Evropský parlament,

-   s ohledem na bílou knihu Komise o zlepšení jednotného tržního rámce pro investiční fondy (KOM(2006)0686),

-   s ohledem na směrnice 2001/107/ES(1) a 2001/108/ES(2), kterými se mění směrnice 85/611/EHS(3) o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), a to s ohledem na regulaci správcovských společností a zjednodušené prospekty, resp. s ohledem na investice SKIPCP (dále jen "SKIPCP III"),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(4) (směrnice MiFID),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se zavádí nová organizační struktura výborů pro finanční služby,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi(5) (směrnice o penzijních fondech),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění(6) (směrnice o zprostředkování pojištění) a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2004 o budoucnosti hedžových fondů a derivátů(8),

-   s ohledem na zprávu odborné skupiny pro správu aktiv ze dne 7. května 2004 a zprávy odborné skupiny z července 2006 a s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2006 o správě aktiv (9),

-   s ohledem na stanovisko Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) Komisi ze dne 26. ledna 2006 k vyjasnění definic týkajících se způsobilých aktiv pro investice SKIPCP (CESR/06-005),

-   s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu z dubna 2007 o globální finanční stabilitě na téma vývoj a problémy trhu,

-   s ohledem na kapitolu IV (finanční stabilita a integrace) výroční zprávy Evropské centrální banky za rok 2006,

-   s ohledem na směrnici Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice(10) (směrnice, kterou se provádí směrnice MiFID),

-   s ohledem na doporučení úrovně 3 Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry o pobídkách v rámci směrnice MiFID ze dne 29. května 2007 (CESR/07-228b),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo při přijetí cenných papírů k obchodování(11) (směrnice o prospektu),

-   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu předložený Komisí (KOM(2007)0361) (směrnice o solventnosti II),

-   s ohledem na závěry Rady ministrů ve složení pro hospodářství a finance ze dne 8. května 2007,

-   s ohledem na zelenou knihu Komise o zlepšení rámce EU pro investiční fondy (KOM(2005)0314),

-   s ohledem na směrnici Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států(12) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností(13),

-   s ohledem na aktualizovanou zprávu Fóra finanční stability o institucích s vysokou finanční pákou ze dne 19. května 2007,

-   s ohledem na zprávu Řídící skupiny OECD pro správu a řízení společností s názvem "Úloha soukromých kapitálových sdružení při řízení podniků: o roli společností soukromého kapitálu a "aktivistických" hedžových fondů" z května 2007,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0460/2007),

A.   vzhledem k tomu, že toto usnesení nemá v úmyslu se zabývat pěti legislativními opatřeními obsaženými v balíčku SKIPCP III, tedy zjednodušením postupu oznamování, zavedením pasu správcovských společností, revizí zjednodušeného prospektu a vytvořením rámce pro fúze fondů a rámce pro sdružování, ani nezamýšlí řešit předpokládané úpravy týkající se spolupráce při provádění dohledu v těchto pěti oblastech,

B.   vzhledem k tomu, že Parlament hodlá bezezbytku plnit svou roli ve vytváření celistvějšího evropského trhu investičních fondů přesahujícího rámec nadcházející omezené revize SKIPCP III,

C.   vzhledem k tomu, že realitní fondy otevřeného typu a fondy hedžových fondů a další neharmonizované fondy pro drobné investory v současné době do oblasti působnosti směrnice o SKIPCP nespadají, a tedy nepožívají výhod evropského pasu, což zužuje nabídku investičních produktů, jež jsou k dispozici drobným investorům, a omezuje investiční strategii SKIPCP,

D.   vzhledem k tomu, že odlišné vnitrostátní režimy soukromého umisťování jsou pro sofistikované investory překážkou přeshraničního umisťování investičních produktů,

E.   vzhledem k tomu, že rozdílné požadavky na zveřejňování informací u SKIPCP a ostatních konkurenčních investičních produktů, odlišná vnitrostátní pravidla zdanění při přeshraničním slučování fondů, překážky pro zpracování objednávek ve fondech a odlišné povinnosti depozitářů omezují možnost dosáhnout spravedlivých podmínek, větší konkurence a konsolidace evropského trhu fondů,

