Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o účasti Bulharské republiky a Rumunska v Evropském hospodářském prostoru a čtyř souvisejících dohod (12641/2007 – C6-0350/2007 – 2007/0115(AVC))

P6_TA(2007)0492 A6-0413/2007

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12641/2007),

-   s ohledem na žádost o souhlas, která byla předložena Radou v souladu s čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem ve spojení s článkem 310 a čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES (C6-0350/2007),

-   s ohledem na článek 75, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0413/2007),

1.   souhlasí s uzavřením dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a členským státům Evropského hospodářského prostoru.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou (KOM(2007)0190 – C6-0187/2007 – 2007/0069(CNS))

P6_TA(2007)0493 A6-0363/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2007)0190),

-   s ohledem na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod i) a ii) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0187/2007),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0363/2007),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Ukrajinské republiky.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou o předávání a zpětném přebírání osob (KOM(2007)0197 – C6-0188/2007 – 2007/0071(CNS))

P6_TA(2007)0494 A6-0364/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2007)0197),

-   s ohledem na čl. 63 odst. 3 písm. b) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0188/2007),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0364/2007),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Ukrajinské republiky.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou (KOM(2007)0488 – C6-0339/2007 – 2007/0175(CNS))

P6_TA(2007)0495 A6-0426/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2007)0488),

-   s ohledem na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod i) a ii) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0339/2007),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0426/2007),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Moldavské republiky.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem (KOM(2007)0504 – C6-0340/2007 – 2007/0182(CNS))

P6_TA(2007)0496 A6-0427/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2007)0504),

-   s ohledem na čl. 63 odst. 3 písm.b) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle něhož Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0340/2007),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0427/2007),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Moldavské republiky.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o interoperabilitě digitálních interaktivních televizních služeb (2007/2152(INI))

P6_TA(2007)0497 A6-0390/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unieo svobodě projevu a právu na informace,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)(1),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice)(2),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přezkoumání interoperability digitálních interaktivních televizních služeb podle sdělení KOM(2004)0541 ze dne 30. července 2004 (KOM(2006)0037),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o interoperabilitě digitálních interaktivních televizních služeb KOM(2004)0541,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o urychlování přechodu z analogového na digitální rozhlasové a televizní vysílání (KOM(2005)0204),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálním výboru a Výboru regionů o přechodu z analogového na digitální rozhlasové a televizní vysílání (o přechodu k digitálnímu vysílání a upuštění od analogového vysílání) (KOM(2003)0541,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2006 o přechodu z analogového na digitální rozhlasové a televizní vysílání: příležitost pro evropskou audiovizuální politiku a kulturní rozmanitost?(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2005 o urychlování přechodu z analogového na digitální rozhlasové a televizní vysílání(4),

-   s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku, o iniciativě i2010 - výroční zpráva za rok 2007 o informační společnosti, které se konalo v Bruselu ve dnech 6. až 8. června 2007,

-   s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro dopravu, telekomunikaci a energetiku, které se konalo v Bruselu ve dnech 9. a 10. prosince 2004,

-   s ohledem na doporučení CM/Rec(2007)3 výboru ministrů členských států Rady Evropy o úloze veřejných sdělovacích prostředků v informační společnosti,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0390/2007),

A.   vzhledem k tomu, že přechod od analogového k digitálnímu vysílání představuje velký pokrok a může přispět k šíření různých kultur a ke zlepšení sociální soudržnosti,

B.   vzhledem k tomu, že digitální televize může využívat novou technologii sdělovacích prostředků k poskytování informačních služeb a tímto posílit sociální soudržnost a pomoci každému začlenit se do informační společnosti,

C.   vzhledem k tomu, že spolu s Komisí zdůrazňuje, že úspěšný přechod k digitální televizi je nutnou podmínkou rozvoje interaktivních digitálních služeb,

D.   vzhledem k tomu, že odvětví služeb digitální televize má značný hospodářský potenciál a význam pro tvorbu pracovních příležitostí,

E.   vzhledem k tomu, že žádný legislativní podnět týkající se digitální oblasti nelze omezovat na záležitost infrastruktury a technických parametrů a že tyto otázky musí být řešeny v souladu s politickými cíli, přičemž je třeba stále usilovat o to, aby představovaly přínos pro uživatele,

F.   vzhledem k tomu, že je třeba na evropské a vnitrostátní úrovni dohlédnout na to, aby budoucí významná rozhodnutí ohledně nabízených možností nebyla přijímána pouze na základě hospodářské soutěže a zákonů trhu,

G.   vzhledem k tomu, že je třeba zopakovat předchozí postoj Parlamentu, že vzhledem k různorodé situaci by nebylo dobrým řešením zavedení jednotné evropské normy, za předpokladu, že je dosaženo stanovených cílů, a že je proto prozatím rozumné opírat se o nezávazná normalizační opatření vycházející od podniků, jak to ukazují pozitivní příklady v některých státech,

H.   vzhledem k tomu, že odvětví digitálních televizních služeb v Evropské unii již nyní využívá výhod, které nabízí velká řada pevných evropských norem,

I.   vzhledem k tomu, že je důležité, aby evropští občané mohli plně využívat potenciálních výhod digitální televize,

J.   vzhledem k tomu, že až dosud došlo pouze k minimálním rozmachu interaktivních služeb ve srovnání s optimistickými předpověďmi odborníků,

K.   vzhledem k tomu, že se celá řada nových možností, kterou digitální vysílání nabízí, jako je interaktivita, nesmí stát novým zdrojem nerovností a k sociálnímu a kulturnímu rozdělení nesmí přidávat ještě rozdělení digitální,

L.   vzhledem k tomu, že je zneklidněn růstem tohoto rizika u jistých kategorií znevýhodněných osob v důsledku dodatečných nákladů na potřebná zařízení,

M.   vzhledem k tomu, že přechod od analogového televizního vysílání k digitálnímu umožňuje uvolnit kapacitu spektra a vyvíjet nové technologie a inovační řešení, což zvýší konkurenceschopnost Evropy v tomto odvětví,

N.   vzhledem k tomu, že k osvojování si nových technologií musí docházet již od nejranějšího věku a že se vzdělávací systémy musí co nejrychleji a co nejúčinněji přizpůsobit kulturním a sociálním změnám vyvolaným novými informačními a komunikačními technologiemi, konvergenci a digitalizaci,

O.   vzhledem k tomu, že je třeba také věnovat patřičnou pozornost přístupu lidí se zdravotním postižením k novým informačním a komunikačním technologiím a tomu, aby se je naučili používat,

P.   vzhledem k tomu, že digitální interaktivní televizní služby nabízejí vícejazyčné titulky, díky kterým může digitální televize posilovat mezikulturní dialog a celoživotní vzdělávání,

Q.   vzhledem k tomu, že přístup k většímu počtu služeb musí vždy doprovázet svoboda informací a projevu,

R.   vzhledem k tomu, že během celého tohoto přechodu je třeba dbát na to, aby nebyly oslabeny veřejné audiovizuální služby, ale naopak je třeba tyto služby podpořit v jejich poslání veřejné služby a zároveň zachovat dynamiku soukromých audiovizuálních služeb,

Využívat pozitivní dopady této technologie

1.   potvrzuje, že nové audiovizuální technologie musí umožňovat šíření pluralitních informací a kvalitních pořadů, které budou dostupné stále rostoucímu počtu občanů;

2.   připomíná, že technologický pokrok nezaručuje automaticky respektování plurality informací a rozmanitosti obsahů, ale musí probíhat prostřednictvím aktivní, trvalé a bdělé politiky ze strany veřejných orgánů jednotlivých států a na evropské úrovni;

3.   domnívá se, že s ohledem na úlohu televize v globalizované společnosti by technická a legislativní rozhodnutí ohledně volby příslušných možností v oblasti interoperability neměla být pouze ekonomické povahy, ale rovněž povahy sociální a kulturní, a zdůrazňuje, že je především třeba věnovat pozornost zájmům uživatelů;

4.   zdůrazňuje, že vytvoření digitální platformy je nezbytné pro zachování společné zóny veřejných sdělovacích prostředků poté, co se přestanou používat analogové technologie, a vyzývá členské státy, aby prosazovaly zajištění služeb bezdrátové digitální interaktivní televize, které zajišťují příjem ze všech patentovaných platforem;

5.   považuje tedy za nezbytné, aby Komise předložila zprávu o výsledku výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, zřízení fór a pracovních skupin, včetně sdružení spotřebitelů, uživatelů a diváků;

6.   zdůrazňuje, že využití interoperabilních technických řešení, která jsou z technologického hlediska neutrální, nabízí způsoby, jak podpořit investice a inovace v tomto odvětví, a tím posílit konkurenci a chránit možnost volby spotřebitele;

Úspěšný přechod k digitálnímu vysílání a podpora otevřených norem

7.   zastává názor, že úspěšný a co nejrychlejší přechod od analogového k digitálnímu vysílání je základním předpokladem a prioritou; obává se, že může dojít ke zpoždění, pokud jde o dodržení roku 2012 jako cílového termínu;

8.   je toho názoru, že koordinace rozvoje digitálního televizního vysílání na úrovni Společenství je nezbytná, pokud mají uživatelé využívat výhod, které nabízí vnitřní trh, a má-li se snížit cena přijímačů televizního signálu a zajistit větší rozšíření digitálních interaktivních televizních služeb; naléhavě proto žádá Komisi, aby podpořila členské státy při vypracování společného akčního plánu na úrovni Společenství;

9.   vyzývá členské státy, aby urychlily přechod na digitální televizní vysílání a zohlednily přitom požadavky trhu a topografická a regionální demografická hlediska, a vyzývá členské státy, které dosud nenavrhly národní plán celkového přechodu na digitální televizní vysílání, aby tak učinily do konce roku 2008;

10.   trvá na tom, aby opatření, která členské státy přijmou a která povedou k rozšíření digitálních televizních interaktivních služeb, byla v souladu s pravidly týkajícími se státní podpory;

11.   zdůrazňuje význam zásady interoperability pro posílení důvěry uživatelů v nové služby a pro pozitivní vývoj trhu na základě otevřených interoperabilních norem;

12.   zdůrazňuje, že je důležité zajistit technologickou neutralitu a rozvíjet úspěšné obchodní modely;

13.   vítá práci Komise a její nenahraditelnou a nutnou úlohu při koordinaci všech zúčastněných stran;

14.   naprosto podporuje přístup Komise, která hodlá v zájmu úspěšného přechodu k digitální televizi a usnadnění digitálních interaktivních služeb plně spolupracovat s členskými státy;

15.   znovu opakuje, že právní vynucování jednotné normy není správným řešením, ale pouze konečným postihem, ale není nakloněn tomu ponechat řešení problémů s interaktivitou pouze na trhu;

16.   sdílí proto stanovisko Komise, že při přechodu k digitálnímu vysílání a interoperabilitě služeb je vhodné nadále podporovat otevřené normy, jako je norma MHP nebo MHEG-5 uznávané evropskými normalizačními orgány, a nadále zastává názor, že tyto otevřené normy jsou pro zaručení technologické neutrality sítí a volný pohyb informací nejvhodnější, protože respektují specifické potřeby zemí s omezenými kapacitami frekvencí;

17.   zdůrazňuje, že s ohledem na příklad "ponorkových patentů", které se objevily pět let poté, co se začaly zavádět normy MHP, je rozumné, aby byly licenční poplatky přiměřené a aby byly zveřejněny na začátku vypracovávání každé otevřené normy s cílem zajistit její úspěšnost;

18.   zdůrazňuje, že je důležité, aby poskytovatelé služeb digitálního televizního vysílání mezi sebou uzavírali dohody na dobrovolné bázi o stanovení řady společných technických specifikací pro uplatňování norem přijatých Evropským institutem pro normalizaci v telekomunikacích;

19.   žádá Komisi, aby i nadále aktivně prosazovala zavedení otevřených evropských norem pro digitální televizní vysílání ve všech zeměpisných oblastech světa, podporovala mezinárodní spolupráci v této oblasti, a zajistila tak co nejširší přístup k obsahu digitálně vysílaných pořadů;

20.   vyjadřuje politování nad tím, že obchodní úspěch interaktivní digitální televize v EU se nakonec zdá menší, než se předpokládalo; žádá Komisi, aby prozkoumala důvody tohoto jevu a předkládala pravidelné zprávy o úsilí, které Komise a členské státy vyvinuly k rozvoji trhu digitální televize a jeho mnohých odvětví;

21.   považuje za nezbytné poskytnout spotřebitelům více informací o možnostech, které digitální platformy nabízejí, a o potřebném vybavení, aby mohli s plnou znalostí věci rozhodovat o technické a kulturní stránce své volby;

22.   zdůrazňuje, že případné zásahy veřejných orgánů nesmějí být diskriminační povahy ani nesmějí upřednostňovat toho či onoho operátora na trhu;

23.   žádá Komisi, aby prostřednictvím šíření osvědčených postupů pomohla členským státům a místním orgánům využívat potenciál nových technologií pro lepší komunikaci s jejich občany;

Nutnost zvážení dopadu nových technologií a jejich osvojení

24.   vyzývá Komisi a členské státy, aby informovaly veřejnost o budoucím vývoji v oblasti digitálních interaktivních televizních služeb, a poskytovatelům digitálních televizních služeb doporučuje, aby uživatele o stávajících interaktivních službách aktivně informovali;

25.   považuje za nezbytné zajistit ochranu uživatelů, jejich osobních údajů a soukromí, a zdůrazňuje, že je důležité získat důvěru spotřebitele v digitální interaktivní televizní služby;

26.   zdůrazňuje, že je důležité na evropské úrovni prodiskutovat společenský a kulturní dopad digitální společnosti a otázku přizpůsobení národních vzdělávacích systémů kulturním a společenským změnám, které přinášejí nové technologie;

27.   připomíná důležitost výchovy k využívání digitálních technologií a sdělovacích prostředků v každém věku;

28.   vyzývá členské státy, aby zřídily mechanismy zaručující nediskriminační strukturu elektronických průvodců televizními programy, které uživatele seznámí s nabídkou digitálních služeb;

29.   zdůrazňuje, že evropský audiovizuální model je založen na tvořivé dualitě veřejných a soukromých audiovizuálních služeb a zdůrazňuje, že nové technologie v žádném případě nesmějí ohrožovat tuto rovnováhu a oslabovat konkurenceschopnost veřejného sektoru; připomíná, že by měl být nadále zaručen přístup veřejného sektoru k digitálním platformám;

o
o   o

30.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33. (2) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7. (3) Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 120. (4) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 115.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o návrhu nařízení Rady o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (KOM(2007)0196 – C6-0152/2007 – 2007/0070(CNS))

P6_TA(2007)0498 A6-0407/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0196),

