dostupnosti, a že pouze současná existence různých letištních modelů v souladu s vnitrostátními specifiky umožní EU naplnit své potřeby v této oblasti; v této souvislosti připomíná, že dostupnost letišť je velmi významnou otázkou a její úspěšné začlenění do dopravní sítě je základním předpokladem kombinované dopravy;

10.   vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zabezpečily začlenění letišť – bez ohledu na to, kdo je spravuje – do územních plánů nebo jejich zohlednění ve strategiích regionálního rozvoje; připomíná, že rozšiřování a výstavba rozsáhlých infrastruktur, jako jsou letiště, musí být podmíněna hodnocením dopadů na dané území;

11.   podporuje úsilí Komise zvýšit vnitřní logistickou efektivitu letišť, navrhuje však, aby se tato snaha omezila výhradně na sledování zavazadel a nákladu;

12.   domnívá se, že ke zvýšení kapacity je pro letiště reálnou možností předběžné financování rozvoje infrastruktury; zdůrazňuje, že tento systém financování je výhodný jak pro letecké společnosti, tak i pro letiště, jelikož snižuje celkové náklady financování infrastruktury, a tím zajišťuje leteckým společnostem rovnoměrnější cenový profil a snižuje riziko pro letiště, protože letecké společnosti začnou investice letiště hradit dříve;

13.   zdůrazňuje ekonomický význam letišť při vytváření nových pracovních míst, zejména na regionální úrovni; zdůrazňuje, že provozovatelé evropských letišť, letecké společnosti, podniky technické údržby a gastronomická zařízení mohou vytvářet značné množství pracovních míst, a přispívat tak k dosažení cílů Lisabonské strategie;

14.   vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby při rozhodování o umístění letiště braly v úvahu dopady na životní prostředí, jako je přílišná hlučnost, emise, hustota silničního provozu v okolí daného místa, blízkost zásobníků paliva atd. a také meteorologické podmínky;

Podpora ekologicky šetrného růstu

15.   poznamenává, že lepší výkon leteckých motorů během posledních 40 let snížil jejich emise oxidu uhličitého na km o 70 % a že toto snižování bude nadále pokračovat; zdůrazňuje, že cílem odvětví je do roku 2020 snížit emise o dalších 50 %;

16.   poukazuje však na to, že navzdory tomuto pokroku způsobil rozmach letecké dopravy, který se v nedávných letech podstatně zvýšil, prudký nárůst celkového objemu emisí skleníkových plynů produkovaných tímto odvětvím (podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí o 100 % oproti roku 1990), a že přetížení letišť k tomu výrazně přispívá;

17.   připomíná, že zvýšení objemu letecké dopravy budou muset doprovázet technické a regulační systémy omezující vnější náklady způsobené tímto druhem dopravy; vítá proto iniciativu Komise na začlenění letectví do systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS); poukazuje na to, že efektivita opatření určených ke snižování dopadů letecké dopravy na životní prostředí rovněž záleží na politikách, které provádějí země na globální úrovni, a proto zdůrazňuje, že je třeba vytvářet společné programy se třetími zeměmi;

18.   domnívá se však, že otázka emisí skleníkových plynů by se měla pokud možno vždy řešit s větším důrazem, jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni s cílem zlepšit konkurenceschopnost udržitelnějšího odvětví letecké dopravy EU, která je již ohrožena rychlým rozvojem velkých dopravních uzlů v regionech sousedících s EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby používaly všech dostupných prostředků k dosažení dohody o této problematice na mezinárodní úrovni;

19.   trvá zejména na potřebě vyvinout regulační a finanční systémy, které by povzbudily dovybavení a obnovu leteckých parků a podpořily zlepšení ekologických vlastností motorů, které by v důsledku toho byly tišší, energeticky účinnější a aby méně znečišťovaly;

Zajištění správného provádění a úprava regulačního rámce

20.   domnívá se, že zvýšení objemu dopravy si vyžádá úplnější provádění právního rámce, který se vztahuje na leteckou dopravu;