F.   vzhledem k tomu, že existuje řada mylných představ v oblasti alternativních investičních nástrojů, a vzhledem k tomu, že nástroje, jako jsou hedžové fondy a fondy soukromého kapitálu, se mezi sebou liší v získávání finančních prostředků, v cílech investiční politiky a v kontrole řízení,

Neharmonizované fondy pro drobné investory

1.   vítá vytvoření odborné skupiny pro realitní fondy otevřeného typu, vyjadřuje však politování nad tím, že Komise nevěnovala stejnou pozornost oblasti fondů hedžových fondů; se zájmem očekává zprávu této skupiny o realitních fondech otevřeného typu a závěry studie Komise o neharmonizovaných fondech pro drobné investory, které mají přispět k vytvoření vnitřního trhu těchto produktů;

2.   vyzývá Komisi, aby zvážila budoucí rozšíření působnosti čl. 19 odst. 1 SKIPCP III o způsobilých aktivech i na realitní fondy otevřeného typu a fondy hedžových fondů a zohlednila přitom skutečnost, že indexy hedžových fondů již byly označeny za způsobilé; zdůrazňuje nutnost důkladného posouzení rizik a přínosů takové změny se zvláštním zřetelem na ochranu značky SKIPCP; podtrhuje, že tyto činnosti nesmí narušit probíhající revizi SKIPCP III;

3.   domnívá se, že by v návaznosti na závěry výše zmíněné zprávy odborné skupiny a studie Komise měla být věnována pozornost vytvoření rámce pro vnitřní trh realitních fondů otevřeného typu, fondů hedžových fondů a dalších neharmonizovaných fondů pro drobné investory jako regulovaných produktů na úrovni EU, a to na základě posouzení dopadů a při řádném zohlednění problematiky diverzifikace, likvidity a ocenění; podtrhuje, že tyto činnosti nesmí narušit probíhající revizi SKIPCP III;

Režim soukromého umisťování

4.   vyzývá, aby byl za účelem posílení integrace vnitřního trhu vytvořen na základě řádného posouzení dopadů harmonizovaný rámec pro soukromé umisťování na úrovni EU; zdůrazňuje, že tento režim musí zúčastněným stranám poskytovat nezbytnou právní jistotu, neměl by však soukromé umisťování mezi sofistikovanými a dobře informovanými subjekty zatěžovat nadměrnou regulací a příliš podrobnými nebo normativními podmínkami; znovu opakuje, že by nemělo být členským státům umožněno stanovovat na vnitrostátní úrovni požadavky, které evropská legislativa nepředepisuje (tzv. gold-plating);

5.   domnívá se, že by měl být režim soukromého umisťování uplatňován u všech investičních fondů otevřeného typu, včetně fondů regulovaných na úrovni EU, fondů regulovaných na vnitrostátní úrovni a fondů regulovaných v třetích zemích; je však přesvědčen, že je nutné v náležitých případech pokročit v otázce vzájemného přístupu na trh; vyzývá proto Komisi, aby s třetími státy, především se Spojenými státy americkými, takové dohody vyjednala, a žádá Komisi, aby se této otázce věnovala v rámci Transatlantické hospodářské rady;

6.   je přesvědčen, že je klíčové definovat osobu způsobilou k investování; navrhuje, aby se zohlednily kategorie investorů, které již existují ve směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID) a ve směrnici o prospektu; podporuje širokou definici sofistikovaného investora; zdůrazňuje však, že navzdory stávajícím právním předpisům existuje několik otázek, jimž je stále třeba věnovat pozornost, jako např. kritéria ročních příjmů a nutnost stanovit omezení převodů, která by sofistikovaným investorům způsobilým investovat v režimu soukromého umisťování zakázala, aby svůj produkt prodávali drobným investorům přímo nebo nepřímo např. ve spojení s jinými maloobchodními výrobky;