-   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0152/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0407/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 6 (6)  Nařízení Rady (ES) č. 1543/2000 ze dne 29. června 2000, kterým se stanoví rámec Společenství pro shromažďování a správu údajů nezbytných k řízení společné rybářské politiky, musí být přezkoumáno, aby náležitě vzalo v úvahu na loďstvu založený přístup k řízení rybolovu, potřebu rozvíjet přístup zohledňující ekosystém, potřebu zlepšit jakost, úplnost a širší přístup k údajům v oblasti rybolovu, účinnější podporu pro poskytování vědeckého poradenství a rozvoj spolupráce mezi členskými státy. (6)  Nařízení Rady (ES) č. 1543/2000 ze dne 29. června 2000, kterým se stanoví rámec Společenství pro shromažďování a správu údajů nezbytných k řízení společné rybářské politiky, musí být přezkoumáno, aby náležitě vzalo v úvahu na loďstvu založený přístup k řízení rybolovu, potřebu rozvíjet přístup zohledňující ekosystém, potřebu zlepšit jakost, úplnost a širší přístup k údajům v oblasti rybolovu, účinnější podporu pro poskytování vědeckého poradenství a rozvoj spolupráce mezi členskými státy. Členské státy a Komise by měly být povinny zaručit dostatečné stupně důvěrnosti v závislosti na zpracovávaných údajích, na charakteristikách koncového uživatele a na rozdílných vnitrostátních právních předpisech v této oblasti. Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 9 (9)  Povinnosti týkající se přístupu k údajům, na které se vztahuje toto nařízení, se nedotýkají povinnosti členských států podle směrnice 2003/4/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS, co se týče environmentálních informací vymezených v čl. 2 odst. 1 výše uvedené směrnice. (9)  Povinnosti týkající se přístupu k údajům, na které se vztahuje toto nařízení, se nedotýkají povinností, práv a výjimek podle směrnice 2003/4/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS, co se týče environmentálních informací vymezených v čl. 2 odst. 1 výše uvedené směrnice. Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 14 (14)  Údaje uváděné v tomto nařízení by měly být vkládány do počítačových databází, aby byly přístupné pro oprávněné koncové uživatele a aby mohly být vyměňovány. Je v zájmu vědecké obce, aby údaje, které neumožňují osobní identifikaci, byly dostupné kterékoli osobě, která má zájem o analýzu těchto údajů. (14)  Údaje uváděné v tomto nařízení by měly být vkládány do počítačových databází, aby byly přístupné pro oprávněné koncové uživatele a aby mohly být vyměňovány. Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 16a (nový) (16a)  Pokud koncový uživatel není veřejným orgánem, uznaným vědeckovýzkumným subjektem, mezinárodní organizací zabývající se řízením rybolovu, nebo orgánem, který je s jedním z nich spojen za účelem řízení či výzkumu rybolovu, a pokud se jedná o soukromé osoby, orgány či sdružení, měly by mít orgány veřejné moci možnost zpoplatnit poskytování údajů, na které se vztahuje toto nařízení; výše tohoto poplatku by však měla být přiměřená. Pozměňovací návrh 5 Čl. 2 písm. g) g) "koncovými uživateli" rozumí fyzické nebo právnické osoby nebo organizace se zájmem o vědeckou analýzu údajů týkajících se odvětví rybolovu; g) "koncovými uživateli" rozumí vnitrostátní či mezinárodní partnerské organizace, ať vědecké či nikoli, které se aktivně účastní řízení rybolovu a bádání o něm; od úrovně zapojení koncového uživatele do řízení a výzkumu rybolovu se odvíjí stupeň jeho oprávnění k přístupu k základním, podrobným nebo agregovaným údajům; Pozměňovací návrh 6 Čl. 7 odst. 4 písm. c) c) pokud koncový uživatel podal oficiální žádost o údaje a ty nebyly dotčenému koncovému uživateli doručeny včas. c) pokud koncový uživatel podal oficiální žádost o údaje a ty nebyly dotčenému koncovému uživateli doručeny včas a vždy v souladu s články 3 a 4 směrnice 2003/4/ES. Pozměňovací návrh 7 Čl. 7 odst. 4a (nový) 4a.  Komise jednoznačně definuje jak různé sankce v závislosti na míře porušování, tak i pojmy "oficiální žádost o údaje" a "neúplný národní program". Pozměňovací návrh 8 Článek 7a (nový) Článek 7a Poplatky 1.  Pokud koncový uživatel není veřejným orgánem, státem uznaným vědeckovýzkumným ústavem, mezinárodní organizací zabývající se řízením rybolovu, nebo orgánem, který je s jedním z nich spojen za účelem řízení či výzkumu rybolovu, a pokud se jedná o soukromé osoby, orgány či sdružení, mohou orgány veřejné správy zpoplatnit poskytování environmentálních údajů, na které se vztahuje toto nařízení; výše tohoto poplatku však musí být přiměřená. 2.  Je-li požadován poplatek, orgány veřejné moci zveřejní a žadatelům zpřístupní sazebník poplatků a také podmínky, za kterých může být platba vyžadována či nikoli. Pozměňovací návrh 9 Čl. 10 odst. 4a (nový) 4a.  Náklady na vlastní výběrové programy se zohlední při stanovování definice způsobilých výdajů, jež bude začleněna do národního programu. Pozměňovací návrh 10 Čl. 13 odst. 2 písm. b) b) byly podrobné a agregované údaje, odvozené ze základních údajů shromážděných prostřednictvím národních programů, před jejich předáním koncovým uživatelům ověřeny; b) byly podrobné a agregované údaje, odvozené ze základních údajů shromážděných prostřednictvím národních programů, před jejich předáním koncovým uživatelům ve smyslu čl. 2 písm. g) ověřeny; Pozměňovací návrh 11 Čl. 15 odst. 1 1.  Členské státy zajistí, aby základní údaje začleněné do vnitrostátních počítačových databází byly elektronickými prostředky přímo přístupné Komisi za účelem ověření, že předmětné údaje existují. 1.  Komise může provádět kontroly vnitrostátních databází na místě za účelem ověření, že existují základní údaje, jejichž shromažďování je na základě tohoto nařízení povinné. Pozměňovací návrh 12 Čl. 15 odst. 2 2.  Bez dotčení povinností zavedených jinými pravidly Společenství uzavřou členské státy s Komisí dohody o počítačovém přístupu, které jí zaručí přímý přístup do jejich databází. 2.  Ve spolupráci s členskými státy a bez dotčení ustanovení odstavce 1 může Komise založit počítačovou platformu za účelem výměny informací, které umožní provádět tato ověřování. Pozměňovací návrh 13 Čl. 15 odst. 3 3.  Členské státy zajistí, aby základní údaje shromážděné prostřednictvím programů pro šetření na moři byly předány mezinárodním vědeckým organizacím a příslušným vědeckým subjektům regionálních rybářských organizací v souladu s mezinárodními závazky Společenství a členských států. 3.  Komise a členské státy zajistí, aby základní údaje shromážděné prostřednictvím programů pro šetření na moři byly předány mezinárodním vědeckým organizacím a příslušným vědeckým subjektům regionálních rybářských organizací v souladu s mezinárodními závazky Společenství a členských států. Pozměňovací návrh 14 Čl. 15 odst. 3a (nový) 3a.  Komise zajistí přístup k těmto údajům, jež mohou obsahovat individuální údaje týkající se např. určitého plavidla. Důvěrnost informací hospodářského subjektu je však zachována. Komise tak získá přístup k agregovaným údajům, a nikoli údajům individuálním podle postupů shrnutí, které definuje prováděcí nařízení. Pozměňovací návrh 15 Článek 17 Členské státy dají k dispozici podrobné a agregované údaje koncovým uživatelům na podporu vědecké analýzy: Členské státy dají k dispozici koncovým uživatelům ve smyslu čl. 2 písm. g) údaje na podporu vědecké analýzy, zajistí jejich důvěrnost a zohlední následující prvky: a) jako základu pro poradenství k řízení rybolovu; a) podrobné údaje jako základ pro poradenství k řízení rybolovu; b) v zájmu veřejné debaty a zapojení zúčastněných stran do vývoje politiky; b) agregované údaje: – v zájmu veřejné debaty a zapojení zúčastněných stran do vývoje politiky; c) pro zveřejnění ve vědeckých časopisech nebo pro vzdělávací účely. – pro zveřejnění pro vědecké účely. Pozměňovací návrh 16 Článek 18 Členské státy zajistí, aby byly příslušné podrobné a agregované údaje okamžitě poskytnuty relevantním mezinárodním vědeckým organizacím a příslušným vědeckým subjektům regionálních rybářských organizací v souladu s mezinárodními závazky Společenství a členských států. Komise a členské státy zajistí, aby byly příslušné podrobné a agregované údaje okamžitě poskytnuty relevantním mezinárodním vědeckým organizacím a příslušným vědeckým subjektům regionálních rybářských organizací v souladu s mezinárodními závazky Společenství a členských států. Pozměňovací návrh 17 Čl. 19 odst. 2 2.  Když jsou podrobné a agregované údaje požadovány pro zveřejnění ve vědeckých časopisech nebo pro vzdělávací účely, mohou členské státy s ohledem na ochranu profesních zájmů osob shromažďujících údaje zadržet předání údajů koncovým uživatelům na dobu až dvou let od data shromáždění údajů. O každém takovém rozhodnutí informují členské státy koncové uživatele a Komisi. V řádně odůvodněných případech může Komise povolit prodloužení této lhůty. 2.  Jestliže jsou podrobné a agregované údaje požadovány nad rámec ustanovení článku 17 a především pro zveřejnění ve vědeckých časopisech nebo pro vzdělávací účely, mohou členské státy s ohledem na ochranu profesních zájmů osob shromažďujících údaje zadržet předání údajů koncovým uživatelům na dobu až dvou let od data shromáždění údajů. O každém takovém rozhodnutí informují členské státy koncové uživatele a Komisi. V řádně odůvodněných případech může Komise povolit prodloužení této lhůty. Pozměňovací návrh 18 Čl. 19 odst. 3 úvodní část 3.  Členské státy mohou odmítnout předání příslušných podrobných a agregovaných údajů jen: 3.  Členské státy mohou uplatnit obdobně podmínky, jež stanoví článek 4 směrnice 2003/4/ES. Především mohou členské státy odmítnout předání příslušných podrobných a agregovaných údajů: Pozměňovací návrh 19 Čl. 19 odst. 3 písm. a) a) pokud existuje riziko, že přitom dojde k identifikaci fyzických a/nebo právnických osob, a v takovém případě může členský stát navrhnout alternativní způsob, jak splnit potřeby koncového uživatele, a to při zachování anonymity; a) pokud existuje riziko, že přitom dojde k identifikaci fyzických nebo právnických osob; Pozměňovací návrh 20 Čl. 19 odst. 3 písm. ba) (nové) ba) v případě podrobných údajů, pokud žadatel není s to prokázat, že je tento typ údajů nezbytný pro úkoly řízení a výzkumu, na něž se odvolává. Pozměňovací návrh 21 Čl. 25 pododstavec 1a (nový) Na základě zaslaných údajů Komise každý rok předloží: a) zprávu Evropskému parlamentu a Radě, ve které zhodnotí prostředky vynaložené každým členským státem, přiměřenost použitých metod, jakož i výsledky dosažené v oblasti shromažďování a správy údajů, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 2371/2002; b) zprávu o tom, jak Společenství využívá údaje shromážděné v rámci tohoto nařízení.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o změně článku 23 jednacího řádu Evropského parlamentu týkajícího se složení Konference předsedů (2007/2066(REG))

P6_TA(2007)0499 A6-0355/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh změny svého jednacího řádu (B6-0039/2007),

-   s ohledem na článek 202 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0355/2007),

1.   se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.   upozorňuje, že změna vstupuje v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

3.   pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Původní znění   Pozměňovací návrhy Pozměňovací návrh 1 Čl. 23 odst. 2 2.  Nezařazení poslanci delegují dva poslance ze svého středu pro účast na schůzích Konference předsedů. Tito poslanci však nemají hlasovací právo. 2.  Nezařazení poslanci delegují jednoho poslance ze svého středu pro účast na schůzích Konference předsedů. Tento poslanec však nemá hlasovací právo.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o změně jednacího řádu Evropského parlamentu v souvislosti se statutem poslanců (2006/2195(REG))

P6_TA(2007)0500 A6-0368/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na dopis předsedy Evropského parlamentu ze dne 29. června 2006 a oznámení ze zasedání dne 7. září 2006,

-   s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0368/2007),

1.   se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.   upozorňuje, že změny vstupují v platnost prvním dnem volebního období Evropského parlamentu, které začne v roce 2009;

3.   pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Původní znění   Pozměňovací návrhy Pozměňovací návrh 1 Článek 8 Úhrada nákladů a příspěvků Provádění statutu poslanců Předsednictvo stanoví pravidla pro úhradu nákladů a příspěvků poslancům. Není-li stanoveno jinak, předsednictvo vydá prováděcí předpisy ke statutu poslanců Evropského parlamentu. Pozměňovací návrh 2 Čl. 39 odst. 1 1.  Parlament může požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh, podle čl. 192 odst. 2 Smlouvy o ES, přijetím usnesení na základě zprávy z vlastního podnětu od příslušného výboru. Usnesení se přijímá většinou hlasů všech poslanců Parlamentu. Parlament může zároveň stanovit lhůtu pro předložení takového návrhu. 1.  Parlament může požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh na přijetí nového aktu nebo změnu stávajícího aktu, podle čl. 192 druhého pododstavce Smlouvy o ES, přijetím usnesení na základě zprávy z vlastního podnětu od příslušného výboru vypracované v souladu s článkem 45. Usnesení se přijímá většinou hlasů všech poslanců Parlamentu. Parlament může zároveň stanovit lhůtu pro předložení takového návrhu. Pozměňovací návrh 3 Čl. 39 odst. 1a (nový) 1a.  Každý poslanec může podat návrh aktu Společenství v rámci práva iniciativy Parlamentu v souladu s článkem 192 Smlouvy o ES. Pozměňovací návrh 4 Čl. 39 odst. 1b (nový) 1b.  Návrh je třeba předat předsedovi, který jej postoupí příslušnému výboru k posouzení. Před postoupením je návrh přeložen do úředních jazyků, které předseda tohoto výboru pokládá za potřebné pro stručné posouzení. Výbor rozhodne o dalším postupu do tří měsíců po postoupení a konzultaci s autorem návrhu. Pokud výbor rozhodne, že v souladu s článkem 45 předloží návrh Parlamentu, uvede se jméno autora návrhu v názvu zprávy. Pozměňovací návrh 5 Čl. 39 odst. 2 2.  Před zahájením postupu podle článku 45 se příslušný výbor v níže uvedených případech přesvědčí, že se žádný takový návrh nepřipravuje: vypouští se a) takový návrh není v ročním legislativním plánu, b) přípravy takového návrhu dosud nezačaly nebo jsou velmi opožděné, c)  Komise se nevyjádřila kladně k dřívějším žádostem buď podaným příslušným výborem, nebo obsaženým v usneseních přijatých Parlamentem většinou odevzdaných hlasů. Pozměňovací návrh 6 Čl. 45 odst. 1 1.  Výbor, který má v úmyslu vypracovat zprávu a předložit Parlamentu návrh usnesení týkajícího se záležitosti spadající do jeho působnosti, v níž nebyl požádán ani o konzultaci, ani o stanovisko podle čl. 179 odst. 1, tak může učinit pouze se svolením Konference předsedů. Pokud je toto svolení odepřeno, musí být vždy uveden důvod. 1.  Výbor, který má v úmyslu vypracovat zprávu a předložit Parlamentu návrh usnesení týkajícího se záležitosti spadající do jeho působnosti, v níž nebyl požádán ani o konzultaci, ani o stanovisko podle čl. 179 odst. 1, tak může učinit pouze se svolením Konference předsedů. Pokud je toto svolení odepřeno, musí být vždy uveden důvod. Pokud je předmětem zprávy návrh, který poslanec podal v souladu s čl. 39 odst. 1a, lze svolení odmítnout pouze v případě, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článku 5 statutu poslanců a článku 192 Smlouvy o ES. Pozměňovací návrh 7 Čl. 150 odst. 6 první pododstavec 6.  Pozměňovací návrhy se předkládají k hlasování až poté, co jsou vytištěny a rozdány ve všech úředních jazycích, pokud Parlament nerozhodne jinak. Parlament nemůže rozhodnout jinak, pokud je proti nejméně čtyřicet poslanců. 6.  Pozměňovací návrhy se předkládají k hlasování až poté, co jsou vytištěny a rozdány ve všech úředních jazycích, pokud Parlament nerozhodne jinak. Parlament nemůže rozhodnout jinak, pokud je proti nejméně čtyřicet poslanců. Parlament neučiní rozhodnutí, která by poslance používající některé jazyky neospravedlnitelnou měrou znevýhodňovala. Pozměňovací návrh 8 Příloha I čl. 2 odst. 1 písm. aa) (nové) aa) o jakékoli odměně, kterou poslanec dostává za výkon mandátu v jiném parlamentu, Pozměňovací návrh 9 Příloha I čl. 4 Než bude zaveden statut poslance Evropského parlamentu, který nahradí různé vnitrostátní předpisy, mají poslanci v oblasti zveřejňování výše majetku povinnosti, které jim ukládají právní předpisy členského státu, ve kterém byli zvoleni. Poslanci mají v oblasti zveřejňování výše majetku povinnosti, které jim ukládají právní předpisy členského státu, ve kterém byli zvoleni. Pozměňovací návrh 10 Příloha VII oddíl Ca (nový) Ca.  Osobní střety zájmů Se souhlasem předsednictva lze poslanci odepřít nahlédnutí do dokumentu Parlamentu, jestliže předsednictvo po konzultaci s poslancem dospěje k přesvědčení, že nahlédnutí by způsobilo nepřijatelné poškození institucionálního zájmu Parlamentu nebo veřejného zájmu a že jej poslanec vyžaduje ze soukromých a osobních důvodů. Poslanec se může proti takovému rozhodnutí do jednoho měsíce od jeho doručení písemně odvolat, přičemž musí své odvolání zdůvodnit. O tomto odvolání Parlament rozhodne bez rozpravy v průběhu zasedání, které následuje po doručení odvolání.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu z dne 13. listopadu 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (KOM(2007)0046 – C6-0062/2007 – 2007/0020(COD))

P6_TA(2007)0501 A6-0365/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0046),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0062/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0365/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. listopadu 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů(2),

po konzultaci s Výborem pro statistické programy podle čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Rady ║  89/382/EHS, Euratom(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008)(5), stanovilo, že statistická část informačního systému o veřejném zdraví bude vytvořena ve spolupráci s členskými státy, v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství s cílem podpořit synergii a zamezit duplicitě.

(2)  Informace Společenství o veřejném zdraví jsou vypracovávány systematicky prostřednictvím programů Společenství v oblasti veřejného zdraví. V návaznosti na tuto činnost byl vypracován seznam zdravotních ukazatelů Evropského společenství (ECHI), který podává přehled o zdravotním stavu, zdravotních faktorech a systémech zdravotnictví. V zájmu zajištění dostupnosti minimálního statistického souboru údajů, který je nutný pro výpočet ║ ECHI, by statistika Společenství v oblasti zdraví měla být pokud možno konzistentní s vývojem a pokrokem činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví.

(3)  Usnesením Rady ║ ze dne 3. června 2002 o nové strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2002 až 2006(6) byly Komise a členské státy vyzvány k zintenzivnění probíhajících prací na harmonizaci statistiky o pracovních úrazech a onemocněních z povolání, aby byly k dispozici srovnatelné údaje, na jejichž základě bude možné objektivně posoudit dopad a účinnost opatření přijatých v rámci nové strategie Společenství, a rovněž byla zdůrazněna ve zvláštním oddíle potřeba zohlednit zvýšení podílu žen na trhu práce a reagovat na jejich zvláštní potřeby v souvislosti s politikami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kromě toho bylo v doporučení Komise ║ ze dne 19. září 2003 týkajícím se evropského seznamu nemocí z povolání(7) členským státům doporučeno, aby postupně – v souladu s probíhajícími pracemi na harmonizaci evropské statistiky o nemocech z povolání – slaďovaly statistiku o nemocech z povolání s evropským seznamem.

(4)  V roce 2002 stanovila Evropská rada na zasedání v Barceloně tři hlavní zásady pro reformu systémů zdravotní péče: přístupnost pro každého, vysoce kvalitní péče a dlouhodobá finanční udržitelnost. Ve sdělení Komise ║ Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. dubna 2004 nazvaném "Modernizace sociální ochrany pro rozvoj kvalitní, přístupné a udržitelné zdravotní péče a dlouhodobé péče: podpora národních strategií prostřednictvím "otevřené metody koordinace" (KOM(2004)0304), bylo navrženo zahájit činnost s cílem identifikovat možné ukazatele pro společné cíle k rozvoji systémů péče na základě činností prováděných v rámci akčního programu Společenství v oblasti zdraví, statistiky Eurostatu v oblasti zdraví a spolupráce s mezinárodními organizacemi.

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(8) zahrnuje jako klíčovou prioritu činnost pro životní prostředí, lidské zdraví a kvalitu života a vyzývá k definování a vývoji ukazatelů lidského zdraví a životního prostředí. Kromě toho podle závěrů Rady ze dne 8. prosince 2003 měly být ukazatele biologické rozmanitosti a zdraví zařazeny pod nadpisem "životní prostředí" do databáze strukturálních ukazatelů, která je používána pro každoroční zprávu předkládanou na jarním zasedání Evropské radě. Tato databáze rovněž obsahuje ukazatele bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pod nadpisem "zaměstnanost". Soubor ukazatelů udržitelného rozvoje, který přijala Komise v roce 2005, rovněž obsahuje téma týkající se ukazatelů veřejného zdraví.

(6)  Evropský akční plán pro zdraví a životní prostředí pro období 2004–2010 (KOM(2004)0416) ║ uznává potřebu zlepšit kvalitu, srovnatelnost a dostupnost údajů o zdravotním stavu s ohledem na nemoci a poruchy související se životním prostředím, s použitím statistického programu Společenství.

(7)  V usnesení Rady ║ ze dne 15. července 2003 o podpoře zaměstnanosti a sociální integrace osob se zdravotním postižením(9) byly členské státy a Komise vyzvány, aby shromažďovaly statistické informace o situaci osob se zdravotním postižením, včetně informací o rozvoji služeb a dávek pro tuto skupinu. Kromě toho se Komise ve svém sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 30. října 2003 nazvaném "Rovné příležitosti pro osoby se zdravotním postižením – evropský akční plán" (KOM(2003)0650) rozhodla vytvořit kontextové ukazatele srovnatelné mezi jednotlivými členskými státy, aby tak mohla zhodnotit účinnost své politiky týkající se osob se zdravotním postižením. Dále uvedla, že by se v největší možné míře měly využívat zdroje a struktury Evropského statistického systému, zejména vytvořením harmonizovaných modulů pro šetření, aby bylo možné získávat mezinárodně srovnatelné statistické informace potřebné pro sledování pokroku.

(8)  V zájmu zajištění relevantnosti a srovnatelnosti údajů a zamezení duplicitě činností je třeba, aby Eurostat prováděl svou statistickou činnost v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pokud možno ve spolupráci s Organizací spojených národů a jejími specializovanými organizacemi, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní organizace práce (MOP), a s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Nedávno byl například ve spolupráci s OECD a WHO proveden společný sběr statistických údajů o systémech zdravotnických účtů.

