Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2106(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0003/2008

Předložené texty :

A6-0003/2008

Rozpravy :

PV 30/01/2008 - 22
CRE 30/01/2008 - 22

Hlasování :

PV 31/01/2008 - 8.10
CRE 31/01/2008 - 8.10
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0033

Přijaté texty
PDF 357kWORD 104k
Čtvrtek, 31. ledna 2008 - Brusel
Akční plán pro energetickou účinnost - využití možností
P6_TA(2008)0033A6-0003/2008

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o Akčním plánu pro energetickou účinnost: využití možností (2007/2106(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise s názvem "Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností" (KOM(2006)0545),

-   ohledem na pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2006)1173), který doprovází výše uvedené sdělení Komise,

-   s ohledem na posouzení dopadů akčního plánu (SEK(2006)1174) a shrnutí zprávy o posouzení dopadů (SEK(2006)1175),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Energetická politika pro Evropu" (KOM(2007)0001),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8.–9. března 2007 týkající se schválení akčního plánu Evropské rady (2007–2009) – Energetická politika pro Evropu" (7224/07) Evropskou radou,

-   s ohledem na směrnici Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku(1),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov(2),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií(3),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005, kterou se stanoví rámec pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů(4),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách(5),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/1005/ES ze dne 18. prosince 2006 o uzavření dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky(6) a o znění výše uvedené dohody(7),

-   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (KOM(2006)0576),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)(8), a zejména na oddíl II kapitolu III, která se věnuje programu Inteligentní energie – Evropa,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013)(9),

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)(10),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o energetické účinnosti aneb méně znamená více – zelená kniha(11),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2006 o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii – zelená kniha(12),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0003/2008),

A.   vzhledem k tomu, že pokud se teplota na celém světě zvýší o více než 2°C oproti úrovni před industrializací, dojde k chaotickým změnám klimatu, což potvrdila mimo jiné zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny z května 2007; vzhledem k tomu, že k drastickému snížení emisí uhlíku musí dojít do roku 2015, má-li se nárůst globální teploty udržet na maximálně 20°C; vzhledem k tomu, že účinnější využívání energie je nejrychlejším a nejefektivnějším způsobem, jak snižovat emise uhlíku;

B.   vzhledem k tomu, že energetická účinnost hraje rozhodující roli ve snižování závislosti Evropské unie na dovozu energie, v řešení budoucího nedostatku zdrojů energie a ve zmírňování dopadů cenových šoků v oblasti energií;

C.   vzhledem k tomu, že při posuzování dopadů akčního plánu pro energetickou účinnost byla v Komisi na všech úrovních tvorby politiky zjištěna nedostatečná schopnost kontroly realizace plánu a odhaduje se, že k tomu, aby byl akční plán úspěšný, bude zapotřebí dalších 20 pracovníků;

D.   vzhledem k tomu, že směrnici 2002/91/ES řádně provedlo do vnitrostátních právních předpisů pouze pět členských států;

E.   vzhledem k tomu, že směrnice 2006/32/ES požaduje, aby členské státy předložily Komisi do 30. června 2007 národní akční plány energetické účinnosti; vzhledem k tomu, že Komise obdržela do 1. září 2007 pouze devět národních akčních plánů a že ke dni 10. ledna 2008 jich bylo předloženo stále jen pouhých sedmnáct;

F.   vzhledem k tomu, že uplatňování směrnice 2004/8/ES je opožděné a nedokonalé;

G.   vzhledem k tomu, že EU je jednou z nejbohatších a technologicky nejvyspělejších oblastí světa; vzhledem k tomu, že EU zvýšila od roku 1990 svou hospodářskou produkci o téměř 40 % a průměrný příjem na obyvatele vzrostl o třetinu; vzhledem k tomu, že poptávka po energii a jejích zdrojích se v tomto období zvýšila jen o 11 %;

H.   vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie – pokud se jim dostane správných politických impulsů – mohou přinést růst produktivity, jenž překročí i dvacetiprocentní cíl, který si EU stanovila; vzhledem k tomu, že by se proto některé technologie, jako například technologie inteligentních sítí, inteligentní systémy řízení a technologie "speckled computing" měly stát předmětem účinných politických doporučení;

1.   vítá výše uvedený akční plán pro energetickou účinnost z roku 2006 a chválí jeho cíle a oblast působnosti;

2.   domnívá se, že cíl zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o více než 20 % – nad rámec všech dalších zlepšení způsobených nezávislými strukturálními nebo cenovými vlivy – je technicky a ekonomicky zcela proveditelný, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily splnění tohoto cíle i cílů týkajících se změny klimatu;

3.   s velkým znepokojením konstatuje, že členské státy provádějí stávající předpisy v oblasti energetické účinnosti neúplně a se zpožděním;

4.   zdůrazňuje, že politiku energetické účinnosti je třeba uplatňovat na všech úrovních veřejné správy;

5.   lituje, že členské státy dosud plně neprovedly směrnici 2004/8/ES a mají oproti harmonogramu velké zpoždění;

6.   kritizuje, že se nepodařilo vyčlenit potřebný počet úředníků Komise, který by zajistil, že jak akční plán, tak právní předpisy o energetické účinnosti, z nichž plán vychází, budou neprodleně plně provedeny;

7.   odsuzuje skutečnost, že do 1. září 2007 byla z 21 opatření Komise, která se měla podle akčního plánu uskutečnit v roce 2007, plně provedena pouze tři; současně konstatuje, že 16 z 21 akcí probíhalo podle informací Komise k 30. říjnu 2007 tak, jak mělo; lituje, že došlo ke značnému skluzu oproti časovému plánu pro přijetí norem minimální energetické účinnosti pro prioritní skupiny výrobků;

8.   kritizuje, že navzdory rétorice o řešení problému změny klimatu a snížení dovozu energie do EU není pro řadu členských států prioritou plné a okamžité provedení právních předpisů o energetické účinnosti a jejich dodržování;

9.   naléhá na Komisi, aby urychlila přípravu dohody o spolupráci s Radou evropských energetických regulačních orgánů, která stanoví obecné hlavní směry a společný kodex chování s cílem zlepšit účinnost konečného využití energie ve všech odvětvích;

10.   vyzývá k tomu, aby v Komisi a v členských státech neprodleně provedena vážně míněná analýza chybějících kapacit a jiných překážek, které až dosud vedly k nedostatečnému provádění právních předpisů o energetické účinnosti, a aby bylo posouzeno, jak by mohly být tyto nedostatky a překážky odstraněny;

11.   poukazuje zejména na to, že chybí jednoduché, snadno dostupné informace o energetické účinnosti a nedostává se organizační podpory, které by bylo možno využít v případě náhlé potřeby (např. porucha domácího spotřebiče nebo jiného zařízení) nebo v souvislosti s konkrétní událostí (např. stěhováním); domnívá se, že nedostatek pozornosti věnované praktickým potřebám občanů poškozuje mnoho projektů zaměřených na energetickou účinnost, a zdůrazňuje proto význam praktické pomoci a zálohového financování;

12.   upozorňuje, že by měly být podporovány informační a komunikační technologie jakožto klíčový prvek, který pomáhá dosáhnout úspor energie v různých odvětvích, jako například v dopravě, stavebnictví, energetice a výrobě; vítá v této souvislosti studii Komise, která hodnotí, jak mohou různé vyspělé technologie založené na informačních a komunikačních technologiích přispět ke zlepšování energetické účinnosti hospodářství EU a snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020; naléhavě žádá Komisi, aby mezi témata této studie zahrnula i posouzení úlohy inteligentních systémů řízení obecně, a obzvláště technologií inteligentních sítí a vestavěných systémů;

Zařízení a spotřebiče

13.   vítá strategii přijímání norem minimální energetické náročnosti a vyzývá Komisi, aby do roku 2008 vypracovala a uplatnila tyto normy pro klimatizaci a všechny typy televizních dekodérů; důrazně připomíná, že se tak musí stát současně s dynamickou revizí označování štítky, a konstatuje, že prosazování norem minimální energetické náročnosti může podpořit označení CE; vyzývá členské státy, aby vyčlenily více finančních prostředků pro dozor nad trhem;

14.   souhlasí s tím, aby bylo do seznamu skupin prioritních výrobků doplněno domácí osvětlení, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise dodržela navržený harmonogram stažení nejméně energeticky účinných žárovek z trhu v souladu se závěry Evropské rady z března 2007;

15.   připomíná nedávný úspěch technologie diodových žárovek; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, jak podpořit výzkum v této oblasti a zvýšit používání diodových žárovek;

16.   naléhavě žádá Komisi, aby stanovila harmonogramy, podle nichž budou z trhu stahována všechna zařízení, přístroje a další energetické spotřebiče, které jsou nejméně energeticky účinné, například terasové ohřívače vzduchu;

17.   vítá důraz na snížení energetických ztrát v pohotovostním režimu a na zvýšení dostupnosti výrobků a technologií, které zajistí, aby energetické spotřebiče a přístroje využívaly energii, pouze pokud je to opravdu nezbytné; vyzývá Komisi, aby navrhla požadavek maximálně jednowattového výkonu v pohotovostním režimu a předložila analýzu možných úspor energie díky minimalizaci a eliminaci zbytečné spotřeby v v pohotovostním režimu, zejména pokud se jedná o pasivní pohotovostní režim;

18.   vítá, že byla uzavřena nová dohoda s USA o programu Energy Star, byly vytvořeny společné normy energetické účinnosti kancelářských přístrojů, a zejména došlo k začlenění ustanovení o povinném uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek do prováděcího nařízení; vyzývá Komisi, aby pokročila v jednáních o rozšíření oblasti působnosti spolupráce mezi EU a USA v rámci programu Energy Star na další výrobky, v souladu se závazky učiněnými na vrcholné schůzce EU-USA dne 30. dubna 2007;

19.   vítá návrh na zavedení norem minimální energetické účinnosti na všechny další významné energetické spotřebiče a zařízení do roku 2010; vyzývá Komisi, aby začala s nejméně energeticky účinnými výrobky na trhu;

20.   podporuje Komisi v jejím úsilí o vytvoření kritérií pro přidělování ekoznaček takovým zařízením pro vytápění a ochlazování, u kterých je věnována zvláštní pozornost jejich spotřebě primární energie; cílem je, aby zákazníkům byly poskytovány spolehlivé informace o nejúčinnějších a k životnímu prostředí nejšetrnějších možnostech vytápění nebo chlazení budov, které jsou na trhu k dispozici;

21.   požaduje, aby byly důsledně plněny požadavky z roku 2006, které se týkají instalace inteligentních měřičů spotřeby s cílem zvýšit informovanost spotřebitelů o spotřebě elektřiny, pomoci dodavatelům elektrické energie efektivněji reagovat na poptávku a napomoci při zkvalitnění požadavků na statistiku v oblasti energetické účinnosti;

22.   žádá, aby byly vytvořeny normy pro inteligentní měřiče spotřeby tepla pro použití v systémech ústředního topení a sítích dálkového vytápění s cílem motivovat uživatele, aby se chovali zodpovědněji ("co se používá, za to se platí"), a opustit systémy paušálních plateb za topení, jejichž účinek je opačný;

23.   zastává názor, že by průmyslové technologie měly zajistit, aby se ve výrobních postupech používalo méně energie; domnívá se, že výrazných úspor energie lze dosáhnout snižováním hmotnosti silničních vozidel a ostatních dopravních prostředků;

Požadavky na energetickou náročnost budov

24.   naléhavě žádá Komisi, aby urychlila řízení vedená proti členským státům, které dosud řádně neprovedly nebo plně neuplatňují směrnici 2002/91/ES;

25.   vzhledem k dlouhé životnosti budov poukazuje na to, že je nesmírně důležité zajistit, aby nové budovy byly stavěny podle norem nejvyšší možné energetické účinnosti a aby stávající budovy byly modernizovány podle současných norem; domnívá se, že jako alternativa k renovaci by při současné výstavbě nových energeticky účinnějších budov měly být podporovány demolice energeticky příliš náročných budov;

26.   vyzývá Komisi, aby provedla revizi směrnice 2002/91/ES a od roku 2009 zahrnula do článku 6 všechny budovy vyžadující vytápění nebo chlazení, a to bez ohledu na jejich velikost;

27.   vyzývá Komisi, aby při posuzování účinnosti kotlů brala ohled na skutečnost, že nejúčinnější je kombinovaná mikrovýroba tepla a elektřiny, a v souladu s tím stanovila požadavky na minimální energetickou účinnost kotlů;

28.   vítá návrh na stanovení požadavků na minimální energetickou náročnost u nových a renovovaných budov a u stavebních dílů, např. oken a okenních fólií;

29.   vyzývá Komisi, aby navrhla jednak závazné požadavky, podle nichž by všechny nové budovy vyžadující vytápění či chlazení musely být od roku 2011 postaveny podle norem pro pasivní domy nebo obdobných norem pro nebytové domy, a jednak požadavek používat pro vytápění a ochlazování od roku 2008 pasivní řešení;

30.   vyzývá Komisi, aby zvážila postupné zavedení sítí dálkového vytápění a ochlazování pro veškeré budovy s cílem omezit používání fosilních paliv při vytápění a ochlazování zužitkováním ztrát vznikajících při přeměně energie;

31.   vyzývá Komisi, aby zvážila architektonická řešení pasivního vytápění a ochlazování – např. stavební systémy s tepelnými vlastnostmi – pokud bude uvažovat o zdanění či o jiných opatřeních na podporu energetické účinnosti;

32.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly dálkové chlazení z obnovitelných zdrojů energie jako účinné alternativní řešení rostoucí poptávky po chlazení;

33.   vyzývá Komisi, aby v zájmu výměny osvědčených postupů v EU a informování veřejnosti vytvořila transparentní databázi, která bude přístupná občanům EU a bude obsahovat opatření na podporu energetické účinnosti na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, zejména opatření týkající se financování;

Výroba a distribuce elektrické energie

34.   vyzývá členské státy, aby do svých národních akčních plánů energetické účinnosti začlenily používání kombinované výroby energie s vysokou účinností a aby začaly používat komplexní plánování a podporu dodávek elektrické energie, tepla a chladu, a vyzývá Komisi, aby národní akční plány energetické účinnosti, které nebudou tento požadavek splňovat, hodnotila jako neuspokojivé; z obecnějšího hlediska vyzývá členské státy, aby podporovaly opatření na podporu malovýroby a mikrovýroby energie a odstraňovaly administrativní překážky, které jí stojí v cestě;

35.   zdůrazňuje, že k příčinám energetických ztrát a přerušení dodávek energie patří také přeprava a distribuce energie a že zárukou pro zabezpečení dodávek energie a snižování ztrát mohou být i malé výrobní jednotky a decentralizovaná a diverzifikovaná výroba energie; domnívá se, že je třeba vytvořit pobídky pro zkvalitnění infrastruktury s cílem snížit ztráty při přenosu a distribuci;

36.   vyzývá Komisi, aby věnovala více pozornosti trhu s vytápěním, neboť vytápění se na spotřebě energie podílí největší měrou, a nástrojům (územní plánování, tepelné mapy nebo investiční pobídky), které umožní regeneraci tepelných přebytků z obnovitelných zdrojů prostřednictvím rozvoje infrastruktur dálkového vytápění a chlazení;

37.   vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala uplatňování směrnice 2004/8/ES a posoudila, zda jsou systémy podpory dostačující, aby mohly členské státy využít potenciál pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;

38.   upozorňuje Komisi, že jako účinné alternativní řešení rostoucí poptávky po chlazení při současné potřebě po výrazném omezení souvisejících emisí CO2 je třeba zavádět místní chladicí sítě;

39.   vyzývá Komisi, aby rozšířila rozsah stávajících finančních pobídek vývoje, který by umožnil dodávat energii z obnovitelných zdrojů do již existujících sítí vybudovaných pro energii z fosilních paliv; domnívá se, že vylepšením stávajících sítí by se účinnost výroby energie z obnovitelných zdrojů podstatně zvýšila v kratší době a s nižšími náklady a současně by se v důsledku tohoto včasného zlepšení napomohlo lepšímu zabezpečení dodávek;

Doprava

40.   vyzývá Komisi, aby stanovila požadavky na minimální energetickou účinnost pro všechny způsoby dopravy, včetně dopravy veřejné; zdůrazňuje, že třeba stanovit politiku pro energeticky účinnou dopravu, která v městských oblastech upřednostní veřejnou dopravu, jízdu na kole a chůzi; vítá zelenou knihu o městské dopravě a vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativu, která se zaměří zejména na oblast městské dopravy a problematiku začlenění ochrany klimatu, úspor energie a veřejného zdraví do politiky udržitelné městské mobility; vybízí orgány měst v EU, aby uvažovaly o zavedení opatření na snížení emisí CO2 z automobilů a osobní automobilové dopravy, přičemž příkladem mohou být poplatky pro omezení dopravních zácp; připomíná, že závazné roční limity emisí z nových prodaných osobních automobilů přispívají k tomu, že EU dosahuje svých závazných cílů snižování emisí CO2;

