Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2007 o boji proti terorismu
Evropský parlament,
- s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady v Bruselu ve dnech 25. a 26. března 2004, zejména prohlášení Evropské rady ze dne 25. března 2004 o boji proti terorismu, které obsahuje doložku solidarity,
- s ohledem na zprávu panelu na vysoké úrovni nazvanou "Aliance civilizací", která byla dne 13. listopadu 2006 předložena generálnímu tajemníkovi OSN,
- s ohledem na své usnesení o údajném využívání evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů, jež bylo přijato dne 14. února 2007(1),
- s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že:
-
teroristická hrozba má nejenom přímý dopad na bezpečnost občanů zemí, jež jsou oběťmi teroristických útoků, ale může také ohrozit bezpečnost kohokoli jiného; z tohoto důvodu je ke splnění bezpečnostních potřeb nutná globální odpověď– poskytnout orgánům činným v trestním řízení nezbytné zdroje a právní rámec při současném plném respektování základních práv a zajištění odpovídajících záruk ochrany údajů,
-
terorismus je společnou hrozbou pro demokracii, právní stát a lidská práva i pro bezpečnost občanů EU, a mělo by se mu proto neústupně vzdorovat, zároveň by však měla být co nejdůsledněji respektována základní práva;
-
podle článků 2 a 6 Smlouvy o EU by Unie měla být prostorem svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v souladu se zásadami, na kterých je vybudována Unie, v níž je chráněna demokracie, právní stát a základní práva, a podle článku 29 této smlouvy si Unie klade za cíl poskytovat svým občanům vysokou úroveň ochrany, především předcházením a potíráním terorismu,
-
EU rozhodně hodlá vyhodnotit dosažené úspěchy, meze a výhledy v evropském úsilí o potírání terorismu po útocích z 11. září 2001, 11. března 2004 a 7. července 2005, a to za situace, kdy terorismus nabyl celosvětového měřítka, a vyžaduje si proto odpověď na stejné úrovni,
-
Unie se zavázala bojovat proti terorismu ve všech jeho podobách, ať již se jeho původ a projevy nacházejí v hranicích nebo mimo hranice Unie, za současné úcty k právnímu řádu a základním právům, a že v boji proti terorismu nesmí existovat oblasti, kde by se základní práva nedodržovala,
-
jakékoli omezování základních práv a svobod za účelem boje proti terorismu musí být časově i rozsahově omezeno, musí vycházet z právních předpisů, musí podléhat plné demokratické a soudní kontrole, musí být nezbytné a musí odpovídat pravidlům demokratické společnosti,
-
terorismus lze vymýtit a hrozbu terorismu lze zmírnit tím, že budeme řešit jeho příčiny,
B. lituje, že evropské orgány reagovaly na mimořádný tlak po teroristických útocích přijetím opatření, která nebyla důkladně konzultována s Parlamentem a parlamenty členských států a byla v rozporu s právem na spravedlivý proces, na ochranu údajů a na přístup k dokumentům evropských orgánů souvisejícím s bojem proti terorismu, v důsledku čehož byla tato opatření Soudním dvorem Evropských společenství oprávněně zrušena,
C. bere zvláštní ohled na oběti terorismu a jejich utrpení a rovněž na to, že je nezbytné v první řadě obhajovat jejich práva a přijmout opatření zaměřená na zajištění ochrany a uznání obětem terorismu, přičemž je třeba mít neustále na paměti, že pokud oběti teroristů otevřeně promluví a společnost jim bude naslouchat, teroristé začnou ztrácet půdu pod nohama,
D. D je znepokojen tím, jak dalekosáhlé důsledky by mělo používání rozsáhlých databází přistěhovalců a žadatelů o azyl na úrovni EU v boji proti terorismu, a zejména tím, že by do databáze Eurodac měla přístup policie a donucovací orgány členských států a rovněž Europol při výkonu povinností souvisejících s prevencí, odhalováním a vyšetřováním teroristických trestných činů a dalších závažných trestných činů, jak se požaduje v závěrech ze zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci z 12 a 13 června 2007,
E. proto s vědomím toho, že boj proti terorismu je velmi složitou záležitostí, která nyní více než jindy vyžaduje mnohovrstevný a víceoborový přístup, jaký je již plánován na mezinárodní úrovni,
-
ve strategii OSN pro boj proti terorismu přijaté dne 8. září 2006(2) a v Evropské úmluvě Rady Evropy o předcházení terorismu schválené 16. května 2005(3),
-
v dokumentu o protiteroristické strategii Evropské rady z prosince 2005(4), která byla bohužel přijata bez bližší konzultace Parlamentu a parlamentů členských států,
-
a v souboru opatření pro boj proti terorismu, který předložila Komise dne 6. listopadu 2007,
F. F domnívá se, že každý z aspektů evropské strategie – prevence, ochrana, stíhání, reakce – si zasluhuje plné zapojení Parlamentu a parlamentů členských států, které by měly být prostřednictvím hodnocení, jež provede Komise každé dva roky, v úplném rozsahu a pravidelně informovány o skutečném dopadu účinnosti přijatých opatření, a to včetně dopadu na základní práva, o realizaci původních plánů a nákladech přijatých iniciativ a mělo by jim být umožněno tyto údaje ověřit,
G. lituje, že existuje značný nedostatek transparentnosti, demokratické kontroly, odpovědnosti a soudního přezkumu, a poznamenává, že orgány a agentury EU, jako je Europol a Eurojust, se nacházejí teprve v počáteční fázi shromažďování informací potřebných pro strukturovanější organizaci své činnosti,
H. je zděšen tím, že vlády některých členských států a Rada odmítly reagovat na obvinění ze zneužívání pravomoci pod záminkou boje proti terorismu, zvláště pokud jde o mimořádné vydávání osob k trestnímu stíhání CIA a zadržování na tajných místech,
I. je znepokojen tím, že při vyslýchání osob podezřelých z teroristické činnosti byly použity extrémní metody,
J. domnívá se, že přeshraniční spolupráce týkající se zpravodajských a bezpečnostních služeb musí podléhat důkladné a systematické kontrole,
K. je hluboce znepokojen neplánovaným dosahem řady opatření zavedených v rámci boje proti terorismu, jež jsou však v praxi využívány pro nejrůznější účely,
L. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby ve strategii EU boje proti terorismu byla věnována výrazně větší pozornost příčinám terorismu a úloze, jež by v této souvislosti měla hrát EU,
M. připomínaje, že by Lisabonská smlouva měla umožnit formulovat v jasnějších, jednodušších a srozumitelnějších obrysech úlohu Unie v boji proti terorismu, posílit solidaritu členských států a spojit úsilí Parlamentu a parlamentů členských států ve vyhodnocování strategií souvisejících s prostorem svobody, bezpečnosti a práva, lituje však zároveň, že tyto strategie nebudou podléhat plnohodnotné soudní kontrole na úrovni EU, pokud jde o právní předpisy přijaté před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost,
1. s potěšením vítá přijetí Lisabonské smlouvy a vyzývá členské státy, aby ji ratifikovaly, a tím učinily závaznou Listinu základních práv Evropské unie, která je nezbytným doplňkem strategie EU boje proti terorismu;
Oblast prevence:
2. konstatuje, že by EU měla podporovat akce na evropské, vnitrostátní a místní úrovni s cílem zabránit násilné radikalizaci posílením integrace občanů prostřednictvím dialogu kultur a zabraňování sociálnímu vyloučení; domnívá se rovněž, že je třeba bojovat proti násilné radikalizaci, včetně podněcování k násilným činům;
3. žádá, aby bylo v celé Evropě konečně zakázáno ospravedlňování terorismu v jakékoliv podobě;
4. domnívá se rovněž, že důležitým prvkem v předcházení terorismu je politika rozvojové pomoci EU a členských států, která rovněž slouží jako bezpečnostní politika; vhodnými způsoby, jak občanům ukázat jejich možnosti a omezit šíření fundamentalistických ideologií, jsou podpora občanské společnosti a napomáhání sociálnímu smíru a prosperitě; proto se domnívá, že v rámci politiky rozvojové pomoci by měl být kladen mnohem větší důraz než doposud na rozvoj systémů vzdělávání, zdravotnictví a sociálního zabezpečení v zemích, na něž se často hledí jako na původce teroristické činnosti;
5. v této souvislosti se domnívá, že by EU měla podporovat osvědčené postupy a zasazovat se o jejich rozšíření v rámci EU, a poznamenává, že Parlament na tomto poli brzy přijde s vlastními návrhy při zohlednění příspěvků Rady a Komise;
6. domnívá se, že případy jako zamítnutí nejvyššího soudu USA zabývat se odvoláním ve věci mučení Khalida Al-Masrího utvrzují zvláště muslimské menšiny v EU v tom, že opatření zaměřená na boj proti terorismu uplatňují dvojí normy; vyzývá proto EU, aby se důrazněji zasazovala za právní stát ve svém rámci i v mezinárodním kontextu, zejména prostřednictvím ochrany svých občanů při soudním stíhání ve třetích zemích, kdy jsou neúměrně zainteresováni občané muslimského původu;
7. domnívá se, že předpokladem předcházení terorismu je zahraniční politika EU, která bude podporovat demokracii, právní stát a dodržování lidských práv, a to v sousedních zemích EU i v zemích vzdálenějších;
8. žádá Komisi a Radu, aby na evropské a mezinárodní úrovni zahájily iniciativu pro přemístění vězňů ze třetích zemí držených na základně Guantánamo, kteří nemohou být navráceni do zemí svého původu, neboť jim tam hrozí pronásledování či mučení;
9. znovu zdůrazňuje význam policejní a soudní spolupráce na úrovni EU, zejména pokud jde o výměnu informací a analýz, a vyzývá členské státy, aby posílily svou spolupráci v rámci koordinace a podpory činnosti Europolu;
10. žádá, aby byla posílena úloha Europolu a zdůrazňuje, že Europol potřebuje v boji proti terorismu vlastní kompetence při pátrání; dále v této souvislosti žádá, aby Europol vytvořil vlastní pracovní skupinu pro boj proti terorismu, jejímiž členy budou národní experti;
11. domnívá se, že pro zvýšení účinnosti boje proti terorismu EU by měla Komise a členské státy vytvořit stálou síť pro výměnu informací mezi protiteroristickými centry EU;
12. opakovaně zdůrazňuje význam sdílení zpravodajských informací, a to jak na úrovni EU, tak mezi zpravodajskými službami členských států, a připomíná, že je zapotřebí sjednotit pravidla na úrovni EU za účelem zajištění nezbytné demokratické a parlamentní kontroly a dohledu;
Oblast ochrany:
13. konstatuje, že za účelem ochrany občanů, základních práv, lidských práv, demokracie a infrastruktury a snížení naší zranitelnosti vůči útokům, mimo jiné zvýšením bezpečnosti hranic, dopravy a kritické infrastruktury, je důležité, aby EU:
a)
vybudovala ve spolupráci s členskými státy v měřítku celé EU
-
nepřetržitě činný systém výstrahy a odhalení vycházející rovněž z vnitrostátních systémů ochrany, který by byl určen pro krizové situace způsobené vyšší mocí nebo člověkem,
-
plán kritické a strategické infrastruktury a sítě, při zohlednění budoucí směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a posouzení potřeby zvýšit její ochranu,
-
funkční mechanismy solidarity mezi členskými státy, které by umožnily bezprostřední přístup k nedostatkovým zdrojům vyskytujícím se na vnitrostátní úrovni ("kapitál" ve formě očkovacích látek nebo vyspělých technologií),
b)
učinila databáze SIS II a VIS plně funkčními, včetně opatření týkajících se přístupu donucovacích orgánů; zdůrazňuje, že účelem těchto databází není vymáhání primárního práva a že přístup za účelem vymáhání práva byl proto omezen jen na zvláštní případy, kdy to je pro demokratickou společnost nezbytné a přiměřené; domnívá se, že rozsáhlé shromažďování osobních údajů a jejich zpracování s cílem vytvořit profily prostřednictvím technik získávání údajů, jak stanoví nedávný návrh směrnice o systému jmenné evidence cestujících v EU, není na úrovni EU povolené;
c)
prostřednictvím členských států lépe koordinovala práci svých zpravodajských služeb s cílem zajistit, aby byly neprodleně odstraněny stávající překážky pro výměnu informací, jako například nedostatečná důvěra, neboť jednotlivé "informační ostrůvky" a blokování informací vnitrostátními zpravodajskými službami jsou v rozporu s přístupem Společenství k boji proti terorismu;
d)
racionalizovala své právní předpisy týkající se boje proti terorismu a zlepšila jejich srozumitelnost, transparentnost a použitelnost;
14. zdůrazňuje, že by jakékoli sledování internetu s cílem zabránit teroristickým útokům nemělo za žádných okolností znamenat omezení svobody projevu, pokud účelem takového projevu není podněcování k teroristickému činu a jako takový nemůže k teroristickému činu racionálně vést;
15. připomíná Radě sliby, které dala Parlamentu, a vyzývá ji, aby dříve, než zavede jakákoli další opatření týkající se boje proti terorismu, s konečnou platností přijala rámcové rozhodnutí o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, a zajistila tak náležitou úroveň ochrany těchto údajů, a rámcové rozhodnutí o určitých procesních právech v trestním řízení v EU;
16. připomíná, že hlavním účelem systému Eurodac jakožto databáze prvního pilíře je usnadnit uplatňování nařízení Dublin II s cílem určit členský stát příslušný k posouzení žádosti o azyl a že jakýkoli návrh na přeměnu tohoto systému na bezpečnostní opatření a nástroj trestního vyšetřování by jen stěží mohl být v souladu s právními předpisy EU a mezinárodními právními předpisy;
17. se znepokojením poukazuje na to, že přístup donucovacích orgánů a Europolu k databázi Eurodac by mohl vést ke stigmatizaci, diskriminaci a případně i ohrožení žadatelů o azyl;
18. vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby do června 2008 uspořádal ve spolupráci s národními parlamenty slyšení o navrhovaných a přijatých opatřeních v rámci boje proti terorismu na úrovni EU a o uplatňování a účinnosti těchto opatření;
19. domnívá se, že jakákoli forma "profilování" v oblasti protiteroristických opatření je nepřijatelná; považuje za nepřijatelnou realizaci systému jmenné evidence cestujících (PNR) v EU, pokud nebudou důkladně vyhodnoceny dohody PNR mezi EU a USA a mezi EU a Kanadou, a to především z hlediska toho, nakolik zabraňují ohrožení a zvyšují bezpečnost, a rovněž z hlediska dopadu na soukromí a občanské svobody;
20. vyjadřuje obavy, že přístup donucovacích orgánů a Europolu k databázi Eurodac by mohl snížit účinnost základní funkce této databáze;
Oblast stíhání:
21. naléhavě žádá členské státy, aby dále neváhaly a posílily policejní a soudní spolupráci v boji proti terorismu na úrovni EU; požaduje, aby mu byly neprodleně předloženy informace o účinnosti stávající spolupráce a o tom, jaké výsledky přinesl mechanismus vzájemného vyhodnocování mezi členskými státy a orgány EU;
22. zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit spolupráci a operativní úlohu Eurojustu a Europolu jakožto základních nástrojů skutečné a účinné spolupráce v trestním stíhání na úrovni EU; zároveň připomíná, že je zapotřebí zajistit na úrovni EU plnou demokratickou kontrolu;
23. opakovaně zdůrazňuje naléhavou potřebu přijmout rámcové rozhodnutí o ochraně údajů ve třetím pilíři, které zajistí občanům EU vysokou míru ochrany, jež dosud na úrovni EU chybí;
24. proto žádá
a)
Komisi, aby Parlamentu do konce roku předložila odpovědi na otázky uvedené v dotaznících o provádění legislativních opatření, zejména rámcového rozhodnutí o terorismu a evropském zatýkacím rozkazu a směrnice o uchovávání údajů, v boji proti terorismu v členských státech a o dopadech na lidská práva a rozdílech v jejich provádění v členských státech, zároveň s posouzením a případnými návrhy ohledně možných způsobů, jak zajistit lepší uplatňování a použití platných právních předpisů týkajících se boje proti terorismu;
b)
Komisi, aby informovala Parlament o tom, zda členské státy provedly veškerá platná opatření týkající se boje proti terorismu, a pokud tomu tak není, aby Parlamentu sdělila, které země jsou v prodlení a z jakého důvodu;
c)
Komisi, aby komplexně posoudila důsledky právních předpisů týkajících se boje proti terorismu prostřednictvím hodnocení účinnosti právních předpisů a zjištění pozitivních a negativních dopadů těchto právních předpisů, a to z hlediska bezpečnosti i občanských práv;
d)
Komisi, aby informovala Parlament o tom, zda veškeré právní předpisy, které omezují občanská práva, umožňují občanům, aby opravovali své údaje, zpochybňovali skutečnosti námitky a podávat stížnosti na přiměřenost opatření;
e)
protiteroristického koordinátora, aby Parlamentu do června 2008 předložil zprávu o efektivitě opatření členských států, Europolu a Eurojustu; domnívá se rovněž, že je nezbytně nutné prověřit, jaký druh opatření nejlépe vyhovuje spolupráci mezi omezeným počtem členských států a jaká opatření mají být přijata všemi členskými státy v souladu s principem solidarity;
f)
Radu, aby jednala v souladu s doporučením Parlamentu ohledně programu CIA týkajícího se vydávání osob k trestnímu stíhání;
g)
Komisi a Radu, aby vypracovaly Parlamentem opakovaně požadovaný přehled společností, jimž třetí země (zejména USA) uložily, aby příslušným orgánům poskytovaly údaje o svých zákaznících;
25. žádá Radu a Komisi, aby spolupracovaly při vytváření efektivního vyhodnocovacího mechanismu pro sledování účinnosti celoevropských a vnitrostátních opatření v této oblasti prostřednictvím postupného definování neutrálních ukazatelů vývoje teroristického ohrožení EU (např. statistiky o počtu provedených vyšetřování a soudních řízení, rozbor možných regionálních krizí, doklady o úspěšné/neúspěšné spolupráci atd.), což by Parlamentu a parlamentům členských států poskytlo jasnější představu alespoň o účinnosti a slabých či silných stránkách veřejných strategií aplikovaných v této oblasti;
26. navrhuje, aby členské státy soustředily své zdroje v oblasti policejní spolupráce a namísto dosud upřednostňovaného technického přístupu zdůraznily význam spolupráce jednotlivců i týmů; domnívá se, že v této souvislosti je zapotřebí výrazněji podpořit výměny mezi vnitrostátními záchrannými službami a odstraňovat překážky, např., a to především, zmenšovat jazykovou bariéru prostřednictvím jazykových kurzů; domnívá se rovněž, že opatření týkající se odborné přípravy policie by měla být přizpůsobena skutečnému stavu evropské společnosti tak, aby v jejím rámci v budoucnu probíhala například výuka o všech různých kulturách tvořících evropskou realitu;
27. bere na vědomí, že Komise přijala nová opatření týkající se zejména změny rámcového rozhodnutí o terorismu a návrhu systému jmenné evidence cestujících v EU; vyjadřuje odhodlání posoudit tato opatření a opětovně vyjadřuje své obavy ohledně návrhu systému jmenné evidence cestujících v EU, zejména pokud jde o nezbytnost a přiměřenost navrženého způsobu vyhodnocování údajů, který lze považovat za základ uvedeného systému;
28. vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily účinnější využívání stávajících mechanismů přeshraniční spolupráce členských států, jako je například evropský zatýkací rozkaz;
29. připomíná Komisi, že je nezbytné tvořit politiku založenou na důkazech; vyzývá proto Komisi k zajištění toho, aby byly veškeré budoucí návrhy opatření pro boj proti terorismu doplněny důkladným posouzením dopadů nebo vyhodnocením, které prokáže nezbytnost a užitečnost navrhovaných opatření;
30. připomíná důležitost spolupráce se třetími zeměmi v předcházení terorismu a boji proti němu a podtrhuje, že významným partnerem na tomto poli jsou USA; domnívá se, že by měl být mezi EU a USA stanoven společný právní rámec policejní a soudní spolupráce se zvláštním důrazem na ochranu základních práv, zejména osobních údajů, prostřednictvím mezinárodní dohody a při zajištění příslušné demokratické a parlamentní kontroly na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU;