(9)  Komise (Eurostat) již pravidelně shromažďuje od členských států statistické údaje o veřejném zdraví a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na základě dobrovolnosti. Kromě toho o těchto oblastech rovněž shromažďuje údaje z jiných zdrojů. Tyto činnosti probíhají za úzké spolupráce s členskými státy. Zejména v případě statistiky v oblasti veřejného zdraví vychází příprava a realizace, pokud jde o řízení a organizaci, ze struktury partnerství mezi Eurostatem a členskými státy. Stále však je potřeba zajistit větší přesnost, spolehlivost, soudržnost, srovnatelnost, pokrytí a včasnost stávajících sběrů statistických údajů. Dále je nutné, aby byly další sběry statistických údajů, které byly dohodnuty a připraveny s členskými státy, prováděny s cílem zajistit minimální statistický soubor údajů, který je potřebný na úrovni Společenství v oblastech veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(10)  Vypracovávání specifické statistiky Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství(10).

(11)  Toto nařízení zajišťuje plné dodržování práva na ochranu osobních údajů podle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie.

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(12) se použijí v kontextu tohoto nařízení. Statistické požadavky vyplývající z činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví, národních strategií pro rozvoj kvalitní, přístupné a udržitelné zdravotní péče a strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jakož i požadavky související se strukturálními ukazateli, ukazateli udržitelného rozvoje a zdravotními ukazateli Evropského společenství a dalšími soubory ukazatelů, které je zapotřebí vyvinout pro účely monitorování politických opatření a strategií na úrovni Společenství i na úrovni členských států v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, představují závažný politický zájem.

(13)  Předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 a v nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství(13). Opatření učiněná v souladu s uvedenými nařízeními zajišťují fyzickou i logickou ochranu důvěrných údajů a zajišťují, aby při vypracovávání a šíření statistiky Společenství nedošlo k jejich nedovolenému zpřístupnění a použití k jiným než statistickým účelům.

(14)  Při vypracovávání a šíření statistiky Společenství podle tohoto nařízení by měly vnitrostátní statistické úřady a statistický úřad Společenství zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky, který byl přijat dne 24. února 2005 Výborem pro statistické programy a který byl připojen ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství a uveden v doporučení Komise ze dne 25. května 2005 na stejné téma (KOM(2005)0217).

(15)  Jelikož cíle tohoto nařízení, jmenovitě zřízení společného rámce pro systematické vypracovávání statistiky Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a může ho být proto lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy přijmout opatření. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(16)  Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady ║ 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(14).

(17)  Komise by zejména měla být oprávněna stanovit definice, témata a členění (včetně proměnných a klasifikací, mimo jiné tam, kde je to možné a nutné, členění podle pohlaví a věku), případně zdroje a poskytování údajů a metadat (včetně referenčních období, časových intervalů a lhůt), pokud jde o oblasti uvedené v článku 2 a v přílohách I až V tohoto nařízení. Je důležité, aby do členění proměnných bylo zahrnuto hledisko pohlaví a věku, neboť umožňuje zohlednit vliv pohlaví a věku na zdraví a bezpečnost na pracovišti. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit nebo zrušit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata ║ regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(18)  Doplňkové financování sběru údajů v oblasti zdraví a bezpečnosti se poskytuje v rámci programu Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu-Progress zavedeném rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006(15). V tomto rámci by se měly finanční zdroje využívat na pomoc členským státům při dalším budování vnitrostátních kapacit s cílem realizovat zlepšení a používat nové nástroje sběru statistických údajů v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

1.  Tímto nařízením se stanoví společný rámec pro systematické vypracovávání statistiky Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Statistiky se vypracovávají v souladu se zásadami nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací.

2.  Statistika obsahuje ve formě minimálního souboru údajů informace nezbytné pro činnost Společenství v oblasti veřejného zdraví, pro podporu národních strategií k rozvoji kvalitní, všeobecně přístupné a udržitelné zdravotní péče a pro činnost Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

3.  Statistika poskytuje údaje pro strukturální ukazatele, ukazatele udržitelného rozvoje a zdravotní ukazatele Evropského společenství a rovněž pro další soubory ukazatelů, které je nutné vyvinout pro účely monitorování činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Článek 2

Oblast působnosti

Článek 3

Definice

Článek 4

Zdroje

Článek 5

Metodika, příručky a pilotní studie

1.  Komise (Eurostat) vypracuje nebo v případě potřeby upraví či aktualizuje příručky, pokyny nebo doporučení ohledně rámců, koncepcí a metodik týkajících se statistiky Společenství vypracovávané podle tohoto nařízení.

2.  Při provádění činností uvedených v odstavci 1 se využívají zkušenosti a poznatky členských států. Metody pro provádění sběrů údajů, včetně metod pro přípravné činnosti, zohlední specifické rysy jednotlivých členských států, kapacity a stávající sběry údajů v rámci struktur spolupráce s členskými státy, které zřídila Komise (Eurostat). Přihlédne se rovněž k metodikám pro pravidelné sběry údajů uskutečňované u projektů se statistickým rozměrem, které jsou prováděny v rámci programů Společenství, jako jsou například programy v oblasti veřejného zdraví nebo výzkumné programy.

3.  Statistické metodiky a sběry údajů, které mají být vyvinuty pro sestavování statistiky v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úrovni Společenství, zohlední ve všech relevantních případech potřebu koordinace s činnostmi mezinárodních organizací v dané oblasti s cílem zajistit mezinárodní srovnatelnost statistiky a konzistentnost sběrů údajů. V rámci Evropské unie se zohlední studie a průzkumy provedené Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek. Mimo Evropskou unii se dále posílí spolupráce s OSN a zejména s Mezinárodním organizací práce (ILO) a s WHO.

4.  V případě, že budou v oblastech uvedených v článku 2 zjištěny nové požadavky na údaje nebo údaje nebudou dostatečně kvalitní, zavede Komise (Eurostat) pilotní studie, jež budou členské státy provádět na základě dobrovolnosti. Cílem těchto pilotních studií bude vyzkoušet koncepce a metody a posoudit proveditelnost souvisejících sběrů údajů, včetně statistické kvality, srovnatelnosti a efektivity nákladů, podle zásad Kodexu evropské statistiky. Postupy užívané v těchto studiích budou dohodnuty v rámci struktur spolupráce s členskými státy.

Článek 6

Předávání, zpracovávání, šíření a zveřejňování údajů

1.  Členské státy předávají mikrodata nebo – v závislosti na příslušné oblasti a tématu – souhrnné údaje, včetně důvěrných údajů podle článku 13 nařízení ║ (ES) č. 322/97, a metadata, které jsou požadovány podle tohoto nařízení a podle příslušných prováděcích opatření, Komisi (Eurostatu) v souladu se stávajícími ustanoveními Společenství o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, stanovenými v nařízeních ║ (ES) č. 322/97 a (Euratom, EHS) č. 1588/90. Uvedená ustanovení Společenství se použijí na zpracovávání údajů Eurostatem, pokud jsou dané údaje považovány za důvěrné podle definice článku 13 nařízení ║ (ES) č. 322/97.

2.  Členské státy předávají údaje a metadata požadované podle tohoto nařízení v elektronické podobě v souladu se standardem pro výměnu dat dohodnutým mezi Komisí a členskými státy. Údaje jsou poskytovány ve stanovených lhůtách a časových intervalech a týkají se stanovených referenčních období podle příslušných příloh.

3.  Komise (Eurostat) učiní nezbytná opatření ke zlepšení šíření, dostupnosti a dokumentace statistických informací v souladu se zásadami srovnatelnosti, spolehlivosti a statistické důvěrnosti podle nařízení ║ (ES) č. 322/97.

Článek 7

Kritéria kvality a zprávy

1.  Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předaných informací.

2.  Komise (Eurostat) vypracuje v úzké spolupráci s členskými státy doporučené společné standardy k zajištění kvality a srovnatelnosti poskytovaných údajů podle zásad stanovených v Kodexu evropské statistiky. Tyto standardy budou zveřejněny v metodických příručkách nebo pokynech.

3.  Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění nejlepší možné kvality předávaných údajů.

4.  Každých pět let předloží členské státy Komisi (Eurostatu) dvě zprávy o kvalitě předávaných údajů a o zdrojích údajů, které budou vypracovány podle standardů uvedených v odstavci 2. První zpráva se týká statistiky v oblasti veřejného zdraví a druhá statistiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každých pět let vypracuje Komise (Eurostat) zprávu o srovnatelnosti šířených údajů.

Článek 8

Prováděcí opatření

Článek 9

Výbor

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím ║ 89/382/EHS, Euratom ║.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

║

Článek 10

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ║ dne

Za Evropský parlament Za Radu

Předseda Předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Oblast: zdravotní stav a zdravotní faktory

a)  Cíle

V této oblasti je cílem včas poskytovat statistické údaje o zdravotním stavu a zdravotních faktorech.

b)  Oblast působnosti

Statistika v této oblasti vychází především z průzkumů mezi obyvatelstvem nebo z modulů šetření o zdraví. Pro poskytování doplňkových pokrytí a informací nebo v případě některých specifických témat, jako jsou nemocnost nebo nehody a úrazy, mohou být použity také údaje z registrů a z dalších správních zdrojů. V příslušných případech jsou zahrnuty osoby žijící v ústavech a děti do 14 let, pokud to je vhodné v návaznosti na předchozí úspěšné pilotní studie.

c)  Referenční období, časové intervaly a lhůty pro poskytování údajů

Statistické údaje se poskytují alespoň každých pět let. Pro některé specifické sběry údajů, například ohledně nemocnosti nebo nehod a úrazů, může být nutná častější periodicita. První referenční rok, časový interval, lhůta pro poskytování údajů pro každý zdroj a téma se stanoví a dohodnou v rámci prováděcích opatření uvedených v článku 8.

d)  Témata

Není nutné, aby byly údaje o všech uvedených tématech poskytovány při každém poskytování údajů. Požadované proměnné, členění a mikrodata vycházejí z výše uvedeného seznamu.

V případě, že se použijí zdroje z šetření, proběhne vývoj nástrojů pro šetření o zdraví, vytvoření doporučených charakteristik, hodnocení kvality návrhu, vzorku a statistického vážení šetření a realizace v souladu s pokyny vypracovanými s členskými státy. Tyto specifikace shromažďovaných údajů a šetření budou dohodnuty v rámci příslušných prováděcích opatření a budou podrobně rozvedeny v příručkách a pokynech.

e)  Metadata

Při předávání statistických údajů, na něž se vztahuje tato oblast, poskytují členské státy požadovaná metadata, která mají být dohodnuta v rámci prováděcích opatření (včetně těch, jež se týkají charakteristiky šetření), a informace o případných specifických rysech daného členského státu nezbytné pro výklad a sestavení srovnatelných statistických údajů a ukazatelů.

PŘÍLOHA II

Oblast: zdravotní péče

a)  Cíle

V této oblasti je cílem včas poskytovat statistické údaje o zdravotní péči.

b)  Oblast působnosti

Tato oblast se vztahuje na výčet činností prováděných institucemi nebo jednotlivci, které sledují – za použití lékařských, zdravotnických a ošetřovatelských znalostí a technologií – zdravotní cíle, a na související správní a řídicí činnosti.

Údaje pocházejí především ze správních zdrojů.

c)  Referenční období, časové intervaly a lhůty pro poskytování údajů

Statistické údaje se poskytují každoročně. První referenční rok, časový interval, lhůta pro poskytování údajů pro každý zdroj a téma se stanoví a dohodnou v rámci prováděcích opatření uvedených v článku 8.

d)  Témata

Není nutné, aby byly údaje o všech uvedených tématech poskytovány při každém poskytování údajů. Požadované proměnné a členění vycházejí z výše uvedených seznamů. Soubor údajů bude stanoven v návaznosti na Mezinárodní klasifikaci zdravotnických účtů OECD ║ a Mezinárodní seznam pro přehled nemocnosti v nemocnicích ║ WTO. Tyto specifikace budou dohodnuty v rámci příslušných prováděcích opatření a budou podrobně rozvedeny v příručkách a pokynech.

e)  Metadata

Při předávání statistických údajů, na něž se vztahuje tato oblast, poskytují členské státy požadovaná metadata, která mají být dohodnuta v rámci prováděcích opatření (včetně zdrojů, definic a kompilací), a informace o případných specifických rysech daného členského státu nezbytné pro výklad a sestavení srovnatelných statistických údajů a ukazatelů.

PŘÍLOHA III

Oblast: příčiny úmrtí

a)  Cíle

V této oblasti je cílem včas poskytovat srovnatelné statistické údaje o příčinách úmrtí.

b)  Oblast působnosti

Tato oblast se vztahuje na statistiku o příčinách úmrtí podle vnitrostátních lékařských osvědčení o příčině smrti s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace. Statistické údaje, jež mají být sestavovány, se týkají hlavní příčiny, kterou Světová zdravotnická organizace definuje jako "nemoc nebo úraz, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolnosti nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz". Statistika je sestavována pro evropské rezidenty a narozené mrtvé děti.

c)  Referenční období, časové intervaly a lhůty pro poskytování údajů

Statistické údaje se poskytují každoročně. První referenční rok se stanoví a dohodne v rámci prováděcích opatření uvedených v článku 8. Údaje se poskytují nejpozději v druhém roce po referenčním roce. Prozatímní nebo odhadované údaje mohou být poskytnuty dříve. U případů souvisejících s veřejným zdravím mohou být dodatečně zavedeny zvláštní sběry údajů, a to buď pro všechny příčiny smrti, nebo pro specifické příčiny.

d)  Témata

Požadované proměnné a členění vycházejí z výše uvedeného seznamu. Soubor údajů o příčinách úmrtí je stanoven v rámci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace a vychází z pravidel Eurostatu a z doporučení Organizace spojených národů a Světové zdravotnické organizace pro statistiku obyvatelstva. Tyto specifikace budou dohodnuty v rámci příslušných prováděcích opatření a budou podrobně rozvedeny v příručkách a pokynech.

e)  Metadata

Při předávání statistických údajů, na něž se vztahuje tato oblast, poskytují členské státy požadovaná metadata, která mají být dohodnuta v rámci prováděcích opatření, a informace o případných specifických rysech daného členského státu nezbytné pro výklad a sestavení srovnatelných statistických údajů a ukazatelů.

PŘÍLOHA IV

Oblast: pracovní úrazy

a)  Cíle

V této oblasti je cílem včas poskytovat statistické údaje o pracovních úrazech.

b)  Oblast působnosti

Pracovní úraz je definován jako "jednotlivá událost při plnění pracovních úkolů, která vede k poškození tělesného nebo duševního zdraví". Shromažďují se údaje týkající se všech zaměstnanců, smrtelných pracovních úrazů a pracovních úrazů, které si vyžádají nepřítomnost v práci delší než 3 dny, s použitím správních zdrojů doplněných příslušnými doplňkovými zdroji. V rámci spolupráce s WTO je možné shromažďovat omezený dílčí soubor základních údajů o úrazech, které si vyžádají nepřítomnost v práci do čtyř dnů, jsou-li tyto údaje dostupné.

c)  Referenční období, časové intervaly a lhůty pro poskytování údajů

Statistické údaje se poskytují každoročně. První referenční rok se stanoví a dohodne v rámci prováděcích opatření uvedených v článku 8. Údaje jsou poskytnuty nejpozději v červnu druhého roku po referenčním roce. Prozatímní údaje mohou být poskytnuty dříve.

d)  Témata

Požadované proměnné a členění a jejich související možnosti a statistické vážení vzorku vycházejí z výše uvedeného seznamu v rámci metodiky ESAW (evropské statistiky pracovních úrazů). Budou dohodnuty v rámci příslušných prováděcích opatření a budou podrobně rozvedeny v příručkách a pokynech.

e)  Metadata

Při poskytování statistických údajů, na něž se vztahuje tato oblast, poskytují členské státy požadovaná metadata o obyvatelstvu, jehož se dané statistické údaje týkají, hlášené počty pracovních úrazů definovaných v písmenu b) a v relevantních případech charakteristiky vzorku a dále poskytují informace o případných specifických rysech daného členského státu nezbytné pro výklad a sestavení srovnatelných statistických údajů a ukazatelů.

PŘÍLOHA V

Oblast: nemoci z povolání a další zdravotní problémy a onemocnění z povolání

a)  Cíle

V této oblasti je cílem včas poskytovat srovnatelné statistické údaje o uznaných případech nemocí z povolání a dalších zdravotních problémech a onemocněních z povolání.

b)  Oblast působnosti

Případ nemoci z povolání je definován jako případ uznaný vnitrostátními orgány odpovědnými za uznávání nemocí z povolání. Shromažďují se údaje o nemocech z povolání a o úmrtích v důsledku nemocí z povolání. Případ zdravotního problému a onemocnění z povolání nemusí být nutně orgány uznán a příslušné údaje se shromažďují převážně z průzkumů mezi obyvatelstvem. Zdravotní problémy a nemoci z povolání jsou problémy a nemoci, které mohou vzniknout, zhoršit se nebo částečně vzniknout v souvislosti s pracovními podmínkami. Zahrnují fyzické a psychosociální zdravotní problémy.

c)  Referenční období, časové intervaly a lhůty pro poskytování údajů

U nemocí z povolání se statistické údaje poskytují každoročně, nejpozději v prvním čtvrtletí druhého roku po referenčním roce. Referenční období, časové intervaly a lhůty pro poskytování údajů z ostatních sběrů se stanoví a dohodnou se členskými státy.

d)  Témata

Není nutné, aby byly údaje o všech uvedených tématech poskytovány při každém poskytování údajů. Požadované proměnné a členění vycházejí z výše uvedeného seznamu a jsou dohodnuty s členskými státy.

e)  Metadata

Při předávání statistických údajů, na něž se vztahuje tato oblast, poskytují členské státy požadovaná metadata o obyvatelstvu, jehož se dané statistické údaje týkají, a informace o případných specifických rysech daného členského státu nezbytné pro výklad a sestavení srovnatelných statistických údajů a ukazatelů.

