Evropský parlament,

-   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 4. dubna 2007 s názvem Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy (KOM(2007)0161),

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2007)0412) přiložený k výše uvedené zelené knize Komise,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(1) (RP7),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/973/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Lidé, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2007 o uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU(3),

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0005/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání ve dnech 23. a 24 března 2000 v Lisabonu podpořila cíl vytvořit Evropský výzkumný prostor,

B.   vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2002 v Barceloně, byl přijat cíl zvýšit celkové výdaje na výzkum a vývoj na 3 % HDP Evropské unie do roku 2010, přičemž bylo rozhodnuto, že dvě třetiny těchto zdrojů by měly pocházet ze soukromého sektoru,

C.   vzhledem k tomu, že sedmý rámcový program má napomoci vytvoření Evropského výzkumného prostoru,

D.   vzhledem k tomu, že vytvoření Evropského výzkumného prostoru by mělo být doprovázeno založením Evropského prostoru vyššího vzdělání a Evropského inovačního prostoru, které společně tvoří tři strany tzv. "trojúhelníku znalostí",

E.   vzhledem k tomu, že Evropský výzkumný prostor má tři hlavní aspekty: vnitřní trh výzkumu, kdy je zajištěn volný pohyb výzkumných pracovníků, technologií a znalostí, účinnou koordinaci národních a regionálních výzkumných aktivit na úrovni EU a programy, politiky a iniciativy prováděné a financované na úrovni EU,

F.   vzhledem k tomu, že všechny dimenze výzkumu EU vyžadují, zejména pokud jde o koordinaci, zvýšené úsilí: lidé, infrastruktury, organizace, financování, sdílení znalostí a globální spolupráce, s cílem překonat roztříštěnost výzkumu v EU a realizovat potenciál EU v této oblasti,

G.   vzhledem k tomu, že pracovní příležitosti a pracovní podmínky nepovzbuzují mladé muže a ženy ke vstupu do odvětví výzkumu, což znamená, že nejsou využívány cenné lidské zdroje,

H.   vzhledem k tomu, že financování výzkumu a vývoje v EU i nadále výrazně zaostává za lisabonským cílem 3 % HDP,

I.   vzhledem k tomu, že je potřebný širší pohled na vytvoření Evropského výzkumného prostoru při zapojení všech zainteresovaných stran,

J.   vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve většině vědních oborů, v odvětví strojírenství a v řídících pozicích;

K.   vzhledem k tomu, že příspěvek soukromého sektoru EU k výzkumu a vývoji zaostává ve srovnání s jejími přímými konkurenty,

Vytvoření jednotného trhu práce pro výzkumné pracovníky

1.   vítá společnou definici výzkumné kariéry i zřízení informačního systému pro zaměstnávání výzkumných pracovníků a pro výzkumné postupy v Evropě a domnívá se, že to pomůže EU dosáhnout té nejvyšší úrovně výzkumu;

2.   důrazně žádá členské státy a regiony, aby vypracovaly strategie pro rozvoj fyzických a lidských zdrojů v oblasti výzkumu a inovace, které se budou zaměřovat zejména na zkvalitnění a zajišťování infrastruktury v oblasti výzkumu, na zvyšování mobility výzkumných pracovníků prostřednictvím posílené finanční podpory, na místní iniciativy, které mají přilákat pozornost výzkumných pracovníků, na odstraňování právních, administrativních a jazykových překážek, na výměny zaměstnanců a zajištění rovného přístupu, zejména pro výzkumné pracovnice a mladé výzkumné pracovníky;

3.   výrazně podporuje Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky a Etický kodex pro jejich nábor, neboť to znamená zvýšit přitažlivost Evropského výzkumného prostoru pro výzkumné pracovníky; vyzývá Komisi, aby zveřejnila stupeň provádění uvedené Charty a Kodexu ve členských státech;

4.   zdůrazňuje potřebu založit a zavést jednotný evropský kariérní postup v oblasti výzkumu a zavést integrovaný informační systém o volných pracovních místech a praktikantské smlouvy v odvětví výzkumu v Evropě; je přesvědčen, že je nezbytné vytvořit jednotný pracovní trh pro výzkumné pracovníky;

5.   zdůrazňuje význam plné otevřenosti a průhlednosti náboru a postupů podpory výzkumných pracovníků; žádá členské státy, aby zajistily lepší vyváženost mezi muži a ženami ve výborech pro nábor a propagaci;

6.   vyjadřuje politování nad skutečností, že se stále zvyšuje odliv investic do výzkumu a vývoje z EU do USA; zdůrazňuje, že je důležité zamezit dalšímu odlivu kvalifikovaných evropských výzkumných pracovníků; vyzývá k přijetí vhodných opatření, která by udržela výzkumné pracovníky v EU či je tam znovu přilákala, zejména zajištěním širokých možností profesního růstu a přitažlivých pracovních podmínek jak pro muže, tak i pro ženy;

7.   podporuje plán na zvýšení geografické mobility výzkumných pracovníků i jejich mobility uvnitř výzkumného odvětví (tj. mezi vysokými školami a výzkumnými organizacemi a mezi akademickou půdou a tržním prostředím) jako prostředku, jak dosáhnout sdílení znalostí a převodu technologií; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby obohatily postgraduální a doktorandské studijní plány podporou společného výzkumného dohledu v různých státech a aby zvážily zavedení evropských systémů post-doktorandských stipendií a programů odborné přípravy, který by navazoval na velmi úspěšný program Erasmus;

8.   zdůrazňuje, že pro úspěšný rozvoj Evropského výzkumného prostoru je důležité, aby dobře fungoval vnitřní trh, a že zásadní význam má zejména volný pohyb výzkumných pracovníků; vyjadřuje politování nad skutečností, že výzkumní pracovníci stále narážejí na překážky, které omezují jejich mobilitu uvnitř EU; vyzývá k přijetí opatření na podporu volného pohybu výzkumných pracovníků, zejména odstraněním veškerých zbývajících přechodných omezení volného pohybu pracovníků, a vyzývá také ke zlepšení výzkumné infrastruktury EU; podporuje zřízení Evropského inovačního a technologického institutu (ETI);

9.   domnívá se, že stávající vnitrostátní překážky, jakými jsou nedostatečné uznávání či přenositelnost nabytých sociálních nároků, daňová znevýhodnění a problémy při přesídlování rodin, by neměly bránit přijímání výzkumných pracovníků v EU; naléhá na členské státy, aby navrhly své vnitrostátní právní předpisy o zaměstnaneckých vztazích veřejného práva tak, že budou výzkumným pracovníkům ze členských států a třetích zemí přiznávány srovnatelné pracovní podmínky a nebude jim bráněno v přijímání výzkumné práce;

10.   připomíná, že jedním z prostředků, jak zvýšit mobilitu výzkumných pracovníků, by mohla být výzkumná poukázka (voucher), kterou by využívali výzkumní pracovníci z jiných členských států v hostitelských institucích a univerzitách, čímž by se zvýšily dostupné finanční zdroje určené ke stávajícímu výzkumu, který láká zahraniční výzkumné pracovníky; je přesvědčen, že tento krok by nejen zvýšil zájem výzkumných institucí a univerzit, aby přijímaly výzkumné pracovníky z jiných členských států a lákaly ty nejtalentovanější z nich, ale že by také přispěl k rozvoji výzkumných pracovišť špičkové úrovně tím, že by nejatraktivnějším výzkumným programům a institucím umožňoval přilákat více výzkumných pracovníků a zlepšit jejich finanční situaci; je přesvědčen, že tato dodatečná podpora mobility výzkumných pracovníků by měla doplňovat stávající systémy financování mobility a že finančními prostředky by mohly být vyčleněny ze zvláštních programů RP7 nazvaných "Spolupráce" a "Kapacity";

11.   upozorňuje, že je třeba podporovat především mladé výzkumné pracovníky, přičemž se zajistí, že budou i nadále získávat granty, jestliže změní své pracoviště v rámci EU;

12.   domnívá se, že regulační rámec EU o volném pohybu výzkumných pracovníků v rámci Evropského výzkumného prostoru by měl být posílen, aby umožnil vydávání víz a pracovních povolení pro státní příslušníky třetích zemí;

