Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2156(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0024/2008

Předložené texty :

A6-0024/2008

Rozpravy :

PV 20/02/2008 - 12
CRE 20/02/2008 - 12

Hlasování :

PV 21/02/2008 - 4.7
CRE 21/02/2008 - 4.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0066

Přijaté texty
PDF 331kWORD 152k
Čtvrtek, 21. února 2008 - Štrasburk
Demografická budoucnost Evropy
P6_TA(2008)0066A6-0024/2008

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy (2007/2156(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 1997 o zprávě Komise Radě a Evropskému parlamentu o demografické situaci v Evropské unii (1995)(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 1998 o demografické zprávě Komise za rok 1997(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2000 o sdělení Komise "Evropa pro všechny věkové skupiny – více prosperity a mezigenerační solidarity"(3),

-   s ohledem na sdělení Komise "Odpověď Evropy na stárnutí světa – podpora hospodářského a sociálního pokroku ve stárnoucím světě – příspěvek Evropské komise k 2. světovému kongresu o stárnutí" (KOM(2002)0143),

-   s ohledem na Evropský pakt mládeže, který přijala Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005,

-   s ohledem na zelenou knihu Komise "Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny" (KOM(2005)0094),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o demografických výzvách a mezigenerační solidaritě(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2006 o evropském sociálním modelu pro budoucnost(5),

-   s ohledem na sdělení Komise "Demografická budoucnost Evropy – Učiňme z problému výhodu" (KOM(2006)0571),

-   s ohledem na sdělení Komise "Podporovat solidaritu mezi generacemi" (KOM(2007)0244),

-   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. března 2007 "Rodina a demografický vývoj"(6) a na jeho stěžejní návrh evropského paktu pro rodinu, který mají spolu podepsat členské státy,

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise "Demografická budoucnost Evropy: fakta a čísla" (SEK(2007)0638),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0024/2008),

A.   vzhledem k tomu, že demografická situace je výsledkem společného působení různých faktorů – porodnosti, střední délky života a migračních toků a že ze současných hodnot vyplývá, že do roku 2050 dojde v členských státech EU k rozsáhlým demografickým změnám, které se projeví zejména stárnutím evropského obyvatelstva, jehož průměrný věk se od roku 2004 do roku 2050 pravděpodobně zvýší z 39 na 49 let,

B.   vzhledem k tomu, že by tento demografický vývoj mohl podle odhadů Komise přinést hluboké změny ve struktuře obyvatelstva a věkové pyramidě; vzhledem také k tomu, že počet dětí ve věku 0–14 let se do roku 2050 sníží ze 100 milionů (údaj z r. 1975) na 66 milionů, počet obyvatel v produktivním věku dosáhne vrcholu v roce 2010 (331 milionů) a poté se bude postupně snižovat (na přibližně 268 milionů v roce 2050), zatímco střední délka života se v období 2004–2050 zvýší o 6 let u mužů a o 5 let u žen a počet osob starších 80 let se zvýší ze 4,1 % v roce 2005 na 11,4 % v roce 2050,

C.   vzhledem k tomu, že průměrná evropská hodnota indexu závislosti (počet osob starších 65 let dělený počtem osob ve věku 14–65 let) se zvýší z 25 % v roce 2004 na 53 % v roce 2050,

D.   nicméně vzhledem k tomu, že mnohem důležitější než tento index závislosti je pro odhad nákladů společnosti na neaktivní populaci index ekonomické závislosti (počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva, jako jsou důchodci, děti a vzdělávající se mladí lidé, vydělený počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva v produktivním věku),

E.   vzhledem k tomu, že demografické změny mají vážný dopad na veřejné výdaje, které se mezi lety 2004 a 2050 pravděpodobně zvýší o 10 %,

F.   vzhledem k tomu, že demografické změny patrně nebudou mít až do roku 2050 vliv na celkový počet obyvatel Evropy, ale způsobí značné územní nerovnosti, přičemž některé regiony EU již nyní zaznamenávají odchod mladých lidí, a to převážně mladých žen; vzhledem dále k tomu, že podíl evropského obyvatelstva vzhledem ke světové populaci se sníží z 15 % před sto lety na 5 % v roce 2050, přičemž různé regiony v Unii jsou těmito změnami dotčeny velmi rozdílně, neboť v regionech s úbytkem obyvatelstva žije již nyní nepoměrně mnoho starších lidí, zatímco v regionech, které jsou cílem migrace, dosud není proces stárnutí společnosti patrný, protože přistěhovalci jsou většinou mladí lidé,

G.   vzhledem k tomu, že jednou z příčin demografického poklesu je neplodnost, která by měla být považována za problém veřejného zdraví a společnosti týkající se mužů i žen; připomíná Komisi výzvu Parlamentu k řešení neplodnosti a demografické situace z roku 2005, a vyzývá ji, aby v této oblasti vydala doporučení,

H.   vzhledem k tomu, že legální přistěhovalectví je pozitivním faktorem, pokud jde o strukturu evropského obyvatelstva, a je nezbytné, má-li být demografická rovnováha zachována; vzhledem k tomu, že však legální přistěhovalectví samo o sobě nestačí k vyvážení postupného stárnutí populace v Evropské unii a že je nutné přijmout opatření pro zvýšení porodnosti domácí populace,

I.   vzhledem k tomu, že přistěhovalectví řeší demografické změny v Evropě pouze zčásti a krátkodobě, je třeba, aby členské státy přijaly opatření k zajištění dodržování zásady rovnosti mužů a žen ve veřejném i soukromém sektoru, chránily mateřství, poskytovaly sociální a ekonomickou podporu rodinám a usilovaly o lepší sladění rodinného a pracovního života mužů a žen,

J.   vzhledem k tomu, že zdravotní postižení je silně spjato s věkem a že u starších lidí je pravděpodobnost vzniku zdravotních potíží nebo postižení vyšší,

Obecné poznámky

1.   se znepokojením bere na vědomí demografické prognózy do roku 2050; zdůrazňuje však, že ačkoli tyto prognózy na příštích 50 let nejsou nezvratné, jsou nicméně vážnými varovnými signály, na něž je třeba odpovědět již dnes v zájmu zítřka, aby byla zachována konkurenceschopnost, životaschopnost hospodářství, sociální soudržnost, solidarita mezi generacemi a evropský sociální model; domnívá se, že perspektiva snížení počtu obyvatel do roku 2050 může znamenat snížení tlaku na životní prostředí a příležitost pro udržitelný rozvoj, což zase vyžaduje iniciativní politiky pro patřičné přizpůsobení územního plánování, bydlení, dopravy a všech ostatních druhů infrastruktury; uznává pravomoci, které v tomto ohledu mají členské státy;