(1) Stanovisko ze dne 25. října 2007 (dosud nezveřejněné v Úř. věst.). (2) Úř. věst. C 295, 7.12.2007, s. 1. (3) Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007. (5) Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1. (6) Úř. věst. C 161, 5.7.2002, s. 1. (7) Úř. věst. L 238, 25.9.2003, s. 28. (8) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1. (9) Úř. věst. C 175, 24.7.2003, s. 1. (10) () Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). (11) () Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 ║. (12) () Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. (13) () Úř. věst. L 151, 15.6.1990, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003. (14) () Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění Rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). (15) Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví stanovy Zásobovací agentury Euratomu (KOM(2007)0119 – C6-0131/2007 – 2007/0043(CNS))

P6_TA(2007)0502 A6-0376/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0119),

-   s ohledem na čl. 54 odst. 2 Smlouvy o Euratomu, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0131/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0376/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   domnívá se, že náklady na Zásobovací agenturu Euratomu z rozpočtu Evropské unie musejí být v souladu s příslušným stropem nového víceletého finančního rámce a s ustanoveními bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1);

3.   připomíná, že stanovisko vydané Rozpočtovým výborem nepředjímá výsledek postupu stanoveného v bodu 47 interinstitucionální dohody, který se vztahuje na zřízení Zásobovací agentury Euratomu;

4.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 119 odst. 2 Smlouvy o Euratomu změnila odpovídajícím způsobem;

5.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

6.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

7.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Právní východisko 1a (nové) s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení1, a zejména na bod 47 uvedené dohody, ___________________________________ 1 Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Pozměňovací návrh 2 Příloha čl. 1 odst. 1 písm. a) a) vykonává pravomoci svěřené jí Smlouvou; a) vykonává pravomoci svěřené jí Smlouvou a sekundárními právními předpisy; Pozměňovací návrh 3 Příloha čl. 1 odst. 1 písm. b) b) vykonává další úkoly, jimiž ji pověří Komise. b) za tímto účelem vykonává úkoly, jimiž je pověřena podle článku 52 a následujících článků Smlouvy; Pozměňovací návrh 4 Příloha čl. 1 pododstavec 1a (nový) 1a.  Aby agentura dostála svému účelu, tj. aby v souladu s cíli Smlouvy vystupovala jako kontrolní orgán pro energetiku v oblasti zásobování radioaktivními materiály a poskytování souvisejících služeb, vykonává tyto zvláštní úkoly: a) kontroluje a analyzuje nabídku a poptávku i vývoj na trhu, který ovlivňuje bezpečnost dodávek radioaktivních materiálů; b) členským státům a průmyslovému odvětví pravidelně poskytuje průzkumy trhu týkající se zásob radioaktivních materiálů na území Evropské unie a dlouhodobých smluv podniků EU, jakož i pravidelné analýzy rizik trhu s cílem: − zabránit ve všech fázích výrobního cyklu jaderného paliva (od těžby po konverzi, obohacování a výrobu) nedostatku nebo přerušení dodávek radioaktivních materiálů, − zajistit dlouhodobou vizi potřebnou k vytvoření rámce pro investice do výrobních zařízení a průzkumu nerostných ložisek, − na trhu zachovat spravedlivou hospodářskou soutěž; c) v úzké spolupráci s poradním výborem uvedeným v článku 11 vytváří vysokou úroveň odborných znalostí, poskytuje informace a předběžné analýzy, a to zejména předběžné zprávy o nabídce a poptávce, zprávy o uplatňování politiky zásobování a pravidelné studie o vývoji na trhu vycházející z příslušných analýz provedených společně s poradním výborem, s cílem poskytnout vodítko průmyslu, formulovat doporučení pro výrobce a podniky a předkládat Komisi návrhy nařízení pro příslušné oblasti, Pozměňovací návrh 5 Příloha čl. 2 odst. 1 1.  Agentura má podle článku 54 Smlouvy právní subjektivitu. Agentura má status veřejně prospěšné organizace a nepůsobí za účelem zisku. 1.  Agentura má podle článku 54 Smlouvy právní subjektivitu. V každém členském státě má nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou právnickým osobám přiznává jeho právo. Zejména může nabývat a zcizovat movitý nebo nemovitý majetek a vystupovat před soudem. Agentura má status veřejně prospěšné organizace a nepůsobí za účelem zisku. Pozměňovací návrh 6 Příloha čl. 2. odst. 3 3.  Agentura má sídlo v jednom z míst, kde sídlí útvary Komise. V tomto ohledu rozhodne Komise. 3.  Agentura má sídlo v jednom z míst, kde sídlí útvary Komise. V tomto ohledu rozhodne Rada na návrh Komise po konzultaci s poradním výborem. Pozměňovací návrh 7 Příloha čl. 2 odst. 4 4.  Z vlastního podnětu může agentura přijímat jakákoli další vnitřní organizační opatření potřebná k plnění jejích úkolů uvnitř i vně Společenství. 4.  Z vlastního podnětu může agentura přijímat jakákoli další vnitřní organizační opatření potřebná k plnění jejích úkolů uvnitř i vně Společenství, pokud tato opatření nemají významné finanční dopady. Oznámí Evropskému parlamentu a Radě (dále společně jen "rozpočtový orgán") každý projekt, který by mohl mít významné finanční dopady na financování jejího rozpočtu, zejména každý projekt týkající se nemovitostí, jako například pronájem nebo koupě budov, a uvědomí o něm Komisi. Pozměňovací návrh 8 Příloha čl. 3 odst. 1 1.  Generálního ředitele jmenuje Komise. 1.  Generálního ředitele jmenuje Komise po konzultaci s poradním výborem. Generální ředitel pracuje pro agenturu na plný úvazek a není zástupcem Komise. Pozměňovací návrh 9 Příloha čl. 3 odst. 3 druhá až pátá odrážka − průběžné řízení agentury; – řízení agentury, její správu a zdroje, včetně záležitostí týkajících se zaměstnanců; − řízení všech zdrojů agentury; − přípravu předlohy, pokud jde o odhad příjmů a výdajů agentury a plnění rozpočtu; – přípravu předlohy, pokud jde o odhad příjmů a výdajů agentury a plnění rozpočtu; − všechny záležitosti týkající se zaměstnanců. – vypracování veškerých studií nebo specifických zpráv, které jsou v souladu s čl. 1 odst. 1a považovány za nezbytné, a jejich předání Komisi, Evropskému parlamentu a Radě; − za zajištění plnění úkolů, které jsou stanoveny v článku 1, v obecném zájmu Společenství. Pozměňovací návrh 10 Příloha čl. 3 odst. 4 4.  Generální ředitel každoročně předkládá Komisi zprávu o činnosti agentury v předchozím roce a pracovní program pro následující rok. 4.  Generální ředitel každoročně do 31. března předkládá po konzultaci s poradním výborem Komisi zprávu o činnosti agentury v předchozím roce a pracovní program pro následující rok. Tuto výroční zprávu předá společně s pracovním programem doplněným o stanovisko poradního výboru Evropskému parlamentu, Radě, Účetnímu dvoru a členským státům. Pozměňovací návrh 11 Příloha čl. 4 odst. 1 1.  Generální ředitel a zaměstnanci agentury jsou úředníky Evropských společenství, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatňování uvedeného služebního řádu. Úředníky jmenuje a úhradu jejich platů uskutečňuje Komise. 1.  Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatňování uvedeného služebního a pracovního řádu. Pozměňovací návrh 12 Příloha čl. 4 odst. 1a (nový) 1a.  Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává agentura pravomoci příslušející orgánu oprávněnému k přijímání pracovníků. Pozměňovací návrh 13 Příloha čl. 5 odst. 5 5.  Každý úkon agentury podle článku 53 Smlouvy může dotčená strana předložit Komisi ve lhůtě deseti pracovních dnů ode dne, kdy bylo obdrženo oznámení, nebo, není-li oznámení učiněno, do deseti pracovních dnů ode dne zveřejnění. Není-li daný úkon oznámen ani zveřejněn, počíná lhůta dnem, kdy se dotčená strana o úkonu dozví. 5.  Každý úkon agentury podle článku 53 Smlouvy může dotčená strana předložit Komisi ve lhůtě patnácti pracovních dnů ode dne, kdy bylo obdrženo oznámení, nebo, není-li oznámení učiněno, do patnácti pracovních dnů ode dne zveřejnění. Není-li daný úkon oznámen ani zveřejněn, počíná lhůta dnem, kdy se dotčená strana o úkonu dozví. Pozměňovací návrh 14 Příloha čl. 7 odst. 3 3.  Příjmy agentury se skládají z příspěvku Společenství, bankovních úroků a příjmu z vlastního kapitálu a bankovních investic, a bude-li to nezbytné, též z poplatků uvedených v článku 54 Smlouvy a půjček. 3.  Příjmy agentury se skládají z příspěvku Společenství zaneseného do souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise), bankovních úroků a příjmu z vlastního kapitálu a bankovních investic, a bude-li to nezbytné, též z poplatků uvedených v článku 54 Smlouvy a půjček. Financování agentury podléhá schválení rozpočtového orgánu v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006. Pozměňovací návrh 15 Příloha čl. 7 odst. 4 4.  Výdaje agentury zahrnují správní náklady v souvislosti se zaměstnanci a poradním výborem a výdaje vyplývající ze smluv uzavřených se třetími stranami. 4.  Výdaje agentury zahrnují odměňování zaměstnanců a výdaje na správu, infrastrukturu a provoz, včetně výdajů vyplývajících ze smluv uzavřených se třetími stranami. Pozměňovací návrh 16 Příloha čl. 7 odst. 5a (nový) 5a.  Komise předá rozpočtovému orgánu odhad spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie. Pozměňovací návrh 17 Příloha čl. 7 odst. 6 6.  Komise na základě odhadu zapíše do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši subvence ze souhrnného rozpočtu. 6.  Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši subvence ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy o založení Evropských společenství. Pozměňovací návrh 18 Příloha čl. 7 odst. 7 7.  Podle rozpočtových postupů rozpočtový orgán schvaluje prostředky na subvenci pro agenturu a přijímá plán pracovních míst pro agenturu, který se v plánu pracovních míst Komise uvádí odděleně. 7.  Podle rozpočtových postupů rozpočtový orgán schvaluje prostředky na subvenci pro agenturu a přijímá plán pracovních míst pro agenturu, který se v souhrnném rozpočtu Evropské unie zveřejňuje odděleně. Pozměňovací návrh 19 Příloha čl. 7 odst. 9 9.  Každá úprava plánu pracovních míst a rozpočtu agentury je předmětem opravného rozpočtu přijatého stejným postupem jako původní rozpočet. Úpravy plánu pracovních míst se předkládají rozpočtovému orgánu. Opravné rozpočty se pro informaci předávají Evropskému parlamentu a Radě. 9.  Každá úprava plánu pracovních míst a rozpočtu agentury je předmětem opravného rozpočtu a přijímá se v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 5 až 8. Pozměňovací návrh 20 Příloha čl. 8 odst. 10 10.  Podle článku 183 Smlouvy se přijme finanční nařízení použitelné ve vztahu k agentuře. 10.  Podle článku 183 Smlouvy se přijme finanční nařízení použitelné ve vztahu k agentuře. Toto nařízení je v souladu s  nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1, pokud to provoz agentury nevyžaduje jinak a pokud k tomu Komise předem dala svůj souhlas. _____________________ 1 Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72. Pozměňovací návrh 21 Příloha čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec Podrobnosti týkající se těchto poplatků se uvedou v prováděcím rozhodnutí. Komise po konzultaci s Radou určí výši poplatku a podmínky jeho odvádění. Komise postupuje podle návrhu generálního ředitele, který má k dispozici stanovisko poradního výboru uvedené v článku 11. Podrobnosti o praktických opatřeních týkajících se těchto poplatků se uvedou v prováděcím rozhodnutí. Pozměňovací návrh 22 Příloha čl. 11 odst. 1 první pododstavec 1.  V poradním výboru (dále jen "výbor") je každý členský stát, který se nevěnuje činnostem spojeným s jaderným palivovým cyklem, zastoupen jedním členem a každý členský stát, který se těmto činnostem věnuje, je zastoupen dvěma členy. Členské státy se však mohou rozhodnout, že se zasedání výboru nebudou účastnit. Vedle člena se schůze výboru může účastnit i náhradník, nemůže však hlasovat, pokud je řádný člen též přítomen. Pokud člen odstoupí nebo nemůže vykonávat své povinnosti, je co nejdříve jmenován nástupce pro zbývající část funkčního období. 1.  V poradním výboru (dále jen "výbor") je každý členský stát, který se nevěnuje činnostem spojeným s jaderným palivovým cyklem, zastoupen jedním členem a každý členský stát, který se těmto činnostem věnuje, je zastoupen dvěma členy. Každý členský stát, který se věnuje činnostem spojeným s jaderným palivovým cyklem a přispívá více než 300 000 EUR, je ve výboru dodatečně zastoupen ještě jedním členem. Členské státy se však mohou rozhodnout, že se zasedání výboru nebudou účastnit. Schůze výboru se může účastnit náhradník, pokud se řádný člen nemůže dostavit. Pokud člen odstoupí nebo nemůže vykonávat své povinnosti, je co nejdříve jmenován nástupce pro zbývající část funkčního období. Pozměňovací návrh 23 Příloha čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec Členové výboru a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě úrovně příslušné zkušenosti a odbornosti, které nabyli v oblasti jaderného palivového cyklu nebo výroby elektřiny z jaderné energie. Funkční období trvá tři roky a může být jednou obnoveno. Členové výboru a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě úrovně příslušné zkušenosti a odbornosti, které nabyli v oblasti jaderného palivového cyklu nebo výroby elektřiny z jaderné energie. Funkční období trvá tři roky a může být obnoveno. Pozměňovací návrh 24 Příloha čl. 12 odst. 1a (nový) 1a.  Výbor může jmenovat dva členy jako poradce předsedy a místopředsedů. Předseda, místopředsedové a jejich poradci tvoří předsednictvo výboru, které má za úkol udržovat jeho jménem všechny nezbytné vztahy. Předsednictvo vystupuje jako prostředník mezi členy výboru a generálním ředitelem agentury a koordinuje činnosti výboru, zejména pokud jde o přípravu, posuzování a hodnocení jeho zpráv a rozšiřování jeho odborných kapacit. Pozměňovací návrh 25 Příloha čl. 12 odst. 2 2.  Funkční období předsedy a místopředsedů trvá tři roky. Jejich funkční období nelze obnovit; v předsednictví se střídají zástupci různých zúčastněných stran průmyslu. Mandát předsedy nebo místopředsedy skončí automaticky, pokud jeho funkční období jako člena výboru bez obnovení zanikne. 2.  Funkční období předsedy, místopředsedů a jejich dvou poradců trvá tři roky. Jejich funkční období nelze obnovit; v předsednictví se střídají zástupci různých zúčastněných stran průmyslu. Mandát předsedy nebo místopředsedy či jejich poradce skončí automaticky, pokud jeho funkční období jako člena výboru bez obnovení zanikne. Pozměňovací návrh 26 Příloha čl. 13 odst. 1 1.  Výbor je nápomocen agentuře při plnění jejích úkolů tím, že vydává stanoviska a poskytuje informace. Pracuje jako styčný orgán mezi agenturou na jedné straně a producenty a uživateli v jaderném průmyslu na straně druhé. 1.  Výbor je nápomocen agentuře při plnění jejích úkolů tím, že vydává stanoviska a poskytuje analýzy a informace. Tato pomoc se rozšíří i na přípravu zpráv, průzkumů a analýz uvedených v čl. 1 odst. 1a. Pracuje jako styčný orgán mezi agenturou na jedné straně a producenty a uživateli v jaderném průmyslu na straně druhé. Pozměňovací návrh 27 Příloha čl. 13 odst. 2 2.  Výbor lze konzultovat ke všem záležitostem v působnosti agentury, a to během jeho schůze ústně, nebo v době, kdy nezasedá, písemně. Ke všem těmto záležitostem může výbor z podnětu nejméně jedné třetiny svých členů rovněž vydávat stanoviska. 2.  Výbor lze konzultovat ke všem záležitostem v působnosti agentury, a to během jeho schůze ústně, nebo v době, kdy nezasedá, písemně. Výbor je konzultován především v případech, pro něž to výslovně stanovuje toto rozhodnutí. Ke všem těmto záležitostem může výbor z podnětu nejméně jedné třetiny svých členů rovněž vydávat stanoviska. Pozměňovací návrh 28 Příloha čl. 13 odst. 3 písm. c) c) uplatňování poplatků za obchody, určených k pokrytí výdajů spojených s činností agentury (čl. 54 pátý pododstavec Smlouvy); c) uplatňování poplatků za obchody, určených k pokrytí výdajů spojených s činností agentury (čl. 54 pátý pododstavec Smlouvy) a jejich výše; Pozměňovací návrh 29 Příloha čl. 13 odst. 3 písm. ca) (nové) ca) kritéria uzavírání půjček podle čl. 6 odst. 3; Pozměňovací návrh 30 Příloha čl. 13 odst. 3 písm. cb) (nové) cb) kritéria pro určování postupů stanovení cen, které zakazuje článek 68 Smlouvy; Pozměňovací návrh 31 Příloha čl. 13 odst. 3 písm. da) (nové) da) vedení finančního účtu zvláštních štěpných materiálů podle článku 88 Smlouvy; Pozměňovací návrh 32 Příloha čl. 13 odst. 3 písm. e) e) finanční nařízení pro roční rozpočet agentury, účty, zpráva o trhu a pracovní program. e) finanční nařízení pro roční rozpočet agentury a zvláštní účet agentury podle čl. 171 odst. 2 Smlouvy; Pozměňovací návrh 33 Příloha čl. 13 odst. 3 písm. ea) (nové) ea) výroční zpráva a pracovní program. Pozměňovací návrh 34 Příloha čl. 14 odst. 1 návětí 1.  Schůze výboru se svolává v sídle agentury: 1.  Schůzi výboru svolává předseda v sídle agentury: Pozměňovací návrh 35 Příloha čl. 14 odst. 1 písm. a) a) obvykle dvakrát ročně; a) obvykle dvakrát ročně a vždy, když je to považováno za nezbytné, na výzvu předsedy výboru; Pozměňovací návrh 36 Příloha čl. 14 odst. 6 6.  Sekretariát výboru zajišťuje agentura. 6.  Sekretariát výboru zajišťuje agentura. Sekretariát připravuje ve spolupráci s předsedou výboru pořad jednání, který předává výboru ke schválení, posílá veškeré příslušné dokumenty členům výboru alespoň patnáct pracovních dní před datem konání schůze a vyhotovuje zápisy ze schůzí výboru a schůzí předsednictva. Pozměňovací návrh 37 Příloha čl. 14 odst. 7 7.  Cestovní výdaje vždy jednoho člena výboru hradí agentura. 7.  Cestovní výdaje vždy jednoho člena výboru z každého členského státu hradí agentura. Pozměňovací návrh 38 Příloha Závěrečná ustanovení a článek 15 Závěrečná ustanovení Článek 15 – Způsobilost agentury k právním úkonům Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou přiznává právnickým osobám jeho právo. Zejména může nabývat a zcizovat movitý nebo nemovitý majetek a může vystupovat před soudem. vypouští se

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o úloze sportu ve vzdělávacím procesu (2007/2086(INI))

P6_TA(2007)0503 A6-0415/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na články 149, 150 a 152 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na Prohlášení č. 29 o sportu připojené ke Smlouvě z Amsterdamu, zprávu Komise o sportu předloženou na zasedání Evropské rady v Helsinkách ve dnech 10.−11. prosince 1999 (KOM(1999)0644) a na niceské prohlášení o specifické podstatě sportu a jeho společenské funkci v Evropě uvedené v příloze IV k závěrům Předsednictví ze zasedání Evropské rady v Nice (7. až 9. prosince 2000),

-   s ohledem na bílou knihu Komise o sportu (KOM(2007)0391),

-   s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou "Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou" (KOM(2007)0279),

-   s ohledem na hodnocení programu Evropského roku vzdělávání prostřednictvím sportu (EYES 2004) ze strany Komise (KOM(2005)0680),

-   s ohledem na doporučení Rady Evropy o rozvoji tělesné výchovy a sportu u dětí a mládeže ve všech evropských zemích, přijaté Výborem ministrů dne 30. dubna 2003 (Rec(2003)6),

-   s ohledem na zelenou knihu nazvanou "Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob" (KOM(2005)0637),

-   s ohledem na studii zveřejněnou Evropským parlamentem "Současná situace a vyhlídky v oblasti tělesné výchovy v Evropské unii",

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 1997 o úloze Evropské unie v oblasti sportu(1) a ze dne 5. června 2003 o ženách a sportu(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti evropského profesionálního fotbalu(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o dopingu ve sportu(4),

