Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení o předchozích výročních zprávách Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

-   s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě zveřejněnou dne 12. července 2006 pod názvem "Ochrana finančních zájmů Společenství – Boj proti podvodům – Výroční zpráva 2005" (KOM(2006)0378), včetně příloh (SEK(2006)0911 a SEK(2006)0912),

-   s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě zveřejněnou dne 6. července 2007 pod názvem "Ochrana finančních zájmů Společenství – Boj proti podvodům – Výroční zpráva 2006" (KOM(2007)0390), včetně příloh (SEK(2007)0930 a SEK(2007)0938),

-   s ohledem na výroční zprávu o činnosti OLAF za rok 2005(1),

-   s ohledem na výroční zprávu o činnosti OLAF za rok 2006(2),

-   s ohledem na zprávu o činnosti, kterou vypracoval dozorčí výbor OLAF, za období od prosince 2005 do května 2007(3),

-   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2005(4),

-   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2006(5),

-   s ohledem na čl. 276 odst. 3 a na čl. 280 odst. 5 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

-   s ohledem na nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným porušením předpisů(7),

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0009/2008),

A.   s ohledem na věcnou podstatu čl. 280 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES,

B.   vzhledem k tomu, že čl. 53b odst. 2 Nařízení Rady (ES, Euratom) c. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8) (finanční nařízení) zní takto:"

2.  Aniž jsou dotčena doplňková ustanovení příslušných odvětvových předpisů a aby bylo ve sdíleném řízení zajištěno, že finanční prostředky jsou používány v souladu s platnými předpisy a zásadami, přijmou členské státy veškerá potřebná právní a správní nebo jiná opatření nezbytná pro ochranu finančních zájmů Společenství. K tomuto účelu členské státy zejména:

K tomuto účelu členské státy provádějí kontroly (…).

Výše oznámených nesrovnalostí

1.   vítá skutečnost, že zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství, a zejména zpráva za rozpočtový rok 2006, jsou nyní více analytické; přesto však poznamenává, že statistické údaje vycházejí z velmi nesourodých vnitrostátních struktur s různými administrativními, právními, kontrolními a inspekčními systémy;

2.   požaduje, aby výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství a zprávy Evropského parlamentu vypracované na základě těchto zpráv byly zařazeny na pořad jednání Rady a aby Rady následně předala své připomínky Parlamentu a Komisi;

3.   konstatuje, že v oblasti vlastních zdrojů, zemědělských výdajů a strukturálních opatření členských států byly v roce 2006 oznámeny nesrovnalosti v celkové výši 1 143 milionů EUR (ve srovnání s částkou 1 024 milionů EUR v roce 2005, 982,3 milionu EUR v roce 2004, 922 milionů EUR v roce 2003 a 1 150 milionů EUR v roce 2002); částky oznámené členskými státy Komisi v roce 2006 lze rozdělit takto:

konstatuje rovnìž, že v oblasti pøedvstupních fondù byly v roce 2006 oznámeny nesrovnalosti v celkové výši 12,32 milionu EUR (17,6 milionu EUR v roce 2005),

4.   domnívá se, že meziroèní odchylky výše finanèního dopadu nesrovnalostí mohou být ovlivnìny øadou faktorù;

5.   zdůrazňuje, že velké množství nesrovnalostí oznámených Komisi nemusí nutně znamenat vysokou míru podvodů; může být také známkou toho, že existující kontrolní mechanismy jsou účinné a mezi členskými státy a Komisí probíhá úzká spolupráce; vítá skutečnost, že Komise ve své výroční zprávě za rok 2006 zdůraznila význam takové spolupráce;

Obecná analýza

6.   konstatuje, že pokud jde o vlastní zdroje, zvýšila se èástka prostøedkù, u nichž došlo k nesrovnalostem, o 7 % z 328 milionù EUR v roce 2005 na 353 milionù EUR v roce 2006; k nejvíce nesrovnalostem došlo u televizorù (69 milionù EUR v roce 2005; 62,3 milionu EUR v roce 2006) a u cigaret (30,9 milionu EUR v roce 2005; 27,6 milionu EUR v roce 2006); prudce vzrostl poèet pøípadù v Itálii (o 122 %) a v Nizozemsku (o 81 %); získána zpìt byla v roce 2006 èástka 113,4 milionu EUR (32 %);

7.   konstatuje, že pokud jde o výdaje na zemìdìlství, snížila se èástka prostøedkù, u nichž došlo k nesrovnalostem, ze 105 milionù EUR v roce 2005 na 87 milionù EUR v roce 2006; k 57,2 % nesrovnalostí v celkové výši 64,9 milionu EUR došlo ve Španìlsku, Francii a Itálii, a nejvíce zasaženými odvìtvími jsou rozvoj venkova, produkce hovìzího a telecího masa a produkce ovoce a zeleniny;

8.   vítá provádění nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky(9) (SZP), jehož cílem je vytvořit jednodušší a účinnější právní rámec, který pomůže členským státům získávat zpět neoprávněné platby; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila uplatňování tohoto aktu a předložila Parlamentu zprávu;

9.   je potěšen tím, že integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), jehož pomocí se provádí 68 % operací, funguje dobře a bylo díky němu možno zjistit podstatnou část nesrovnalostí;

10.   se znepokojením konstatuje, že míra zpětného získání neoprávněně vyplacených částek je i nadále nízká a u jednotlivých členských států se liší, a vzhledem k tomu, že naděje na zpětné získaní takovýchto prostředků se s postupem času snižuje, vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o zvýšení míry zpětného získání neoprávněně vyplacených částek;

11.   zastává názor, že pokud setrvává objem zpět získaných prostředků v určitém členském státě soustavně na nízké úrovni, měla by Komise uplatnit opatření k nápravě této situace;

12.   ujišťuje Komisi, že plně podporuje přísné uplatňování právních předpisů týkajících se pozastavení plateb, a naléhavě vyzývá k tomu, aby financování SZP podléhalo stejnému postupu jako již zahájená opatření(10) za účelem nepřevedení finančních prostředků v případech, kdy Komise nemá plnou záruku, že řídící a kontrolní systémy členského státu, který je příjemcem těchto finančních prostředků, jsou spolehlivé;

13.   vyzývá Komisi, aby v rámci své výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství vyhodnotila účinnost a transparentnost monitorovacích systémů pro platby zemědělcům;

14.   vítá činnost tzv. Task Force Recovery(11) (pracovní skupina pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků), která dokázala vypořádat velké množství nesrovnalostí z předchozích let (v období 1971–2006: finanční prostředky v hodnotě 3 061 milionů EUR); členské státy tak získaly zpět 898 milionů EUR a 1 200 milionů EUR bylo vypořádáno postupem "vynulování účtů"; zdůrazňuje však, že členské státy by se měly mít mnohem více na pozoru, aby nedocházelo k nesrovnalostem a dařilo se získávat finanční prostředky zpět;

15.   bere na vědomí, že Komise přijala svou druhou zprávu o nedostatcích při zavádění systému "černé listiny" (nařízení Rady (ES) č. 1469/95(12)), a vyzývá k širší debatě v rámci orgánů EU o dalším postupu, přičemž přístupem, který se nejvíce nabízí, je zásadní zpřísnění sankcí vůči členským státům, které neplní své povinnosti, pokud jde o navracení neoprávněně vyplacených částek;

16.   poukazuje na to, že částka finančních prostředků, u nichž došlo k nesrovnalostem v souvislosti se strukturálními opatřeními, se zvýšila o 17 %, z 601 milionů EUR v roce 2005 na 703 milionů EUR v roce 2006 (u strukturálních fondů 517 milionů EUR, u Fondu soudržnosti 186 milionů EUR); tyto nesrovnalosti se převážně (v 75 %) týkaly Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF); přibližně 85 % této celkové částky u strukturálních fondů v roce 2006 (konkrétně 438,1 milionu EUR) tvoří případy nesrovnalostí v Německu, Španělsku, Itálii, Portugalsku a ve Spojeném království; v mnoha případech fakturovali příjemci nezpůsobilé výdaje; tyto skutečnosti byly zjištěny po kontrole dokumentů;

17.   vyslovuje politování nad tím, že z 95 z projektů, které byly financovány ze strukturálních fondů a u nichž byl v současném období plánování proveden audit, byly u 60 zjištěny věcné chyby ve vykázaných výdajích na projekt, což znamená, že se množství nesrovnalostí oproti předchozímu roku zvýšilo; domnívá se, že by předmětem auditu mělo být větší množství projektů, aby takto získané závěry umožnily formulovat jasná doporučení, jak zlepšit finanční řízení;

