Protokol k dohodě o přidružení ES-Alžírsko ze dne 1. května 2004***
198k
37k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10 července 2007 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Evropsko-středomořské dohodě o přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Alžírskou lidově demokratickou republikou na straně druhé, který zohledňuje přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Maďarské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (8937/2007 – KOM(2006)0765 – C6-0153/2007 – 2006/0254(AVC))
- s ohledem na s ohledem na text Rady (8937/2007),
- s ohledem na žádost o souhlas předloženou Radou v souladu s čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem, s článkem 310 a čl. 300 odst. 2, prvním pododstavcem, druhou větou Smlouvy o ES (C6-0153/2007),
- s ohledem na článek 75, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,
- s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A6-0274/2007),
1. souhlasí s uzavřením protokolu;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Alžírské lidově demokratické republiky.
Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Moldávií po rozšíření z 1. ledna 2007 *
195k
35k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Moldavskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0009 – C6-0103/2007 – 2007/0003(CNS))
- s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci s Moldavskou republikou (9221/2004),
- s ohledem na čl. 44 odst. 2, čl. 47 odst. 2, poslední věta, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2, články 93, 94, 133 a 181a a čl. 300 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES,
- s ohledem na čl. 101 odst. 2 Smlouvy o Euratomu,
- s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0103/2007),
- s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0224/2007),
1. schvaluje uzavření protokolu;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Moldavské republiky.
Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Ukrajinou po rozšíření z 1. ledna 2007 *
196k
35k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Ukrajinou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0007 – C6-0102/2007 – 2007/0004(CNS))
- s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM(2007)0007)(1),
- s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci s Ukrajinou (9108/2004),
- s ohledem na čl. 44 odst. 2, poslední větu čl. 47 odst. 2, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2, články 93, 94, 133 a 181a a čl. 300 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES,
- s ohledem na čl. 101 odst. 2 Smlouvy o Euratomu,
- s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0102/2007),
- s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0216/2007),
1. schvaluje uzavření protokolu;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Ukrajiny.
Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Arménií po rozšíření z 1. ledna 2007 *
196k
35k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0113 – C6-0161/2007 – 2007/0041(CNS))
- s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM(2007)0113)(1),
- s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci s Arménskou republikou (9257/2004),
- s ohledem na čl. 44 odst. 2, čl. 47 odst. 2 poslední větu, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2, články 93, 94, 133, 181a a čl. 300 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES,
- s ohledem na čl. 101 odst. 2 Smlouvy o Euratomu,
- s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0161/2007),
- s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0254/2007),
1. schvaluje uzavření Protokolu;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě Arménské republiky.
Uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Ázerbájdžánem po rozšíření z 1. ledna 2007 *
196k
36k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0114 – C6-0160/2007 – 2007/0040(CNS))
- s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM(2007)0114)(1),
- s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci s Ázerbájdžánskou republikou (8924/2004),
- s ohledem na čl. 44 odst. 2, čl. 47. odst. 2 poslední větu, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2, články 93, 94, 133, 181a a čl. 300 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES,
- s ohledem na čl. 101 odst. 2 Smlouvy o Euratomu,
- s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0160/2007),
- s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0255/2007),
1. schvaluje uzavření protokolu;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Ázerbájdžánské republiky.
Uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Gruzií po rozšíření z 1. ledna 2007 *
197k
35k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0098 – C6-0162/2007 – 2007/0046(CNS))
- s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM(2007)0098)(1),
- s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci s Gruzií (8916/2004),
- s ohledem na čl. 44 odst. 2, čl. 47. odst. 2 poslední větu, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2, články 93, 94, 133, 181a a čl. 300 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES,
- s ohledem na čl. 101 odst. 2 Smlouvy o Euratomu,
- s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0162/2007),
- s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0256/2007),
1. schvaluje uzavření protokolu;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Gruzie.
Přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě ze dne 26. července 1995 o používání informační technologie pro celní účely *
199k
34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě ze dne 26. července 1995 o používání informační technologie pro celní účely, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (KOM(2007)0211 – C6-0168/2007 – 2007/0079(CNS))
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 92/49/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2006)0924 – C6-0009/2007 – 2006/0289(COD))
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0924)(1),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 47 odst. 2 a článek 55 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0009/2007),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0237/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2006)0926 – C6-0010/2007 – 2006/0293(COD))
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/68/ES o zajištění, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2006)0905 – C6-0017/2007 – 2006/0280(COD))
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93 (KOM(2006)0655 – C6-0376/2006 – 2006/0218(COD))
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0655)(1),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0376/2006),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0242/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007, kterým se stanoví nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství (KOM(2006)0565 – C6-0326/2006 – 2006/0180(COD))
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0565)(1),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0326/2006),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0181/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství
(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, nařízení (ES) č. 1372/2007.)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (přepracované znění) (KOM(2006)0576 – C6-0329/2006 – 2006/0187(COD))
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0576)(1),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0329/2006),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0234/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky
Úmluva OSN o Kodexu jednání liniových konferencí (zrušení nařízení Rady (EHS) č. 954/79) ***I
201k
33k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10.července 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 954/79 o ratifikaci Úmluvy OSN o Kodexu jednání liniových konferencí členskými státy nebo o přistoupení členských států k této úmluvě (KOM(2006)0869 – C6-0059/2007 – 2006/0308(COD))
Kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v Antarktidě *
330k
90k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu nařízení Rady o změně nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (KOM(2006)0867 – C6-0054/2007 – 2007/0001(CNS))
- s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0054/2007),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0213/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 ČL. 1 BOD 2A (nový) Článek 5a (nový)(nařízení (ES) č. 601/2004)
2a.Vkládá se nový článek 5a, který zní:
"Článek 5a Oznámení úmyslu účastnit se lovu krila antarktického
Každá smluvní strana, která hodlá lovit krila antarktického v oblasti úmluvy, oznámí sekretariátu CCAMLR tento svůj úmysl nejméně čtyři měsíce před pravidelným výročním zasedáním CCAMLR, bezprostředně před obdobím, v němž hodlá lovit."
Pozměňovací návrh 2 ČL. 1 BOD 2B (nový) Čl. 6 odst. 3 (nařízení (ES) č. 601/2004)
2b.Čl. 6 odst. 3 se nahrazuje tímto:
"3. Členský stát vlajky oznámí Komisi nejméně čtyři měsíce před řádným výročním zasedáním komise CCAMLR úmysl rybářského plavidla Společenství provádět nový rybolov v oblasti Úmluvy.
Toto oznámení se doplní co nejvíce údaji z následujícího seznamu, které může členský stát poskytnout:
a) druh plánovaného rybolovu, včetně cílových druhů, metod rybolovu, navrhovaného rybářského regionu, a případná minimální množství úlovků, která jsou nezbytná, aby se rozvinul životaschopný rybolov;
b) biologické údaje získané z komplexních šetření nebo studií o rozdělení, vydatnosti, charakteristikách a totožnosti populací;
c) podrobné údaje o závislých a přidružených druzích a pravděpodobnost, že budou tyto druhy plánovaným rybolovem jakkoliv ovlivněny;
d) údaje o jiných druzích rybolovu v tomtéž regionu nebo o podobných druzích rybolovu v jiných regionech, které mohou přispět k vyhodnocení potenciálního výnosu;
e) pokud se při plánovaném rybolovu mají použít hloubkové vlečné sítě, informace o známém a očekávaném dopadu těchto sítí na zranitelné mořské ekosystémy, včetně bentosu a bentických druhů."
Pozměňovací návrh 3 ČL. 1 BOD 4 Čl. 7b písm. a) (nařízení (ES) č. 601/2004)
a) podle protokolu CCAMLR o označování jsou jedinci rodu Dissostichus označováni a vypouštěni v poměru jeden jedinec na jednu tunu čerstvých ryb po celou dobu rybolovného období. Plavidla ukončí označování pouze tehdy, označila-li 500 jedinců, nebo opustí loviště poté, co označila jednoho jedince na každou tunu čerstvých ryb;
a) podle protokolu CCAMLR o označování jsou jedinci rodu Dissostichus označováni a vypouštěni v poměru jeden jedinec na jednu tunu čerstvých ryb po celou dobu rybolovného období. Plavidla ukončí označování pouze tehdy, označila-li 500 jedinců, nebo opustí loviště poté, co označila jedince rodu Dissostichus spp. v určeném poměru;
Pozměňovací návrh 4 ČL. 1 BOD 4 Čl. 7b písm. b) (nařízení (ES) č. 601/2004)
b) program je zaměřen na jedince všech velikostí, aby byly splněn požadavek označit jednoho jedince na každou tunu čerstvých ryb. Všichni vypuštění jedinci by měli mít dvojité označení a měli by být vypuštěni v co největší zeměpisné oblasti;
b) program je zaměřen na jedince všech velikostí, aby byly splněn požadavek označit jednoho jedince na každou tunu čerstvých ryb. Všichni vypuštění jedinci by měli mít dvojité označení a měli by být vypuštěni v co největší zeměpisné oblasti; v regionech, kde se vyskytují oba druhy rodu Dissostichus spp., bude poměr označování co nejvíce v poměru ke druhům a velikosti jedinců rodu Dissostichus spp. v úlovku;
Pozměňovací návrh 5 ČL. 1 BOD 4 Čl. 7b písm. c) (nařízení (ES) č. 601/2004)
c) všechna označení musí zřetelně uvádět individuální pořadová čísla a zpáteční adresu, aby mohl být vysledován původ označení při opětovném odlovení označeného jedince;
c) všechna označení musí zřetelně uvádět individuální pořadová čísla a zpáteční adresu, aby mohl být vysledován původ označení při opětovném odlovení označeného jedince; počínaje dnem 1. září 2007 budou veškerá označení v rybolovu pocházet od sekretariátu CCAMLR;
Pozměňovací návrh 6 ČL. 1 BOD 4 Čl. 7b písm. e) (nařízení (ES) č. 601/2004)
e) všichni znovu odlovení jedinci jsou biologicky testováni (délka, hmotnost, pohlaví, stadium pohlavních žláz) a pokud možno je pořízena jejich digitální fotografie, ušní kaménky jsou navráceny do původního stavu a odstraní se označení;
e) všichni znovu odlovení jedinci jsou biologicky testováni (délka, hmotnost, pohlaví, stadium pohlavních žláz) a je pořízena jejich digitální fotografie obsahující údaj o čase, ušní kaménky jsou navráceny do původního stavu a odstraní se označení;
Pozměňovací návrh 7 ČL. 1 BOD 4 Čl. 7b písm. ga (nové) (nařízení (ES) č. 601/2004)
ga) jednotlivé druhy Dissostichus spp., které jsou označené a vypuštěné, se nezapočítávají do omezení odlovu.
Pozměňovací návrh 8 ČL. 1 BOD 12A (nový) Čl. 26a (nařízení (ES) č. 601/2004)
12a.Vkládá se nový článek 26a, který zní:
"Článek 26a Zpráva o pozorování plavidel
1.Pokud velitel rybářského plavidla s licencí zpozoruje rybářské plavidlo v oblasti Úmluvy, zaznamená pokud možno co nejvíce informací o zpozorovaném plavidle, včetně:
a) názvu a popisu plavidla;
b) volací značky plavidla;
c) registračního čísla a čísla plavidla IMO;
d) státu vlajky plavidla;
e) fotografie plavidla jako důkazu ke zprávě;
f) jakýchkoli dalších důležitých informací o pozorovaných činnostech plavidla.
2.Velitel plavidla co nejdříve předá zprávu s informacemi podle odstavce 1 svému státu vlajky. Stát vlajky předloží sekretariátu CCAMLR zmíněnou zprávu, pokud se pozorované plavidlo dopouštělo nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (NNN) podle norem CCAMLR."
Pozměňovací návrh 9 ČL. 1 BOD 14 Čl. 30 odst. 1 písm. d) (nařízení (ES) č. 601/2004)
d) plavidla, která jsou na seznamu NNN plavidel a která dobrovolně vplují do přístavů členských států, byla podrobena inspekci v souladu s článkem 27;
d) plavidlům, která jsou na seznamu NNN plavidel, byl zamítnut přístup do přístavu, pokud se nejedná o donucovací opatření nebo okolnosti vyšší moci či pokud nejde o účel poskytnutí pomoci plavidlům, která jsou v nebezpečí nebo v nouzi, nebo o pomoc osobám na těchto plavidlech. Plavidla, jimž je umožněn vstup, jsou podrobena kontrole v souladu s článkem 27;
da) pokud je přístup do přístavu takovým plavidlům povolen:
– je dokumentace a jiné informace, včetně dokumentace o případném odlovu rodu Dissostichus spp., prošetřena s ohledem na ověření oblasti, v níž se odlov uskutečnil; pokud nelze místo původu přiměřeně určit, je úlovek zadržen nebo je odmítnuta každá jeho vykládka nebo překládka a
– pokud je to možné, je úlovek, u nějž se shledá, že je v rozporu s opatřeními na zachování zdrojů CCAMLR, zabaven.
Veškerá podpora takovým plavidlům, včetně tankování, zásobování a oprav, jež nejsou vykonávány ve stavu nouze, se zakazuje.
Pozměňovací návrh 10 ČL. 1 BOD 15 Čl. 30 odst. 2 písm. a) a b) (nařízení (ES) č. 601/2004)
a) odchylně od článku 11 nařízení (EHS) č. 2847/93 je rybářským plavidlům Společenství, podpůrným plavidlům, mateřským plavidlům a nákladním plavidlům zakázáno podílet se na překládkách nebo společných rybolovných operacích s plavidly na seznamu NNN plavidel, podporovat tato plavidla nebo je zásobovat;
a) odchylně od článku 11 nařízení (EHS) č. 2847/93 je rybářským plavidlům Společenství, podpůrným plavidlům, tankovacím plavidlům, mateřským plavidlům a nákladním plavidlům zakázáno podílet se jakýmkoli způsobem na překládkách nebo společných rybolovných operacích s plavidly na seznamu NNN plavidel, podporovat tato plavidla nebo je zásobovat;
b) plavidlům na seznamu NNN plavidel, která dobrovolně vplují do přístavů, je zakázáno zde vykládat nebo překládat náklad;
Pozměňovací návrh 11 ČL. 1 BOD 15A (nový) Článek 31 (nařízení (ES) č. 601/2004)
15a.Článek 31 se nahrazuje tímto:
"Článek 31 Schéma na podporu dodržování opatření na zachování zdrojů CCAMLR státními příslušníky smluvních stran
1.Aniž je dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky, přijmou členské státy vhodná opatření odvozená z jejich příslušných právních předpisů a v souladu s nimi:
a) k ověření toho, zda se jakákoli fyzická nebo právnická osoba podléhající jejich pravomoci nepodílí na NNN rybolovu, jak jej uvádí článek 28;
b) jež mu umožní podniknout příslušné kroky v reakci na jakékoliv potvrzené činnosti uvedené v písmenu a); a
c) jež mu dovolí spolupracovat s ostatními státy za účelem provedení opatření a akcí podle písmena a). S tímto cílem budou spolupracovat příslušné agentury v členských státech, aby provedly opatření k zachování zdrojů CCAMLR, a budou hledat možnosti spolupráce s odvětvími průmyslu ve své pravomoci.
2.S cílem napomoci provedení těchto opatření na zachování zdrojů a pro účely zavedení systému dokumentace úlovku jedinců rodu Dissostichus spp. předloží smluvní strany sekretariátu CCAMLR, smluvním stranám a nesmluvním stranám spolupracujícím s CCAMLR včas zprávu o akcích a opatřeních podle odstavce 1 a kopii zprávy předají Komisi."
Přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě Europolu ze dne 26. července 1995*
198k
33k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o doporučení pro rozhodnutí Rady o přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě ze dne 26. července 1995 o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (KOM(2007)0215 – C6-0169/2007 – 2007/0076(CNS))
Přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech *
199k
34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 k doporučení pro rozhodnutí Rady o přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii (KOM(2007)0213 – C6-0158/2007 – 2007/0080(CNS))
Přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě ze dne 17. června 1998 o zákazu řízení motorových vozidel *
198k
34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o doporučení pro rozhodnutí Rady o přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě ze dne 17. června 1998 o zákazu řízení motorových vozidel, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (KOM(2007)0214 – C6-0155/2007 – 2007/0075 (CNS))
Přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě ze dne 26. května 1997 o boji proti korupci *
200k
34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o doporučení pro rozhodnutí Rady o přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě ze dne 26. května 1997 o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované na základě čl. K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (KOM(2007)0218 – C6-0156/2007 – 2007/0072(CNS))
Vložení nového článku 204a o opravách do jednacího řádu Evropského parlamentu
275k
42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o vložení nového článku 204a o "opravách" do jednacího řádu Evropského parlamentu (2005/2041(REG))
- s ohledem na dopis předsedy Evropského parlamentu ze dne 10. března 2005,
- s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0229/2007),
1. rozhodl změnit jednací řád níže uvedeným způsobem;
2. upozorňuje, že změna vstupuje v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;
3. pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.
Původní znění
Pozměňovací návrhy
Pozměňovací návrh 1 Článek 204a (nový)
Článek 204a Opravy 1.Pokud je v textu přijatém Parlamentem nalezena chyba, postoupí případně předseda návrh opravy příslušnému výboru.
2.Pokud je chyba nalezena v textu přijatém Parlamentem, s nímž vyslovily svůj souhlas jiné orgány, požádá předseda tyto orgány o schválení potřebných oprav a poté postupuje v souladu s odstavcem 1.
3.Příslušný výbor prozkoumá návrh opravy a pokud souhlasí, že došlo k chybě, která může být opravena navrhovaným způsobem, předloží jej Parlamentu.
4.Oprava je oznámena na příštím dílčím zasedání. Pokud nejpozději do čtyřiceti osmi hodin po tomto oznámení nepožádá politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců, aby se o této opravě hlasovalo, považuje se za schválenou. Pokud oprava schválena není, je postoupena zpět příslušnému výboru, který může navrhnout její pozměněné znění, nebo postup uzavřít.
5.Schválené opravy jsou zveřejněny stejným způsobem jako text, k němuž se vztahují. Čl. 66 odst. 3 a články 67 a 68 se použijí obdobně.
Změna článku 201 jednacího řádu Evropského parlamentu o uplatňování a výkladu jednacího řádu
265k
39k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o změně článku 201 jednacího řádu Evropského parlamentu o uplatňování a výkladu jednacího řádu (2006/2192(REG))
- s ohledem na návrh změny jednacího řádu (B6-0166/2006),
- s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0230/2007),
1. rozhodl změnit jednací řád níže uvedeným způsobem;
2. upozorňuje, že změna vstupuje v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;
3. pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.
Původní znění
Pozměňovací návrhy
Pozměňovací návrh 1 Čl. 201 odst. 1
1. Vznikne-li pochybnost týkající se uplatnění nebo výkladu tohoto jednacího řádu, může předseda, aniž jsou dotčena dřívější rozhodnutí v této oblasti, postoupit věc příslušnému výboru k posouzení.
1. Vznikne-li pochybnost týkající se uplatnění nebo výkladu tohoto jednacího řádu, může předseda postoupit věc příslušnému výboru k posouzení.
Pokud je vznesena procesní námitka podle článku 166, může předseda také postoupit věc příslušnému výboru.
Předsedové výborů tak mohou učinit v případě, že taková pochybnost vznikne v průběhu práce výboru a souvisí s ní.
Konzultace ohledně ochrany imunity a výsad Alessandry Mussolini
193k
35k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o konzultaci v souvislosti s imunitou a výsadami Alessandry Mussolini (2006/2301(IMM))
- s ohledem na žádost vyšetřující soudkyně Anny Marie Pagliari o rozhodnutí Evropského parlamentu ohledně toho, zda se poslanecká imunita vztahuje na tvrzení, která paní Alessandra Mussolini učinila na adresu pana Giuseppeho Pisanu, kvůli nimž podal výše uvedený vůči ní občanskoprávní žalobu u okresního soudu v Římě s cílem získat odškodné za pomluvu (řízení č. R.G. 54191/05), předloženou dne 24. července 2006 a oznámenou na plenárním zasedání dne 16. listopadu 2006,
- poté, co Alessandra Mussolini dostala možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,
- s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě poslanců v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,
- s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986(1),
- s ohledem na článek 68 Ústavy Italské republiky,
- s ohledem na článek 3 italského zákona č. 140 ze dne 20. června 2003,
- s ohledem na čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 13 jednacího řadu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0251/2007),
1. domnívá se, že na tvrzení paní Alessandry Mussolini se plně vztahuje poslanecká imunita ve smyslu článků 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a článek 68 Italské ústavy, je-li uplatnitelný, a proto rozhodl, že ochrání imunitu a výsady, kterých Alessandra Mussolini požívá;
2. pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu neprodleně předal příslušného výboru příslušným orgánům Italské republiky.
- s ohledem na žádost Ashleyho Motea ze dne 4. května 2007 o ochranu imunity ve věci trestněprávního řízení před příslušným soudem Spojeného království oznámenou na plenárním zasedání dne 10. května 2007,
- s ohledem na to, že Ashley Mote dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,
- s ohledem na článek 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976,
- s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986(1),
- s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0250/2007),
A. vzhledem k tomu, že článek 10 Protokolu o výsadách a imunitách stanoví, že "v průběhu zasedání Shromáždění jeho členové: a) na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu…",
B. vzhledem k tomu, že je trestněprávní řízení vedeno proti Ashleymu Moteovi na území Spojeného království,
C. vzhledem k tomu, že poslanci parlamentu Spojeného království nepožívají imunity od trestního stíhání,
D. vzhledem k tomu, že tudíž Ashley Mote nepožívá imunity, o jejíž ochranu by mohl žádat,
E. vzhledem k tomu, že dané okolnosti nepředstavují správní nebo jiné omezení volného pohybu tohoto poslance, který jede na místo zasedání Parlamentu nebo se z něj vrací,
1. rozhodl, že neochrání imunitu a výsady, kterých požívá Ashley Mote;
2. pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu odpovídajícího výboru příslušnému orgánu Spojeného království.
Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, s. 195 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391.
Návrh opravného rozpočtu č. 4/2007
202k
37k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2007 na rozpočtový rok 2007 (10966/2007 – C6-0195/2007 –2007/2072 (BUD))
- s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,
- s ohledem na nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména na články 37 a 38 tohoto nařízení,
- s ohledem na souhrnný rozpočet na rozpočtový rok 2007, schválený s konečnou platností dne 14. prosince 2006(2),
- s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),
- s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2007 na rozpočtový rok 2007, který předložila Komise dne 13. dubna 2007 (SEK(2007)0476),
- s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 4/2007 sestavený Radou dne 18. června 2007 (10966/2007 – C6-0195/2007),
- s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0268/2007),
A. vzhledem k tomu, že má-li být v rámci rozpočtu Evropské unie na rok 2007 zohledněna a uplatněna rozpočtová struktura a přiděleny prostředky nezbytné na financování Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace, je nezbytné provést určité úpravy;
B. vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu také počítá s úpravami v rozpočtové struktuře v důsledku rozšíření mandátu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a se změnou plánu pracovních míst u tří dalších agentur: u Eurojustu, Evropské agentury pro základní práva a agentury Frontex.
C. vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 4/2007 je formálně zapsat tyto rozpočtové prostředky do rozpočtu na rok 2007,
1. bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 4/2007;
2. připomíná, že rozpočtové prostředky určené pro výkonné agentury jsou vypláceny z provozního rozpočtu příslušného programu;
3. schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 4/2007 beze změn;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Výdaje na překlady (Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 9/2006)
297k
61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 9/2006 o výdajích na překlady v Komisi, Parlamentu a Radě (2007/2077(INI))
- s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD ) č. 9/2006 o výdajích na překlady v Komisi, Parlamentu a Radě, spolu s odpověďmi těchto orgánů(1),
- s ohledem na čl. 248 odst. 4 první pododstavec, čl. 276 odst. 3 a čl. 280 odst. 5 Smlouvy o ES,
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0215/2007),
Respektování mnohojazyčnosti
1. pokládá mnohojazyčnost za klíčový rys EU, zvýrazňující kulturní a jazykové rozmanitosti a zajišťující rovné zacházení s občany EU; má za to, že mnohojazyčnost zaručuje občanům právo komunikovat s institucemi EU v kterémkoli z jejích úředních jazyků, a umožňuje jim tak vykonávat jejich právo demokratické kontroly; poznamenává, že jazykové služby institucí EU zároveň přispívají k tomu, aby tyto instituce zůstaly vůči občanům Unie otevřené a transparentní;
2. je toho názoru, že postup "řízené plné mnohojazyčnosti" stanovený v pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti(2) je jedinou možností, jak udržet náklady v přijatelných rozpočtových mezích, a přitom zachovat rovnost mezi poslanci a občany;
3. lituje toho, že stále více dokumentů nebo sdělení se předkládá pouze v jednom jazyce, zejména kompromisní pozměňovací návrhy v okamžiku, kdy se o nich hlasuje ve výboru, nebo například přílohy ke zprávám;
Náklady na překlady
4. zdůrazňuje, že celkové náklady na veškeré jazykové služby v institucích EU – úhrnem za překlad i tlumočení – představují pouhé 1 % celkového rozpočtu EU;
5. konstatuje, že v roce 2005 činil objem překladů v Komisi (1 450 překladatelů) 1 324 000 stran, v Parlamentu (550 překladatelů) 1 080 000 stran a v Radě (660 překladatelů) 475 000 stran;
6. je překvapen, že žádný z orgánů dosud nepočítal celkové náklady na překlady(3) ani náklady na překlad jedné strany; dále konstatuje, že Evropský účetní dvůr (EÚD) odhadl celkové náklady na překlady v roce 2003 na 414,2 milionu EUR (511 milionů EUR v roce 2005), z toho 214,8 milionu EUR v Komisi (257 milionů EUR v roce 2005), 99 milionů EUR v Parlamentu (128 milionů EUR v roce 2005) a 100,4 milionu EUR v Radě (126 milionů EUR v roce 2005); v témže roce činily průměrné náklady na překlad jedné strany 166,37 EUR (196,3 EUR v roce 2005), přičemž náklady v Komisi byly: 150,2 EUR (194 EUR v roce 2005), v Parlamentu 149,7 EUR (119 EUR v roce 2005) a 251,8 EUR v Radě (276 EUR v roce 2005);
7. v této souvislosti vítá skutečnost, že se správě Parlamentu podařilo snížit náklady na překlad jedné strany i přesto, že došlo k rozšíření;
8. je znepokojen zjištěním EÚD, že produktivita překladatelské služby Rady je nízká;
9. žádá orgány, aby přijaly vhodná opatření pro další zvýšení produktivity překladatelských služeb EU;
10. zjišťuje, že ceny, za které pořizoval překlady od externích překladatelů, byly v průměru o 12 % vyšší než ceny, které platila Komise; bere na vědomí vysvětlení, které podala správa EP, když poukázala na skutečnost, že externí překladatelé Parlamentu pokrývají širší okruh jazyků, musí dodržet kratší lhůty a velmi vysoké normy kvality;
11. vítá skutečnost, že Komisi a Radě se podařilo omezit nárůst objemu překladů po rozšíření EU v roce 2004 o 10 nových členských států, a omezit tak i růst nákladů; bere na vědomí, že Parlament zavedl postup "řízené plné mnohojazyčnosti", který mu umožnil zachovat míru poskytovaných služeb, aniž by došlo k nekontrolovanému nárůstu nákladů;
12. vyzývá všechny tři orgány, aby vytvořily jednoznačné a srovnatelné nákladové parametry, na jejichž základě se budou zjišťovat celkové náklady na překlad a cena za překlad jedné strany; zdůrazňuje, že takto získané údaje by se měly využívat nejen pro rozpočtové účely, ale také ke zvýšení povědomí uživatelů o nákladech;
13. souhlasí se na zásadou(4), že doslovné záznamy z jednání v plénu by měly být zveřejňovány jako vícejazyčný dokument, v němž by byla vystoupení řečníků uvedena pouze v původním jazyce, s tím, že videozáznamy rozprav se živým tlumočením do všech úředních jazyků budou na požádání zdarma zpřístupněny široké veřejnosti ve vhodném formátu s tím, že směrodatné je pouze znění originálu vzhledem k tomu, že tlumočení není z právního hlediska ústním překladem; je toho názoru, že poslanci by měli mít přístup k výtahům z rozprav ve svém jazyce s možností si tyto výtahy stáhnout, a to bez prodlení; je také toho názoru, že je třeba zajistit, aby byl k dispozici elektronický archiv s možností vyhledávání; žádá generálního tajemníka, aby vypracoval formální návrh s cílem uvést do praxe výše uvedené rozhodnutí; návrh by měl obsahovat ustanovení zabraňující zneužívání těchto služeb a v případě zmínky o potřebě změn předpisů přesně uvést případné změny jednacího řádu (např. článku 173) a dalších vnitřních předpisů, které budou potřebné k uvedení navrhovaného nového přístupu do praxe;
Kvalita překladů
14. vítá skutečnost, že kvalita a včasnost překladů do jazyků EU-15 ( překlady do úředních jazyků 15 členských států před rozšířením z let 2004 a 2007) je podle průzkumu spokojenosti zákazníků, který provedl EÚD, obecně považována za uspokojivou, i když přetrvávají určité problémy v souvislosti s odbornou a právní terminologií;
15. je však znepokojen výrazně nižší kvalitou překladů EU-10 (překlady do úředních jazyků 10 členských států, které přistoupily v roce 2004) v některých orgánech v roce 2004, většinou z důvodu nedostatku kvalifikovaných překladatelů; konstatuje, že Komise se mezitím snažila tento problém vyřešit a že všechny orgány dosáhly s pomocí členských států pokroku v přijímání kvalifikovaných překladatelů;
16. vyzývá Komisi, aby provedla kritické vyhodnocení postupu úřadu EPSO, kterému se nepodařilo zajistit nábor potřebných zaměstnanců ze zemí EU-10;
17. je obecně toho názoru, že orgány musí přijmout nezbytná opatření, aby zabezpečily vysoký standard kvality překladů; vyzývá proto svojí správu, Radu a Komisi, aby s dostatečným předstihem před zahájením postupu udělování absolutoria za rok 2006 podaly zprávu o opatřeních přijatých s cílem sledovat a zlepšit kvalitu překladů;
18. vyzývá orgány, aby vytvořily nástroje k měření spokojenosti zákazníků; dále požaduje, aby se pravidelně prováděly namátkové kontroly kvality a průzkumy spokojenosti zákazníků;
Postupy pro řízení poptávky po překladech
19. konstatuje, že EÚD kritizoval nejednoznačné postupy podávání žádostí o překlad a také nejasné pokyny pro to, jaké dokumenty je a není nutno překládat;
20. vítá v této souvislosti ochotu Komise zabývat se postupem pro schvalování překladů a prověřováním žádostí o překlad v roce 2006; a vítá skutečnost, že v roce 2003 sestavila Rada seznam nejdůležitějších dokumentů, a omezila tak překládání jiných textů;
21. doporučuje, aby se ve větší míře používaly dokumenty s omezenou délkou a písemná shrnutí;
22. vybízí parlamentní výbory a delegace, aby kdykoli to bude možné, pořizovaly texty pouze v jazycích členů výboru a delegace jejich náhradníků; domnívá se, že další jazykové verze by měly být pořizovány na žádost;
23. zdůrazňuje význam výborů, delegací a politických skupin při vypracovávání měsíčních předpovědí objemu překladů(5); zdůrazňuje, že na druhou stranu by měli uživatelé být informováni o nákladech spojených s jejich žádostmi o překlad;
Efektivnost překladatelského procesu
24. vyzývá orgány, aby vypracovaly kvalitativní a kvantitativní ukazatele výkonnosti s cílem usnadnit monitorování překladatelských postupů pro účely řízení;
25. lituje toho, že překladatelská služba dosud systematicky nepoužívá nástroje na podporu překladu; vyzývá proto její vedení, aby učinilo nezbytné kroky k zajištění systematického používání těchto nástrojů, zejména systémů překladatelské paměti (např. Euramis), ve kterých je potenciál pro zjišťování opakovaného výskytu, a tudíž pro kvalitativní zlepšení vysoký;
26. vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby účinně a účelně využívaly vnitřní a externí zdroje, jako jsou databáze, překladatelský software, práce z domova a zadávání překladů externím překladatelům;
27. vítá zlepšující se interinstitucionální spolupráci mezi překladatelskými službami různých orgánů, zejména vytvoření společné terminologické databáze, rozvíjení společných překladatelských pamětí a sdílení zdrojů v rámci projektu pro rovnoměrnou pracovní zátěž;
o o o
28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému účetnímu dvoru.