2.   připomíná, že dvě hlavní příčiny demografických změn, tedy pokles porodnosti a stárnutí obyvatelstva, jsou plodem pokroku: bezprostřední příčinou prodlužování střední délky života je pokrok v oblasti vědy, hygiena a životní úroveň a skutečnost, že ženy dnes kontrolují svou plodnost, je výsledkem jejich emancipace a jde ruku v ruce se zvyšováním úrovně vzdělání dívek a účastí žen na pracovním životě a ve veřejných funkcích; domnívá se, že tyto faktory je třeba považovat za nezvratné výdobytky lidstva;

3.   uznává, že pokud se má porodnost zvýšit, musí společnost postavit do středu svého zájmu děti; trvá na tom, že je nutné vytvořit prostředí příznivé pro rodinu a pro děti, které rovněž umožní realizaci skutečných rodinných přání;

4.   zdůrazňuje, že porodnost v Evropské unii je neobyčejně nízká (1,5) a neodráží touhu žen po dětech ani přání evropských občanů založit rodinu a souvisí pravděpodobně i s obtížemi při sladění rodinného a pracovního života (neexistence zařízení pro péči o děti předškolního věku, nedostatečná sociálně-ekonomická podpora rodin a zaměstnanosti žen), s tíživým společenským klimatem (nestabilní práce, drahé bydlení) a s obavami z budoucnosti (pozdní přístup mladých lidí k zaměstnání a jeho nejistota);

5.   připomíná, že konzumace alkoholu a drog mezi mladými lidmi je pro populační rozvoj velkým rizikem a má závažné demografické dopady – způsobuje snížení pracovní schopnosti, schopnosti začít rodinný život atd.; doporučuje proto vytvářet rámcové programy zaměřené na prevenci konzumace alkoholu a drog mezi mladistvými a na překonávání drogové a alkoholové závislosti mladých;

6.   domnívá se, že prodlužování střední délky života je pozitivním jevem a mělo by tak být vnímáno; žádá proto, aby se členské státy zabezpečily proti riziku, že důchodci budou žít v chudobě a nebudou mít prostředky na bydlení a lékařskou péči a bude jim upřeno dožít život důstojným způsobem;

7.   podporuje komplexní antidiskriminační opatření, neboť otázku demografické budoucnosti Evropy nelze oddělit od problému zranitelných skupin žijících na okraji společnosti a trpících těžkou chudobou, jejichž znevýhodnění je často považováno za jejich vlastní chybu, což má vliv nejen na děti, ale také na další generace;

8.   upozorňuje na špatné zacházení a nedostatečnou péči, jimiž trpí senioři ve svých rodinách nebo v ústavech; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby vyvíjely větší úsilí, pokud jde o zjišťování rozsahu, v němž dochází k týrání starých lidí v Evropské unii; připomíná, že podle odhadů se až 10 % starých lidí na sklonku života setká s nějakou formou fyzického nebo psychického týrání či finančního zneužívání; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily systémy včasné výměny informací a zavedly postihy za takové špatné zacházení; vítá záměr Komise vydat v roce 2008 sdělení o týrání starých lidí; požaduje, aby byla u příležitosti vydání tohoto sdělení vypracována celková strategie, která zahájí rozsáhlou informační kampaň a stane se základem činnosti v této oblasti (vzdělávání pečovatelů, stanovení norem kvality, postihy v případech špatného zacházení);

9.   lituje, že dosud nebyla přijata dostatečná opatření, která by Evropskou unii připravila na tuto výzvu, již bylo ostatně možné předvídat již po řadu let; lituje zvláště toho, že velká většina členských států EU neplní cíle Lisabonské strategie ani závazky v oblasti péče o děti, zaměstnanosti osob starších 55 let, lepšího sladění pracovního a rodinného života a účasti žen na ekonomicky aktivním životě, které přijala Evropská rada v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, a že Evropská unie jako celek je od dosažení těchto cílů stále daleko;

10.   žádá členské státy, aby přijaly opatření k zajištění nezbytného počtu kvalitních a cenově dostupných zařízení péče o děti a závislé osoby vůbec, a to v souladu s cíli stanovenými na zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, které vyzývají členské státy k tomu, aby do roku 2010 zajistily péči pro nejméně 90 % dětí od 3 let do začátku povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí mladších 3 let; zdůrazňuje, že tato opatření musí umožnit ženám přizpůsobit svou účast na trhu práce svému životnímu rytmu;

11.   domnívá se, že pokud jde o zařízení péče o děti, neměla by se EU omezovat pouze na splnění barcelonských cílů; domnívá se, že by se na tato zařízení mělo pohlížet jako na všeobecné služby, dostupné pro všechny, kdo je potřebují;

12.   zdůrazňuje skutečnost, že mnoho malých podniků je velmi špatně připraveno na problémy stárnutí pracovní síly a může v tomto ohledu potřebovat pomoc členských států;

13.   vítá iniciativu Komise zabývat se tímto významným problémem; vybízí Komisi, aby podporovala identifikaci a výměnu osvědčených postupů na regionální a místní úrovni a aby této příležitosti k inovacím v Evropské unii využila; zastává integrovaný přístup k demografickým problémů a souhlasí s pěti hlavními prvky paktu solidarity mezi generacemi, národy a zeměmi; připomíná, že mají-li být demografické výzvy úspěšně řešeny, musí členské státy účinně provádět Lisabonskou strategii a úzce koordinovat vnitrostátní makroekonomické a sociální politiky, aby hospodářský růst, konkurenceschopnost a produktivita hospodářského systému Evropské unie reagovaly na výzvy stárnutí populace a aby členské státy mohly plánovat inovativní politiky v oblasti veřejných financí, zdravotnických služeb, služeb obecného zájmu a imigrace a integrace, a dokázaly tak plnit povinnosti, které jim přísluší;