13.   považuje za nezbytné zavést zvláštní opatření na podporu větší účasti žen ve všech výzkumných činnostech s cílem podstatně zvýšit podíl žen věnujících se kariéře ve výzkumu;

14.   domnívá se, že snížený zájem mladší generace o pokračování ve vzdělávání v oblasti vědy a techniky je úzce spojeno s nedostatkem spolupráce mezi soukromou a akademickou sférou; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby zvýšily své úsilí o podporu rámcových opatření pro spolupráci mezi těmito dvěma sektory;

15.   vyzývá k výměně zkušeností mezi členskými státy s cílem rozvíjet ucelený přístup k podpoře účasti osob se zdravotním postižením ve výzkumu financovaném Společenstvím a zvýšit podíl osob se zdravotním postižením, které zahájí výzkumnou kariéru, nebo které v ní pokračují;

16.   domnívá se také, že veřejné orgány, výzkumné subjekty a podniky by měly podporovat opatření směřující ke sladění pracovního a soukromého života;

17.   vyzývá Komisi, aby zkoumala, jak zlepšit výuku vědeckých oborů v EU na všech úrovních; vyjadřuje politování nad skutečností, že v mnoha členských státech se v oblasti výzkumu a vývoje nedostává lidských zdrojů, což je způsobeno klesajícím zájmem mladé generace o přípravu na vědeckou kariéru i o tuto kariéru samotnou; navrhuje proto zavedení iniciativ, které seznámí žáky škol s laboratorním a praktickým výzkumem; navrhuje také dále podporovat aktivní a investigativní metody výuky s využitím pozorování a pokusů, vytvoření výměnných programů mezi profesory a vědci a podporu využívání novátorských metod odborné přípravy místními a regionálními orgány; domnívá se, že rychlý rozvoj ve vědě s sebou nese riziko vytvoření propasti mezi běžnými občany a výzkumem v oblasti vědy a techniky; domnívá se, že je třeba propagovat a podporovat široký dialog mezi vědci a společností, a že by tak vědci měli výsledky svého výzkumu učinit srozumitelnými a dostupnými pro všechny;

18.   domnívá se, že by sociální podmínky pro výzkumné pracovníky měly být zlepšeny prostřednictvím pracovních příležitostí pro jejich partnery a prostřednictvím podpory při vyhledávání pečovatelských zařízení nebo školního vzdělávání pro jejich děti;

Rozvoj výzkumných infrastruktur světové úrovně

19.   vítá pokrok v rozvoji výzkumných infrastruktur, který přineslo přijetí pracovního plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI); domnívá se nicméně, že je třeba přijmout opatření, jež zahrne nová zařízení a infrastruktury v současné době budované členskými státy do infrastruktur ESFRI;

20.   naléhavě žádá, aby financování nových, celoevropských výzkumných infrastruktur bylo poskytováno pouze tehdy, pokud neexistují vnitrostátní infrastruktury stejné hodnoty, které poskytují podobné příležitosti pro přístup výzkumných pracovníků z jiných členských států;

21.   kromě univerzit a agentur pro financování výzkumu zdůrazňuje také úlohu a význam výzkumných organizací v evropském výzkumném prostředí; vyzývá Komisi, aby předtím, než bude dohodnuta společná politika a prováděcí plán, navázala spolupráci s národními agenturami, univerzitami a výzkumnými organizacemi v Evropě, a to společně s regionálními orgány;

22.   vyzývá Komisi, aby navrhla právní rámec, jenž by usnadnil vytváření a fungování významných výzkumných organizací ve Společenství, a aby zvážila zapojení stávajících evropských institucí a dohod, jako jsou Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), Evropská kosmická agentura (ESA) a Evropská dohoda o vývoji jaderné syntézy (EFDA), ačkoli je třeba vyhnout se při zřizování takových organizací mezivládním smlouvám;

23.   doporučuje zároveň, aby byly subjekty ze zemí s méně dynamickým odvětvím výzkumu, ale s přiměřeným výzkumným potenciálem, plně zapojeny do procesu výstavby celoevropské výzkumné infrastruktury;

24.   domnívá se, že s cílem zajistit dlouhodobou funkčnost a stálé zdokonalování by měl schvalovací proces pro rozsáhlé výzkumné infrastruktury zahrnovat výzkum a vývoj, informační technologie a provozní náklady;

25.   uznává, že ETI bude důležitým faktorem při posilování výzkumné infrastruktury Evropské unie;

26.   vyzývá Komisi k podpoře výzkumných organizací, univerzit a agentur pro financování výzkumu jak při posilování jejich kapacit, tak při propojování jejich zdrojů při budování Evropského výzkumného prostoru, přičemž cílem je dosáhnout globální vedoucí úlohy v hlavních vědeckých oblastech;

Posílení výzkumných institucí

27.   vyjadřuje politování nad skutečností, že podle statistických údajů dosahují výdaje na výzkum a vývoj v EU průměrně pouhých 1,84 % HDP, zatímco v USA činí 2,68 % HDP a v Japonsku 3,18 %, a že tyto výdaje se pohybují v rozmezí 0,39 % v Rumunsku či 0,4 % na Kypru až po 3,86 % ve Švédsku; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit průměrné výdaje i výdaje některých členských států; vyzdvihuje, že je důležité, aby různorodé úsilí v oblasti výzkumu a vývoje v celé Evropské unii bylo lépe zaměřeno, zejména pro usnadnění přechodu k digitální ekonomice; je přesvědčen, že tyto předpoklady jsou zásadní pro vytvoření odpovídajících podmínek nezbytných k dosažení znalostní ekonomiky, k jejímuž zavedení vyzývá Lisabonská strategie;

28.   uznává význam regionální dimenze Evropského výzkumného prostoru a domnívá se, že rozvoj regionálních uskupení (tzv. "clusters") je důležitým prostředkem pro shromáždění kritického množství prostředků, propojení univerzit, výzkumných institucí a průmyslu a vytvoření evropských pracovišť špičkové úrovně; domnívá se, že jako na klíčový příspěvek k cílům sedmého rámcového programu by se mělo nahlížet na programy "Výzkumný potenciál" a "Regiony znalostí" i na strukturální fondy podporující výzkumný a inovační potenciál regionů;

29.   zdůrazňuje význam vnitrostátních a regionálních kontaktních míst pro posilování účinků rámcových programů a vyzývá k prohloubení jejich spolupráce;

30.   vyzývá Komisi, aby pro lepší využití výsledků evropských programů zřídila evropské fórum s národním zastoupením na vysoké úrovni, včetně národních rad pro výzkum, pověřených vymezením, rozvojem a podporou hlavních celoevropských výzkumných iniciativ, stejně jako společný systém vědeckého a technického přezkumu; domnívá se, že by bylo přínosné zřídit spolehlivý systém validace znalostí a metod analýzy, kontroly a certifikace a sítě špičkových pracovišť v EU;

31.   vyzývá Komisi, aby se ujistila, že sítě excelence a virtuální výzkumné komunity se vzájemně zcela doplňují při vymezování svých cílů, provozních předpisů a dohod o poskytování finančních prostředků;

32.   vyzývá Komisi, aby dále prosazovala veřejné zakázky na podporu výzkumu a vývoje na úrovni EU konzistentnějším využíváním veřejných nástrojů a zdrojů;

33.   za předpokladu, že povede k využitelnému souboru pravidel, které zohlední především potřeby vytváření a předávání vědeckých znalostí, vítá iniciativu týkající se Evropské charty využívání duševního vlastnictví veřejných výzkumných institucí a vysokých škol, kterou na svém zasedání v Bruselu ve dnech 21. a 22. června 2007 podpořila Evropská rada;

34.   upozorňuje na úlohu, kterou budou muset jako výzkumné subjekty sehrát malé a střední podniky (MSP); považuje za nezbytné posílit jejich účast na úkolech výzkumu a vývoje na evropské úrovni v souladu s cílem vyčlenit alespoň 15 % rozpočtu RP7 pro MSP;

35.   domnívá se, že silný výzkum musí být úzce spojen s inovací, a proto je přesvědčen, že by měly být stanoveny konkrétní kroky směrem k vytvoření plně integrovaného Evropského výzkumného a inovačního prostoru;

Sdílení znalostí

36.   domnívá se, že investice do infrastruktury, funkčnosti a elektronických křížových iniciativ umožnily velká zlepšení v šíření a využívání vědeckých informací a že Berlínské prohlášení o volném přístupu ke znalostem v oblasti přírodních a společenských věd je příkladem toho, jak se prostřednictvím internetu rozvinuly příležitosti k pokusům s novými modely; zdůrazňuje význam respektování svobodné volby a duševního vlastnictví autorů, zajištění pokračování vzájemného odborného posuzování kvality (tzv. "peer review") a důvěryhodné bezpečné ochrany odborné práce a podporuje zúčastněné strany, aby spolupracovaly prostřednictvím pilotních projektů na hodnocení dopadu a životaschopnosti alternativních modelů, jako je rozvoj volného přístupu;

37.   souhlasí s pojetím "otevřených inovací" prosazovaným Komisí, podle nějž se veřejný a soukromý sektor stávají plnoprávnými partnery a sdílejí znalosti, za předpokladu že je mezi otevřeným přístupem k vědeckým výsledkům a využíváním takových výsledků soukromým sektorem vytvořen vyvážený a spravedlivý systém (spravedlivé sdílení znalostí); je přesvědčen, že pravidlo poctivé a spravedlivé finanční odměny za využívání veřejných znalostí průmyslem by mělo být oficiálně uznáno;

38.   je pevně přesvědčen, že právní nejistota a nákladnost, která v současné době přetrvává v oblasti práv duševního vlastnictví, napomáhá roztříštěnosti výzkumného úsilí v Evropě; naléhá proto na Komisi, aby provedla posouzení dopadů různých právních nástrojů, které mohou být využity k omezení stávajících překážek převodu znalostí v rámci Evropského výzkumného prostoru; připomíná, že řádně registrované vynálezy mohou být důležitým zdrojem znalostí a že právní předpisy o ochraně duševního vlastnictví, včetně evropského patentového práva, nemohou být překážkou ve sdílení znalostí; upozorňuje na zásadní význam, který má zavedení patentu Společenství a vybudování vysoce kvalitního, úsporného a inovacím nakloněného soudního systému pro evropské patenty, který bude respektovat soudní příslušnost Evropského soudního dvora; upozorňuje na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o zlepšení patentového systému v Evropě (KOM(2007)0165); podotýká, že výsledný právní rámec bude lépe stimulovat zapojení soukromého sektoru do výzkumu a posílí postavení vědců EU na mezinárodní úrovni;

39.   vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zřídila evropské fórum, jehož prostřednictvím by mohly být koordinovány postupy zapojení občanské společnosti do diskuse o vědě, výzkumu a technologii na evropské a vnitrostátní úrovni;

40.   domnívá se, že by v kontextu Evropského výzkumného prostoru měly být využívány kapacity společných výzkumných středisek jako nezávislých a neutrálních vysoce vyspělých vědecko-technických zařízení poskytujících běžné odborné poradenství orgánům EU a podporujících rozhodovací procesy týkající se klíčových témat (kvalita života, bezpečnost potravin, životní prostředí, ochrana spotřebitele aj.);

41.   je přesvědčen, že s obnovou podpory jejich činnosti a s optimalizací přínosů těchto struktur budou moci společná výzkumná střediska rovněž podporovat skutečně evropské možnosti v oblasti odborné přípravy a mobility mladých výzkumných pracovníků;

Optimalizace výzkumných programů a priorit

42.   považuje ze vhodné uplatňovat zásadu vzájemné otevřenosti národních programů účastníkům z jiných členských států, neboť by to bylo krokem k výměně informací o stávajících národních programech a podpořilo by to hodnocení národních výzkumných aktivit mezinárodními výbory;

43.   konstatuje, že mnoho členských států – zejména ty s méně rozvinutými strukturami v oblasti výzkumu a vývoje – se obává odlivu mozků uvnitř EU; vyzývá k opatřením, která tomuto odlivu zabrání a zajistí, že se vnitrostátní politiky v oblasti výzkumu budou spíše doplňovat, než spolu soutěžit, přičemž cílem je zejména koordinace zdrojů a zabránění jejich zdvojování a rozptýlení;

44.   domnívá se, že by bylo přínosné využít možností, jež nabízí mechanismus "flexibilního uspořádání" jako vhodný způsob rozvoje odpovídající flexibility při provádění tematických programů;

45.   zdůrazňuje potřebu zvýšit doplňkovost mezi evropským a vnitrostátním financováním výzkumu;

46.   domnívá se, že financování otevření národních výzkumných programů všem výzkumným pracovníkům v členských státech by mělo začít zejména v oblasti základního výzkumu a takzvaného "hraničního výzkumu";

47.   připomíná, že místní a regionální orgány by se měly zapojit do vytváření podmínek, jež budou příznivé pro výzkum, a že by tyto orgány měly podstatně přispívat k budování Evropského výzkumného prostoru, k čemuž by mělo docházet prostřednictvím programů financovaných Společenstvím, jako je sedmý rámcový program, ale že by významného pokroku mohlo být rovněž dosaženo prostřednictvím schválených programů financovaných ze strukturálních fondů; domnívá se zejména, že potenciál výzkumu a vývoje "vědecky slabších" oblastí je nutno urychleně posílit kombinovaným využíváním strukturálních fondů a fondů RP7 a vnitrostátních a regionálních investic, s cílem účinného řešení, mimo jiné, místních potřeb ve výzkumu určovaném společenskou objednávkou;

48.   konstatuje, že cílů Lisabonské strategie lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se soukromý sektor podstatně více zapojí do výzkumných činností; vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k posílení pobídek, které by povzbudily soukromý sektor, aby investoval do výzkumu a podílel se na něm; podporuje názor, že je třeba, aby Evropa dosáhla vedoucího postavení na trzích s vysokým podílem technologií podpořeného posílenými normami na ochranu duševního vlastnictví; zastává názor, že k dosažení tohoto cíle je důležité rozšiřovat partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci řádně fungujících trhů;

49.   důrazně vyzývá členské státy, aby zajistily optimální financování národních a regionálních výzkumných činností vymezených v operačních programech a aby se postaraly o to, že mezi regiony bude fungovat účinná výměna osvědčených postupů a spolupráce; konstatuje, že příklady osvědčených postupů, jež jsou účinné v určitém regionu, nemohou být beze změny přeneseny do kteréhokoli jiného regionu; zdůrazňuje tedy specifickou povahu hodnocení na regionální úrovni na základě spolehlivých, průhledných a všemi uznávaných ukazatelů;

50.   zdůrazňuje význam uvolnění výzkumného potenciálu všech evropských regionů jakožto prostředku pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského výzkumu;

51.   domnívá se, že by měly být podniknuty kroky k aktualizaci forem a nástrojů spolupráce a na jejich přizpůsobení cílům Evropského výzkumného prostoru; doporučuje dále rozvíjet iniciativy, jako je evropská spolupráce v oblasti vědecko-technického výzkumu (COST) a celoevropská síť tržně orientovaného průmyslového výzkumu a vývoje (EUREKA);

52.   uznává úlohu, kterou hrají sítě excelence při vytváření Evropského výzkumného prostoru prostřednictvím trvalé integrace, která zabraňuje tříštění výzkumného úsilí, a vyzývá Komisi, aby pokračovala v podpoře úspěšných sítí za účelem dosažení tohoto cíle;

53.   zdůrazňuje, že cílená spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje může přispět k vytvoření významných příležitostí pro evropský výzkum a vývoj na celosvětové úrovni; důrazně proto žádá, aby národní a regionální výzkumné systémy byly napojeny na evropské i mimoevropské sítě a aby přitom byly respektovány cíle evropského výzkumného prostoru, např. ETI, týkající se zajištění souladu mezi národními a regionálními výzkumnými programy a hlavními evropskými zájmy; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby uznala význam, který mají vědy týkající se územního a regionálního plánování pro územní soudržnost EU, především pak program Evropské pozorovací sítě pro územní plánování 2013; domnívá se, že územní spolupráce by se měla rozvíjet jakožto prostředek pro dosažení kritického množství a jakožto součást přípravy na internacionalizaci; vyzývá tudíž členské státy, aby odstranily přeshraniční administrativní překážky, které znesnadňují spolupráci mezi institucemi zabývajícími se vědou; pro srovnávání nejlepších vnitrostátních postupů v této oblasti doporučuje použít otevřenou metodu koordinace;

54.   domnívá se, že stanovení priorit pro strategická rozhodnutí o veřejném financování vyžaduje širší přístup, a že by evropské technologické platformy a plány pro společné technologické iniciativy, zaměřené na technologii, mohly využívat většího zapojení ze strany veřejných i soukromých organizací, jako jsou vysoké školy, výzkumné organizace a MSP, s cílem rozvíjet dlouhodobé strategie;

55.   zdůrazňuje, že v Evropě je třeba zvýšit investice do výzkumu a vývoje a podpořit inovace; v tomto kontextu připomíná souvislost evropské územní agendy a lisabonských cílů přijatých v rámci strategických směrů pro politiku soudržnosti, jež jsou obě nezbytnými podmínkami pro zajištění konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že je třeba kombinovat přístup Evropského výzkumného prostoru, který funguje po ose shora dolů, s přístupem zdola nahoru, který charakterizuje regionální politiku; upozorňuje na potřebu zlepšit koordinaci výzkumných činností a programů, jako např. iniciativy evropské technologické platformy či programu ERA-NET;

56.   domnívá se, že by prognostická a strategická agenda vypracovaná výzkumnou komunitou měla být zohledněna při navrhování pracovních programů a výzev k předkládání návrhů v rámci sedmého rámcového programu;

Otevřít se světu: mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a techniky

57.   domnívá se, že spolupráce na výzkumu a vývoji může napomoci dosažení některých rozvojových cílů tisíciletí, a proto se domnívá, že je důležité sladit politiku vědecké spolupráce EU s její zahraniční politikou a s programy rozvojové pomoci;

58.   vyzývá Komisi k posílení spolupráce v oblasti výzkumu a k podpoře dialogu, míru, bezpečnosti a hospodářského a sociálního rozvoje; domnívá se, že taková spolupráce dále EU umožní řešit vysoce aktuální témata, jako je udržitelný regionální rozvoj, zdraví, zajišťování potravin a změna klimatu;

59.   vyzývá Komisi, aby iniciovala, provedla a podporovala opatření na zvýšení účasti vědců z rozvojových zemí na společných mezinárodních projektech v oblasti vědy, výzkumu a vývoje a aby globálně podporovala přístup ke stávajícímu duševnímu vlastnictví; zdůrazňuje, že je důležité přilákat do EU i výzkumné pracovníky ze třetích zemí, zejména ze zemí sousedících s EU, mimo jiné rychlejším provedením směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu při přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu(4), přičemž se plně zohlední potřeby výzkumných pracovníků; podporuje návrh Komise na vytvoření systému modrých karet, který by mohl být velmi přínosný pro lidské zdroje v oblasti vědy a techniky, na které se tato směrnice nevztahuje;

60.   žádá, aby se Evropský výzkumný prostor v duchu svého otevírání se světu více zaměřil na nejvzdálenější regiony EU a na zámořské země a území, a využil tak výhod a bohatství, které poskytují tyto evropské či přidružené regiony, a komplexním způsobem je začlenil do opatření vědecké a technologické spolupráce v rámci "sítí excelence";

61.   domnívá se, že by k účasti na Evropském výzkumném prostoru měly být prostřednictvím další podpory dohod o vědecké a technologické spolupráci vybídnuty státy, které s EU sousedí a ty státy, které sledují obdobné geopolitické priority jako EU, jako jsou země středomořské oblasti, východní Evropy, Afriky a Latinské Ameriky;

62.   domnívá se, že by k účasti na "širším Evropském výzkumném prostoru", který by mohl postupně rozšiřovat své koordinační režimy, zásady sdílení znalostí a mobilitu výzkumných pracovníků za přísně vymezené hranice EU a zemí s EU spojených, měly být vybídnuty země, které sledují obdobné geopolitické priority jako EU, jako např. státy středomořské oblasti;

o
o   o

63.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 269. Oprava v Úř. věst. L 54, 22.2.2007, s. 91. (3) Přijaté texty, P6_TA(2007)0212. (4) Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15.