Podle Účetního dvora zahrnují tyto údaje náklady na překladatele, asistenty, vedení, zaměstnance překladatelské služby, plánování, budovy, IT a řízení lidských zdrojů (tj. školení).
- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii (KOM(2005)0097) a sdělení Komise o společné metodice EU pro posuzování administrativních nákladů uložených právními předpisy (KOM(2005)0518),
- s ohledem na pracovní dokument Komise s názvem "Příloha ke sdělení o společné metodice EU pro posuzování administrativních nákladů uložených právními předpisy: Nástin navrhované společné metodiky EU a zpráva o pilotní fázi (duben–září 2005)", (SEC(2005)1329),
- s ohledem na sdělení Komise jarnímu zasedání Evropské rady s názvem "Čas zařadit vyšší rychlost - Nové partnerství pro růst a zaměstnanost" (KOM(2006)0030),
- s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o hodnocení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace(1),
- s ohledem na zprávu Komise s názvem "Zlepšení tvorby právních předpisů 2004" (KOM(2005)0098),
- s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 13. března 2006 na základě sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Plnění lisabonského programu společenství - Moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost" (KOM(2005)0551),
- s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem "Lepší právní předpisy v Evropské unii – strategický přezkum" (KOM(2006)0689),
- s ohledem na pracovní dokument Komise s názvem "Měření administrativních nákladů a snižování administrativní zátěže v Evropské unii" (KOM(2006)0691),
- s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o akčním programu pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii (KOM(2007)0023),
- s ohledem na pilotní projekt pro minimalizaci administrativní zátěže (rozpočet EU na rok 2007, článek 26 01 08),
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro právní záležitosti (A6-0275/2007),
A. vzhledem k tomu, že otázka minimalizace administrativních nákladů uložených právními předpisy je jedním z nejdůležitějších aspektů obecného cíle zlepšení právní úpravy,
B. vzhledem k tomu, že je důležité usilovat o pružnou a soudržnou spolupráci mezi výbory Parlamentu ve věcech, které mohou významným způsobem ovlivnit plnění rozpočtu Evropské unie,
C. vzhledem k tomu, že posláním Výboru pro rozpočtovou kontrolu je ujistit občany Evropské unie o tom, že fondy EU se tvoří a využívají účinným a řádným způsobem a že jsou správně přidělovány na úkoly, o jejichž plnění byla EU požádána; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení tohoto cíle se výbor snaží vyvinout moderní, účelný a účinný veřejný systém odpovědnosti EU, který bude moci zajistit řádné plnění rozpočtu, lepší řízení a jasnou odpovědnost,
D. vzhledem k tomu, že předepsané náklady, z nichž administrativní závazky tvoří pouze jednu část, je nutné analyzovat v širším kontextu, který zahrnuje hospodářské, sociální a environmentální náklady a přínosy regulace a že pravidelné hodnocení a integrovaná analýza by měly být obecně považovány za klíčové složky zlepšení právní úpravy,
E. vzhledem k tomu, že náklady na dodržování předpisů jsou všechny náklady plynoucí z dodržování právních předpisů s výjimkou přímých finančních nákladů a dlouhodobých důsledků a mohou být v kontextu modelu standardních nákladů rozděleny na náklady na dodržování předpisů a na administrativní náklady,
F. vzhledem k tomu, že administrativní náklady jsou definovány jako náklady, které vznikly podnikům, neziskovému sektoru, veřejným orgánům a občanům při plnění zákonné povinnosti poskytovat informace o své činnosti nebo výrobě, ať už veřejným orgánům nebo soukromým subjektům,
G. vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr opakovaně uvedl, že na základě výsledků svých auditů je toho názoru, že jednou z hlavních příčin nesrovnalostí jsou příslušná pravidla a předpisy, které nedovolují náležité řízení rizik a silně brzdí zákonné a řádné nakládání s fondy EU,
H. vzhledem k tomu, že navrhovaný akční program pro snižování administrativní zátěže v EU by mohl do roku 2012 snížit administrativní zátěž o 25 %, přičemž by se vztahoval na zátěž vyplývající z právních předpisů Společenství i z právních předpisů členských států, což by mohlo ve střednědobém výhledu vést ke zvýšení úrovně HDP Unie o přibližně 1,4 %, tedy o 150 miliard EUR(2),
I. vzhledem k tomu, že Evropská rada ve dnech 8. a 9. března 2007 rozhodla, že na jaře roku 2008 na základě přezkumu Komise zváží, zda jsou potřebné další kroky, přičemž zohlední různé alternativy, včetně skupiny nezávislých odborníků, kteří by poskytovali institucím doporučení, jak postupovat při zlepšování právní úpravy,
J. vzhledem k tomu, že Evropská rada ve dnech 8. a 9. března 2007 podpořila záměr Komise ustanovit jako pilotní projekt nezávislou komisi odborníků, která by pomáhala Komisi a členským státům při provádění akčního programu pro snižování administrativní zátěže,
K. vzhledem k tomu, že snižování administrativní zátěže je důležitým opatřením pro posílení evropského hospodářství, zvláště pokud jde o jeho dopad na malé a střední podniky (MSP),
L. vzhledem k tomu, že právní předpisy, které zohledňují sociální, hospodářské a environmentální hlediska a přikládají jim tutéž váhu, jsou základem řádně fungující společnosti,
1. vítá interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů(3) a vyzývá Radu, Komisi a Parlament, aby ji uplatnily v praxi;
2. připomíná, že Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality, jenž je přílohou Smlouvy o ES, stanoví, že Komise by měla "náležitě zohledňovat potřebu, aby finanční nebo správní zatížení Společenství, vlád členských států, místních orgánů, podnikatelských subjektů a občanů, bylo co nejnižší a úměrné cíli, kterého má být dosaženo";
3. souhlasí s tím, že právní prostředí, v němž podniky působí, je určujícím faktorem pro jejich konkurenceschopnost, trvale udržitelný růst a zaměstnanost, a že důležitým cílem politiky EU by mělo být zajistit, aby stávající a budoucí právní prostředí bylo transparentní, jasné, účinné a obecně vysoce kvalitní;
4. zdůrazňuje důležitost plného uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality při přijímání právních předpisů Společenství;
5. domnívá se, že průběžné konzultace se zúčastněnými stranami jsou užitečným nástrojem při posuzování návrhů právních předpisů; upozorňuje, že do konzultací by se měly zapojit všechny dotyčné skupiny, zejména se zaměřením na ty, které nesou největší zátěž vyplývající z právních předpisů, a že výběr konzultovaných skupin by měl být transparentní a vyvážený; dále zdůrazňuje, že by měl postup konzultací plně respektovat ustanovení Smlouvy týkající se úlohy sociálních partnerů, která jsou obsažena v článku 138, a rovněž zásady uvedené ve sdělení Komise nazvané "Směrem k posílené kultuře konzultace a dialogu - obecné zásady a minimální normy pro konzultaci dotčených stran Komisí" (KOM(2002)0704), kde se požaduje, aby Komise zajistila, že zúčastněné strany budou mít možnost vyjadřovat svá stanoviska;
6. dále zdůrazňuje, že menší aktéři by měli být aktivně konzultováni, neboť jednoduše nejsou schopni konkurovat nadnárodním a velkým podnikům nebo organizacím, které mají zdroje na to, aby si najaly nákladné lobbisty a poradce, kteří přednesou jejich připomínky;
7. je toho názoru, že je důležité, aby Komise při snižování administrativní zátěže podniků a občanů konzultovala situaci s cílovými skupinami ex post, aby zjistila, do jaké míry bylo administrativní zatížení účinně sníženo;
8. zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba umožnit všem evropským občanům, společnostem a nevládním organizacím přístup na stávající internetové portály ve všech předních jazycích EU s cílem zajistit nejvyšší možnou dostupnost a účinek;
9. vítá důraz kladený na včasnou konzultaci se zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, MSP, zákonodárců, orgánů činných v trestním řízení a nevládních organizací; zdůrazňuje roli sociálního dialogu jako užitečného nástroje, který přispívá k lepšímu řízení evropských záležitostí zajištěním lepší vyváženosti zájmů tím, že do procesu rozhodování a provádění se zapojí všichni aktéři; zdůrazňuje, že "všichni aktéři" musí zahrnovat zaměstnance malých a středních podniků, jak stanoví Charta pro malé a střední podniky a jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000; vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativy a rozšířila a pozvedla sociální dialog na evropskou úroveň a na základě výsledků pokračovala ve zlepšování sociálních norem a současně brala v úvahu nutnost zachování pracovních míst;
10. vyzývá Komisi, aby podala zprávu o svých současných iniciativách pro zaručení přímé konzultace se zúčastněnými stranami; domnívá se, že je důležité, aby Komise provedla hodnocení ex post, které ukáže dosažené výsledky;
11. vyzývá Komisi, aby při navrhování nových právních předpisů naznačila, jaké budou náklady na jejich uplatňování a sledování; zastává názor, že Komise by měla použít jako základ celkové výdaje vyplývající z konkrétního právního předpisu;
12. zdůrazňuje, že zjednodušení a aktualizace stávajících právních předpisů by neměly vést k deregulaci, rozmělnění právních předpisů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti nebo odstranění základních sociálních norem; vyzývá Komisi, aby zajistila, že právní předpisy budou nadále přispívat ke zlepšování sociálních norem a zároveň nebudou negativně ovlivňovat konkurenceschopnost podniků; uznává, že jedním z důležitých způsobů zlepšování sociálních norem je snižování nezaměstnanosti podporou právního prostředí, které svědčí podnikání a podporuje vytváření pracovních míst;
13. domnívá se, že je velice důležité vyvarovat se jakýchkoli zbytečných dolaďování a doplňování právních předpisů členských států; naléhá na Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila při vydávání nařízení a směrnic; je pevně přesvědčen, že Komise musí jasně uvést, jaké jsou minimální požadavky nařízení a směrnic;
14. očekává od členských států, že pokud úroveň požadavků a kontrolních měření přesáhne úroveň minimálních požadavků stanovených právními předpisy Společenství, členské státy o tom budou informovat a upozorní na to ve vnitrostátních právních předpisech nebo v prováděcích opatřeních; vyzývá Komisi, aby kontrolovala členské státy v souvislosti se zbytečnou administrativní zátěží, která vzniká na základě prováděcích opatření a vnitrostátních právních předpisů;
15. vyzývá Komisi, aby v rámci interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů přijala cílené, propracované právní předpisy s předvídatelnými následky, které přispějí k tvorbě příznivých podmínek tím, že učiní vhodné pobídky podnikům a společnostem, omezí nadbytečné výdaje a postupy, odstraní překážky, které brání přizpůsobivosti a inovaci, a obecně poskytnou právní jistotu;
16. naléhavě vyzývá Komisi, aby při navrhování nových právních předpisů uvedla, jak velké administrativních zatížení budou tyto předpisy představovat pro různé hospodářské, sociální a environmentální oblasti ve srovnání s oblastmi téhož typu mimo EU; navrhuje, aby se tomuto hledisku věnovala zvláštní pozornost v rámci nově navrhovaného testování konkurenceschopnosti, které tvoří nedílnou součást hodnocení dopadů;
17. vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila "projekt pro testování konkurenceschopnosti", který se v současné době připravuje, což umožní výměnu názorů před jeho zavedením;
18. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise, členské státy a Parlament spolupracovaly a držely se společné a komplexní strategie za účelem dosažení lepší právní úpravy, aby se tak posílilo partnerství pro růst a zaměstnanost, a to přezkoumáním různých vnitrostátních legislativních rámců a začleněním nejlepších postupů osvědčených v praxi; vyzývá Komisi, aby brala ohled na různé zvyklosti a vnitrostátní strategie členských států, ať už provádějí směrnice Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany prostřednictvím kolektivních smluv nebo právních předpisů;
19. zdůrazňuje význam lepšího uplatňování a prosazování stávajících právních předpisů ve všech členských státech, a žádá, aby také řízení pro nesplnění povinnosti měla rychlý průběh, čímž se zajistí rovné podmínky; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily mechanismy určování právních předpisů, které je třeba zjednodušit;
20. podporuje akční program Komise na snížení administrativní zátěže EU, jehož cílem je posuzovat výši administrativních nákladů evropských společností a snížit administrativní zátěž do roku 2012 o 25 %;
21. poznamenává, že strategie pro snížení zátěže o 25% se týká administrativní zátěže společností, obzvláště té zbytečné, a nelze ji, jak Komise sama prohlašuje, považovat za deregulaci;
22. zcela podporuje iniciativu Komise, zároveň však bude i nadále dohlížet, zda tento přístup neovlivňuje záměr právních předpisů;
23. zdůrazňuje, že pro účinné snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012 je třeba zrychlených postupů; zdůrazňuje, že je třeba plné podpory Parlamentu a Rady, aby proces zjednodušování mohl fungovat;
24. podporuje proto návrh Komise podniknout "urychlené kroky" v souvislosti s opatřeními Komise, se skupinovými návrhy a s individuálními návrhy; vyzývá Komisi, aby v souvislosti se zavedením dalších "urychlených kroků" více využívala zkušeností členských států, které již provedly základní pozorování;
25. bere na vědomí vymezení 13 prioritních oblastí v akčním programu Komise, jež vychází ze skutečnosti, že 80 % veškeré administrativní zátěže se nachází v těchto oblastech; zdůrazňuje, že tento odhad je založen na zkušenostech a pozorování jednotlivých států(4); souhlasí s Komisí, že tento přístup je střízlivý, domnívá se však, že by měl být považován za první fázi;
26. podporuje proto záměr Komise rozšířit akční program o další oblasti, které v něm v současnosti nejsou zahrnuty; očekává, že Komise začlení popis všech dalších možných snížení zátěže do své strategie pro přenechání vlastního posuzování externím poradcům;
27. zastává názor, že zavedení akčního programu Společenství pro snížení administrativní zátěže tedy znamená, že Komise musí rozdělit dostatečné zdroje a prostředky; souhlasí proto se skutečností, že útvary Komise pro tento účel vyčlenily 19,6 milionů EUR (bez DPH); vyzývá však Komisi, aby Rozpočtovému výboru sdělila, ze kterých položek rozpočtu jsou tyto prostředky přiděleny, do jaké míry se to dotkne ostatních politik, jak a kdy budou tyto prostředky využity a o jaký právní základ se toto využití prostředků opírá;
28. zdůrazňuje, že domnívá-li se Komise, že není schopna vyčlenit dostatečné zdroje a prostředky v rámci stávajícího administrativního rámce, měla by stanovit případná řešení pro překonání tohoto problému a informovat o nich rozpočtový orgán;
29. upozorňuje, že 25 % snížení by mělo odrážet čisté snížení zátěže; zdůrazňuje proto, že počínaje rokem 2008 jakož i v konečném vyhodnocení v roce 2012 je třeba zahrnout administrativní zátěž vyplývající z nových právních předpisů; zdůrazňuje, že 25% snížení ve 13 prioritních oblastech lze považovat pouze za obecný cíl snižování zátěže; upozorňuje, že současný přístup proto nemůže zajistit vlastní snížení zátěže pro společnosti o 25 %;
30. vyzývá Komisi, aby zveřejnila a v dotyčných výborech Parlamentu představila podrobný souhrn výsledků a přesných cílů, jichž má být dosaženo v době stanovené pro realizaci opatření, která byla určena jako nezbytná pro dosažení 25 % snížení do roku 2012, a aby každoročně předložila příslušným výborům Parlamentu zprávu o pokroku;
31. zdůrazňuje, že Rada, Parlament a Komise se musí plně angažovat a přijmout politickou odpovědnost v souvislosti se snížením administrativní zátěže; je přesvědčen, že bez zainteresovanosti na politické úrovni nebude EU schopna dosáhnout změny systému tvorby svých právních předpisů;
32. má v úmyslu plně využít postupů pro posouzení dopadů, aby určil účinek změn návrhů, a vyzývá Radu, aby učinila totéž; žádá Komisi o poskytnutí potřebné pomoci a odborných znalostí;
33. vyzývá Komisi, aby zajistila, že při uplatňování pokynů k posuzování dopadů zvýší studie hospodářských činností kvalitu skutečného dopadu; trvá na tom, že je nezbytně nutné, aby posuzování dopadů prováděné buď evropským orgánem nebo členskými státy probíhalo důkladně, transparentně a vyváženě a kladlo přitom stejný důraz na sociální, hospodářská a environmentální hlediska;
34. zdůrazňuje, že zainteresovanost na politické úrovni musí být doprovázena praktickým uplatňováním na úrovni řízení a provádění; zdůrazňuje proto, že každé generální ředitelství (GŘ) musí být upozorněno na zbytečnou administrativní zátěž ve svých oblastech politik základním pozorováním, a dále navrhuje systém, jako například vnitřní audit v každém GŘ Komise, který by jednotlivým generálním ředitelstvím pomáhal rozvíjet a provádět politiky snižování zátěže a plnit jednotlivé cíle v rámci GŘ;
35. žádá Komisi, aby podala zprávu o vnitřním organizačním uspořádání pro účely politiky snižování zátěže; žádá, aby se toto uspořádání porovnalo s uspořádáním v různých členských státech, ve kterých je již politika snižování administrativní zátěže zavedena;
36. vyzývá Komisi, aby v rámci postupů pro posuzování dopadů zhodnotila do roku 2008 přínos výboru pro hodnocení dopadů; vyzývá Komisi, aby informovala o konkrétním přínosu výboru pro hodnocení dopadů ve srovnání s přínosem nezávislých poradních výborů v různých členských státech a aby zhodnotila nejvyšší možný přínos opravdu nezávislé kontroly na evropské úrovni;
37. navrhuje, aby prostředky vyhrazené v článku 26 01 08 rozpočtu EU pro pilotní projekt na minimalizaci administrativní zátěže byly použity na ustavení nezávislé komise odborníků složené ze zástupců všech skupin zúčastněných stran, která by plně sledovala provádění akčního programu na snižování administrativní zátěže v EU; upozorňuje, že to zároveň znamená, že se nezávislá komise odborníků může zaměřit na veškeré postupy, pozorování a návrhy právních předpisů souvisejících s dopadem mimo 13 prioritních oblastí;
38. zdůrazňuje, že volba a činnost této nezávislé komise by měly být zcela průhledné a že by se po členech komise mělo požadovat vyplnění prohlášení o zájmech;
39. vyjadřuje spokojenost s podporou, kterou tomuto přístupu poskytla Rada a Komise, jak je uvedeno v odstavci 25 závěrů předsednictví z jarního zasedání Evropské rady ve dnech 8. a 9. března 2007; zdůrazňuje, že to je také v souladu s doporučeními německého kontrolního úřadu (Nationaler Normenkontrollrat), výboru pro zlepšení právních předpisů Spojeného království (Better Regulation Commission) a nizozemského poradního výboru pro administrativní zátěž uvedenými v jejich písemném stanovisku k akčnímu programu Komise(5);
40. dále navrhuje, aby výše uvedená nezávislá komise odborníků kromě plného dohledu nad prováděním evropského akčního programu také hodnotila závěry a výsledky konzultací poskytovaných prostřednictvím internetu a na místní úrovni; navrhuje, aby byl nezávislé komisi umožněn přístup k posouzení dopadů návrhů na snížení administrativní zátěže ještě dříve, než budou schváleny Komisí;
41. žádá Komisi, aby jmenovala nezávislého zástupce, který bude předsedat výše uvedené nezávislé komisi odborníků, a aby tato komise byla plně funkční v září 2007; dále požaduje, aby ostatní členové komise zastupovali vnější strany zúčastněné v procesu tvorby právních předpisů a aby mezi nimi byli členové akademické obce a nezávislí odborníci v oboru snižování administrativní zátěže;
42. žádá Komisi, aby nezávislé komisi umožnila vyjádřit se i ke krokům, které již byly podniknuty v letech 2006 a 2007 za účelem zavedení politiky snižování administrativní zátěže;
43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Arjan M. Lejour, George M.M. Gelauff, "Five Lisbon Highlights: The economic impact of reaching these targets" (Pět nejdůležitějších lisabonských bodů: hospodářský dopad dosažení těchto cílů), dokument CPB č. 104, CPB, Haag, 2006.
Písemné stanovisko k "Akčnímu programu Evropské komise pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii", 1. března 2007.
Rozhodné právo pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) ***III
202k
37k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o společném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu použitelném na mimosmluvní závazky ("Řím II"), který schválil dohodovací výbor (PE-CONS 3619/2007 – C6-0142/2007 – 2003/0168(COD))
- s ohledem na svůj postoj ve druhém čtení(4) ke společnému postoji Rady(5),
- s ohledem na stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu ke společnému postoji (KOM(2007)0126)(6),
- s ohledem na čl. 251 odst. 5 Smlouvy o ES,
- s ohledem na článek 65 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu své delegace v dohodovacím výboru (A6-0257/2007),
1. schvaluje společný návrh a upozorňuje na prohlášení Rady a Komise k tomuto návrhu;
2. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;
3. pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co bude ověřeno, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto legislativní usnesení Radě a Komisi.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2007–2013) (16369/2/2006 – C6-0100/2007 – 2005/0042A(COD))
- s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0184/2007),
– having regard to the trilateral declaration of Parliament, the Council and the Commission and the Commission declaration, both annexed hereto,
1. schvaluje pozměněný společný postoj;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 10. července 2007 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2007/ES, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)
(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu ve druhém čtení konečnému právnímu aktu, rozhodnutí č. 1350/2007/ES.)
TŘÍSTRANNÉ PROHLÁŠENÍ
Evropský parlament, Rada a Komise
-
sdílejí stanovisko, že druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) musí získat finanční prostředky, jež umožní jeho plné provádění;
-
odkazují na bod 37 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(4), který stanoví, že rozpočtový orgán a Komise se zavazují, že se neodchýlí od rozpočtu o více než 5 %, pokud nevzniknou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, pro které existují zvláštní důvody. Žádný nárůst vyplývající z takové změny stavu nesmí překročit stávající strop pro daný okruh;
-
potvrzují své odhodlání řádně posoudit zvláštní potřeby a okolnosti programu v oblasti zdraví v rámci každoročního rozpočtového procesu.
PROHLÁŠENÍ KOMISE
1. Komise vydala dne 24. května 2006 pozměněný návrh týkající se druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2007 – 2013)(5). V článku 7 byla navržena referenční částka programu na 365,6 milionu EUR na období začínající v roce 2007 a končící v roce 2013.
2. Vzhledem ke zpožděním v legislativním postupu oznámila Komise dne 23. března 2007 rozpočtovému orgánu, že se začátek nového programu v oblasti veřejného zdraví odkládá na rozpočtový rok 2008(6). V důsledku toho je zapotřebí upravit finanční krytí nového programu v oblasti veřejného zdraví 2008 - 20013 na částku 321,5 milionu EUR.
3. Částka 44,1 milionu EUR se použije v rozpočtovém roce 2007 v rámci současného programu v oblasti veřejného zdraví(7), aby se zajistila maximální návaznost akcí v oblasti veřejného zdraví. Celkové finanční krytí akcí v oblasti veřejného zdraví financovaných z programů v období 2007 - 2013 tedy činí 365,6 milionu EUR.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).
Měřící zařízení obsahující rtuť ***II
265k
34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 76/769/EHS, pokud jde o omezení uvádění na trh určitých měřicích zařízení obsahujících rtuť (5665/1/2007 – C6-0114/2007 – 2006/0018(COD))
- s ohledem na společný postoj Rady (5665/1/2007 – C6-0114/2007),
- s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0069)(2),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,
- s ohledem na článek 67 jednacího řádu,
- s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0218/2007),
1. schvaluje společný postoj;
2. konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem;
3. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;
4. pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (KOM(2006)0423 – C6-0258/2006 – 2006/0143(COD))
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0423),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0258/2006),
- s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
- s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0153/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ║,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a hospodářským zájmům.
(2) Při provádění politik Společenství je nutno zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví a životního prostředí.
(3) V zájmu ochrany lidského zdraví musí být používání přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci v lidské výživě podmíněno posouzením jejich neškodnosti před tím, než jsou uvedeny na trh Společenství.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. XXX/2007 ze dne … o [potravinářských přídatných látkách](3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. YYY/2007 ze dne … [o potravinářských enzymech](4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ZZZ/2007 ze dne … [o látkách určených k aromatizaci potravin a o některých složkách potravy obsahujících aroma](5) stanoví █kritéria a █požadavky pro posuzování a povolování těchto látek.
(5) Vzhledem k tomu, že u potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin musí být posouzena bezpečnost v souladu s nařízením (ES) č. ZZZ/2007, je zejména stanoveno, že podle podmínek stanovených ve všech právních předpisech jednotlivých odvětví potravinového práva mohou být uváděny na trh a používány k lidské spotřebě, pouze pokud jsou zahrnuty do seznamu povolených látek Společenství.
(6)Transparentnost při výrobě potravin a zacházení s nimi je naprosto zásadní pro dosažení důvěry spotřebitelů.
(7) V této souvislosti je třeba stanovit pro tyto tři kategorie látek jednotné posuzovací a povolovací řízení Společenství, které by bylo účinné, časově omezené a transparentní, aby přispělo k volnému pohybu látek na trhu Společenství.
(8) Toto jednotné řízení musí být založeno na zásadách řádné administrativy a právní jistoty a tyto zásady musí být při jeho provádění dodržovány.
(9)Kritéria pro povolování stanovená v nařízení (ES) č. XXX/2007, (ES) č. YYY/2007 a (ES) č. ZZZ/2007 by měla být splněna rovněž při povolování podle tohoto nařízení.
(10) Toto nařízení tak doplňuje předpisový rámec pro povolování látek stanovením jednotlivých fází řízení, s nimi souvisejících lhůt, úloh zúčastněných aktérů a použitelných zásad. Pro některá hlediska řízení je však nezbytné zohlednit zvláštnosti jednotlivých právních předpisů v odvětvích potravinového práva.
(11) V souladu s rámcem pro posuzování rizika v oblasti bezpečnosti potravin stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(6), může být uvedení látek na trh povoleno až po důkladném nezávislém vědeckém posouzení rizika, které mohou mít látky pro lidské zdraví. Po tomto posouzení, které musí být provedeno pod vedením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen "úřad"), musí následovat rozhodnutí o řízení rizika, které přijme Komise, v rámci regulativního postupu zajišťujícího úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy.
(12) Uznává se, že samotné vědecké posouzení rizika nemůže █poskytnout všechny informace, z nichž by mělo vycházet rozhodnutí o řízení rizika, a že je pro účely posuzování nezbytné zohlednit další oprávněné a relevantní faktory.
(13) Ve snaze souvisle informovat provozovatele dotčených odvětví a veřejnost o platných povoleních je nutné povolené látky zahrnout do seznamu Společenství, který vypracuje, vede a zveřejňuje Komise.
(14) Jednou ze základních zásad fungování úřadu je síťové propojení mezi úřadem a orgány členských států působícími v oblastech, které spadají do oblasti působnosti úřadu. Pro vydání svého stanoviska proto úřad může využít tohoto síťového propojení, které mu bylo poskytnuto podle článku 36 nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení Komise (ES) č. 2230/2004 ze dne 23. prosince 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení ║ (ES) č. 178/2002, která se týkají sítě organizací působících v oblastech, které podléhají poslání Evropského úřadu pro bezpečnost potravin(7).
(15) Jednotné povolovací řízení pro látky musí splňovat požadavky transparentnosti a informovanosti veřejnosti, přičemž v řádně odůvodněných případech a ze stanovených důvodů musí být zajištěno právo žadatele zachovat důvěrnost některých informací.
(16) Na základě článku 41 nařízení (ES) č. 178/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(8) se vztahuje na dokumenty, které jsou ve vlastnictví úřadu.
(17) V článcích 53 a 54 nařízení (ES) č. 178/2002 se stanoví postupy pro přijetí mimořádných opatření, pokud jde o potraviny pocházející ze Společenství nebo dovezené ze třetí země. Umožňují Komisi přijmout taková opatření v situacích, kdy potraviny mohou představovat závažné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí a kdy se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotyčným členským státem nebo státy.
(18) Ve snaze o účinnost a zjednodušení právních předpisů je třeba ze střednědobého hlediska posoudit, včetně konzultace se všemi dotčenými subjekty možnost rozšířit oblast působnosti jednotného řízení na další stávající právní předpisy v oblasti potravin.
(19) Jelikož z důvodu rozdílů mezi vnitrostátními právními předpisy a ustanoveními nelze cíle tohoto nařízení uspokojivě splnit na úrovni členských států a může jich být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření podle zásady subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(20) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(9). Komise by měla náležitým způsobem konzultovat připravovaná opatření s dotčenými subjekty, než je předloží výboru podle zmíněného rozhodnutí.
(21)Zejména je třeba zmocnit Komisi k aktualizaci a upravování seznamu potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin vedeného Společenstvím, který bude vytvořen podle tohoto nařízení. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jejich doplnění o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÉ ZÁSADY
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví jednotné posuzovací a povolovací řízení (dále jen "jednotné řízení") pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, látky určené k aromatizaci potravin a zdroje látek určených k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (dále jen "látky"), které podporuje lepší ochranu spotřebitelů a veřejného zdraví a volný pohyb potravin ve Společenství.
Toto nařízení se nepoužije na výrobky povolené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu(10).
2. Jednotné řízení stanoví procedurální podmínky, jimiž se řídí aktualizace seznamů látek, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno na základě nařízení (ES) č. XXX/2007, (ES) č. YYY/2007 a (ES) č. ZZZ/2007 (dále jen "právní předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva").
3. Kritéria, na základě kterých mohou být látky zahrnuty do seznamu Společenství podle článku 2, obsah nařízení podle článku 7 a v případě potřeby přechodná ustanovení týkající se probíhajících řízení jsou stanoveny ve všech právních předpisech jednotlivých odvětví potravinového práva.
Článek 2
Seznam Společenství s látkami
1. V rámci jednotlivých právních předpisů v odvětvích potravinového práva jsou látky, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno, uvedeny v seznamu, jehož obsah je stanoven uvedenými právními předpisy (dále jen "seznam Společenství"). Seznam Společenství aktualizuje Komise regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 3. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie.
Látky zahrnuté do seznamu Společenství smějí používat všichni provozovatelé potravinářských podniků v souladu s podmínkami, které se na ně vztahují, a za předpokladu, že použití těchto látek není omezeno podle čl. 12 odst. 7.
2. Aktualizací seznamu Společenství se rozumí:
a)
doplnění látky na seznam Společenství;
b)
vyškrtnutí látky ze seznamu Společenství;
c)
doplnění nebo změna podmínek, specifikací nebo omezení, která souvisejí s přítomností látky na seznamu Společenství.
KAPITOLA II
JEDNOTNÉ ŘÍZENÍ
Článek 3
Hlavní fáze jednotného řízení
1. Jednotné řízení, jehož cílem je aktualizace seznamu Společenství, může být zahájeno buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti. Tuto žádost může podat členský stát nebo zainteresovaná osoba, přičemž tato osoba může zastupovat více zainteresovaných osob, za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) (dále jen "žadatel").
2. V souladu s článkem 5 Komise předem obdrží ║ stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen "úřad").
Pokud jde o aktualizace podle čl. 2 odst. 2 písm. b) a c), Komise obdrží stanovisko úřadu pouze v případě, že by tyto aktualizace mohly mít vliv na lidské zdraví.
3. V souladu s článkem 7 končí jednotné řízení přijetím nařízení Komise, kterým se provádí aktualizace.
4. Odchylně od odstavce 3 může Komise jednotné řízení v jakékoli fázi ukončit a upustit od plánované aktualizace, pokud se domnívá, že tato aktualizace není odůvodněná. V případě potřeby zohlední stanovisko úřadu, všechna relevantní ustanovení právních předpisů Společenství a další oprávněné faktory důležité pro posuzovanou otázku.
V tomto případě Komise své rozhodnutí zveřejní, v souladu s článkem 12 a informuje přímo žadatele a ve svém dopise uvede důvody, na jejichž základě se domnívá, že aktualizace není odůvodněná.
Článek 4
Zahájení řízení
1. Když Komise obdrží žádost, jejímž předmětem je aktualizace seznamu Společenství:
a)
zašle žadateli písemné potvrzení o přijetí ve lhůtě čtrnácti pracovních dní od dne přijetí žádosti;
b)
█ předá žádost úřadu a požádá ho o stanovisko.
Komise zpřístupní žádost Evropskému parlamentu, členským státům a dotčeným subjektům.
2. Když Komise zahájí řízení z vlastního podnětu, informuje členské státy a tuto skutečnost zveřejní a, je-li to nutné, požádá úřad o vydání stanoviska.
Článek 5
Stanovisko úřadu
1. Úřad vydá stanovisko ve lhůtě devíti měsíců od přijetí platné žádosti.
2. Úřad předloží své stanovisko Komisi a členským státům a █žadateli. Stanovisko se rovněž zveřejní v souladu s článkem 12.
Článek 6
Dodatečné informace o posuzování rizika
1. Pokud úřad od žadatele požaduje dodatečné informace, lze prodloužit lhůtu uvedenou v čl. 5 odst. 1. Po konzultaci s žadatelem stanoví úřad lhůtu, v níž mohou být tyto informace poskytnuty, a informuje Komisi o potřebné dodatečné lhůtě. Pokud Komise nevznese námitky ve lhůtě osmi pracovních dní od oznámení informace předané úřadem, je lhůta uvedená v čl. 5 odst. 1 automaticky prodloužena o dodatečnou lhůtu.
2. Nejsou-li dodatečné informace poskytnuty v dodatečné lhůtě podle odstavce 1, úřad vydá stanovisko na základě již poskytnutých informací.
3. Když žadatel poskytne dodatečné informace z vlastního podnětu, předá je úřadu a Komisi. V takovém případě vydá úřad stanovisko v původní lhůtě, nejsou-li zvláštní důvody pro prodloužení této lhůty.
4. Úřad zpřístupní dodatečné informace členským státům.
Článek 7
Aktualizace seznamu Společenství
Ve lhůtě šesti měsíců od vydání stanoviska úřadem, předloží Komise výboru podle čl. 14 odst. 1 předlohu nařízení, kterým se aktualizuje seznam Společenství, přičemž zohlední stanovisko úřadu, relevantní ustanovení právních předpisů Společenství a další oprávněné faktory důležité pro posuzovanou otázku.
Komise svoji předlohu nařízení odůvodní a vysvětlí úvahy, na nichž je založena.
Když není předloha nařízení v souladu se stanoviskem úřadu, Komise důvody pro své rozhodnutí vysvětlí.
Nařízení se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14. odst. 3.
Článek 8
Dodatečné informace o řízení rizika
1. Když Komise požádá žadatele o dodatečné informace o aspektech týkajících se řízení rizika, stanoví po dohodě s žadatelem lhůtu, v níž musí být tyto informace poskytnuty. V takovém případě může Komise prodloužit lhůtu uvedenou v článku 7 a o prodloužení informuje členské státy.
2. Nejsou-li dodatečné informace poskytnuty v dodatečné lhůtě uvedené v odstavci 1, Komise jedná na základě již poskytnutých informací.
KAPITOLA III
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 9
Prováděcí pravidla
1. Regulativním postupem podle čl. 14 odst. 2 jsou v maximální lhůtě dvaceti čtyř měsíců od přijetí jednotlivých právních předpisů v odvětvích potravinového práva přijata prováděcí pravidla k tomuto nařízení, zejména pokud jde o:
a)
obsah, vypracování a podání žádosti podle čl. 4 odst. 1;
b)
podmínky kontroly platnosti žádosti;
c)
charakter informací, které musí být uvedeny ve stanovisku úřadu podle článku 5.
2. S cílem přijmout prováděcí pravidla uvedená v odst. 1 písm. a) Komise konzultuje úřad, který jí ve lhůtě šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost předloží návrh týkající se údajů potřebných pro posouzení rizika dotčených látek.
Článek 10
Prodloužení lhůt
Lhůty uvedené v čl. 5 odst. 1 a v článku 7 může prodloužit Komise z vlastní iniciativy nebo, je-li třeba, mohou být lhůty prodlouženy na žádost úřadu, odůvodňuje-li to povaha dokumentace, a to aniž je dotčen čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1. V tomto případě █Komise informuje žadatele a členské státy o prodloužení a jeho důvodech.
Článek 11
Transparentnost
Úřad zajistí transparentnost svých činností v souladu s článkem 38 nařízení (ES) č. 178/2002. Zejména ihned zveřejňuje svá stanoviska. Kromě toho zveřejňuje žádosti o stanoviska, jakož i prodloužení lhůt podle čl. 6 odst. 1.
Článek 12
Důvěrnost
1. Informace sdělené žadatelem mohou být předmětem důvěrného zpracování pouze tehdy, mohlo-li by jejich zveřejnění █ významně poškodit postavení žadatele v rámci hospodářské soutěže.
Za důvěrné se každopádně nemohou nikdy považovat tyto informace:
a)
jméno a adresa žadatele a název látky;
b)
jasný popis látky a podmínky jejího používání ve zvláštních potravinách či na povrchu potravin nebo kategorie potravin;
c)
informace, které mají bezprostřední význam pro posuzování bezpečnosti látek;
d)
je-li třeba, metoda nebo metody analýzy.
2. Pro účely použití prvního odstavce žadatel označí mezi sdělenými informacemi takové, u nichž vyžaduje důvěrné zpracování. V takových případech musí být poskytnuty ověřitelné důvody.
3. Komise určí, které informace mohou zůstat důvěrné, a informuje o tom žadatele a členské státy.
4. Poté, co se žadatel seznámí se stanoviskem Komise, má lhůtu tři týdny na to, aby stáhl svou žádost v zájmu zachování důvěrnosti sdělených informací. Až do uplynutí této lhůty je důvěrnost zachována.
5. Komise, úřad a členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily požadovanou důvěrnost informací, které obdržely podle tohoto nařízení, s výjimkou informací, které musí být zveřejněny za účelem ochrany zdraví lidí, zdraví zvířat nebo životního prostředí, pokud to okolnosti vyžadují.
6. Pokud žadatel stáhne nebo stáhl svou žádost, úřad, Komise a členské státy respektují důvěrnost obchodních a průmyslových informací, včetně informací z oblasti výzkumu a vývoje, jakož i informací, u nichž se v názoru na jejich důvěrnost Komise s žadatelem rozcházejí.
7.Vědecké údaje a další informace poskytnuté žadatelem nesmějí být využity ve prospěch dalšího žadatele po dobu pěti let od data povolení, nedohodl-li dotyčný žadatel s předchozím žadatelem, že tyto údaje a informace mohou být použity a náklady budou příslušně sdíleny, pokud:
a)
vědecké údaje a další informace byly v době podání předchozí žádosti označeny za údaje, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví předchozího žadatele, a
b)
předchozí žadatel měl v době, kdy byla učiněna předchozí žádost, výhradní práva k postoupení údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a
c)
látka nemohla být povolena, aniž by byly předchozím žadatelem poskytnuty údaje, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví.
8. Použitím odstavců 1 až 6 není dotčen tok informací mezi Komisí, členskými státy a úřadem.
Článek 13
Stav nouze
V případě mimořádné situace ve věci látky uvedené v seznamu Společenství, zejména pokud jde o stanovisko úřadu, jsou opatření přijímána postupy podle článků 53 a 54 nařízení (ES) č. 178/2002.
Článek 14
Výbor
1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený podle článku 58 nařízení (ES) č. 178/2002.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 15
Příslušné orgány členských států
Nejpozději šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost předají členské státy Komisi a úřadu, v rámci jednotlivých právních předpisů v odvětvích potravinového práva, jméno a adresu, jakož i kontaktní místo vnitrostátního orgánu odpovědného za jednotné řízení.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
Článek 16
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Pokud jde o jednotlivé právní předpisy v odvětvích potravinového práva, toto nařízení se použije ode dne uplatnění opatření podle čl. 9 odst.1.
Článek 9 se použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách (KOM(2006)0428 – C6-0260/2006 – 2006/0145(COD))
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0428),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0260/2006),
- s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,
- s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0154/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o potravinářských přídatných látkách
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise║,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a ekonomickým zájmům.
(2) Při provádění politik Společenství by měla být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského života a zdraví.
(3) Tímto nařízením se nahrazují předchozí směrnice a rozhodnutí týkající se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví i životního prostředí a zájmů spotřebitelů, včetně spotřebitelů, kteří jsou vůči některým látkám intolerantní, komplexními a zjednodušenými postupy.
(4) Tímto nařízením se harmonizuje používání potravinářských přídatných látek v potravinách ve Společenství. To zahrnuje používání potravinářských přídatných látek v potravinách, na které se vztahuje směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu(3), a používání některých potravinářských barviv pro označování zdravotní nezávadnosti masa a pro dekorační barvení a razítkování skořápek vajec. Harmonizuje se jím také používání potravinářských přídatných látek v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech, a tím se zajišťuje jejich bezpečnost a jakost a usnadňuje se jejich skladování a používání. Posledně uvedená kategorie předtím nebyla na úrovni Společenství právně upravena.
(5) Potravinářské přídatné látky jsou látky, které se běžně nekonzumují jako potraviny samotné, ale záměrně se přidávají do potravin pro technologické účely, jako je konzervace potravin. Látky by se však měly považovat za potravinářské přídatné látky, pokud se používají za účelem dodání vůně a/nebo chuti. Látky považované za potraviny, které se mohou používat pro technologickou funkci, jako třeba kuchyňská sůl nebo šafrán pro barvení a potravinářské enzymy by kromě toho také neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Pokud jde o potravinářské enzymy, vztahuje se na ně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007 …[o potravinářských enzymech](4), které vylučuje použití tohoto nařízení.
(6) Látky, které se nekonzumují jako samotné potraviny, ale záměrně se používají při zpracování potravin, a které pouze zůstávají jako rezidua v konečných potravinách a nemají technologický účinek v konečném produktu (pomocné látky), by také neměly spadat do působnosti tohoto nařízení.
(7) Potravinářské přídatné látky by se měly schválit a používat pouze tehdy, pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Potravinářské přídatné látky musejí být při používání bezpečné, důvodem k jejich použití musí být to, že je z hlediska technologie nezbytné, jejich používání nesmí být pro spotřebitele zavádějící a jejich používání musí přinášet spotřebiteli užitek. Zavádějící informování spotřebitele se vztahuje mimo jiné též na otázky jakosti použitých složek, přirozenosti produktu nebo jeho výrobního postupu, nutriční kvalitu a obsah ovoce či zeleniny.
(8) Potravinářské přídatné látky musí vždy vyhovovat schváleným specifikacím. Specifikace musí obsahovat údaje, podle nichž lze potravinářskou přídatnou látku odpovídajícím způsobem identifikovat, a to včetně původu, a musí popisovat přijatelná kritéria pro čistotu. Specifikace dříve vypracované pro potravinářské přídatné látky zařazené do směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel pro užití v potravinách(5), směrnice Komise 95/45/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách(6) a směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla(7) by se měly ponechat, dokud nebudou odpovídající přídatné látky zapsány v přílohách tohoto nařízení. Tehdy by v nařízení měly být stanoveny specifikace týkající se těchto přídatných látek. Uvedené specifikace by se měly týkat přímo přídatných látek zařazených na seznamy Společenství v přílohách tohoto nařízení. Vzhledem ke komplexní povaze a podstatě těchto specifikací a v zájmu jasnosti by neměly být začleněny na uvedené seznamy Společenství jako takové, ale měly by být stanoveny v jednom nebo více samostatných nařízeních.
(9) Některé potravinářské přídatné látky jsou povoleny pro specifická použití pro některé povolené enologické postupy a ošetření. Používání těchto potravinářských přídatných látek by mělo být v souladu s tímto nařízením a se zvláštními ustanoveními podle odpovídajících právních předpisů Společenství.
(10) Aby se zajistila jednotnost, mělo by se posouzení rizika a schválení potravinářských přídatných látek provádět v souladu se zásadou obezřetnosti a postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin](8).
(11) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(9) se má v otázkách, jimiž může být dotčeno veřejné zdraví, konzultovat Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen "úřad").
(12) Potravinářská přídatná látka, která spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(10), by měla být povolena podle uvedeného nařízení, jakož i podle tohoto nařízení.
(13) Potravinářská přídatná látka již schválená podle tohoto nařízení, která je připravena výrobními metodami nebo za použití výchozích materiálů, které se významným způsobem odlišují od výrobních metod nebo výchozích materiálů zařazených do posouzení rizika provedeného úřadem nebo které se odlišují od výrobních postuů nebo výchozích materiálů, na něž se vztahují stanovené specifikace, by měly být předloženy k hodnocení ze strany úřadu, a to k hodnocení s důrazem na specifikace. Významně odlišnými výrobními metodami nebo výchozími materiály by se mohly rozumět změna výrobní metody od extrakce z rostlin k produkci fermentací, za použití mikroorganismu nebo genetickou modifikací původního mikroorganismu.
(14) Potravinářské přídatné látky musejí být trvale sledovány a v případě potřeby kdykoliv přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací. Měly by být přijaty zvláštní programy hodnocení s cílem přezkoumat již udělená povolení.
(15) Členským státům, které ponechají zákazy používání některých přídatných látek v některých specifických potravinách považovaným za tradiční a vyráběným na jejich území, by se mělo povolit nadále tyto zákazy používat. Pokud jde o produkty jako "Feta" nebo "Salame cacciatore", zůstávají navíc tímto nařízením nedotčena restriktivnější pravidla spojená s používáním některých označení podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin(11) a nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o osvědčeních o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin(12).
(16) Na potravinářské přídatné látky se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(13) a případně podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů(14). Kromě toho by v tomto nařízení měla být obsažena zvláštní ustanovení o označení potravinářských přídatných látek prodávaných výrobcům nebo konečným spotřebitelům.
(17) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(15).
(18)Zejména by Komise měla být oprávněna aktualizovat a měnit seznam potravinářských přídatných látek ve Společenství, který má být v souladu s tímto nařízením veden. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit, zrušit nebo doplnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
(19) Pro vyvinutí a aktualizaci právních předpisů Společenství o potravinářských přídatných látkách přiměřeným a efektivním způsobem je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat práci mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné provést zkoumání, jež by se zabývala specifickými otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je třeba, aby mohlo Společenství tato zkoumání financovat jako součást svého rozpočtového řízení. Na financování uvedených opatření se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat(16), z čehož vyplývá, že právním základem pro financování výše uvedených opatření bude nařízení (ES) č. 882/2004.
(20) Členské státy mají provádět úřední kontroly, aby se vynucovalo dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.
(21) Jelikož cíle zamýšleného opatření, totiž stanovit pravidla Společenství pro potravinářské přídatné látky, nelze dostatečně dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich tedy pro jednotnost trhu a vysoký stupeň ochrany spotřebitele lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může opatření přijmout Společenství v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(22) Po přijetí tohoto nařízení přezkoumá Komise, které bude nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, všechna stávající povolení na základě podmínek pro udělení povolení stanovených tímto nařízením. Všechny potravinářské přídatné látky, které mají být nadále povoleny ve Společenství, by měly být převedeny na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení. Příloha III tohoto nařízení by měla být doplněna o ostatní potravinářské přídatné látky používané v potravinářských přídatných látkách a enzymech a podmínky jejich používání podle nařízení (ES) č. …/2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. Ustanovení v příloze III, kromě ustanovení týkajících se nosičů potravinářských přídatných látek, by se neměla používat až do [1.1.2011], aby se poskytlo vhodné přechodné období.
(23) Aniž je dotčen výsledek uvedeného přezkoumání, do jednoho roku po přijetí tohoto nařízení by měla Komise stanovit program hodnocení pro úřad, kterým by se znovu vyhodnotila bezpečnost potravinářských přídatných látek, které byly ve Společenství již schváleny. Uvedený program by měl definovat potřeby a pořadí priorit, podle nichž se mají prověřovat potravinářské přídatné látky.
(24) Tímto nařízením se zrušují a nahrazují tyto právní akty: směrnice Rady 62/2645/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se barviv povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě(17), směrnice Rady 78/663/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách(18), směrnice Rady 78/664/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu antioxidantů povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě(19), první směrnice Komise 81/712/EHS ze dne 28. července 1981, kterou se stanoví analytické metody Společenství, jimiž se ověřuje splnění kritérií pro čistotu u některých přídatných látek použitých v potravinách(20), směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě(21), směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách(22), směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách(23), směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla(24) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 292/97/ES ze dne 19. prosince 1996 o zachování vnitrostátních právních předpisů zakazujících používání některých přídatných látek při výrobě některých specifických potravin(25) a rozhodnutí Komise 2002/247/ES ze dne 27. března 2002 o pozastavení uvádění na trh a dovozu želé cukrovinek obsahujících potravinářskou přídatnou látku E 425 konjac(26). Je však třeba, aby některá ustanovení uvedených právních aktů zůstala v platnosti během přechodného období, kterým se poskytne čas na vypracování seznamů Společenství v přílohách tohoto nařízení,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se stanoví pravidla pro potravinářské přídatné látky používané v potravinách, a to s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a vysokou úroveň ochrany spotřebitele a životního prostředí.
Za uvedenými účely se v nařízení stanoví:
a)
seznamy povolených potravinářských přídatných látek ve Společenství;
b)
podmínky používání potravinářských přídatných látek v potravinách, █ včetně potravinářských přídatných látek a potravinářských enzymů, jak jsou uvedeny v nařízení (ES) č. …/2007 [o potravinářských enzymech], a látek určených k aromatizaci potravin, jak jsou uvedeny v nařízení (ES) č. …/2007 [o látkách určených k aromatizaci potravin a některých složkách potravin vyznačujících se aromatizačními vlastnostmi];
c)
pravidla pro označení potravinářských přídatných látek prodávaných jako takové.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na potravinářské přídatné látky.
2. Toto nařízení se nevztahuje na tyto látky, ledaže se používají jako potravinářské přídatné látky:
a)
pomocné látky;
b)
látky používané k ochraně rostlin a produktů rostlinného původu v souladu s pravidly Společenství týkajícími se zdraví rostlin, s výjimkou produktů na ochranu rostlin po sklizni používaných jako konzervační látky;
c)
látky přidávané do potravin jako živiny;
d)
látky používané ke zpracování vody pro lidskou spotřebu spadající do oblasti působnosti směrnice Rady 98/83/ES(27);
e)
mikrobiální kultury používané při výrobě potravin, které mohou vytvářet potravinářské přídatné látky, které se však nepoužívají specificky za účelem jejich vytváření.
3. Toto nařízení se nepoužije na potravinářské enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. …/2007 [o potravinářských enzymech].
4. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena případná zvláštní pravidla Společenství týkající se používání potravinářských přídatných látek:
a)
ve zvláštních potravinách;
b)
pro jiné účely, než na které se vztahuje toto nařízení.
5. Pokud je to nezbytné, lze rozhodnout regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3 o tom, zda daná látka spadá či nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení.
6.Žádná přídatná látka nebo potravina obsahující některou přídatnou látku nesmí být uvedena na trh nebo dána do oběhu, jestliže použití této přídatné látky není v souladu s požadavky tohoto nařízení.
Článek 3
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v nařízení (ES) č. 178/2002 a v nařízení (ES) č. 1829/2003.
2. Použijí se rovněž tyto definice:
a)
"potravinářskou přídatnou látkou" se rozumí jakákoliv látka, která není obvykle určena ke spotřebě jako potravina ani není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny, ať má či nemá výživovou hodnotu, a jejíž záměrné přidání do potraviny z technologického důvodu při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování má nebo pravděpodobně bude mít za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou přímo či nepřímo složkou této potraviny;
za potravinářské přídatné látky se █nepovažují:
i)
█ monosacharidy, disacharidy nebo oligosacharidy a potraviny obsahující tyto látky používané pro oslazující vlastnosti;
ii)
potraviny ve formě sušené nebo koncentrované, včetně látek určených k aromatizaci potravin začleněných během výroby potravinových směsí pro jejich aromatické, chuťové nebo nutriční vlastnosti spolu s druhotným barvicím účinkem a doplňkovým technologickým účinkem;
iii)
látky používané v krycích nebo ochranných materiálech, které netvoří součást potravin a nejsou určeny ke konzumaci s uvedenými potravinami;
iv)
produkty obsahující pektin získávané ze sušených jablečných výlisků nebo kůry citrusových plodů nebo z jejich směsi působením zředěné kyseliny následovaným neutralizací sodnými nebo draselnými solemi ("tekutý pektin");
v)
žvýkačkové báze;
vi)
bílý nebo žlutý dextrin, pražené nebo dextrinované škroby, škroby pozměněné působením kyselin nebo alkálií, bělené škroby, fyzikálně pozměněné škroby a škroby ošetřené amylolytickými enzymy;
vii)
chlorid amonný;
viii)
krevní plazma, krevní proteiny, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty a jejich soli, mléčné proteiny a gluten;
ix)
aminokyseliny a jejich soli jiné než kyselina glutamová, glycin, cystein a cystin a jejich soli, které nemají technologickou funkci;
x)
kaseináty a kasein;
xi)
inulin;
b)
"pomocnou látkou" se rozumí jakákoli látka, která:
i)
se sama o sobě nekonzumuje jako potravina;
ii)
se záměrně používá při zpracování surovin, potravin nebo jejich složek ke splnění určitého technologického účelu během ošetření nebo zpracování; a
iii)
může vést k nezamýšlenému, avšak technicky nevyhnutelnému výskytu reziduí látky nebo jejích derivátů v konečném produktu za podmínky, že nepředstavují zdravotní riziko a nemají žádný technologický dopad na konečný produkt;
c)
"funkční třídou" se rozumí jedna z kategorií stanovených v příloze I a založených na technologické funkci, kterou přídatná látka uplatňuje v potravinách;
d)
"nezpracovanou potravinou" se rozumí potravina, která neprodělala žádné ošetření, jehož důsledkem by byla podstatná změna původního stavu potraviny, a pro tento účel se za vedoucí k podstatné změně nepovažuje: dělení, separace, odlučování, vykosťování, rozmělňování, zbavení kůže, okrajování, oloupání, rozdrcení, krájení, čištění, ořezávání, hluboké zmrazení, zmrazení, chlazení, mletí, vylupování, balení nebo rozbalování;
e)
"potravinou bez přidaných cukrů" se rozumí potravina bez tohoto:
i)
jakýchkoli přidaných monosacharidů nebo disacharidů █, nebo
ii)
potravin obsahujících monosacharidy nebo disacharidy █ používaných pro oslazující vlastnosti;
f)
"potravinou se sníženým obsahem energie" se rozumí potravina s obsahem energie sníženým alespoň o 30 % vzhledem k původní potravině nebo podobnému produktu;
g)
"stolními sladidly" se rozumí přípravky z povolených náhradních sladidel, které mohou obsahovat ostatní jiné potravinářské přídatné látky a/nebo potravinářské složky a které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli jakožto náhražka cukrů;
h)
"potravinou se sníženým obsahem cukrů" se rozumí potravina s celkovým obsahem monosacharidů a disacharidů sníženým alespoň o 30 % ve srovnání s podobným produktem;
i)
výrazem "quantum satis" se rozumí, že nejvyšší použitelné množství není stanoveno. Přídatné látky však smějí v souladu se správnou výrobní praxí být použity v množství nikoli větším, než je nezbytné pro dosažení zamýšleného účelu, a za předpokladu, že spotřebitel není uveden v omyl.
KAPITOLA II
SEZNAMY POVOLENÝCH POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK VE SPOLEČENSTVÍ
Článek 4
Seznamy potravinářských přídatných látek ve Společenství
1. Pouze potravinářské přídatné látky zařazené na seznam Společenství v příloze II smějí být uvedeny na trh jako takové a používány v potravinách, včetně potravin pro zvláštní výživu spadajících pod oblast působnosti směrnice 89/398/EHS.
2. V potravinářských přídatných látkách a v potravinářských enzymech se smějí používat pouze potravinářské přídatné látky zařazené na seznamu Společenství v příloze III.
3. Zapisování potravinářských přídatných látek do seznamu v příloze II se provádí na základě kategorií potravin, které se smějí přidávat.
4. Zapisování potravinářských přídatných látek do seznamu v příloze III se provádí na základě potravinářských přídatných látek nebo potravinářských enzymů, které se smějí přidávat, nebo na základě jejich kategorií.
5. Potravinářské přídatné látky musí vždy vyhovovat specifikacím uvedeným v článku 12.
Článek 5
Obecné podmínky pro zařazení potravinářských přídatných látek na seznamy Společenství a pro jejich používání
1. Potravinářskou přídatnou látku lze zařadit na seznamy Společenství v přílohách II a III pouze tehdy, pokud splňuje tyto podmínky:
a)
na základě dostupných vědeckých důkazů není při navrhované míře použití důvodem k obavám o zdraví spotřebitele;
b)
s ohledem na prospěch spotřebitele existuje odůvodněná technologická potřeba, kterou nelze splnit jinými hospodářsky a technologicky schůdnými prostředky;
c)
její používání neuvádí spotřebitele v omyl;
d)
na základě dostupných vědeckých důkazů nemá během žádné části svého životního cyklu negativní dopad na životní prostředí.
2. K tomu, aby byla zařazena na seznamy Společenství v přílohách II a III, musí mít potravinářská přídatná látka přednosti a výhody pro spotřebitele, a tudíž sloužit jednomu nebo více z těchto účelů:
a)
zachování výživové jakosti potraviny;
b)
dodání potřebných složek nebo součástí do potravin vyráběných pro skupiny spotřebitelů se zvláštními výživovými požadavky;
c)
zvýšení schopnosti potravin udržet si jakost a stabilitu nebo zlepšení organoleptických vlastností za předpokladu, že nedojde ke změně povahy, podstaty nebo jakosti potraviny způsobem, který by mohl uvést spotřebitele v omyl. Uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje zejména otázky jako výživová jakost, přirozenost a obsah ovoce a zeleniny v produktu;
d)
pomoc při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování potravin za předpokladu, že potravinářská přídatná látka není použita ke skrytí následků použití vadných surovin nebo případných nežádoucích postupů nebo technik (včetně postupů nebo technik nehygienických) v průběhu kterékoliv z těchto činností.
3. Odchylně od odst. 2 písm. a) může být na seznam Společenství v příloze II zařazena potravinářská přídatná látka, která snižuje výživovou jakost potraviny, pokud:
a)
potravina netvoří významnou složku běžné stravy; nebo
b)
potravinářská přídatná látka je nezbytná pro produkci potravin pro skupiny spotřebitelů se zvláštními výživovými požadavky.
4. S výjimkou patentovaných znalostí a informací, jejichž důvěrnost je potřeba zachovat, ve schválení určité potravinářské přídatné látky se bude výslovně a transparentně odkazovat na zhodnocení kritérií stanovených v odstavcích 1 až 3 a budou vysvětleny důvody konečného rozhodnutí.
Článek 6
Zvláštní podmínky pro náhradní sladidla
Potravinářskou přídatnou látku lze zařadit na seznam Společenství v příloze II do funkční třídy náhradních sladidel pouze tehdy, pokud kromě toho, že slouží jednomu nebo více účelům podle čl. 5 odst. 2, slouží také jednomu nebo více z těchto účelů:
a)
nahrazení cukrů pro produkci energeticky ochuzených potravin, potravin pro předcházení zubnímu kazu, potravin se sníženým obsahem cukrů nebo potravin bez přidaných cukrů;
█
b)
produkci potravin určených pro zvláštní výživu ve smyslu definice v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 89/398/EHS.
Článek 7
Zvláštní podmínky pro barviva
Potravinářskou přídatnou látku lze zařadit na seznam Společenství v příloze II do funkční třídy barviv pouze tehdy, pokud kromě toho, že slouží jednomu nebo více účelům podle čl. 5 odst. 2, slouží také jednomu nebo více z těchto účelů:
a)
obnovení původního vzhledu potravin, jejichž barva byla dotčena zpracováním, skladováním, balením a distribucí, čímž mohla být narušena jejich přijatelnost co do vzhledu;
b)
učinit potraviny přitažlivějšími co do vzhledu;
c)
obarvení jinak bezbarvých potravin.
Nesmí však existovat riziko, že přídatná látka bude pro spotřebitele zavádějící v tom smyslu, že by se mohl domnívat, že potravina obsahuje složky, které ve skutečnosti přítomny nejsou.
Článek 8
Funkční třídy potravinářských přídatných látek
1. Potravinářské přídatné látky mohou být přiřazeny k jedné z funkčních tříd v příloze I na základě hlavní technologické funkce dané potravinářské přídatné látky.