Demografická obnova

14.   uznává, že rozhodnutí ženy mít děti je jednou z nejintimnějších voleb a musí být respektováno; s ohledem na rozdíly mezi členskými státy v míře porodnosti, která se pohybuje v rozmezí 1,25 až 2,0, se však domnívá, že křivku porodnosti by bylo možné změnit pomocí koordinovaných veřejných politik vytvářejících materiální a psychologické prostředí, které bude příznivé pro rodinu a děti; dále se domnívá, že v souladu se zásadami Evropského hospodářského a sociálního výboru, uvedenými v jeho návrhu evropského paktu pro rodinu, by se tato opatření měla uplatňovat dlouhodobě, měla by vytvářet stabilní prostředí a zajišťovat ochranu nezbytnou pro rozhodnutí mít děti;

15.   vyzývá tedy členské státy, aby se inspirovaly osvědčenými postupy, pokud jde o trvání mateřské dovolené, která se v jednotlivých členských státech pohybuje od 14 do 28 týdnů, a pokud jde o rodičovskou dovolenou, předporodní péči a poradenství, zaručený příjem v průběhu těhotenství a opětovné zařazení na stejné pracovní místo; současně si přeje, aby členské státy přijaly potřebná opatření a stanovily trestní postihy za domácí násilí a špatné zacházení;

16.   připomíná, že ženy bývají obětí diskriminace, pokud jde o pracovní podmínky a o nedůvěru zaměstnavatelů vůči jejich přání mít děti; připomíná, že podíl žen v zaměstnání je navzdory jejich kvalifikacím nízký a že to, že jejich příjem je nižší než průměrný, jim brání získat nezbytnou ekonomickou nezávislost; vyzývá členské státy, aby řádně uplatňovaly směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(7) a aby provedly směrnici Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň(8); vyzývá členské státy, aby v rámci provádění směrnice 92/85/EHS zakročily proti zaměstnavatelům, kteří přímo nebo nepřímo diskriminují zaměstnankyně, které si přejí mít děti;

17.   vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení daňových opatření zajišťující ženám po narození dítěte zvláštní ochranu a oporu, a to zejména mladým svobodným matkám, s ohledem na zvyšující se počet rodin s jedním rodičem, u nichž v 85 % případů je hlavou rodiny žena, a které jsou více než jiné rodiny ohroženy vážným nebezpečím chudoby;

18.   upozorňuje na nezbytnost veřejných výdajů na péči o děti předškolního věku a na pomoc početným rodinám, zejména na služby hlídání dětí a opatření na ochranu osamělých matek a rodin v souvislosti s péčí o děti a na ochranu osamělých matek a rodičů samoživitelů, kterým především hrozí vyloučení ze společnosti, izolace a chudoba; zdůrazňuje, že tyto služby jsou otázkou veřejného zájmu a přispívají k vytváření pracovních míst a k sociálnímu a hospodářskému rozvoji na místní i regionální úrovni; vyzývá Komisi, aby představila postupy, které se osvědčily v regionech některých členských států;

19.   doporučuje tedy, aby se v oblasti péče o děti a v systému předškolní výchovy spojilo financování z veřejných a soukromých zdrojů;

20.   domnívá se, že je nutné vhodným způsobem zpřístupnit služby péče o děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a jiné závislé osoby, aby byla umožněna plná a rovná účast mužů a žen na trhu práce, což bude mít dopad na úroveň poskytování péče v rodinách;

21.   připomíná, že v rámci sociálního dialogu byly uzavřeny dohody o rodičovské dovolené a o práci na částečný úvazek, které jsou upraveny směrnicemi Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené(9) a 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku (10); vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily provedení uvedených právních předpisů v souladu se zásadou subsidiarity;

22.   žádá členské státy, aby usnadnily umisťování týraných dětí, sirotků a dětí vychovávaných ve zvláštních ústavech do náhradních rodin; vyzývá Evropu k zamyšlení nad postupy adopce dětí z členských států nebo z třetích zemí a žádá, aby se dodržovaly vnitrostátní předpisy i mezinárodní normy a aby byly tyto předpisy a normy upraveny, pokud to bude nutné, s ohledem na děti; vyzývá k vyšší bdělosti, pokud jde o různé formy týrání a obchodu s lidmi;

23.   zdůrazňuje, že rodinné modely procházejí vývojem, a vyzývá tedy Komisi a členské státy, aby na tuto skutečnost braly při vytváření a uplatňování svých politik náležitý ohled;

24.   zdůrazňuje, že je třeba zdokonalit legislativu EU ve prospěch ochrany otcovství; žádá Komisi, aby navrhla zvláštní opatření, jimiž by se usnadnilo větší zapojení otců do rodinného života tím, že by získali nárok na rodičovskou dovolenou; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly práva otců při výchově dětí a péči o ně, zejména v případě odloučení a rozvodu, aby v evropské společnosti vznikla rovnost mezi muži a ženami;

25.   vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu citlivý problém neplodnosti, který se týká vdaných i svobodných žen nebo i párů;

26.   poznamenává, že podle Světové zdravotnické organizace je neplodnost nemocí, která může mít vážné následky, jako např. depresi; zdůrazňuje, že případů neplodnosti přibývá a že se v současné době týkají přibližně 15 % párů; vyzývá tedy členské státy, aby párům zaručily právo na všeobecný přístup k léčbě neplodnosti;

27.   vybízí členské státy, aby definovaly a sdílely osvědčené postupy v oblasti podpory rodin, systémů rodinných příspěvků a sociálních služeb obecného zájmu, které mají pomáhat rodinám a dětem a chránit je; vyzývá členské státy, aby cíleně podporovaly mladé rodiče, kteří se dosud vzdělávají;

28.   vyzývá členské státy, aby uznaly sociální, ekonomickou a vzdělávací hodnotu neformální rodinné práce v podobě péče o děti a další závislé osoby a aby zároveň prozkoumaly možnost uznání odpracovaných let a nároku na sociální zabezpečení a na důchod pro ty, kteří tuto neformální práci vykonávají;

29.   vyzývá členské státy, aby zavedly pozitivní opatření k podpoře rodičovství, např. zvláštní nárok na důchod a daňové úlevy na zřízení podnikových jeslí, a aby si v této oblasti vyměňovaly osvědčené postupy;

Lidské zdroje

30.   konstatuje, že pokud jde o problém nerovnováhy mezi ekonomicky aktivním a neaktivním obyvatelstvem, která je důsledkem demografických změn, má Evropská unie stále značné možnosti, jak zvyšovat počet pracujících, a to zejména zaměstnáváním žen, mladých lidí, seniorů a lidí se zdravotním postižením; je přesvědčen, že v rámci revize Lisabonské strategie v roce 2008 by se krátkodobým cílem měla stát plná zaměstnanost;

31.   požaduje, aby byl reformován způsob, jakým jsou dnes v Evropě řízeny lidské zdroje, neboť v důsledku nízké zaměstnanosti mladých lidí ve věku 25–30 let a seniorů starších 55 let je aktivní život velké části populace omezen na přibližně 30 let; vyzývá k podpoře komplexních preventivních technik řízení věkové struktury;

32.   vyzývá k přijetí celkového přístupu k lidským zdrojům, který bude zaměřen na kvalitu, a navrhuje, aby byl definován "aktivní životní cyklus", jehož součástí bude i vzdělávání, celoživotní vzdělávání a zhodnocení formálních nebo netypických znalostí a kvalifikací a nabyté praxe od počátku až do konce produktivního věku;

33.   shledává, že kvůli segmentaci trhu práce a stále častějšímu výskytu nejistých forem zaměstnání se snižují životní jistoty seniorů; domnívá se, že členské státy by měly přistoupit k přezkumu a výměně názorů o osvědčených postupech, pokud jde o hrazení příspěvků na sociální zabezpečení během životního cyklu, aby byly posíleny jistoty seniorů;

34.   domnívá se, že opatření, která by byla s ohledem na demografický vývoj případně přijata, musí zohledňovat zvýšení produktivity u každého aktivního pracovníka, a že v důsledku toho tedy nezáleží pouze na poměru aktivních pracovníků k neaktivním, nýbrž i na zvýšení produktivity;

35.   vyzývá k prohloubení dialogu se sociálními partnery, s podniky, vysokými školami, nevládními organizacemi a sdělovacími prostředky v zájmu přípravy na tyto demografické proměny; zdůrazňuje, že zvyšování produktivity bude napříště záviset především na investicích do výzkumu a vývoje a do technologických inovací, a trvá na tom, že pro podniky je životně důležité, aby vhodným plánováním v oblasti zaměstnanecké politiky a postupu v zaměstnání anticipovaly své budoucí potřeby, pokud jde o kvalifikaci pracovníků, a aby prostřednictvím investic do celoživotního vzdělávání přispívaly ke zvyšování kvalifikace pracovních sil;

36.   vyzývá k praktickým iniciativám, které by starším lidem, pokud si to budou přát, umožnily pracovat déle, a tak předávat svou konkrétní pracovní zkušenost mladým lidem a jiným pracovníkům a zaměstnavatelům;

37.   vybízí k investicím do všeobecného a odborného vzdělávání včetně využívání nových technologií, aby se zvýšila úroveň základního vzdělání mladých, které je podmínkou pro rozvoj jejich budoucí schopnosti přizpůsobit se a pro restrukturalizaci celoživotního vzdělávání, a vyzývá k přijetí opatření, která pomohou mladým lidem při hledání jejich prvního zaměstnání a starším lidem a znevýhodněným členům společnosti při jejich návratu na pracovní trh a která budou doprovázet jejich profesní rozvoj po celou dobu produktivního života;

38.   navrhuje co nejrychleji snížit počet případů, kdy podniky v rámci kolektivního vyjednávání nebo po dohodě s podnikovými radami v souladu se zvyklostmi členských států posílají zaměstnance předčasně do důchodu a vyzývá členské státy, aby podporovaly úlohu starších pracovníků a jejich zaměstnávání; přiznává však, že u starších pracovníků, tj. zaměstnanců, kteří dosáhli minimálního věku pro odchod do důchodu, a kteří již nechtějí pracovat na plný úvazek, lze využít možnosti práce na částečný úvazek, úpravy pracovní doby, práce z domova a systému sdílení pracovních míst, což může představovat inovační způsob postupného odchodu do důchodu, s omezením účinků stresu spojeného s důchodem;

39.   domnívá se, že je na čase řešit problém "stresu důchodců", tj. pocitů sklíčenosti, zbytečnosti a nihilismu, které zažívají pracovníci několik dní po odchodu do důchodu, kdy se domnívají, že jsou neužiteční, opuštění, osamělí a bez budoucnosti;

40.   vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly pobídky podporující přístup mladých na trh práce, například tím, že podpoří koučování mezi pracovníky, kteří dosáhli důchodového věku, a mladými pracovníky, prostřednictvím systému sdílení pracovních míst a částečného úvazku, s cílem usnadnit přechod z jedné generace na druhou;

41.   vyzývá k zevrubné reformě způsobu, jakým se odvíjí kariérní postup starších zaměstnanců, kteří jsou dnes, jakmile překročí věk 50 let, značně znevýhodněni, neboť v důsledku diskriminace při hledání zaměstnání mají nedostatečný přístup ke vzdělávání, včetně nových technologií, nejsou uznávány jejich pracovní zkušenosti a jen zřídka mají možnost postupu v zaměstnání; připomíná, že věkové hranice pro odborné vzdělávání jsou diskriminační a vyzývá členské státy, aby o tom jasně informovaly zaměstnavatele a poskytovatele odborného vzdělávání; proto žádá o okamžité provedení a účinné uplatňování směrnice Rady 2000/78/ES(11) ze dne 27. listopadu 2000, která zakazuje diskriminaci na základě věku v odborném vzdělávání a zaměstnání; domnívá se, že kromě otázky kvalifikace starší pracovníci často potřebují podporu v osobnějších oblastech spojených s prací, jako je technika pracovního pohovoru, vytváření důvěry a psaní životopisu; vyzývá členské státy, aby zvážily zvláštní zaměstnanecké poradenství pro starší pracovníky a aby vytvořily více vládních programů s cílem zaměstnávat starší občany; vyzývá Komisi, aby sledovala členské státy a přijala opatření vůči těm, jejichž právní předpisy i nadále diskriminují na základě věku a zdravotního postižení;

42.   vyzývá Komisi, aby sledovala členské státy a přijala opatření vůči těm, jejichž právní předpisy i nadále diskriminují na základě věku a zdravotního postižení (a tím porušují Smlouvy a Listinu základních práv, která bude s účinností nejdříve od 1. ledna 2009 právně závazná v celé EU), aby dotčené členské státy takové právní předpisy neprodleně zrušily;