41.   požaduje, aby byla směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů(13), pozměněna tak, aby umožnila uplatňování jasného systému označování vozidel písmeny podle tříd, tak jak se používají k označení energetické třídy elektrických spotřebičů (v současnosti je to stupnice sedmi tříd od A do G); navrhuje, aby alespoň 20 % prostoru věnovanému reklamě a marketingu nových vozidel obsahovalo informace o úspornosti provozu a emisích;

42.   lituje rovněž toho, že Rada dosud nepřijala návrh směrnice o daních v oblasti osobních automobilů, jejímž cílem je snížit emise CO2 v souladu se závazky EU vyplývajícími z Kjótského protokolu, a vyzývá k rychlému přijetí a provedení této směrnice;

43.   vyzývá Komisi, aby vytvořila rámcovou strategii umožňující podstatně zlepšit fungování městské a regionální veřejné dopravy, která bude požadovat, aby provozovatelé systémů městské a regionální veřejné dopravy prováděli studie a včetně studií proveditelnosti zaměřené na systémové otázky, otázky účinnosti a poskytování služeb, přičemž strategie by se zaměřila na změny v uspořádání horizontálních podpůrných programů, jejichž cílem je rozvíjet systémy veřejné dopravy tak, aby tyto programy splňovaly přísnější podmínky týkající se účinnosti a soudržnosti;

44.   vítá návrh Komise na založení společného podniku Clean Sky, jehož cílem je výroba "zelenějších" letadel, která budou udržitelnější z ekologického hlediska a budou mít vyšší energetickou účinnost;

Finanční opatření a regionální politika

45.   poukazuje na to, že k financování energetické účinnosti musí být možné využívat prostředky ze strukturálních fondů, a to prostřednictvím institucí, jako je Evropská investiční banka a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, a prostřednictvím produktů soukromého bankovního sektoru;

46.   vyzývá Komisi, aby zvýšila podíl financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ze 3 % na 5 % (tyto prostředky by měly být použity na snížení energetické náročnosti stávajících budov) a aby po členských státech vyžadovala, aby této příležitosti plně využívaly;

47.   vyjadřuje politování nad tím, že velká část finančních prostředků EU určených na energetickou účinnost je poskytována příliš složitými mechanismy, a to bez ohledu na iniciativu JEREMIE (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky); konstatuje, že neexistence jednoduchého a dostupného financování představuje obrovskou překážku zejména pro malé podniky a mikropodniky, které nemají potřebné kapacity k získání přístupu ke komplexním programům;

48.   poukazuje na to, že v oblasti energetické účinnosti má obrovský význam výzkum a vývoj; důrazně žádá členské státy, regionální orgány, místní orgány a nevládní organizace, aby využily možnosti financování v rámci sedmého rámcového programu, strukturálních fondů, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace / podprogramu Inteligentní energie – Evropa, které jsou zaměřeny na podporu výzkumu v oblasti energetické účinnosti a na podporu obnovitelných energetických technologií a rozvoj nových způsobů přepravy energie a jejího skladování s cílem snížit energetické ztráty; žádá Komisi, aby na žádosti o finanční prostředky na výzkum v oblasti energetickou účinnost reagovala velkoryse; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že v trvalém úsilí o to, aby se programy EU pro výzkum a rozvoj technologií využívaly co nejvíce, bude mít vysokou prioritu energetická účinnost;

49.   požaduje, aby se na mikropodniky pohlíželo stejně jako na domácnosti a bylo jim nabídnuto velmi jednoduché financování zlepšování energetické účinnosti, např. poskytováním zálohových příspěvků;

50.   vyzývá Komisi, aby podpořila ta pravidla pro poskytování státních podpor, která více zvýhodňují opatření na úsporu energie (jako například ekologické inovace nebo zvyšování produktivity); je přesvědčen, že by tato pravidla měla být jednoduchá, praktická a transparentní a měla by odstraňovat překážky realizace opatření na úsporu energie;