31. je znepokojen nekonsistentním přístupem členských států v oblasti právních předpisů týkajících se boje proti terorismu, v nichž je často přání vyslat politický signál upřednostněno před skutečným a odpovědným posouzením hranic možného a užitečného včetně častého nedostatečného zohledňování zásady právního státu, jako je zásada přiměřenosti a presumpce neviny;
Oblast reakce:
32. považuje za zcela nezbytné, aby členské státy v případě teroristického útoku projevily solidaritu prostřednictvím pomoci zaměřené na minimalizování následků teroristického útoku a určené především členským státům EU, které nedisponují dostatečnými lidskými, finančními a technologickými zdroji, díky nimž by mohly úspěšně zvládnout situaci, koordinovat následný postup a podat obětem pomocnou ruku;
33. připomíná důležitost sjednocení veškerých demokratických sil v boji proti terorismu;
34. domnívá se, že v reakci na teroristické útoky je naprosto nevyhnutelné, aby byly zavedeny nezbytné, účinné a přiměřené nástroje pro podporu boje proti terorismu na obecné úrovni, a za stejně významnou považuje ochranu všech aspektů právního státu, občanských práv, soudní a právní ochranu podezřelých osob a demokratický dohled a kontrolu, pokud jde o veškeré nově zaváděné právní předpisy na úrovni EU i ve vztazích se třetími zeměmi;
35. naléhá na Komisi, aby předložila návrh na zajištění parlamentní kontroly nad společnou a koordinovanou zpravodajskou činností na úrovni EU;
Kořeny terorismu:
36. vyzývá Radu a Komisi, aby vypracovaly akční plán pro šíření demokracie ve světě a posílení hospodářské a politické spolupráce s islámskými zeměmi prostřednictvím
a)
podpory demokratických hnutí,
b)
podpory studentských výměn a jiných druhů vzdělávání,
c)
financování mediálních stanic, které šíří demokratické myšlenky a odhalují teroristickou činnost a všechny, kdo ji podporují;
37. vyzývá Komisi, aby stanovila opatření zaměřená na zajištění ochrany a pomoci pro oběti teroristických činů, mimo jiné podporou výměny osvědčených postupů a jednotným souborem záruk na úrovni EU; Nutnost intenzivnější a účinnější meziparlamentní spolupráce za účelem definování nové strategie v boji proti terorismu;
Potřeba silnější a účinnější meziparlamentní spolupráce na nové protiteroristické strategii
38. domnívá se, že ihned po podpisu Lisabonské smlouvy by Parlament a parlamenty členských států měly zahájit společné vyhodnocování evropské protiteroristické strategie za účelem přípravy nové podoby "dialogu na vysoké úrovni" o těchto tématech při zapojení zástupců občanů na úrovni EU i vnitrostátní úrovni;
Spolupráce s Komisí a Radou
39. domnívá se, při zohlednění skutečnosti, že v roce 2009 by měla vstoupit v platnost Lisabonská smlouva a že již v roce 2008 by evropské orgány měly vytvořit příslušné podmínky pro její vstup v platnost, že o návrzích podléhajících postupu spolurozhodování, a které nebudou schváleny před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, by se mělo rozhodovat stejně, jako kdyby byl postup spolurozhodování již v platnosti;
40. bere na vědomí nový soubor návrhů protiteroristických právních předpisů, jehož součástí je rámcové rozhodnutí Rady o jmenné evidenci cestujících za účelem vymáhání práva, směrnici o výbušninách a hodnotící zprávu o provedení rámcového rozhodnutí o boji proti terorismu; hodlá tyto návrhy posoudit na základě argumentace podložené důkazy;
41. domnívá se, že protiteroristický koordinátor EU by měl hrát v přístupu Společenství významnou úlohu a přeje si vyjasnit jeho povinnosti a struktury odpovědnosti;
42. očekává, že strategie politiky boje proti terorismu EU,která bude vytvořena ve spolupráci s Parlamentem, bude nejenže rozvíjet integrovaný přístup a hlavní téma, ale především stanoví jednoznačná krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření;
o o o
43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě Evropy a vládám a parlamentům členských států.