-   s ohledem na články 6 a 149 Smlouvy o fungování Evropské unie uvedené v návrhu lisabonské smlouvy,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0415/2007),

A.   vzhledem k tomu, že tělesná výchova je jediný školní předmět, jehož cílem je připravit děti na zdravý životní styl a který se zaměřuje na jejich celkový tělesný a duševní rozvoj a zprostředkovává významné společenské hodnoty, jako je čestnost, sebekázeň, solidarita, týmový duch, tolerance a smysl pro fair play,

B.   vzhledem k tomu, že nadváha, která je důsledkem sedavého životního stylu a nesprávné výživy, vede v některých případech ke špatnému zdravotnímu stavu, psychosociálním problémům a nemocem, jež jsou spojeny s nákladnými komplikacemi, jako jsou vysoký krevní tlak, diabetes a choroby srdce a cév, a postihuje stále větší část populace EU, včetně přibližně čtvrtiny dětské populace,

C.   vzhledem k tomu, že tělesná výchova a sport ve školách patří mezi nejvýznamnější nástroje sociální integrace, avšak vzhledem k tomu, že do tělesné výchovy často nelze plně zapojit některé menšiny, náboženské komunity a děti s postiženími, což přináší řadu problémů, které je obtížné řešit,

D.   vzhledem k tomu, že v posledních letech byl počet hodin tělesné výchovy snížen nejen na základních, ale i středních školách, a že mezi členskými státy existují mimořádně velké rozdíly, pokud jde o zajištění sportovních areálů a zařízení,

E.   vzhledem k tomu, že programy připravující učitele tělesné výchovy se mezi jednotlivými členskými státy značně liší a že je značně rozšířena praxe, kdy tělesnou výchovu ve školách vyučují učitelé bez dostatečného odborného vzdělání,

F.   vzhledem k tomu, že chybí řádná koordinace usilující o vytvoření vyvážené vazby mezi školní a mimoškolní sportovní činností a o lepší využívání stávajících sportovních areálů, a vzhledem k tomu, že se tato vazba v jednotlivých členských státech liší,

G.   vzhledem k tomu, že úloha rodičů v partnerských sítích a jejich podpora sportovních aktivit dětí má zásadní význam, jelikož rodiče jsou pro své děti příkladem a jelikož právě oni umožňují dětem přístup do sportovních zařízení či k programům,

H.   vzhledem k tomu, že právní rámce, jimiž se řídí tělesná výchova a sport, i právní rámce pro financování těchto činností z prostředků EU jsou stejně nejisté,

I.   vzhledem k tomu, že veřejné zdraví a ochrana mladých lidí představují priority Evropské unie, a z tohoto důvodu by měl být kladen zvláštní důraz na boj proti dopingu ve sportu,

J.   vzhledem k tomu, že sport je jedním z nejúčinnějších prostředků v boji proti kouření, zejména mezi mladými lidmi,

1.   znovu potvrzuje oprávněný zájem EU o sport, zejména o jeho sociální a kulturní stránku i o vzdělávací a sociální hodnoty, které sport zprostředkovává, jako je sebekázeň, překonávání sama sebe, solidarita, zdravá soutěž, ohled na soupeře, sociální začlenění, odpor vůči jakékoli formě diskriminace, týmový duch, tolerance a fair-play;

2.   zdůrazňuje význam provádění výše uvedeného amsterdamského i niceského prohlášení, a to zejména zvláštní charakteristiky sportu v Evropě a jeho společenskou funkci, jež by měla být zohledňována při provádění společných politik;

3.   zdůrazňuje, že v naší multikulturní společnosti sport může a měl by být nedílnou součástí formálního i neformálního vzdělávání a že studie ukázaly, že pravidelná tělesná aktivita zlepšuje duševní i tělesné zdraví a zároveň má kladný vliv na schopnost učit se;

4.   vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby zajistily, že se ve školních a předškolních pedagogických programech bude klást větší důraz na rozvoj zdraví podprováním specifických forem tělesné aktivity vhodné pro předškolní věkovou skupinu a že se zvýší informovanost v rámci klubů a sdružení, aby se například zajistilo, že děti budou moci začít s tělesnou aktivitou v co nejnižším věku, což přispěje k jejich rozvoji a zdraví; vyzývá proto členské státy, aby zajistily, že tělesné výchově bude věnována pozornost, která bude odpovídat profilu vzdělávacího zařízení a úrovni studia;

5.   poukazuje na to, že sport a tělesná aktivita mohou výrazně přispět k boji proti trendům negativně ovlivňujícím zdraví, například sedavému způsobu života či obezitě; odkazuje na průzkum Eurobarometru týkající se zdraví, potravin a výživy, který byl zveřejněn v listopadu 2006, který se zabývá zdravotními a fyzickými charakteristikami Evropanů, jejich stravováním a problémy spojenými s obezitou a nedostatkem pohybu;

6.   naléhavě žádá členské státy, aby realizovaly informační kampaně zaměřené děti o nejranějšího věku a jejich rodiče o potřebě přejít na zdravý životní styl a pravidelně provozovat sportovní aktivity a o zdravotních rizicích spojených s nezdravou výživou;

7.   vítá neformální pracovní skupiny vytvořené Komisí a Radou v oblasti sportu a navrhuje, aby tyto pracovní skupiny věnovaly více pozornosti posilování vazby mezi zdravím a tělesnou výchovou ve školách;

8.   navrhuje, aby byla činnost skupiny odborníků zapojené do platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví, která byla vytvořena Komisí v březnu 2005, posílena prostřednictvím účasti učitelů tělesné výchovy a odborníků v oblasti sportu;

9.   žádá členské státy, aby zkontrolovaly a v případě nutnosti zavedly změny v orientaci tělesné výchovy jako předmětu, a to s ohledem na potřeby a očekávání dětí v sociální oblasti a oblasti zdraví;

10.   žádá členské státy, aby zavedly povinnou tělesnou výchovu na základních a středních školách a přijaly zásadu, podle níž budou v osnovách pro tělesnou výchovu vyčleněny alespoň 3 hodiny týdně, zatímco školy by měly být vyzvány, aby tento stanovený minimální počet hodin pokud možno rozšířily;

11.   vyzývá členské státy a odpovědné orgány, aby podporovaly tělesné uvědomění a zdravý rozvoj pomocí větší integrace mezi sportem a akademickými předměty;

12.   očekává závěry pracovní skupiny Komise pro sport a zdraví, která má určit minimální dobu doporučenou pro každodenní tělesné cvičení nebo rozhodnout o podpoře tělesných aktivit ve školách;

13.   vítá bílou knihu Komise o sportu, která představuje důležitý krok pro budoucí rozvoj činnosti Společenství v oblasti sportu, a doufá, že otázka školní tělesné výchovy bude součástí akčního plánu "Pierre de Coubertin" (SEC(2007)0934);

14.   vítá zmíněnou bílou knihu, která za prioritu označuje prevenci, a to zejména podporou cvičení a zvýšením počtu sportujících;

15.   vítá výsledky dosažené v rámci programu EYES 2004, který kladl důraz na úlohu sportu ve vzdělávacím procesu a upozornil na jeho mnohostrannou roli ve společnosti;

16.   zdůrazňuje, že z výsledků programu EYES 2004 je třeba plně těžit tak, že budou zužitkovány a dále rozvíjeny osvědčené postupy prostřednictvím nových iniciativ, které získávají prostředky z veřejných a soukromých zdrojů nebo podporovány v duchu sociální odpovědnosti podniků;

17.   vítá rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru pořádat od roku 2010 olympijské hry mládeže, které přispějí k informovanosti mladých lidí o duchu olympijských her a významu sportu;

18.   domnívá se, že sportovní výchova a výcvik, zejména s důrazem na olympijské ideály, jsou účinnými nástroji v oblasti sociálního začlenění znevýhodněných skupin a multikulturního dialogu, jakož i v oblasti podpory dobrovolnické práce, a hrají aktivní úlohu v boji proti diskriminaci, nesnášenlivosti, rasismu, xenofobii a násilí;

19.   vybízí členské státy, aby modernizovaly a zlepšily své politiky v oblasti tělovýchovy, zejména s cílem zajistit nastolení rovnováhy mezi tělesnými a duševními činnostmi ve školách, aby investovaly do kvalitních sportovních zařízení a přijaly vhodná opatření za účelem zpřístupnění sportovních prostor a učebních plánů ve školách všem studentům, včetně studentů se zdravotním postižením; navrhuje, aby byla poskytnuta podpora pro širokou škálu sportovních aktivit, aby každý student měl opravdu možnost zapojit se do různých druhů sportu; vyzývá členské státy, aby podporovaly požadavek na zvýšení časové dotace pro tělesnou výchovou na školách a uznávání institucí a organizací, které přispívají k lepšímu začlenění sportovních aktivit do škol a předškolních zařízení; vyslovuje se pro poskytování finančních pobídek sportovním klubům, které uzavřely dohody o spolupráci se školami, vzdělávacími zařízeními, centry pro mládež a dalšími občanskými nebo dobrovolnickými organizacemi, které se podílejí na projektech celoživotního vzdělávání;

20.   vyzývá členské státy, aby zajistily podmínky pro dodržení předepsaného minimálního počtu hodin tělesné výchovy s ohledem na to, že pravidelná tělesná aktivita významně přispívá ke snižování zdravotních výdajů;

21.   vyzývá členské státy, aby zajistily výuku tělesné výchovy na všech úrovních, včetně základních škol, vedenou specializovanými učiteli;

22.   naléhavě žádá členské státy, aby v duchu boloňského procesu urychlily sbližování programů zaměřených na přípravu učitelů tělesné výchovy pro všechny úrovně školní docházky a aby zajistily jejich trvalé odborné vzdělávání, které bude zahrnovat hledisko rovnosti mužů a žen, a aby v zájmu zajištění kvality vypracovaly nezávislý kontrolní systém;

23.   naléhavě žádá členské státy, aby ve spolupráci s fakultami tělesné výchovy a sportu zajistily vysoce kvalitní všestranné vzdělání, díky němuž sportovci získají veškeré dovednosti nezbytné k tomu, aby vstoupili na trh práce nebo aby pokračovali ve svém studiu na vysokoškolských institucích i na další úrovni vzdělávání;

24.   vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby pro učitele tělesné výchovy zajistily školení o otázce rovnosti mužů a žen tím, že tuto problematiku zařadí do jejich studijního programu; vyzývá, aby skončilo podceňování předmětu tělesné výchovy i jejích učitelů; zdůrazňuje význam, který pro děti v mateřských a základních školách představuje možnost koedukace ve sportu, stejně jako počínaje středoškolskou úrovní možnost zvolit v rámci tělesné výchovy koedukaci, nebo vytvořit chlapecké a dívčí třídy s cílem povzbudit dívky k tomu, aby vyzkoušely sporty tradičně provozované muži; zdůrazňuje, že je zapotřebí přezkoumat alternativní formy tělesné aktivity, jež by bylo možno provozovat dobrovolně, nejlépe mimo povinné veřejné vzdělávání;

25.   domnívá se, že kvalifikace získané prostřednictvím sportovní činnosti by měly být uznávány v rámci jednotného referenčního systému začleněného do budoucího evropského rámce kvalifikací; vítá návrh Komise začlenit sport do působnosti evropského systému převodu kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu; domnívá se, že zvýšená transparentnost a uznávání licencí a diplomů pro poskytování služeb v odvětví sportu v EU by přispěly k volnému pohybu osob (studentů, sportovců, pracovníků a zaměstnavatelů) a dlouhodobému přizpůsobení sportovců pracovnímu trhu, jakož i k sociální soudržnosti v Evropě a k dosažení cílů Lisabonské strategie, jelikož se jedná o oblast s velkým potenciálem pro vznik pracovních míst;

26.   vyzývá Komisi, aby zahájila a podporovala multidisciplinární výzkum v oblasti sportu a tělesné výchovy a šířila osvědčené postupy; doporučuje, aby vypracovala základní principy celoevropského průzkumu zaměřeného na politiky a postupy v oblasti tělesné výchovy, které Evropská rada stanovila jako priority;

27.   zdůrazňuje, že užívání chemických látek zvyšujících výkonnost je v rozporu s hodnotami sportu jakožto společenské, kulturní a vzdělávací činnosti; rovněž vyzývá členské státy, aby zajistily, že učitelé tělesné výchovy, ať již ve školách, nebo mimo ně, budou informovat žáky o fyzických i psychologických nebezpečích spojených s užíváním dopingových látek;

28.   vyzývá členské státy, aby vypracovaly studii kvantitativní a kvalitativní účasti dívek a chlapců na sportu v rámci škol i mimo ně a aby poskytovaly zdroje nutné k dalšímu rozšíření nabídky druhů sportu, a tím k vyšší účasti dívek na sportech; opětovně upozorňuje na potřebu sledovat a hodnotit účinnost takových veřejných výdajů formou sestavování rozpočtu s ohledem na pohlaví a formou posuzování dopadu na ženy a muže;

29.   naléhavě žádá členské státy, aby při vypracovávání politiky v oblasti sportu a tělesné výchovy zohledňovaly otázku rovnosti pohlaví tím, že budou v těchto politikách systematicky zohledňovat rozdíly mezi podmínkami, situací a potřebami žen a mužů; vyzývá Eurostat, aby dále rozpracoval ukazatele a získal kvalitnější statistické údaje o účasti mužů a žen na sportu na všech úrovních;

30.   vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby vypracovaly příslušné nástroje, které by mohly pomoci zvýšit investice do sportovní činnosti mladých lidí a sportovního vybavení, přičemž plně zohlední zásadu subsidiarity;

31.   vítá, že do Smlouvy o fungování Evropské unie uvedené v návrhu lisabonské smlouvy byl začleněn přímý a jednoznačný odkaz na společenskou, kulturní a hospodářskou hodnotu sportu, který tvoří základ právního rámce pro budoucí činnost Společenství;

32.   navrhuje, aby program EU v oblasti veřejného zdraví věnoval větší pozornost zvyšování informovanosti o významné úloze, kterou v této oblasti hrají vzdělávání, tělesná výchova a sport;

33.   uznává, že zdravotní důvody nestačí k podnícení pravidelné sportovní činnosti; žádá proto naléhavě členské státy, aby zvýšily podporu sportů, které souvisejí s aktivitami ve volném čase a sociálními aktivitami;

34.   žádá Komisi, aby vypracovala jasné instrukce pro pravidla, jimiž se má řídit státní podpora, v nichž stanoví, jaký typ státní podpory lze považovat za přijatelný a nutný z hlediska úspěšného plnění sociální, kulturní, zdravotní a výchovné funkce sportu, včetně finanční a jiné podpory, kterou státní orgány poskytují na výstavbu a modernizaci školních sportovních zařízení a na zlepšování a diverzifikaci stávajícího vybavení a zařízení, protože v mnoha školách je sportovní náčiní po všech stránkách nepřiměřené nebo opotřebované;

35.   vyzývá Komisi, aby určila oblasti, ve kterých může být činnost EU přínosem s ohledem na činnosti, které již provádějí sportovní organizace a orgány členských států; domnívá se, že otevřená metoda koordinace je vhodnou cestou, jak dosáhnout lepší spolupráce na evropské úrovni v konkrétní oblasti tělovýchovné politiky a sportu pro všechny;

36.   vyzývá Komisi, aby zohlednila a formulovala politiku uplatňovanou vůči zúčastněným stranám, činitelům rozhodovacího procesu a občanům s cílem usnadnit konzultaci, pokud jde o činnost na evropské úrovni týkající se úlohy sportu ve vzdělávacím procesu;

37.   doporučuje, aby byly strukturální fondy EU využity k zakládání a rozvoji školních i jiných sportovních zařízení ve znevýhodněných oblastech;

38.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že se právní předpisy použijí také pro poskytování služeb v odvětví sportu, stejně jako tomu je u jiných činností v rámci všech politik Společenství;

39.   žádá členské státy, aby zajistily rovnost příležitostí tím, že přijmou kroky k ukončení veškeré diskriminace, která by mohla vznikat z důvodů pohlaví a náboženského vyznání či etnického původu, aby podporovaly kooperativnější přístup založený na informacích, větší míře porozumění a širší účasti veřejnosti, jenž zahrne rozmanitost a použije různé metody, a aby také zajistily přístup dětem s postižením, alespoň k základní úrovni tělesné výchovy a případně k dalším možnostem;

40.   vyzývá všechny členské státy, aby zintenzívnily sportovní programy a tělesnou výchovu určené mladým lidem z nápravných zařízení pro mladistvé, protože sport představuje prostředek socializace, komunikace a sociální integrace a současně vyučuje týmovému duchu, čestnosti a dodržování pravidel;

41.   naléhá na členské státy, aby podporovaly spolupráci a zdokonalily předávání informací a příkladů osvědčených postupů mezi školami a mimoškolními sportovními sdruženími, místními orgány, dobrovolnickými organizacemi a organizacemi občanské společnosti, které se zabývají sportovní činností;

42.   naléhavě žádá členské státy, aby aktivně podporovaly ty formy sportovní činnosti, kterým se mohou věnovat rodiny, a aby prohloubily dialog mezi rodiči, učiteli tělesné výchovy a mimoškolními sportovními sdruženími;

43.   zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí evropské společnosti o moderní úloze a výchovné funkci sportu tím, že budou vzdělávací a sportovní organizace podporovány ve vytváření a rozvíjení úzkých partnerství a společných cílů a že bude posilována solidarita mezi profesionálním a amatérským sportem; dále zdůrazňuje, že si pedagogové musí uvědomit potřebu řešit problémy sedavého životního stylu podporou sportu ve školách;

44.   zdůrazňuje význam výchovné úlohy a sociální odpovědnosti sportovních sdružení a klubů, jak jim to přiznává niceské prohlášení;

45.   uznává, že sportovní kluby a sdružení mohou hrát ve svých místních a národních komunitách nenahraditelnou sociální a kulturní úlohu; domnívá se, že by se školy, výcviková střediska, sportovní kluby a sdružení měly více podílet na různých způsobech zapojení a účasti místního obyvatelstva pomocí lepšího sociálního dialogu, který by měly nejlépe zahájit místní orgány (odbory zdravotnictví, sociálních věcí a školství); vyzývá, aby se pozornost soustředila na zajištění toho, že sportovní kluby budou fungovat bez fanatismu a budou tak dodržovat sportovní a společenské ideály;

46.   vyzdvihuje úlohu sportovních organizací a iniciativ, jako jsou speciální olympiády, které přispívají k zapojení zdravotně postižených osob do sportu a jeho prostřednictvím i do společnosti; důrazně vyzývá členské státy a EU, aby i nadále podporovaly pokračování a rozšiřování činnosti těchto organizací a iniciativ;

47.   váží si práce dobrovolníků ve všech sportovních organizacích a uznává, že většina uvedených organizací by bez dobrovolníků nemohla existovat; doporučuje proto, aby byly na evropské úrovni zavedeny "zásluhy" nebo jiná forma vyznamenání dobrovolnické práce s cílem vyjádřit této práci uznání a podpořit ji;

48.   žádá Komisi, aby navázala na zkušenosti programu "Škola – přítel sportu" zahájený za lucemburského předsednictví a aby ve spolupráci s členskými státy stanovila jednotná kritéria, jimiž by se řídilo udělování tohoto označení a podmínky pro udělování evropské sportovní ceny, kterou by se vyznamenávaly nové iniciativy;