51.   vyzývá Komisi, aby co nejrychleji předložila návrhy konkrétních opatření na zvyšování energetické účinnosti v nejodlehlejších regionech, která by odpovídala jejich zvláštnostem, jež jsou důsledkem překážek permanentního charakteru;

52.   zdůrazňuje úlohu, kterou při realizaci opatření na úsporu energie hrají místní a regionální energetické agentury; vyzývá k tomu, aby se na tvorbě a uplatňování akčních plánů energetické účinnosti podílely všechny úřady (na evropské, vnitrostátní a místní úrovni);

Zdanění

53.   vyzývá Radu, aby podněcovala členské státy k uplatňování snížené sazby DPH na práci, materiály a komponenty snižující energetickou náročnost budov; vyzývá Radu, aby zajistila, že do celkového daňového systému bude koherentním způsobem promítnut cíl snížit energetickou náročnost budov;

54.   vybízí členské státy k tomu, aby plně využily možnosti uplatnit na práci při renovacích a opravách soukromých obydlí, jež jsou prováděny za účelem zlepšení energetické účinnosti, sníženou sazbu DPH; vítá rozhodnutí Komise provést hodnocení účinnosti daňových úlev jak pro spotřebitele nakupující nejúspornější spotřebiče, tak pro podniky, které tato zařízení vyrábějí a propagují;

55.   konstatuje, že zdanění spadá do pravomoci členských států; konstatuje, že opatření v oblasti daní, která členské státy zvolí, mohou být součástí všech národních akčních plánů energetické účinnosti; podporuje internalizaci environmentálních nákladů;

56.   vyzývá členské státy, aby zavedly konkrétní daňové pobídky pro domácnosti, mikropodniky a soukromé pronajímatele, které je budou stimulovat k přijímání opatření na úsporu energie a nakupování energeticky účinných výrobků;

57.   domnívá se, že daňové pobídky by měly být za určitých okolností poskytovány i na demolici budov s vysokou energetickou náročností, pokud je tato demolice spojena s výstavbou nových energeticky účinnějších budov;

Změna chování

58.   zdůrazňuje, že rozhodující úlohu v podpoře energeticky účinných řešení musí hrát veřejný sektor;

59.   souhlasí s tím, že významné místo přísluší programům vzdělávání v oblasti energetické účinnosti, obzvláště u malých a středních podniků; upozorňuje na to, že výchova k úsporám energie by měla začít v raném věku v rámci vhodných kurzů začleněných do vzdělávacích programů ve školách v celé EU; upozorňuje na to, že zavedení inovativních metod do stavebnictví a řízení spotřeby energie bude vyžadovat velké množství pracovníků s odpovídající kvalifikací; je znepokojen tím, že členské státy dosud nevytvořily vhodné programy školení v oblasti energetické účinnosti; požaduje, aby požadavky na lidské zdroje byly považovány za nezbytnou součást národních akčních plánů energetické účinnosti;

60.   vybízí regionální a místní orgány, aby rozvíjely úzká partnerství s regionálními energetickými agenturami s cílem zlepšit školící zařízení pro technické pracovníky v energetice a odborníky v příbuzných oblastech; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí lépe koordinované sítě místních aktérů za účelem šíření osvědčených postupů pro dosažení energetické účinnosti v méně rozvinutých regionech;

61.   zdůrazňuje, že při omezování plýtvání a při podpoře lepšího využívání energetického potenciálu budov mohou hrát velký význam veřejné zakázky a služby, jako je například energetický audit; naléhavě vyzývá členské státy a jejich regionální, místní i jiné veřejné orgány, aby šly jako první příkladem, a to nejen pokud jde o správní budovy, ale také co se týče ostatních veřejných budov, jakými jsou školy, vysoké školy a nemocnice, a v zařízeních v odvětví vodohospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb;

62.   vyzývá Komisi, aby posílila výzkum v oblasti behaviorální ekonomie a lidského rozhodování, který by v budoucnu pomohl utvářet informační a propagační kampaně o energetické účinnosti s ohledem na konkrétní příjemce (jako je kampaň Udržitelná energie v Evropě) s cílem maximalizovat jejich přínos;