18.   konstatuje, že za rok 2006 ještě zbývá získat zpět částku 266,5 milionu EUR z celkových 703 milionů EUR, za předchozí roky je třeba ještě získat zpět 762 milionů EUR; vyzývá Komisi, aby dvakrát za rok informovala příslušné parlamentní výbory o dosaženém pokroku a o specifických opatřeních, jež byla přijata k urychlení zpětného získání zbývajících částek;

19.   upozorňuje, že pokud jde o předvstupní fondy, poklesla výše finančního dopadu nesrovnalostí z 26,5 milionu EUR v roce 2005 na 12,3 milionu EUR v roce 2006; nejčastějšími chybami byla fakturace nezpůsobilých výdajů a nedodržení smluvních podmínek nebo podmínek stanovených právními předpisy; od zavedení těchto fondů bylo získáno zpět 11 milionů EUR, stále však zbývá získat zpět 14 milionů EUR;

20.   je nadále přesvědčen, že členské státy a orgány EU, včetně Účetního dvora, musí dospět k politické shodě na "přípustné míře výskytu chyb", pokud má být vůbec dosaženo pozitivního prohlášení o věrohodnosti;

Zjištěné nedostatky

21.   žádá Komisi, aby v roce 2008 zahrnula do výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství analýzu struktur členských států, které se podílejí na boji proti nesrovnalostem; tato analýza by měla mimo jiné zodpovědět následující otázky, aby měl Evropský parlament jasnější představu o uplatňování legislativního rámce sítě pro boj proti podvodům:

22.   žádá Komisi, aby sdělila, pokud jde o vlastní zdroje, jaké další kroky uskuteční, aby zabránila podvodnému dovážení televizorů, cigaret a padělků obecně; v této souvislosti vítá skutečnost, že se úřadu OLAF podařilo otevřít pobočku v Číně; naléhá na Komisi, aby zvýšila úsilí v boji proti padělání; vyzývá Komisi, aby v rámci výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství za rok 2007, která bude zveřejněna v červenci 2008, informovala o iniciativách a opatřeních na základě usnesení Parlamentu ze dne 11. října 2007 o dopadech dohody mezi Společenstvím, členskými státy a společností Philip Morris o zintenzivnění boje proti podvodům a pašování cigaret a o pokroku dosaženém při zavádění doporučení vyšetřovacího výboru Parlament pro tranzitní režim Společenství(13);

23.   považuje za naprosto nepřijatelné, že Německo a Španělsko již mnoho let nepředávají Komisi informace v elektronické podobě o nesrovnalostech u zemědělských výdajů; poznamenává dále, že v těchto dvou zemích došlo k 38 % nesrovnalostí (u prostředků ve výši 33,2 milionu EUR) a že Německo už neposkytuje údaje o zúčastněných osobách a společnostech, ačkoli má povinnost tak činit; naléhavě proto žádá Komisi, aby s těmito dvěma zeměmi zahájila řízení pro porušení právních předpisů a aby do ukončení tohoto řízení pozastavila vyplácení 10 % zemědělských plateb; žádá předsedu Výboru pro rozpočtovou kontrolu, aby zaslal příslušným stálým zastoupením dopis se žádostí o vysvětlení;

24.   domnívá se, že skutečnost, že mezi okamžikem, kdy vznikne nesrovnalost, a okamžikem, kdy je tato nesrovnalost oznámena Komisi, uplyne 39 měsíců, je nepřijatelná, neboť takové zpoždění ztěžuje získávání prostředků zpět; táže se Komise, jaká přijala opatření, aby na straně členských států takováto situace již nenastala; konstatuje, že chování členských států svědčí o jistém sebeuspokojení;

25.   táže se, jaká opatření Komise přijala s cílem snížit množství nesrovnalostí v oblasti rozvoje venkova, produkce hovězího a telecího masa a produkce ovoce a zeleniny;

26.   vyzývá Komisi, aby postupovala nekompromisně, pokud Řecko nedodrží akční plán pro zavedení IACS(14); chtěl by být informován o tom, jaká celková částka grantů/podpory z rozpočtu Společenství byla Řecku na zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému dosud vyplacena a zda lze tuto částku získat zpět, pokud systém nebude plně v provozu do září 2008;

27.   konstatuje, že u strukturálních opatření bylo 84 % všech nesrovnalostí zaznamenáno v Itálii (2006: 228,2 milionu EUR), ve Španělsku (2006: 85,7 milionu EUR), ve Spojeném království (2006: 59,8 milionu EUR), v Portugalsku (2006: 37,2 milionu EUR) a v Německu (2006: 27,2 milionu EUR); dále konstatuje, že ani Německo, ani Španělsko nepoužívají elektronický modul informačního systému proti podvodům a že Německo nezasílá údaje o zúčastněných osobách a společnostech; žádá předsedu Výboru pro rozpočtovou kontrolu, aby zaslal příslušným stálým zastoupením dopis se žádostí o vysvětlení;

28.   domnívá se v této souvislosti, že programovací období 2000–2006 prokázalo, že příliš složitá pravidla a nedostatečné systémy dohledu a kontroly přispěly ke vzniku zjištěných nesrovnalostí; upozorňuje dále na to, že často příjemci obdrželi platby pozdě; vítá proto zlepšení, která přineslo nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(15); žádá, aby byly regionální a místní orgány obecně více zapojeny do programování a do čerpání fondů;

29.   poukazuje na to, že v odstavci 11 svého usnesení ze dne 15. června 2006 o ochraně finančních zájmů Společenství a o boji proti podvodům – výroční zpráva za rok 2004(16) uvedl Parlament ve, že: "(...) v oznamovacím období 2005 musí být zvláštní pozornost věnována nesrovnalostem v oblasti opatření strukturální politiky"; konstatuje však, že se situace podle všeho spíše zhoršila;

30.   domnívá se, že Komise by měla přikládat zvláštní důležitost zločineckým sítím, které se specializují na zpronevěru finančních prostředků EU;

31.   vyzývá Komisi, aby předložila parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu podrobnou analýzu systému nebo systémů, které používá organizovaný zločin, ať už pomocí mafiánských metod, či nikoli, k poškozování finančních zájmů Společenství;

32.   je mimořádně znepokojen níže uvedeným konstatováním předsedy Účetního dvora: "Systémy dohledu a kontroly v členských státech byly obecně neúčinné nebo jen mírně neúčinné a dohled nad jejich fungováním ze strany Komise je pouze mírně účinný"(17);

33.   požaduje proto, aby členské státy zaručovaly kvalitu svých systémů dohledu a kontroly tím, že na odpovídající politické úrovni přijmou prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni týkající se všech prostředků vynakládaných z rozpočtu Společenství ve sdíleném řízení; žádá Komisi, aby aktivně podporovala tuto myšlenku a aby informovala o dosaženém pokroku ve výroční zprávě o ochraně finančních zájmů Společenství;

34.   vyzývá Komisi, aby přijala odpovídající opatření, popřípadě i v podobě řízení pro porušení právních předpisů, vůči těm členským státům, které nejsou nápomocny útvarům Komise při provádění kontrol na místě, jak stanoví nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96;

35.   v této souvislosti Komisi rovněž žádá, aby posoudila možnost zařadit do budoucích právních předpisů ES týkajících se sdíleného řízení závazné a zabezpečující prvky, aby bylo možné finanční prostředky, u nichž dojde k nesrovnalostem, na konci postupu zpětného získávání skutečně získat zpět, členský stát by například ručil Společenstvím za to, že příjemci evropské finanční prostředky využijí;

36.   poukazuje na to, že u strukturálních opatření za rok 2006 a za předchozí léta stále zbývá získat zpět více než 1 000 milionů EUR;

37.   zdůrazňuje přímou odpovědnost členských států za zpětné získání finančních prostředků, při jejichž vyplacení došlo k nesrovnalostem; opakovaně vybízí Komisi, aby pozastavila průběžné platby členským státům v případě závažných nesrovnalostí; souhlasí, že je nutno odpovídajícím způsobem reagovat na nedostatečnost systémů kontroly a řízení v členských státech, a připomíná, že podvody a nesrovnalosti poškozují činnost Evropské unie, zejména projekty v oblasti strukturálních opatření;

38.   vítá skutečnost, že v rámci evropské iniciativy pro transparentnost budou muset být zveřejňovány informace o příjemcích prostředků ze strukturálních fondů, a naléhavě žádá, aby byla v členských státech zavedena závazná povinnost zveřejňovat informace o projektech a příjemcích prostředků ze všech fondů Společenství ve sdíleném řízení;

39.   žádá, aby členské státy finanční ztrátu zapříčiněnou definitivně ztracenými částkami každoročně oznamovaly Komisi, která by ji měla uvést ve své výroční zprávě;

40.   žádá rovněž příslušné orgány členských států, aby jednou ročně informovaly Komisi a OLAF o soudních rozsudcích ve věci podvodného využívání strukturálních fondů;

41.   žádá Komisi, aby zaujala stanovisko k negativnímu hodnocení její práce ze strany Účetního dvora a aby objasnila, jaké kroky učinila pro to, aby v členských státech zlepšila situaci, která ohrožuje ochranu finančních zájmů Společenství;

42.   zároveň vyzývá Komisi, aby častěji informovala členské státy o tom, jak použila sdělené informace a jaké kroky uskutečnila v návaznosti na oznámení nesrovnalostí;

43.   konstatuje, že pokud jde o využívání předstupních fondů, v Bulharsku (2006: 1,7 milionu EUR), Polsku (2006: 2,4 milionu EUR), Rumunsku (2006: 5,5 milionu EUR) a na Slovensku (2006: 1,9 milionu EUR) došlo k 94 % nesrovnalostí; konstatuje, že v této souvislosti Komise zdůraznila nutnost dospět ke společnému výkladu a k jednotnému používání pokynů a pracovních dokumentů; žádá Komisi, aby Parlamentu sdělila, jaká opatření v tomto ohledu přijala;

44.   vyzývá Komisi, aby členským státům umožnila ještě jasněji a od samého počátku zjistit ty nesrovnalosti, u nichž existuje podezření, že mohly zahrnovat zpronevěru, neboť členské státy sice splňují čtvrtletní požadavky v souvislosti se sdělováním informací, avšak stále mají potíže přesně určit, co je vlastně považováno za nesrovnalost nebo podvod a co je třeba nahlásit Komisi / úřadu OLAF;

45.   vyzývá Komisi, aby byla členským státům nápomocna při využívání informačního systému proti podvodům / CIGinfo (nástroj pro komunikaci informací týkajících se zabavení cigaret); je přesvědčen, že tato jediná administrativní domovská stránka by mohla zlepšit výměnu údajů (zejména o nesrovnalostech) mezi úřadem OLAF a členskými státy, jakmile budou vnitrostátní a evropské systémy kompatibilní;

46.   vítá skutečnost, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu se již dvakrát setkal se svými protějšky z národních parlamentů; je přesvědčen, že každoroční setkání výborů pro rozpočtovou kontrolu z jednotlivých národních parlamentů a z Evropského parlamentu by mohla být velice užitečná pro zlepšení kontrolních a monitorovacích systémů členských států a pro získání prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni;

47.   přeje si, aby probíhala co nejužší spolupráce mezi Evropským účetním dvorem a národními a regionálními kontrolními orgány s cílem zvýšit využívání jejich zpráv při monitorování používání finančních prostředků EU v členských státech;

Zprávy o činnosti OLAF

48.   konstatuje, že OLAF byl restrukturalizován v roce 2006 se zřetelem ke zvláštní zprávě Účetního dvora č. 1/2005; domnívá se, že fungování úřadu OLAF by měl Parlament zhodnotit v průběhu postupu revize nařízení o OLAF;

49.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že databáze podle článku 95 finančního nařízení bude plně funkční k 1. lednu 2009;

50.   konstatuje, že OLAF v roce 2005 obdržel 802 nových oznámení nesrovnalostí a v roce 2006 jich bylo 826; vítá skutečnost, že systém hodnocení umožnil snížit počet vyšetřování na 254 případů, a skutečnost, že navíc podle statistických údajů následovalo u většiny ukončených vyšetřování administrativní, disciplinární, finanční, soudní nebo legislativní opatření; bere na vědomí, že finanční dopad všech probíhajících i uzavřených případů do konce roku 2005 činil 6 600 milionů EUR a koncem roku 2006 činil 7 400 milionů EUR a že oblastmi s nejčastějším výskytem nesrovnalostí byly strukturální fondy (2006: 1 606,7 milionu EUR), cigarety (2006: 1 320,1 milionu EUR), cla (2006: 989,8 milionu EUR) a DPH (2006: 727,8 milionu EUR);

51.   vyzývá Komisi, aby připravila vhodný právní základ pro zveřejňování jmen společností a osob, které zpronevěřily finanční prostředky Společenství;