7.   navrhuje, aby byla v revizi SKIPCP III jako první krok zavedena možnost, aby se SKIPCP odchýlily od postupu oznamování, přičemž tato možnost by se týkala pouze malého počtu vysoce sofistikovaných investorů, jako je profesionální klient dle směrnice MiFID;

8.   domnívá se, že následně by měl být režim soukromého umisťování rozšířen o další produkty, měl by zahrnovat šířeji definovaný typ sofistikovaného investora a ustanovení o tom, že se na tento režim nevztahují vnitrostátní předpisy pro uvádění produktů na trh; žádá Komisi, aby nejpozději do léta 2008 určila, zda je nutno přijmout legislativní opatření, či zda jsou dostačující pokyny Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry;

9.   je přesvědčen, že evropský rámec režimu soukromého umisťování by se měl vztahovat pouze na přeshraniční soukromé umisťování a v tomto případě mít větší právní sílu než stávající vnitrostátní předpisy, neměl by však nahradit vnitrostátní předpisy týkající se vnitrostátního soukromého umisťování; upřednostňuje, alespoň v první fázi, režim vycházející z pokynů CESR, avšak zdůrazňuje, že za účelem dosažení větší právní jistoty by měla být prověřena potřeba legislativních opatření na evropské úrovni;

10.   vyzývá Komisi, aby prověřila a odstranila daňové překážky přeshraničního umisťování těchto produktů;

Distribuce, zveřejňování a finanční gramotnost

11.   domnívá se, že vyplácení provize představuje přijatelný prostředek odměňování; upozorňuje zároveň na to, že informování investorů včetně zveřejňování informací o poplatcích a rozpětí je nezbytné k tomu, aby investoři mohli činit zasvěcenější rozhodnutí, a k posílení hospodářské soutěže; vítá ustanovení směrnice MiFID o zveřejňování poplatků, ale připomíná, že tato směrnice se nevztahuje na všechny konkurenční investiční produkty;

Konkurenční produkty

12.   domnívá se, že požadavky na zveřejňování nákladů a poplatků v místě prodeje a rovněž požadavky na průběžné informování o riziku a výkonu by se neměly vztahovat pouze na SKIPCP, ale také na všechny konkurenční produkty (např. certifikáty, dluhopisy, investiční životní pojištění); uznává však, že není možné zajistit úplnou srovnatelnost jednotlivých typů investičních produktů;

13.   v této souvislosti požaduje, aby byla nejpozději do konce roku 2008 provedena revize právního rámce pro uvádění na trh, poradenství a prodej veškerých investičních produktů určených pro drobné investory, a to zejména revize připravované směrnice o solventnosti II, směrnice o zprostředkování pojištění a SKIPCP III, za účelem dosažení rovných tržních podmínek a systémového přístupu k ochraně investorů; vyzývá Komisi, aby požádala výbory třetí úrovně o technická doporučení pro tuto oblast, při zvážení rozmanitosti produktů a distribučních kanálů;

14.   žádá Komisi, aby posoudila, zda by byl pro zvýšení transparentnosti poplatků užitečný kodex chování vycházející zevnitř odvětví, při zvážení příznivých a nepříznivých vlivů spojených s tímto kodexem na trhu služeb následujících po obchodní části transakce;

15.   vítá doporučení CESR, aby se k platbám nebo k nepeněžním plněním právnické osoby či poskytnutým právnické osobě v rámci jedné skupiny nabízející pouze své produkty (interní fondy) přistupovalo naprosto stejným způsobem jako k platbám či plněním jakýchkoli jiných právnických osob nebo poskytnutým jakýmkoli jiným právnickým osobám v rámci firem s otevřenou architekturou (fondy třetích stran);

16.   konstatuje, že podle článku 26 směrnice, kterou se provádí směrnice MiFID, se ustanovení o pobídkách použijí u plateb či nepeněžních plnění uskutečňovaných mezi dvěma samostatnými právními subjekty, přičemž produkty, jejichž distribuci zajišťuje právní subjekt, který je vytvořil, do působnosti článku 26 nespadají; vyzývá Komisi, aby posoudila praktický dopad článku 26 na distribuci konkurenčních produktů, a tedy na otevřenou architekturu;