63.   souhlasí s tím, že energetická účinnost začíná doma; vyzývá Komisi, Radu a své vlastní úseky, aby šly příkladem a požadovaly stanovení vzorových norem energetické účinnosti pro všechny budovy institucí EU v rámci širšího auditu spotřeby energie v institucích, který by zahrnoval opatření v oblasti organizace práce a služebních cest, pobídek, lokalit, vybavení a veřejných zakázek;

64.   vyzývá Komisi a členské státy, aby každoročně pořádaly "evropský den energetické účinnosti";

65.   upozorňuje na to, že klíčovou úlohu při zlepšování informovanosti spotřebitelů a jejich ochoty přispět k energetické účinnosti hraje odvětví vyspělých technologií, a to tím, že nabízí produkty, které jsou energeticky účinné a současně dosahují vyšších standardů,;

66.   domnívá se, že účinným prostředkem zvyšování účinnosti zařízení pro vytápění a chlazení jsou smlouvy mezi dodavateli energie a spotřebiteli; vyzývá Komisi, aby odstranila administrativní a právní překážky uzavírání těchto smluv;

Města

67.   uvědomuje si, že velký význam má výměna a propagace nejlepších zkušeností v oblasti energetické účinnosti mezi městy; navrhuje, aby se účinným nástrojem této výměny stalo současné fórum evropských měst Eurocities;

68.  68 naléhavě žádá Komisi a ostatní orgány EU, aby spolupracovaly s velkými městy v EU, přičemž podpoří rozpočtové prostředky pro partnerskou spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi velkými městy;

69.   vítá iniciativu Kongresu starostů, který sdružuje starosty 20 až 30 největších a nejprogresivnějších evropských měst ve stálé síti; vyzývá k poskytnutí dalších údajů o jejím zřízení; zdůrazňuje však, že Kongres starostů musí doplňovat činnost podobných, již existujících sítí;

Globální rozměr

70.   podporuje výzvu Komise k vytvoření platformy mezinárodní spolupráce v oblasti energetické účinnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily mezinárodní spolupráci v oblasti energetické účinnosti s cílem zajistit, aby nové normy a nařízení netříštily světový trh; požaduje, aby se v těchto mezinárodních dohodách – dvoustranné i vícestranné – strana zavázaly nejen k dodržování norem minimální energetické účinnosti, ale také ke sdílení technologií energetické účinnosti; upozorňuje na to, že ze strategického hlediska je nezbytné šířit technologie, což vyžaduje, aby se k právu na duševní vlastnictví přistupovalo z hlediska veřejného zájmu;

71.   oceňuje probíhající práci na technických aspektech společných norem energetické účinnosti, a to zejména s Čínou; je znepokojen tím, že tato práce je podrývána nedostatečnou koordinací mezi členskými státy, čímž vznikají nejasnosti ve třetích zemích; požaduje integrovaný přístup k normám;

72.   upozorňuje na široce rozšířenou obavu, že Rusko nebude schopno uspokojit domácí a smluvní poptávku po zemním plynu, a naléhavě požaduje, aby Komise v zájmu energetické bezpečnosti přidělila větší zdroje na dialog o energetické účinnosti mezi Ruskem a EU a věnovala přitom zvláštní pozornost modernizaci stávajících ruských sítí dálkového vytápění a využití plynu, který je v současné době spalován na naftových polích;

73.   vítá iniciativu Rady na vytvoření energetické partnerství mezi Afrikou a EU; požaduje, aby toto partnerství považovalo za svou prioritu energeticky účinný a udržitelný růst v Africe;

o
o   o

74.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(2) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.
(3) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.
(4) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.
(5) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.
(6)1 Úř. věst. L 381, 28. 12. 2006, s. 24.
(7) Úř. věst. L 381, 28. 12. 2006, s. 26.
(8)4 Úř. věst. L 310, 9. 11. 2006, s. 15.
(9)5 Úř. věst. L 412, 30. 12. 2006, s. 1.
(10)6 Úř. věst. L 114, 24. 4. 2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. J L 363, 20.12.2006, s. 1).
(11)7 Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 273.
(12)8 Úř. věst. C 317 E, 23. 12. 2006, s. 876.
(13) Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 16.

Právní upozornění - Ochrana soukromí