Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007 přijetím víceletého rámce na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (KOM(2007)0515 – C6-0322/2007 – 2007/0189(CNS))

P6_TA(2008)0014 A6-0514/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0515),

-   s ohledem na čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 168/2007, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0322/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0514/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 1 (1)  V zájmu toho, aby agentura řádně prováděla své úkoly, je nutné vymezit tematické oblasti její činnosti víceletým rámcem, který bude pokrývat období pěti let, což je stanoveno v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 168/2007. (1)  V zájmu toho, aby agentura řádně prováděla své úkoly, a s ohledem na cíle založení agentury je nutné vymezit tematické oblasti její činnosti víceletým rámcem, který bude pokrývat období pěti let, což je stanoveno v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 168/2007. Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2 (2)  Rámec by měl mezi tematickými oblastmi činnosti agentury zahrnovat boj proti rasismu, xenofobii a s nimi spojené netoleranci. (2)  Rámec by měl mezi tematickými oblastmi činnosti agentury zahrnovat boj proti rasismu, xenofobii a s nimi spojené netoleranci a ochranu práv příslušníků etnických nebo národnostních menšin. Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 5 (5)  Rámec by měl obsahovat ustanovení, jejichž záměrem je zajistit komplementaritu vzhledem k oblastem působnosti dalších orgánů, úřadů a agentur Společenství a Unie jakož i Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací působících v oblasti základních práv. Mezi agentury a subjekty, které jsou nejrelevantnější ve vztahu k tomuto víceletému rámci a jejichž cíle by měly být proto zohledněny, patří Evropský institut pro rovnost žen a mužů zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a Evropský inspektor ochrany údajů zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. (5)  Rámec by měl obsahovat ustanovení, jejichž záměrem je zajistit komplementaritu vzhledem k oblastem působnosti dalších orgánů, úřadů a agentur Společenství a Unie jakož i Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací působících v oblasti základních práv. Mezi agentury a subjekty, které jsou nejrelevantnější ve vztahu k tomuto víceletému rámci a jejichž cíle a oblasti působnosti by měly být proto zohledněny, patří Evropský institut pro rovnost žen a mužů zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, evropský inspektor ochrany údajů zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů a evropský veřejný ochránce práv. Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 6a (nový) (6a)  Pokud jí to dovolí finanční a lidské zdroje, může agentura v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 168/2007 na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise vykonávat svoji činnost mimo tematické oblasti stanovené ve víceletém rámci. Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 7a (nový) (7a)  Rámec definuje tematické oblasti, v nichž má agentura vykonávat svou činnost, zatímco úkoly agentury jsou stanoveny v článku 4 nařízení (ES) č. 168/2007, jenž zejména zmiňuje úlohu zvyšovat povědomí veřejnosti o základních právech a aktivně šířit informace o práci agentury. Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 7b (nový) (7b)  Všichni lidé jsou si rovni a lidská práva jsou nedělitelná a nedotknutelná. Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 7c (nový) (7c)  Je nutno sledovat, zda orgány EU a všechny členské státy dodržují veškeré mezinárodní úmluvy o lidských právech, jichž jsou členské státy signatáři. Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 7d (nový) (7d)  Agentura by měla Evropskému parlamentu pravidelně podávat zprávy. Pozměňovací návrh 9 Čl. 1 odst. 1a (nový) 1a.  Nejdříve jeden rok od přijetí víceletého rámce může Komise z vlastního podnětu nebo z podnětu Rady, Evropského parlamentu nebo správní rady agentury navrhnout změnu rámce postupem podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 168/2007. Pozměňovací návrh 10 Čl. 1 odst. 2a (nový) 2a.  Komise, Rada a Evropský parlament mohou požádat agenturu, aby přezkoumala určité kroky nebo otázky. Pozměňovací návrh 11 Článek 1a (nový) Článek 1a Úkoly Za výjimečných a závažných okolností může agentura sestavovat a zveřejňovat závěry a stanoviska i v tematických oblastech, na které se nevztahuje článek 2. Za takových okolností je třeba zaslat oznámení o provedených úkolech Komisi, Radě a Evropskému parlamentu. Pozměňovací návrh 12 Čl. 2 návětí Tematické oblasti jsou následující: Aniž jsou dotčeny čl. 1 odst. 2a a článek 1a, agentura ve své činnosti v následujících tematických oblastech usiluje o nalezení hospodářských, sociálních a kulturních faktorů, které přispívají k dodržování lidských práv v těchto oblastech, nebo které by mohly představovat hlavní příčiny porušování lidských práv: Pozměňovací návrh 13 Čl. 2 písm. b) b) diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace nebo diskriminace příslušníků menšin; b) diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace nebo diskriminace příslušníků tradičních národnostních a jazykových menšin a diskriminace na základě jakékoli kombinace těchto důvodů (vícenásobná diskriminace); Pozměňovací návrh 14 Čl. 2 písm. j) j) přístup k účinné a nezávislé soudní ochraně. j) přístup k účinné a nezávislé soudní ochraně s ohledem na práva obžalovaných osob a podezřelých. Pozměňovací návrh 15 Čl. 2 písm. ja) (nový) ja) extrémní chudoba a sociální vyloučení. Pozměňovací návrh 16 Čl. 3 odst. 1 1.  Při provádění tohoto rámce agentura zajistí odpovídající spolupráci s příslušnými institucemi Společenství, úřady a agenturami, členskými státy, mezinárodními organizacemi a občanskou společností v souladu s podmínkami uvedenými v článcích 7, 8 a 10 nařízení (ES) č. 168/2007. 1.  Při provádění tohoto rámce agentura zajistí odpovídající spolupráci a koordinaci s příslušnými institucemi Společenství, úřady a agenturami, členskými státy, mezinárodními organizacemi a občanskou společností v souladu s podmínkami uvedenými v článcích 7, 8 a 10 nařízení (ES) č. 168/2007. Pozměňovací návrh 17 Čl. 3 odst. 2a (nový) 2a.  Agentura aktivně spolupracuje v oblasti základních práv s kandidátskými zeměmi s cílem usnadnit jim dosažení souladu s právními předpisy Společenství. Pozměňovací návrh 18 Čl. 3 odst. 3 3.  Agentura se bude zabývat otázkami, které se týkají diskriminace na základě pohlaví pouze částečně a v rozsahu, který je relevantní pro její činnost, jež má být podniknuta ohledně obecných otázek diskriminace zmíněné v čl. 2 písm. b), přičemž zohlední, že celkovým cílem Evropského institutu pro rovnost žen a mužů zřízeného nařízením (ES) č. 1922/2006 je přispět k podpoře rovnosti žen a mužů a posílit ji včetně zavedení tohoto prvku do všech politik Společenství a výsledných národních politik; a bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví a zvednout povědomí občanů EU o otázkách rovnosti žen a mužů poskytováním technické pomoci orgánům Společenství, zejména Komisi a orgánům členských států. 3.  Agentura se zabývá otázkami, které se týkají diskriminace na základě pohlaví, zejména vícenásobnou diskriminací, pouze v rámci své činnosti v oblasti obecných otázek diskriminace zmíněných v čl. 2 písm. b) a v rozsahu, který je pro tuto činnost přiměřený, přičemž respektuje cíle a oblast působnosti Evropského institutu pro rovnost žen a mužů zřízeného nařízením (ES) č. 1922/2006. Podmínky spolupráce mezi agenturou a institutem budou stanoveny v memorandu o  porozumění podle článku 7 nařízení (ES) č. 168/2007.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje Evropský policejní úřad (EUROPOL) (KOM(2006)0817 – C6-0055/2007 – 2006/0310(CNS))

P6_TA(2008)0015 A6-0447/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise (KOM(2006)0817),

-   s ohledem na čl. 30 odst. 1 písm. b), čl. 30 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

-   s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0055/2007),

-   s ohledem na Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem,

-   s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0447/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   domnívá se, že finanční referenční částka uvedená v návrhu Komise musí být slučitelná se stropem okruhu 3a víceletého finančního rámce 2007-2013 a s ustanoveními bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (dále jen "interinstitucionální dohoda");

3.   připomíná, že stanovisko Rozpočtového výboru nepředjímá výsledek postupu stanoveného v bodě 47 interinstitucionální dohody, který se vztahuje na zřízení Evropského policejního úřadu;

4.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

5.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

6.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

7.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem v rámci Lisabonské smlouvy, nebude-li rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje Evropský policejní úřad, přijato do června 2008;