49.   vyzývá Komisi, aby v rámci programů pro celoživotní vzdělávání, mládež a Evropu pro občany a v návaznosti na zkušenosti s programem EYES 2004 navrhla nové iniciativy zaměřené na zlepšení profilu a zvýšení společenského povědomí o úloze, kterou hraje sport a tělesná výchova nejen z hlediska vzdělání a kultury, ale také s ohledem na sociální integraci a ochranu zdraví, zejména prostřednictvím prevence obezity a stresu ve školách; požaduje především, aby se sportovní iniciativy rozvíjely jako součást programu celoživotního vzdělávání;

50.   vyzývá Komisi, aby podporovala evropskou mobilitu učitelů tělesné výchovy a trenérů jako součást programu celoživotního vzdělávání, čímž jim umožní, aby se informovali o osvědčených postupech a vyměňovali si zkušenosti;

51.   vyzývá členské státy, aby zajistily, aby sportovní zařízení byla postavena tak, aby umožňovala snadný přístup zdravotně postižených diváků nebo účastníků;

52.   vyzývá členské státy, aby zajistily, že různorodá nabídka sportů bude děti povzbuzovat k zaujetí liberálního přístupu ke světu a rozvíjení hodnot, jako je sebeúcta, úcta k ostatním, solidarita, sebeuvědomění a tolerance;

53.   uznává, že sport hraje významnou úlohu v celoživotním vzdělávání a že žáci a studenti každého věku by měli mít možnost se do něj zapojit;

54.   vyzývá členské státy, aby zvláštní pozornost věnovaly situacím, v nichž je zneužíván dětský talent s cílem uspět ve sportovních soutěžích, a zdůrazňuje, že profesionální sportovní aktivity, jichž se účastní děti, musí respektovat jejich základní práva a nejlepší zájmy;

55.   uznává význam plné účasti dívek a žen na sportovních aktivitách na všech úrovních; považuje rovnost pohlaví a nediskriminaci za cíle, které tvoří nedělitelnou součást vzdělávacích a sociálních funkcí sportu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit ženám a mužům i dívkám a chlapcům rovný přístup ke sportu a účast na sportovních aktivitách na všech úrovních, ve všech funkcích a oblastech sportu bez ohledu na jejich sociální původ, zejména pokud jde o zdravotně postižené osoby, neboť zdravotně postižené ženy mohou čelit vícenásobné diskriminaci; zdůrazňuje navíc významnou úlohu sportu v oblasti veřejného zdraví, zejména v boji proti obezitě, která v současnosti postihuje 21 milionů dětí v EU;

56.   naléhá na Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost tělesnému a duševnímu zdraví dospívajících dívek, které soutěží na nejvyšší úrovni, a aby s maximální péčí posuzovaly, jaké účinky mohou mít některé požadavky na jejich sexuální a reprodukční zdraví a na jejich tělesný a duševní rozvoj, s cílem předcházet veškerým dopadům, které by mohly být v rozporu s významnou výchovnou úlohou sportu;

57.   naléhavě žádá Komisi, aby určila osvědčené postupy v boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání ve sportu; naléhavě žádá členské státy, aby přijaly opatření k prevenci a odstranění těchto problémů a aby vypracovaly informační kampaně o dostupných prostředcích nápravy soudní cestou, jež zohlední řadu usnesení o tomto tématu, zejména rezoluci Rady Evropy o předcházení sexuálnímu obtěžování a zneužívání žen, mladistvých a dětí ve sportu (bratislavská rezoluce) z března 2000 a výše uvedené usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. června 2003;

58.   vyzývá členské státy, aby zajistily rovné příležitosti a rovné zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k odborné přípravě a uskutečňování sportovní kariéry;

59.   vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby přijaly opatření ke zvýšení povědomí všech osob pracujících ve sportu (kluby, svazy aj.) o významu otázky rovnosti mužů a žen při přijímání veškerých rozhodnutí a v rámci všech jimi zahájených činností a o tom, že je nezbytné zařadit rovnost mezi muži a ženami do jejich cílů při plánování činnosti;

60.   zdůrazňuje význam tělesné aktivity v boji proti obezitě a překonávání nezdravých životních návyků, což velmi prospívá zdraví jedince; vyjadřuje však obavy, že dlouhá pracovní doba a stávající podmínky v zaměstnání obecně brání pracovníkům v pravidelné tělesné aktivitě a v pěstování sportu;

61.   uznává, že sport je odvětvím, v němž vznikají pracovní místa, a že s tímto odvětvím přímo souvisí další oblasti, jako je vzdělávání, lékařství, sdělovací prostředky a výroba a prodej specializovaného vybavení a produktů;

62.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy a Mezinárodnímu olympijskému výboru.

(1) Úř. věst. C 200, 30.6.1997, s. 252. (2) Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 605. (3) Přijaté texty, P6_TA(2007)0100. (4) Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 590.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii pro ochranu půdy (2006/2293(INI))

P6_TA(2007)0504 A6-0411/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise "Tematická strategie pro ochranu půdy" (KOM(2006)0231) a posouzení dopadu tematické strategie pro ochranu půdy (SEK(2006)0620),

-   s ohledem na šestý akční program Společenství pro životní prostředí (EAP)(1),

-   s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti, Úmluvu Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci, Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Kjótský protokol, pokud jde o jejich přímé a nepřímé vazby na funkce a ochranu půdy,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 19. listopadu 2003 ke sdělení Komise "K tematické strategii pro ochranu půdy"(2),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0411/2007),

A.   vzhledem k tomu, že půda je klíčovým prvkem zeměpisného prostředí, tvoří rozhraní mezi zemí (litosféra), vzduchem (atmosféra) a vodou (hydrosféra) a je základem funkcí nezbytných pro život na zemi; vzhledem k tomu, že několik politik Společenství si klade za cíl tyto funkce ochraňovat a že z posouzení dopadu Komise vyplývá, že navzdory těmto politikám se ničení, eroze a degradace půdy zhoršují, zatímco úsilí vynakládané na obnovení úrodnosti a produktivních funkcí půdy nedosahuje žádoucích výsledků, následkem čehož se zvyšuje dopad na další oblasti životního prostředí a rovněž na zdraví lidí i zvířat,

B.   vzhledem k tomu, že celková ochrana půdy a jejích environmentálních, ekonomických, sociálních, ekologických a kulturních funkcí je základním předpokladem pro řešení hlavních mezinárodních úkolů v oblasti životního prostředí, jako je zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, zabezpečení dostatečného množství vody a její čistoty, boj proti poklesu hladiny podzemních vod, prevence přírodních a člověkem způsobených katastrof, ochrana biologické rozmanitosti a boj proti desertifikaci, tvorbě stepí a odlesňování, a rovněž opatření zaměřená na prevenci znečištění půdy a zastavení procesu, který vede k masové degradaci půdy nebo jejímu ničení,

C.   vzhledem k tomu, že struktura půdy a její vlastnosti jsou výsledkem její tvorby, geomorfologických a geologických procesů probíhajících po tisíciletí, což z ní činí neobnovitelný zdroj; vzhledem k tomu, že z hlediska nákladů je daleko účinnější předcházet všem druhům poškozování půdní vrstvy (eroze, ničení, degradace, zasolování atd.) a kontaminaci půdy, než se snažit obnovit její funkce,

D.   vzhledem k tomu, že dobrovolné vnitrostátní iniciativy a stávající vnitrostátní opatření jsou důležité pro dosažení cíle zvýšené ochrany půdy,

1.   vítá tematickou strategii Komise pro ochranu půdy navazující na sdělení Komise na toto téma z roku 2002 (KOM(2002)0179), která je jasným dokladem potřebnosti účinných a produktivních opatření zaměřených na ochranu půdy v členských státech EU, a návrh na přijetí rámcové směrnice o ochraně půdy;

2.   konstatuje, že znehodnocování půdy má místní a regionální příčiny a dopady a že příležitostné přeshraniční dopady jsou způsobeny regionálními geomorfologickými faktory, a vyžadují proto opatření přijímána na mezivládní úrovni;

3.   poukazuje na to, že lidská činnost různě ovlivňuje funkce a využívání půdy, a že strategie Společenství musí proto přispívat k ochraně ploch využitelných v zemědělství, které jsou nejvíce ohroženy, např. změnou využívání půdy, kontaminovanými průmyslovými lokalitami, nepropustností půdy a erozí;

4.   je znepokojen následky znehodnocování půdy, ať již v důsledku přirozeného procesu nebo lidské činnosti; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat evropskou strategii pro odhalování a řešení problémů souvisejících se znehodnocováním půdy;

5.   je pevně přesvědčen o tom, že nesmírná rozmanitost typů půdy (320 typů a značný počet podskupin) vyžaduje kromě přístupů vycházejících z iniciativy na národní úrovni i evropskou strategii založenou na prevenci, povědomí občanů, informovanosti a stanovení rizikových oblastí s cílem zabývat se tímto problémem na evropské úrovni; vyzývá členské státy bez právních předpisů na ochranu půdy, aby za její ochranu přijaly odpovědnost a aby vzaly v úvahu i odpovědnost majitelů půdy; domnívá se, že na vypracování cílů a plánů souvisejících s ochranou půdy se musí intenzivně podílet zejména regionální a místní státní orgány;

6.   zastává názor, že tematickou strategii je třeba posílit ve všech členských státech a že se její uskutečnění značně urychlí, pokud bude doplněna o opatření s finanční pomocí udělenou v rámci dostupných rozpočtových prostředků regionům, na něž se vztahuje politika soudržnosti;

7.   konstatuje, že půda je společným zdrojem; zdůrazňuje, že na rozdíl od vody, ovzduší a biologické rozmanitosti, pro něž existují specifické právní předpisy Společenství, pro půdu, jež má rozhodující význam pro dlouhodobou a udržitelnou výrobu potravin, krmiv, vláknitých materiálů a stále více také pro produkci biomasy, žádné specifické právní předpisy Společenství neexistují;

8.   zdůrazňuje, že v souladu se zásadami lepší tvorby právních předpisů je rámcová směrnice EU zcela opodstatněná vzhledem k tomu, že hodnocení platných právních předpisů EU, které by měly být nejprve doplněny, a hodnocení možností volby založených na  předávání know-how dokládají, že v oblasti právních předpisů pro ochranu půdy přetrvávají nedostatky;

9.   žádá, aby se zvážilo vypracování nových evropských předpisů, bude-li to nadále pokládáno za nutné, ale pouze na základě těchto opatření, a aby v tom případě byly stanoveny závazné normy pro zlepšení situace;

10.   souhlasí s Komisí v tom, že je třeba přijmout rámcovou směrnici o ochraně půdy, protože půda má významnou roli při řešení mezinárodních úkolů, jako je úbytek produktivity půdy, ekosystémových služeb a biologické rozmanitosti v důsledku odlesňování, zhoršování kvality vod, tvorba stepí, pokračující eroze půdy, opakované záplavy a sesuvy půdy, a při zabezpečování dostatečné a bezpečné produkce potravin;

11.   je přesvědčen, že rámcová směrnice je přiměřeným opatřením na ochranu půdy, náležitě přihlíží k zásadě subsidiarity (čl. 5 odst. 2 Smlouvy o ES), podléhá proporcionalitě (čl. 5 odst. 3 Smlouvy o ES) a umožní členským státům, které tak dosud neučinily, vytvořit politiky týkající se půdy, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže; je přesvědčen, že by rámcová směrnice měla uznat stávající vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Společenství a neměla by zbytečně zvýšit administrativní zátěž kladenou na členské státy, regionální a místní orgány a na vlastníky pozemků;

12.   poukazuje na to, že se musí zohlednit vysoký stupeň rozmanitosti půdy, regionálně diferencované problémové oblasti a stávající vnitrostátní návrhy týkající se ochrany půdy tím, že se zajistí, aby byl členským státům ponechán značný stupeň flexibility při navrhování legislativních rámců; zdůrazňuje, že půda je oblastí politik, která – vzhledem ke své velké rozmanitosti – vyžaduje řešení šitá na míru, jež je třeba vytvářet na místních a regionálních úrovních;

13.   soudí, že je třeba jasně vymezit hranice mezi touto směrnicí a ostatními evropskými právními normami, které se týkají ochrany půdy, aby se v oblasti právních předpisů předešlo zdvojování;

Součinnost s dalšími politikami Společenství

14.   navrhuje provést podrobné hodnocení a analýzu již platných směrnic Evropské unie, jako je např. směrnice o podzemních vodách a směrnice o dusičnanech, a určit, do jaké míry členské státy splňují pravidla pro podmíněnost (cross-compliance) vztahující se na zemědělce; domnívá se, že na základě této analýzy mohou být případně vypracována závazná opatření na podporu kvality půdy; konstatuje, že na základě této analýzy bude také možné předávat informace v rámci EU s cílem zlepšit kvalitu půdy;

15.   vyzývá Komisi, aby v členských státech kontrolovala provádění příslušných ustanovení o ochraně půdy v dalších právních předpisech Společenství týkajících se ovzduší, vody, odpadu, změny klimatu, biologické rozmanitosti, desertifikace, zemědělství, energií, produktů, průmyslu, dopravy a regionálního rozvoje a aby do konce roku 2008 předložila Evropskému parlamentu zprávu o tom, jak mohou být tyto právní předpisy lépe využívány pro zvýšenou ochranu půdy;

16.   sdílí názor Komise, že  v mnoha regionech Evropy je třeba stav půdy zlepšit, domnívá se však, že Komise musí vynaložit další úsilí pro zajištění koherence platných právních předpisů;

17.   zdůrazňuje nutnost vyvarovat se překrývání, rozporů a nekonzistence se stávajícími předpisy EU;

18.   podporuje činnost Komise, jejímž cílem je přezkum směrnice o kalech z čistíren odpadních vod a směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění, a posouzení možné součinnosti mezi opatřeními zaměřenými na ochranu půdy a opatřeními, která jsou začleněna mimo jiné v rámcové směrnici o vodě, a časový plán těchto činností; dále vyzývá Komisi, aby posoudila možnou součinnost se směrnicí o odpadech;

19.   znovu vyzývá Komisi k tomu, aby co nejdříve připravila směrnici o řádném nakládání s bioodpady s cílem snížit množství biodpadů, které jsou ukládány na skládkách nebo spalovány, a podporovat místo toho výrobu kompostu a bioplynu; poukazuje na to, že kompost a vedlejší produkty vznikající při výrobě bioplynu, které mají vhodnou kvalitu, mohou ve velké míře podpořit zachování a zvyšování organické hmoty v půdě;

Změna klimatu

20.   uznává, že změna ve využití půdy může mít za následek zvýšení sekvestrace uhlíku nebo zvýšení emisí skleníkových plynů, a to například v případě odlesňování, odvodňování rašelinišť způsobeného nevhodnou rostlinnou nebo vodní meliorací, zorávání trvalých travnatých porostů nebo při nevhodném zorávání svahů; uznává, že nejen využití půdy má velký dopad na změnu klimatu, ale také že samotná změna klimatu může vyústit v závažnou degradaci nebo erozi půdy;

21.   uznává, že změna klimatu může mít prostřednictvím změn teplot a srážek velký dopad na biogeochemické cykly v půdě, které ovlivňují její úrodnost; uznává rovněž, že při měnícím se klimatu je třeba věnovat větší pozornost zejména změnám v půdních živinách a vodní rovnováze a jejich vlivu na produkci potravin, přenos živin a znečišťujících látek a dostupnost půdní vody;

22.   vyzývá Komisi, aby zvážila opatření ohledně úbytku uhlíku, včetně například společné minimální daně; tyto daně musí být vybírány na vnitrostátní úrovni a výtěžek musí být použit na řešení problému znečištění, za které byla daň uložena, například pro rozvoj systémů více využívajících sekvestraci uhlíku;

23.   naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby při svých jednáních o režimu pro období po roce 2012 v rámci UNFCCC zohlednily významnou roli politik týkajících se půdy, kterou mají tyto politiky jak při zmírňování změny klimatu, tak při přizpůsobování se jejím dopadům;

24.   vyzývá Komisi, aby podpořila další výzkum zaměřený na úlohu půdy při zvyšování množství zadržované vody v boji proti snižování hladiny podzemních vod, při zmírňování změny klimatu a při přizpůsobování se této změně, a aby určila možné osvědčené postupy pro přijímání opatření, která by zvýšila sekvestraci uhlíku v půdě, a aby Evropskému parlamentu předložila zprávu do konce roku 2009, kdy už budou známy některé výsledky probíhající studie Komise;

Zemědělství

25.   konstatuje, že produktivní zemědělská půda je stale vzácnějším globálním zdrojem, což si žádá udržitelné zemědělské postupy, které zachovají cenné vlastnosti půdy;

26.   uznává, že neudržitelné zemědělské postupy mohou mít závažné negativní dopady na půdní a podzemní vody kvůli nedostatečné ochraně citlivé biogeochemické rovnováhy a biologické rozmanitosti půdy;

27.   poukazuje na to, že zemědělství a lesnictví má rozhodující úlohu při zachování kvality půdy a její revitalizaci a že pracovníci v zemědělství a lesnictví mají sami velký zájem na zachování dobrého stavu jejich půdy jakožto výrobní základny; poukazuje na to, že je nutno zabránit trvalému zakrytí půdy s vysokou ekologickou nebo produktivní hodnotou, která je v důsledku urbanizace a výstavby infrastruktury překrývána umělými povrchy, a to zejména v povodí řek, na úrodných orných půdách nebo v pobřežních oblastech; požaduje, aby všechny veřejné orgány – od místní úrovně až po úroveň Společenství – věnovaly zvláštní pozornost především pobřežním oblastem, které jsou z důvodu lidské činnosti pod silným tlakem;

28.   vyzývá Komisi, aby stanovila priority, jak se má evropská půda využívat, aby byla co nejlépe chráněna a aby se vytvořil základ pro vysokou úroveň biologické rozmanitosti a sekvestrace uhlíku; kromě sekvestrace v půdě by v těchto prioritách měly být zahrnuty lesy, větrolamy a v neposlední řadě agrolesnictví;

29.   znovu vyzývá Komisi, aby vytvořila katalog zemědělských postupů a jejich různých účinků na půdu, tak aby mohly být podporovány osvědčené agrotechnické postupy, které jsou v souladu s charakteristickými rysy zemědělství a jeho přínosy pro půdu a životní prostředí celkově;

30.   vyzývá Komisi, aby podporovala ukázkové případy udržitelných zemědělských postupů zaměřených na ochranu půdy;

Biologická rozmanitost

31.   považuje za klíčové, aby byla uplatňována zásada obezřetnosti a aby se zajistilo řádné dodržování šestého akčního programu pro životní prostředí a právních předpisů EU v této oblasti, jako jsou směrnice o stanovištích, ptácích a rámcová směrnice o vodě; dále je přesvědčen, že by se politiky Společenství měly v případě nutnosti revidovat, tak aby se lépe předcházelo úbytku biologické rozmanitosti;