52.   vítá způsob, jímž OLAF informoval Parlament o postupu navazujícím na uzavřená vyšetřování; konstatuje však, že příslušná státní zastupitelství ve 20 případech (ze 134 případů, ve kterých bylo požadováno následné soudní řízení) odmítla zahájit následné řízení, a to z důvodu promlčení nebo nedostatku důkazů;

53.   je nicméně zklamán, že OLAF znovu nezahájil dialog o písemných informacích, které příslušný parlamentní výbor pravidelně dostává, jak to požadovalo výše uvedené usnesení ze dne 15. června 2006;

54.   konstatuje, že stejně jako v předchozích letech bylo nejvíce případů zaznamenáno v Belgii, v Německu a v Itálii;

55.   poukazuje na své výše zmíněné usnesení ze dne 11. října 2007;

56.   konstatuje, že v roce 2006 bylo zjištěno, že částka prostředků, které by měly být v souvislosti s vyšetřováními úřadu OLAF získány zpět, činí přes 450 milionů EUR a že tato částka vyplynula z případů uzavřených v roce 2006 (přibližně 114 milionů EUR) a z probíhajících následných opatření (přibližně 336 milionů EUR, a to především z odvětví zemědělství (134,6 milionu EUR) a z oblasti strukturálních fondů (146,3 milionu EUR));

57.   vítá spolupráci mezi úřadem OLAF, Europolem, Eurojustem a některými mezinárodními organizacemi, neboť jedním z cílů této spolupráce je boj proti organizované trestné činnosti; zároveň zdůrazňuje, že taková spolupráce musí být transparentní a nesmí být na újmu nezávislosti úřadu OLAF;

58.   chápe, že chce Komise v zájmu úspory omezit počet jazykových verzí; trvá nicméně na tom, že příloha 2 výročních zpráv o ochraně finančních zájmů Společenství i zprávy o činnosti musí být k dispozici alespoň v angličtině, ve francouzštině a v němčině;

Revize nařízení o OLAF

59.   připomíná Komisi, že se Parlament v odstavci 30 svého výše zmíněného rozhodnutí ze dne 15. června 2006 vyslovil pro to, aby "(…) byly všechny vyšetřovací pravomoci úřadu OLAF shrnuty v jednom nařízení"; zároveň zdůrazňuje, že také pracovní skupina Rady pro boj proti podvodům je, jak se zdá, pro racionalizaci současných právních základů(18); vyzývá proto OLAF, aby jako naléhavý úkol předložil v rámci výroční zprávy o činnosti OLAF za rok 2007 analýzu vzájemné propojitelnosti různých právních základů, které tomuto úřadu svěřují vyšetřovací pravomoci, aby byly závěry této analýzy případně začleněny do budoucí revize nařízení o OLAF; v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že Lisabonská smlouva(19) mění i článek 280 Smlouvy o EU, který hovoří o boji proti podvodům;

60.   bere na vědomí, že Evropský soud pro lidská práva rozhodl dne 27. listopadu 2007 ve věci Tillack vs. Belgie (žádost č. 20477/05), že belgický stát porušil článek 10 (o svobodě vyjadřování) Evropské úmluvy o lidských právech, když provedl u novináře domovní prohlídku; konstatuje však, že dřívější správní vyšetřování úřadu OLAF ani Komise nebyla předmětem tohoto rozsudku; je v této souvislosti toho názoru, že obecně je nutno přijmout veškerá potřebná opatření k ochraně práv osob, které jsou vyšetřovány;

Boj proti podvodům s daní z přidané hodnoty (DPH)

61.   je mimořádně zneklidněn finančními ztrátami, které způsobují karuselové podvody; konstatuje například, že německý ústav ekonomických studií odhaduje ztrátu příjmů z vnitrostátní DPH za období 2003–2005 na 17 000 až 18 000 milionů EUR ročně; že podle paušálních odhadů členské státy každoročně přicházejí přibližně o 10 % svých příjmů DPH; a že třetina těchto ztrát pochází z přeshraničních podvodů s DPH (tzv. karuselové podvody);

62.   poznamenává dále, že Sněmovna lordů odhaduje ztrátu příjmů z vnitrostátní DPH ve Spojeném království v období 2005–2006 na 3 500 až 4 750 milionů liber, tj. nejméně 9,6 milionu liber denně; cituje zprávu, v níž se uvádí: "Stávající mechanismus týkající se transakcí DPH v rámci Společenství je neudržitelný."(20);