21.   žádá Komisi, aby kontrolovala úplné provádění nařízení Rady (EHS) č. 95/93 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství(2) a aby k tomuto textu poskytla dodatečné pokyny a objasnila jej; trvá zejména na potřebě zajistit lepší koordinaci a soulad letových časů a přidělování časů prostřednictvím uspořádání toku letového provozu (ATFM) s letištními časy, efektivnější činnost výborů pro koordinaci letištních časů a lepší koordinaci odletů a příletů, a dále trvá na nutnosti sladit definice, přípustné odchylky a způsob přidělování letištních časů a letištních časů ATFM;

22.   připomíná, že do postupu přidělování letištních časů je potřeba zavést tržní mechanizmy s cílem dosáhnout co nejlepšího využití omezených kapacit letišť; poukazuje však na to, že podle nařízení (EHS) č. 95/93 ve znění z roku 2004 měla Komise povinnost předložit nejpozději do dubna 2007 Parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení a že o zavedení tržního mechanismu by se mělo uvažovat pouze na základě této zprávy;

23.   konstatuje však, že využívání tržních mechanismů, například přidělování letištních časů za účelem lepšího využívání stávající kapacity letišť, by nevyřešilo nedostatky v oblasti infrastruktury, protože takový mechanismus by nevytvořil jednotný letištní čas; dále se domnívá, že jednotnost letištních časů a časů ATFM bude mít velmi omezený přínos a nevyřeší problém v oblasti kapacity;

24.   vyzývá Radu, aby stanovila časový rámec a lhůty s cílem prohloubit spolupráci mezi orgány civilního letectví sousedících členských států, aby bylo zajištěno, že do roku 2008 bude podniknut významný krok směrem k vybudování funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB);

25.   zdůrazňuje, že je potřeba, aby existoval přesný časový rámec pro provádění FAB, a bere na vědomí pozitivní kroky, které v této souvislosti podnikly některé členské státy zejména v severní a střední Evropě, například program severního horního vzdušného prostoru (NUAC) a projekty FAB Střední Evropa;

26.   naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě, že členské státy do roku 2008 nepodniknou v této věci významná opatření, zavedla přístup "shora dolů" s cílem zajistit podstatné zlepšení situace;

27.   zdůrazňuje význam projektu Galileo při optimalizaci využívání stávající i budoucí kapacity řízení letecké dopravy a připomíná, že v zájmu provádění projektu SESAR je třeba vzít si správné ponaučení ze současných finančních potíží s projektem Galileo;

28.   obává se, že míra inovace a zavádění nových technologií může být mnohem pomalejší než rychlost růstu objemu letecké dopravy; dále zdůrazňuje, že bude zapotřebí nových mezinárodních norem pro omezení hluku a nový přístup pro omezení počtu lidí vystavených hluku;

Posílení spolupráce v oblasti kapacity mezi letištními regiony

29.   zastává názor, že zvýšení kapacity letišť nebude možné bez efektivní spolupráce mezi letištními úřady a příslušnými regionálními a místními orgány za předpokladu, že tato spolupráce nebude v rozporu s pravidly Společenství v oblasti hospodářské soutěže;

30.   vítá jakoukoliv iniciativu letištních regionů, jež by vedla k celoevropskému dialogu o otázkách spojených s vývojem dodatečných letištních kapacit, zejména o koordinaci nebo integraci kapacit, o environmentálních důsledcích pro obyvatele žijící v blízkosti letišť, o územním plánování a o růstu a zaměstnanosti;

31.   vyzývá Komisi, aby naléhavě vyzvala členské státy ke zpřísnění jejich norem týkajících se městského plánování a výstavby, aby se mohlo předcházet hluku a dalšímu znečištění, která způsobují letiště přilehlým oblastem;

32.   vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily výměnu osvědčených postupů v oblasti veřejné správy těchto letištních regionů a aby finančně podpořily pilotní projekty a výzkumné programy zabývající se otázkou důsledků, které má výstavba letišť na jejich okolí a jeho obyvatele;

33.   přeje si, aby letiště "regionálního rozvoje" v izolovaných, odlehlých a nejvzdálenějších regionech nadále těžila ze státní podpory přiměřené úkolům obecného zájmu, které vykonávají;