Výzkum

32.   vyzývá Komisi, aby podporovala další výzkum zaměřený na úlohu půdy při ochraně biologické rozmanitosti a rozmanitosti půdy v oblastech procesů, které jsou základem funkcí půdy, prostorových a časových změn v půdních procesech, ekologických, ekonomických a sociálních sil, které vyvolávají rizika, jimž je půda vystavena, faktorů, které ovlivňují ekologické služby půdy, a provozních postupů a technologií ochrany a obnovy půdy. První kroky tímto směrem jsou uvedeny v  sedmém rámcovém programu (2007–2013)(3), který obsahuje výzkum funkcí půdy jako součást prioritních oblastí "životní prostředí" a "potraviny, zemědělství a biotechnologie";

Desertifikace a tvorba stepí

33.   domnívá se, že zhoršující se proces desertifikace a tvorby stepí, který postihuje různé regiony Unie, je důsledkem výrazného antropogenního tlaku způsobeného odlesňováním rozlehlých oblastí a nadměrným vysoušením travnatých porostů a že jeho socioekonomické důsledky a dopad na přírodní prostředí si některé orgány Společenství ještě odpovídajícím způsobem neuvědomují nebo jim dostatečně nevěnují pozornost; uznává, že je proto třeba v rámci Společenství zvýšit rozsah výzkumu a informovanosti;

34.   poukazuje v této souvislosti na skutečnost, že ve 14 členských státech dochází k desertifikaci, a že ačkoli zbývajících 13 členských států není tímto problémem přímo postiženo, čelí na regionální a místní úrovni ekologickým jevům, jako je eroze a zasolování půdy;

35.   domnívá se, že rámcová směrnice podstatně zlepší provádění Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a podpoří úsilí zaměřené na prevenci a zmírnění desertifikace a tvorby stepí v zemích Evropské unie, které jimi byly postiženy; je přesvědčen, že informace a odborné znalosti získané v souvislosti s tematickou strategií pro ochranu půdy by se měly předávat zemím třetího světa, které jsou desertifikací postiženy;

36.   naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o desertifikaci a tvorbě stepí nejprve v EU a pak v celosvětovém měřítku, které bude obsahovat přesný popis zasažených regionů nebo regionů, u kterých jsou proces desertifikace a tvorba stepí pravděpodobné, s podrobnou analýzou příčin a společensko-hospodářských důsledků pro tyto regiony a které určí vhodná opatření Společenství přispívající k omezení negativních důsledků těchto procesů;

Kontaminace

37.   domnívá se, že zabránit kontaminaci půdy je velmi důležité z hlediska zachování správných fyzických a chemických vlastností půdy a její kvality a zajištění ochrany dalších prvků přírodního prostředí, a vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že stávající i budoucí právní předpisy Společenství budou tento cíl dodržovat;

38.   je přesvědčen o tom, že pro identifikaci kontaminovaných oblastí je zapotřebí systematického přístupu založeného na objektivních parametrech monitorování a společném seznamu znečišťujících činností, prostřednictvím kterého by se shromažďovaly nezbytné informace a vytvářely databáze potřebné pro řešení důsledků kontaminace půdy a který by dal hospodářským subjektům signál, aby přijaly preventivní opatření zamezující další kontaminaci v budoucnosti;

39.   zdůrazňuje, že postup identifikace kontaminované půdy musí být spojen s požadavkem předpokládaného rizika, aby se dosáhlo vhodného a přiměřeného řešení problému (přístup vycházející z rizik);

40.   zdůrazňuje, že kromě různých sanačních postupů, jako jsou například dekontaminace a stabilizace, by měly být zahrnuty rovněž další možnosti, například vhodná ochranná a omezující opatření nebo využití přírodních procesů, které omezují znečištění;

41.   podporuje záměr Komise zvyšovat informovanost veřejnosti o kontaminovaných lokalitách nebo lokalitách, které mohou být kontaminací ohroženy, a transparentnost transakcí s těmito pozemky na základě místních plánů územního rozvoje, zejména zavedením zpráv o stavu půdy, a to především v případě lokalit, kde byly nebo jsou prováděny činnosti, jež mohou způsobit kontaminaci půdy;

42.   vítá vytvoření celoevropské platformy pro výměnu informací mezi členskými státy, neboť podporuje předávání know-how a může otevřít cestu součinnosti; naléhavě vyzývá k tomu, aby se při dobrovolném vytváření takové platformy jakožto součásti strategie EU pro ochranu půdy usilovalo s ohledem na náklady o pragmatický přístup zohledňující systémy existující v členských státech;

43.   zdůrazňuje, že požadavky ohledně podávání zpráv a dokumentace stanovené rámcovou směrnicí se musí omezit na to, co je nezbytně nutné, aby nadměrně nezatěžovaly městské, místní a regionální samosprávy; zejména je třeba, aby byly členské státy schopny používat vlastní systém podávání zpráv;

Sledování, dopady přírodních katastrof, odborná příprava a vzdělávání

44.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že se ochrana půdy a její vazby na změnu klimatu, biologickou rozmanitost, odlesňování, odvodňování půdy, desertifikaci, tvorbu stepí, pokles hladiny podzemních vod, acidifikaci, erozi a zvýšená rizika v důsledku přírodních a člověkem způsobených katastrof budou prioritně řešit v rámci globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a iniciativy INSPIRE;

45.   vyzývá Komisi, aby podporovala další výzkum v oblasti zvýšeného rizika povodní a sesuvů půdy v důsledku stavebního zakrytí a poklesu půdy a v oblasti závažných dopadů povodní, sesuvů půdy a seismické činnosti v důsledku zvyšující se hustoty obyvatel a činností v pobřežních oblastech, v oblastech povodí, v okolí sopek a v oblastech, kde se nachází významní emitoři CO2 a SO2, a aby určila osvědčené postupy řešení těchto zvýšených rizik;

46.   vyzývá Komisi, aby iniciovala předávání know-how o osvědčených postupech týkajících se právních předpisů pro ochranu půdy a aby s cílem podpořit toto předávání vytvořila systémy pobídek;

47.   vyzývá Komisi, aby hledala systematičtější způsoby, jak v rámci EU zlepšit školení a vzdělávání v oblasti klasifikace půdy, odebírání vzorků, monitorování a možných osvědčených postupů při ochraně půdy, výměny informací a osvědčených postupů, prohlubování znalostí o významu a nezbytnosti ochrany půdy, a rovněž propagace osvědčených agrotechnických postupů v zemědělství zaměřených na obnovu produktivní funkce půdy;

o
o   o

48.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 242 10.9.2002, s.1. (2) Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 395. (3) Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (KOM(2006)0818 – C6-0011/2007 – 2006/0304(COD))

P6_TA(2007)0505 A6-0402/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0818),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0011/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch, (A6-0402/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. listopadu 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady ║ 2008/.../ES o změně směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství ║(4) zavedla systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, aby se podpořilo snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným.

(2)  Konečným cílem Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla jménem Evropského společenství schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES ze dne 15. prosince 1993 o uzavření Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu(5), je dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která brání nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému. Společenství se opakovaně vyjádřilo, že za účelem dosažení tohoto cíle by celkový nárůst průměrné roční teploty při zemském povrchu neměl být vyšší než 2°C ve srovnání s úrovní před industrializací. Nedávný vědecký výzkum a práce ukazují, že dodržení tohoto dlouhodobého teplotního cíle bude vyžadovat, aby celosvětové emise skleníkových plynů dosáhly vrcholu během dvou desítek let a poté se podstatně snížily řádově nejméně o 15 % a ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 možná až o 50 %. Úrovně množstevních snížení, které je třeba provést od roku 2013, aby bylo dosaženo cíle stabilizovat koncentrace skleníkových plynů, nebyly dosud v rámci mezinárodního postupu ohledně změny klimatu stanoveny. Ačkoli by tato směrnice měla odpovídat příspěvku EU k dlouhodobému teplotnímu cíli, měly by být přezkoumávány metody a základ pro přidělování povolenek provozovatelům letadel podle této směrnice i po uvedeném datu s ohledem na vědecký vývoj a politické změny na mezinárodní úrovni.

(3)  Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu požaduje, aby všechny strany vypracovaly a prováděly národní a případně regionální programy obsahující opatření na zmírnění změn klimatu.

(4)  Kjótský protokol, který byl schválen rozhodnutím Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících(6), vyžaduje, aby rozvinuté země omezily nebo snížily emise skleníkových plynů z letectví, které nekontroluje Montrealský protokol, v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

(5)  I když Společenství není smluvní stranou Chicagské úmluvy z roku 1944, jsou všechny členské státy smluvními stranami uvedené úmluvy a členy ICAO a nadále podporují práci na rozvoji tržně orientovaných nástrojů a spolupracují s jinými státy na celosvětové úrovni. Na šestém zasedání výboru ICAO pro ochranu životního prostředí v letectví v roce 2004 bylo dohodnuto, že zvláštní systém obchodování s emisemi v oblasti letectví založený na novém právním nástroji pod záštitou ICAO se nezdá být dostatečně lákavý, aby se s ním mohlo nadále počítat. Rezoluce 35-5 shromáždění ICAO nenavrhla nový právní nástroj, ale místo toho odsouhlasila "další rozvoj systému otevřeného obchodování s emisemi pro mezinárodní leteckou dopravu" a možnost, aby státy začlenily emise z mezinárodního letectví do svých systémů pro obchodování s emisemi.

(6)  Podle šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí stanoveného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 1600/2002/ES(7) musí Společenství určit a uskutečnit zvláštní opatření na snížení emisí skleníkových plynů z letectví, pokud nebylo takové opatření schváleno v rámci ICAO do roku 2002. Ve svých závěrech z října 2002, prosince 2003 a října 2004 Rada opakovaně vyzvala Komisi, aby navrhla opatření na snížení dopadů mezinárodní letecké dopravy na změnu klimatu.

(7)  Aby se dosáhlo podstatného snížení emisí, je třeba politiky a opatření provádět na úrovni členských států a na úrovni Společenství ve všech odvětvích hospodářství Společenství, a ne pouze v odvětvích průmyslu a energetiky. Pokud by dopady letectví na změnu klimatu nadále pokračovaly ve stejném tempu, značně by to oslabilo snížení, kterého v boji se změnou klimatu dosáhla jiná odvětví.

(8)  S cílem pomoci při snižování emisí z letadel by Komise měla provést do roku 2009 studii proveditelnosti o možnostech stanovení emisních norem pro letecké motory.

(9)  Ve svém sdělení ze dne 27. září 2005(8) přijala Komise strategii na snižování dopadů letectví na změnu klimatu. Jako součást komplexního souboru opatření navrhla strategie začlenit letectví do systému Společenství pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a stanovila vytvoření vícestranné pracovní skupiny pro letectví jako součást druhé etapy Evropského programu pro změnu klimatu, která posoudí, jakým způsobem letectví do systému Společenství začlenit. Ve svých závěrech z prosince 2005 Rada uznala, že z hlediska hospodářského i z hlediska životního prostředí se začlenění letectví do systému Společenství zdá být nejlepším řešením, a vyzvala Komisi, aby do konce roku 2006 předložila legislativní návrh. Ve svém usnesení ze dne 4. července 2006(9) uznal Evropský parlament, že obchodování s emisemi by mohlo hrát klíčovou úlohu jako součást komplexního souboru opatření na řešení dopadů letectví na klima, za předpokladu, že bude vhodně navrženo.

(10)  Kromě hospodářských nástrojů nabízejí technologická a provozní zdokonalení značný potenciál v oblasti snižování emisí, a proto by měla být posílena více než v minulosti.

(11)  Efektivnější řízení letového provozu může samo o sobě snížit spotřebu paliva až o 12 %, a může tak přispět ke snížení emisí CO2. Proto by se měl co nejrychleji a co nejefektivněji vytvořit jednotný evropský vzdušný prostor a uskutečnit projekt SESAR. Je úkolem zejména členských států a Společenství, aby v úzké spolupráci s příslušnými uživateli vzdušného prostoru neprodleně a definitivně vytvořili funkční bloky vzdušného prostoru, flexibilní bloky vzdušného prostoru a flexibilní využívání vzdušného prostoru. V tomto ohledu by bylo vhodné podpořit iniciativu AIRE (Atlantic Interoperability Initiative to Reduce Emissions), kterou přijala EU společně s Federálním leteckým úřadem Spojených států.

(12)  Výzkum a technologie jsou klíčem k inovaci a k dosažení dalšího snížení emisí v oblasti letecké dopravy. Výrobci letadel a motorů a také výrobci pohonných hmot jsou vyzýváni k tomu, aby ve svých oborech provedli vývojové změny, které by významným způsobem přispěly k zmírnění dopadů letecké dopravy na změny klimatu. Společenství by mělo v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (FP7) i nadále podporovat společnou technologickou iniciativu "Čisté nebe", která usiluje o zásadní snížení dopadu letecké dopravy na životní prostředí. Společenství by mělo i nadále výrazně podporovat práci ACARE (Poradní výbor pro letecký výzkum v Evropě) a zejména strategický plán výzkumu (SRA) tohoto výboru, který si v oblasti snižování emisí klade za cíl dosáhnout v odvětví letecké dopravy do roku 2020 50 % snížení emisí oxidu uhličitého na osobokilometr a 80 % snížení oxidu dusíku.

(13)  Subvence pro letiště nejsou v některých případech správnou cestou, pokud jde o emise skleníkových plynů. Proto musí Komise plně dodržovat stávající předpisy pro hospodářskou soutěž.

(14)  Cílem této směrnice je snížit míru, jíž letectví přispívá k celosvětové změně klimatu, začleněním emisí z činností v oblasti letectví do systému Společenství.

(15)  Provozovatelé letadel se nejvíce podílejí na přímé kontrole typu provozovaných letadel a způsobu jejich letu, a měli by proto být odpovědní za dodržování závazků ukládaných touto směrnicí. Provozovatel může být identifikován použitím kódu ICAO nebo jiného uznávaného kódu užívaného při identifikaci letu. Pokud není totožnost provozovatele známá, měl by za něj být považován vlastník letadla, pokud neprokáže, která jiná osoba byla provozovatelem.

(16)  Je nutno zajistit rovné podmínky pro různá letiště a provozovatele letadel. Mezinárodní lety do a z Evropské unie i lety v rámci Evropské unie by tedy měly být zařazeny do systému Společenství od samého počátku.

(17)  Od roku 2011 by měly být ▌začleněny emise ▌ z veškerého příletového a odletového provozu na letištích Společenství. ▌ Pokud třetí země přijme opatření na snížení klimatických dopadů letů přilétajících na letiště ve Společenství z uvedené země, která jsou alespoň rovnocenná požadavkům této směrnice, měla by být oblast působnosti systému Společenství pozměněna tak, aby vylučovala tyto lety z ▌ uvedené země. Změna klimatu je celosvětovým jevem, který vyžaduje globální řešení. Společenství považuje tuto směrnici za důležitý první krok. Země, které nejsou členy EU, jsou vyzvány k tomu, aby svými podněty přispěly k diskusi, a tento politický nástroj se tak dále rozvíjel. Aby byl vyslyšen hlas třetích stran, měla by s nimi být Komise v neustálém kontaktu, a to před zavedením této směrnice i během jejího provádění. Dohodne-li se Evropská unie se třetí stranou na společném systému, který má na životní prostředí alespoň takové pozitivní účinky jako tato směrnice, může Komise navrhnout změnu této směrnice. Komise může v každém případě navrhnout, aby se na lety přilétající z třetích zemí nevztahoval tento systém, pokud má třetí země zaveden systém, který je pro životní prostředí přínosný alespoň tak jako tato směrnice.

(18)  Letectví ovlivňuje celosvětové klima prostřednictvím vypouštění oxidu uhličitého, oxidů dusíku, vodní páry a částic síranů a sazí. Mezivládní panel o změně klimatu odhaduje, že celkové dopady letectví jsou v současné době dvakrát až čtyřikrát vyšší než vliv samotných emisí oxidu uhličitého v minulosti. Nedávný výzkum ve Společenství ukázal, že celkové dopady letectví by mohly být přibližně dvakrát vyšší než dopady samotného oxidu uhličitého. Žádný z těchto odhadů však nezohledňuje vysoce nejistý účinek cirrové oblačnosti. V souladu s čl. 174 odst. 2 Smlouvy musí být politika Společenství v oblasti životního prostředí založena na zásadě obezřetnosti, a proto by měly být všechny dopady letectví řešeny v co největším rozsahu. Orgány zabývající se řízením letového provozu by měly uplatňovat účinná opatření, aby se zamezilo vytváření kondenzačních pruhů a cirrů způsobených změnami letových schémat, a to zajištěním, že lety nepovedou oblastmi, kde lze kvůli zvláštním atmosférickým podmínkám vytváření takové oblačnosti předpokládat. Orgány zabývající se řízením letového provozu by měly navíc důrazně podporovat výzkum vytváření kondenzačních pruhů a cirrů včetně zmírňujících opatření (týkajících se např. paliva, motorů či řízení letového provozu), která nemají nepříznivý vliv na jiné environmentální cíle. Do té doby, než Komise navrhne další právní předpisy, které budou konkrétně zaměřeny na problém s emisemi oxidů dusíku v letectví, by měl být na každou tunu vypuštěného CO2 uplatněn násobitel.

(19)  Pro doplnění této směrnice jsou potřeba další opatření. Je tedy vhodné ustanovit skupiny odborníků pověřené zkoumáním dalších možných opatření.

(20)  Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, měla být stanovena harmonizovaná metodika přidělování povolenek. Pro zajištění přístupu na trh pro nové provozovatele letadel bude určitá část povolenek přidělena v dražbě v souladu s pravidly, která vypracuje Komise. Provozovatelům letadel, kteří ukončují činnost, by měly být nadále vydávány povolenky do konce období, pro které již byly zdarma přiděleny povolenky.

(21)  Navzdory skutečnosti, že je pro provozovatele letadel obtížné přejít na alternativní (obnovitelné) zdroje energie, musí letecké odvětví přesto dosáhnout významného snížení emisí v souladu s celkovými cíli EU na snížení o 20 až 30 % oproti úrovni v roce 1990. Pro každé období závazku v systému Společenství, do něhož má být letectví začleněno, by měl být podle referenčního období pro letectví v daném období závazku stanoven cíl pro letectví na základě průměrného úsilí vyžadovaného ve všech ostatních odvětvích s pevnými zdroji ve všech členských státech.

(22)  Letectví přispívá k celkovému dopadu lidských činností na změnu klimatu. Výnosy z dražby povolenek by měly být použity na zmírnění emisí skleníkových plynů a na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, a na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování dopadů a přizpůsobování se jim.Za účelem částečného snížení zátěže občanů se příjmy z dražby povolenek použijí také na snížení daní a poplatků z dopravy, která je šetrná k životnímu prostředí, jako např. železniční a autobusová doprava. Rovněž by měly být použity na pokrytí odůvodněných nákladů členských států vzniklých při správě podle této směrnice. Členské státy mohou tyto příjmy použít také na zmírnění, či dokonce na odstranění problémů s dostupností a konkurenceschopností, kterým čelí nejvzdálenější regiony, a problémů v případě závazků veřejné služby, k nimž dochází v souvislosti s prováděním této směrnice. Členské státy by měly informovat Komisi o opatřeních, která byla v této souvislosti přijata.