63.   upozorňuje, že pro výběr vlastních zdrojů z DPH lze počítat pouze se skutečnými příjmy;

64.   je velmi znepokojen tím, že mnoho členských států stále není ochotno posílit spolupráci jak mezi příslušnými vnitrostátními orgány, tak mezi Komisí, včetně úřadu OLAF, a vnitrostátními orgány;

65.   vítá sdělení Komise Radě o určitých klíčových prvcích přispívajících k vypracování strategie proti podvodům s DPH v EU (KOM(2007)0758); vyzývá v souvislosti s tím svůj příslušný výbor, aby učinil aktivní kroky s cílem monitorovat naplňování tohoto sdělení;

66.   kritizuje skutečnost, že Rada dosud neschválila postoj k návrhu nařízení o vzájemné administrativní pomoci na ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům a jakýmkoli dalším nelegálním činnostem(21), který Parlament projednal v prvním čtení dne 23. června 2005(22); žádá svého předsedu, aby se spojil s předsednictvím Rady s cílem pokročit v této záležitosti;

67.   domnívá se, že boj proti přeshraničním karuselovým podvodům nezbytně vyžaduje spolupráci mezi příslušnými orgány a s Komisí (úřadem OLAF); soudí, že v této souvislosti by měl být posílen systém výměny informací o DPH a spolupráce v oblasti analýzy údajů, a to s pomocí Komise (úřadu OLAF);

o
o   o

68.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, dozorčímu výboru OLAF a úřadu OLAF.

(1) http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/aar2005/doc/olaf_aar.pdf. (2) http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/doc/olaf_aar.pdf. (3) http://ec.europa.eu/anti_fraud/reports/sup-com_en.html. (4) Úř. věst. C 263, 31.10.2006, s. 1. (5) Úř. věst. C 273, 15.11.2007, s. 1. (6) Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1. (7) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. (8) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9). (9) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1437/2007 (Úř. věst. L 322, 7.12.2007, s. 1). (10) Členka Komise Hübnerová v písemné odpovědi Výboru pro rozpočtovou kontrolu uvedla, že "v roce 2006 zadrželo Španělsko nárokované platby z EFRR do doby, než byly známy výsledky auditů nápravných opatření. Dalšími příklady jsou přerušení plateb z ESF v roce 2005 u veškerých programů v Anglii, u programů Cíle 3, u některých regionálních programů ve Francii a u programů v italských regionech Kalábrie a Sicílie a v roce 2006 u programu EQUAL ve Španělsku a v Itálii." (11) Task Force Recovery (TFR) byla vytvořena podle sdělení Komise s názvem "Zlepšení zpětného získávání nároků Společenství vznikajících z přímého a sdíleného řízení výdajů Společenství, (KOM 2002)0671) final ).TFR je společnou iniciativou OLAF/AGRI, které předsedá OLAF." (12) Nařízení Rady (ES) č. 1469/95 ze dne 22. června 1995, o opatřeních, která je třeba učinit vůči určitým příjemcům z akcí financovaných záruční sekcí EZOZF (Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 1) . (13) Přijaté texty, P6_TA(2007)0432. (14) Výroční zpráva Účetního dvora za rozpočtový rok 2006: "5.11. Již pátý rok za sebou obsahuje prohlášení generálního ředitele výhradu týkající se nedostatečného implementace IACS v Řecku. V roce 2006 Účetní dvůr potvrdil, že dosud nebyly zavedeny hlavní kontroly, a to: zpracování žádostí o platbu, kontrolní postupy, úplnost databáze hospodářských zvířat a systém identifikace parcel půdy." (15) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1989/2006 (Úř. věst. L 411, 30.12.2006, s. 6). (16) Úř. věst. C 300 E, 9.12.2006, s. 508. (17) Při vystoupení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 12. listopadu 2007. (18) Dopis řediteli úřadu OLAF ze dne 2. dubna 2007. (19) Úř. věst. C 306, 17.12.2007, s. 127. (20) Bod 52 zprávy Výboru pro Evropskou unii Sněmovny lordů s názvem "Stopping the Carousel: Missing Trader Fraud in the EU", HL Paper 101, 25. května 2007. (21) KOM(2004)0509 následně opraveno KOM(2006)0473. (22) Úř. věst. C 133 E, 8.6.2006, s. 105.