8.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Právní východisko 1a (nové) s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1 (finanční nařízení), a zejména jeho článek 185, _________ 1 Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1). Pozměňovací návrh 2 Právní východisko 1b (nové) s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení1, a zejména její bod 47, _________ 1 Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 4a (nový) (4a)  Rada dosud nepřijala rámcové rozhodnutí o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Rámcové rozhodnutí musí vstoupit v platnost, aby Europol mohl vykonávat svůj mandát v souladu s právním rámcem, který občanům Unie plně zaručuje ochranu údajů. Je tedy bezpodmínečně nutné, aby Rada přijala rámcové rozhodnutí co nejdříve. Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 4b (nový) (4b)  Evropský parlament ve svém doporučení Radě k Europolu nazvaném Posílení parlamentní kontroly a rozšíření pravomocí1 ze dne 13. dubna 1999 žádá, aby byl Europol začleněn do institucionálního rámce Evropské unie a aby byl podroben demokratické kontrole Parlamentu. _____________ 1 Úř. věst. C 219, 30.7.1999, s. 101. Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 4c (nový) (4c)  Evropský parlament ve svém doporučení Radě k dalšímu rozvoji Europolu a jeho plnoprávnému začlenění do institucionálního systému Evropské unie1 ze dne 30. května 2002 a ve svém doporučení Radě k dalšímu rozvoji Europolu2 ze dne 10. dubna 2003 vyzývá, aby se Europol stal součástí systému Společenství. _______________ 1 Úř. věst. C 187 E, 7.8.2003, s. 144. 2 Úř. věst. C 64 E, 12.3.2004, s. 588. Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 5 (5)  Zřízením Europolu jako agentury Evropské unie, která je financována ze všeobecného rozpočtu Evropských společenství, bude účastí Evropského parlamentu na přijímání rozpočtu Europolu posílena jeho pozice při kontrole Europolu. (5)  Zřízením Europolu jako agentury Evropské unie, která je financována ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, bude posílena pozice Evropského parlamentu, který je rozpočtovým orgánem, při kontrole a demokratickém dohledu nad touto organizací, a to včetně plánu pracovních míst a udělování absolutoria. Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 6a (nový) (6a)  Zřízení Europolu vyžaduje uzavření interinstitucionální dohody, která by stanovovala rámcové podmínky pro evropské regulační agentury tak, aby struktura stávajících nebo budoucích agentur vyhovovala požadavku na jasnost, transparentnost a právní jistotu. Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 8a (nový) (8a)  Po rozšíření operačních pravomocí Europolu jsou ještě nutná určitá zlepšení, pokud jde o jeho demokratickou odpovědnost. Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 13 (13)  Je zapotřebí ustanovit inspektora ochrany údajů, který nezávislým způsobem zajistí zákonnost zpracování dat a soulad s ustanoveními tohoto rozhodnutí, které se týkají zpracování osobních údajů, včetně zpracování osobních údajů personálu Europolu, které jsou chráněny článkem 24 rozhodnutí (ES) č. 45/2001. (13)  Je zapotřebí ustanovit inspektora ochrany údajů, který nezávislým způsobem zajistí zákonnost zpracování dat a soulad s ustanoveními tohoto rozhodnutí, která se týkají zpracování osobních údajů, včetně zpracování osobních údajů personálu Europolu, které jsou chráněny článkem 24 nařízení (ES) č. 45/2001. Při plnění svých úkolů by inspektor ochrany údajů měl spolupracovat s inspektory ochrany údajů jmenovanými v souladu s právními předpisy Společenství. Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 14 (14)  Kromě zjednodušení ustanovení upravujících stávající systémy zpracování údajů je třeba Europolu umožnit vytvářet a spravovat další systémy zpracování údajů, které mu napomáhají vykonávat jeho úkoly; Je žádoucí, aby takovéto systémy zpracování údajů byly vytvářeny a provozovány v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů, jakož i podrobnými pravidly, které by měla přijmout Rada. (14)  Kromě zjednodušení ustanovení upravujících stávající systémy zpracování údajů je třeba Europolu umožnit vytvářet a spravovat další systémy zpracování údajů, které mu napomáhají vykonávat jeho úkoly; Je žádoucí, aby takovéto systémy zpracování údajů byly vytvářeny a provozovány v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů zakotvenými v právních předpisech Společenství a v Úmluvě  Rady Evropy č. 108 o ochraně osob se zřetelem na automatické zpracování osobních dat ze dne 28. ledna 1981 a v souladu s podrobnými pravidly, které by měla přijmout Rada po konzultaci s Evropským parlamentem. Pozměňovací návrh 11 Bod odůvodnění 19 (19)  Možnosti spolupráce Europolu s třetími zeměmi a orgány je třeba lépe uspořádat, aby odpovídaly všeobecné politice Unie v této oblasti. Budoucí uspořádání této spolupráce je zapotřebí vyřešit novými ustanoveními. (19)  Možnosti spolupráce Europolu s třetími zeměmi a orgány je třeba lépe uspořádat, aby odpovídaly všeobecné politice Unie v této oblasti a aby zaručovaly, že třetí země a orgány zajistí přiměřenou úroveň ochrany osobních údajů. Budoucí uspořádání této spolupráce je zapotřebí vyřešit novými ustanoveními, která přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem. Pozměňovací návrh 12 Čl. 1 odst. 1 1.  Tímto rozhodnutím se zřizuje Evropský policejní úřad, dále jen "Europol", jako agentura Evropské unie. Sídlo Europolu je Haag, Nizozemí. 1.  Tímto rozhodnutím se zřizuje Evropský policejní úřad, dále jen "Europol", jako agentura Evropské unie. Tato agentura je založena v souladu s článkem 185 finančního nařízení a s bodem 47 interinstitucionální dohody. Sídlem Europolu je Haag, Nizozemsko. Pozměňovací návrh 13 Čl. 5 odst. 1 písm. a) a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměnu informací a zpravodajství předávaných orgány členských států nebo třetích zemí či jiných veřejných i soukromých subjektů; a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměna informací a zpravodajství předávaných orgány členských států nebo třetích zemí či jiných veřejných i soukromých subjektů; pokud informace pocházejí od soukromých subjektů, musejí být před předáním Europolu zákonným způsobem shromážděny a zpracovány, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů1; Europol může mít přístup k těmto údajům pouze v jednotlivých případech, pro konkrétní účely a pod dohledem soudních orgánů členských států; další záruky stanoví Europol po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů a společným kontrolním orgánem. ____________________ 1 Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). Pozměňovací návrh 14 Čl. 6 odst. 2 2.  V případech, kdy je společný vyšetřovací tým ustanoven kvůli padělání eura, může být úředník Europolu, přímo odpovědný vedoucímu týmu, pověřen vedením vyšetřování. V případě rozdílných názorů mezi úředníkem Europolu a vedoucím týmu je rozhodující názor vedoucího týmu. 2.  V případech, kdy je společný vyšetřovací tým ustanoven kvůli padělání eura nebo kvůli plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2, může být úředník Europolu, přímo odpovědný vedoucímu týmu, pověřen vedením vyšetřování. V případě rozdílných názorů mezi úředníkem Europolu a vedoucím týmu je rozhodující názor vedoucího týmu. Pozměňovací návrh 15 Čl. 8 odst. 2 2.  Národní jednotka působí jako styčné místo mezi Europolem a příslušnými národními orgány. Členské státy mohou povolit přímý styk mezi určenými příslušnými orgány a Europolem za podmínek určených dotyčným členským státem. Takovouto podmínkou může být předchozí zapojení národní jednotky. 2.  Národní jednotka působí jako jediné styčné místo mezi Europolem a příslušnými národními orgány. Členské státy však mohou povolit přímý styk mezi určenými příslušnými orgány a Europolem za podmínek určených dotyčným členským státem, včetně podmínky předchozího zapojení národní jednotky. Národní jednotka současně obdrží od Europolu veškeré informace vyměňované v rámci přímých kontaktů mezi Europolem a určenými příslušnými orgány. Vztahy mezi národní jednotkou a příslušnými orgány se řídí vnitrostátním právem, a zejména příslušnými vnitrostátními ústavními pravidly. Pozměňovací návrh 16 Čl. 9 odst. 2 pododstavec 2 Dvoustranná výměna informací podle odst. 1 písm. d) se může týkat také trestných činů, které nespadají do působnosti Europolu, pokud je taková výměna informací přípustná podle vnitrostátního práva. Dvoustranná výměna informací podle odst. 1 písm. d) se může týkat také trestných činů, které nespadají do působnosti Europolu, pokud je taková výměna informací přípustná podle vnitrostátního práva. V tomto případě Europol nenese odpovědnost za obsah vyměňovaných informací. Pozměňovací návrh 17 Čl. 10 odst. 2 2.  Europol může zpracovávat údaje, aby zjistil, zdali jsou z hlediska jeho úkolů relevantní a jestli mohou být vloženy do jednoho z informačních systémů Europolu. 2.  Europol může zpracovávat údaje, aby zjistil, zdali jsou z hlediska jeho úkolů relevantní a jestli mohou být vloženy do jednoho z informačních systémů Europolu. V takovém případě jsou údaje zpracovávány výhradně za účelem určení jejich relevantnosti. Pozměňovací návrh 18 Čl. 10 odst. 3 3.  Pokud Europol zamýšlí zřídit systém zpracování osobních údajů jiný než je informační systém Europolu uvedený v článku 11 nebo analytické pracovní svazky uvedené v článku 14, stanoví Rada kvalifikovanou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem příslušné podmínky, jakož i časové lhůty pro uchování a smazání údajů, přičemž zohlední zásady uvedené v článku 26. 3.  Pokud Europol zamýšlí zřídit systém zpracování osobních údajů jiný než je informační systém Europolu uvedený v článku 11 nebo analytické pracovní svazky uvedené v článku 14, stanoví Rada kvalifikovanou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem příslušné podmínky, jakož i časové lhůty pro uchování a smazání údajů, přičemž zohlední zásady uvedené v článku 26. Před přijetím takového rozhodnutí Radou proběhnou konzultace se společným kontrolním orgánem Europolu a evropským inspektorem ochrany údajů. Pozměňovací návrh 19 Čl. 10 odst. 5 5.  Europol vynaloží veškeré úsilí, aby zaručil, že jeho systémy zpracování údajů budou kompatibilní se systémy zpracování údajů členských států a zejména se systémy používanými jinými orgány a agenturami Evropské unie, se kterými Europol může navázat spolupráci podle ustanovení článku 22, a to skrze osvědčené postupy a za pomocí otevřených norem. 5.  Europol vynaloží veškeré úsilí, aby zaručil, že jeho systémy zpracování údajů budou kompatibilní se systémy zpracování údajů členských států a zejména se systémy používanými jinými orgány a agenturami Evropské unie, se kterými Europol může navázat spolupráci podle ustanovení článku 22, a to skrze osvědčené postupy a za pomocí otevřených norem. Propojení systémů se povoluje na základě rozhodnutí Rady v tomto smyslu; Rada předem své rozhodnutí konzultuje s inspektorem ochrany údajů Europolu a se společným kontrolním orgánem. Uvedeným rozhodnutím se stanoví pravidla a podmínky propojení, zejména pokud jde o nezbytnost propojení systémů a účely, k nimž budou osobní údaje využity. Pozměňovací návrh 20 Čl. 11 odst. 1 1.  Europol provozuje informační systém Europolu. Národní jednotky, styční úředníci, ředitel, zástupci ředitele a úředníci Europolu, kteří k tomu jsou řádně oprávněni, mohou přímo nahlížet do informačního systému Europolu. 1.  Europol provozuje informační systém Europolu. Národní jednotky, styční úředníci, ředitel, zástupci ředitele a úředníci Europolu, kteří k tomu jsou řádně oprávněni, mohou přímo nahlížet do informačního systému Europolu. Přímé nahlížení národních jednotek do informačního systému, pokud jde o osoby uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. b), je omezeno pouze na údaje o totožnosti podle čl. 12 odst. 2. Pro potřeby konkrétního vyšetřování budou jednotky moci na požádání nahlédnout do údajů v plném rozsahu, a to prostřednictvím styčných úředníků. Pozměňovací návrh 21 Čl. 12 odst. 1 písm. b) b) osob, u nichž jsou podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu vážné důvody se domnívat, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu. b) osob, v jejichž případě podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu věcné skutečnosti nebo vážné důvody vedou k domněnce, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu. Pozměňovací návrh 22 Čl. 12 odst. 4a (nový) 4a.  Zpracování zvláštní kategorie údajů týkající se rasového či etnického původu, politických názorů, náboženského či filozofického přesvědčení, členství v politické straně nebo v odborech, sexuální orientace nebo zdravotního stavu je dovoleno pouze tehdy, pokud je v konkrétním případě naprosto nezbytné a pokud jsou poskytnuty zvláštní záruky. Pozměňovací návrh 23 Čl. 19 odst. 1 1.  Osobní údaje získané z databází Europolu zpracovávajících údaje smějí být předávány nebo používány jen příslušnými orgány členských států za účelem předcházení a potírání těch trestných činů, pro které je Europol příslušný a za účelem potírání dalších závažných trestných činů. Europol používá tyto údaje jen pro plnění svých úkolů. 1.  Osobní údaje získané z databází Europolu zpracovávajících údaje smějí být předávány nebo používány jen příslušnými orgány členských států, a to pouze pro účely, pro které byly shromážděny, či pro účely s nimi slučitelné, za účelem předcházení a potírání těch trestných činů, pro které je Europol příslušný a za účelem potírání dalších závažných trestných činů. Europol používá tyto údaje jen pro plnění svých úkolů. Pozměňovací návrh 24 Čl. 20 odst. 1 1.  Europol uchovává údaje v databázích jen po dobu nezbytnou pro plnění jeho úkolů. Nejdéle po třech letech od uložení údajů se přezkoumá, jestli je jejich další uložení nezbytné. Přezkum údajů uložených v informačním systému a jejich smazání provádí jednotka, která je do informačního systému vložila. Přezkum údajů uložených v jiných databázích Europolu a jejich smazání provádí Europol. Europol bez vyzvání informuje členské státy tři měsíce před uplynutím lhůty pro přezkoumání uchovávání údajů. 1.  Europol uchovává údaje v databázích jen po dobu nezbytnou pro plnění jeho úkolů. Bez ohledu na čl. 10 odst. 3 se minimálně každé dva roky od uložení údajů přezkoumá a zdokumentuje, jestli je jejich další uložení nezbytné. Přezkum údajů uložených v informačním systému a jejich smazání provádí jednotka, která je do informačního systému vložila. Přezkum údajů uložených v jiných databázích Europolu a jejich smazání provádí Europol. Europol bez vyzvání informuje členské státy tři měsíce předem o uplynutím lhůty pro přezkoumání uchovávání údajů, které vložily. Pozměňovací návrh 25 Článek 21 Pokud právní nástroje Evropské unie nebo mezinárodní či vnitrostátní právní akty opravňují Europol k elektronickému přístupu k údajům obsaženým v jiných vnitrostátních nebo mezinárodních informačních systémech, může Europol takovými způsoby získávat údaje, pokud jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů. Pokud příslušná ustanovení právních nástrojů Evropské unie nebo mezinárodních či vnitrostátních právních nástrojů obsahují přísnější předpisy o přístupu k a použití těchto údajů než toto rozhodnutí, řídí se jimi přístup a použití těchto údajů Europolem. Europol nesmí takové údaje použít způsobem, který by byl v rozporu s tímto rozhodnutím. Pokud právní nástroje Evropské unie nebo mezinárodní či vnitrostátní právní akty opravňují Europol k elektronickému přístupu k údajům obsaženým v jiných vnitrostátních nebo mezinárodních informačních systémech, může Europol takovými způsoby získávat osobní údaje pouze v jednotlivých případech a v míře nezbytné a přiměřené pro plnění jeho úkolů, a to při dodržování přísných podmínek, které Europol stanoví po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů a společným kontrolním orgánem. Pokud příslušná ustanovení právních nástrojů Evropské unie nebo mezinárodních či vnitrostátních právních nástrojů obsahují přísnější předpisy pro přístup k těmto údajům a jejich použití než toto rozhodnutí, řídí se jimi přístup a použití těchto údajů Europolem. Europol nesmí takové údaje použít způsobem, který by byl v rozporu s tímto rozhodnutím. Pozměňovací návrh 26 Čl. 22 odst. 1 písm. da) (nové) da) příslušná oddělení generálního sekretariátu Rady a společného situačního střediska Evropské unie. Pozměňovací návrh 27 Čl. 22 odst. 5a (nový) 5a.  Pokud osobní údaje předávají orgány nebo instituce Společenství, považuje se Europol za instituci Společenství ve smyslu článku 7 nařízení (ES) č. 45/2001. Pozměňovací návrh 28 Čl. 24 odst. 1 návětí 1.  Europol může za podmínek stanovených v odstavci 4 předávat osobní údaje, které drží, třetím orgánům uvedeným v čl. 23 odst. 1, pokud 1.  Ve velmi výjimečných situacích a v jednotlivých případech může Europol za podmínek stanovených v odstavci 4 předávat osobní údaje, které drží, třetím orgánům uvedeným v čl. 23 odst. 1, pokud Pozměňovací návrh 58 Čl. 24 odst. 2 2.  Odchylně od odstavce 1 může Europol za podmínek stanovených v odstavci 4 předat osobní údaje, které drží, orgánům uvedeným v čl. 23 odst. 1, pokud ředitel Europolu považuje předání těchto údajů za bezpodmínečně nutné pro ochranu základních zájmů dotyčných členských států v rámci cílů Europolu nebo k odvrácení bezprostředního kriminálního nebo teroristického ohrožení. Ředitel Europolu vždy zváží dotčené zájmy na straně jedné a úroveň ochrany údajů, kterou zaručuje příslušný orgán, na straně druhé. 2.  Odchylně od odstavce 1 může Europol za podmínek stanovených v odstavci 4 na základě posouzení jednotlivých případů předat osobní údaje, které drží, orgánům uvedeným v čl. 23 odst. 1, pokud ředitel Europolu považuje předání těchto údajů za bezpodmínečně nutné pro ochranu základních zájmů dotyčných členských států v rámci cílů Europolu nebo k odvrácení bezprostředního kriminálního nebo teroristického ohrožení. Ředitel Europolu vždy zváží úroveň dodržování lidských práv, demokracie a zákonnosti ve třetí zemi, které by údaje mohly být předány, účel, k jakému by údaje mohly sloužit, dotčené zájmy na straně jedné a úroveň ochrany údajů, kterou zaručuje příslušný orgán, na straně druhé, jakož i míru vzájemnosti při výměně informací, a pravidelně informuje Evropský parlament, Radu a Komisi i orgány dozoru v oblasti ochrany údajů o rozhodnutích přijatých na základě tohoto článku. Pozměňovací návrh 30 Čl. 25 odst. 2 2.  Správní rada stanoví prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu a dalších orgánů a agentur Evropského společenství a Evropské unie uvedených v článku 22 a výměnu osobních údajů mezi Europolem a těmito orgány a agenturami. Před přijetím těchto pravidel správní rada konzultuje společnou kontrolní instanci. 2.  Správní rada stanoví prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu a dalších orgánů a agentur Evropského společenství a Evropské unie uvedených v článku 22 a výměnu osobních údajů mezi Europolem a těmito orgány a agenturami. Před přijetím těchto pravidel správní rada konzultuje společnou kontrolní instanci a evropského inspektora ochrany údajů. Pozměňovací návrh 31 Článek 26 Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto rozhodnutí, uplatňuje Europol při shromažďování, zpracovávání a používání osobních údajů zásady rámcového rozhodnutí Rady 2007/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Europol dodržuje tyto zásady při shromažďování, zpracování a využívání osobních údajů, a to i co se týče neautomatizovaných údajů, které jsou uloženy v kartotékách, tj. v jakémkoliv strukturovaném souboru osobních údajů, v němž je možné hledat podle určitých kritérií. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto rozhodnutí a potřeba zachovat záruky stanovené úmluvou o Europolu, uplatňuje Europol při shromažďování, zpracovávání a používání osobních údajů zásady rámcového rozhodnutí Rady 2007/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Europol dodržuje tyto zásady při shromažďování, zpracování a využívání osobních údajů, a to i co se týče neautomatizovaných údajů, které jsou uloženy v kartotékách, tj. v jakémkoliv strukturovaném souboru osobních údajů, v němž je možné hledat podle určitých kritérií. Pozměňovací návrh 32 Čl. 27 odst. 1 1.  Europol jmenuje inspektora ochrany údajů, jenž je zaměstnancem Europolu. Je podřízen přímo správní radě. Při výkonu své funkce nepřijímá od nikoho pokyny. 1.  Europol jmenuje nezávislého inspektora ochrany údajů, jenž je zaměstnancem Europolu. Je podřízen přímo správní radě. Při výkonu své funkce nepřijímá od nikoho pokyny. Pozměňovací návrh 33 Čl. 27 odst. 5 5.  Správní rada přijme další prováděcí pravidla upravující činnost inspektora ochrany údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběru a odvolání, úkolů, povinností a pravomocí inspektora ochrany údajů. 5.  Správní rada přijme další prováděcí pravidla upravující činnost inspektora ochrany údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběru a odvolání, úkolů, povinností, pravomocí a záruk nezávislosti inspektora ochrany údajů. Pozměňovací návrh 34 Čl. 29 odst. 4 4.  Přístup k osobním údajům se zamítne, pokud 4.  Přístup k osobním údajům se zamítne pouze tehdy, pokud je zamítnutí nezbytné k tomu, aby: a) takový přístup by mohl ohrozit některou z činností Europolu; a)  Europol mohl řádně vykonávat svou činnost; b) takový přístup by mohl ohrozit některé vnitrostátní vyšetřování, při kterém Europol pomáhá; b) bylo zaručeno, že žádné vnitrostátní vyšetřování, při kterém Europol pomáhá, nebude ohroženo; c) takový přístup by mohl ohrozit práva a svobody třetích osob. c) byly chráněny práva a svobody třetích osob. Pozměňovací návrh 35 Čl. 29 odst. 5 5.  Před tím než Europol rozhodne o přístupu, konzultuje příslušné donucovací orgány dotčených členských států. Pro přístup k údajům vloženým do analytických pracovních svazků je nezbytný souhlas Europolu a členských států, které se účastní analýzy, a členských států, které jsou přímo dotčeny předáním těchto údajů. Pokud členský stát zamítne přístup k osobním údajům, uvědomí Europol o tomto zamítnutí s uvedením důvodů. 5.  Výkon práva na přístup se v zásadě neodmítá. Výjimky z tohoto pravidla lze akceptovat pouze tehdy, pokud jsou nutné pro ochranu jiného základního práva. Před tím než Europol rozhodne o přístupu, konzultuje příslušné donucovací orgány dotčených členských států. Pro přístup k údajům vloženým do analytických pracovních svazků je nezbytný souhlas Europolu a členských států, které se účastní analýzy, a členských států, které jsou přímo dotčeny předáním těchto údajů. Pokud členský stát zamítne přístup k osobním údajům, uvědomí Europol o tomto zamítnutí s uvedením důvodů. Pozměňovací návrh 36 Čl. 29 odst. 6 6.  Pokud jeden nebo více členských států anebo Europol nesouhlasí s přístupem této osoby k údajům, které se jí týkají, sdělí Europol této osobě, že provedl přezkoumání a neuvede přitom informace, ze kterých by žadatel mohl dovodit, zdali Europol zpracovává osobní údaje, které se ho týkají. 6.  Pokud jeden nebo více členských států anebo Europol nesouhlasí s přístupem této osoby k údajům, které se jí týkají, sdělí Europol této osobě, že provedl přezkoumání a neuvede přitom informace, ze kterých by žadatel mohl dovodit, zdali Europol zpracovává osobní údaje, které se ho týkají. Inspektor ochrany údajů je povinen uvést důvody pro zamítnutí přístupu takovým způsobem, aby uplatnění výjimky mohlo být účinně kontrolováno v souladu s doporučením č. R (87) 15 Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 17. září 1987 upravujícím používání osobních údajů v policejním sektoru. Pozměňovací návrh 38 Čl. 36 odst. 9 pododstavec 1 9.  Správní rada každoročně přijímá: 9.  Správní rada po schválení Radou každoročně přijímá: a) návrh odhadu rozpočtu a předběžný návrh rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, které předkládá Komisi, jakož i konečný rozpočet, a) návrh odhadu rozpočtu, který včetně návrhu plánu pracovních míst předkládá Komisi; aa) se souhlasem rozpočtového orgánu rozpočet Europolu, včetně plánu pracovních míst; b) po stanovisku Komise pracovní plán pro budoucí činnosti Europolu, přičemž bere v úvahu operativní požadavky členských států a důsledky na rozpočet a počet zaměstnanců Europolu, b) po získání stanoviska Komise pracovní plán pro budoucí činnosti Europolu, přičemž s ohledem na dostupné finanční a lidské zdroje bere co možná nejvíce v úvahu operativní požadavky členských států; c) souhrnnou zprávu o činnostech Europolu během předchozího roku. c) souhrnnou zprávu o činnostech Europolu během předchozího roku srovnávající zejména dosažené výsledky a cíle ročního pracovního plánu. Pozměňovací návrh 39 Čl. 36 odst. 9 pododstavec 2 Tyto dokumenty jsou předkládány ke schválení Radě. Rada je pro informaci se předá i Evropskému parlamentu. Tyto dokumenty jsou předkládány Evropskému parlamentu, který je může, je-li to nutné, přezkoumat, a to případně společně s vnitrostátními parlamenty. Pozměňovací návrh 59 Čl. 37 odst. 1, 2 a 3 1.  Europol je řízen ředitelem jmenovaným Radou kvalifikovanou většinou ze seznamu nejméně tří uchazečů předloženého správní radou na čtyřleté období, jež je možné jednou prodloužit. 1.  Europol je řízen ředitelem jmenovaným správní radou postupem spolupráce (dohodovacím postupem). Ředitel je jmenován na základě osobních zásluh, zkušeností v oblasti pravomocí Europolu a správních a řídicích schopností. Postup spolupráce probíhá následujícím způsobem: a) na základě seznamu, který po výzvě k přihlášení kandidátů a po transparentním výběrovém řízení sestaví Komise, budou žadatelé vyzváni, aby před jmenováním předstoupili před Evropský parlament a Radu a zodpověděli dotazy; b)  Evropský parlament a Rada poté mohou vyjádřit svá stanoviska a určit svá pořadí kandidátů; c) správní rada jmenuje ředitele s ohledem na tato stanoviska. Funkční období ředitele je čtyřleté. 2.  Řediteli napomáhají zástupci ředitele, kteří jsou jmenováni postupem stanoveným v odstavci 1 na období čtyř let s možností jednoho opakovaného jmenování. Jejich úkoly podrobně stanoví ředitel. 2.  Řediteli napomáhají zástupci ředitele, kteří jsou jmenováni na období čtyř let s možností jednoho opakovaného jmenování. Jejich úkoly podrobně stanoví ředitel. 3.  Správní rada přijme pravidla upravující výběr uchazečů o pozici ředitele nebo zástupce ředitele. Před jejich vstupem v platnost tato pravidla schválí Rada kvalifikovanou většinou. 3.  Správní rada přijme pravidla upravující výběr uchazečů o pozici zástupce ředitele. Před jejich vstupem v platnost tato pravidla schválí Rada kvalifikovanou většinou. Pozměňovací návrh 41 Čl. 37 odst. 4 písm. ga) (nové) ga) zavedení efektivních postupů sledování a hodnocení výsledků Europolu při plnění stanovených cílů; Pozměňovací návrh 42 Čl. 38 odst. 5a (nový) 5a.  Pro zpracování osobních údajů týkajících se zaměstnanců Europolu se použije nařízení (ES) č. 45/2001. Pozměňovací návrh 43 Čl. 41 odst. 1 1.  Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají od 1. ledna 2010 příjmy Europolu z příspěvku Společenství uvedeného v souhrnném rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise). 1.  Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají od 1. ledna 2010 příjmy Europolu z příspěvku Společenství uvedeného v souhrnném rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise). Financování Europolu je v souladu s interinstitucionální dohodou podmíněno dohodou rozpočtového orgánu. Pozměňovací návrh 44 Čl. 41 odst. 3 3.  Ředitel sestavuje předběžný odhad příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok a spolu s předběžným plánem pracovních míst jej předkládá správní radě. Plán pracovních míst sestává z míst trvalé a dočasné povahy a z poznámky o vyslaných vnitrostátních odbornících a obsahuje počet, platovou třídu a kategorii zaměstnanců zaměstnávaných Europolem v daném rozpočtovém roce. 3.  Ředitel sestavuje předběžný odhad příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok a spolu s návrhem plánu pracovních míst jej předkládá správní radě. Návrh plánu pracovních míst sestává z míst trvalé a dočasné povahy a z poznámky o vyslaných vnitrostátních odbornících a obsahuje počet, platovou třídu a kategorii zaměstnanců zaměstnávaných Europolem v daném rozpočtovém roce. Pozměňovací návrh 45 Čl. 41 odst. 6 6.  Komise předloží odhad spolu s předběžným návrhem rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen "rozpočtový orgán"). 6.  Komise předloží odhad spolu s předběžným návrhem rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu, který ho případně může v souladu se svými kompetencemi přezkoumat, a Radě (dále jen "rozpočtový orgán"). Pozměňovací návrh 46 Čl. 42 odst. 8a (nový) 8a.  Ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok, jak je stanoveno v čl. 146 odst. 3 finančního nařízení. Pozměňovací návrh 47 Čl. 42 odst. 9 9.  Na doporučení Rady udělí Evropský parlament do 30. dubna druhého roku po roku, za který se uděluje absolutorium, řediteli Europolu absolutorium za plnění rozpočtu za daný rozpočtový rok. 9.  S přihlédnutím k doporučení Rady přijatému kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 30. dubna druhého roku po roku, za který se uděluje absolutorium, řediteli Europolu absolutorium za plnění rozpočtu za daný rozpočtový rok. Pozměňovací návrh 48 Článek 43 Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy platné pro Europol. Tyto předpisy se smějí odchylovat od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002, pouze pokud je to nezbytné pro činnosti Europolu. Pro přijetí ustanovení, které se odchylují od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, je nezbytný předchozí souhlas Komise. Rozpočtový orgán je o těchto odchylkách informován. Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy platné pro Europol. Tyto předpisy se smějí odchylovat od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002, pouze pokud je to zvlášť nezbytné pro činnosti Europolu. Pro přijetí ustanovení, která se odchylují od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, je nezbytný předchozí souhlas Komise. Rozpočtový orgán je o těchto odchylkách informován. Pozměňovací návrh 49 Čl. 44 pododstavec 1 Ředitel ustanoví systém kontroly, jehož účelem je zjišťovat ukazatele účinnosti a efektivity plnění úkolů Europolem. Ředitel ustanoví systém kontroly, jehož účelem je zjišťovat ukazatele účinnosti a efektivity plnění úkolů Europolem. Ředitel každoročně podává správní radě zprávu o výsledcích této kontroly. Pozměňovací návrh 50 Čl. 44 pododstavec 4a (nový) Aby byla zaručena demokratická diskuse s občanskou společností a lepší kontrola činností Europolu, vystoupí předseda správní rady nebo ředitel Europolu před smíšeným výborem složeným z poslanců Evropského parlamentu a poslanců parlamentů jednotlivých členských států a seznámí jej s prioritami Europolu pro nadcházející rok. Pozměňovací návrh 51 Článek 45 Na základě návrhu ředitele a nejpozději do šesti měsíců od doby, kdy je toto rozhodnutí použitelné, přijme správní rada pravidla upravující přístup k dokumentům Europolu, přičemž zohlední zásady a omezení stanovené v nařízení (ES) č. 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady. Na základě návrhu ředitele a nejpozději do šesti měsíců od doby, kdy je toto rozhodnutí použitelné, přijme správní rada po konzultaci s Evropským parlamentem pravidla upravující přístup k dokumentům Europolu, přičemž zohlední zásady a omezení stanovené v nařízení (ES) č. 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady. Pozměňovací návrh 52 Článek 47 Předseda správní rady a ředitel mohou vystoupit před Evropským parlamentem, aby vysvětlili všeobecné otázky týkající se Europolu. Předseda správní rady a ředitel vystoupí na požádání před Evropským parlamentem, aby vysvětlili jakékoli otázky týkající se Europolu. Pozměňovací návrh 53 Čl. 56 odst. 1 1.  Odchylně od článku 38 trvají všechny pracovní smlouvy uzavřené Europolem zřízeným podle úmluvy o Europolu přede dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. 1.  Odchylně od článku 38 trvají všechny pracovní smlouvy uzavřené Europolem zřízeným podle úmluvy o Europolu přede dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Případné dodatečné mzdové náklady způsobené touto výjimkou se zohlední v dohodě o financování Europolu, jíž je třeba dosáhnout podle bodu 47 interinstitucionální dohody. Pozměňovací návrh 54 Čl. 56 odst. 2 2.  Všem osobám zaměstnaným na základě smluv uvedených v odstavci 1 bude nabídnuto uzavřít smlouvy podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 pro různé třídy stanovené v plánu pracovních míst. Za tímto účelem bude během dvou let ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí orgánem oprávněným uzavírat smlouvy zahájeno vnitřní výběrové řízení omezené na personál zaměstnaný Europolem přede dnem účinnosti tohoto rozhodnutí za účelem zjištění schopností, efektivnosti a morální zachovalosti osob, které mají být zaměstnány. Úspěšným uchazečům bude nabídnuta smlouva podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68. 2.  Všem osobám zaměstnaným na základě smluv uvedených v odstavci 1 bude nabídnuto uzavřít smlouvy podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 pro různé třídy stanovené v plánu pracovních míst. Za tímto účelem bude po konzultaci s Evropským úřadem pro výběr personálu během dvou let ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí orgánem oprávněným uzavírat smlouvy zahájeno vnitřní výběrové řízení omezené na personál zaměstnaný Europolem přede dnem účinnosti tohoto rozhodnutí za účelem zjištění schopností, efektivnosti a morální zachovalosti osob, které mají být zaměstnány. Toto výběrové řízení bude kontrolovat Komise. Výsledek výběrového řízení bude zveřejněn. Úspěšným uchazečům bude nabídnuta smlouva podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68. Návrh plánu pracovních míst předávaný rozpočtovému orgánu spolu s předběžným návrhem rozpočtu Evropské unie jasně uvede pracovní místa obsazená zaměstnanci zaměstnanými podle služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pracovní místa obsazená zaměstnanci podle služebního řádu Europolu. Pozměňovací návrh 55 Čl. 57 odst. 3 pododstavec 2a (nový) V žádném případě nemůže být příspěvek Společenství určený pro Europol, který se zřizuje tímto nařízením, využito k úhradě výdajů spojených se závazky, které Europol přijal v souladu s úmluvou o Europolu před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost. Pozměňovací návrh 62 Čl. 62 bod 2a (nový) 2a.  Toto rozhodnutí bude přezkoumáno do šesti měsíců ode dne, kdy vstoupí v platnost Lisabonská smlouva.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 k účinnější politice EU pro jižní Kavkaz: od slibů k činům (2007/2076(INI))