(23)  Za účelem zvýšení nákladové efektivnosti systému by měli mít provozovatelé letadel možnost používat povolenky vydané pro zařízení v jiných odvětvích systému obchodování s emisemi, certifikované snížení emisí (CER) a jednotky snížení emisí (ERU) z projektových činností, aby mohli plnit závazky ohledně vyřazování povolenek ▌.

(24)  V důsledku stávajícího systému obchodování s emisemi jsou energeticky náročná odvětví již nyní pod tlakem velmi vysokých cen CO2. Pokud bude do systému začleněno další významné odvětví, v němž se bude muset nakupovat povolení k vypouštění emisí, existuje reálné nebezpečí přesunu emisí uhlíku. Aby se zabránilo přesunu emisí uhlíku z energeticky náročných odvětví, jako např. z cementáren, vápenek a oceláren, prověří Komise různé možnosti, jako jsou cíle jednotlivých odvětví nebo hraniční daňová úprava, a do konce roku 2008 zveřejní zprávu ohledně možných řešení této otázky.

(25)  Aby se snížila administrativní zátěž pro provozovatele letadel, měl by být za každého provozovatele letadel odpovědný jen jeden členský stát. Po členských státech by se mělo požadovat, aby zajistily, že provozovatelé letadel, jimž byla v uvedeném státě vydána provozní licence, nebo provozovatelé letadel bez provozní licence nebo ze třetích zemí, jejichž emise v základním roce lze většinou připsat uvedenému členskému státu, splňují požadavky této směrnice.

(26)  Pro zachování integrity účetního systému pro systém Společenství vzhledem ke skutečnosti, že emise z mezinárodního letectví nejsou dosud začleněny do závazků členských států podle Kjótského protokolu, by měly být povolenky přidělené odvětví letectví použity pouze pro splnění závazků provozovatelů letadel týkajících se vyřazení povolenek podle této směrnice. Provozovatelé letadel by však měli mít možnost prostřednictvím správce rejstříku vyměnit povolenku vydanou odvětví letectví za povolenku, kterou mohou použít všichni provozovatelé v systému.

(27)  Pro zajištění rovného zacházení s provozovateli letadel by se členské státy měly v souladu se zvláštními pokyny, které vypracuje Komise, řídit harmonizovanými pravidly pro správu provozovatelů letadel spadajících do jejich odpovědnosti.

(28)  Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) může mít informace, které by mohly pomoci členským státům nebo Komisi při plnění jejich závazků podle této směrnice.

(29)  Ustanovení systému Společenství o monitorování, podávání zpráv, ověřování emisí a o sankcích použitelných vůči provozovatelům by se měla rovněž vztahovat na provozovatele letadel.

(30)  Tato směrnice by neměla žádnému členskému státu bránit v udržování nebo tvorbě dalších doplňujících a souběžných politik či opatření zabývajících se celkovým dopadem leteckého odvětví na změnu klimatu.

(31)  Opatření nutná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(10).

(32)  Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijímání opatření týkající se dražby povolenek pro letectví, které nemusí být vydány bezplatně, a pozměnit či doplnit činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I v případě, že třetí země zavede opatření na snížení dopadu letectví na změnu klimatu. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice a doplnit tuto směrnici o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(33)  Vzhledem k tomu, že cíle navrhované akce nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto, z důvodu rozsahu či účinků navrhovaného opatření, jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle.

(34)  Směrnice 2003/87/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2003/87/ES

Směrnice 2003/87/ES se mění takto:

1)  Před článek 1 se vkládá nový název kapitoly I, který zní:

Kapitola I

Obecná ustanovení

2)  Článek 3 se mění takto:

3)  Za článek 3 se vkládá kapitola II, název kapitoly III a článek 3e, které znějí:

Kapitola II

Letectví

Článek 3a

Oblast působnosti kapitoly II

Ustanovení této kapitoly se použijí na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I.

Článek 3b

Celkový počet povolenek pro letectví

1.  Celkový počet povolenek pro letectví, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, se rovná 90 % součtu dosavadních emisí z letectví za každý rok.

2.  V závislosti na rozhodnutí snížit po roce 2012 emise oxidu uhličitého o 30 % nebo 20 %, přičemž základem je rok 1990, sníží Komise celkový počet povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel v následujících obdobích podle čl. 11 odst. 2, v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 2a. Toto přehodnocení poskytne mechanismus pro zachování environmentální efektivnosti systému. Stanoví se následná přehodnocení celkového množství přidělených povolenek.

▌

3.  Do šesti měsíců od vstupu této směrnice v platnost rozhodne Komise na základě nejlepších dostupných údajů o dosavadních emisích z letectví.

Článek 3c

Metoda přidělování (alokace) povolenek pro letectví

1.  Počínaje rokem 2011 se provede dražba 25 % povolenek.▌

2.  Pro další období se procentní podíl uvedený v odstavci 1, u nějž má být provedena dražba, zvýší podle maximálního limitu dražby v jiných odvětvích.

3.  Komise přijme nařízení obsahující prováděcí ustanovení pro dražby povolenek, které nemusí být v souladu s odstavci 1 a 2 vydány zdarma, prováděné členskými státy. Počet povolenek, které mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrný jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím za všechny členské státy za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 11 odst. 2 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v čl. 11 odst. 2 je referenčním rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje.

Uvedené nařízení, které má změnit jiné než základní prvky této směrnice jejím doplněním, se přijme v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 2a.

4.  Komise přijme nařízení, kterým se stanoví podrobná prováděcí ustanovení pro vytvoření evropské rezervy povolenek. Procentní podíl povolenek, které mají být v každém období vedeny jako rezerva ve prospěch potenciálních nových provozovatelů letadel, stanoví Komise s přihlédnutím k odhadovým studiím trhu vydaným příslušnými orgány.

5.  Příjmy z dražby povolenek se ▌ použijí na zmírnění emisí skleníkových plynů a na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, a na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování dopadů, zejména v leteckém odvětví, a přizpůsobování se jim. S cílem snížit do jisté míry zátěž občanů se příjmy z dražby povolenek použijí také na snížení daní a poplatků z dopravy, která je šetrná k podnebí, jako např. železniční a autobusová doprava. Rovněž se mohou použít na pokrytí odůvodněných nákladů členských států vzniklých při uplatňování této směrnice. Členské státy mohou tyto příjmy použít také na zmírnění, či dokonce na odstranění problémů s dostupností a konkurenceschopností, kterým čelí nejvzdálenější regiony, a problémů v případě závazků veřejné služby, k nimž dochází v souvislosti s prováděním této směrnice. Členské státy informují Komisi o opatřeních přijatých podle tohoto odstavce.

6.  Informace poskytnuté Komisi na základě této směrnice nezbavuje členské státy povinnosti oznámení podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

Článek 3d

Přidělování ║ a vydávání povolenek provozovatelům letadel

1.  Pro každé období uvedené v čl. 11 odst. 2 mohou všichni provozovatelé letadel požádat o přidělení povolenek, které musí být v souladu s článkem 3c přiděleny zdarma. Žádost se podává u příslušného orgánu členského státu správy prostřednictvím předložení ověřených údajů o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I uskutečněné uvedeným provozovatelem za kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se vztahuje, v souladu s přílohami IV a V. Všechny žádosti musí být podány nejméně 21 měsíců před začátkem období, k němuž se vztahují.

2.  Nejméně 18 měsíců před začátkem období, k němuž se žádost vztahuje, předloží členské státy Komisi žádosti, které obdržely podle odstavce 1.

3.  Nejméně 15 měsíců před začátkem každého období podle čl. 11. odst. 2 rozhodne Komise o:

Směrné číslo uvedené pod písmenem b) se vypočítá vydělením počtu povolenek přidělených bezplatně součtem tunokilometrů uvedených v žádostech předložených Komisi v souladu s odstavcem 2.

4.  Do tří měsíců od data, kdy Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 3, vypočte a zveřejní každý členský stát správy:

5.  Do 28. února 2011 a v následujících letech vždy do 28. února vydá příslušný orgán členského státu správy každému provozovateli letadel počet povolenek přidělený uvedenému provozovateli letadel pro uvedený rok.

6.  Komise v souvislosti s přidělováním povolenek uplatní opatření upravující situaci nových účastníků v oblasti letectví.

"Novými účastníky v oblasti letectví" se rozumí provozovatelé letadel, jimž bylo poprvé od začátku období uvedeného v čl. 11 odst. 2 vydáno osvědčení leteckého dopravce (AOC) a kteří v tomto období zahájili činnost.

7.  Pokud v určitém období dojde k fúzi několika dopravců nebo k převzetí jednoho dopravce jiným dopravcem, zůstávají přidělené nebo získané povolenky v držení nové společnosti. V případě, že některý dopravce ukončí svou činnost, jeho domovský stát znovu umístí příslušné povolenky na sekundární trh s povolenkami. Při zahájení kampaně v následujícím roce je množství povolenek, které jsou dosud k dispozici, vzhledem k všeobecnému tempu snižování počtu povolenek, plně vydraženo.

8.  Na základě zkušeností z období 2010–2012 předloží Komise návrh týkající se podílu emisních povolenek, jež bude letecké odvětví smět nakoupit na sekundárním trhu šírších systémů pro obchodování s emisními povolenkami.

Kapitola III

Stacionární zařízení

Článek 3e

Oblast působnosti kapitoly III

Ustanovení této kapitoly se použijí na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti jiné než činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I.

4)  V článku 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:

5)  V čl. 6 odst. 2 písm. e) se za slova "povolenky" vkládají slova "jiné než povolenky vydané podle kapitoly II".

6)  Za článek 11 se vkládá název kapitoly IV, který zní:

Kapitola IV

Ustanovení týkající se leteckých a stacionárních zařízení

7)  V článku 11a se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

1a.  S výhradou odstavce 3 povolí členské státy během období uvedených v čl. 11 odst. 2 jednotlivým provozovatelům letadel využívat povolenky vydané podle kapitoly III, CER a ERU z projektových činností až do procentního podílu počtu povolenek, který musí být podle čl. 12 odst. 2a vyřazen; tento procentní podíl je průměrem procentních podílů stanovených členskými státy pro použití CER a ERU pro období podle odstavce 1.

Komise zveřejní tento procentní podíl nejméně šest měsíců před začátkem každého období podle čl. 11 odst. 2.

Podíl CER a ERU používaných v souvislosti s letectvím bude přezkoumáván spolu s jejich použitím v jiných odvětvích v rámci přezkumu systému obchodování s emisemi.

8)  V čl. 11b odst. 2 se slovo "zařízení" nahrazuje slovem "činnosti".

9)  Článek 12 se mění takto:

2f.  S ohledem na závazek provozovatelů letadel zvýšit účinnost leteckých motorů do roku 2020 o 50 % informuje Komise v letech 2010 a 2015 Evropský parlament o pokroku při dosahování tohoto cíle.

2g.  Jakmile budou k dispozici dostatečné vědecké důkazy, bude s ohledem na účinky cirrů způsobených leteckými činnostmi navržen vhodný násobitel.

10)  V čl. 13 odst. 3 se slova "čl. 12 odst. 3" nahrazují slovy "čl. 12 odst. 2a nebo 3".

11)  Článek 14 se mění takto:

12)  Článek 15 se mění takto:

13)  Článek 16 se mění takto:

14)  Vkládají se nové články 18a a 18b, které znějí:

Článek 18a

Členský stát správy

1.  Pokud jde o provozovatele letadel, je členským státem správy:

2.  Komise na základě nejlepších dostupných údajů:

3.  Pro účely odstavce 1 se "základním rokem" rozumí ve vztahu k provozovatelům, kteří začali vykonávat činnost ve Společenství po 1. lednu 2006, první kalendářní rok provozu a ve všech ostatních případech kalendářní rok začínající 1. ledna 2006.

4.  Aby bylo zajištěno rovné zacházení s provozovateli letadel, přijme Komise zvláštní pokyny pro harmonizaci správy provozovatelů letadel členským státem správy.

Článek 18b

Pomoc ze strany Eurocontrolu

Pro účely plnění svých závazků podle čl. 3b odst. 3 a článku 18a může Komise požádat o pomoc Eurocontrol a určí neutrální organizaci, které budou údaje poskytovat přímo letecké společnosti.

______________________

* Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.

▌

15)  V článku 23 se vkládá odstavec 2a, který zní:

2 bis.  "2a. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

16)  Vkládá se článek 25a, který zní:

Článek 25a

Opatření třetích zemí na snížení dopadů letectví na změnu klimatu

Pokud třetí země přijme opatření na snížení dopadů letů ▌ na změnu klimatu, která jsou přinejmenším rovnocenná s požadavky této směrnice, pozmění a doplní Komise tuto směrnici tak, aby zabránila dvojímu placení a zajistila rovnocenné posuzování.

Uvedená změna, které má změnit jiné než základní prvky této směrnice, se přijme v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 2a.

17)  Článek 28 se mění takto:

18)  Za článek 30 se vkládá název, který zní:

Kapitola V

Závěrečná ustanovení

19)  Přílohy I, IV a V se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ...(11). Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

3.  Dohodnou-li se třetí země, nebo skupina takových zemí s Evropskou unií na společném systému obchodování s emisemi, který je přinejmenším stejným přínosem pro životní prostředí jako systém stanovený touto směrnicí, může Komise navrhnout změnu této směrnice, aby ji přizpůsobila pravidlům společného systému.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda║ předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Přílohy I, IV a V směrnice 2003/87/ES se mění takto:

(1)  Příloha I se mění takto:

(2)  Příloha IV se mění takto:

a)   za název se vkládá nadpis, který zní:

ČÁST A – Monitorování a podávání zpráv o emisích ze stacionárních zařízení

b)   doplňuje se část B, která zní:

ČÁST B – Monitorování a podávání zpráv o emisích z činností v oblasti letectví

Monitorování emisí oxidu uhličitého

Emise se monitorují pomocí výpočtu. Emise se vypočítávají za použití vzorce:

spotřeba paliva x emisní faktor

Spotřeba paliva zahrnuje palivo spotřebované pomocným palubním zdrojem. Je-li to možné, použije se skutečná spotřeba paliva pro každý let, která se vypočte za použití vzorce:

množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro let – množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro následující let + palivo doplněné pro tento následující let.

Nejsou-li k dispozici údaje o skutečné spotřebě paliva, použije se k odhadu údajů o spotřebě paliva na základě nejlepších dostupných informací standardní stupňová metoda.

Normalizované emisní faktory IPCC uvedené v bilančních pokynech IPCC za rok 2006 nebo v dalších aktualizovaných pokynech se použijí, pokud nejsou přesnější emisní faktory specifické pro činnost získané nezávislou akreditovanou laboratoří za použití uznávaných analytických metod. Emisní faktor pro biomasu je nula.

Pro každý let a pro každé palivo se provádějí samostatné výpočty.

Podávání zpráv o emisích

Všichni provozovatelé letadel uvedou ve své zprávě podle čl. 14 odst. 3 tyto informace:

A.  Identifikační údaje o provozovateli, včetně:

-   jeho členského státu správy;

B.  Pro každý druh paliva, z něhož se vypočítávají emise:

Monitorování údajů o tunokilometrech pro účely článku 3d

Pro účely přidělování povolenek v souladu s čl. 3d odst. 1 se objem činností v oblasti letectví vypočte v tunokilometrech za použití tohoto vzorce:

[tunokilometry = vzdálenost x užitečné zatížení]

kde:

"vzdáleností" se rozumí vzdušná vzdálenost mezi letištěm odletu a letištěm příletu a

"užitečným zatížením" se rozumí celková hmotnost nákladu, pošty a přepravovaných cestujících.

Podávání zpráv o údajích o tunokilometrech pro účely článku 3d

Všichni provozovatelé letadel uvedou ve své žádosti podle čl. 3d odst. 1 tyto informace:

A.  Identifikační údaje o provozovateli, včetně:

-   jeho členského státu správy;

B.  Údaje o tunokilometrech:

(3)  Příloha V se mění takto:

a)   za název se vkládá nadpis, který zní:

ČÁST A – Ověřování emisí ze stacionárních zařízení

b)   doplňuje se část B, která zní:

ČÁST B – Ověřování emisí z činností v oblasti letectví

(13)  Při ověřování zpráv o emisích z letů spadajících do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I se použijí všeobecné zásady a metodika stanovené v této příloze.

Za tím účelem:

a)   odkaz na provozovatele v odstavci 3 se považuje za odkaz na provozovatele letadel a odkaz na zařízení v písmenu c) se považuje za odkaz na letadla používaná pro výkon činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;

Další ustanovení týkající se ověřování zpráv o emisích v oblasti letectví

(14)  Ověřovatel zejména zajistí, aby:

Společenství a členské státy zajistí, že pracovní metody, které má ověřovatel používat, jsou harmonizovány ještě před prováděním této směrnice a že její ustanovení jsou uplatňována na jednotném základě.

Další ustanovení týkající se ověření údajů o tunokilometrech předložených pro účely čl. 3d odst. 1.

(15)  Všeobecné zásady a metodika používané pro ověřování zpráv o emisích podle čl. 14 odst. 3 stanovené v této příloze se, pokud je to vhodné, použijí podobným způsobem i při ověřování údajů o tunokilometrech v oblasti letectví.

(16)  Ověřovatel zejména zajistí, aby byly v žádostech podle čl. 3d odst. 1 brány do úvahy pouze lety v odpovědnosti provozovatele letadel, které byly skutečně vykonány a které spadají do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I. V tomto úkolu ověřovateli pomáhají údaje o provozu provozovatele, včetně údajů z Eurocontrolu, které si provozovatel vyžádal. Kromě toho ověřovatel zajistí, aby užitečné zatížení nahlášené provozovatelem odpovídalo záznamům o zatížení, které vede provozovatel z bezpečnostních důvodů.

Společenství a členské státy zajistí, že pracovní metody, které má ověřovatel používat, jsou harmonizovány ještě před prováděním této směrnice a že její ustanovení jsou uplatňována na jednotném základě."

(1) Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 47. (2) Úř. věst. C 305, 15.12.2007, s. 15. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007. (4) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 2004/101/ES (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 18). (5) Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11. Opraveno v Úř. věst. L 146, 11.6.1994, s. 27. (6) Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1. (7) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1. (8) KOM(2005)0459. (9) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 119. (10) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). (11) * 12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost

Prohlášení Evropského parlamentu o "dys'kriminaci a sociálním vyloučení dětí s poruchami typu "dys"

P6_TA(2007)0506 P6_DCL(2007)0064

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že odhadem více než 10 % dětí ročně trpí různými poruchami typu "dys" (dysfázie, dyspraxie, dyslexie, dyskalkulie a poruchami pozornosti, atd.); při čemž je třeba statistiky ohledně poruch typu "dys'zpřesnit,

B.   vzhledem k tomu, že problémy s handicapy typu "dys", který velice záhy narušuje komunikaci, si mnohé členské státy stále neuvědomují,

C.   vzhledem k tomu, že výzkum v oblasti poruch typu "dys" včetně výzkumu sedmého rámcového programu musí být posílen,

D.   vzhledem k tomu, že "dys'kriminaci dětí lze zabránit pouze tehdy, bude-li jim včas věnována intenzivní víceoborová péče ve vhodných zařízeních (v běžném školním prostředí s patřičným dohledem nebo ve zvláštním zařízení),

1.   žádá Komisi a Radu aby:

2.   pověřuje předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal Radě, Komisi a parlamentům členských států: