Evropský parlament,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2007 o situaci v evropské ekonomice: přípravná zpráva o hlavních směrech hospodářské politiky na rok 2007(1),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "V evropském zájmu je uspět ve věku globalizace" (KOM(2007)0581),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Čas zařadit vyšší rychlost: nové partnerství pro růst a zaměstnanost (KOM(2006)0030),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2004, 12. července 2005, 18. července 2006 a 10. července 2007 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států,

-   s ohledem na závěry jarního zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 8. a 9. března 2007, na němž byl stanoven přístup EU k energetice a změně klimatu,

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 15. února 2007 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních liniích politik zaměstnanosti členských států(2),

-   s ohledem na Evropský pakt mládeže, který přijala Evropská rada ve dnech 22. a 23. března 2005,

-   s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který přijala Evropská rada ve dnech 23. a 24. března 2006,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Vzdělávání a odborná příprava v roce 2010": úspěch Lisabonské strategie závisí na neodkladných reformách (KOM(2003)0685),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2006 o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán 2006-2007(3),

-   s ohledem na závěry neformálního setkání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci ve městě Guimarães na téma 12 klíčových bodů k řešení budoucích náročných úkolů", které se konalo ve dnech 5. a 6. července 2007,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že to, zda veřejné politiky skutečně posilují či neposilují růst, závisí na zdrojích a překážkách růstu, které v dané ekonomice převládají, a na širší konstelaci omezení a příležitostí, které vyplývají z globálního hospodářského prostředí,

B.   vzhledem k tomu, že současné období finanční nestability vytváří nejistotu a mohlo by vést k dalšímu zpomalování růstu, a vzhledem k tomu, že by mírná korekce podzimních odhadů Komise mohla rovněž znamenat bod obratu hospodářského cyklu, pokud transparentnost na trhu a vhodné reakce tvůrců politiky nepovedou k navrácení důvěry spotřebitelů,

C.   vzhledem k tomu, že rozšířená Evropská unie je jedinečnou směsí vyspělých ekonomik a konvergujících nízkonákladových ekonomik, což umožňuje snižovat náklady, využívat vnitřní a vnější úspory z rozsahu a odolávat deflačním a inflačním tlakům rozvíjejících se ekonomik,

D.   vzhledem k tomu, že rostoucí prestiž a přitažlivost jednotného trhu Unie podporuje ekonomické přistěhovalectví, poptávku po politické a finanční pomoci při řešení problémů na celém světě a příliv finančních prostředků od soukromých investorů a fondů státního majetku,

E.   vzhledem k tomu, že vývoz Unie jak do rozvinutých, tak do rozvíjejících se ekonomik je příliš často negativně ovlivňován tím, že neexistují stejné podmínky přístupu na trh pro obě strany a brání mu netarifní překážky a nekalé obchodní praktiky,

F.   vzhledem k tomu, že rozšířená Unie a její vliv na ekonomiku a na politický a společensko-kulturní rozvoj jejích členských států vyžaduje provedení reforem a zlepšení spolupráce v rámci systému přijímání politických rozhodnutí,

G.   vzhledem k tomu, že vzájemná závislost v eurozóně je větší než v samotné Unii; a vzhledem k tomu, že to dosud nepřineslo účinné a koherentní politické postupy, zejména pokud jde o vztah mezi zdravými veřejnými financemi, vysoce kvalitními výdaji a investicemi do strategií růstu produktivity,

H.   vzhledem k tomu, že političtí činitelé musí při definování hlavních směrů hospodářské politiky EU určit, jednoznačně stanovit a řešit společné úkoly ekonomik Unie v současnosti a v nadcházejících letech,

I.   vzhledem k tomu, že základními předpoklady úspěšného provádění opatření hospodářské politiky je informovanost občanů Unie a jejich aktivní podpora,

J.   vzhledem k tomu, že evropská strategie zaměstnanosti potřebuje v rámci obnovené Lisabonské strategie větší zviditelnění, monitorovací kapacity a podporu angažovanosti, zejména v národních programech reforem a zprávách o jejich plnění,

K.   vzhledem k tomu, že hospodářský růst, zaměstnanost, boj proti chudobě a sociální začlenění jsou navzájem velmi provázány; vzhledem k tomu, že je stále více upozorňováno na chudobu pracujících jako na hlavní problém v politice zaměstnanosti i v politice sociálního začlenění; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné, aby integrované hlavní směry dosahovaly cílů v oblasti sociální a environmentální a aby byla posouzena součinnost mezi různými oblastmi,

L.   vzhledem k tomu, že ministři pro zaměstnanost a sociální věci na svém výše zmíněném neformálním setkání ve městě Guimarães došli k závěru, že sociální začlenění je základním aspektem strategií udržitelného rozvoje v Evropě, neboť poskytuje nástroje na vytváření příležitostí pro všechny a má kladný vliv na zaměstnanost, kvalifikaci a osobní rozvoj,

Vnější lisabonská dimenze

1.   konstatuje, že globalizace ekonomiky přináší ekonomikám Unie nové možnosti a že tyto ekonomiky by měly hrát v nadcházejících desetiletích významnější úlohu a dosáhnout dalších výhod tím, že využijí úspory z rozsahu a výhody plynoucích z jejich potenciálu, z dalších městských aglomerací, sítí a dobré pověsti;

2.   zdůrazňuje, že Unie může splnit cíle Lisabonské strategie pouze tehdy, bude-li aktivní a jednotná na celosvětové úrovni; vítá proto záměr rozvíjet koherentní vnější rozměr Lisabonské strategie; domnívá se, že komplexní přístup zahraniční politiky zaměřený na spolupráci v oblasti tvorby právních předpisů, na sbližování standardů a rovnocennost pravidel musí podporovat spravedlivou hospodářskou soutěž i spravedlivý obchod; v této souvislosti však varuje před podceňováním významu dalšího zlepšování vnitřní spolupráce a reformních procesů;

3.   zdůrazňuje význam Unie jako celosvětového činitele a jednoho ze subjektů, kterým otevřená světová ekonomika přinesla největší výhody, domnívá se, že Unie má proto velkou odpovědnost za řešení celosvětových problémů a za vytvoření nástrojů společné zahraniční hospodářské politiky, které umožní odpovídajícím způsobem řídit vnější vliv jednotného trhu Unie;

4.   zdůrazňuje, že bez náležité koordinace při vytváření kontrolního rámce Unie a důsledného prosazování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže by výhody jednotného trhu a úspory z rozsahu vyplývající ze skutečnosti, že Unie na světovém trhu vystupuje jako jeden celek, mohly být potencionálně oslabeny;

5.   vítá záměr Komise dále při svých diskusích se třetími zeměmi rozvíjet spolupráci v oblasti tvorby předpisů, sbližování norem a rovnocennosti pravidel; vyzývá Komisi, aby podporovala důstojné pracovní podmínky a kvalitu pracovního života, aby bojovala proti sociálnímu dumpingu, aby do svých smluv o obchodu a spolupráci s třetími zeměmi začleňovala kapitolu o udržitelném rozvoji, která by vyžadovala ratifikaci a prosazování základních standardů Mezinárodní organizace práce a zásad důstojných pracovních podmínek, a aby při uzavírání smluv s třetími zeměmi systematicky uplatňovala sociální hodnoty a zásady;

Vnitřní politiky
Most mezi strategiemi pro sociální ochranu a začlenění a integrovanými hlavními směry

6.   vítá prohlášení Komise, ve kterém se uvádí, že větší pozornost bude věnována aktivnímu začlenění a rovným příležitostem, že by se měla prosazovat přiměřená sociální ochrana a posílit boj proti chudobě a že je v Evropě zapotřebí účinnějších prostředků k zajištění stávajících práv občanů na dostupnost zaměstnání, vzdělávání, sociálních služeb, zdravotní péče a jiných forem sociální ochrany;

7.   zdůrazňuje, že je třeba v dalším cyklu Lisabonské strategie, zejména v integrovaných hlavních směrech, zajistit a zlepšit začleňování a zviditelňování sociálních aspektů; domnívá se, že je nutné odstranit v hlavních směrech politiky zaměstnanosti zjištěné nedostatky, které zapříčiňují, že určité základní cíle v sociální oblasti nemají patřičnou váhu, například cíle spojené se snižováním počtu chudých pracujících a se zlepšováním přístupu všech občanů ke kvalitnímu vzdělání, zdravotní péči a dalším formám sociální ochrany; vyzývá Komisi, aby upravila integrované hlavní směry tak, aby odrážely nové úkoly a odstranily tyto nedostatky;

8.   vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly systematický přístup, který zajistí účinné vazby mezi procesem národních programů reforem zaměřených na růst a vytváření většího počtu pracovních míst lepší kvality na jedné straně a procesem sociálního začleňování na straně druhé;

Provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti

9.   vyzývá Komisi, aby řešila značné rozdíly mezi členskými státy v provádění a účinnosti hlavních směrů politiky zaměstnanosti tím, že zajistí, aby členské státy více uplatňovaly ukazatele a cíle evropské strategie pro zaměstnanost, nástroje celoživotního vzdělávání a opatření stanovená v Evropském paktu mládeže a Evropském paktu pro rovnost žen a mužů a akční program EU v oblasti zdravotních postižení na období 2006–2007; žádá, aby všechny tyto závazky, cíle a srovnávací ukazatele byly začleněny do integrovaných hlavních směrů s cílem zlepšit důslednost a účinnost strategie pro zaměstnanost;

10.   zdůrazňuje velký význam rozšiřování strategických kapacit politik zaměstnanosti; žádá Komisi a členské státy, aby ve svých koordinačních postupech věnovaly zvláštní pozornost kvalitě práce, slaďování pracovního, rodinného a osobního života, kvalitě a dostupnosti vzdělávání a odborné přípravy pro všechny, provádění protidiskriminačních právních předpisů, prosazování politiky rovných příležitostí pro ženy a muže a přistěhovalecké problematice;

11.   podporuje přijetí vyváženého souboru společných zásad v oblasti "flexicurity", která je kombinací flexibility a jistoty pro zaměstnance a zaměstnavatele na trhu práce; vyzývá členské státy, aby začlenily tyto společné zásady do konzultací svých národních programů reforem se sociálními partnery, a zdůrazňuje především odborné vzdělávání a rekvalifikaci, aktivní politiky na trhu práce, odpovídající sociální ochranu a odstranění segmentace na trhu práce zaručením práv pro všechny pracující;

Hospodářské politiky

12.   bere na vědomí návrh obsažený v průběžné zprávě Komise spojit různé politické iniciativy Unie, aby bylo možné koherentně odpovědět na vnitřní a vnější výzvy; v této souvislosti vyzývá k rozvoji "inteligentní ekologické růstové strategie Unie", jež by spojovala všechny hlavní stávající ekonomické nástroje Unie; naléhavě vyzývá Komisi, aby neoddělovala politiku životního prostředí od hospodářské politiky a od politiky zaměstnanosti; zastává názor, že ústředním tématem přezkumu "tříletého lisabonského cyklu" by měl být boj proti změně klimatu;

13.   domnívá se, že zdravá hospodářská politika by měla pomáhat posílit důvěru a snížit nejistotu způsobenou současným obdobím finanční nestability; poukazuje na to, že základním problémem evropské ekonomiky v minulých letech byla nedostatečná domácí poptávka v některých členských státech; v této souvislosti zdůrazňuje, že zlepšení koordinace jak daňové politiky, tak vysoce kvalitních veřejných financí, včetně "lisabonských investic" má mimořádný význam;

14.   zastává názor, že transparentnost finančního trhu, účinná pravidla hospodářské soutěže a odpovídající právní předpisy a kontrola hrají stále klíčovou úlohu s ohledem na globalizaci finančních trhů a zajištění práv spotřebitelů; vyzývá proto Komisi, aby zahrnula problematiku finančního trhu do příslušných celoevropských iniciativ v rámci Lisabonského programu Společenství;

15.   zdůrazňuje, že zpomalení růstu produktivity je z hlediska hospodářské politiky znepokojující a v rámci Unie se liší, má však společné rysy, které ukazují na nedostatky na trzích, v distribuci a finančních službách;

16.   zdůrazňuje, že strukturální nepružnost brání účinnému využívání nových technologií a dostupnosti sítí v zaostávajících odvětvích; má za to, že hlavní směry hospodářské politiky by měly zahrnovat opatření v oblasti nabídky, jejichž cílem je vytvoření příznivého prostředí pro přeshraniční operace podniků a urychlení zavedení jednotného finančního trhu;

17.   uznává, že Unie potřebuje rychleji převádět inovace do nových produktů a služeb; podporuje proto požadavek Komise na podporu trojúhelníku znalostí – výzkumu, vzdělávání a inovací; očekává, že se bude více investovat do nových dovedností, celoživotního učení a moderních systémů vzdělávání a odborné přípravy;

18.   zastává názor, že je třeba podpořit restrukturalizaci hospodářství založenou na inovaci řídících procesů, postupů a organizačních struktur; má za to, že nové společnosti v této oblasti potřebují lepší přístup ke kapitálu a větší kreativitu a že se malým podnikům a mladší generaci nabízí v této oblasti mnoho možností;

19.   konstatuje, že politika hospodářské soutěže by měla doplňovat strukturální politiky, bránit vzniku kartelů a takových podmínek, které umožňují likvidaci malých podniků;

20.   konstatuje, že pro občany Unie je globalizace často synonymem klesající produkce v Evropě a ztráty pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby občany Unie lépe informovaly o všech aspektech globalizace a o potřebě celoevropské politiky, která by umožnila čelit úkolům, jež přináší globalizované hospodářství;

21.   znovu opakuje, že cíle Lisabonské strategie mohou být zcela splněny pouze tehdy, pokud bude i nadále vyvíjeno úsilí o vytvoření společné energetické politiky;

22.   uznává, že malé, střední i velké podniky se společně podílejí na dynamické a integrované inovační strategii a že je proto v zájmu zvyšování úrovně výzkumu a vývoje a vyvíjení nových technologií nezbytné, aby měli menší podniky a jednotlivci přístup ke zdrojům; poukazuje na to, že je nutné posílit jak financování v počáteční fázi, tak financování průběžné, poskytované v dostatečném časovém rozsahu, jenž umožní uvedení výrobků na trh;

23.   vítá návrh Komise konzultovat s malými a středními podniky a jejich zástupci a následně připravit "zákon o malých podnicích" pro Evropu; naléhavě žádá, aby názorům malých podniků byl při sociálním dialogu dán prostor a aby zásada "mysli nejdříve v malém" byla do tvorby politiky plně začleněna;

24.   vyslovuje politování nad tím, že mezi Komisí, Radou a Parlamentem nebyl doposud dohodnut žádný jednoznačný časový harmonogram a kodex chování, na jejichž základě by byla zajištěna přiměřená spolupráce a plné zapojení těchto tří orgánů Společenství při dalším projednávání otázek globalizace; vyzývá v této souvislosti Radu a Komisi, aby neprodleně předložily návrhy na úzkou spolupráci mezi těmito třemi orgány Společenství s ohledem na blížící se revizi Lisabonské strategie;

25.   podporuje nezávislost ECB při vytváření měnové politiky a při řízení výkyvů na světových finančních trzích; zdůrazňuje, že stoupající směnný kurz eura je výsledkem rostoucí nerovnováhy ve třetích zemích a nízké poptávky v eurozóně; je znepokojen, do jaké míry bude evropský růst dostatečně silný na to, aby neutralizoval výkyvy globálních finančních trhů a směnných kurzů;

26. zastává názor, že zvyšující se poptávka po přírodních zdrojích, základních produktech a službách způsobená růstem rozvíjejících se ekonomik může vyvolat inflační tlak na ekonomiky členských států, který byl až do současnosti kompenzován tím, že se členské státy podílely na růstu celosvětové poptávky; domnívá se, že by členské státy měly vytvořit nástroje protiinflační hospodářské politiky, strategie technologického růstu a připravit rámec pro případné makroekonomické úpravy a lepší koordinaci s cílem řešit tento problém;

26.  Globální řízení

27.   uznává, že zejména k vypracovávání politik na zmírnění změny klimatu a potírání mezinárodně organizovaného zločinu je nutné neodkladně jednat na nadnárodní úrovni, a domnívá se, že k řešení nadnárodních problémů je potřebná nadnárodní instituce;

28.   domnívá se, že pro sbližování předpisů má zásadní význam vypracování celosvětových pravidel a standardů; vyzývá Komisi, aby se aktivně podílela na činnostech všech příslušných mezinárodních agentur a normalizačních orgánů, a aby tak přispěla k větší konzistentnosti pravidel a postupů Unie a jejich hlavních obchodních partnerů;

29.   vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že bilaterální obchodní dohody Unie a multilaterální obchodní dohody v rámci Světové obchodní organizace (WTO) budou uzavírány podle ustanovení Dohody o založení WTO; vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na dosažení ambiciózních závěrů uvedených v prohlášení ministerské konference z Dohá;

30.   domnívá se, že transatlantický trh by mohl být vhodným nástrojem pro zajištění účinné ochrany obchodu v Unii, udržitelné konkurenceschopnosti a inovací;

31.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou splněny podmínky vzájemného přístupu na trh; znovu vyjadřuje svou podporu nové dohodě o partnerství mezi Unií a USA, jejímž cílem je odstranit nebo značně zmenšit všechny zbývající překážky obchodu a investic a současně dodržovat evropské normy;

32. je přesvědčen, že při další liberalizaci obchodu je pro Unii ještě více nezbytné zachovat si schopnost chránit se proti nekalým obchodním praktikám; proto pokládá nástroje na ochranu obchodu za nepostradatelnou součást strategie Unie;

32.  Migrace

33. zdůrazňuje, že Unie naléhavě potřebuje společnou hraniční a přistěhovaleckou politiku, která by zahrnovala nejen integrované kontroly na hranicích, ale jednotné strategie, kritéria a postupy pro ekonomickou migraci, přičemž by byla jednotlivým členským státům ponechána možnost rozhodovat o počtu vpuštěných osob, zdůrazňuje také, že se za pomoci výměny informací musí věnovat více úsilí hledání nových způsobů, jak dosáhnout, aby příliv obyvatel dopadl pro všechny strany z hlediska sociálního i hospodářského dobře;

33.  Institucionální úpravy

34.   je toho názoru, že vliv hospodářské situace na dlouhodobý růst není automatický a že pro to, zda je daná ekonomika schopná realizovat svůj strukturální růstový potenciál, je určující rozvoj institucí reagujících na trh; vyzývá proto Komisi, aby předložila skutečně aktualizované integrované hlavní směry na období 2008-2010;

Zapojení zúčastněných subjektů

35.   vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily odpovědnost a prohloubily zapojení národních parlamentů, regionálních a místních orgánů, sociálních partnerů a zúčastněných subjektů z řad občanské společnosti při naplňování Lisabonské strategie a především při provádění národního programu reforem;

o
o   o

36.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států a kandidátských zemí.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0051. (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0048. (3) Úř. věst. C 316E, 22.12.2006, s. 370.