17.   uznává, že sledování provizí, zejména poplatků za retrocesi, je časově náročný a nákladný proces, přičemž se vzhledem ke stále otevřenější architektuře předpokládá, že jeho náročnost bude ještě narůstat; vyzývá tedy toto odvětví, aby posoudilo, zda je nezbytné stanovit v rámci Evropské unie společné normy týkající se náležitého uchovávání obchodních pozic, jako například normy pro identifikaci distributorů nebo poskytování údajů (formáty datových souborů, přenosové protokoly, četnost podávání zpráv);

18.   vyzývá CESR, aby v roce 2008 předložil zprávu o dopadu článku 26 směrnice, kterou se provádí směrnice MiFID, na stávající zmírňující a sjednocující úpravy a aby s přihlédnutím ke stávajícím a případným budoucím samoregulačním opatřením uvnitř odvětví posoudil, zda by byl společný přístup v oblasti dohledu v EU pro investory prospěšný;

19.   sdílí obavy vyjádřené Komisí v zelené knize o zlepšení rámce EU pro investiční fondy, pokud jde o vznik zajištěných fondů, které jsou chybně označovány jako zajištěné, ačkoli nejsou doprovozeny požadavky na kapitálovou přiměřenost; vyzývá tedy Komisi, aby navrhla, jak lze u těchto fondů dosáhnout náležitého zabezpečení, např. požadavky na kapitál těchto fondů stanovené na úrovni EU, a zajistit tak účinnou ochranu spotřebitele; v této souvislosti poznamenává, že požadavky na dohled musí být promyšlené a stejně přísné jak z kvalitativního hlediska, pokud jde o normy pro řízení rizik, tak z hlediska kvantitativního, pokud jde o výsledné požadavky na kapitál;

Vzájemné působení směrnice o SKIPCP a směrnice MiFID

20.   vítá záměr Komise, která ve své příručce hodlá řešit možné rozpory mezi SKIPCP III a směrnicí MiFID v ustanovení o distribuci, pobídkách a kodexu obchodování; vyjadřuje však politování nad tím, že Komise tuto příručku nezveřejnila před provedením směrnice MiFID členskými státy; vyzývá Komisi, aby zohlednila prováděcí předpisy členských států, vyjasnila právní statut své příručky a jejího vztahu k opatřením úrovně 3 navrženým CESR a otázkám a odpovědím Komise ke směrnici MiFID;

Finanční gramotnost

21.   zdůrazňuje, že rovnocenné požadavky na zveřejňování nákladů, rizika a výkonu v místě prodeje vztahující se na konkurenční produkty pomohou investorům činit zasvěcenější rozhodnutí pouze v případě jejich dobré znalosti a základního porozumění fungování různých investičních produktů; zdůrazňuje proto význam finanční gramotnosti;

Zdanění přeshraničních fúzí fondů

22.   s politováním poukazuje na to, že podle právních řádů řady států podléhají přeshraniční fúze stále zdanění, zatímco vnitrostátní fúze zdanitelné plnění nepředstavují; domnívá se, že vzhledem k tomu, že investoři tyto jevy nemohou ovlivnit a že by s nimi mělo být zacházeno rovnoprávně, by měly být přeshraniční a vnitrostátní fúze daňově neutrální;

23.   vyzývá Komisi, aby v roce 2008 navrhla směrnici o zdanění fúzí fondů v souladu se zásadou daňové neutrality stanovené ve směrnicích 90/434/EHS a 2005/56/ES; zdůrazňuje, že klíčovým cílem není harmonizovat zdanění, ale zabezpečit, aby byly vnitrostátní a přeshraniční fúze daňově neutrální bez ohledu na to, zda investor nechá svůj kapitál během fúze a po jejím dokončení ve fondu nebo jej před fúzí v důsledku plánované fúze stáhne;

24.   domnívá se, že z praktických důvodů by se měla daňová neutralita nejprve vztahovat pouze na fúze SKIPC a poté na všechny ostatní fondy;