Přiřazení potravinářské přídatné látky k funkční třídě nevylučuje to, aby se tato potravinářská přídatná látka používala pro několik funkcí.
2. Je-li to z důvodu vědeckého pokroku nebo technologického vývoje nezbytné, mohou být v příloze I doplněny další funkční třídy postupem podle čl. 28 odst. 2.
Článek 9
Obsah seznamů potravinářských přídatných látek ve Společenství
1. Potravinářskou přídatnou látku, která splňuje podmínky stanovené v článcích 5, 6 a 7, lze postupem podle nařízení (ES) č..../2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin], zařadit na:
a)
seznam Společenství v příloze II tohoto nařízení; nebo
b)
seznam Společenství v příloze III tohoto nařízení.
2. Zápis potravinářské přídatné látky na seznamy Společenství v přílohách II a III musí specifikovat:
a)
název potravinářské přídatné látky, skupinu přídatných látek a █číslo E, pokud jí bylo takové číslo přiděleno;
b)
potraviny nebo potravinářské přídatné látky nebo potravinářské enzymy nebo látky určené k aromatizaci potravin, do nichž se daná potravinářská přídatná látka může přidávat;
c)
podmínky, za nichž se daná potravinářská přídatná látka může používat;
d)
případná omezení prodeje dané potravinářské přídatné látky přímo spotřebitelům;
e)
ostatní potravinářské přídatné látky, které nesmějí být použity v kombinaci s touto potravinářskou přídatnou látkou.
3. Seznamy Společenství v přílohách II a III se pozměňují postupem podle nařízení (ES) č. …/2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin].
Článek 10
Používaná množství potravinářských přídatných látek,
1. Při stanovení podmínek použití podle čl. 9 odst. 2 písm. c):
a)
se používané množství stanoví na nejnižší množství nezbytné k dosažení požadovaného účinku;
b)
používané množství musí zohlednit:
i)
jakýkoliv přijatelný denní příjem látky nebo rovnocenný odhad stanovený pro potravinářskou přídatnou látku a její pravděpodobný denní příjem ze všech zdrojů;
ii)
pokud se potravinářská přídatná látka používá v potravinách požívaných zvláštními skupinami spotřebitelů, pravděpodobný denní příjem spotřebitelů v těchto skupinách.
2.Pokud bude schváleno použití nanotechnologií, stanoví se v souladu s odst. 1 písm. a) k tomuto účelu zvláštní mezní hodnoty.
3. Pokud je to namístě, maximální množství se pro potravinářskou přídatnou látku nestanoví (quantum satis). V uvedeném případě se potravinářská přídatná látka používá v souladu s definicí v čl. 3 odst. 2 písm. i).
4. Maximální používaná množství potravinářských přídatných látek stanovená v příloze II se použijí na potraviny určené k přímé spotřebě, případně včetně látek používaných ve zředěném stavu, připravené v souladu s návodem k použití, ledaže je uvedeno jinak.
5. Maximální používaná množství pro barviva stanovená v příloze II se použijí na množství barvicí složky obsažené v barvicím přípravku, ledaže je uvedeno jinak.
Článek 11
Potravinářské přídatné látky spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003
Potravinářskou přídatnou látku vyrobenou z geneticky modifikovaných organizmů, obsahující geneticky modifikované organizmy nebo vyrobenou jejich pomocí nebo spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 a dosud ještě nezařazenou na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení lze zařadit na tyto seznamy v souladu s tímto nařízením pouze v případě, že se na ni vztahuje povolení podle článku 7 nařízení (ES) č. 1829/2003. Musí být zřetelně označena slovy "vyrobeno pomocí geneticky modifikovaných organizmů" nebo "vyrobeno z geneticky modifikovaných organizmů" umístěnými vedle názvu nebo čísla E.
Článek 12
Specifikace potravinářských přídatných látek
Když je potravinářská přídatná látka zařazena na seznamy Společenství v přílohách II a III poprvé, přijímají se postupem podle nařízení (ES) č. .../2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] specifikace potravinářských přídatných látek týkající se zejména původu, kritérií pro čistotu a případných jiných nezbytných informací.
KAPITOLA III
POUŽÍVÁNÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK V POTRAVINÁCH
Článek 13
Používání potravinářských přídatných látek v nezpracovaných potravinách
V nezpracovaných potravinách se potravinářské přídatné látky nepoužívají, ledaže je takové použití výslovně stanoveno v příloze II.
Článek 14
Používání barviv a náhradních sladidel v potravinách pro kojence a malé děti
Barviva a náhradní sladidla se nesmějí používat v potravinách pro kojence a malé děti podle směrnice 89/398/EHS, včetně dietních potravin pro kojence a malé děti pro zvláštní léčebné účely, ledaže je jejich použití výslovně stanoveno v příloze II tohoto nařízení.
Článek 15
Používání barviv pro označení
Pro účely označení zdravotní nezávadnosti podle směrnice Rady 91/497/EHS ze dne 29. července 1991, kterou se mění a kodifikuje směrnice 64/433/EHS o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství za účelem rozšíření jejích ustanovení na produkci čerstvého masa a jeho uvádění na trh(28) a ostatních označení vyžadovaných na masných výrobcích, pro dekorační barvení skořápek vajec a pro razítkování skořápek vajec podle nařízení Komise (ES) č. 557/2007 ze dne 23. května 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1028/2006 o obchodních normách pro vejce(29).
Článek 16
Zásada převedení
1. Výskyt potravinářské přídatné látky je povolen:
a)
v jiných vícesložkových potravinách, než které jsou uvedeny v příloze II, pokud je potravinářská přídatná látka povolena v jedné ze složek vícesložkové potraviny;
b)
v potravinách, do nichž byla přidána potravinářská přídatná látka, potravinářský enzym nebo látka určená k aromatizaci, pokud daná potravinářská přídatná látka:
i)
je povolena v potravinářské přídatné látce, potravinářském enzymu nebo vlátkách určených k aromatizaci potravin v souladu s tímto nařízením;
ii)
byla převedena do potraviny prostřednictvím potravinářské přídatné látky, potravinářského enzymu nebo látky určené k aromatizaci potravin;
iii)
nemá žádnou technologickou funkci v konečné potravině;
c)
v potravině, která se má používat výhradně při přípravě vícesložkových potravin, a za podmínky, že daná vícesložková potravina odpovídá tomuto nařízení.
2. Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na recepty na počáteční a pokračující kojeneckou výživu, na zpracované obilné a ostatní příkrmy pro kojence a na dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti ve smyslu směrnice 89/398/EHS, ledaže je výslovně stanoveno jinak.
3. Pokud je potravinářská přídatná látka v látce určené k aromatizaci potravin, potravinářské přídatné látce nebo potravinářském enzymu přidána do potraviny a má v uvedené potravině technologickou funkci, potom se považuje za potravinářskou přídatnou látku uvedené potraviny, a nikoli za potravinářskou přídatnou látku přidané látky určené k aromatizaci, přidané potravinářské přídatné látky ani přidaného potravinářského enzymu.
4. Aniž je dotčen odstavec 1, je přítomnost intenzivní náhradního sladidla povolena ve vícesložkových potravinách bez přidaného cukru, v energeticky ochuzených vícesložkových potravinách, ve vícesložkových dietních potravinách určených pro nízkokalorické diety a ve vícesložkových potravinách s dlouhou trvanlivostí za podmínky, že intenzivní náhradní sladidlo je povoleno v jedné ze složek vícesložkové potraviny.
Článek 17
Interpretační rozhodnutí
Je-li to nezbytné, může být regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3 učiněno rozhodnutí o tom, zda:
a)
určitá potravina náleží do kategorie potravin uvedených v příloze II; nebo
b)
potravinářská přídatná látka uvedená v přílohách II a III této směrnice a povolená podle zásady quantum satis je používána v souladu s kritérii podle čl. 10 odst. 3.
Článek 18
Tradiční potraviny
Členské státy vyjmenované v příloze IV smějí nadále zakazovat používání některých kategorií potravinářských přídatných látek v tradičních potravinách produkovaných na jejich území, které jsou vyjmenovány v uvedené příloze.
KAPITOLA IV
OZNAČENÍ
ODDÍL 1
OZNAČOVÁNÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK, KTERÉ NEJSOU URČENY K PRODEJI KONEČNÉMU SPOTŘEBITELI
Článek 19
Označování potravinářských přídatných látek, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli
Potravinářské přídatné látky, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, lze bez ohledu na to, zda jsou prodávány samostatně nebo ve směsi a/nebo smíchané se složkami ve smyslu čl. 6 odst. 4 směrnice 2000/13/ES, uvádět na trh pouze tehdy, pokud jsou jejich balení nebo nádoby označeny informacemi stanovenými v článcích 20 až 23 tohoto nařízení, které musí být snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné.
Článek 20
Požadavky na informace týkající se identifikace potravinářských přídatných látek
1. Pokud se potravinářské přídatné látky, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, prodávají samostatně nebo ve směsi, musí být jejich balení nebo nádoby opatřeny těmito informacemi o každé potravinářské přídatné látce:
a)
název a/nebo odpovídající číslo E stanovené v tomto nařízení; nebo
b)
neexistuje-li název a/nebo číslo E podle písmene a), popis potravinářské přídatné látky, který je dostatečně přesný, aby tuto potravinářskou přídatnou látku bylo možno odlišit od produktů, se kterými by mohla být omylem zaměněna.
2. Pokud se potravinářské přídatné látky prodávají ve směsi, potom se informace stanovené v odstavci 1 podávají ohledně každé potravinářské přídatné látky v pořadí podle klesajícího procenta hmotnostního podílu dané přídatné látky v celku.
Článek 21
Požadavky na informace při začlenění jiných látek, materiálů a potravinářských složek do potravinářských přídatných látek
V případě, že potravinářské přídatné látky, jež nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, obsahují látky, materiály nebo složky potravin jiné než potravinářské přídatné látky, které usnadňují skladování, prodej, normalizaci, ředění nebo rozpouštění potravinářských přídatných látek, potom obal, nádoby nebo průvodní doklady potravinářských přídatných látek musejí uvádět informace stanovené v článku 20 a údaje o každé složce v pořadí podle jejího klesajícího procenta hmotnostního podílu v celku.
Článek 22
Požadavky na informace u směsi potravinářských přídatných látek s ostatními složkami potravin
Pokud jsou potravinářské přídatné látky, jež nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, ve směsi s jinými složkami potravin, musí být obal nebo nádoba potravinářských přídatných látek opatřena seznamem všech složek v sestupném pořadí podle procenta jejich hmotnostního podílu v celku.
Článek 23
Obecné požadavky na informace u potravinářských přídatných látek
1. Na balení nebo nádobách potravinářských přídatných látek, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, musí být uvedeny tyto informace:
a)
buďto údaj "k použití v potravinách", anebo údaj "omezené použití v potravinách", anebo přesnější údaj o použití v potravinách, k němuž je přídatná látka určena;
b)
v případě potřeby zvláštní podmínky pro skladování a použití;
c)
návod k použití v případě, že by jeho neuvedení znemožnilo správné použití potravinářské přídatné látky;
d)
značka udávající šarži;
e)
jméno nebo obchodní firma a adresa zpracovatele, balírny nebo prodejce;
f)
pokud se na nějakou složku potravinářské přídatné látky vztahuje omezení jejího množství v potravině, informace o procentním podílu uvedené složky v potravinářské přídatné látce nebo dostatečné informace o složení potravinářské přídatné látky, které umožní kupujícímu dodržet stanovený množstevní limit v potravině; pokud se stejné množstevní omezení vztahuje na skupinu složek používaných jednotlivě nebo ve směsi, může být uvedeno celkové procentuální zastoupení jako jeden údaj; množstevní limi musí být vyjádřen buďto číselně nebo na základě zásady quantum satis;
g)
čisté množství;
h)
případně informace o potravinářské přídatné látce nebo o jiných látkách, které jsou uvedeny v článcích 20, 21 a 22 tohoto nařízení a jsou vyjmenovány v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, pokud jde o uvedení složek nacházejících se v potravinách;
i)
datum minimální trvanlivosti.
2. Odchylně od odstavce 1 mohou být údaje požadované v písmenech c) až f) a v písmenech h) a i) uvedeného odstavce uvedeny pouze v dokumentaci, která se týká dané zásilky a která je zasílána se zásilkou nebo před jejím dodáním, pokud je na viditelné části balení nebo nádoby dotyčného produktu uveden údaj "určeno pro výrobu potravin, a nikoliv pro maloobchodní prodej".
3.Odchylně od požadavků na označování a informací stanovených články 19 až 22 a odstavcem 1 tohoto článku se u hromadných dodávek mohou informace objevit v doprovodné dokumentaci, která je zasílána se zásilkou nebo před jejím dodáním.
ODDÍL 2
OZNAČOVÁNÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK, KTERÉ JSOU URČENY K PRODEJI KONEČNÉMU SPOTŘEBITELI
Článek 24
Označování potravinářských přídatných látek, které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli
1. Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, smějí být potravinářské přídatné látky, které jsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli, uváděny na trh pouze tehdy, jsou-li na jejich obalech nebo nádobách snadno viditelně, čitelně a nesmazatelně uvedeny tyto údaje:
a)
název, pod nímž je potravinářská přídatná látka prodávána; uvedený název musí být tvořen názvem, který stanoví případné předpisy Společenství použitelné na dotyčnou potravinářskou přídatnou látku a na její číslo E;
b)
informace požadované v souladu s články 20, 21 a 22 a čl. 23 odst. 1 písm. a) až e), g) a h).
2. Prodejní popis stolního sladidla musí obsahovat výraz . . "stolní sladidlo na bázi …", a to s uvedením názvu nebo názvů náhradního sladidla nebo sladidel v jeho složení.
3. Označení stolního sladidla obsahujícího polyalkoholy nebo aspartam nebo sůl aspartamoacesulfamu musí obsahovat tato upozornění:
a)
u polyalkoholů: "při nadměrné spotřebě může mít projímavé účinky";
b)
u aspartamu/soli aspartamu-acesulfamu: "obsahuje zdroj fenylalaninu".
4.Označení potravinářských přídatných látek obsahujících azobarviva musí obsahovat toto upozornění: "azobarviva mohou vyvolávat alergické účinky".
ODDÍL 3
JINÉ POŽADAVKY NA OZNAČOVÁNÍ
Článek 25
Jiné požadavky na označování
1. Články 19 a 24 nejsou dotčeny podrobnější nebo rozsáhlejší právní a správní předpisy týkající se vah a měr nebo vztahující se na nabízení k prodeji, klasifikaci, balení a označování nebezpečných látek a přípravků nebo na dopravu těchto látek.
2. Informace stanovené v článcích 19 až 24 musí být v jazyku, který je kupujícím snadno srozumitelný.
Členský stát, v němž je produkt uváděn na trh, může na svém území v souladu s pravidly Smlouvy stanovit, že tyto informace musí být uvedeny nejméně v jednom nebo více jazycích, které uvedený členský stát zvolí z úředních jazyků Společenství. Ustanovení prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce nebrání tomu, aby tyto informace byly uvedeny v několika jazycích.
KAPITOLA V
PROCESNÍ USTANOVENÍ A PROVEDENÍ
Článek 26
Informační povinnost
1. Producent nebo uživatel potravinářské přídatné látky musí Komisi neprodleně sdělit veškeré nové vědecké nebo technické informace, jimiž by mohlo být dotčeno posouzení bezpečnosti potravinářské přídatné látky.
2. Producent nebo uživatel potravinářské přídatné látky musí Komisi na její žádost informovat o tom, jak danou potravinářskou přídatnou látku skutečně používá.
Článek 27
Monitoring příjmu potravinářských přídatných látek
1. Členské státy udržují systémy pro sledování spotřeby a používání potravinářských přídatných látek uplatňující přístup založený na rizicích a každoročně hlásí svá zjištění Komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen "úřad").
2. Po konzultaci s úřadem se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3společná metodika pro členské státy pro shromažďování informací o dietárním příjmu potravinářských přídatných látek ve Společenství.
Článek 28
Výbor
1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen "výbor").
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES činí tři měsíce.
3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
║
Článek 29
Financování harmonizovaných politik Společenstvím
Právním základem pro financování opatření, která vycházejí z tohoto nařízení, je čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 882/2004.
KAPITOLA VI
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 30
Vytroření seznamů potravinářských přídatných látek ve Společenství
1. Potravinářské přídatné látky, které byly povoleny k použití v potravinách podle směrnic 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, a podmínky jejich použití se zanesou do přílohy II tohoto nařízení po prověření jejich souladu s články 5, 6 a 7 tohoto nařízení regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3. Toto prověření nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Toto prověření musí být dokončeno do dne […].
2. Potravinářské přídatné látky povolené k použití v potravinářských přídatných látkách jako povolené nosiče v příloze V směrnice 95/2/ES a podmínky jejich použití se zanesou do přílohy III části 1 tohoto nařízení po prověření jejich souladu s článkem 5 tohoto nařízení regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3. Toto prověření nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Toto prověření musí být dokončeno do dne […].
3. Specifikace potravinářských přídatných látek, které spadají pod odstavce 1 a 2 tohoto článku, se přijmou podle nařízení (ES) č. …/2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] v okamžiku, kdy dojde k zapsání uvedených potravinářských aditiv do příloh podle uvedených odstavců.
4. Regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3 lze přijmout případně vhodná přechodná opatření.
Článek 31
Nové hodnocení schválených potravinářských přídatných látek
1. Potravinářské přídatné látky, které byly na trhu v době vstupu tohoto nařízení v platnost, nebyly však prověřeny a neobdržely kladné stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny nebo úřadu, podrobuje úřad novému posouzení rizika. Tyto přídatné látky budou moci na trhu zůstat, dokud nebude provedeno nové posouzení rizika úřadem.
2. Hodnocení rizika ze strany úřadu tvoří součást přezkumu prováděného Komisí za pomoci výboru, v rámci něhož jsou zkoumány všechny potravinářské přídatné látky, jež získaly povolení dříve, než toto nařízení vstoupilo v platnost. Tento přezkum probíhá na základě podmínek pro udělování povolení stanovených v tomto nařízení a na základě hodnocení příjmu v potravě a řízení rizik.
Všechny potravinářské přídatné látky, které mají být nadále ve Společenství povoleny, jsou převedeny na seznamy Společenství v přílohách II a III. Příloha III je doplněna o ostatní potravinářské přídatné látky používané v potravinářských přídatných látkách a enzymech a o podmínky jejich používání podle nařízení (ES) č. .../2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. Ustanovení v příloze III, kromě ustanovení týkajících se nosičů potravinářských přídatných látek, se nebudou používat až do [1.1.2011], aby se poskytlo vhodné přechodné období.
Přezkum je prováděn na základě programu hodnocení, který je přijat po konzultaci s úřadem regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3do ...(30). Tento program hodnocení bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.
3.Po provedení programu hodnocení uvedeném v odstavci 2 a po konzultaci s úřadem se podle tohoto nařízení přijme nový program hodnocení pro udělování povolení. Tento nový program hodnocení se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3 a bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.
4.Potravinářské přídatné látky a použití, která již nejsou aktuální, se při přezkumu povolení z příloh odstraní.
Článek 32
Zrušující ustanovení
1. Zrušují se tyto právní akty:
a)
směrnice 62/2645/EHS;
║
b)
směrnice 78/663/EHS;
c)
směrnice 78/664/EHS;
d)
směrnice 81/712/EHS;
e)
směrnice 89/107/EHS;
f)
směrnice 94/35/ES;
g)
směrnice 94/36/ES;
h)
směrnice 95/2/ES;
i)
rozhodnutí č. 292/97/ES;
j)
rozhodnutí 2002/247/ES.
2. Odkazy na zrušené právní akty se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 33
Přechodná ustanovení
Odchylně od článku 32 zůstávají až do […] použitelnými tato ustanovení:
a)
čl. 2 odst. 1, 2 a 4 směrnice 94/35/ES a příloha uvedené směrnice;
b)
čl. 2 odst. 1 až 6, 8, 9 a 10 směrnice 94/36/ES a přílohy I až V uvedené směrnice;
c)
články 2 a 4 směrnice 95/2/ES a přílohy I až VI uvedené směrnice.
Bez ohledu na písmeno c) se povolení pro E 1103 invertázu a E 1105 lysozym stanovená ve směrnici 95/2/ES zrušují s účinkem ode dne použitelnosti seznamu potravinářských enzymů ve Společenství podle článku 18 nařízení (ES) č. .../2007 [o potravinářských enzymech].
Článek 34
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Čl. 4 odst. 2 se však použije na části 2 a 3 přílohy III od [1. ledna 2011].
Potraviny, které nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, které však byly vyrobeny v souladu s právními předpisy Společenství, mohou setrvat na trhu do skončení doby jejich skladovatelnosti.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda nebo předsedkyně
PŘÍLOHA I
Funkční třídy potravinářských přídatných látek v potravinách a potravinářských přídatných látek v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech
1. "Náhradními sladidly" se rozumí látky (náhražky cukru a intenzivní náhradní sladidla) používané k tomu, aby se potravinám nebo stolním sladidlům dodala sladká chuť;
2. "barvivy" se rozumí látky, které udělují potravině barvu nebo obnovují barvu potraviny a zahrnují přírodní složky potravin a přírodní látky, jež nejsou obvykle jako takové požívány jako potraviny a nejsou obvykle používány jako charakteristické složky potravin.Ve smyslu tohoto nařízení jsou barvivy přípravky získané z potravin a dalších materiálů přírodního původu extrakcí fyzikální nebo chemické povahy, která má za následek selektivní oddělení barevných látek ve vztahu k výživovým nebo aromatickým složkám;
3. "konzervanty" se rozumí látky, které prodlužují trvanlivost potravin tím, že je chrání proti zkáze způsobené mikroorganismy;
4. "antioxidanty" se rozumí látky, které prodlužují trvanlivost potravin tím, že je chrání proti zkáze způsobené oxidací, například proti žluknutí tuků a barevným změnám;
5. "nosiči" se rozumí látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě potravinářské přídatné látky nebo látky určené k aromatizaci potravin, potravinářského enzymu, živiny nebo další látky přidané do potraviny (či stravy nebo doplňku stravy) pro nutriční nebo fyziologický účinek scílem usnadnit manipulaci s přídatnou látkou, její aplikaci nebo použití, aniž přitom mění její funkci (a aniž vykazují jakýkoliv vlastní technologický účinek);
6. "kyselinami" se rozumí látky, které zvyšují kyselost potraviny nebo jí udělují kyselou chuť;
7. "regulátory kyselosti" se rozumí látky, které mění nebo řídí kyselost nebo alkalitu potraviny;
8. "protispékavými látkami" se rozumí látky, které snižují sklon jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě;
9. "odpěňovači" se rozumí látky, které zabraňují vytváření pěny nebo snižují pěnění;
10. "plnidly" se rozumí látky, které přispívají k objemu potraviny, aniž významně zvyšují její využitelnou energetickou hodnotu;
11. "emulgátory" se rozumí látky, které umožňují vytvořit nebo uchovat v potravině stejnorodou směs dvou nebo více nemísitelných fází, například oleje a vody;
12. "tavicími solemi" se rozumí látky, které převádějí bílkoviny obsažené v sýru do disperzní formy za účelem homogenního rozložení tuků a ostatních složek;
13. "zpevňujícími látkami" se rozumí látky, které činí tkáně ovoce nebo zeleniny pevnými nebo křehkými nebo udržují jejich pevnost nebo křehkost, nebo látky, které reakcí se želírujícími látkami vytvářejí nebo ztužují gel;
14. "látkami zvýrazňujícími chuť a vůni" se rozumí látky, které zvýrazňují stávající chuť nebo vůni potraviny;
15. "pěnotvornými látkami" se rozumí látky, které umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině;
16. "želírujícími látkami" se rozumí látky, které udělují potravině texturu tím, že vytvářejí gel;
17. "lešticími látkami" (včetně lubrikantů) se rozumí látky, které po nanesení na vnější povrch udělují potravině lesklý vzhled nebo vytvářejí ochranný povlak;
18. "zvlhčujícími látkami" se rozumí látky, které chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí nebo podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí;
19. "modifikovanými škroby" se rozumí látky získávané jednorázovou nebo vícenásobnou chemickou úpravou jedlých škrobů, které mohly být předtím podrobeny fyzikální nebo enzymatické úpravě a mohly být pomocí kyselin nebo zásad štěpeny nebo běleny;
20. "balicími plyny" se rozumí plyny jiné než vzduch, které se zavádějí do obalu před, během nebo po umístění potraviny do tohoto obalu;
21. "propelenty" se rozumí plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu;
22. "kypřicími látkami" se rozumí látky nebo směsi látek, které uvolňují plyn, a tak zvyšují objem těsta;
23. "sekvestranty" látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů;
24. "stabilizátory" se rozumí látky, které umožňují udržovat fyzikálně-chemický stav potraviny; mezi stabilizátory patří látky, které umožňují udržet jednotný rozptyl dvou nebo více navzájem se nesměšujících látek v potravinách, látky, které stabilizují, udržují nebo zintenzivňují stávající barvu potravin, a látky, které zvyšují pojivost určité potraviny, včetně vytváření vzájemných vazeb mezi bílkovinami, které umožňují spojení kusů potravin do rekonstituované potraviny;
25. "zahušťovadly" se rozumí látky, které zvyšují viskozitu potraviny;
26. "látkami zlepšujícími mouku" se rozumí látky (jiné než emulgátory), které se přidávají do mouky nebo těsta pro zlepšení jejich pekařské jakosti.
PŘÍLOHA II
Seznam potravinářských přídatných látek ve Společenství schválených pro použití v potravinách a podmínky použití
PŘÍLOHA III
Seznam potravinářských přídatných látek ve Společenství schválených pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech i látkách určených k aromatizaci potravin a podmínky použití
Část 1 Nosiče v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a látkách určených k aromatizaci potravin
Část 2 Potravinářské přídatné látky jiné než nosiče v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a látkách určených k aromatizaci potravin
Část 3 Přídatné látky v látkách určených k aromatizaci potravin
Část 4 Nosiče živin
PŘÍLOHA IV
Tradiční potraviny, u nichž mohou některé členské státy zachovat zákaz používání některých kategorií potravinářských přídatných látek
Členský stát
Potravina
Kategorie přídatných látek, pro které může být zákaz zachován
Německo
Tradiční německé pivo ("Bier nach deutschem Reinheitsgebot gebraut")
Všechny kromě propelentů
Francie
Tradiční francouzský chléb
Všechny
Francie
Tradiční francouzští sterilovaní lanýži
Všechny
Francie
Tradiční francouzští sterilovaní hlemýždi
Všechny
Francie
Tradiční francouzská husa a kachna zalitá v sádle ("confit")
Všechny
Rakousko
Tradiční rakouský sýr "Bergkäse"
Všechny kromě konzervantů
Finsko
Tradiční finská kaše "mämmi"
Všechny kromě konzervantů
Švédsko
Finsko
Tradiční švédské a finské ovocné sirupy
Barviva
Dánsko
Tradiční dánské masové kuličky "kødboller"
Konzervanty a barviva
Dánsko
Tradiční dánská pomazánka "leverpostej"
Konzervanty (kromě kyseliny sorbové) a barviva
Španělsko
Tradiční španělský salám "lomo embuchado"
Všechny kromě konzervantů a antioxidantů
Itálie
Tradiční italský salám "mortadella"
Všechny kromě konzervantů, antioxidantů, látek pro úpravu pH, látek zvýrazňujících chuť, stabilizátorů a balicích plynů
Itálie
Tradiční italské uzeniny "cotechino e zampone"
Všechny kromě konzervantů, antioxidantů, látek pro úpravu pH, látek zvýrazňujících chuť, stabilizátorů a balicích plynů
Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES a směrnice Rady 2001/112/ES (KOM(2006)0425 – C6-0257/2006 –2006/0144 (COD))
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM (2006)0425)(1),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 37 a 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0257/2006),
- s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
- s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0177/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení (ES) č. 258/97, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES a směrnice Rady 2001/112/ES
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na ║ článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise║,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a ekonomickým zájmům.
(2) Při výkonu politik Společenství by měla být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského života a zdraví.
(3) Enzymy jiné než enzymy používané jako potravinářské přídatné látky nejsou v současnosti právně upraveny nebo jsou upraveny jako pomocné látky v rámci právních předpisů členských států. Rozdíly mezi vnitrostátními právními a správními předpisy týkajícími se posuzování a povolování potravinářských enzymů jsou překážkou jejich volného pohybu a mohou vytvářet nerovné a nespravedlivé podmínky hospodářské soutěže. Je proto nezbytné přijmout pravidla Společenství pro harmonizaci vnitrostátních předpisů týkajících se použití enzymů v potravinách.
(4) Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na enzymy, které jsou do potravin přidávány z důvodu technologické funkce při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování potravin, včetně enzymů používaných jako pomocné látky ("potravinářské enzymy"). Oblast působnosti tohoto nařízení by proto neměla být rozšířena na enzymy, které se nepřidávají do potravin z důvodu technologické funkce, ale jsou určeny k lidské spotřebě, jako například enzymy pro účely výživy nebo na podporu trávení. Mikrobiální kultury tradičně používané při výrobě potravin, například sýra a vína, které mohou obsahovat enzymy, ale nejsou zvlášť používané k jejich výrobě, by neměly být považovány za potravinářské enzymy.
(5) Potravinářské enzymy používané výhradně při výrobě potravinářských přídatných látek, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ... ze dne ... [o potravinářských přídatných látkách](4), látky určené k aromatizaci, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ... ze dne ... [o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu](5), a nové potraviny, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin(6), by měly být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení, neboť bezpečnost těchto potravin se již posuzuje a je i právně upravena. Pokud jsou však tyto potravinářské enzymy použity jako takové v potravinách, toto nařízení se na ně vztahuje. Nařízení (ES) č. 258/97 by se proto mělo odpovídajícím způsobem změnit.
(6) Potravinářské enzymy by měly být schváleny a použity, pouze pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Potravinářské enzymy by měly být bezpečné z hlediska použití, pro jejich použití by měla existovat technologická potřeba, jejich použití by spotřebitele nemělo uvádět v omyl a jejich použití by mělo být výhodné pro spotřebitele. Uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje mj. otázky spojené s povahou, čerstvostí a kvalitou použitých přísad, přírodním charakterem produktu nebo výrobního procesu či s výživovou hodnotou produktu.
(7) Některé potravinářské enzymy jsou povoleny pro zvláštní použití, například v ovocných šťávách a některých podobných produktech, jakož i v některých mléčných bílkovinách určených k lidské spotřebě, a při některých povolených enologickým postupech a ošetřeních. Tyto potravinářské enzymy by se měly použít v souladu s tímto nařízením a zvláštními ustanoveními v příslušných právních předpisech Společenství. Směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě(7), směrnice Rady 83/417/EHS ze dne 25. července 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se některých druhů mléčných bílkovin (kaseinů a kaseinátů) určených k lidské spotřebě(8) a nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem(9) by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.
(8) Potravinářské enzymy, jejichž použití je ve Společenství povoleno, by měly být uvedeny v seznamu Společenství, jenž by měl jasně tyto enzymy popsat, upřesnit veškeré podmínky jejich použití a jenž by měl být doplněn o specifikace, a to zejména jejich původu a kritérií pro čistotu. Pokud je potravinářský enzym získaný z geneticky modifikovaného organismu ("GMO") nebo s jeho pomocí ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES(10), █měly by tyto specifikace zahrnovat i jednoznačný identifikační kód přiřazený GMO podle uvedeného nařízení.
(9) Vzhledem k harmonizaci by se mělo posuzování rizika potravinářských enzymů a jejich zařazení do seznamu Společenství provádět v souladu se zásadou předběžné opatrnosti a postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ... ze dne ..., [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin](11).
(10) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(12), se mají s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen "úřadem") vést konzultace k záležitostem, jež by mohly mít vliv na veřejné zdraví.
(11) Potravinářský enzym pocházející z organismu, který spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(13), by měl být povolen v souladu uvedeným nařízením, a to před nebo současně s povolením podle tohoto nařízení.
(12) Potravinářský enzym, jenž byl již do seznamu Společenství podle tohoto nařízení zařazen a připraven výrobními postupy nebo z výchozích materiálů, které se výrazně liší od výchozích materiálů, na něž se vztahuje posuzování rizika úřadem, nebo od výchozích materiálů, na něž se vztahuje povolování a specifikace podle tohoto nařízení, by měl být předložen úřadu k hodnocení s důrazem na specifikace. Výrazně odlišnými výrobními postupy nebo výchozími materiály by mohly být změna výrobního postupu od extrakce z rostlin k výrobě kvašením za použití mikroorganismu nebo genetickou modifikací původního mikroorganismu.
(13) Vzhledem k tomu, že na trhu Společenství je již mnoho potravin, mělo by být vypracováno ustanovení, které by zajistilo, že přechod k seznamu potravinářských enzymů Společenství proběhne hladce a nenaruší stávající trh s potravinářskými enzymy. Žadatelům by měla být poskytnuta dostatečná doba na to, aby předložili informace nezbytné pro posouzení rizika těchto produktů. Mělo by být proto povoleno počáteční období dvou let po datu použitelnosti prováděcích opatření, která mají být stanovena v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. ║[…], [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin], aby měli žadatelé dostatečnou dobu pro předložení informací o stávajících enzymech, které by mohly být zařazeny na seznam Společenství, jež má být vypracován podle tohoto nařízení. V průběhu počátečního období dvou let by rovněž mělo být možné předložit žádosti o povolení nových enzymů. Úřad by měl neprodleně vyhodnotit všechny žádosti o potravinářské enzymy, k nimž byly v průběhu uvedeného období předloženy dostatečné informace.
(14) S cílem zajistit rovné a spravedlivé podmínky pro všechny žadatele by měl být seznam Společenství vypracován v jedné fázi. Tento seznam by měl být stanoven poté, co skončí posuzování rizika všech potravinářských enzymů, k nimž byly v průběhu počátečního období dvou let předloženy dostatečné informace. Stanoviska úřadu by se však měla zveřejňovat, jakmile skončí vědecké posuzování.
(15) V uvedeném počátečním období dvou let se očekává značný počet žádostí. Může proto dlouho trvat, než skončí posuzování těchto žádostí a bude vypracován seznam Společenství. V zájmu zajištění rovného přístupu nových potravinářských enzymů na trh po uplynutí počátečního období dvou let by mělo být stanoveno přechodné období, v jehož průběhu lze v souladu se stávajícími vnitrostátními předpisy v členských státech uvádět na trh a používat potravinářské enzymy a potraviny vyráběné za pomoci potravinářských enzymů do té doby, než bude vypracován seznam Společenství.
(16) Potravinářské enzymy E 1103 invertáza a E 1105 lysozym, jež byly povoleny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla(14), jakož i podmínky jejich použití by měly být převedeny ze směrnice 95/2/ES do seznamu Společenství, až bude na základě tohoto nařízení vypracován. Nařízením ║(ES) č. 1493/1999 se navíc povoluje použití ureázy, beta-glukanázy a lysozymu za podmínek stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1622/2000 ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření(15). Tyto látky jsou potravinářskými enzymy a měly by spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Měly by proto být doplněny do seznamu Společenství po jeho vypracování, a to pro použití ve víně v souladu s nařízením (ES) č. 1493/1999 a nařízením (ES) č. 1622/2000.
(17) Na potravinářské enzymy se i nadále vztahují obecné povinnosti pro označování uvedené v nařízení (ES) č. 1829/2003 a nařízení (ES) č. 1830/2003. V tomto nařízení by se navíc měla stanovit zvláštní ustanovení pro označování potravinářských enzymů prodávaných jako takové výrobci nebo spotřebiteli.
(18) Na potravinářské enzymy se vztahuje definice potraviny v nařízení (ES) č. 178/2002, a proto se požaduje, jsou-li používané v potravině, aby byly při označování potravin uváděny jako složky v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(16). Potravinářské enzymy by měly být označeny podle technologické funkce v potravině, a dále specifickým názvem potravinářského enzymu. Mělo by však být vypracováno ustanovení pro odchylku od ustanovení o označování v případech, kdy enzym v konečné potravině neplní technologickou funkci, avšak je v potravině přítomen pouze jako výsledek přenosu z jedné nebo více složek potraviny nebo je používán jako pomocná látka. Směrnice 2000/13/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna.
(19) Potravinářské enzymy musí být trvale sledovány a kdykoli v případě potřeby přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací. Nové vědecké posuzování a klasifikace by se však měly provádět alespoň jednou za 10 let.
(20) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(17).
(21) Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení, zdali konkrétní potravinářsky enzym spadá do působnosti tohoto nařízení a k přijetí přechodných opatření týkajících se sestavení seznamu Společenství obsahujícího potravinářské enzymy. Jelikož tato opatření mají obecnou působnost a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, zejména doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
(22) V zájmu tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkající se potravinářských enzymů je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. K tomuto účelu může být užitečné provést studie, které by se zabývaly zvláštními otázkami pro usnadnění rozhodovacího postupu. Je vhodné, aby takové studie mohlo Společenství financovat jako součást svého rozpočtového řízení. Na financování uvedených opatření se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat(18), z čehož vyplývá, že právním základem pro financování výše uvedených opatření bude nařízení (ES) č. 882/2004.
(23) Členské státy mají provádět úřední kontroly za účelem dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.
(24) Jelikož cíle zamýšleného opatření, totiž stanovení pravidel týkajících se potravinářských enzymů, nelze dostatečně dosáhnout na úrovni členských států, a lze jej tedy z důvodu jednoty trhu a vysoké úrovně ochrany spotřebitele lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství opatření přijmout v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Kapitola I
Předmět, oblast působnosti a definice
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se stanoví pravidla týkající se potravinářských enzymů používaných v potravinách, včetně enzymů používaných jako pomocné látky, s cílem zajistit účinné fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele.
Pro uvedené účely se v nařízení stanoví:
a)
seznam schválených potravinářských enzymů Společenství;
b)
podmínky použití potravinářských enzymů v potravinách;
c)
pravidla pro označování potravinářských enzymů prodávaných jako takové.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na potravinářské enzymy.
2. Toto nařízení se nevztahuje na potravinářské enzymy používané výhradně při výrobě:
a)
potravinářských přídatných látek spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. ... [o potravinářských přídatných látkách];
b)
látek určených k aromatizaci spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. ... [o látkách určených k aromatizaci];
c)
nových potravin spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 258/97;
d)
trávících enzymů.
3. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní pravidla Společenství týkající se použití potravinářských enzymů:
a)
ve specifických potravinách;
b)
pro jiné účely, než na které se vztahuje toto nařízení.
4. Toto nařízení se nevztahuje
a)
mikrobiální kultury █používané při výrobě potravin, které mohou enzymy náhodně vytvářet, ale nejsou zvlášť používané k jejich výrobě;
b)
enzymy určené pro přímou lidskou spotřebu, například enzymy pro účely výživy nebo enzymy používané na podporu trávení.
5. Je-li to nezbytné, lze regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 2 rozhodnout o tom, zda daná látka spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení či nikoli.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002, nařízení (ES) č. 1829/2003 a nařízení (ES) č. […] [║o potravinářských přídatných látkách].
Dále se použijí rovněž tyto definice:
1)
"enzymem" se rozumí jakákoli bílkovina rostlinného, živočišného nebo mikrobiálního původu schopná působit jako katalyzátor specifické biochemické reakce, aniž během tohoto procesu změní svou strukturu; tato definice by pro účely tohoto nařízení měla zahrnovat rovněž "proenzymy", tj. složky, které jsou neaktivními či téměř neaktivními prekurzory enzymů a mohou se na aktivní enzymy změnit, pokud jsou podrobeny specifické katalytické přeměně;
2)
"potravinářským enzymem" se rozumí produkt získaný extrakcí z rostlin, zvířat, mikroorganismů či jejich produktů nebo kvasným procesem za použití mikroorganismů:
a)
obsahující jeden nebo více enzymů schopných katalyzovat specifickou biochemickou reakci; a
b)
přidávaný do potravin z důvodu technologické funkce při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování potravin;
3)
"přípravkem obsahujícím potravinářské enzymy" se rozumí přípravek skládající se z jednoho nebo více potravinářských enzymů, který obsahuje látky, jako jsou potravinářské přídatných látek anebo jiné složky potravin usnadňující skladování, prodej, normalizaci, ředění nebo rozpouštění potravinářských enzymů;
4)
"získaným z geneticky modifikovaných organismů" se rozumí získaný použitím geneticky modifikovaných organismů jakožto posledních živých organismů ve výrobním procesu, ale který neobsahuje či se neskládá z geneticky modifikovaných organismů, ani se z geneticky modifikovaných organismů nevyrábí;
5)
"quantum satis" se rozumí, že nejvyšší použitelné množství není stanoveno. Přídatné látky se však použijí v souladu se správnou výrobní praxí v množství nepřevyšujícím množství nezbytné k dosažení zamýšleného účelu a za předpokladu, že spotřebitel není uváděn v omyl.
Kapitola II
Seznam schválených potravinářských enzymů Společenství
Článek 4
Seznam schválených potravinářských enzymů Společenství
V souladu se specifikacemi a podmínkami použití stanovenými v čl. 6 odst. 2 lze uvádět jako takové na trh a používat v potravinách pouze potravinářské enzymy zařazené na seznam Společenství.
Nikdo neuvede potravinářský enzym nebo potravinu, která takový enzym obsahuje, na trh, pokud není použití tohoto potravinářského enzymu v souladu s tímto nařízením.
Článek 5
Obecné podmínky zařazení potravinářských enzymů do seznamu Společenství a jejich použití
Potravinářský enzym lze do seznamu Společenství zařadit, pouze pokud splňuje tyto podmínky:
a)
na základě dostupných vědeckých dokladů a zásady předběžné opatrnosti nepředstavuje při navrhovaném množství žádné zdravotní riziko pro spotřebitele;
b)
existuje odůvodněná technologická potřeba;
c)
jeho použití neuvádí spotřebitele v omyl; uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje otázky spojené s povahou, čerstvostí a kvalitou použitých přísad, přírodním charakterem produktu nebo výrobního procesu či s výživovou hodnotou produktu a obsahem ovoce a zeleniny;
d)
jeho použití má pro spotřebitele zřejmé výhody.
Článek 6
Obsah seznamu potravinářských enzymů Společenství
1. Do seznamu Společenství může být postupem podle nařízení (ES) č. ze dne […], [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatných látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin], zařazen potravinářský enzym, který splňuje podmínky stanovené v článku 5.
2. Zápisem potravinářského enzymu do seznamu Společenství se určí:
a)
definice potravinářského enzymu, včetně jeho běžného nebo doporučeného názvu, systematického názvu a synonym, pokud možno v souladu s názvoslovím Mezinárodní unie biochemie a molekulární biologie, a v případě komplexních enzymů název zvolený na základě toho účinku enzymu, jenž určuje jeho funkci;
b)
specifikace potravinářského enzymu, včetně jeho původu, kritérií pro čistotu a jakýchkoli dalších nezbytných informací; pokud je potravinářský enzym získán z organismu spadajícího do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1830/2003, do specifikací se zařadí odkaz na jednoznačný identifikační kód přiřazený geneticky modifikovanému organismu podle uvedeného nařízení;
c)
█ potraviny, do nichž lze potravinářský enzym přidávat;
d)
█ podmínky, za nichž lze potravinářský enzym používat;
e)
je-li to vhodné, zda existují jakákoli omezení prodeje potravinářských enzymů přímo spotřebitelům;
f)
█ zvláštní požadavky na označování potravin, v nichž jsou použity potravinářské enzymy, aby se zajistila informovanost konečného spotřebitele o fyzikálním stavu potraviny nebo její zvláštní úpravě, kterou prošla.
3. Seznam Společenství se mění postupem podle nařízení (ES) č. […], [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin].
Článek 7
Potravinářské enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003
█ Potravinářský enzym spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003, který ještě není zařazen na seznamu Společenství, může být na tento seznam zařazen v souladu s tímto nařízením jen v případě, že se na něj vztahuje povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003.
Kapitola III
Označování
ODDÍL 1
OZNAČOVÁNÍ POTRAVINÁŘSKÝCH ENZYMŮ A PŘÍPRAVKů OBSAHUJÍCÍCH POTRAVINÁŘSKÉ ENZYMY, KTERÉ NEJSOU URČENY PRO PRODEJ KONEČNÉMU SPOTŘEBITELI
Článek 8
Označování potravinářských enzymů a přípravků obsahujících potravinářské enzymy, které nejsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli
1.Potravinářské enzymy a přípravky obsahující potravinářské enzymy, které nejsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli, ať jsou prodávány jednotlivě nebo ve směsi █, lze uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li obalu nebo nádobách uvedeny údaje stanovené v tomto článku, které musí být snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné.
2.Na obalech nebo nádobách musí být uvedeny tyto informace:
a)
název stanovený v tomto nařízení a popis podle názvosloví Mezinárodní unie pro biochemii a molekulární biologii a
b)
dostatečně přesný popis potravinářského enzymu, který umožní jeho rozlišení od produktů, s nimiž by mohl být zaměněn;
Jsou-li potravinářské enzymy prodávány ve směsi, informace stanovené v písmenech a) a b) se o každém potravinářském enzymu uvedou sestupně podle podílu na celkové hmotnosti.
c)
čisté množství;
d)
datum spotřeby, po jehož uplynutí by bylo použití potravinářských enzymů nevhodné;
e)
slova "pro použití v potravinách" nebo "omezené použití v potravinách" nebo podrobnější údaj o určeném způsobu použití v potravinách;
f)
je-li to nezbytné, zvláštní podmínky pro dopravu, skladování a použití.
3.Pokud je na balení nebo nádobě dotyčného produktu viditelný údaj "určeno pro výrobu potravin, a nikoliv pro maloobchodní prodej", musí být kromě toho buď na obalu nebo nádobě nebo v dokumentaci, která se týká dané zásilky a která je poskytována se zásilkou nebo před jejím dodáním, uvedeny tyto informace:
a)
jméno nebo obchodní název a adresa výrobce, balírny nebo prodejce usazeného ve Společenství;
b)
značka udávající šarži;
c)
návod k použití v případě, že by jeho neuvedení znemožnilo správné použití potravinářského enzymu;
d)
případně dostatečné informace o složení potravinářského enzymu nebo přípravku obsahujícího potravinářský enzym, které umožní kupujícímu dodržet stanovený množstevní limit v potravině: množstevní limit musí být vyjádřen buď číselně nebo na základě zásady quantum satis; pokud se enzymy přidávají do potravin, bude se tak dít pouze v dávce, jež je nezbytně nutná k dosažení účelu, pro který jsou používány. Tak se minimalizuje množství přijímaných enzymů a umožní se dokonalejší ochrana citlivých skupin populace;
e)
dostatečné informace, které uživateli umožní dodržet směrnici 2000/13/ES, zejména ustanovení o označování alergenů;
f)
vedlejší účinky jejich použití v nadměrném množství.
4.Tento článek není dotčen podrobnějšími nebo rozsáhlejšími právními a správními předpisy týkajícími se vah a měr nebo vztahujícími se na obchodní úpravu, klasifikaci, balení a označování nebezpečných látek a přípravků nebo na dopravu těchto látek.
5.Informace uvedené tomto článku se uvedou v jazyce, který je kupujícím snadno srozumitelný. Členský stát, v němž je daný produkt uváděn na trh, může na svém území v souladu s pravidly Smlouvy stanovit, že tyto informace musí být na požádání uvedeny nejméně v jednom nebo více úředních jazycích Společenství, které uvedený členský stát zvolí. To nebrání tomu, aby tyto informace byly uvedeny v několika jazycích.
█
█
Článek 9
Požadavek na informace, jsou-li potravinářské enzymy nebo přípravky obsahující potravinářské enzymy ve směsi s jinými složkami potravin
Jsou-li potravinářské enzymy nebo přípravky obsahující potravinářské enzymy, které nejsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli, ve směsi s jinými složkami potravin, uvede se na obalu nebo nádobách výsledných produktů seznam všech komponentů sestupně podle procentního podílu na celkové hmotnosti.
█
ODDÍL 2
OZNAČOVÁNÍ POTRAVINÁŘSKÝCH ENZYMŮ nebo potravin obsahujících potravinářské enzymy, KTERÉ JSOU URČENY PRO PRODEJ KONEČNÉMU SPOTŘEBITELI
Článek 10
Označování potravinářských enzymů nebo potravin obsahujících potravinářské enzymy, které jsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli
Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, potravinářské enzymy nebo potraviny obsahující potravinářské enzymy, které jsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli, lze uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li obalu uvedeny tyto údaje, které musí být snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné:
a)
název, pod nímž je potravinářský enzym prodáván nebo tento název i technologická funkce v potravině; název sestává z názvu stanoveného jakýmikoli předpisy Společenství vztahujícími se na dotyčný potravinářský enzym;
b)
informace požadované podle článku 9║;
c)
případně informaci, že výrobek obsahuje geneticky modifikované organismy nebo složky z nich vyrobené.
Kromě toho by měly být informace o všech enzymech použitých ve výrobním procesu dostupné spotřebitelům; nebudou-li uvedeny na štítku, pak alespoň prostřednictvím ostatních informačních kanálů, přičemž mají přednost ty, které jsou dostupné na prodejním místě. Navíc by měl být spotřebitelům poskytnut přístup k těmto informacím z domova, například pomocí internetu nebo informačních telefonních linek.
█
Kapitola IV
Procesní ustanovení a provádění
Článek 11
Informační povinnost
1. Producent nebo uživatel potravinářského enzymu Komisi neprodleně vyrozumí o veškerých nových vědeckých nebo technických informacích, které by mohly ovlivnit posuzování bezpečnosti potravinářského enzymu.
2. Producent nebo uživatel potravinářského enzymu informuje Komisi na její žádost o skutečném použití potravinářského enzymu.
Článek 12
Výbor
1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (║'výbor").
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
║
Článek 13
Financování harmonizovaných politik Společenstvím
Právním základem pro financování opatření, která vycházejí z tohoto nařízení, je čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 882/2004.
Kapitola V
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 14
Stanovení seznamu potravinářských enzymů Společenství
1. Seznam potravinářských enzymů Společenství se vypracuje na základě žádostí předložených podle odstavce 2.
2. Zúčastněné strany mohou předložit žádosti o zařazení potravinářského enzymu do seznamu Společenství.
Lhůta pro podávání těchto žádostí je 24 měsíců po datu použitelnosti prováděcích opatření, která mají být stanovena v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. […], [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin].
3. Komise stanoví registr všech potravinářských enzymů (dále jen "registr"), které mají být zvažovány z hlediska zařazení do seznamu Společenství, k čemuž je v souladu s odstavcem 2 tohoto článku předložena žádost splňující kritéria platnosti, jež mají být stanovena v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. […], [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. Registr je přístupný veřejnosti.
Žádosti Komise předloží úřadu k vyjádření.
4. Seznam Společenství Komise přijme postupem podle nařízení (ES) č. […], [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin], jakmile úřad vydá stanovisko ke každému enzymu zařazenému do registru.
Odchylně od tohoto postupu však:
a)
ustanovení čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. […], [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin], se nepoužije na přijetí stanoviska úřadem;
b)
orgán je oprávněn rozhodnout o "zrychleném" povolovacím řízení u potravinářských enzymů, které jsou v současné době na trhu, pokud orgán dojde k závěru, že u nich bylo v EU provedeno náležité posouzení bezpečnosti na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Společenství, takže takové enzymy mohou být přímo převedeny do seznamu potravinářských enzymů Společenství;
c)
poprvé schválí Komise seznam Společenství poté, co úřad vydá stanovisko ke všem enzymům uvedeným v registru.
5. Je-li to nezbytné, lze pro účely tohoto článku regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 2 přijmout jakákoli vhodná přechodná opatření.
Článek 15
Přechodná opatření pro některé potravinářské enzymy, na něž se již vztahují právní předpisy Společenství
Bez ohledu na články 6 a 14 tohoto nařízení zahrne seznam Společenství, jakmile bude vypracován, tyto potravinářské enzymy:
a) E 1103 invertázu a E 1105 lysozym za uvedení podmínek jejich použití stanovených v příloze I a části C přílohy III směrnice 95/2/ES;
b)
ureázu, beta-glukanázu a lysozym pro použití ve víně v souladu s nařízením (ES) č. 1493/1999 a prováděcími pravidly k tomuto nařízení.
Článek 16
Změny směrnice 83/417/EHS
V příloze I, oddílu III písmena d) směrnice 83/417/EHS se odrážky nahrazují tímto:
"
- syřidlo splňující požadavky ║ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/.. ze dne ... [o potravinářských enzymech]*;
- jiné enzymy koagulující mléko splňující požadavky ║nařízení (ES) č. …/... [o potravinářských enzymech].
______________________
* Úř. věst. L ...
"
Článek 17
Pozměňovací návrh k nařízení (ES) č. 258/97
Do čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97 se vkládá písmeno d), které zní:
"
d)
potravinářské enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne ... [o potravinářských enzymech]*.
_________________
* Úř. věst. L ...
"
Článek 18
Změna nařízení (ES) č. 1493/1999
V článku 43 nařízení (ES) č. 1493/1999 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
"
3. Enzymy a enzymatické přípravky používané při povolených enologických postupech a ošetřeních uvedených na seznamu v příloze IV splňují požadavky ║ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/... ze dne ... [o potravinářských enzymech]*.
____________________
* Úř. věst. L ...
"
Článek 19
Změny směrnice 2000/13/ES
Směrnice 2000/13/ES se mění takto:
1. V článku 6 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
a)
Písmeno a) se nahrazuje tímto:" a) "Složkou" se rozumí jakákoli látka, včetně přídatných látek a enzymů, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, i když případně ve změněné formě."
b)
V písmenu c) podbodě ii) se úvodní výraz "přídatné látky" nahrazuje výrazem "přídatné látky a enzymy".
2. V čl. 6 odst. 6 se doplňuje nová odrážka, která zní:
"
−
enzymy přítomné v potravinách musí být označeny názvem jedné ze skupin složek uvedených v seznamu v příloze II, po kterém následuje jejich specifický název a informace o tom, zda jsou v konečném produktu stále aktivní či nikoliv; u enzymů získaných z geneticky modifikovaných organismů se na etiketě uvede "vyrobeno z GMO
"
Článek 20
Změny směrnice 2001/112/ES
V příloze I, oddílu II bodu 2 směrnice 2001/112/ES se čtvrtá, pátá a šestá odrážka nahrazují tímto:
"
-
Pektolytické enzymy splňující požadavky ║nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/... ze dne ... [o potravinářských enzymech]*;
-
Proteolytické enzymy splňující požadavky ║nařízení (ES) č. …/... [o potravinářských enzymech];
-
Amylolytické enzymy splňující požadavky ║nařízení (ES) č. …/... [o potravinářských enzymech].
___________________
* Úř. věst. L ...
"
Článek 21
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4 se použije od data použitelnosti seznamu Společenství. Do tohoto data se v členských státech nadále používají platné vnitrostátní předpisy týkající se uvádění na trh a použití potravinářských enzymů a potravin vyráběných za pomoci potravinářských enzymů.
Potravinářské enzymy, potravinářské enzymatické přípravky a potraviny obsahující potravinářské enzymy, které nejsou v souladu s ustanoveními článků 8 a 9 a byly uvedeny na trh nebo označeny před ...(20), smějí zůstat na trhu až do uplynutí jejich doby trvanlivosti.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a směrnice 2000/13/ES (KOM(2006)0427 – C6-0259/2006 – 2006/0147(COD))
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0427)(1),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 37 a 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0259/2006),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0185/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a směrnice 2000/13/ES
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 37 a 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ║,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Směrnici Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu(4) je třeba s ohledem na vědecký a technický vývoj aktualizovat. V zájmu jasnosti a účinnosti by měla být směrnice 88/388/EHS nahrazena tímto nařízením.
(2) Rozhodnutí Rady 88/389/EHS ze dne 22. června 1988 o vypracování seznamu výchozích materiálů a látek používaných při přípravě látek určených k aromatizaci, ze strany Komise(5) stanoví vypracování uvedeného seznamu do 24 měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí je již zastaralé a mělo by být zrušeno.
(3) Směrnice Komise 91/71/EHS ze dne 16. ledna 1991, kterou se doplňuje směrnice Rady 88/388/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu(6) stanoví pravidla pro označování látek určených k aromatizaci. Tato pravidla nahrazuje toto nařízení a tato směrnice by měla být zrušena.
(4) Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a hospodářským zájmům.
(5) Za účelem ochrany lidského zdraví by se oblast působnosti tohoto nařízení měla vztahovat na látky určené k aromatizaci, na výchozí materiály pro látky určené k aromatizaci a na potraviny, které obsahují látky určené k aromatizaci. Mělo by se rovněž vztahovat na některé složky potravin vyznačující se aromatem, jež se do potravin přidávají především za účelem udělení vůně nebo chuti a významně přispívají k přítomnosti některých přirozeně se vyskytujících nežádoucích látek v potravinách ("složky potravin vyznačující se aromatem"), jakož i na jejich výchozí materiál a na potraviny, které tyto složky obsahují.
(6) Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem lze použít, pouze pokud splní kritéria stanovená v tomto nařízení. Z hlediska použití musí být bezpečná, a proto by měly být některé látky určené k aromatizaci podrobeny posouzení rizika, jež by předcházelo povolení pro jejich použití v potravinách. Pokud je to možné, měla by být věnována pozornost tomu, zda mohou mít nepříznivý dopad na zranitelné skupiny, včetně vývoje chuťových preferencí u dětí. Neměly by spotřebitele uvádět v omyl, a jejich přítomnost v potravinách by proto měla být vždy vhodným způsobem označena. Uvádění spotřebitele v omyl zahrnuje mimo jiné otázky týkající se povahy, čerstvosti a kvality použitých složek, přirozenosti produktu či výrobního procesu nebo výživové kvality produktu.
(7) Od roku 1999 vyjádřil Vědecký výbor pro potraviny a následně i Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanoviska k celé řadě látek přirozeně se vyskytujících ve výchozích materiálech látek určených k aromatizaci a složkách potravin vyznačujících se aromatem(7), které podle Výboru odborníků Rady Evropy pro látky určené k aromatizaci jsou toxikologicky významné. Látky, které potvrdil Vědecký výbor pro potraviny jako toxikologicky významné, by měly být vnímány jako nežádoucí látky, jež by do potravin neměly být přidávány jako takové.
(8) Nežádoucí látky by mohly být vzhledem k jejich přirozenému výskytu v rostlinách přítomny v aromatických přípravcích a složkách potravin vyznačujících se aromatem. Tyto rostliny se tradičně používají jako potraviny nebo složky potravin. Pro přítomnost těchto nežádoucích látek v potravinách, jež se v nejvyšší míře podílejí na příjmu těchto látek člověkem, by s ohledem na potřebu ochrany lidského zdraví a jejich nevyhnutelnou přítomnost v tradičních potravinách měla být stanovena nejvyšší přípustná množství.
(9) Na úrovni Společenství by měly být stanoveny právní předpisy k zákazu a omezení použití některých materiálů rostlinného nebo živočišného původu, jež by mohly představovat riziko pro lidské zdraví při výrobě látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem a při jejich použití při výrobě potravin.
(10) Posuzování rizika byla měl provádět Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen "úřad") zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(8).
(11) Za účelem zajištění harmonizace by posuzování rizika a schvalování látek určených k aromatizaci a výchozích materiálů, jež musí být podrobeny vyhodnocování, měla být prováděna v souladu se zásadou obezřetnosti a postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007 ze dne ..., [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin](9).
(12) Aromatické látky jsou chemicky definované látky vyznačující se aromatem. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví postup Společenství pro látky určené k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách nebo na jejich povrchu(10), probíhá program pro hodnocení látek určených k aromatizaci. Podle tohoto nařízení bude do pěti let od přijetí uvedeného programu přijat seznam látek určených k aromatizaci. Pro přijetí daného seznamu by měla být stanovena nová lhůta. Daný seznam bude navržen k zařazení do seznamu uvedeného v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. …/2007 [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin](11)+.
(13) Aromatickými přípravky jsou látky určené k aromatizaci jiné než chemicky definované látky získané z materiálů rostlinného, živočišného nebo nerostného původu vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy, buď jako takové, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby. Aromatické přípravky vyrobené z potravin nemusí podléhat hodnocení nebo schvalovacímu řízení pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu, pokud se nepochybuje o jejich bezpečnosti. Bezpečnost aromatických přípravků vyrobených z nepotravinářského materiálu by však měla být vyhodnocena před schválením.
(14) Nařízení (ES) č. 178/2002 definuje potravinu jako jakoukoli látku nebo produkt, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat. Materiály rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu, o jejichž použití pro výrobu látek určených k aromatizaci dosud existují významné důkazy, se považují za potravinářské materiály k tomuto účelu, ačkoli některé z těchto výchozích materiálů, jakými je například růžové dřevo, štěpky z dubového dřeva a list jahodníku, nemohou být používány pro potraviny jako takové. Tyto materiály není třeba hodnotit.
(15) Obdobně nemusí látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem, které jsou vyrobené z potravin za povolených podmínek, podléhat hodnocení nebo schvalovacímu řízení pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu, pokud se nepochybuje o jejich bezpečnosti. Bezpečnost látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem, které jsou vyrobeny z nepotravinářského materiálu nebo vyrobeny za nepovolených podmínek, by však měla být vyhodnocena před schválením.
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu(12) stanoví postup pro posuzování bezpečnosti a schvalování kouřových aromatických přípravků a klade si za cíl stanovit seznam primárních kouřových kondenzátů a primárních dehtových frakcí, jejichž použití je povoleno s vyloučením všech ostatních.
(17) Prekurzory určené k aromatizaci udělují potravinám aroma chemickými reakcemi, které se vyskytují při zpracování potravin. Prekurzory určené k aromatizaci vyrobené z potravin nemusí podléhat hodnocení nebo schvalovacímu řízení pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu, pokud se nepochybuje o jejich bezpečnosti. Bezpečnost prekurzorů určených k aromatizaci, které jsou vyrobeny z nepotravinářského materiálu, by však měla být vyhodnocena před schválením.
(18) Jiné látky určené k aromatizaci, které nespadají pod definice dříve uvedených látek určených k aromatizaci, lze použít v potravinách nebo na jejich povrchu poté, co byly podrobeny hodnocení a schvalovacímu řízení.
(19) Materiál rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu jiného než potravina lze pouze povolit pro výrobu látek určených k aromatizaci poté, co bylo provedeno vědecké vyhodnocení jeho bezpečnosti. Může být nezbytné povolit použití pouze některých částí daného materiálu nebo stanovit podmínky použití.
(20) Látka určená k aromatizaci nebo výchozí materiál, které spadají do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(13), by měly být povoleny v souladu s uvedeným nařízením, jakož i podle tohoto nařízení.
(21) Aromatické látky nebo aromatické přípravky by měly být označeny jako "přírodní", pouze pokud splňují některá kritéria zajišťující, že spotřebitelé nejsou uváděni v omyl.
(22) Zvláštní požadavky na informace by měly zajistit, že spotřebitelé nebudou uváděni v omyl, pokud jde o výchozí materiál používaný na výrobu přírodních látek určených k aromatizaci. █
(23)Potravinářské látky určené k aromatizaci by měly podléhat obecným povinnostem o označování, jak je stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(14) a případně nařízení (ES) č. 1829/2003. Kromě toho by do tohoto nařízení měla být zahrnuta zvláštní ustanovení o označování látek určených k aromatizaci prodávaných výrobcům nebo konečnému spotřebiteli.
(24) Spotřebitelé by měli být informováni, pokud kouřová příchuť určité potraviny vznikla přidáním kouřových aromatických přípravků. V souladu se článkem 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ║, název, pod nímž je výrobek prodáván, by neměl uvádět v omyl, zda je dotyčný výrobek ošetřen tradičním procesem uzení čerstvým kouřem, nebo je ošetřen kouřovými aromatickými přípravky. Uvedenou směrnici je nutno přizpůsobit definicím látek určených k aromatizaci, kouřových aromatických přípravků a výrazu "přírodní" pro popis látek určených k aromatizaci stanoveným v tomto nařízení.
(25) Pro účely hodnocení bezpečnosti aromatických látek pro lidské zdraví mají zásadní význam informace o spotřebě a použití aromatických látek. Množství aromatických látek přidávaných do potravin by proto měla být pravidelně kontrolována.
(26) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by se měla přijmout v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(15).
(27)Zejména je třeba zmocnit Komisi, aby mimo jiné přizpůsobila Přílohy II až V ║ vědeckému a technickému pokroku, a aby stanovila metodiku pro sběr informací o spotřebě a používání látek určených k aromatizaci. Jelikož tato opatření mají za účel změnit jiné než podstatné prvky toho nařízení, mimo jiné vypuštěním některých prvků a doplněním tohoto nařízení o prvky nové, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
(28) V zájmu tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkající se látek určených k aromatizaci je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. K tomuto účelu může být užitečné uskutečnit studie, které by se zabývaly zvláštními otázkami pro usnadnění rozhodovacího postupu. Je vhodné, aby takové studie Společenství financovalo jako součást svého rozpočtového řízení. Na financování uvedených opatření se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat(16), z čehož vyplývá, že právním základem pro financování výše uvedených opatření bude nařízení (ES) č. 882/2004.
(29) Do té doby, než bude stanoven seznam Společenství, by měla být upravena hodnocení a schvalování látek určených k aromatizaci, na něž se nevztahuje hodnotící program stanovený v nařízení (ES) č. 2232/96. Měl by být proto stanoven přechodný režim. Dané látky určené k aromatizaci by měly být vyhodnocovány a schvalovány v rámci uvedeného režimu v souladu postupem podle nařízení (ES) č. .../2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin](17). Období stanovená v uvedeném nařízení pro přijetí stanoviska úřadem a pro předání předlohy nařízení o aktualizaci seznamu Společenství Komisí Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat by se však neměla použít, neboť by měla být dána přednost probíhajícímu hodnotícímu programu.
(30) Jelikož cíle zamýšleného opatření, totiž stanovení pravidel týkajících se látek určených k aromatizaci a některých složek potravin vyznačujících se aromatem v potravinách nebo na jejich povrchu, nelze dostatečně dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich tedy z důvodu jednoty trhu a vysoké úrovně ochrany spotřebitele lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství opatření přijmout v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(31) Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin(18) , a nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů(19), je nutno přizpůsobit některým novým definicím stanoveným v tomto nařízení.
(32) Nařízení (EHS) č. 1576/89, (EHS) č. 1601/91 a (ES) č. 2232/96 a směrnice 2000/13/ES by proto měly být odpovídajícím způsoben změněny,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se stanoví pravidla týkající se látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem používaných v potravinách s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele a účinné fungování vnitřního trhu █.
Pro uvedené účely se v tomto nařízení stanoví:
a)
seznam Společenství obsahující látky určené k aromatizaci a výchozí materiály schválené pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu, uvedený v příloze I ("seznam Společenství");
b)
podmínky použití látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem v potravinách nebo na jejich povrchu;
c)
pravidla pro označování látek určených k aromatizaci.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na:
a)
látky určené k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách nebo na jejich povrchu, aniž jsou dotčena podrobnější ustanovení nařízení (ES) č. 2065/2003;
b)
složky potravin vyznačující se aromatem;
c)
potraviny, které obsahují látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem;
d)
výchozí materiály pro látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem.
2. Toto nařízení se nevztahuje na:
a)
látky, které mají výhradně sladkou, kyselou nebo slanou chuť;
b)
syrové potraviny nebo potraviny, které neobsahují více složek, jako například, nikoli však výhradně, čerstvé, sušené nebo mražené byliny a koření nebo čaje / bylinné čaje jako takové.
3. Je-li to nezbytné, lze regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3 rozhodnout o tom, zda daná látka nebo směs látek, výchozí materiál nebo druh potravin spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení či nikoli.
Článek 3
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002 a v nařízení (ES) č. 1829/2003.
2. Použijí se rovněž tyto definice:
a)
"látkami určenými k aromatizaci" se rozumí produkty:
i)
neurčené ke spotřebě jako takové, které jsou do potravin přidávány za účelem udělení vůně a/nebo chuti;
ii)
vyrobené nebo sestávající z těchto kategorií: aromatických látek, aromatických přípravků, látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem, prekurzorů určených k aromatizaci nebo jiných látek určených k aromatizaci nebo jejich směsí;
iii)
které mohou obsahovat potraviny včetně potravinářských přídatných látek, jak to povoluje nařízení (ES) č. .../2007 [o potravinářských přídatných látkách](20);
b)
"aromatickou látkou" se rozumí chemicky definovaná látka vyznačující se aromatem, která je získána odpovídajícími přírodními postupy nebo chemickou syntézou;
c)
"přírodní aromatickou látkou" se rozumí aromatická látka získaná vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy z materiálů rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu, buď jako taková, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby jedním nebo více tradičními způsoby přípravy potravin uvedenými v příloze II;
d)
"aromatickým přípravkem" se rozumí produkt jiný než aromatická látka získaný z:
i)
potravin vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy, buď jako takový, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby jedním nebo více tradičními způsoby přípravy potravin uvedenými v příloze II nebo vhodnými fyzikálními procesy;
nebo
ii)
materiálu rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu jiného než potraviny, získaného jedním nebo více tradičními způsoby přípravy potravin uvedenými v příloze II nebo vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy;
e)
"látkou určenou k aromatizaci získanou tepelným postupem" se rozumí produkt získaný tepelným postupem ze směsi složek, které se nezbytně nemusí vyznačovat aromatem, z nichž alespoň jedna obsahuje dusík (aminoskupina) a další je redukujícím cukrem; složkami pro výrobu látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem mohou být:
i)
potraviny;
nebo
ii)
výchozí materiál jiný než potraviny;
f)
"kouřovým aromatickým přípravkem" se rozumí produkt získaný frakcionací a čištěním kondenzovaného kouře, z něhož vznikají primární kouřové kondenzáty, primární dehtové frakce nebo sekundární kouřové aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 bodech 1, 2 a 4 nařízení (ES) č. 2065/2003;
g)
"prekurzorem určeným k aromatizaci" se rozumí produkt, který se sám nemusí vyznačovat aromatem, záměrně přidávaný do potravin za jediným cílem aromatizace prostřednictvím rozkladu nebo reakcí s ostatními složkami při zpracování potravin; lze jej získat z:
i)
potravin;
nebo
ii)
výchozího materiálu jiného než potraviny;
h)
"█ látkou určenou k aromatizaci, která není jinde definována," se rozumí látka určená k aromatizaci přidávaná do potravin nebo určená k přidávání do potravin za účelem udělení vůně a/nebo chuti a která nespadá do definic b) až g);
i)
"složka potravin vyznačující se aromatem" znamená složku potravin jinou než látky určené k aromatizaci, jež lze přidávat do potravin za hlavním účelem přidat jim chuť nebo vůni nebo jejich vůni nebo chuť upravit, přičemž jejich použití významně přispívá k přítomnosti látek ve vícesložkových potravinách, jak je stanoví část B přílohy III;
j)
"výchozím materiálem" se rozumí materiál rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu, z něhož se vyrábějí látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem; může jít o:
i)
potraviny;
nebo
ii)
výchozí materiál jiný než potraviny;
k)
pojmem "vyrobeno prostřednictvím geneticky modifikovaných organismů" se rozumí, že daný produkt byl vyroben s použitím geneticky modifikovaných organismů jako posledního živého organismu v procesu výroby, ale nikoli, že obsahuje geneticky modifikované organismy nebo že je vyroben z geneticky modifikovaných organismů;
l)
"vhodným fyzikálním procesem" se rozumí fyzikální proces, jenž záměrně neupravuje chemickou podstatu komponentů látek určených k aromatizaci, aniž je dotčen seznam tradičních způsobů přípravy potravin v příloze II, který nezahrnuje použití singletního kyslíku, ozonu, anorganických katalyzátorů, █organokovových činidel nebo ultrafialového záření.
3. Pro účely definic uvedených v odst. 2 písm. d), e), g) a j) se výchozí materiály, o jejichž použití pro výrobu látek určených k aromatizaci dosud existují významné důkazy, považují za potraviny.
█
KAPITOLA II
PODMÍNKY POUŽITÍ LÁTEK URČENÝCH K AROMATIZACI, SLOŽEK POTRAVIN VYZNAČUJÍCÍCH SE AROMATEM A VÝCHOZÍCH MATERIÁLŮ
Článek 4
Obecné podmínky použití látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem
V potravinách nebo na jejich povrchu lze používat pouze látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem, které splňují tyto podmínky:
a)
na základě dostupných vědeckých dokladů a zásady předběžné opatrnosti nepředstavují žádné bezpečnostní riziko pro zdraví spotřebitele;
b)
jejich používání neuvádí spotřebitele v omyl;
c)
jejich použití má pro spotřebitele přinášet výhody a užitek;
d)
pro jejich použití existuje přiměřená potřeba z hlediska technologie.
Článek 5
Přítomnost některých látek
1. Látky uvedené v části A přílohy III se nepřidávají do potravin jako takové.
2. V případě odůvodněné vědecké obavy, že některé látky, které se přirozeně vyskytují v látkách určených k aromatizaci a složkách potravin vyznačujících se aromatem, jakož i ve vícesložkových potravinách, █ mohou být důvodem k obavám o zdraví spotřebitele, může Komise z vlastního popudu nebo na základě informace poskytnuté členským státem a následně podložené stanoviskem úřadu stanovit pro tyto látky nejvyšší přípustná množství, která budou uvedena na seznamu v části B přílohy III █.
Nejvyšší přípustná množství se vztahují na vícesložkové potraviny nabízené k přímé spotřebě nebo k přípravě podle pokynů výrobce.
3.Odchylně od odstavce 2 se nejvyšší přípustná množství nebudou vztahovat na vícesložkové potraviny, které neobsahují žádné přídatné látky určené k aromatizaci a kde jediné složky vyznačující se aromatem, které byly do potraviny přidány, jsou čerstvé, sušené nebo mražené byliny a koření.
4. Prováděcí pravidla k odstavci 2 lze přijmout regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.
Článek 6
Použití určitých výchozích materiálů
1. Výchozí materiály uvedené na seznamu v části A přílohy IV se nepoužijí na výrobu látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem.
2. Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem vyrobené z výchozích materiálů uvedených na seznamu v části B přílohy IV lze používat výhradně za podmínek uvedených v dané příloze.
Článek 7
Látky určené k aromatizaci, pro něž se nepožaduje hodnocení a schválení
1. Podle tohoto nařízení je možné používat v potravinách nebo na jejich povrchu tyto látky za předpokladu, že vyhovují ustanovením článku 4:
a)
aromatické přípravky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) podbodu i);
b)
látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. e) podbodu i), které vyhovují podmínkám výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem a nejvyšším přípustným množstvím některých látek v látkách určených k aromatizaci získaných tepelným postupem uvedeným v příloze V;
c)
prekurzory určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. g) podbodu i);
d)
složky potravin vyznačující se aromatem.
2. Bez ohledu na odstavec 1, vyjádří-li Komise, členský stát nebo ║úřad ║ pochyby ohledně bezpečnosti látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem uvedené v odstavci 1, úřad u takovéto látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem provede posouzení rizika. Články 4 až 6 nařízení (ES) č. .../2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin](21) se následně použijí obdobně.
Je-li to nezbytné, přijme Komise regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3 opatření, která vycházejí ze stanoviska úřadu. Takováto opatření se stanoví v přílohách III, IV nebo V.
KAPITOLA III
SEZNAM SPOLEČENSTVÍ OBSAHUJÍCÍ LÁTKY URČENÉ K AROMATIZACI A VÝCHOZÍ MATERIÁLY SCHVÁLENÉ PRO POUŽITÍ V POTRAVINÁCH NEBO NA JEJICH POVRCHU
Článek 8
Látky určené k aromatizaci a výchozí materiály, pro něž se požaduje hodnocení a schválení
Tato kapitola se vztahuje na:
a)
aromatické látky;
b)
aromatické přípravky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) podbodu ii);
c)
látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem, které vznikly zahřátím složek, jež částečně nebo zcela spadají pod ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. e) podbodu ii), nebo které nevyhovují podmínkám výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem nebo nejvyšším přípustným množstvím některých nežádoucích látek uvedeným příloze V;
d)
prekurzory určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. g) podbodu ii);
e)
║látky jinde nevyjmenované určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. h);
f)
výchozí materiály jiné než potraviny uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. j) podbodu ii).
Článek 9
Seznam Společenství obsahující látky určené k aromatizaci a výchozí materiály
Z látek určených k aromatizaci a výchozích materiálů uvedených v článku 8 lze jako takové uvádět na trh a používat v potravinách nebo na jejich povrchu pouze látky určené k aromatizaci a výchozí materiály, které byly zařazeny na seznam Společenství.
Článek 10
Zařazení látek určených k aromatizaci a výchozích materiálů na seznam Společenství
1. Látku určenou k aromatizaci nebo výchozí materiál lze na seznam Společenství zařadit postupem podle nařízení (ES) č. .../2007 [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin](22), pouze pokud vyhovuje podmínkám stanoveným v článku 4.
2. Zápisem látky určené k aromatizaci do seznamu Společenství se určí:
a)
identifikace látky určené k aromatizaci nebo schváleného výchozího materiálu;
b)
je-li to nezbytné, podmínky, za nichž lze látku určenou k aromatizaci používat.
3. Seznam Společenství se mění postupem podle nařízení (ES) č. .../2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]+.
Článek 11
Látky určené k aromatizaci nebo výchozí materiály, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003
Do seznamu Společenství lze zařadit látku určenou k aromatizaci nebo výchozí materiál spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003, který dosud není na tomto seznamu v příloze I k tomuto nařízení uveden, pouze pokud získal povolení v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003.
KAPITOLA IV
OZNAČOVÁNÍ
ODDÍL 1
OZNAČOVÁNÍ LÁTEK URČENÝCH K AROMATIZACI, KTERÉ NEJSOU URČENY PRO PRODEJ KONEČNÉMU SPOTŘEBITELI
Článek 12
Označování látek určených k aromatizaci, které nejsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli
Látky určené k aromatizaci, které nejsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli, lze uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li na obalu nebo nádobách uvedeny údaje stanovené v článcích 13 a 14 tohoto nařízení, které musí být snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné.
Článek 13
Obecné požadavky na informace pro označování látek určených k aromatizaci
1. Na obalu nebo nádobách látek určených k aromatizaci, které nejsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli, se uvedou tyto informace:
a)
prodejní označení: buď slova "látka určená k aromatizaci", nebo přesnější název nebo označení látky určené k aromatizaci;
b)
jméno nebo obchodní název a adresa výrobce, balírny nebo prodejce se sídlem ve Společenství;
c)
slova "pro použití v potravinách" nebo slova "omezené použití v potravinách" nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách;
d)
sestupně podle podílu na hmotnosti výčet:
i)
kategorií přítomných látek určených k aromatizaci; a
ii)
názvů každé z ostatních látek nebo každého z ostatních materiálů, █jejich čísla "E" a případně označení "vyrobeno z geneticky modifikovaných organismů";
e)
údaj o množstevním omezení každého komponentu nebo skupiny komponentů, na něž se vztahuje množstevní omezení v potravině nebo vhodné informace vyjádřené jasným a snadno srozumitelným způsobem, aby mohl kupující dodržovat toto nařízení nebo ostatní příslušné právní předpisy Společenství, včetně nařízení (ES) č. 1829/2003;
f)
je-li to nezbytné, zvláštní podmínky pro skladování a použití;
g)
datum minimální trvanlivosti;
h)
značku udávající šarži;
i)
čisté množství.
2. Odchylně od odstavce 1 mohou být informace požadované v písmenech c) až g) daného odstavce uvedeny pouze v dokumentaci týkající se zásilky, jež má být poskytnuta se zásilkou nebo před jejím dodáním, pokud je údaj "určeno pro výrobu potravin, a nikoli pro maloobchodní prodej" uveden na snadno viditelné části balení nebo nádoby dotyčného výrobku.
Článek 14
Zvláštní požadavky na informace pro označování látek určených k aromatizaci
1. Výraz "přírodní" lze používat k popisu látky určené k aromatizaci pouze v prodejním označení uvedeném v čl. 13 odst. 1 písm. a), jak stanoví odstavce 2 až 6 tohoto článku.
2. Výraz "přírodní" lze používat pro popis látky určené k aromatizaci pouze v případě, sestává-li aromatický komponent z aromatických přípravků nebo aromatických látek.
3. Výraz "přírodní aromatická látky/aromatické látky" lze používat pouze pro látky určené k aromatizaci, v nichž aromatický komponent obsahuje výhradně přírodní aromatické látky.
4. Výraz "přírodní" lze používat pouze ve spojení s odkazem na potravinu, kategorii potravin nebo rostlinný či živočišný zdroj aromatu, pokud alespoň 95 % [hmotnostních] aromatického komponentu bylo získáno z uvedeného výchozího materiálu.
Aromatický komponent může obsahovat aromatické přípravky a/nebo přírodní aromatické látky.
Označení zní "přírodní <<potravina/potraviny nebo kategorie potravin nebo výchozí materiál/materiály>> látka určená k aromatizaci".
5. Označení "přírodní <<potravina/potraviny nebo kategorie potravin nebo výchozí materiál/materiály>> látka určená k aromatizaci s jinými přírodními látkami určenými k aromatizaci" lze používat pouze v případě, pochází-li aromatický komponent částečně z uvedeného výchozího materiálu a může být snadno rozeznán.
Aromatický komponent může obsahovat aromatické přípravky nebo přírodní aromatické látky.
6. Výraz "přírodní látka určená k aromatizaci" lze používat pouze v případě, pochází-li aromatický komponent z různých výchozích materiálů a pokud by uvedení výchozích materiálů neodráželo jejich vůni nebo chuť a za okolností popsaných v odstavcích 4 a 5.
Aromatický komponent může obsahovat aromatické přípravky a/nebo přírodní aromatické látky.
ODDÍL 2
OZNAČOVÁNÍ LÁTEK URČENÝCH K AROMATIZACI, KTERÉ JSOU URČENY PRO PRODEJ KONEČNÉMU SPOTŘEBITELI
Článek 15
Označování látek určených k aromatizaci, které jsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli
1. Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, směrnice 89/396/EHS(23) a případně nařízení (ES) č. 1829/2003, látky určené k aromatizaci, které jsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli, lze uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li na obalu uvedena slova "pro použití v potravinách" nebo slova "omezené použití v potravinách" nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách, které musí být snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné.
2. Výraz "přírodní" lze pouze používat k popisu látky určené k aromatizaci v prodejním označení uvedeném v čl. 13 odst. 1 písm. a), pouze jak stanoví článek 14.
1. Výrobce nebo uživatel látky určené k aromatizaci sdělí Komisi neprodleně veškeré nové vědecké nebo technické informace, jimiž by mohlo být dotčeno posouzení bezpečnosti této látky určené k aromatizaci.
2.Uživatel látky určené k aromatizaci a obsahující aromatické látky, který působí v potravinářském průmyslu, a výrobci látek určených k aromatizaci budou v součinnosti informovat Komisi na její žádost o tom, jak danou aromatickou látku skutečně používají. Informace poskytnuté v této souvislosti budou považovány za důvěrné údaje.
3. Prováděcí pravidla k odstavci 1 se přijmou řídícím postupem podle čl. 18 odst. 2.
Článek 17
Monitorování a podávání zpráv členskými státy
1. Členské státy zřídí systémy pro monitorování spotřeby a použití látek určených k aromatizaci uvedených na seznamu Společenství a spotřeby látek uvedených v příloze III a o svých zjištěních každoročně vyrozumí Komisi a úřad.
2. Po konzultacích s úřadem se regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3 přijme společná metodika pro shromažďování informací o spotřebě a použití látek určených k aromatizaci uvedených na seznamu Společenství a látek uvedených v příloze III členskými státy.
Článek 18
Výbor
1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat ║.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES činí tři měsíce.
3. V případě odkazu na tento odstavec se použije čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na ustanovení článku 8 rozhodnutí.
Článek 19
Změny příloha II až V
Změny příloh II až V tohoto nařízení se přijmou za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.
Článek 20
Financování harmonizovaných politik Společenstvím
Právním základem pro financování opatření, která vycházejí z tohoto nařízení, je čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 882/2004.
KAPITOLA VI
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 21
Zrušující ustanovení
1. Zrušují se směrnice 88/388/EHS, rozhodnutí 88/389/EHS a směrnice 91/71/EHS.
Nařízení (ES) č. 2232/96 se zrušuje ode dne použitelnosti seznamu stanoveného v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.
2. Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 22
Stanovení seznamu Společenství obsahujícího látky určené k aromatizaci a výchozí materiály a stanovení přechodného režimu
1. Seznam Společenství se stanoví umístěním seznamu látek určených k aromatizaci uvedených v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 2232/96 do přílohy I tohoto nařízení v době jeho přijetí.
2. Do té doby, než bude stanoven seznam Společenství, se pro hodnocení a schvalování látek určených k aromatizaci, na něž se nevztahuje hodnotící program stanovený v nařízení (ES) č. 2232/96, použije společné povolovací řízení stanovené v nařízení (ES) č. …/2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin](24).
Odchylně od uvedeného řízení se období šesti a devíti měsíců uvedené v čl. 5 odst. 1 a článku 7 nařízení (ES) č. …/2007, [kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin](25) nepoužije na takovéto hodnocení a schvalování.
3. Jakákoli vhodná přechodná opatření mohou být přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.
Článek 23
Změna nařízení (EHS) č. 1576/89
Nařízení (EHS) č. 1576/89 se mění takto:
1. V čl. 1 odst. 4 se písmeno m) mění takto:
a) v bodě 1 písm. a) se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
"
Mohou být přidány jiné aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2007 ze dne ...[o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří],*(26)+ nebo aromatické rostliny nebo části aromatických rostlin, ale organoleptické vlastnosti jalovce musí být zřetelné, třebaže někdy zeslabené. ║
_______
* Úř.věst. ...
"
b) v bodě 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
"
Nápoj lze nazývat "gin", pokud je vyroben aromatizací organolepticky vhodného ethanolu zemědělského původu aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. .../2007 [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří](27)++, nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení, takže chutná převážně po jalovci.
"
c) v bodě 2 písm. b) se první pododstavec nahrazuje tímto:
"
Nápoj lze nazývat "destilovaný gin", pokud je vyroben pouze redestilací organolepticky vhodného ethanolu zemědělského původu a vhodné jakosti s počátečním obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových, pomocí destilačního přístroje tradičně používaného pro gin a za přítomnosti plodů jalovce a ostatních přírodních rostlinných látek za předpokladu, že chuť jalovce převládá. Pojmenování "destilovaný gin" může být rovněž použito pro směs produktů takové destilace a ethanolu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah alkoholu. Aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. .../2007 [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří](28)nebo aromatické přípravky, jak jsou upřesněny v písmenu a), mohou být rovněž použity k aromatizaci destilovaného ginu. London gin je druhem destilovaného ginu.
"
2. V čl. 1 odst. 4 písm. n) bodě 1) se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
"
Mohou být rovněž dodatečně použity jiné aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) .../2007 [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří]+, nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení, ale musí být zachována převládající chuť kmínu.
"
3. V čl. 1 odst. 4 písm. p) se první pododstavec nahrazuje tímto:
"
Lihoviny s převládající hořkou chutí vyráběné aromatizací ethanolu zemědělského původu aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) bodech nařízení (ES) .../2007 [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří]+, nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení.
"
4. V čl. 1 odst. 4 písm. u) se první pododstavec nahrazuje tímto:
"
Lihovina vyráběná aromatizací ethanolu zemědělského původu aromatickými látkami z hřebíčku nebo skořice za využití jednoho z těchto postupů: macerace nebo destilace, redestilace alkoholu v přítomnosti částí výše uvedených rostlin, přidáním aromatických látek, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) .../2007 [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří](29), z hřebíčku nebo skořice, či kombinací těchto metod.
"
5. V čl. 4 odst. 5, se první a druhý pododstavec, s výjimkou seznamů v písmenech a) a b), nahrazují tímto:
"
Při přípravě lihovin definovaných v čl. 1 odst. 4, kromě lihovin definovaných v čl. 1 odst. 4 písm. m), n) a p), mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (ES) č. .../2007 [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří]+.
Aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. .../2007 [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří]+, a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení, jsou však povoleny v likérech, s výjimkou následujících likérů:
"
Článek 24
Změna nařízení (EHS) č. 1601/91
Ustanovení čl. 2 odst. 1 se mění takto:
1. V písmenu a) se první pododrážka třetí odrážky nahrazuje tímto:
"
−
aromatických látek nebo aromatických přípravků, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (ES) č. .../2007 ze dne [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří]*(30)+, nebo║.
___________
* Úř. věst. ...
"
2. V písmenu b) se první pododrážka druhé odrážky nahrazuje tímto:
"
−
aromatických látek nebo aromatických přípravků, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (ES) č. .../2007 [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří](31), nebo
"
3. V písmenu c) se první pododrážka druhé odrážky nahrazuje tímto:
"
−
aromatických látek nebo aromatických přípravků, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (ES) č. .../2007 [o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří]+, nebo
"
Článek 25
Změna nařízení (ES) č. 2232/96
V článku 5 nařízení (ES) č. 2232/96 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
"
1. Seznam látek určených k aromatizaci uvedený v čl. 2 odst. 2 se přijme postupem podle článku 7 nejpozději do 31. prosince 2008.
"
Článek 26
Změna směrnice 2000/13/ES
Ve směrnici 2000/13/ES se příloha III nahrazuje tímto:
"
Příloha III
POJMENOVÁNÍ LÁTEK URČENÝCH K AROMATIZACI V SEZNAMU SLOŽEK
1. Aniž je dotčen odstavec 2, látky určené k aromatizaci musí být pojmenovány výrazy
–
"látky určené k aromatizaci" nebo přesnějším názvem nebo popisem látky určené k aromatizaci, obsahuje-li aromatický komponent látky určené k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b), c), d), e), f), g) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007 ze dne ... [o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu]*+;
–
"kouřový aromatický přípravek/kouřové aromatické přípravky", nebo přesnější název či popis kouřového aromatického přípravku/kouřových aromatických přípravků, obsahuje-li aromatický komponent látky určené k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. .../2007 […] [║o látkách určených k aromatizaci](32)+, a uděluje-li potravinám kouřové aroma.
2. Výraz "přírodní" se pro popis látek určených k aromatizaci použije v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. ..../2007 [║o látkách používaných k aromatizaci](33)+.║
3.Pro látky určené k aromatizaci vyrobené ze zdrojového materiálu spadajícího do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech** se vyžaduje, aby byly na štítku označeny údajem "vyrobeno z geneticky modifikovaných organismů.
Pro látky určené k aromatizaci vyrobené pomocí organismů spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 se nevyžaduje žádné konkrétní označení na štítku.
________
* Úř. věst. L …
** Úř.věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č 1981/2006 (Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 99)"
"
Článek 27
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne ...(34) . Článek 9 se však použije od ...(35)*.
Látky určené k aromatizaci a potraviny, které byly umístěny na trh v souladu se zákonem před uvedenými daty, mohou být prodávány do vyprodání zásob.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ║dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda nebo předsedkyně
PŘÍLOHA I
Seznam Společenství obsahující látky určené k aromatizaci a výchozí materiály schválené pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu
PŘÍLOHA II
Seznam tradičních způsobů přípravy potravin, jimiž se získávají přírodní aromatické látky a přírodní aromatické přípravky
řezání
pokrývání
vaření, pečení, smažení (až do 240°C)
chlazení
krájení
destilace / rektifikace
sušení
emulgace
odpařování
extrakce, včetně extrakce rozpouštědly
kvašení
filtrace
mletí
ohřev
nalití
macerace
mikrobiologické procesy
míšení
loupání
perkolace
lisování
mražení / zamrazení
pražení / grilování
mačkání
máčení
PŘÍLOHA III
Přítomnost některých látek
Část A: Látky, které nelze přidávat do potravin jako takové
kyselina agaricinová
kapsaicin
hypericin
beta-asaron
1-allyl-4-methoxybenzen
kyselina kyanovodíková
menthofuran
4allyl1,2dimethoxybenzen
pulegon
quassin
1-allyl-3,4-methylendioxybenzen, safrol
teukrin A
alfa- a beta-thujon
Část B: Nejvyšší přípustná množství některých látek, přirozeně se vyskytujících v látkách určených k aromatizaci a složkách potravin vyznačujících se aromatem, v některých vícesložkových potravinách, k nimž byly přidány látky určené k aromatizaci a/nebo složky potravin vyznačujících se aromatem
Název látky
Vícesložkové potraviny, v nichž je omezena přítomnost látky
Nejvyšší přípustné množství
[mg/kg]
█
PŘÍLOHA IV
Seznam výchozích materiálů, na něž se vztahují omezení z hlediska jejich použití při výrobě látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem
Část A: Výchozí materiály, jež se nepoužijí na výrobu látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem
Výchozí materiál
Latinský název
Obecný název
tetraploidní forma Acorus calamus
tetraplodní forma puškvorce
Část B: Podmínky použití látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem výrobených z některých výchozích materiálů
Výchozí materiál
Podmínky použití
Latinský název
Obecný název
Quassia amara L. a Picrasma excelsa (Sw)
kvasie
Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem vyrobené z výchozího materiálu lze pouze používat na výrobu nápojů a pekařských výrobků.
Laricifomes officinales (Vill.: Fr) Kotl. et Pouz
neboFomes officinalis
troudnatec
Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem vyrobené z výchozího materiálu lze pouze používat na výrobu alkoholických nápojů.
Hypericum perforatum
třezalka
Teucrium chamaedrys
ožanka kalamandra
PŘÍLOHA V
Podmínky výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem a nejvyšší přípustná množství některých látek v látkách určených k aromatizaci získaných tepelným postupem
Část A: Podmínky výroby:
a) Teplota produktů během zpracování nepřesáhne 180°C.
b) Doba trvání tepelného zpracování nepřesáhne 15 minut za teploty 180°C, přičemž za nižších teplot se tato doba odpovídajícím způsobem prodlouží; tj. doba ohřevu se zdvojnásobí na každý pokles teploty o 10°C, a to až na nejvyšší přípustnou dobu 12 hodin.
c) Úroveň pH by v průběhu zpracování neměla přesáhnout hodnotu 8,0.
Část B: Nejvyšší přípustná množství některých látek
Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 61. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
Směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/11/EHS (Úř. věst. L 65, 11.3.1992, s. 32).
** 18 měsíců po dni vstupu seznamu Společenství v platnost.
Spotřební daň z alkoholu a alkoholických nápojů *
196k
35k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 92/84/EHS o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů (KOM(2006)0486 – C6-0319/2006 – 2006/0165(CNS))
Určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu *
545k
182k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 o návrhu směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu (KOM(2006)0787 – C6-0053/2007 – 2006/0276(CNS))
- s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0053/2007),
- s ohledem na závěry Rady přijaté ve dnech 1.–2. prosince 2005 o zásadách evropského programu na ochranu kritické infrastruktury,
- s ohledem na doporučení Evropského parlamentu Evropské radě a Radě o ochraně kritických infrastruktur v rámci boje proti terorismu ze dne 7. června 2005(2),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0270/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá k zahájení dohodovacího řízení podle společného prohlášení ze dne 4. března 1975, bude-li mít Rada v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
5. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Název
Návrh směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu
Návrh směrnice Rady o určování a označování prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2
(2) Dne 17. listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, která poskytla možnosti politiky pro vytvoření programu a Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (dále jen "CIWIN"). Odpovědi obdržené k zelené knize jasně ukázaly, že je zapotřebí vytvořit rámec Společenství týkající se ochrany kritické infrastruktury. Bylo uznáno, že je zapotřebí zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v Evropě a pomoci snížit zranitelnosti týkající se kritických infrastruktur. Byla zdůrazněna důležitost zásady subsidiarity a dialogu se zúčastněnými subjekty.
(2) Dne 17. listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, která poskytla možnosti politiky pro vytvoření programu a Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (dále jen "CIWIN"). Odpovědi obdržené k zelené knize zdůraznily přínos, který by mohl mít rámec Společenství týkající se ochrany kritické infrastruktury. Bylo uznáno, že je zapotřebí zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v Evropě a pomoci snížit zranitelnosti týkající se kritických infrastruktur. Byla zdůrazněna důležitost klíčových zásad subsidiarity, proporcionality a komplementarity, jakož i dialogu se zúčastněnými subjekty.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 3
(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen "EPCIP"), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, ale prioritou by měla být hrozba terorismu. Pokud je úroveň ochranných opatření proti některé vysoce nebezpečné hrozbě u některého odvětví kritické infrastruktury přiměřená, měly by se zúčastněné subjekty zaměřit na hrozby, vůči nimž je dané odvětví stále zranitelné.
(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen "EPCIP"), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, přičemž by měly být pokryty i hrozby v důsledku strukturální zranitelnosti. Prioritou by však měla být hrozba terorismu.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 4
(4) Přímou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur v současnosti nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. To by se nemělo měnit.
(4) Přímou a konečnou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. S ohledem na skutečnost, že vnitrostátní služby znají situaci ve vlastních zemích nejlépe, měl by být u evropské kritické infrastruktury (ECI) uplatňován přístup "zdola nahoru".
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 4a (nový)
(4a)Ochrana kritických infrastruktur má podstatný význam pro vnitřní bezpečnost v EU a blaho jejích občanů. Zničení nebo narušení určitých infrastruktur může v důsledku zmařit lidské životy, zničit životní prostředí a majetek a také trvale narušit důvěru veřejnosti ve státní ochranu a péči.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 5
(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo dva či více členských států nebo jeden členský stát, jehož kritická infrastruktura je umístěna v jiném členském státě. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny a označeny prostřednictvím společného postupu. Potřeba zvýšit ochranu těchto kritických infrastruktur by měla být posouzena podle společného rámce. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.
(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo tři či více členských států nebo přinejmenším dva členské státy kromě státu, v němž je kritická infrastruktura umístěna. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny prostřednictvím společného postupu. Na základě společných kritérií by měl být vypracován seznam prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou. V zájmu ochrany těchto evropských kritických infrastruktur je třeba stanovit společný akční rámec, který členským státům pomocí vhodných opatření umožní snížit nebezpečí, které může ohrozit kritickou infrastrukturu na jejich území. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění (5a) (nový)
(5a)V některých odvětvích již existuje řada opatření, která upravují určování, označování a ochranu evropské kritické infrastruktury. Budoucí nařízení platné v celém Společenství by nemělo vést ke zdvojení právních předpisů v těchto odvětvích, aniž by se zvýšila bezpečnost.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 6
(6) Protože různá odvětví mají ohledně ochrany kritické infrastruktury různé zkušenosti, odborné znalosti a požadavky, měl by se vyvinout a provést přístup Společenství k ochraně kritické infrastruktury, který by zohledňoval zvláštnosti jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a stávající opatření založená na jednotlivých odvětvích tam, kde již mezi vlastníky či provozovateli kritické infrastruktury existují příslušné dohody o vzájemné přeshraniční pomoci na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Vzhledem k vysoce významnému zapojení soukromého sektoru do kontroly a řízení rizik, plánů zachování kontinuity provozu a obnovy po havárii bude muset přístup Společenství povzbudit plné zapojení soukromého sektoru. Aby se umožnil přístup k ochraně kritické infrastruktury podle jednotlivých odvětví, je zapotřebí sestavit společný seznam odvětví kritické infrastruktury.
(6) Protože různá odvětví mají ohledně ochrany kritické infrastruktury různé zkušenosti, odborné znalosti a požadavky, měl by se vyvinout a provést přístup Společenství k ochraně kritické infrastruktury, který by zohledňoval zvláštnosti jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a stávající opatření založená na jednotlivých odvětvích tam, kde již mezi vlastníky či provozovateli kritické infrastruktury existují příslušné dohody o vzájemné přeshraniční pomoci na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Vzhledem k vysoce významnému zapojení soukromého sektoru do kontroly a řízení rizik, plánů zachování kontinuity provozu a obnovy po havárii by měl přístup Společenství zajistit plné zapojení soukromého sektoru. Aby se umožnil přístup k ochraně kritické infrastruktury podle jednotlivých odvětví, je zapotřebí sestavit společný seznam odvětví evropské kritické infrastruktury.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 6a (nový)
(6a)Evropská kritická infrastruktura by měla být navržena tak, aby se minimalizovalo jakékoli propojení se třetími zeměmi a umístění této infrastruktury v těchto zemích. Umístění prvků evropské kritické infrastruktury mimo Evropskou unii zvyšuje riziko teroristických útoků s dopady na celou infrastrukturu, riziko přístupu teroristů k údajům uchovávaným mimo Evropskou unii i riziko nedodržení právních předpisů Společenství, což činí celou infrastrukturu ještě zranitelnější.
Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 7
(7) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by si měli vytvořit operační plán pro bezpečnost, v němž by se identifikoval jejich kritický majetek a zavedla se příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu. Operační plán pro bezpečnost by měl zohledňovat posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika i další příslušné informace poskytnuté orgány členských států.
(7) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by si měli vytvořit operační plán pro bezpečnost, v němž by se identifikoval jejich kritický majetek a zavedla se příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu. Operační plán pro bezpečnost by měl zohledňovat posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika i další příslušné informace poskytnuté orgány členských států. Tyto operační plány pro bezpečnost by měly být předány kontaktním místům ochrany evropské kritické infrastruktury (ECIP) v členských státech. Dosažení souladu se stávajícími ochrannými opatřeními pro jednotlivá odvětví by mělo být považováno za možné splnění požadavku na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 11 Bod odůvodnění 8
(8) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by měli pověřit styčného úředníka pro bezpečnost, aby se umožnila spolupráce a komunikace s příslušnými národními orgány ochrany kritické infrastruktury.
(8) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by měli pověřit styčného úředníka pro bezpečnost, aby se umožnila spolupráce a komunikace s příslušnými národními orgány ochrany kritické infrastruktury. Dosažení souladu se stávajícími ochrannými opatřeními pro jednotlivá odvětví by mělo být považováno za splnění požadavku na jmenování styčného úředníka pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 12 Bod odůvodnění 10
(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout společné metodiky pro určování a klasifikaci zranitelnosti, hrozeb a rizik pro majetek infrastruktury.
(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout a uplatňovat společné metodiky pro určování a klasifikaci hrozeb a rizik a strukturální zranitelnosti ohrožující majetek infrastruktury.
Pozměňovací návrh 13 Bod odůvodnění 11
(11) Pouze společný rámec může poskytnout potřebný základ pro soudržné provedení opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury a jasně definovat příslušnou odpovědnost všech zúčastněných subjektů. Vlastníkům či provozovatelům evropské kritické infrastruktury by měl být umožněn přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
(11) Stanoví-li se odpovědnost všech příslušných zúčastněných subjektů, může společný rámec poskytnout potřebný základ pro soudržné provedení opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury. Členským státům a vlastníkům či provozovatelům evropské kritické infrastruktury by měl být umožněn přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
Pozměňovací návrh 14 Bod odůvodnění 12
(12) Účinná ochrana kritické infrastruktury vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Toho lze nejlépe dosáhnout jmenováním kontaktních míst pro záležitosti CIP v každém členském státě, které bude koordinovat záležitosti CIP uvnitř členského státu, stejně jako s ostatními členskými státy a s Komisí.
(12) Účinná ochrana evropské kritické infrastruktury vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Toho lze nejlépe dosáhnout jmenováním kontaktních míst pro záležitosti ECIP v každém členském státě, která budou koordinovat záležitosti ECIP uvnitř členského státu, stejně jako s ostatními členskými státy a s Komisí.
Pozměňovací návrh 15 Bod odůvodnění 13
(13) Aby se mohly vyvíjet činnosti v oblastech ochrany kritické infrastruktury, které vyžadují určitý stupeň utajení, je vhodné v rámci této směrnice zajistit soudržnou a bezpečnou výměnu informací. Některé informace týkající se ochrany kritické infrastruktury jsou takové povahy, že by jejich odhalení mohlo narušit ochranu veřejného zájmu, pokud jde o bezpečnost veřejnosti. Konkrétní údaje o majetku kritické infrastruktury, které by mohly být zneužity při plánování a provedení akce s cílem způsobit zařízením kritické infrastruktury nepřijatelné důsledky, by měly být utajovány a přístup k nim by měl být povolen jen v potřebných případech, jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států.
(13) Aby se mohly vyvíjet činnosti v oblastech ochrany evropské kritické infrastruktury, které vyžadují určitý stupeň utajení, je vhodné v rámci této směrnice zajistit soudržnou a bezpečnou výměnu informací. Některé informace týkající se ochrany evropské kritické infrastruktury jsou takové povahy, že by jejich odhalení mohlo narušit ochranu veřejného zájmu, pokud jde o bezpečnost veřejnosti. Konkrétní údaje o majetku kritické infrastruktury, které by mohly být zneužity při plánování a provedení akce s cílem způsobit zařízením kritické infrastruktury nepřijatelné důsledky, by měly být utajovány a přístup k nim by měl být povolen jen v potřebných případech, jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států.
Pozměňovací návrh 16 Bod odůvodnění 14
(14) Sdílení informací týkajících se ochrany kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny. Pro povzbuzení sdílení informací by mělo být podnikům vyjasněno, že výhody poskytnutí informací týkajících se kritické infrastruktury převažují nad náklady vzniklými podnikům i společnosti obecně. Výměna informací ohledně ochrany kritické infrastruktury by se tedy měla podporovat.
(14) Sdílení informací týkajících se ochrany evropské kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny.
Pozměňovací návrh 17 Bod odůvodnění 15
(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy Společenství zavedeny, by měly být nadále využívány a budou přispívat k zajištění celkového provádění této směrnice.
(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy a právní předpisy Společenství zavedeny, by měly být prováděny a používány, aby přispěly ke zvýšení veřejné bezpečnosti a zabránily překrývání a nesouladům s touto směrnicí a vzniku dodatečných nákladů, aniž by se zvýšila bezpečnost.
Pozměňovací návrh 18 Bod odůvodnění 17
(17) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž vytvoření postupu pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společného přístupu k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a z důvodů rozsahu a účinků opatření jich tedy může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.
(17) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž vytvoření postupu pro určování a označování prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou a společného přístupu k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur, nemůže být ve všech případech uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a z důvodů rozsahu a účinků opatření jich tedy může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné, ale zvláštní pozornost by se měla věnovat finanční přijatelnosti pro vlastníky či provozovatele a členské státy.
Pozměňovací návrh 19 Článek 1
Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur.
Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur.
Pozměňovací návrh 20 Čl. 2 písm. b)
b) "evropskou kritickou infrastrukturou" kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na dva či více členských států nebo na jeden členský stát, je-li kritická infrastruktura umístěna v jiném členském státě. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;
b) "evropskou kritickou infrastrukturou" kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na tři či více členských států nebo přinejmenším na dva členské státy kromě členského státu, v němž je kritická infrastruktura umístěna. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;
Pozměňovací návrh 21 Čl. 2 písm. d)
d) "zranitelností" vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nimž je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury;
d) "strukturální zranitelností" vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nimž je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury; (Tato změna platí v celém legislativním textu; při přijetí pozměňovacího návrhu budou nezbytné úpravy celého textu.)
Pozměňovací návrh 22 Čl. 3 odst. 1
1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou přijata v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Mohou být pozměněna v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou vycházet ze stávajících ochranných kritérií a budou přijata a upravována v souladu s článkem 308 Smlouvy o ES a článkem 203 Smlouvy o Euratomu.
Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna odvětví kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [jeden rok po vstupu této směrnice v platnost].
Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna odvětví evropské kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [jeden rok po vstupu této směrnice v platnost].
Odvětvová kritéria se pro prioritní odvětví vyvinou při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury, a kde je to vhodné, při zapojení příslušných zúčastněných subjektů. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.
Odvětvová kritéria se vyvinou pro prioritní odvětví a vycházejí ze stávajících ochranných kritérií pro jednotlivá odvětví při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a při zapojení všech příslušných zúčastněných subjektů, neboť jednotlivá odvětví mají náležité zkušenosti, odbornost a podmínky pro ochranu své kritické infrastruktury. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.
Tam, kde jsou mechanismy Společenství již zavedeny, budou využívány i nadále. Zdvojování a nesouladu jednotlivých aktů a ustanovení je třeba zabránit za každou cenu.
Pozměňovací návrh 23 Čl. 3 odst. 2
1.Prioritní odvětví, která se mají použít pro účely vytvoření kritérií podle odstavce 1, Komise určí každý rok z odvětví uvedených na seznamu v příloze I. Přílohu I lze pozměnit v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3 za předpokladu, že se tím nerozšiřuje rozsah působnosti této směrnice.
vypouští se
Pozměňovací návrh 24 Čl. 3 odst. 3
3. Každý členský stát určí kritické infrastruktury umístěné na jeho území i kritické infrastruktury mimo jeho území, které na něj mohou mít dopad a jež splňují kritéria přijatá podle odstavců 1 a 2.
3. Každý členský stát určí případné evropské kritické infrastruktury umístěné na jeho území i případné evropské kritické infrastruktury mimo jeho území, které na něj mohou mít dopad a jež splňují kritéria přijatá podle odstavce 1, nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a dále průběžně.
Každý členský stát uvědomí Komisi o takto určených kritických infrastrukturách nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a dále průběžně.
Pozměňovací návrh 25 Čl. 4 název
Označení evropské kritické infrastruktury
Určení a označení prioritních odvětví
Pozměňovací návrh 26 Čl. 4 odst. –1 (nový)
–1.Každý členský stát určí prioritní odvětví umístěná na svém území a mimo své území, která na něj mohou mít dopad a jež mohou být použita pro sestavení kritérií přijatých v souladu s čl. 3 odst. 1.
Každý členský stát oznámí Komisi takto určená prioritní odvětví nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a poté průběžně.
Pozměňovací návrh 27 Čl. 4 odst. 1
1. Na základě oznámení učiněných podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce a jakýchkoli dalších informací, které má k dispozici, Komise navrhne seznam kritických infrastruktur, které mají být označeny za evropské kritické infrastruktury.
1. Na základě oznámení učiněných podle článku –1 a jakýchkoli dalších informací, které má k dispozici, Komise navrhne seznam prioritních odvětví s kritickou infrastrukturou.
Pozměňovací návrh 28 Čl. 4 odst. 1a (nový)
1a.Evropská kritická infrastruktura se navrhne tak, aby se minimalizovalo její propojení se třetími zeměmi a umístění v těchto zemích.
Pozměňovací návrh 29 Čl. 4 odst. 2
2. Seznam kritických infrastruktur označených za evropské kritické infrastruktury je přijat v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Seznam může být pozměněn v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
2. Seznam prioritních odvětví evropské kritické infrastruktury přijímá a upravuje Rada.
Pozměňovací návrh 30 Čl. 4 (nový)
Článek 4a Zpracování osobních údajů Zpracovávání osobních údajů, které je nutné pro ochranu činností evropské kritické infrastruktury a prováděné přímo nebo pomocí zprostředkovatelů, se provádí v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů1 a příslušnými zásadami pro ochranu údajů. Údaje budou zpracovávány v rámci EU a jakékoliv zveřejňování údajů v třetích zemích není z bezpečnostních důvodů povoleno.
1 Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
Pozměňovací návrh 31 Čl. 5 odst. 1 a 2
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích všech evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby vytvořili a aktualizovali operační plán pro bezpečnost a minimálně jednou za dva roky jej přezkoumávali.
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích všech evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby vytvořili a aktualizovali operační plán pro bezpečnost a minimálně jednou za dva roky jej přezkoumávali.
Komise a Rada přijmou seznam stávajících ochranných opatření použitelných pro specifická odvětví uvedená v příloze 1. Dosažením souladu s jedním nebo více uvedenými ochrannými opatřeními je splněn požadavek na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost.
2. Operační plán pro bezpečnost identifikuje majetek evropské kritické infrastruktury a zavede příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu v souladu s přílohou II. Zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost, které zohledňují stávající opatření Společenství, mohou být přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
2. Operační plán pro bezpečnost identifikuje majetek evropské kritické infrastruktury a zavede příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu v souladu s přílohou II. Zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost, které zohledňují stávající opatření Společenství, mohou být přijaty Radou.
V souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 může Komise rozhodnout o tom, že soulad s opatřeními použitelnými pro určitá odvětví uvedená v seznamu v příloze I splňuje požadavky na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 32 Čl. 5 odst. 3
3. Vlastník či provozovatel evropské kritické infrastruktury předloží operační plán pro bezpečnost příslušnému orgánu členského státu do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.
3. Vlastník či provozovatel evropské kritické infrastruktury předloží operační plán pro bezpečnost příslušnému kontaktnímu místu ECIP do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.
Tam, kde se zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost přijímají na základě odstavce 2, se operační plán pro bezpečnost předkládá příslušnému orgánu členského státu pouze do 1 roku od přijetí zvláštních odvětvových požadavků.
Tam, kde se zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost přijímají na základě odstavce 2, se operační plán pro bezpečnost předkládá příslušnému kontaktnímu místu ECIP pouze do 1 roku od přijetí zvláštních odvětvových požadavků.
Pozměňovací návrh 33 Čl. 5 odst. 5
5.Soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES ze dne 26. října 2005 o zvýšení zabezpečení přístavů požadavky na zavedení operačních plánů pro bezpečnost splňuje.
vypouští se
Pozměňovací návrh 34 Čl. 6 odst. 1
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby pověřili styčného úředníka pro bezpečnost, který by měl fungovat jako kontaktní místo pro otázky bezpečnosti mezi vlastníky či provozovateli infrastruktury a příslušnými orgány členských států pro ochranu kritické infrastruktury. Styčný úředník pro bezpečnost je pověřen do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby pověřili styčného úředníka pro bezpečnost, který by měl fungovat jako kontaktní místo pro otázky bezpečnosti mezi vlastníky či provozovateli infrastruktury a kontaktními místy ECIP členských států. Styčný úředník pro bezpečnost je pověřen do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu. Dosažením souladu s jedním nebo více uvedenými ochrannými opatřeními, obsaženými v seznamu uvedeném v čl. 5 odst. 1, je splněn požadavek na jmenování styčného úředníka pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 35 Čl. 6 odst. 2
2. Každý členský stát sdělí příslušné informace týkající se určených rizik a hrozeb styčnému úředníkovi pro bezpečnost v dotčené evropské kritické infrastruktuře.
2. Každý členský stát sdělí příslušné informace týkající se určených rizik a hrozeb styčnému úředníkovi pro bezpečnost v dotčené evropské kritické infrastruktuře prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst ECIP.
Pozměňovací návrh 36 Čl. 7 odst. 2
2. Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v každém odvětví podle přílohy I do 18 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.
2. Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech strukturální zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v evropské kritické infrastruktuře do 12 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.
Společná šablona pro tyto zprávy bude vytvořena v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
Společná šablona pro tyto zprávy bude vytvořena Komisí a schválena Radou.
Pozměňovací návrh 37 Čl. 7 odst. 3
3. Komise podle jednotlivých odvětví posoudí, zda jsou pro evropské kritické infrastruktury zapotřebí zvláštní ochranná opatření.
3. Komise a členské státy podle jednotlivých odvětví posoudí, zda jsou pro evropské kritické infrastruktury zapotřebí zvláštní ochranná opatření. V této souvislosti se zohlední stávající osvědčené postupy a metodiky.
Pozměňovací návrh 38 Čl. 7 odst. 4
4. V jednotlivých odvětvích mohou být vytvořeny společné metodiky pro provádění posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika týkajících se evropských kritických infrastruktur v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
4. Bude-li to potřebné, mohou být vjednotlivých odvětvích vytvořeny společné metodiky pro provádění posouzení strukturální zranitelnosti, hrozby a rizika týkajících se evropských kritických infrastruktur. Tyto společné metodiky zohlední metodiky stávající.
Pozměňovací návrh 39 Článek 8
Komise vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur podpoří tím, že jim poskytne přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
Komise a členské státy podpoří vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur tím, že jim poskytne přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
Pozměňovací návrh 40 Čl. 10 odst. 2
2. Každá osoba, která přijde do styku s informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít vhodnou úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.
2. Každá osoba, která přijde do styku s důvěrnými informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít optimální úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.
Pozměňovací návrh 41 Čl. 10 odst. 3
3. Členské státy zajistí, aby informace ohledně ochrany kritické infrastruktury předložené členskými státy nebo Komisí nebyly využity k jiným účelům než k ochraně kritických infrastruktur.
3. Členské státy a Komise zajistí, aby informace ohledně ochrany evropské kritické infrastruktury, které jim byly předloženy, nebyly využity k jiným účelům než k ochraně evropských kritických infrastruktur a aby byla náležitě zohledněna zásada proporcionality z materiálního hlediska a základní práva a instituce, jež by měly být chráněny.
Pozměňovací návrh 42 Článek 11
Článek 11 Výbor 1.Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců každého kontaktního místa pro záležitosti CIP.
vypouští se
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
4.Výbor přijme svůj jednací řád.
Pozměňovací návrh 43 Čl. 12 odst. 1 pododstavec 1
1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2007. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a touto směrnicí.
1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2008. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a touto směrnicí.