43.   vyzývá Komisi, aby shromažďovala tříděné statistické údaje o různých věkových skupinách podle rozdílných problémů, kterým čelí, a podle druhů diskriminace na základě věku;

44.   připomíná, že starší lidé nejsou jednotnou skupinou, zdůrazňuje zejména, že starší ženy a starší příslušníci etnických menšin mohou trpět několikanásobnou diskriminací;

45.   zdůrazňuje, že práce na částečný úvazek je užitečným krokem směrem k návratu na trh práce; vybízí členské státy, aby podporovaly zejména menší firmy v prosazování práce na částečný úvazek a pružné organizace práce; znovu zdůrazňuje pozitivní hodnotu práce na částečný úvazek pro starší pracovníky, kteří již nemusí chtít pracovat na plný úvazek;

46.   vyzývá členské státy, aby podporovaly úlohu starších pracovníků na trhu práce zdůrazňováním přínosů zaměstnávání starších pracovníků a podporou zaměstnavatelů v zavádění pružných pracovních postupů, které podporují účast starších pracovníků na trhu práce;

47.   žádá Komisi, aby připravila studii založenou na údajích členěných podle pohlaví, o daňových výhodách a stávajících překážkách souvisejících se zaměstnáváním, se zaměřením na stárnoucí populaci;

48.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístup ke vzdělávání v průběhu profesního života;

49.   připomíná, že princip zákonného věku odchodu do důchodu je jedním z výdobytků evropských sociálních modelů a zárukou proti nutnému prodlužování produktivního věku nad přiměřenou míru;

50.   připomíná, že důchod je právem, jehož může využít každý zaměstnanec po dosažení důchodového věku stanoveného zákonem v každém členském státě po dohodě se sociálními partnery s ohledem na tradice dané země;

51.   zdůrazňuje výrazné rozdíly v průměrných důchodech mezi muži a ženami, které jsou způsobeny přerušením kariéry z důvodu pečovatelských povinností o děti nebo starší rodiče; žádá členské státy, aby přijaly opatření zajišťující, aby přerušení profesní činnosti z důvodu mateřství a rodičovské dovolené nadále nepředstavovalo znevýhodnění při výpočtu nároků na důchod; podporuje členské státy v tom, aby stanovily paušální bonifikaci důchodů v závislosti na počtu vychovaných dětí a aby uznaly pečovatelskou úlohu ve společnosti;

52.   vyzývá členské státy k přijetí nezbytných opatření k modernizaci systémů sociálního zabezpečení, a to zejména důchodových systémů, aby tak zajistily jejich finanční životaschopnost a mohly čelit následkům stárnutí obyvatelstva; zdůrazňuje, že je na místě věnovat pozornost zvláště postavení starších žen, které jsou více ohroženy izolací a chudobou;

53.   vyzývá Komisi k vypracování srovnávací studie o různých důchodových systémech a systémech sociální ochrany žen, které existují v každém členském státě, aby tak určil nejvhodnější postupy, které povedou nejen ke zvýšení zaměstnanosti žen, ale rovněž umožní dosáhnout harmonického souladu mezi rodinným a profesním životem;

54.   naléhá na Komisi a členské státy, aby se naléhavě zaměřily na podporu zaměstnávání starších pracovníků, a to vzhledem k plánovanému zvýšení věku odchodu do důchodu v mnoha státech;

55.   domnívá se, že přestože očekávaná délka a kvalita života osob, které překročily zákonný věk pro odchod do důchodu jsou vyšší než kdykoli předtím a domnívá se v této souvislosti, že členské státy po dohodě se sociálními partnery a respektujíce národní tradice by měly podporovat zavádění společných pravidel a dohod umožňujících, aby si pracovník dobrovolně prodloužil aktivní život za hranici zákonného věku odchodu do důchodu stanoveného každým z členských států, a nikoli tomu bránit; vybízí Komisi, aby pokračovala ve srovnávacích studiích o rozmanitosti důchodových systémů v členských státech a o hospodářských a sociálních dopadech reforem, k nimž členské státy hodlají přistoupit;

56.   vyzývá členské státy, aby přijaly opatření umožňující ženám sladit práci a postup v zaměstnání s jejich rodinnými povinnostmi a aby bojovaly proti diskriminaci a stereotypům, jimiž ženy stále trpí na trhu práce i při vzdělávání; připomíná zásadu rovnosti mužů a žen a to, že neměnnou zásadou evropského sociálního modelu je pravidlo, že za stejnou práci je na stejném pracovišti stejná odměna;

57.   žádá proto, aby byla vydána pracovní a právní opatření k definitivnímu odstranění této formy diskriminace, zejména rozdílu ve mzdě mužů a žen, a aby se při sestavování veřejných rozpočtů zohlednilo hledisko pohlaví;

58.   připomíná, že významným faktorem produktivity je dobré pracovní prostředí; vyzývá členské státy, aby prosazovaly opatření na pracovišti, která sníží riziko újmy starších pracovníků; patří sem zásahy za účelem zlepšení psychosociálního a fyzického pracovního prostředí, změny pracovní náplně a organizace práce, obecné zlepšování zdraví, kvality života a pracovních schopností a zvyšování dovedností a profesní kvalifikace pracovníků; vyzývá podniky, aby investovaly do prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání, pracovního lékařství, hygieny a sociálního dialogu;

59.   zdůrazňuje, že je nezbytné, aby bylo pracoviště přístupné a bezpečné pro starší pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, a to díky vhodné adaptaci a zvláštnímu vybavení přizpůsobenému jejich individuálním potřebám a požadavkům; zdůrazňuje rovněž, že přístupné prostředí umožňuje starším lidem pokračovat v nezávislém životě, a tak ušetřit veřejné prostředky vynakládané na ústavní péči;

60.   vyzývá členské státy, aby zavedly právo požadovat pružnou pracovní dobu nebo práci na částečný úvazek, která se bude vztahovat nejen na rodiče, ale i na starší pracovníky, kteří mohou také mít pečovatelské povinnosti;

61.   zdůrazňuje úlohu malých a středních podniků jako klíčových zdrojů pracovních míst v Evropské unii;

62.   připomíná, že nejvíce žen, přistěhovalců a starších pracovníků je zaměstnáváno v odvětví služeb, vyzývá k okamžitému dokončení vnitřního trhu služeb;

Solidarita mezi generacemi a mezi regiony

63.   připomíná, že princip mezigenerační solidarity, který je klíčovou součástí evropských sociálních modelů, spočívá v tom, že ekonomicky aktivní část obyvatelstva na sebe bere financování sociálních dávek a nákladů na ochranu a zdravotní péči pro neaktivní populaci (děti, mládež, závislé osoby a seniory); požaduje, aby byla tato zásada solidarity zachována navzdory demografické nerovnováze, kterou lze očekávat;

64.   zdůrazňuje význam aktivního zásahu ze strany orgánů veřejné moci; zejména je třeba zajistit sociální služby obecného zájmu jak pro rodiny a malé děti, tak i v zájmu péče o seniory a všechny závislé osoby; domnívá se, že přístup ke službám představuje základní právo; vyzývá Komisi, aby zajistila právní jistotu sociálních služeb obecného zájmu v právu Společenství, jež by zajišťovala všeobecný přístup a zásadu solidarity;

65.   zdůrazňuje, že je důležité, aby si členské státy navzájem sdělovaly informace a osvědčené postupy týkající se toho, jak se zdravotní systémy mohou připravit na zvýšené nároky stárnoucí populace; zejména vzhledem ke skutečnosti, že stárnutí populace bude mít výrazný dopad na růst veřejných výdajů na zdravotní péči, neboť zdravotní postižení a nemoci značně přibývají ve vyšším věku, zejména ve velmi vysokém věku (80 let a více), což bude v následujících desetiletích nejrychleji rostoucí část populace;

66.   vyzývá členské státy, aby uplatňovaly přísnější opatření proti neodvádění daní a odvodů na sociální zabezpečení, aby byla zaručena životaschopnost důchodových systémů; domnívá se, že členské státy musí zavést aktivní a účinné pracovní politiky a žádá, aby zavedly pružné systémy a možnosti osobní volby, pokud jde o okamžik odchodu do důchodu (po dosažení minimální věkové hranice) prostřednictvím mechanismů pobídek určených pracovníkům, kteří se rozhodnou zůstat aktivní po delší dobu;

67.   připomíná velký přínos seniorů pro sociální soudržnost a pro hospodářství a to, jak jejich aktivní účast na rodinné a mezigenerační solidaritě posiluje úlohu přerozdělení zdrojů v rámci rodinného řetězce; na druhé straně se domnívá, že je třeba usnadnit a podporovat jejich zapojení do dobrovolnické činnosti; konečně se domnívá, že jejich spotřeba statků a služeb, aktivit pro volný čas, zdravotní péče a služeb wellness představuje rozvíjející se ekonomické odvětví a nové bohatství nazvané "šedé zlato"; vyzývá tedy členské státy, aby podporovaly a rozvíjely ekonomickou a sociální účast seniorů, přičemž by dbaly zejména o kvalitu života a dobré sociální a finanční podmínky seniorů;

68.   vyzývá členské státy, aby podporovaly konzultace se seniory s cílem zachovat solidaritu mezi generacemi a aby ve spolupráci s partnery na místní úrovni usnadnily jejich účast na dobrovolnických aktivitách vzdělávací, kulturní nebo podnikatelské povahy;

69.   zdůrazňuje důležitost dobrovolnické práce, umožňující mnoha lidem návrat na trh práce, vybízí vlády, aby zjednodušily zapojování starších lidí do dobrovolnické práce, která jim bude kompenzována,

70.   připomíná, že sociální služby obecného zájmu, zejména v oblasti péče o malé děti a zdravotnické a vzdělávací služby usnadňují účast rodičů na trhu práce a přispívají k boji proti chudobě, zejména v případě rodičů samoživitelů; je přesvědčen, že tyto služby jsou zásadní pro to, aby Evropská unie vyřešila demografické problémy; na druhou stranu se domnívá, že sociální služby obecného zájmu stimulují místní a regionální hospodářský rozvoj a přispívají ke konkurenceschopnosti Evropské unie tím, že vytvářejí pracovní místa; z tohoto pohledu považuje za nezbytné určit sociální služby obecného hospodářského zájmu a posoudit jejich sociální a hospodářské dopady; požaduje zavedení ukazatelů kvality za účelem posouzení pokroku v plnění barcelonských cílů; zdůrazňuje, že sociální služby obecného hospodářského zájmu ve prospěch seniorů a závislých osob musí být předmětem stejné pozornosti a stejného zacházení;

71.   zdůrazňuje, že dobrovolnická činnost a sociální sítě v regionech se snižujícím se počtem obyvatelstva podstatně přispívají k uspokojení potřeb místních obyvatel, nemohou však v regionech nahrazovat zásadní úlohu, kterou mají v poskytování služeb obecného zájmu veřejné orgány; má za to, že tuto občanskou angažovanost je nutno ocenit a že subjekty, které jsou takto činné, musí být v regionální politice podporovány jako partneři; zdůrazňuje, že výsledkem jejich činnosti jsou vzdělávací procesy, které danému regionu umožní vypořádat se s úkoly vznikajícími v důsledku demografických změn;

72.   vybízí členské státy a regionální orgány, aby pro tento účel využívaly strukturální fondy EU, a vyzývá Komisi, aby v rámci ustanovení o územní spolupráci (podle čl. 7 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(12)), podpořila výměnu zkušeností mezi regiony, kde již ekonomika seniorů hraje významnou úlohu, nebo ji bude hrát v budoucnosti);

73.   vyzývá k zahájení široké diskuse o právu na slušný důchod pro všechny, který je podmínkou finanční soběstačnosti a důstojného života seniorů a jejich sociálního začlenění; připomíná, že starší lidé výrazně přispívají k sociální soudržnosti prostřednictvím dobrovolnických a pečovatelských aktivit;

74.   vyzývá členské státy, aby se společně zamyslely nad možností reforem, které by zajistily udržitelnost důchodových systémů a systémů sociálního zabezpečení; a zejména aby přijaly opatření, která by ženám zaručila započtení jejich mateřské a rodičovské dovolené do jejich nároku na důchod;

75.   vyzývá členské státy, které ještě nezkoumají vztah mezi přiznáváním důchodů a pracovními pobídkami, zejména s ohledem na pružnou práci, aby toto zvážily, a tak odstranily pracovně demotivující faktory;

76.   poukazuje na to, že stárnutí evropské společnosti v sobě skrývá velké rozdíly mezi regiony a že vnitrostátní údaje o demografických změnách zakrývají rozdílnou místní a regionální realitu; někdy je obtížné určit potřeby, pokud jde o infrastruktury a převod prostředků od centrální vlády; vyzývá Komisi, aby pomohla zlepšit kvalitu a spolehlivost údajů a statistik o demografických trendech a migračních tocích a požaduje, aby Komise a členské státy urychlily zavádění svobody pohybu pro všechny pracovníky rozšířené Evropské unie ještě před rokem 2014;

77.   vybízí členské státy, aby v souladu se zásadou subsidiarity udržovaly vyrovnaný rozpočet svých penzijních systémů, pokud jde o příjmy a výdaje, a oceňuje ty členské státy, které si každoročně vytvářejí z rozpočtových prostředků rezervy na výplatu důchodů v budoucnosti;

78.   konstatuje, že demografické změny mají na jednotlivé regiony závažné dopady a že podle toho, zda se jedná o region, do kterého se lidé stěhují, nebo o region se snižujícím se počtem obyvatelstva, jsou nutné velmi rozdílné strategie přizpůsobování; konstatuje, že kvalita života v regionech se snižujícím se počtem obyvatelstva, což jsou většinou venkovské oblasti, je definována jinak než v regionech s rostoucím počtem obyvatelstva, a proto se domnívá, že jsou nezbytné různé strategie podpory;

79.   požaduje, aby Komise a členské státy v rámci úvah o solidaritě mezi evropskými regiony braly v potaz generační hledisko a značné územní dopady různých demografických tendencí na činnost Evropské unie; zdůrazňuje, že tyto dopady jsou důležité zejména pro infrastrukturu bydlení, a to především v městských oblastech, které pravděpodobně zaznamenají vyšší počet migrantů a jejich silnou koncentraci; zdůrazňuje rovněž specifické potřeby na místní úrovni ve stárnoucích regionech, pokud jde o investice do poskytování místních služeb, aby byly zohledněny potřeby seniorů a aby jim byla co nejdéle umožněna soběstačnost a nezávislost; navrhuje, aby se při přidělování prostředků ze strukturálních fondů a vyžívání možností Evropského sociálního fondu k tomu, aby byl použit místní sociální kapitál k poskytování služeb, bral ohled na tyto investiční potřeby, žádá, aby byly zachovány i po roce 2013; upozorňuje na skutečnost, že v regionech s úbytkem obyvatelstva je nutno přijmout opatření pro udržení přirozené skladby obyvatelstva, a to ve formě investic do zaměstnanosti, vzdělávání a přístupu k veřejným službám;

80.   navrhuje, aby Komise v rámci územní spolupráce podpořila celoevropské sítě, jejichž prostřednictvím se mohou regionální a místní orgány, regiony a subjekty občanské společnosti vzájemně učit, jak překonávat problémy vzniklé následkem demografických změn;

81.   vybízí členské státy, aby podporovaly mezigenerační projekty, v jejichž rámci senioři spolupracují s mladšími, sdílejí tak dovednosti a získávají nové odborné znalosti; vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

82.   požaduje, aby členské státy pomáhaly regionům se snižujícím se počtem obyvatelstva tím, že zajistí vysokou úroveň poskytování služeb obecného zájmu (např. v oblasti vzdělávání včetně fungování předškolních zařízení a zařízení péče o dítě, sociálních a zdravotnických služeb, poštovních služeb) a dostupnost (např. veřejné dopravy, dopravní infrastruktury a telekomunikačních sítí), a aby zabezpečily účast v hospodářských strukturách a kvalifikaci (např. prostřednictvím vzdělávání včetně metod celoživotního vzdělávání a využíváním nových technologií a investicemi do nich); naléhavě žádá, aby byly rámcové podmínky pro splnění těchto úkolů přizpůsobeny místním potřebám a těm, kteří je v daných podmínkách realizují, a aby byla zvýšena jejich schopnost přizpůsobení se; upozorňuje zejména na situaci v ostrovních, pohraničních, horských a dalších nejvzdálenějších oblastech;

83.   vítá návrh na vytvoření Evropského fondu pro integraci; vyzývá příslušné vnitrostátní, regionální a místní orgány, které nesou odpovědnost za vytvoření a řízení politiky soudržnosti a politiky rozvoje venkova, aby svou činnost ještě více koordinovaly s cílem podpořit návrat obyvatel do venkovských oblastí se snižujícím se počtem obyvatelstva tím, že pro ně zlepší životní a pracovní podmínky v daných oblastech;

84.   vítá skutečnost, že ve čtvrté zprávě o sociální a hospodářské soudržnosti Komise označila rostoucí demografickou nerovnováhu za jeden z problémů, kterými se zabývá; se zájmem očekává výsledky konzultací se sociálními partnery a vymezení úlohy regionální politiky v boji proti nepříznivým důsledkům demografických změn v příštím programovém období;

85.   připomíná členským státům, že dobrovolní pečovatelé, zejména ti starší, jsou několikanásobně znevýhodněni; navrhuje, aby těmto skupinám byla poskytována větší podpora, aby mohli překonat několikanásobné překážky zaměstnání;

86.   domnívá se, že v chudých městských částech a příměstských a venkovských oblastech trendy pravděpodobně směřují k odlivu obyvatelstva, což bude mít rozhodující vliv na bydlení a infrastrukturu;

87.   vyzývá členské státy, aby kladly důraz na zpřístupnění bydlení odpovídajícího požadavkům rodin, zejména rodičů samoživitelů a starších osob, např. prostřednictvím "mezigeneračních projektů" v rámci rozvoje měst a územního plánování;

88.   zdůrazňuje, že hrozí, že se v důsledku demografické nerovnováhy v globálním měřítku prohloubí nerovnosti v rozvoji a zesílí migrační tlaky; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto prvky začlenily do svých imigračních politik, aby byla imigrace přínosem jak pro zemi původu, tak cílovou zemi (tzv. co-development);

Integrace přistěhovalců

89.   bere na vědomí, že přistěhovalectví je a bude jedním z prvků demografického vývoje Evropské unie a může mít pozitivní přínos z hospodářského, sociálního i kulturního hlediska; vyzývá proto Komisi, členské státy a sociální partnery, aby zaujaly k imigraci věcný a racionální přístup, aby se předešlo xenofobním názorům a postojům a podpořilo se plné a účinné začlenění přistěhovalců do společnosti;