25.   zdůrazňuje prvořadý význam spolupráce v oblasti dohledu nad produkty SKIPCP a ostatními produkty a vyzývá k trvalému úsilí v oblasti výměny informací a praktické spolupráce mezi finančními orgány;

Investiční politika a řízení rizik

26.   vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku stávající koncepce investiční politiky zůstávají aktiva jako např. fondy hedžových fondů a realitní fondy otevřeného typu mimo rámec způsobilosti pro investování podle SKIPCP III, zatímco značně nestálá a méně transparentní aktiva jako např. indexy hedžových fondů CESR za způsobilé považuje;

27.   domnívá se, že vymezení způsobilých aktiv a stanovení investičních limitů nezaručí kvalitu správy investic a že to naopak může vyvolat u drobných investorů falešný pocit bezpečí; navrhuje proto, že by měl být ve střednědobém horizontu zvážen posun od preskriptivního přístupu k přístupu vycházejícímu z určitých zásad, založenému na řízení aktiv a pasiv jako sofistikovanější formě rozložení rizika; zdůrazňuje, že zahájení zásadní diskuse o takové změně v této fázi by nemělo vést k prodlevám v revizi SKIPCP III; podtrhuje nutnost provedení důkladného rozboru vlivů této změny na výkonnost a značku SKIPCP;

28.   domnívá se, že pokud budou pro systémy řízení rizik zavedena na úrovni 1 pravidla založená na určitých zásadách, napomůže to zajistit finanční stabilitu a sbližování postupů dohledu; očekává proto, že jakmile bude dokončena legislativní činnost v souvislosti s revizí o SKIPCP III, navrhne Komise pro používání systémů řízení rizik seznam kritérií založených na zásadách, přičemž bude mít na paměti, že by tyto systémy měly být v souladu s individuálním rizikovým profilem každého fondu; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by měla být správcovským společnostem uložena povinnost, aby vysvětlily přiměřenost určitého systému, a zda je nutné stanovit obecný požadavek na předběžná povolení systémů řízení rizik prostřednictvím orgánu dozoru či jasnější roli depozitářů v dohledu nad investiční činností; vyzývá výbor CESR, aby dokončil svou práci na sjednocování systémů pro měření rizik a začal se věnovat řízení likvidity;

29.   považuje za potřebné pro posílení důvěry investorů, aby všechny správcovské společnosti, které jsou akciovými společnostmi, a všechny distribuční společnosti kótované na burze podléhaly vnitrostátním předpisům o řízení podniků v zemi svého sídla a předpisům o řízení podniků platným na úrovni Společenství;

Zpracování objednávek ve fondech

30.   vítá iniciativy, jako je např. založení skupiny pro standardizaci zpracování objednávek, která působí v rámci Asociace evropských fondů a správy majetku, iniciativu Eurofi a další aktivity na vnitrostátní úrovni zaměřené na zvýšení efektivity zpracování objednávek; konstatuje však, že dosažený pokrok není dostatečný; domnívá se, že v případě, že nebude do konce roku 2009 zaznamenán významný posun v oblasti elektronického a standardizovaného zpracování objednávek ve fondech, by Komise měla zasáhnout;

31.   upozorňuje na obtíže, se kterými se při přechodu k automatizovaným a standardizovaným řešením potýkají malí a střední distributoři a distributoři s omezenou přeshraniční činností;

32.   bere na vědomí myšlenku, že standardizované lhůty pro vyřizování objednávek by mohly podpořit automatizaci, zjednodušit a osvětlit zpracování objednávek a rovněž snížit podíl chyb;

33.   bere na vědomí myšlenku o vytvoření standardizovaného postupu za účelem usnadnění přístupu ke spolehlivým a standardizovaným údajům o přeshraničních fondech, například, pokud to bude vhodné, za přispění referenční databáze neměnných údajů o evropských fondech, jako je prospekt nebo údaje o zpracování objednávek; zdůrazňuje potřebu dohledu, aby bylo zaručeno, že údaje budou aktuální a spolehlivé;

Depozitář

34.   vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy umožňují pobočkám úvěrových institucí EU, aby zastávaly funkci depozitářů, přestože jsou regulované na evropské úrovni v souladu s právními předpisy EU o finančních službách; vyzývá proto Komisi, aby v rámci probíhající revize SKIPCP III přijala nezbytná legislativní opatření, aby umožnila zmíněným pobočkám úvěrových institucí funkci depozitářů zastávat, a objasnila možnosti účinné spolupráce v oblasti dohledu;

35.   je přesvědčen, že by harmonizovaná definice funkcí depozitáře mohla přispět k lepšímu porozumění a k lepší spolupráci mezi regulátory a zajistit jednotnou úroveň ochrany investorů po celé Evropě; připouští však, že je obtížné překonat rozdíly mezi jednotlivými státy, zejména pokud se jedná o majetkové právo, podmínky odpovědnosti a předpisy na ochranu v případě platební neschopnosti; požaduje provedení další analýzy právních překážek, které by bylo nutné odstranit, má-li být dosaženo harmonizace funkcí depozitáře, s přihlédnutím k výsledkům průzkumu různých rolí a odpovědností depozitářů v členských státech, které jsou již k dispozici;

36.   zdůrazňuje, že pas depozitáře by měl být zaveden teprve tehdy, až budou plně harmonizovány funkce a povinnosti depozitáře; klade důraz na to, že před každým rozhodnutím je nutné důkladně posoudit vzájemné působení mezi pasem depozitáře, pasem správcovské společnosti, fondem a regulátorem;

37.   vyzývá Komisi, aby posoudila dopad rozšířeného využívání velmi složitých produktů (tj. derivátů, včetně úvěrových derivátů a indexů, zejména indexů hedžových fondů) na účinnost funkce dozoru svěřené depozitáři;

Lamfalussyho postup

38.   zdůrazňuje, že je důležité zajistit výběr prováděcích nástrojů na základě obsahu a cílů výchozích právních předpisů úrovně 1; vyzývá Komisi, aby na úrovni 1 navrhla právní základ pro používání jak prováděcích směrnic, tak prováděcích nařízení v úrovni 2; poukazuje na to, že u všech opatření úrovně 2 je nutné použít nový regulativní postup s kontrolou;

Hedžové fondy

39.   upozorňuje na to, že výsledkem alternativních investic jako např. činnosti hedžových fondů, ačkoli dosud nejsou dostatečně pochopeny, pokud jde o jejich potenciální systémový vliv, je prokazatelně vyšší tržní likvidita, rozložení rizika, především u tradičních portfolií, a intenzivnější hospodářská soutěž mezi tvůrci trhu a prostředníky a také užitečné soukromé průzkumy, jež přispívají k větší informovanosti a k efektivnější cenotvorbě;

40.   domnívá se, že transparentnost a zveřejňování informací mají pro investory a orgány dohledu prvořadý význam, a očekává, že návrhy Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO), které budou předloženy, vnesou do této oblasti více světla, naléhavě vyzývá odvětví, aby se dohodlo na kodexu doporučených postupů pro oceňování portfolia, systémy řízení rizik, transparentnost struktury poplatků a dokonalejší znalost investičních strategií; žádá Komisi, aby v této diskusi hrála aktivnější úlohu (např. v rámci skupiny G8);

41.   je přesvědčen, že přístup drobných investorů k hedžovým fondům jako takový by neměl být zakázán; poukazuje však na to, že s ohledem na často nízkou regulaci hedžových fondů a jejich činnosti musí přístup drobných investorů podléhat přísným podmínkám; zdůrazňuje, že je zásadní stanovit jasná kritéria způsobilosti investorů a regulovat oblast kontaktu protistran; zdůrazňuje zároveň, že subjekty regulované prostřednictvím směrnice MiFID podléhají zkouškám vhodnosti a přiměřenosti distribuce, které mají zamezit prodeji v rozporu se stanovenými podmínkami;

42.   domnívá se, že otázky finanční stability musí být řešeny na celosvětové úrovni na základě užší spolupráce orgánů dohledu a centrálních bank v rámci mezinárodních institucí, jako je IOSCO, a dále prostřednictvím průběžného dialogu mezi vládami a zákonodárci; naléhavě žádá Komisi, Evropskou centrální banku a CESR, aby přijaly aktivní úlohu a tento dialog podpořily a v případě potřeby navrhly vhodná opatření;

43.   domnívá se, že hedžové fondy mohou přispívat ke zlepšení postupů správy a řízení podniků, neboť se zvýší počet investorů, kteří aktivně a informovaně uplatní svá akcionářská práva; je však znepokojen skutečností, že některé hedžové fondy mohou zvýšit sílu svého hlasu při nízkých nákladech prostřednictvím celé řady mechanismů, jako je např. zapůjčování a vypůjčování akcií; uznává, že posledně uvedeného nevyužívají jen hedžové fondy; navrhuje, aby Komise posoudila proveditelnost a praktičnost ustanovení, které stanoví, že pokud jsou akcie drženy na účet investorů, musí smlouva o zápůjčce akcií obsahovat právo strany, která akcie zapůjčuje, vyžádat si své akcie okamžitě zpět; nebudou-li akcie vzaty zpět, měl by mít vypůjčovatel právo uplatňovat hlasovací práva pouze v souladu s pokyny osoby, která mu akcie zapůjčila;

Fondy soukromého kapitálu

44.   považuje fondy soukromého kapitálu za důležitý zdroj pro financování vzniku, růstu a restrukturalizace nejen velkých podniků kótovaných na burze, ale i malých a středních firem; jsou mu však známy i případy, kdy vyšší míra zadlužení znamenala pro firmy a jejich zaměstnance vážnou hrozbu, když vedení nebylo již dále schopno závazky splácet;

45.   zdůrazňuje, že pro investory a orgány dohledu je důležité, aby byly poplatky a způsob získávání finančních prostředků transparentní, zejména pokud vedou k pákovému efektu ve finanční situaci společnosti, která přestává být veřejně obchodovatelná, a že transparentní musí být také cíle řízení, zejména při restrukturalizaci velkých firem;

46.   domnívá se, že regulace rizika protistran a stanovení jasných kritérií způsobilosti investorů jsou klíčovým krokem k omezení rizika drobných investorů ve vztahu k fondům soukromého kapitálu;

47.   uznává, že dopady na zaměstnanost jsou často veřejným zájmem; všímá si, že dostupné údaje o souhrnných účincích fondů soukromého kapitálu na celkovou míru zaměstnanosti se rozcházejí; vyzývá Komisi, aby zajistila kvalitnější analýzu;

48.   je přesvědčen, že pro lepší porozumění dopadům alternativních investic, jako jsou hedžové fondy a fondy soukromého kapitálu, na finanční stabilitu, správu a řízení podniků, výběr a ochranu spotřebitelů a zaměstnanost je zapotřebí důkladnější rozbor; hodlá se těmito otázkami zabývat v příštích parlamentních zprávách o hedžových fondech a fondech soukromého kapitálu, na základě výsledků studií zadaných v srpnu 2007, navrhuje, aby v rámci těchto zpráv bylo mj. posouzeno:

-   zda je, pokud jde o podmínky zveřejňování informací prostřednictvím minimálních požadavků pro předkládání zpráv a regulaci příslušných zúčastněných stran, kodex chování vycházející z podnětů z oboru dostatečným nástrojem pro zlepšení finanční stability a ochrany investorů nebo zda je zde zapotřebí větší zapojení zákonodárců a orgánů dohledu;

-   zda existuje zájem či dokonce potřeba evropského označení pro alternativní investiční nástroje, a pokud ano, na základě jakých kritérií budou rozlišovány jednotlivé třídy aktiv, na které by se tento evropský rámec vztahoval;

-   na základě jakých podmínek by bylo možné povolit přístup k těmto třídám aktiv drobným investorům;

o
o   o

49.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 20. (2) Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 35. (3) Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9). (4) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/44/ES (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1). (5) Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10. (6) Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3. (7) Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1. (8) Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 407. (9) Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 257. (10) Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26. (11) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64 (12) Úř. věst. L 225, 20.8.1990, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/98/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 129). (13) Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 1.