Pozměňovací návrh 44 Příloha I název
Seznam odvětví kritické infrastruktury
Seznam možných odvětví kritické infrastruktury
Pozměňovací návrh 45 Příloha I odvětví III pododvětví 9
Radiová komunikace a navigace
Radiová komunikace, navigace a radiofrekvenční identifikace (RFID)
Pozměňovací návrh 46 Příloha I odvětví VII pododvětví 19
Infrastruktury a systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry
Infrastruktury a systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry a jejich poskytovatelé služeb
Pozměňovací návrh 47 Příloha I odvětví VII pododvětví 19a (nový)
- s ohledem na sdělení Komise "Energetická politika pro Evropu" (KOM(2007)0001),
- s ohledem na sdělení Komise "Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou" (KOM(2006)0841),
- s ohledem na sdělení Komise "Šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektrické energie v Evropě" (KOM(2006)0851) a doprovodný pracovní dokument zaměstnanců Komise - zprávu GŘ pro hospodářskou soutěž (SEK(2006)1724),
- s ohledem na sdělení Komise "Prioritní plán propojení" (KOM(2006)0846),
- s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise "Zpráva o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou" (SEK(2006)1709), průvodní dokument ke sdělení Komise (KOM(2006)0841),
- s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise "Údaje EU o energetické politice" (SEK(2007)0012),
- s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2006 o Evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii – zelená kniha(1),
- s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o zajištění dodávek energií v Evropské unii(2),
- s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě(3) ,
- s ohledem na svůj postoj k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí, přijatý ve druhém čtení dne 23. května 2007(4),
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních na zachování bezpečných dodávek elektrické energie a investic do infrastruktury(5),
- s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k přepravním soustavám zemního plynu(6),
- s ohledem na směrnici Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zachování bezpečnosti dodávek zemního plynu(7),
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou(8),
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem(9),
- s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie(10),
- s ohledem na výroční zprávu evropských regulačních orgánů pro elektřinu a zemní plyn za období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006 určenou všem členům Rady evropských regulačních orgánů pro elektřinu a zemní plyn (CEER) a Evropských regulačních orgánů pro energetiku a plynárenství (ERGEG), Evropskému parlamentu, Radě ministrů a Evropské komisi, jež byla vypracována v souladu s čl. 3 odst. 8 rozhodnutí Komise 2003/796/ES ze dne 11. listopadu 2003 o zřízení skupiny evropských regulačních orgánů pro elektřinu a zemní plyn(11),
- s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8.–9. března 2007, pokud jde o schválení dokumentu "Akční plán Evropské rady (2007–2009) – Energetická politika pro Evropu",
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0249/2007),
A. vzhledem k tomu, že nová energetická strategie EU pro udržitelnou, bezpečnou a konkurenceschopnou energii musí být ambiciózní, musí usilovat o dlouhodobý přínos a zejména se musí zaměřit na boj proti změně klimatu, omezení vnější zranitelnosti EU v oblasti dovozu a podporu růstu a zaměstnanosti,
B. vzhledem k tomu, že aby bylo dosaženo tohoto ambiciózního a dlouhodobého přínosu, je nutno včas vytvořit vhodný legislativní rámec v souladu se zásadou subsidiarity,
C. vzhledem k tomu, že základní podmínkou pro zabezpečení dodávek energie a ekonomické efektivity je dokončení vnitřního trhu EU s elektrickou energií a vytvoření funkčních mechanismů solidarity;
D. vzhledem k tomu, že pro usnadnění přeshraničního obchodu, zvyšování hospodářské účinnosti a zlepšování likvidity trhu je liberalizace trhu stejně důležitá jako jeho integrace, neboť vede k dokončení vnitřního trhu EU s energií,
E. vzhledem k tomu, že rozhodnutí o energetickém mixu v jednom členském státě má důsledky pro celou EU v oblasti konkurenceschopnosti, zabezpečení dodávek energie a udržitelnosti životního prostředí,
F. vzhledem k tomu, že zásady sociálního začlenění a rovných příležitostí pro všechny znamenají, že je nezbytné, aby měl každý občan Unie přístup k cenově dostupné energii,
G. vzhledem k tomu, že 20 z 27 členských států musí ještě plně provést směrnice 2003/54/ES a 2003/55/ES ve vnitrostátním právu, jak v duchu, tak v liteře,
H. vzhledem k tomu, že ze výše uvedené sdělení Komise o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou a ze zprávy GŘ pro hospodářskou soutěž o šetření v odvětví energetiky vyplývá, že současná pravidla a liberalizační opatření vedla ke zlepšení efektivity dodávek energie a přinesla spotřebitelům úspory, že však dosud nedošlo k úplnému otevření trhů a že stále existují překážky omezující volnou hospodářskou soutěž;
I. vzhledem k tomu, že nutným předpokladem pro vstup nových subjektů na trh je zavedení pevných a účinných harmonizovaných pravidel ze strany vnitrostátních regulačních orgánů pro přístup k sítím a skutečné oddělení výroby a distribuce energie,
J. vzhledem k tomu, že v některých členských státech se na podstatnou část trhu vztahují dlouhodobé smlouvy, čímž se narušen rozvoj volné hospodářské soutěže a dobudování vnitřního energetického trhu,
K. vzhledem k tomu, že stávající předpisy a předpisové rámce EU o oddělení výroby a distribuce energie jsou v členských státech uplatňovány značně rozdílně, což má závažné důsledky pro rozvoj vnitřního trhu s elektrickou energií,
L. vzhledem k tomu, že jediným způsobem, jak dosáhnout pokroku při dobudování vnitřního trhu s energií, je sbližování a koordinace činnosti členských států v souvislosti s předpisy o oddělení výroby a distribuce energií,
M. vzhledem k tomu, že většina zisků plynárenských podniků pochází zejména z obchodní činnosti, a nikoli z těžby plynu,
N. vzhledem k tomu, že jen málo členských států otevřelo své trhy se zemním plynem; vzhledem k tomu, že nižší ceny a kvalitní služby v dodávkách na trh se zemním plynem mají klíčový význam pro celý systém – pro spotřebitele i pro podniky,
O. vzhledem k tomu, že pokud se má omezit přetížení při přenosu elektrické energie, jsou zapotřebí rozsáhlé investice do rozšíření a modernizace elektrorozvodných sítí a účinnější mechanismy řízení přetížení založené na tržních principech,
P. vzhledem k tomu, že každý nově navrhovaný právní předpis se musí zabývat specifickými problémy, kterým čelí průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností, jako jsou vysoké ceny energií způsobené nedostatkem konkurence na trhu,
Q. vzhledem k tomu, že propojení sítí mezi členskými státy je dosud nedostatečné a zůstává daleko za dohodami přijatými na barcelonské schůzce na nejvyšší úrovni konané ve dnech 15. a 16. března 2002; v mnoha případech se jejich budování zpožďuje především kvůli politickým a administrativním překážkám,
R. vzhledem k tomu, že předtím, než předloží návrh předpisu o povinném zřízení zařízení pro skladování zemního plynu v každém členském státě, by Komise měla vypracovat studii nákladů a přínosů a důkladné posouzení dopadu,
S. vzhledem k tomu, že pro dokončení vnitřního trhu s energiemi je stejně důležitá liberalizace a integrace trhu,
T. vzhledem k tomu, že v poslední větě bodu 33 výše uvedených závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 8. a 9. března 2007 se hovoří o velkém významu energeticky náročných průmyslových odvětví a je zde zdůrazněno, že je třeba přijmout nákladově efektivní opatření na zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení vlivu těchto evropských průmyslových odvětví na životní prostředí,
U. vzhledem k tomu, že Komise označila za překážku prosazování hospodářské soutěže na vnitřním trhu nedostatek průhlednosti,
V. vzhledem k tomu, že je zapotřebí vytvořit jednoznačný, stabilní a předvídatelný předpisový rámec pro dlouhodobé investice, které jsou zapotřebí v energetickém odvětví,
W. vzhledem k tomu, že veřejné orgány EU v oblasti energetiky by mohly pomoci při financování výzkumu a vývoje obnovitelných zdrojů energie, zachovávat cenové vyrovnání a zajišťovat rovný přístup k energiím pro všechny občany,
X. vzhledem k tomu, že podle dostupných údajů využily členské státy cílených závazků veřejné služby u ohrožených spotřebitelů pouze v omezené míře,
1. znovu zdůrazňuje, že Lisabonská strategie může být úspěšná, pouze bude-li vyvinuto další úsilí o vytvoření společné energetické politiky založené na širší vizi společného evropského zájmu v oblasti energetiky, přičemž budou respektována vnitrostátní specifika a členským státům bude umožněno, aby si zachovaly svou skladbu zdrojů energie za účelem co největší diverzifikace zdrojů a výrobců energie;
Oddělení infrastruktury výroby a přenosu energie
2. domnívá se, že oddělení vlastnictví infrastruktury pro přenos energie od výrobních zařízení je účinným nástrojem, jak nediskriminačním způsobem podporovat investice do infrastruktur, zajistit spravedlivý přístup nových účastníků k síti a zvýšit transparentnost trhu; zdůrazňuje však, že tento model možná nevyřeší všechny stávající problémy, jako je například propojení sítí nebo problémy přetížení určitých míst;
3. chápe, že opatření směřující k dalšímu rozdělení infrastruktury v odvětví zemního plyny není jednoduché uplatňovat; vyzývá proto k vytváření specifických řešení, díky nimž bude možné dokončit vnitřní trh se zemním plynem s přihlédnutím k rozdílům mezi trhy na začátku a na konci řetězce;
4. vyzývá Komisi, aby předložila rozbor, v němž doloží očekávané náklady oddělení vlastnictví a nezávislých provozovatelů přenosové soustavy pro členské státy, očekávaný účinek na investice do sítí, jakož i prospěch pro vnitřní trh a spotřebitele; zdůrazňuje, že tento rozbor by měl řešit otázku, zda v případě, že stát neprovede oddělení vlastnictví, vzniknou problémy a náklady – a pokud ano, jaké –, a zda se negativní dopady liší na straně státu a soukromého vlastnictví; dále navrhuje, aby tento rozbor posoudil výhody oddělení vlastnictví ve srovnání s přístupem nezávislého regionálního provozovatele trhu z hlediska dosažení cílů;
5. vyzývá Komisi, aby posoudila strukturální rozdíly mezi odvětvím elektrické energie a zemního plynu v EU, a to včetně toho, že v některých členských státech energii z těchto zdrojů samy nevyrábějí a že na významných trzích se zemním plynem v dalších článcích ekonomického řetězce není v současné době zaručena plná ekonomická reciprocita; vyzývá proto Komisi, aby předložila vyvážený návrh, který umožní plynárenským podnikům v EU využívat jak investic do nových přívodních plynovodů a ropovodů, tak i souvisejících dlouhodobých smluv k posílení své pozice při jednání s třetími zeměmi;
6. trvá na tom, že žádná společnost třetí země by neměla mít možnost koupit energetickou infrastrukturu, pokud s touto zemí není zajištěna reciprocita;
Regulační orgány
7. vítá návrh Komise na posílení spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány na úrovni EU prostřednictvím orgánu EU, což je jedním ze způsobů, jak více rozvíjet evropské metody regulace přeshraničních záležitostí; domnívá se, že vyšší konvergence a harmonizace kompetencí vnitrostátních regulačních orgánů má zásadní význam k překonání technických a regulačních rozdílů, které představují vážné překážky pro přeshraniční obchod a propojení sítí; zdůrazňuje, že Komise by zde měla hrát rozhodující úlohu, aniž by však přitom jednala v rozporu s nezávislostí vnitrostátních regulačních orgánů; je přesvědčen o tom, že regulační orgány by měly rozhodovat o konkrétně vymezených technických a obchodních otázkách na základě dostatečných informací, a případně by přitom měly přihlížet ke stanoviskům provozovatelů přenosových soustav a jiných významných zúčastněných stran, a rozhodnutí těchto orgánů by měla být právně závazná;
8. zdůrazňuje, že vnitrostátní regulační orgány by měly zůstat jediným orgánem, který rozhoduje o opatřeních týkajících se pouze příslušného vnitrostátního trhu; vyslovuje se pro rozšíření jejich pravomocí i na vypracovávání seznamů požadovaných investic a na aktivní prosazování jejich uplatňování;
9. je přesvědčen o tom, že regulační orgány musí zajistit, aby se všechny společnosti vlastnící energetickou infrastrukturu, zejména přenosové sítě nebo plynovody a ropovody, zavázaly ke splnění jasně definovaných investičních cílů; tímto způsobem se zamezí spekulacím v dané oblasti;
10. domnívá se, že vnitrostátní regulační orgány by měly být nezávislé, silné a měly by mít přesně vymezené pravomoci, aby se zajistilo, že v praxi budou plně uplatňovány všechny předpisy, že tyto předpisy budou dodržovat všechny subjekty na trhu a že budou k dispozici nutné investice a bude zaručena nutná míra průhlednosti; je dále přesvědčen, že jejich pravomoci by měly být na úrovni EU harmonizovány stanovením společných předpisů o průhlednosti, zveřejňování informací a odpovědnosti, čímž se zajistí jejich plná nezávislost na vnitrostátních orgánech a podnicích;
11. je přesvědčen, že vnitrostátní regulační orgány v oblasti energetiky by měly mít pravomoc uvalit sankce na podniky, které nedodržují jejich rozhodnutí, nebo na provozovatele přenosových sítí, kteří neplní své povinnosti, pokud jde o údržbu svých sítí; tyto orgány by měly dále zajišťovat, aby energetické podniky měly ze zákona povinnost poskytovat zákazníkům poradenství o úsporách energie ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách(12), a měly by mít pravomoc stanovovat programy uvolňování zemního plynu a elektřiny; je dále přesvědčen, že je třeba rozvíjet vzájemnou spolupráci mezi regulačními orgány a orgány pro hospodářskou soutěž na úrovni členských států i EU;
12. vyzývá Komisi, aby vypracovala řešení problémů nezávislosti/střetu zájmů a průhlednosti s ohledem na TSO; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, které umožní provozovatelům přenosových soustav nést svou odpovědnost subjektů napomáhajících trhu, a návrhy k harmonizaci mezinárodních nařízení pro provozovatele přenosových soustav s cílem zlepšit přeshraniční přepravu;
13. vítá návrh udělit stávajícím sdružením provozovatelů přenosové nebo přepravní soustavy oficiální roli, do které by byly začleněny formální povinnosti a cíle (řešení ETSO+\GTE+);
14. kritizuje nadměrné zasahování některých vlád do rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů, protože tím oslabují nezávislost těchto orgánů;
15. poukazuje na rozvoj některých regionálních trhů; zdůrazňuje, že musíme přijmout přiměřená opatření, abychom zabránili vzniku větších "energetických ostrovů", a požaduje, aby tyto regionální struktury neohrozily dobudování vnitřního energetického trhu;
Regulované sazby
16. důrazně vyzývá členské státy, aby postupně přestaly používat všeobecné regulované sazby – s výjimkou sazeb používaných v krajních případech, jak je uvedeno ve směrnici 2003/54/ES – a současně zajistily, že budou existovat přiměřená opatření na ochranu nedostatečně chráněných zákazníků, včetně mimotržních mechanismů, zejména pokud jde o ty, kteří nemají dostatek prostředků na energii; lituje, že ve výše uvedeném sdělení Komise o energetické politice pro Evropu nejsou zmíněny cenové mechanismy; připomíná, že cenové intervence by měly být povoleny pouze jako krajní východisko a jen tehdy, snaží-li se vnitrostátní regulační orgány kontrolovat uměle stimulované vzestupy cen, aby nebyli poškozeni spotřebitelé, podniky a noví účastníci na trhu, rovněž upozorňuje na to, že by měly vždy odrážet skutečné náklady;
17. domnívá se, že by dotace pro neobnovitelné zdroje energie měly být zrušeny, čímž by se zajistily rovné podmínky, že by vnější ekologické náklady měly být promítnuty do ceny energie a že by pro dosažení cílů environmentální a energetické politiky měly být využívány tržní nástroje;
18. konstatuje, že cílené závazky univerzální a veřejné služby vysoké úrovně by měly splňovat pravidla pro poskytování státní podpory a že právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže se vztahují na cenovou diskriminaci a omezení opětovného prodeje; zdůrazňuje, že je maximálně důležité zhodnotit dopad zbývajících regulovaných sazeb za dodávky na vývoj hospodářské soutěže a odstranit případy narušení trhu.
Sociální dopady a ochrana spotřebitelů
19. žádá Komisi, aby předložila vyčerpávají hodnocení dopadu včetně posouzení sociálních dopadů různých svých návrhů a aby podpořila podniky při vytváření mechanismů pro vzdělávání a přesuny zaměstnanců;
20. je přesvědčen, že je nezbytné dodávat spotřebitelům energii nutnou k uspokojení jejich základních potřeb a že proti "energetické chudobě" je třeba bojovat všemi dostupnými prostředky, zejména podporou úspor energie a zvyšováním energetické účinnosti; dále požaduje, aby byla přijata vhodná a transparentní cílená opatření v sociální oblasti na ochranu nedostatečně chráněných a znevýhodněných zákazníků, která však nenaruší spravedlivou hospodářskou soutěž;
21. žádá Komisi, aby svůj návrh "charty spotřebitelů energie" předložila do konce roku 2007;
Propojení sítí
22. vítá orientační cíl dosáhnout desetiprocentní úrovně propojení v členských státech;
23. vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí – včetně posilování bilaterální spolupráce – o odstranění technických, administrativních a politických překážek, které brání dokončení stávajících a připravovaných projektů, a to zejména čtyř projektů, které Komise označila jako projekty evropského zájmu; žádá členské státy, aby zjednodušily postupy schvalování výstavby vedení, které zajistí propojení, a aby zkrátily jejich délku; domnívá se však, že vždy je nutno vzít v úvahu i obecné zájmy;
24. opětovně potvrzuje potřebu navýšení rozpočtu přiděleného transevropským energetickým sítím např. na odstranění environmentálních překážek;
25. vyzývá Komisi, aby urychlila jmenování evropských koordinátorů pro projekty zájmu pro Společenství, jejichž provádění se potýká s problémy;
26. upozorňuje na naléhavou potřebu zlepšit investiční prostředí v oblasti kapacit elektráren a infrastruktury dodávek energie zjednodušením a urychlením schvalovacích postupů a urychlením právních postupů; v této souvislosti zdůrazňuje, že decentralizovaná energetická infrastruktura a výroba může napomoci vyšší míře bezpečnosti energetických dodávek a měla by být podporována při přípravě strategií energetické politiky;
Dlouhodobé smlouvy
27. uznává, že dlouhodobé smlouvy s prvotními producenty, zejména v odvětví zemního plynu, jsou nutné pro vytváření pozitivního investičního prostředí, a že významně přispívají k zabezpečení dodávek a nepoškozují integritu vnitřního energetického trhu, ovšem pokud nejsou vyloučeni noví účastníci;
28. domnívá se, že musí být zajištěno vyrovnané, účinné uplatňování zásady "ztráty v případě nevyužití", aby tak nové subjekty získaly tam, kde není kapacita využita, přístup do sítí;
29. je přesvědčen, že pokud dvoustranné dlouhodobé smlouvy s odběrateli nezabírají významnou část trhu a nebrání zákazníků přejít k jiným poskytovatelům, umožňují tyto smlouvy podnikům v odvětvích náročných na energii vyjednávat konkurenceschopnější a stabilnější ceny s poskytovatelem, jehož si zvolí, a měly by tudíž být povoleny, pokud příslušné orgány uplatňují řádný dohled, sítím nevznikají další náklady, nedochází k uzavření trhu pro nové subjekty nebo není narušen rozvoj trhu;
30. vyzývá Komisi, aby navrhla definici uživatele s vysokou spotřebou energie a aby věnovala zvláštní pozornost uživatelům s vysokou spotřebou energie v EU, kteří si konkurují na globální úrovni;
31. žádá Komisi, aby k podobným dlouhodobým smlouvám s velkoodběrateli poskytla jasné pokyny, aby se tak snížila míra nejistoty na trhu, a usilovala o standardizaci smluv;
32. připomíná, že výrobní, přenosové, skladovací a distribuční zařízení jsou životně důležité infrastruktury, jejichž bezpečnost musí být za všech okolností plně zachována;
Elektrorozvodné sítě a plynárenské soustavy
33. opakuje své znepokojení nad rozsahem nezbytných investic do modernizace elektrických a plynárenských sítí, která jsou nutné pro zabezpečení dodávek energie v EU; trvá na tom, že předpisový rámec musí být stabilní, koherentní a transparentní, aby vzniklo prostředí příznivé pro investice, a proto vyzývá k rozvoji takového předpisového rámce v zájmu spotřebitelů i podniků v EU;
34. lituje, že v členských státech i nadále přetrvává mnoho překážek, které způsobují nepřiměřená zpoždění při vytváření nových infrastruktur pro dovoz energie a při připojování nových výrobních kapacit do hlavní elektrorozvodné sítě; vyzývá proto národní, regionální i místní orgány, aby přijaly všechna opatření, kterými budou tato zpoždění omezena na nezbytné minimum a která zajistí, že všechny vzdálené a nedostupné oblasti, jsou-li obydleny (včetně ostrovů a horských oblastí), budou připojeny k hlavní elektrorozvodné síti;
35. naléhavě vyzývá členské státy, aby napomohly zvyšování kapacity elektrorozvodné sítě, aby se tak umožnilo zapojit do sítě velké množství nově vyráběné energie z obnovitelných pevninských i mořských zdrojů; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, zda je možné vybudovat v EU inteligentní síť, která by plně využívala nejnovějších informačních a komunikačních technologií, které jsou k dispozici, a která by zahrnovala široký výběr možností výroby elektřiny, poskytla by spotřebitelům více možností a byla by schopna rychle odhalit a analyzovat poruchy, reagovat na ně a obnovit původní stav; vyzývá členské státy, aby podporovaly příslušné investice a daly svým regulačním orgánů jasný mandát k podpoře těchto cílů;
36. zdůrazňuje potřebu technické harmonizace sítí v EU;
37. vyzývá Komisi, aby vypracovala pracovní plán vytvoření jednotné elektroenergetické a plynárenské soustavy v EU;
38. vítá nedávný technologický pokrok při dodávání bioplynu do plynárenské soustavy; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření k výraznějšímu využití tohoto potenciálu, a tak přispěla k bezpečnosti dodávek plyn a zejména zaručila přístup k plynárenské soustavě, do které je bioplyn dodáván;
Strategické zásoby
39. souhlasí s hodnocením Komise, že vzhledem k současným technologiím je v případě plynu lepší diverzifikovat dodavatelské trasy a technologie, jako jsou odplyňovací zařízení a terminály zkapalněného zemního plynu, než vytvářet obrovské zásoby plynu; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy lepšího využívání stávajících zásob plynu, aniž by se narušila rovnováha mezi bezpečností dodávek a podporou vstupu nových subjektů na trh;
40. zdůrazňuje, že elektrorozvodné a plynárenské soustavy se doplňují; v této souvislosti zdůrazňuje, že skladování je nedílnou součástí plynárenské soustavy a mělo by být řízeno v duchu vnitrostátní a unijní solidarity; rovněž se domnívá, že skladování by mohlo podporovat záložní generátory elektřiny a tím i bezpečnost dodávek;
41. konstatuje, že strategické zásoby plynu mohou jednotlivé členské státy navrhovat a rozvíjet podle svých hospodářských a technických možností;
Průhlednost
42. je přesvědčen, že základní podmínkou rozvoje hospodářské soutěže je průhlednost a že informace je nutno vždy zveřejňovat včas a srozumitelnou a snadno dostupnou formou a bez jakékoli diskriminace;
43. poukazuje na obtíže, s nimiž se potýkají domácnosti, pokud jde o využívání výhod liberalizovaných trhů; naléhá na Komisi, aby předložila konkrétní návrhy, jak zvýšit průhlednost pro spotřebitele, aby zajistila úplnost a přehlednost informací poskytovaných zákazníkům (včetně různých dostupných sazeb, energetického portfolia dané společnosti a jiných užitečných informací, jako je například označování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES) a aby zvýšila úlohu spotřebitelských organizací na vnitřním energetickém trhu;
44. souhlasí s Komisí, že je třeba zavést závazná pravidla pro průhlednost platná pro trh s elektřinou i zemním plynem; je přesvědčen, že vysoká, harmonizovaná míra průhlednosti zvyšuje účinnost hospodářské soutěže a pomáhá novým účastníkům na trhu;
45. proto vítá, že se Komise zavázala k zvyšování průhlednosti trhů;
Provádění právních předpisů ES
46. vyjadřuje obavu nad počtem členských států, které ještě musí provést směrnice 2003/54/ES a 2003/55/ES ve vnitrostátním právu a které je dosud řádně neuplatňují; vyzývá členské státy, aby tyto směrnice bezodkladně provedly ve vnitrostátním právu a začaly je plně uplatňovat;
47. domnívá se, že směrnice 2003/54/ES a 2003/55/ES obsahují dostatečná ustanovení, která – budou-li řádně prováděna –, zajistí konkurenční vývoj a dobudování vnitřního trhu s energiemi;
48. souhlasí s názorem Komise, že k liberalizačnímu procesu neexistuje alternativa, a vyzývá členské státy, aby zajistily úplné a účinné provedení stávajících liberalizačních směrnic; kromě toho schvaluje návrh Komise řešit špatné fungování trhu prostřednictvím nápravných opatření zaměřených jak na hospodářskou soutěž, tak na regulaci trhu;
49. vyzývá Komisi, aby zveřejňovala veškeré výsledky svých studií posouzení dopadu a odpovědí přijatých v rámci provádění těchto studií a aby o nich informovala Parlament před předložením nových legislativních návrhů;
50. v tomto ohledu vítá iniciativu Komise zahájit s těmi členskými státy, které neprovedly směrnice 2003/54/ES a 2003/55/ES nebo je nesprávně uplatňují, řízení pro nesplnění povinnosti;
51. varuje před nadměrnou koncentrací na trzích a soudí, že tento problém by mohl být nejlépe vyřešen dalším pokrokem v integraci trhů a v rozvoji regulačních opatření, neboť spotřebitel by měl mít možnost zvolit si dodavatele v otevřeném konkurenčním prostředí; opakuje svou výzvu, aby Komisi přijala další opatření proti koncentraci na energetickém trhu, pokud dochází ke zneužívání dominantního postavení;
52. upozorňuje na skutečnost, že ačkoli je vývoj v koordinaci distribuce přeshraničních kapacit povzbudivý, představuje nízká úroveň průhlednosti při výpočtu čisté přenosové kapacity potřebné při aukcích a pro stanovení dostupné přenosové kapacity vážnou překážku hospodářské soutěže, kterou je třeba řešit zavedením přísnějších pravidel, týkajících se zvyklostí uplatňovaných při aukcích a posílením antimonopolního sledování;
53. naléhavě vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala dopad koncentrace na hospodářskou soutěž jak na vnitrostátní, tak na úrovni EU, přičemž by rovněž měla vzít v úvahu stávající proces upevňování, který dává vzniknout novým velkým nadnárodním energetickým podnikům, které působí ve značném počtu členských států s vysokou mírou vertikální integrace a integrace odvětví plynu a elektřiny;
54. domnívá se, že veřejné vlastnictví na trhu s elektřinou a zemním plynem je jednou z hlavních příčin narušení trhu na úrovni EU a že stimulace hospodářské soutěže na těchto trzích je v případě veřejných podniků slabší, neboť ve většině případů kvůli jejich statutu je míra transparentnosti a informací pro případné investory nižší a tyto podniky jsou závislé na politických rozhodnutích přijatých vládami členských států;
55. žádá Komisi, aby ve všech svých akcích a návrzích zohledňovala důležitost úlohy malých a středních energetických podniků pro fungování konkurenceschopných trhů s energiemi;
56. vyzývá vlády členských států, aby přestaly propagovat tzv. národní favority a neschvalovaly ochranářské právní předpisy, které brání rozvoji skutečně integrovaného trhu s energiemi v EU; žádá zavedení aktivních programů na uvolnění elektřiny a plynu a vznik likvidních vyrovnávacích trhů s cílem podpořit nové subjekty na trhu;
57. domnívá se, že je nezbytné, aby byl budoucí upravený systém obchodování s emisemi plně a průhledně integrován do liberalizovaného trhu s energiemi, a to pod dohledem regulačních orgánů, aby se tak předešlo narušení tržních mechanismů;
58. opět zdůrazňuje důležitost dosažení plně liberalizovaného trhu s energiemi v EU v co nejkratší době a trvá na tom, aby Komise předložila balík dodatečných opatření pro vnitřní trh koncem září roku 2007, jak ohlásila;
o o o
59. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- s ohledem na zákaz krmit přežvýkavce rybí moučkou uvalený Evropskou komisí v roce 2001 jakožto preventivní opatření zavedené rozhodnutím Rady 2000/766/ES ze dne 4. prosince 2000 o některých ochranných opatřeních ve vztahu k přenosným spongiformním encefalopatiím a o zkrmování živočišných bílkovin(1) a později konsolidované v nařízení Komise (ES) č. 1234/2003 ze dne 10. července 2003(2) o trvalých spongiformních encefalopatiích, kterým se mění přílohy I, IV a XI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, které stanoví podmínky, za nichž mohou členské státy povolit krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat rybí moučkou (příloha IV),
- s ohledem na pracovní dokument Generálního ředitelství pro výzkum Evropského parlamentu z roku 2004 nazvaný "Průmysl rybí moučky a rybího tuku – jeho úloha ve společné rybářské politice",
- s ohledem na návrh nařízení (ES) č. 999/2001 Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií(3) zejména ve znění nařízení (ES) č. 1923/2006 ze dne 18. prosince 2006(4) a na návrh nařízení Komise (ES) č. 1292/2005 ze dne 5. srpna 2005, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o výživu zvířat(5), které Komise přijala následně po vývoji validované metody (viz směrnice Komise 2003/126/ES ze dne 23. prosince 2003, kterou se stanoví analytická metoda identifikace složek živočišného původu pro úřední kontrolu krmiv(6)), která umožňuje odhalení masa savců a kostní moučky v krmivech pro zvířata dokonce i za přítomnosti rybí moučky ve stejném krmivu, a uznávaje skutečnost, že v důsledku uvedeného už není platný důvod pro zákaz krmení přežvýkavců rybí moučkou, a tento zákaz by proto měl být zrušen,
- s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2004 o výše zmíněném návrhu nařízení Komise(7), vyzývaje ke stažení návrhu nařízení a uznávaje skutečnost, že krmení přežvýkavců rybí moučkou není v souladu s povinností chránit zdraví svých občanů uloženou Společenství,
- s ohledem na maximální povolené hladiny nežádoucích látek v krmivech pro zvířata stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002(8), změněné roku 2003 směrnicí Komise 2003/57/ES ze dne 17. června 2003, která zahrnuje dioxiny(9), a dále změněné směrnicí Komise 2003/100/ES ze dne 31. října 2003(10),
- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o zkvalitnění sledování průmyslového rybolovu v rámci EU (KOM(2004)0167), jehož cílem je zavést transparentní a účinné sledování průmyslové vykládky ve Společenství,
- s ohledem na svůj postoj ze dne 17. května 2006 o pravidlech pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií(11);
- s ohledem na odpovědi poskytnuté Evropským úřadem pro bezpečnost potravin na otázky položené Evropským parlamentem dne 26. října 2005;
- s ohledem na článek 45 svého jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0155/2005),
A. vzhledem k tomu, že je pro stabilitu průmyslu rybí moučky a rybího tuku nezbytné důsledně se vyrovnat s čas od času vyvstávajícími problémy etiky, udržitelnosti, toxinů, těžkých kovů a polutantů,
B. vzhledem k tomu, že neexistují žádné vědecké důkazy, že by mohlo používání rybích produktů v krmivech pro zvířata vést k přenosu BSE nebo přenosných spongiformních encefalopatií; vzhledem k tomu, že přísné regulační kontroly spolu se značnými investicemi ze strany průmyslu zajistily bezpečnost potravního řetězce před kontaminací dioxiny a jim příbuznými polychlorovanými bifenyly,
C. vzhledem k tomu, že díky vylepšeným úředním metodám neexistuje riziko, že by byla přítomnost masokostní moučky savců omylem zaměněna za rybí moučku,
D. vzhledem k tomu, že rybí moučka je bohatá na základní aminokyseliny ve formě bílkoviny a rybí tuk i rybí moučka jsou bohaté na mastné kyseliny, které jsou zdravotně prospěšné jak pro lidi, tak pro zvířata,
E. vzhledem k tomu, že ačkoli existují různé názory, pokud jde o následky průmyslového rybolovu, a nemělo by se příliš spoléhat na informace z jednoho zdroje, výsledky studie Mezinárodní rady pro výzkum moří ("ICES") z roku 2004 naznačují, že dopad průmyslového rybolovu na mořské ekosystémy je poměrně malý ve srovnání s dopady rybolovu pro lidskou spotřebu,
F. vzhledem k tomu, že výzkumy dopadu průmyslového rybolovu na mořské ekosystémy a širší prostředí by nicméně měly pokračovat,
G. vzhledem k tomu, že všechny země a regiony dodávající rybí moučku do EU podporují a provádějí pokyny FAO pro odpovědný rybolov,
H. vzhledem k tomu, že výzkumný pracovní materiál generálního ředitelství z roku 2004 konstatuje, že většina lovených druhů ve vodách EU, pro něž jsou údaje k dispozici, se považuje za druhy, které jsou uvnitř rámce bezpečných biologických limitů,
I. vzhledem k tomu, že průmysl rybí moučky a rybího tuku má globální význam, neboť v Evropě zaměstnává 2 222 lidí přímo, 30 000 lidí nepřímo a více než 100 000 lidí v Peru, které je největším výrobcem a vývozcem rybí moučky na světě,
J. vzhledem k tomu, že rybí moučka a rybí tuk mají rozhodující význam jakožto základní krmivo pro ryby chované v rámci rychle se rozvíjejícího odvětví akvakultury v EU,
1. bere na vědomí, že Komise v současné době používá princip stanovování celkových přípustných odlovů ("TAC") a kvót podle jistých vědeckých kritérií a využití vyložených ryb považuje za hospodářský faktor a nikoli za faktor zachovávání rovnováhy v přírodě;
2. vítá sdělení Komise o zkvalitnění sledování průmyslového rybolovu v rámci EU;
3. zdůrazňuje důležitost pokračování ve výzkumu dopadu průmyslového rybolovu a jeho důsledků pro ostatní rybolov i pro širší mořské prostředí se zřetelem k zachování všech rybářských činností na udržitelné úrovni a odměňování rybářů, kteří využívají metod ohleduplných k životnímu prostředí;
4. žádá Komisi o zintenzivnění vědeckého výzkumu tresky modravé za účelem získání kvalitnějších informací a řízení v blízké budoucnosti;
5. zdůrazňuje problém výmětů námořního rybolovu, problém, jehož následky se v Evropě odhadují až na 1 milion tun ročně;
6. vyzývá Komisi, aby provedla výzkumy a/nebo pilotní projekty s cílem prozkoumat současný stav výmětů a možnosti jejich využití v odvětví průmyslového rybolovu tak, aby za žádných okolností nemohly vést k příliš intenzivnímu využívání zdrojů;
7. navrhuje, že vzhledem k rychle rostoucímu odvětví akvakultury v EU by využívání výmětů průmyslem rybí moučky a rybího tuku mělo být přezkoumáno Komisí v úzké spolupráci s parlamentním Výborem pro rybolov;
8. upozorňuje na stávající regulační mechanismy v EU, které omezují přítomnost nežádoucích a kontaminujících látek v krmivech pro zvířata, což zajišťuje, že rybí moučka i rybí tuk zůstávají daleko pod limitními hodnotami, a vítá investici průmyslu rybí moučky a rybího tuku v Dánsku a Spojeném království v hodnotě 25 milionů EUR, jejímž cílem je odstranění dioxinů a jim příbuzných polychlorovaných bifenylů a zajištění tvorby bezpečných a zdravých produktů; vyzývá Komisi a členské státy, aby bedlivě sledovaly provádění stávajících kontrol;
9. s uznáním bere na vědomí, že tato investice byla ochotně provedena navzdory tomu, že zatím nebyla přijata zásada EU "znečišťovatel platí";
10. zdůrazňuje, že je třeba, aby průmysl uplatňoval zásadu ALARA (tak nízké, jak je rozumně dosažitelné), kdykoli zachází s dioxiny a jim příbuznými polychlorovými bifenyly;
11. požaduje vědeckou analýzu, která stanoví přijatelné mezní hodnoty pro dioxiny v rybí moučce určené ke krmení prasat a drůbeže;
12. zdůrazňuje, že neexistují žádné vědecké důkazy pro podporu úplného zákazu rybí moučky jakožto krmiva, z důvodu přenosu BSE nebo jiných přenosných spongiformních encefalopatií;
13. poznamenává, že nařízení (ES) č. 1923/2006 zakazuje krmení přežvýkavců živočišnými bílkovinami, ale umožňuje Komisi udělovat odchylky pro krmení mladého přežvýkavého dobytka rybí moučkou, jsou-li tyto odchylky založeny na vědeckém hodnocení výživových požadavků mladých přežvýkavců a řídí-li se hodnocením aspektů kontroly;
14. bere na vědomí stanovisko Parlamentu přijaté dne 17. května 2006, které uvádí v souvislosti s článkem 7 tohoto nařízení odchylku umožňující za určitých okolností krmení mladého přežvýkavého dobytka bílkovinami z ryb;
15. vyzývá Komisi a Radu, aby zrušila zákaz krmení přežvýkavců rybí moučkou a rybím tukem;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.