34.   domnívá se, že letecké společnosti by měly poskytovat přiměřené záruky a přebírat odpovědnost v případě odkoupení letištního zařízení, jejichž poskytnutí vyžadují od řídících orgánů letiště, aby se tyto orgány nedostaly do potíží, pokud dojde k odstoupení od smlouvy před úplným odkoupením;

Služby pozemního odbavení

35.   bere na vědomí výše uvedenou zprávu Komise o uplatňování směrnice Rady 96/67/ES;

36.   vítá přínos směrnice, o kterém informuje Komise, připomíná však, že pozitivní hodnocení je založeno na výsledcích studie z roku 2002, která se netýkala celé rozšířené Unie, přestože bylo zaznamenáno, že provádění směrnice je předmětem zájmu zejména v členských státech, které přistoupily k EU až po tomto datu, a dále upozorňuje, že obtíže a nejistota týkající se jejího provádění přetrvávají, zejména pokud se týká kritérií, jež mají splňovat poskytovatelé služeb, kteří se účastní konkurzních nabídkových řízení; vyzývá Komisi, aby vydala jasné pokyny, nebo, kde to bude vhodné, předložila nové návrhy pro objasnění pravidel týkajících se nabídkových řízení;

37.   vyzývá Komisi, aby provedla novou analýzu dopadů provádění směrnice, jejích konečných přínosů nebo nevýhod pro uživatele, zaměstnance a cestující dříve, než vypracuje jakýkoliv návrh, jenž vedl k další liberalizaci;

38.   domnívá se, že na základě této nové analýzy dopadů by v případě potřeby mohla Komise poskytnout dodatečné pokyny pro výklad určitých ustanovení, která mohla letištím poskytnout příliš široký prostor pro výklad a která by mohla mít nežádoucí dopady pro schopnost odbavovacích služeb vstoupit na trh;

39.   na druhé straně se domnívá, že některá ustanovení potřebují rychlé vyjasnění, například ta, jež se týkají ochrany pracovníků v případě přemístění podniku a poplatků za přístup; proto naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve předložila pokyny o interpretaci těchto ustanovení;

40.   doporučuje, aby se jakákoliv nová snaha o změnu směrnice soustředila nejdříve na kvalitu odbavovacích služeb a na kvalitu pracovních podmínek v sektoru služeb pozemního odbavení; vyzývá Komisi, aby zejména

41.   zdůrazňuje, že při výběru poskytovatelů pozemního odbavení dodávajících vyhrazené služby letiště často dostatečně nezohledňují stanovisko uživatelů leteckých služeb, a připomíná případy, kdy byly pozemní odbavovací společnosti poskytující vyhrazené služby vybrány navzdory téměř jednomyslnému názoru výboru uživatelů letiště;

42.   trvá na potřebě větší průhlednosti a přísnějších opatření orientovaných na zákazníka, která se týkají výběru pozemních odbavovacích společností poskytujících vyhrazené služby; trvá zejména na tom, že by se měla zvážit možnost zavést dodatečná pravidla týkající se výboru uživatelů letiště, která by spočívala například v povinnosti informovat o důvodech, proč se rozhodnutí, k němuž letiště dospělo, neřídilo názorem výboru; poznamenává, že takové rozhodnutí by se v tomto případě mohlo ponechat na orgánu nezávislém na řídícím orgánu letiště; konečně navrhuje, aby Komise v jakémkoli budoucím návrhu změny směrnice 96/67/ES zvážila, zda by letecké společnosti, které již poskytují pozemní odbavení na letištích prostřednictvím třetích stran, měly být vyloučeny z hlasování o výběru nové odbavovací společnosti;

43.   konstatuje, že od přijetí směrnice 96/67/ES se hospodářská soutěž výrazně zintenzivnila a že se ceny služeb pozemního odbavování v téměř všech "starých" členských státech EU snížily;

44.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 272, 25.10.1996, s. 36. (2) Úř. věst. L 14, 22.01.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 793/2004 (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 50.)