90.   uznává však, že migrace nabízí zejména regionům s úbytkem obyvatelstva také příležitost k zastavení negativních dopadů demografických změn, a vyzývá proto členské státy, aby uznaly integraci přistěhovalců jako strategicky významné politické opatření;

91.   domnívá se, že v členských státech Evropské unie by se měly posílit integrační politiky, aby se usnadnilo usazování přistěhovalců v Evropské unii; vítá proto rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007 o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků(13) a věří, že toto rozhodnutí přispěje k usnadnění sociální a hospodářské integrace přistěhovalců v Evropské unii;

92.   zdůrazňuje, že je třeba definovat přistěhovalecké politiky a koordinovat je mezi členskými státy, přičemž je třeba zaručit imigrantům rovné životní a pracovní podmínky; žádá Komisi, aby nastudovala a co nejrychleji předložila strategii a konkrétní opatření týkající se ekonomického přistěhovalectví;

93.   zdůrazňuje, že imigrační politiky členských států je nutno lépe koordinovat, aby se zajistila lepší integrace přistěhovalců do společnosti a do formální ekonomiky, zaručila jejich právní a sociální jistota včetně práva na důchod; vyzývá členské státy, aby rozhodně bojovaly proti obchodu s lidmi a penalizovaly podniky, které zaměstnávají nebo vykořisťují dělníky s nelegálním pobytem; kladně hodnotí evropskou iniciativu zaměřenou proti nelegální práci, vykořisťování a nedůstojným životním podmínkám, jimiž trpí nelegální přistěhovalci;

94.   uznává zvláštní roli měst v tomto ohledu, neboť většina přistěhovalců se usazuje ve městech, a zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zohlednily dopad imigračních politik na města a aby je široce zapojily do utváření a provádění přistěhovaleckých politik; se zájmem bere na vědomí proces "integrování měst", zahájený v roce 2006 Evropskou komisí a EUROCITIES, a Milánskou deklaraci o integraci podepsanou dne 6. listopadu 2007, zajišťující pokračování dialogu o provádění společných základních zásad integrace na úrovni měst;

95.   zdůrazňuje, že legální migrace v rámci Evropské unie by měla být přínosem pro migranty a neměla by představovat zátěž pro země původu; vybízí členské státy, aby posílily opatření směřující k integraci přistěhovalců;

96.   kladně hodnotí iniciativu Komise a členských států, které si uvědomují celosvětový rozměr přistěhovalectví a důsledky ekonomické migrace v Evropské unii pro rozvoj zemí původu přistěhovalců; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit rizika odlivu mozků ze země původu přistěhovalců; vyzývá Komisi a členské státy, aby společně s dotčenými třetími zeměmi přijaly proti tomuto jevu účinná opatření;

97.   požaduje, aby se pod striktně ekonomickými úvahami nevytratil lidský rozměr přistěhovalectví a aby měli přistěhovalci, pokud budou chtít, možnost sloučení rodin; požaduje, aby byla evropská přistěhovalecká politika úzce provázána s politikami v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí, vzdělávání a regionální politiky;

98.   připomíná, že finanční zdroje od evropských přistěhovalců jsou velmi důležité pro financování živobytí starších lidí v rozvojových zemích;

99.   zdůrazňuje, že přistěhovalecká politika musí usilovat o nediskriminaci a o vyšší stupeň zákonné, sociální a společenské rovnosti, a to jak pro přistěhovalce, kteří již v Evropě pobývají, tak pro ty, kteří budou přicházet;

100.   domnívá se, že rodinní příslušníci doprovázející migrujícího pracovníka musí obdržet povolení k pobytu a v případě potřeby i pracovní povolení;

101.   zdůrazňuje významnou úlohu přistěhovalkyň a vyzývá členské státy, aby jim ve svých integračních politikách přiznaly odpovídající místo a aby jim zaručily veškerá práva;

102.   vyzývá členské státy, aby na pořad jednání některého z příštích summitů zařadily jednání o demografických změnách a o osvědčených postupech v oblastech, jako je aktivní stáří, zaměstnávání mladých, rodinné politiky a integrace přistěhovalců;

103.   kladně hodnotí, že se Komise zavázala předkládat každé dva roky u příležitosti Evropského demografického fóra zprávu o aktuálním stavu v této oblasti; přeje si, aby tato zpráva rovněž uváděla, jaký dopad mají politiky členských států v daných oblastech; podporuje záměr Komise věnovat každé dva roky ve zprávě jednu kapitolu neplodnosti a zařadit do zprávy kapitolu o přípravách Evropské unie na demografické změny; vybízí Komisi, aby vytvořila systém ukazatelů pro sledování a analýzu výsledků v oblasti demografického vývoje v jednotlivých členských státech a v Evropské unii;

104.   připomíná, že demografická budoucnost Evropy představuje nový problém, pokud jde o demokratický mechanismus a způsob, jakým může být vyslyšen hlas zastupující řadu jejích složek a ovlivňovat politické rozhodování; zásadním problémem ve stárnoucí společnosti je problém politického zastoupení nezletilých, kteří představují společnou budoucnost (a proto politickou budoucnost) Společenství, ale kteří dosud nemají žádnou možnost se vyjádřit a nemohou ovlivňovat rozhodování; z mnoha důvodů není jednoduché, aby zazněl hlas přistěhovalců (ať dospělých či dětí); otázka možnosti vyjádření a politického zastoupení sociálních skupin (zejména nezletilých), které jim v současnosti chybí, je klíčovou otázkou, která vyžaduje rozsáhlou a zevrubnou diskusi;

105.   vybízí Komisi a členské státy, aby zlepšovaly informovanost občanů Evropské unie o demografických problémech v Evropě, např. vedením kampaní a pilotních projektů v této oblasti;

o
o   o

106.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 115, 14.4.1997, s. 238.
(2) Úř. věst. C 104, 6.4.1998, s.222.
(3) Úř. věst. C 232, 17.8.2001, s.381.
(4) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s.131.
(5) Úř. věst. C 305 E, 14. 12. 2006, s. 141.
(6) Úř. věst. C 161, 13.7.2007, s. 66.
(7) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(8) Úř. věst. L 348 28.11.1992, s. 1.
(9) Úř. věst. L 145, 19.6.1996, s. 4.
(10) Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9.
(11) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(12) Úř. věst. L 210, 31. 7. 2006, s. 25.
(13) Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 18.

Právní upozornění - Ochrana soukromí