P6_TA(2008)0016 A6-0516/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o jižním Kavkazu, a zejména na své usnesení obsahující doporučení Radě ze dne 26. února 2004 o politice EU vůči jižnímu Kavkazu(1),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci (KOM(2007)0160),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726),

-   s ohledem na akční plány evropské politiky sousedství přijaté s Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií,

-   s ohledem na nástroj pro evropské sousedství a partnerství (NESP), který je úzce vázán na provádění společně přijatých akčních plánů a který nahrazuje technickou pomoc dosud poskytovanou prostřednictvím programů TACIS a MEDA,

-   s ohledem na sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu nazvané Energetická politika pro Evropu (KOM(2007)0001),

-   s ohledem na konferenci o evropské politice sousedství, kterou uspořádala Komise dne 3. září 2007,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství(2),

-   s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1771 (2006) a usnesení 1525 (2006) o vytvoření paktu stability pro jižní Kavkaz,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 na téma "Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií"(3);

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře(4),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dnů 14. a 15. prosince 2006 a 21. a 22. června 2007 a na zprávu německého předsednictví o pokroku nazvanou Posílení evropské politiky sousedství ze dne 15. června 2007,

-   s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států na jednání Rady o bezpečnosti a rozvoji ze dnů 19. a 20. listopadu 2007 a závazek EU uplatňovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti,

-   s ohledem na dohody o partnerství a spolupráci uzavřené s Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií,

-   s ohledem na závěrečné prohlášení a doporučení deváté schůzky výboru pro parlamentní spolupráci EU a Arménie ze dne 30. ledna 2007,

-   s ohledem na závěrečné prohlášení a doporučení osmé schůzky výboru pro parlamentní spolupráci EU a Ázerbájdžánu ze dne 12. září 2007,

-   s ohledem na závěrečné prohlášení a doporučení deváté schůzky výboru pro parlamentní spolupráci EU a Gruzie ze dne 26. června 2007,

-   s ohledem na nedávné parlamentní volby v Arménii a v Ázerbájdžánu a zprávy pozorovatelů OBSE/ODIHR,

-   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1781 (2007) ze dne 15. října 2007 o gruzínsko-abcházském konfliktu a rozšíření mandátu pozorovatelské mise OSN v Gruzii,

-   s ohledem na prohlášení předsednictví Rady 14818/07 o současné situaci v Gruzii a 14809/07 o usvědčení Ejnuly Fatulajeva v Ázerbájdžánu,

-   s ohledem na iniciativu z Baku týkající se rozvíjení spolupráce v oblasti energie a na memorandum o porozumění mezi EU a Ázerbájdžánem ohledně strategického partnerství v oblasti energetiky podepsané v Bruselu dne 7. listopadu 2006,

-   s ohledem na závazek EU podporovat dosažení rozvojových cílů tisíciletí stanovených OSN a na Evropský konsenzus o rozvoji(5),

-   s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii nazvanou "Bezpečná Evropa v lepším světě" kterou schválila Evropská rada dne 12. prosince 2003,

-   s ohledem na monitorovací zprávy parlamentního shromáždění Rady Evropy,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0516/2007),

A.   vzhledem k tomu, že na zasedání Rady ve složení pro všeobecné záležitosti ze dne 26. února 2001 EU konstatovala, že je připravena hrát aktivnější politickou úlohu v oblasti jižního Kavkazu, hledat způsoby, jak podporovat snahy zaměřené na předcházení konfliktů v regionu a jejich vyřešení, a účastnit se obnovy po urovnání konfliktů,

B.   vzhledem k tomu, že železnice Baku-Tbilisi-Kars otevře nové spojení mezi oblastí jižního Kavkazu, Tureckem a západní Evropou, ale také zdůrazňuje izolaci Arménie, což je v rozporu s cíli EPS, avšak vzhledem k tomu, že budou provedena doporučení skupiny na vysoké úrovni pro dopravu a hlavní mezinárodní osou pro oblast Kavkazu zůstane osa dopravního koridoru Evropa–Kavkaz–Asie (TRACECA) spojující všechny země této oblasti,

C.   vzhledem k tomu, že rozšíření evropské politiky sousedství na Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii znamená podstatný krok kupředu v angažovanosti Unie v této oblasti vytvářející nezbytný předpoklad pro aktivní zapojení EU v oblasti jižního Kavkazu a poskytující zemím této oblasti možnost užší spolupráce s EU; vzhledem k tomu, že je zapotřebí větší počet pobídek motivujících Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii na jejich cestě k reformám,

D.   vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství je založena na sdílení hodnot a účinném provádění politických, hospodářských a institucionálních reforem, s deklarovaným cílem vytvořit oblast spřátelených sousedů se silnou demokracií založenou na fungujícím tržním hospodářství a právním státě,

E.   vzhledem k tomu, že pro dosažení lepší a účinnější politiky EU vůči této oblasti, a k tomu, aby EU mohla hrát úlohu subjektu zajišťujícího bezpečnost a stabilitu, je nutno, aby se evropská politika sousedství rozvíjela; vzhledem k tomu, že EU si v této oblasti musí vytvořit jasný profil a vybudovat viditelnější pozici,

F.   vzhledem k tomu, že zařazení zemí jižního Kavkazu do evropské politiky sousedství předpokládá více odpovědnosti a povinností i na straně těchto zemí; vzhledem k tomu, že základními prvky evropské politiky sousedství jsou dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce,

G.   vzhledem k tomu, že pro stabilitu v sousedství EU i pro hospodářský a společenský rozvoj oblasti jižního Kavkazu je zásadní mírové vyřešení konfliktu v Náhorním Karabachu, který vyostřuje vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu a vnitřních konfliktů v Gruzii v oblasti Abcházie a Jižní Osetie,

H.   vzhledem k tomu, že pokud mají být účinněji řešeny problémy zemí, které mají společnou hranici, musí být další internacionalizace nevyřešených post-sovětských konfliktů jednou z hlavních otázek ve vztazích mezi EU a Ruskem,

I.   vzhledem k tomu, že význam oblasti pro pozitivní zapojení EU nesouvisí pouze s její geografickou polohou jako tranzitní oblasti pro dodávky energie ze Střední Asie do Evropy, ale je rovněž založeno na společném zájmu, který sdílí všichni zúčastnění a jímž je rozvoj oblasti s cílem posílit demokracii, prosperitu a právní stát a tím vytvořit reálný rámec pro regionální a meziregionální rozvoj a spolupráci v oblasti jižního Kavkazu,

J.   vzhledem k tomu, že se tato oblast stala dějištěm soupeření mezi strategickými zájmy několika velkých geopolitických aktérů; vzhledem k tomu, že individuální akční plány partnerství s NATO, jež všechny tři země mají, činí z aliance v oblasti nového aktéra,

K.   vzhledem k tomu, že by k podpoře demokracie, zvýšení energetické bezpečnosti a k posílení regionální bezpečnosti v oblasti jižního Kavkazu mohl přispět dialog a koordinace mezi EU, Ruskem a USA,

L.   vzhledem k tomu, že Gruzie a Arménie v posledních letech zaznamenaly prudký hospodářský růst a Ázerbájdžán se řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě s 34,5% nárůstem HNP v roce 2006, a to především díky svým zásobám plynu a ropy; vzhledem k tomu, že nehledě na toto tempo růstu je pro společnost těchto tří zemí typická stále velmi vysoká chudoba a nezaměstnanost a typický je rovněž omezený přístup k základním sociálním službám, nízké příjmy a nerovnoměrné rozdělení těchto příjmů,

M.   vzhledem k tomu, že v oblasti jižního Kavkazu probíhají destabilizující závody ve zbrojení vyznačující se nevídaným hromaděním vojenského arzenálu,

Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie v rámci evropské politiky sousedství

1.   vítá zařazení Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie do evropské politiky sousedství (EPS) a schválení bilaterálních akčních plánů EPS příslušnými radami pro spolupráci, k němuž došlo dne 14. listopadu 2006, a vyjadřuje svou podporu pokračujícím snahám o jejich realizaci, do níž by se měly zapojit všechny zúčastněné strany tohoto procesu;

2.   zdůrazňuje, že politický přístup k těmto třem zemím jižního Kavkazu by neměl přehlížet jednotlivé charakteristiky těchto tří států; podporuje rozlišení obsažené v uplatňování EPS vůči daným zemím a zdůrazňuje nutnost posílit vztahy EU s těmito zeměmi podle jejich jednotlivých úspěchů při provádění příslušných akčních plánů EPS;

3.   upozorňuje na geopolitickou situaci Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu ve vztahu k Rusku, Íránu a Turecku a na rostoucí zájmy dalších hospodářských mocností jako např. Ruska, Spojených států a Číny v této oblasti; považuje proto za krajně důležité, aby se spolupráce s jižním Kavkazem stala naprostou prioritou, a to přinejmenším v otázkách týkajících se energie;

4.   znovu zdůrazňuje, že hlavním cílem EU v této oblasti je podpora rozvoje zemí jižního Kavkazu směrem k otevřeným, mírovým, bezpečným a stabilním státům, které budou schopné přispívat k dobrým sousedským vztahům v oblasti a k regionální stabilitě a budou schopné sdílet evropské hodnoty a rozvíjet institucionální a právní interoperabilitu v rámci regionu i s EU; s cílem dosáhnout tohoto cíle vyzývá EU, aby vytvořila regionální politiku pro oblast jižního Kavkazu, kterou by společně prováděly země v oblasti a jež by byla doplněna jednotlivými dvoustrannými politikami;

5.   zdůrazňuje, že evropská politika sousedství byla vytvořena s cílem přesáhnout rozdělení Evropy pomocí postupného rozšiřování demokracie, prosperity a bezpečnosti; vyzývá EU a země jižního Kavkazu, aby využívaly twinningových programů, dočasného přidělování pracovníků a jiných dostupných programů pomoci, rozsáhlých znalostí a zkušeností získaných novými členskými státy při reformě společnosti a hospodářství v procesu integrace EU, zejména pokud jde o posílení pohraniční stráže a celních orgánů a rozvoj regionální spolupráce mezi nimi;

6.   zdůrazňuje, že přezkoumání a financování evropské politiky sousedství musí být využito k podpoře budování institucí, dodržování lidských práv, právního státu, demokratizace a regionální spolupráce; znovu zdůrazňuje, že jsou třeba další pevné kroky ze strany EU, aby byla podpořena skutečná regionální spolupráce a integrace; vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala zprávy o pokroku v procesu regionální spolupráce a své politiky a nástroje příslušně přizpůsobovala; s nadšením očekává, až se s cílem zdynamizovat a zprůhlednit proces EPS budou rozvíjet stále konstruktivnější vztahy mezi EU a jednotlivými zúčastněnými stranami v partnerských zemích, zejména z řad občanské společnosti;

7.   bere na vědomí, že díky rychlému a silnému růstu HNP se Ázerbájdžán stal dárcem pomoci, zatímco mezinárodní dárci svou činnost v této zemi výrazně snížili; navrhuje, aby se EU zaměřila na přenos know-how a osvědčených postupů v rámci twinningu, programů TAIEX a Sigma (podle nástroje evropského sousedství a partnerství);

8.   domnívá se, že obchodní politika hraje klíčovou roli v zajištění politické stability a hospodářského rozvoje, jenž povede ke snížení chudoby na jižním Kavkaze, a že pro další integraci EU a jižního Kavkazu má zásadní význam; zdůrazňuje, že pokud jde o obchodní politiku, je nutné vzít v úvahu sociální rozměr;

9.   podporuje iniciativu Komise vypracovat studii proveditelnosti s cílem zhodnotit možnost uzavření dohody o volném obchodu s Gruzií a Arménií; domnívá se, že z této dohody budou mít všechny strany prospěch; mezitím vyzývá Komisi a Radu, aby zavedly opatření, která by Arménii, Gruzii a Ázerbájdžánu zajistila maximální možný užitek plynoucí ze všeobecného systému preferencí, a zdůrazňuje význam členství Ázerbájdžánu ve WTO pro další posilování dvoustranných obchodních vztahů; ázerbájdžánské orgány vybízí, aby se vypořádaly se zbývajícími překážkami přistoupení k WTO, ke kterým patří např. vysoké celní tarify, nedostatek transparentnosti a neúspěchy při prosazování obchodních právních předpisů, korupce a neschopnost prosazovat práva duševního vlastnictví, a vyzývá Komisi, aby Ázerbájdžán v jeho procesu přistoupení k WTO i nadále podporovala;

10.   poznamenává, že Gruzie čelí obrovskému tlaku, jehož příčinou je ruské hospodářské embargo uvalené na Gruzii před více než rokem, jež gruzínskému zboží uzavřelo cestu k tradičním odbytištím a řadu občanů tak připravilo o živobytí; zdůrazňuje, že bezodkladné uzavření dohod o volném obchodu s Gruzií je stejně tak důležité pro posílení vztahů mezi EU a Gruzií jako pro zmírnění důsledků ruského embarga;

11.   zdůrazňuje, že všechny tři státy budou muset pokračovat ve svém úsilí zaměřeném na snižování chudoby a dodržování zásady udržitelného rozvoje; navrhuje, aby byly přijaty účinné politiky zaměřené na zmírnění sociální polarizace a na zajištění přístupu k systémům sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby tyto tři země nadále podporovala při posilování jejich vnitrostátních kapacit pro zdokonalení a realizaci politik snižování chudoby;

12.   domnívá se, že evropská politika sousedství poskytuje vynikající rámec pro regionální a subregionální spolupráci za účelem vytvoření skutečného prostoru demokracie a stability na jižním Kavkazu a v černomořské oblasti; zastává názor, že diferencovaný dvoustranný přístup vůči těmto třem zemím jižního Kavkazu se neobejde bez globálního mnohostranného rozměru, který povede k rozvoji regionální spolupráce; a proto

Demokracie, lidská práva a právní stát

13.   vyjadřuje své uznání vnitřním politickým a institucionálním reformám, které Arménie uskutečnila v návaznosti na ústavní reformu a v souvislosti s prováděním akčního plánu evropské politiky sousedství; vybízí arménské orgány, aby pokračovaly v započaté cestě a dosáhly dalšího pokroku v posilování demokratických struktur, právního státu a ochrany lidských práv; vyzývá zejména k pokračování v úsilí o budování nezávislého soudnictví, prosazování reforem policie, veřejných služeb a místních správních orgánů, o boj proti korupci a vytvoření fungující občanské společnosti; připomíná prohlášení mezinárodní volební pozorovatelské mise, že parlamentní volby uspořádané v květnu 2007 byly z velké části v souladu s mezinárodními závazky; věří, že arménské orgány budou více spolupracovat s OBSE a Radou Evropy při řešení zbývajících otázek s cílem dále zlepšit již dosažené standardy a plně zaručit, aby prezidentské volby, které se mají konat dne 19. února 2008, byly svobodné a spravedlivé; obecně vybízí k navázání konstruktivního dialogu mezi vládou a opozicí, jehož cílem by bylo posílit pluralitu jakožto klíčový prvek demokracie; arménské orgány rovněž vyzývá, aby vyšetřily všechna obvinění z násilí a špatného zacházení v policejní vazbě a nápravných zařízeních, z korupce a z porušování svobody projevu;

14.   znovu opakuje své vážné znepokojení nad zhoršující se situací v oblasti lidských práv a svobody sdělovacích prostředků v Ázerbájdžánu; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily svobodu sdělovacích prostředků; vítá v této souvislosti prezidentskou milost udělenou dne 28. prosince 2007, na základě které bylo z vězení propuštěno šest novinářů, a vyzývá ázerbájdžánské úřady, aby ihned propustily všechny novináře, kteří jsou dosud vězněni, zamezily obtěžování novinářů, zejména v podobě zneužívání právních předpisů o trestném činu pomluvy, a aby vyhlásily moratorium na další používání právních předpisů o trestném činu pomluvy, čímž prokáží své závazky vůči svobodě projevu; očekává, že ázerbájdžánské úřady budou respektovat doporučení Benátské komise Rady Evropy s cílem zajistit svobodu shromažďování a neomezování činnosti politických stran vzhledem k volbám, které se mají konat v roce 2008, a že zajistí úplné dodržování standardů OBSE; vyzývá rovněž ázerbájdžánské úřady, aby zabránily policejnímu násilí a vyšetřily všechna obvinění z údajného špatného zacházení ve vazbě; připomíná, že EU je připravena pomoci Ázerbájdžánu při provádění reforem spojených s dodržováním lidských práv a demokracie;

15.   bere na vědomí rozsáhlé reformy uskutečněné gruzínskou vládou po růžové revoluci; vybízí k dalšímu pokroku, který je třeba učinit v oblasti pluralitního vládnutí a dialogu mezi vládou a opozicí, právního státu a dodržování povinností týkajících se lidských práv, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví, nulovou toleranci k policejnímu násilí, reformy trestního soudnictví a zlepšení vazebních podmínek; vyzývá gruzínské orgány, aby dodržovaly vlastnická práva, svobodu shromažďování, svobodu projevu, práva menšin v souladu s Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin a svobodu sdělovacích prostředků; očekává, že Gruzie splní cíle akčního plánu EPS a doporučení Rady Evropy s cílem dlouhodobé udržitelnosti demokratické vlády a se zvláštním zřetelem k respektu vůči pluralitě a opozici, k mechanismům zajišťující kontrolu a vyváženost a institucionální reformu;

16.   připomíná svou trvalou podporu úsilí Gruzie o provedení politických a hospodářských reforem a posílení jejích demokratických institucí, včetně reformy volebního zákona, čímž vznikne mírová a prosperující Gruzie, která může přispět ke stabilitě v oblasti i ve zbývajících částech Evropy; vyjadřuje hluboké znepokojení nad politickým vývojem v Gruzii v listopadu 2007, který vyvrcholil násilným policejním zásahem proti pokojným demonstrantům, uzavřením nezávislých sdělovacích prostředků a vyhlášením výjimečného stavu; vyjadřuje uspokojení nad tím, že volba prezidenta konaná dne 5. ledna 2008 byla, jak vyplývá z celkového hodnocení mezinárodní volební pozorovatelské mise, v zásadě v souladu s většinou závazků a norem OBSE a Rady Evropy pro konání demokratických voleb; domnívá se, že ačkoli byly zjištěny závažné problémy, které je zapotřebí neprodleně řešit, představovaly tyto volby první skutečně konkurenční volbu prezidenta, při níž měl gruzínský lid možnost vyjádřit svou politickou volbu; vyzývá gruzínské politické síly, aby usilovaly o demokratickou politickou kulturu, v níž je politická opozice respektována a kde cílem konstruktivního dialogu je podpořit a upevnit křehké demokratické instituce Gruzie; vyzývá gruzínské úřady, aby se nedostatky, na něž poukázala předběžná zpráva mezinárodní volební pozorovatelské mise, zabývaly ještě před konáním parlamentních voleb na jaře 2008;

17.   oceňuje, že prezidentské volby konané dne 5. ledna 2008 proběhly pokojně, a považuje to za další krok vpřed v procesu další demokratizace gruzínské společnosti a budování a konsolidace gruzínských demokratických institucí; očekává, že nově zvolený prezident provede za tímto účelem kroky nezbytné k zahájení konstruktivního dialogu s opozicí; vyjadřuje však znepokojení nad celkovým průběhem předvolební kampaně, která byla vedena ve značně polarizované atmosféře poznamenané nedostatkem důvěry a neustálým obviňováním z porušování pravidel a záměrným směšováním státnické činnosti bývalého prezidenta s jeho předvolební kampaní, což přispělo k nerovnosti podmínek této kampaně; vyzývá gruzínské úřady, aby se náležitě a neprodleně zabývaly všemi stížnostmi na průběh voleb; naléhá na gruzínské úřady, aby věnovaly náležitou pozornost připomínkám mezinárodních pozorovatelů a vyřešily všechny problémy, na něž tito pozorovatelé upozornili, a aby se řádně a důkladně připravily na nadcházející všeobecné volby; vyzývá opoziční síly, aby jednaly zodpovědně, respektovaly výsledky voleb a konstruktivně se zapojily do politické diskuse v gruzínských demokratických institucích;

18.   zdůrazňuje, že jasný závazek Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie dodržovat lidská práva a základní svobody má zásadní význam pro určení jejich budoucích vztahů s EU; očekává, že tyto země splní v tomto ohledu cíle akčního plánu evropské politiky sousedství a doporučení Rady Evropy; žádá Komisi, aby se všemi třemi zeměmi vyjednala zřízení podvýboru pro lidská práva;

19.   očekává, že arménské, ázerbájdžánské a gruzínské úřady zabezpečí před volbami, které se budou konat v roce 2008, svobodu projevu, svobodu shromažďování a svobodu sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že schopnost těchto zemí umožnit spravedlivý a vyvážený přístup k veřejným a soukromým sdělovacím prostředkům a uskutečnit volby v souladu s mezinárodními standardy je nezbytná pro další prohlubování jejich vztahů s EU;

20.   vítá rozhodnutí jmenovat Polsko prostředníkem za EU mezi gruzínskou vládou a opozičními sdělovacími prostředky v přípravě voleb, které se budou konat v lednu 2008; domnívá se, že zapojení nových členských států, jež mají s danou oblastí úzké kulturní a historické vazby, má velký význam;

21.   zdůrazňuje význam posílení občanské společnosti a rozvoj mezilidských vztahů podporou demokracie a právního státu; podporuje Komisi, aby plně využívala příležitostí, které nabízí evropský nástroj pro demokracii a lidská práva mimo jiné pro monitorování provádění evropské politiky sousedství; zdůrazňuje, že proces v rámci evropské politiky sousedství a zejména monitorování jejího provádění musí být otevřen spolupráci a konzultaci s občanskou společností; naléhavě žádá Komisi, aby poskytla příklad prostřednictvím vytvoření konkrétního mechanismu pro konzultace s občanskou společností; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby finanční prostředky byly rozdělovány spravedlivě bez politicky motivovaných zásahů; vyzývá Komisi, aby rovněž vytvořila pokyny pro místní regionální orgány týkající se jejich zvláštní úlohy, kterou hrají v provádění akčních plánů politiky sousedství;

22.   zdůrazňuje význam spolupráce v oblasti volného pohybu přes hranice EU a sousedních států; vyzývá Komisi a Radu, aby co nejdříve zahájily činnost podvýboru EU a Gruzie pro svobodu, bezpečnost a právo, aby uskutečnily nezbytné kroky pro zahájení jednání o dohodách o zpětném přebírání osob a zjednodušení vydávání víz mezi EU a Gruzií a pro uzavření dohody o partnerství mobility s EU, a zdůrazňuje při tom negativní dopady zpoždění na vnitřní konflikty v Gruzii a bere na vědomí problémy, které způsobilo rozhodnutí ruských orgánů vydat osobám žijícím v oblasti Abcházie a Jižní Osetie ruské cestovní pasy; podporuje zahájení jednání o dohodách s Arménií a Ázerbájdžánem; pobízí členské státy, aby posílily spolupráci, která zlepší účinnost konzulární služby v zemích jižního Kavkazu a urychlí vytvoření společných středisek pro žádosti o vízum; podporuje využití doplňkových iniciativ v rámci rozvoje globálního přístupu k migraci ve východní a jihovýchodní Evropě;

23.   vyzývá rovněž Komisi, aby finančně podpořila přítomnost evropských nevládních organizací v Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii za účelem šíření jejich znalostí a zkušeností s vytvářením organizované občanské společnosti;

24.   vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na zprostředkování spolupráce nevládních organizací a zástupců občanské společnosti těchto tří jihokavkazských zemí s cílem napomoci dialogu, podpořit vzájemné porozumění a náležitě řešit problémy, které tuto oblast sužují; vyzývá úřady příslušných zemí, aby takové iniciativě nebránily;

25.   zdůrazňuje, že zjednodušení pohybu osob souvisí s bezpečností hranic, a vítá iniciativu Komise podporovat regionální spolupráci na jižním Kavkazu v oblasti integrované správy hranic; zdůrazňuje potřebu účinně usnadnit požadavky při udělování víz u malého přeshraničního styku; uvědomuje si, že předpokladem pro spolupráci podél celé gruzínské hranice s Ruskem je dobrá vůle na obou stranách; zdůrazňuje význam transparentnosti rozpočtu a příjmů, což má zajistit, aby vláda před řadovými občany nesla odpovědnost za své výdaje;

26.   vyzývá všechny tři země, aby zvýšily své úsilí v boji proti korupci a při vytváření příznivého obchodního klimatu; zdůrazňuje význam transparentnosti rozpočtu, která je zárukou odpovědnosti vlády za veřejné výdaje; zdůrazňuje, že pro růst malých a středních podniků a udržitelný hospodářský rozvoj má zásadní význam rozvoj vlastnických práv; vybízí k podpoře reforem tržní ekonomiky zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti a upevnění soukromého sektoru; podporuje harmonizaci a další zintenzivnění opatření na liberalizaci obchodu v souladu se zásadami WTO; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby hospodářské reformy provázela přiměřená opatření v sociální oblasti;

27.   vyzývá gruzínské orgány, aby zajistily, že opatření přijatá v boji proti korupci nebudou využita k politickým účelům a aby vyšetřování, soudní stíhání a soudy byly vedeny spravedlivě a transparentně;

28.   konstatuje, že nevyřešené post-sovětské konflikty a nejistota, kterou vyvolaly, byly v zemích této oblasti rozhodujícími faktory zvyšování vojenských výdajů, jež negativně ovlivnilo hospodářský a sociální rozvoj v těchto zemích; vyzývá proto státy v této oblasti, aby zamezily zvyšování svých vojenských výdajů;

Mírové řešení konfliktů

29.   domnívá se, že nalezení mírového řešení přetrvávajících post-sovětských konfliktů je klíčem k dosažení politické stability a hospodářského rozvoje na jižním Kavkaze a rovněž v širším regionálním kontextu; zdůrazňuje, že EU může významně přispět ke kultuře dialogu a k porozumění v regionu a zajištění provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000); obhajuje využívání přeshraničních programů a dialogu mezi občanskými společnostmi jako nástroje pro transformaci konfliktu a pro vytvoření důvěry v oblastech, které tyto země rozdělují; vítá zejména snahy Komise poskytovat Abcházii a Jižní Osetii pomoc a informace; podporuje iniciativu zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz, pana Petera Semnebyho, otevřít informační kancelář v obou odtržených regionech; žádá Komisi a pana Semnebyho, aby uplatňovali tytéž druhy pomoci a šíření informací i v oblasti Náhorního Karabachu;

30.   odmítá zahraniční politiku zaměřenou na vytvoření výhradní sféry vlivu; požaduje konstruktivní zapojení všech zemích ve sdíleném sousedství a naléhavě žádá Rusko, aby nebránilo jakémukoli zapojení EU do řešení konfliktů a mírových operací na jižním Kavkazu;

31.   konstatuje, že k protahování konfliktů v oblasti jižního Kavkazu přispívá rozpor mezi zásadami sebeurčení a územní celistvosti; domnívá se, že tento problém lze vyřešit pouze jednáním na základě zásad vyjádřených v Chartě OSN a Helsinském závěrečném aktu a v rámci regionální integrace; konstatuje, že tento proces nelze uskutečnit bez podpory mezinárodního společenství, a vyzývá EU, aby iniciovala opatření za tímto účelem; domnívá se dále, že pro dosažení dohody o řešení post-sovětských konfliktu v tomto regionu je nezbytné zlepšení vztahů mezi národy na základě evropských standardů a posílení práv menšin takovým způsobem, že bude posílena občanská soudržnost států na jižním Kavkazu;

32.   znovu opakuje bezpodmínečnou podporu územní celistvosti a neporušitelnost mezinárodně uznaných hranic Gruzie a podporuje pokračující snahy, které vyvíjejí gruzínské orgány k dosažení urovnání vnitřních sporů v Abcházii a Jižní Osetii; vyslovuje však politování nad pokračující agresivní rétorikou, kterou účastníci konfliktu při diskusi používají, a podporuje výzvu generálního tajemníka Organizace spojených národů, pana Ban Ki-moona, k zdvojnásobení úsilí předcházet krokům, které by mohly vést k obnovení projevů nepřátelství v Abcházii; vybízí strany, aby plně využívaly dialog a jednání s cílem dosáhnout konečného urovnání konfliktu v Jižní Osetii; vyzývá de facto orgány a jejich správce, aby zabezpečily bezpečné podmínky pro návrat vnitřně vysídlených osob a aby dodržovaly nezcizitelnost vlastnických práv v konfliktních zónách v souladu s výše uvedenou rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1781 (2007); zdůrazňuje, že nalezení uspokojivých řešení otázek základních lidských práv, jako je návrat vnitřně vysídlených osob a jejich majetku a řádné vyšetření válečných zločinů a případů zmizelých osob všemi stranami, bude hrát klíčovou úlohu pro dosažení jakéhokoli trvalého urovnání konfliktů; vyzývá všechny strany, aby se vrátily k jednacímu stolu; a vítá první setkání na vysoké úrovni mezi představiteli Gruzie a Abcházie, k němuž po dlouhé odmlce nedávno došlo;

33.   je toho názoru, že další prodlení v řešení konfliktu v Náhorním Karabachu nejenže neprospěje žádné ze zúčastněných stran konfliktu, ale rovněž ohrozí regionální stabilitu a bude bránit regionálnímu politickému a hospodářskému pokroku; opětovně vyjadřuje respekt a podporu územní celistvosti a mezinárodně uznaným hranicím Ázerbajdžánu i právu na sebeurčení v souladu s Chartou OSN a závěrečným aktem helsinské konference; vyzývá Arménii a Ázerbájdžán, aby využily všech příležitostí k mírovému vyřešení konfliktu v Náhorním Karabachu; připomíná svou silnou podporu Minské skupině, avšak lituje, že nedošlo k žádnému významnému pokroku v jednání; vyzývá zúčastněné strany, aby provedly příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, a zejména aby umožnily všem uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám bezpečný a důstojný návrat do jejich domovů; varuje před militantní a provokativní rétorikou, která by mohla ohrozit jednací proces;

34.   s politováním konstatuje, že snaha přimět tyto tři země v oblasti k bližší spolupráci je narušována pokračujícími nevyřešenými konflikty způsobenými územními požadavky a separatismem; zdůrazňuje, že oblasti zasažené post-sovětským konfliktem jsou často využívány jako bezpečné útočiště pro organizovaný zločin, praní špinavých peněz, nedovolené obchodování s drogami a pašování zbraní;

35.   připomíná ázerbájdžánským orgánům, že uprchlíků a vnitřně vysídlených osoby by se v konfliktu nemělo využívat jako zbraní; požaduje rozhodnou akci na zlepšení životních podmínek a sociální situace vnitřně vysídlených osob dříve, než jim bude skutečně poskytnuto jejich lidské právo na návrat domů;

36.   vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v poskytování finanční pomoci úsilí Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie o řešení situace uprchlíků a vysídlených osob tím, že pomohou při rekonstrukci budov a výstavbě silnic, infrastruktury pro zásobování vodou a elektrickou energií, nemocnic a škol s cílem umožnit těmto společenstvím jejich účinnější integraci, neboť bude usnadněn rozvoj v regionech, kde žijí, aniž by bylo opomíjeno místní obyvatelstvo, které rovněž často žije pod hranicí chudoby; zdůrazňuje, že je nezbytné řešit problém četných minových polí vzniklých v důsledku konfliktu v Náhorním Karabachu, jež dosud působí osobám v oblasti zranění a někdy i smrt;

37.   vyzývá klíčové aktéry v této oblasti, aby při řešení přetrvávajících post-sovětských konfliktů v regionu hráli konstruktivní úlohu a aby uskutečnili kroky k normalizaci svých vztahů se sousedními zeměmi; opakovaně vyzývá Turecko, aby se angažovalo ve vážném a intenzivním úsilí o vyřešení neurovnaných sporů se všemi sousedními zeměmi, a to v souladu s Chartou OSN a ostatními příslušnými mezinárodními úmluvami, včetně svobodné a otevřené diskuse o událostech, ke kterým došlo v minulosti; opakovaně vyzývá vlády Turecka a Arménie, aby zahájily proces urovnání dnešních sporů i sporů minulosti, a vyzývá Komisi, aby napomáhala usmíření mezi Tureckem a Arménií a využila při tom regionální spolupráce, k níž dochází v rámci evropské politiky sousedství a politiky černomořské synergie; vyzývá Komisi a Radu, aby s orgány Turecka a Arménie řešila otázku otevření turecko-arménské hranice;

38.   navrhuje uspořádání konference 3+3 o bezpečnosti a spolupráci na jižním Kavkazu, které se zúčastní na jedné straně tyto tři země jižního Kavkazu a na druhé straně EU, Spojené státy a Rusko a při níž se bude projednávat otázka bezpečnosti a regionální spolupráce na jižním Kavkazu, se zvláštním důrazem na vytvoření vhodného rámce, v němž budou řešeny přetrvávající post-sovětské konflikty v této oblasti;

Spolupráce v oblasti energetiky a dopravy

39.   připisuje velký význam otevření plynovodu Baku–Tbilisi–Erzerum a ropovodu Baku–Tbilisi–Ceyhan a zdůrazňuje význam projektů na transkaspický energetický koridor, které by přispěly k hospodářskému a obchodnímu rozvoji v regionu a posílily bezpečnost, spolehlivost a diverzifikaci dodávek energie a tranzitního systému z Ázerbájdžánu a Kaspické nížiny na trh EU; důrazně však žádá zúčastněné země a Komisi, aby v souladu s podporou regionální spolupráce, která je jedním z cílů EPS, zahrnuly do plynovodu Baku–Tbilisi–Erzerum a projektů trans-kaspického energetického koridoru také Arménii;

40.   zdůrazňuje význam prohlubování partnerství v oblasti energetiky mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem tak, jak to naznačuje výše uvedené memorandum o porozumění ze dne 7. listopadu 2006, a vítá ochotu vlád Ázerbájdžánu a Gruzie dále hrát aktivní úlohu v podpoře tržních dodávek energie a diverzifikace přepravy v této oblasti a tím významně přispívat k evropské energetické bezpečnosti;

41.   vítá zprávu skupiny na nejvyšší úrovni, nazvanou "Síť pro mír a rozvoj" a sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané "Prodloužení hlavních transevropských dopravních os do sousedních zemí" (KOM(2007)0032); opakuje svou podporu vytvoření nové infrastruktury a životaschopných dopravních koridorů, které by poskytly rozmanitost jak u dodavatelů, tak i tras, jako je energetický koridor, který povede přes Kaspické a Černé moře, a plynovod Nabucco, jakož i projekty INOGATE (Mezistátní doprava ropy a plynu do Evropy) a TRACECA (Dopravní koridor Evropa-Kavkaz-Asie) spojující oblast Černého moře s oblastí Kaspického moře;

42.   bere na vědomí, že vyvstala nová skutečnost, v níž mají prvořadou důležitost změna klimatu a bezpečnost dodávek; uznává, že je nezbytné usilovat o diverzifikaci dodávek, jíž lze dosáhnout pouze prostřednictvím posílené spolupráce se sousedními státy, zejména státy v oblasti jižního Kavkazu a Střední Asie, a podporuje regionální a meziregionální rozvoj; domnívá se, že realizace projektů diverzifikace energií by měla být jednou z priorit posílené EPS, a požaduje zvýšení podpory zlepšování investičního klimatu a regulačního rámce na základě zásad Smlouvy o energetické chartě v odvětví energetiky v zemích výroby a tranzitu energie;

43.   konstatuje, že ázerbájdžánské zásoby plynu a ropy bude podle odhadů možné těžit dalších patnáct až dvacet let; konstatuje, že podle posledních odhadů ropná pole pod Kaspickým mořem představují okolo 14 miliard barelů a zásoby zemního plynu dosahují hodnot mezi 850 a 1 370 miliardami m3; je si vědom toho, že je nutno vyvinout úsilí, aby se předešlo tomu, že se země ocitne v pasti "kletby zdrojů"; zdůrazňuje proto význam udržitelných alternativ z hlediska politického i hospodářského; vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby uskutečnila nezbytné kroky k přijetí potřebného právního a provozního rámce s cílem umožnit, aby pomoc EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti byla co nejlépe využita;

44.   se zájmem vítá návrh Komise na vypracování studie o životaschopnosti případné "sousedské dohody o energetice", a proto vybízí členské země EPS, aby dodržovaly mezinárodní právo a závazky, které přijaly na světových trzích;

45.   podporuje úsilí, které vyvíjí arménská vláda na brzké uzavření stávajícího bloku jaderné elektrárny Medzamor a nalezení vhodné alternativy pro zásobování energií, jak to požaduje Evropská unie, avšak vyjadřuje své znepokojení nad rozhodnutím vlády postavit nový blok v téže elektrárně nacházející se v seismické oblasti a vybízí arménské orgány, aby hledaly alternativní řešení v oblasti zásobování energií;

46.   doporučuje, aby se v rámci spolupráce v oblasti energetiky zohledňovala rovněž vlastní potřeba a přínos jednotlivých států v oblasti energetiky, zejména pokud jde o přístup k energii; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty v oblasti energetiky financované s využitím oficiální rozvojové pomoci v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství měly přímý dopad na snižování chudoby a prospěch pro místní obyvatelstvo; vyzývá Komisi, aby posílila svou podporu úsilí těchto tří států, včetně přenosu technologií, v boji proti změně klimatu a vyhledávání specifických případů s cílem řešit neefektivní výrobu energie a spotřební vzorce;

47.   bere na vědomí inter-regionální projekt železnice Baku-Tbilisi-Kars; zdůrazňuje, že tato iniciativa otvírá cestu k lepší hospodářské a politické integraci států této oblasti do evropské a mezinárodní ekonomiky a přispěje k rozvoji hospodářství a obchodu v této oblasti; zdůrazňuje však, že tento projekt obchází stávající a plně funkční železniční trasu v Arménii; naléhavě žádá státy jižního Kavkazu a Turecko, aby prováděly účinnou politiku regionální hospodářské integrace a aby se zdržely jakýchkoli krátkozrakých a politicky motivovaných projektů v oblasti energetiky nebo dopravy, které by byly v rozporu s pravidly EPS týkajícími se udržitelného rozvoje;

Další poznámky

48.   připomíná svůj požadavek, aby pravidelné zprávy zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz, včetně závěrečné souhrnné zprávy předložené na konci mise, byly Parlamentu k dispozici;

49.   vítá rozhodnutí Komise ze dne 10. května 2007 obnovit svou delegaci v Jerevanu a do konce roku 2007 otevřít delegaci v Baku; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto delegace budou bez dalšího odkladu funkční;

50.   považuje za velmi důležité zvětšit viditelnost zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz, pokud se má zlepšit komunikace EU vůči příslušným zemím a jejím občanům; domnívá se, že v tomto ohledu má aktivní zapojení občanské společnosti zásadní význam;

51.   vyzývá Komisi a Radu, aby na základě konkrétního úspěchu jednotlivých zemí zvážila nové posílené dohody s těmito zeměmi;

52.   vyzývá parlamenty dotčených zemí, aby posílily zastoupení parlamentní opozice ve svých delegacích ve výboru pro parlamentní spolupráci, a podporuje prohloubení regionální parlamentní spolupráce, včetně Parlamentního shromáždění pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC) a Parlamentní iniciativy pro jižní Kavkaz;

53.   zdůrazňuje potřebu využít stávající mnohostranné organizace k posílení vzájemného působení mezi Evropskou unií a zeměmi EPS;

54.   znovu zdůrazňuje, že je nezbytná spolupráce orgánů EU s ostatními dvoustrannými a mnohostrannými subjekty, aby byla zajištěna soudržnost mezi akčními plány a závazky vůči Radě Evropy, OBSE, NATO a OSN;

55.   zdůrazňuje význam oblasti jižního Kavkazu pro EU a potřebu uskutečňovat různé akční plány evropské politiky sousedství, které bude Parlament bedlivě sledovat;

o
o   o

56.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie a vládám Turecka, Spojených států amerických a Ruské federace a generálnímu tajemníkovi OSN.

(1) Úř. věst. C 98 E, 23.4.2004, s. 193. (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0538. (3) Přijaté texty, P6_TA(2007)0413. (4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0017. (5) Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 o přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře (2007/2101(INI))

P6_TA(2008)0017 A6-0510/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise s názvem "Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci" (KOM(2007)0160),

-   s ohledem na sdělení Komise s názvem "Regionální spolupráce v oblasti Černého moře: současný stav, vyhlídky pro činnost EU podporující další rozvoj" (KOM(1997)0597),

-   s ohledem na sdělení Komise o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726),

-   s ohledem na akční plán evropské politiky sousedství (EPS), který byl přijat s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou, a na dohody o partnerství a spolupráci (DPS), které byly s těmito státy uzavřeny a jejichž platnost skončí v roce 2008 nebo 2009,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Ruskou federací na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 1997 a jež vypršela v roce 2007,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/35/ES ze dne 23. ledna 2006 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckem(1) ("přístupové partnerství"),

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavské republice, Ruské federaci, Turecku Ukrajině a jižním Kavkazu,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2007 o ztroskotání lodí v Kerčském průlivu v Černém moři a následných ropných znečištěních(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o účinnější politice EU pro jižní Kavkaz: od slibů k činům(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 s názvem "Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií"(5),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0510/2007),

A.   vzhledem k tomu, že oblast Černého moře se nachází na křižovatce mezi Evropou, střední Asií a Blízkým východem a vyznačuje se úzkými historickými a kulturními vazbami a velkým potenciálem, ale i obrovskými rozdíly; vzhledem k tomu, že do této oblasti patří členské státy EU Bulharsko, Řecko a Rumunsko, kandidátská země Turecko a partneři EPS Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina, jakož i Ruská federace, s níž se EU dohodla na strategickém partnerství založeném na čtyřech společných prostorech,

B.   vzhledem k tomu, že se vstupem Bulharska a Rumunska do EU se Černé moře stalo do jisté míry vnitřním mořem EU, a nabylo proto pro EU nového rozměru strategického významu, v důsledku čehož se znásobil počet společných úkolů a cílů a byly obnoveny možnosti užší spolupráce mezi EU a zeměmi této oblasti, která by měla vést k vytvoření skutečného prostoru bezpečnosti, stability, demokracie a prosperity,

C.   vzhledem k tomu, že možnosti spolupráce při rozvoji a řízení synergií v oblasti Černého moře je třeba vymezit na pozadí velkého počtu stávajících politik, formátů a přístupů k této oblasti,

D.   vzhledem k tomu, že původní strategii v oblasti Černého moře navrhla Komise ve svém výše zmíněném sdělení o regionální spolupráci v černomořské oblasti z roku 1997,

E.   vzhledem k tomu, že specifickými rysy politiky EU pro oblast jižního Kavkazu se zabývá výše zmíněné usnesení z 17. ledna 2008 na toto téma,

1.   vítá sdělení Komise s názvem "Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci" a záměr posílit spolupráci s oblastí Černého moře a v rámci této oblasti nahrazením stávajících dvoustranných politik novým regionálním přístupem; poukazuje zejména na to, že otázky energetické bezpečnosti a jednání o přistoupení Turecka, stejně jako nadcházející vypršení platnosti DPS a jednání o jejich budoucnosti řadí regionální spolupráci v oblasti Černého moře mezi nejvýznamnější priority programu zahraniční politiky Unie; domnívá se, že budoucímu rozvoji černomořského regionu by v dlouhodobém horizontu velice napomohla samostatná černomořská strategie;

2.   zdůrazňuje, že oblast Černého moře vyžaduje soudržnější, udržitelnější a strategičtější reakci vedoucí k vytvoření politiky v oblasti Černého moře, vedle politiky Severní dimenze a evropsko-středomořského partnerství;

3.   domnívá se, že k přijetí soudržné a účinné regionální politiky zaměřené na výsledky je třeba, aby po sdělení následovaly další důsledné kroky ze strany EU, jež by podpořily skutečné regionální hledisko vytvořené konkrétně pro tuto oblast; je rovněž znepokojen skutečností, že výsledky černomořské regionální strategie uplatňované od roku 1997 nebyly řádně vyhodnoceny; vyzývá Komisi, aby vypracovala důkladné hodnocení předchozích a stávajících činností a aby jeho výsledky předložila Evropskému parlamentu;

4.   vítá záměr Komise provést v roce 2008 první hodnocení černomořské synergie a vyzývá ji, aby na základě tohoto hodnocení předložila konkrétní návrhy na posílení regionální spolupráce v oblasti Černého moře, při zohlednění doporučení vyplývajících z tohoto i dalších příslušných usnesení přijatých Evropským parlamentem; vyzývá Komisi, aby při budoucích přezkumech nebo rozšiřování strategie v oblasti Černého moře využila zkušeností získaných v rámci Severní dimenze;

5.   zdůrazňuje, že přístup k regionální politice v oblasti Černého moře nesmí sloužit jako alternativa ke členství v EU ani určovat definitivní hranice EU; domnívá se však, že cíle, jež jsou zde uvedeny, by měly představovat integrovanou a soudržnou součást širší zahraniční politiky EU vůči sousedním státům a vůči zemím, které se podílejí na černomořské regionální strategii;

6.   domnívá se, že regionální spolupráce v oblasti Černého moře by jako rovnoprávné partnery měla zahrnovat EU, země EPS, kandidátskou zemi Turecko, a rovněž Rusko; je přesvědčen, že plně využít možností plynoucích ze zapojení Evropy v této oblasti bude možné, pouze pokud černomořské země postupně přijmou pocit spoluzodpovědnosti za společné problémy v regionu, včetně otázky bezpečnosti; vyzývá Radu a Komisi, aby do politiky aktivně zapojovaly všechny státy v oblasti Černého moře;

7.   domnívá se, že nový regionální přístup by měl být zaměřen na řadu prioritních oblastí, pro něž by Komise měla vypracovat podrobný akční plán obsahující konkrétní cíle, referenční kritéria a následné kroky, který bude základem pro zapojení EU v této oblasti a spolupráci uvnitř regionu; zdůrazňuje, že se EU musí zaměřit na omezený okruh priorit a zabránit rozptylování nebo zdvojování úsilí;

Klíčové oblasti spolupráce
Bezpečnostní výzvy

8.   zdůrazňuje, že čtyři nevyřešené konflikty přetrvávající v oblasti Černého moře jsou do značné míry překážkou pro dosažení stability a udržitelný rozvoj této oblasti a výrazně narušují proces podpory regionální spolupráce; vyzývá proto EU, aby se aktivněji a všestranněji zapojila do stávajícího úsilí o vyřešení těchto konfliktů v souladu s mezinárodním právem a zásadami územní nedotknutelnosti a aby se v řešení konfliktů a v mírových operacích více angažovala; domnívá se, že EU musí rozhodujícím způsobem přispět ke kultuře založené na porozumění, dialogu a budování důvěry v této oblasti;

9.   bere na vědomí významnou vojenskou přítomnost Ruska v této oblasti v podobě černomořského loďstva umístěného v krymském přístavním městě Sevastopol; zdůrazňuje, že dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 1997 o umístění černomořského loďstva vyprší v roce 2017; konstatuje, že tento doposud nevyřešený problém již vyvolal určité napětí mezi vládami Ruska a Ukrajiny; vyzývá EU, aby se v této strategicky významné otázce angažovala a s vládami Ruska a Ukrajiny více spolupracovala;

10.   zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU v rámci černomořské synergie definovala pevné priority v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, které by se zaměřily na sladění a kompatibilitu celých oblastí politiky;

11.   s ohledem na vysoké vízové poplatky, které platí pro některé sousední země po rozšíření schengenského prostoru k 21. prosinci 2007, vyzývá Radu a Komisi, aby tyto poplatky přezkoumaly a snížily je na úroveň přijatelnou pro řadové občany zemí, jež se účastní EPS nebo strategického partnerství s EU;

12.   připomíná, že je zapotřebí řešit problémy spojené s mezinárodním zločinem a nelegálním obchodem a přistěhovalectvím, přičemž musí být řádně dodržována zásada nenavracení; zdůrazňuje, že opatření v této oblasti musí být doprovázena kroky na posílení mobility, která podpoří osobní kontakty, a přispěje tak k šíření evropských demokratických hodnot, zásad právního státu a lidských práv; naléhavě proto žádá Radu a Komisi, aby se zeměmi černomořské oblasti, s nimiž tak ještě neučinila, uzavřela dohody o usnadnění udělování víz a dohody o zpětném přebírání osob a rovněž aby veškerými dostupnými prostředky podporovala mobilitu, včetně uzavření dohod o mobilitě se zeměmi EPS; zdůrazňuje, že je zapotřebí především provést účinné kroky, které usnadní udělování víz u malého přeshraničního styku i pro určité skupiny obyvatelstva, jako jsou studenti, obchodníci a subjekty občanské společnosti;

13.   zdůrazňuje, že je zapotřebí dále rozvíjet přeshraniční spolupráci i spolupráci v oblasti hraniční správy, aby bylo možno splnit cíle s ohledem na bezpečnost a na pohyblivost obyvatelstva; domnívá se, že mise EU pro pomoc na hranicích vyslaná do Moldavské republiky a na Ukrajinu (EUBAM) představuje významnou zkušenost při řešení problémů bezpečnosti prostřednictvím vícestranné spolupráce, a domnívá se, že by tato mise měla být dále posílena a dávána za příklad pohraniční spolupráce;

14.   zdůrazňuje, že je zapotřebí důkladně posoudit konkrétní bezpečnostní situaci i problémy, kterým v tomto ohledu čelí jednotlivé černomořské státy; podporuje návrh, podle něhož by měl Europol získat mandát a prostředky k vypracování analytické studie týkající se tohoto regionu, a to zejména v otázce migrace;

Podpora politické stability a efektivní demokracie

15.   domnívá se, že nová politika v oblasti Černého moře se nemůže omezovat pouze na hospodářskou spolupráci, nýbrž by měla být rovněž zaměřena na vytvoření prostoru vyznačujícího se udržitelnou demokracií, dobrou veřejnou správou a dodržováním zásad právního státu, a podtrhuje zejména význam politické a soudní reformy a účinného plnění závazků; zdůrazňuje, že jedním ze základních pilířů vnější politiky EU je podpora dodržování lidských práv, demokracie a základních svobod, a podtrhuje, že je třeba se na tyto hodnoty náležitě zaměřit jak ve dvoustranných vztazích, tak i v rámci regionálního přístupu, bez ohledu na to, jakou ochotu prokáží vlády partnerských zemí; vyzývá Evropskou unii, aby řešila otázky týkající se regionální spolupráce v těchto oblastech prostřednictvím dialogu a konzultací o lidských právech s černomořskými zeměmi a rovněž v rámci vícestranných fór; podporuje Komisi v tom, aby plně využívala evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a černomořskou synergii s cílem podpořit regionální spolupráci mezi občanskými společnostmi;

16.   vítá iniciativu usilující o vytvoření euroregionu Černé moře za účelem posílení spolupráce subjektů na regionální a místní úrovni; zdůrazňuje význam projektů iniciovaných zdola a přeshraniční spolupráce na místní úrovni v procesu budování skutečného prostoru demokracie a efektivní správy věcí veřejných v černomořské oblasti;

17.   zdůrazňuje, že je zásadní vytvářet a rozvíjet dobré sousedské vztahy mezi zeměmi černomořské oblasti a mezi těmito zeměmi a  jejich sousedy na základě vzájemného respektu, územní nedotknutelnosti, nezasahování do vnitřních věcí státu a rovněž zákazu použití síly či hrozby použití síly jako hlavních zásad k podpoře regionální spolupráce; podtrhuje význam intenzivního dialogu s občanskou společností a mezikulturního dialogu v této oblasti a vyzývá Komisi, aby takový dialog nadále podporovala, zejména v souvislosti s Evropským rokem mezikulturního dialogu, jímž byl vyhlášen rok 2008, s cílem vytvářet kulturu vyznačující se vzájemnou tolerancí, respektováním rozmanitosti a regionálním dialogem a spoluprací;

Spolupráce v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí

18.   poukazuje na to, že oblast Černého moře jakožto prostor, kde se vyrábí a přepravuje energie, má zásadní význam pro diverzifikaci a zabezpečení dodávek energie pro EU; vyzývá Radu a Komisi, aby neprodleně uvážily zvýšení praktické podpory projektů v oblasti infrastruktury, které jsou strategicky významné; opakuje svou podporu vytvoření nové infrastruktury a realizovatelných dopravních koridorů, které by zajistily rozmanitost dodavatelů i tras, jako je energetický koridor vedoucí přes Kaspické a Černé moře, plynovod Nabucco a ropovody Constanţa–Terst a AMBO, jakož i další plánované projekty pro přepravu ropy a plynu přes Černé moře a projekty INOGATE (mezistátní přeprava ropy a plynu do Evropy) a TRACECA (dopravní koridor Evropa-Kavkaz-Střední Asie)  spojující černomořskou oblast s oblastí Kaspického moře; požaduje, aby bylo provedeno hodnocení dopadů výstavby těchto nových přepravních infrastruktur na životní prostředí a sociální sféru;

19.   je přesvědčen, že černomořská synergie by měla vytvořit vhodný rámec pro podporu reforem trhu v této oblasti s cílem vytvořit konkurenceschopné, předvídatelné a transparentní trhy s energií;

20.   domnívá se, že k regionální soudržnosti by významně přispěly iniciativy, které posílí fyzické vazby mezi státy na pobřeží Černého moře; je přesvědčen, že spolupráce v oblasti dopravy a životního prostředí by se neměla omezovat pouze na otázky spojené s energetikou, nýbrž by měla poskytnout komplexní přístup zohledňující potřeby této oblasti; bere na vědomí plány na výstavbu okružní dálnice kolem Černého moře; zdůrazňuje význam, jenž pro danou oblast mají Černé moře a Dunaj jakožto strategické přepravní trasy;

21.   zdůrazňuje význam Dunaje, který je jednou z hlavních přepravních os a hospodářských tepen spojujících EU a oblast Černého moře; domnívá se proto, že udržitelný rozvoj Dunaje a jeho hospodářský potenciál pro spojení zemí kolem Černého moře by měl patřit mezi priority EU v této oblasti; žádá Komisi, aby předložila studii, která prověří konkrétní možné související iniciativy, včetně problémů v oblasti životního prostředí; trvá na tom, že pokud mají být plně využívány výhody, které plynou EU z přístupu k Černému moři, je nezbytné rozšířit přístavní infrastrukturu náležející přístavům EU v Černém moři (Burgas, Constanţa, Mangalia a Varna) a rovněž infrastrukturu v přístavech nacházejících se v ústí Dunaje, s cílem zajistit kombinovanou dopravu;

22.   je hluboce znepokojen stavem životního prostředí v černomořské oblasti, zejména stavem Černého moře, na který negativně působí nekontrolované znečišťování a řada ekologických havárií, a stavem Dunaje a jeho ústí; zdůrazňuje, že je v tomto regionu zapotřebí lépe provádět vícestranné dohody v oblasti životního prostředí a v rámci regionálních projektů provádět hodnocení dopadu na životní prostředí, a vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a zeměmi černomořské oblasti za účelem řešení řady environmentálních problémů v regionu;

23.   je znepokojen zejména nekontrolovaným znečišťováním ropou a jeho důsledky na volně žijící živočichy; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupracovat nad rámec podpory poskytované Komisí prostřednictvím monitorovacího a informačního střediska, zejména v oblasti prevence ropného znečištění, a to se zvláštním důrazem na posílení bezpečnosti námořní dopravy zajišťované tankery;

24.   upozorňuje, že ústí Dunaje je jedinečným přirozeným prostředím pro řadu rostlinných a živočišných druhů; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné provést hodnocení dopadu na životní prostředí u takových infrastruktur, jako je kanál Bystroje mezi Rumunskem a Ukrajinou;

25.   vyzývá Komisi, aby k vyřešení problémů v oblasti životního prostředí použila postup pracovní skupiny DABLAS (pro Dunaj a Černé moře), přičemž se zaměří nejen na povodí Dunaje, ale i na povodí Dněstru a Dněpru;

Obchodní a hospodářská spolupráce

26.   poukazuje na to, že celá oblast se vyznačuje nerovnoměrným, třebaže rychlým hospodářským růstem, upozorňuje však na skutečnost, že tento růst je trvalejší v zemích vyvážejících ropu a zemní plyn; poukazuje na slabý soukromý sektor v mnoha zemích oblasti Černého moře; zdůrazňuje, že je třeba vybudovat prostor pro hospodářské příležitosti a prosperitu pro obyvatele i obchodní partnery v oblasti Černého moře; zdůrazňuje potřebu zlepšit prostředí pro investice místních i nadnárodních firem, zejména posílením boje proti korupci a podvodům, a podpořit reformy směřující k tržnímu hospodářství, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost a hospodářskou atraktivitu přispívající ke vzniku různorodých ekonomik a zajišťující udržitelný růst, sociální spravedlnost a soudržnost; podporuje opatření zaměřená na harmonizaci a další liberalizaci a podporuje vznik oblasti volného obchodu v souladu se zásadami Světové obchodní organizace; je přesvědčen, že EU jako hlavní obchodní partner zemí černomořské oblasti musí hrát vedoucí úlohu při podpoře výše uvedených cílů a rovněž tuto oblast povzbuzovat, aby provedla nezbytná opatření;

27.   bere v úvahu významnou úlohu, kterou hraje v rozvoji černomořské oblasti přímořský a námořní cestovní ruch, pokud jde o obchod a hospodářský růst; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet infrastrukturu cestovního ruchu a podporovat různorodost produktů cestovního ruchu, a tímto způsobem chránit tradiční způsoby obživy, lépe využívat přírodní zdroje (například termální prameny, které nabízejí významné obchodní příležitosti) a zabezpečovat lepší kvalitu života v této oblasti; zdůrazňuje, že usnadnění vízového režimu mezi sousedními zeměmi podpoří mobilitu a posílí obchod a hospodářskou činnost; domnívá se, že černomořská synergie by měla vytvořit vhodný rámec pro podporu rozvoje cestovního ruchu v oblasti Černého moře;

28.   bere na vědomí meziregionální iniciativy jako je projekt železnice Baku–Tbilisi–Kars; zastává názor, že tato iniciativa otvírá cestu k lepší hospodářské a politické integraci států této oblasti do evropské a mezinárodní ekonomiky a přispěje k rozvoji hospodářství a obchodu v této oblasti; zdůrazňuje však, že tento projekt obchází stávající a plně funkční železniční trasu v Arménii; naléhavě žádá státy jižního Kavkazu a Turecko, aby prováděly účinnou politiku regionální hospodářské integrace a aby se zdržely jakýchkoli krátkozrakých a politicky motivovaných regionálních projektů v oblasti energetiky a dopravy, které by byly v rozporu s pravidly EPS týkajícími se zdravého rozvoje;

Vzdělávání, odborná příprava a výzkum

29.   zdůrazňuje, že je třeba posílit mezikulturní dialog, a vyzývá Komisi, aby jej dále podporovala;

30.   zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit osobní kontakty podporou spolupráce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu pomocí stávajících a dostupných programů EU (Tempus, Erasmus Mundus, 7. rámcový program pro výzkum); vyzývá EU a země černomořské oblasti, aby posílily vzájemnou spolupráci v těchto oblastech;

31.   zdůrazňuje, že je třeba přilákat do EU výzkumné pracovníky ze zemí černomořské oblasti zjednodušením postupů při udělování pracovního povolení, mimo jiné prostřednictvím systému tzv. modrých karet;

Institucionální a finanční hlediska

32.   přiklání se k tomu, aby členské státy EU ležící v této oblasti hrály vedoucí úlohu v podpoře užší spolupráce s touto oblastí i v jejím rámci; domnívá se že Rumunsko, Bulharsko a Řecko by jako členské státy EU z černomořské oblasti mohly a měly v této otázce hrát vedoucí úlohu; zdůrazňuje, že by tyto členské státy měly hrát zvláštní roli při předávání znalostí a know-how prostřednictvím twinningových programů a programů TAIEX a Sigma; je přesvědčen, že by mělo být plně využito zkušeností EU při podpoře regionální spolupráce v dalších přilehlých vnějších oblastech, zejména v rámci Severní dimenze, s cílem výměny postupů a nabytých zkušeností;

33.   zdůrazňuje význam postavení Ruska a Turecka v černomořské oblasti pro podporu regionální spolupráce; vedle zapojení všech ostatních okrajových států považuje pro úspěšnost spolupráce v oblasti Černého moře za důležité, aby byly konstruktivně zapojeny i tyto země;

34.   připomíná, že v oblasti Černého moře se již nachází řada mechanismů regionální spolupráce; zdůrazňuje proto, že je nutné, aby EU a černomořské země činnosti koordinovaly a vyvarovaly se zdvojení úsilí; domnívá se, že posílení různých regionálních organizací a iniciativ, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC), Černomořské fórum pro partnerství a dialog, Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj Gruzie, Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Moldávie (GUAM) a další odvětvové organizace, na základě jejich konkrétní odbornosti a posílení vzájemné spolupráce, pokud možno v rámci nové struktury, by mohlo poskytnout vhodný rámec pro vytvoření synergií; domnívá se, že by měl být rovněž dále rozvíjen politický rozměr dialogu a spolupráce se zeměmi v oblasti Černého moře i uvnitř tohoto regionu;

35.   vítá skutečnost, že Komise nedávno získala status pozorovatele BSEC, a bere na vědomí stávající vztahy mezi Evropským parlamentem a Parlamentním shromážděním BSEC; domnívá se, že je důležité více podporovat parlamentní hledisko spolupráce mezi Evropským parlamentem a parlamenty zemí černomořské oblasti;

36.   zdůrazňuje, že je zapotřebí rozvíjet spolupráci v oblasti Černého moře i na nevládní úrovni; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podporovala ustavení platformy nevládních organizací pro černomořskou oblast s cílem vytvořit rámec pro výměny subjektů občanské společnosti v této oblasti, zvýšit povědomí o společných problémech a přispět k provádění a sledování politik EU v této oblasti;

37.   požaduje racionální využívání finančních nástrojů Společenství prostřednictvím lepší koordinace ENSP, strukturálních fondů a předvstupních fondů, které jsou tomuto regionu dostupné; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s přijímajícími státy stanovila obecný systém podávání zpráv před přidělením finančních prostředků, a to za účelem kontroly a posouzení toho, do jaké míry je využívání těchto zdrojů udržitelné, účinné a v souladu s obecnými cíly politiky EU;

38.   schvaluje, že v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (ENSP) byly zdvojnásobeny finanční zdroje určené na přeshraniční projekty; požaduje, aby se na vynakládání těchto finančních prostředků vztahovaly zásady správy strukturálních fondů, a to zejména zásada partnerství, udržitelnosti, účinnosti, nediskriminace a decentralizace; vyzývá Komisi, aby Parlamentu dvakrát ročně předkládala krátké zprávy, v nichž ho bude informovat o využívání těchto zdrojů a o dosaženém pokroku;

39.   vyzývá Komisi, aby pro projekty v oblasti přeshraniční spolupráce, které spojují obyvatele, zpřístupnila decentralizovaný finanční nástroj Fondu malých projektů a aby vynaložila zvýšené úsilí na podporu tohoto nástroje;

40.   zdůrazňuje, že je třeba posílit budování kapacit mezi místními a regionálními zúčastněnými stranami černomořské oblasti, pokud jde o plánování, přípravu a realizaci projektů, aby bylo zajištěno účinné řízení finančních nástrojů Společenství;

o
o   o

41.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům všech černomořských zemí.

(1) Úř. věst. L 22, 26.1.2006, s. 34. (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0538. (3) Přijaté texty, P6_TA(2007)0625. (4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0016. (5) Přijaté texty, P6_TA(2007)0413.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 o situaci v Keni

P6_TA(2008)0018 RC-B6-0024/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na předběžnou zprávu mise EU pro sledování průběhu voleb (EU EOM) vyslané do Keni ze dne 1. ledna 2008,

-   s ohledem na prohlášení předsednictví Evropské unie týkající se smírčích úsilí Africké unie v Keni ze dne 11. ledna 2008

-   s ohledem na pokyny Africké charty lidských práv a práv národů z roku 1981 a Africké charty o demokracii, volbách a vládě z roku 2007,

-   s ohledem na prohlášení Africké unie o zásadách pro demokratické volby v Africe 2002,

-   s ohledem na zásady mezinárodního sledování voleb a na kodex chování pro mezinárodní volební pozorovatele, které si OSN připomněla dne 27. října 2005,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (Dohoda z Cotonou) a pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005, a to zejména na články 8 a 9 této dohody,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že dne 27. prosince 2007 se v Keni konaly prezidentské a parlamentní volby, přičemž na úřad prezidenta navrhlo své kandidáty devět stran; mezi kandidáty byli i  Mwai Kibaki za Stranu národní jednoty (PNU) a Raila Odinga vůdce za Oranžové demokratické hnutí (ODM),

B.   vzhledem k volebnímu výsledku obou hlavních stran – z 210 křesel v keňském parlamentu získalo ODM 99 křesel a PNU 43 křesel,

C.   vzhledem k tomu, že prezidentské volby v Keni v roce 2007 nesplňovaly základní mezinárodní a regionální normy pro demokratické volby a následovaly po nich nepokoje, které vedly ke smrti více než 600 lidí,

D.   vzhledem k tomu, že politické násilí , které následovalo po volbách vedlo podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) k vysídlení 250 000 osob a ovlivnilo život 400 000–500 000 Keňanů, a to především z měst Eldoret, Kericho a Kisumu,

E.   vzhledem k tomu, že současná politická krize měla svůj zárodek především v napětích v předchozí Národní duhové koalici (NARC), která vyhrála volby v Keni v roce 2000 a ve které se Mwai Kibaki a Raila Odinga dohodli na rozdělení moci, přičemž tato dohoda nebyla dodržena,

F.   vzhledem k tomu, že doporučení, která v roce 2002 učinila EU EOM, nebyla řádně zohledněna, včetně doporučení týkajících se velikosti a hranic volebních okrsků pro všeobecné volby a doporučení aby funkční období Keňské volební komise (KVK) bylo prodlouženo na šest měsíců po všeobecných volbách, aby byla zvýšena nezávislost a profesionální status volebního orgánu,

G.   připomínaje, že atmosféra předvolební kampaně v roce 2007 byla poznamenána silnou politickou polarizací mezi Kibakiho a Odingeho stoupenci, která způsobila napětí v obou etnických komunitách,

H.   vzhledem k tomu, že tyto prezidentské volby zklamaly naděje a očekávání keňského lidu, který se s nadšením účastnil volebního procesu a mírumilovně a pokojně volil v hojném počtu,

I.   vzhledem k tomu, že intenzívní diplomatické úsilí, včetně smírčí mise předsedy Africké unie a prezidenta Republiky Ghany Johna Kofi Agyekuma Kufuora, ani úsilí čtyř bývalých prezidentů tuto politickou krizi nevyřešilo,

J.   vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2008 Mwai Kibaki jednostranně jmenoval 17 členů svého kabinetu předtím, než skončilo mezinárodní vyjednávání, čímž v podstatě předešel trojstranným jednáním a přinutil ODM, aby znovu zahájila masové protesty,

K.   vzhledem k tomu, že během volební kampaně byla široce dodržována svoboda sdružování, vyjadřování a shromažďování, avšak vzhledem k tomu, že kampaň byla poznamenána také etnickým a politickým rozdělením, které přispělo k výbušné situaci při přípravě voleb,

L.   vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství nevěnovalo tomuto etnickému napětí dostatečnou pozornost a musí tento problém od nynějška brát v úvahu při jakýchkoli dalších snahách o zprostředkování v současné keňské krizi,

M.   vzhledem k tomu, že KVK dohlížela na logistické a technické aspekty voleb, zlepšila přístup ke střediskům pro registraci voličů a vyškolila volební personál,

N.   avšak vzhledem k tomu, že KVK neprojevila potřebnou nestrannost a nezajistila transparentnost a zachování důvěrnosti, jež jsou nezbytnými předpoklady demokratických voleb, a vzhledem k tomu, že se to odrazilo v nedostatcích při jmenování komisařů keňské volební komise,

O.   vzhledem k tomu, že účast pozorovatelů EU EOM na volebních místech, kde volby probíhaly řádným způsobem, příslušné orgány přivítaly,

P.   avšak vzhledem k tomu, že pozorovatelům EU EOM již nebyl poskytnut podobný přístup do sčítacích místností a vzhledem k tomu, že dospěli proto k závěru, že chybějící transparentnost a nedostatečné bezpečnostní postupy vážně ohrozily důvěryhodnost výsledků prezidentských voleb,

Q.   vzhledem k tomu, že na některých volebních místech byla zaznamenána účast vyšší než 90 %, a vzhledem k tomu, že KVK vyslovila pochybnosti ohledně těchto nerealisticky vysokých počtů voličů,

R.   vzhledem k tomu, že EU EOM dospěla k závěru, že celkově byl volební proces před vyhlášením výsledků řízen dobře a že parlamentní volby by se měly považovat za větším dílem úspěšné,

S.   avšak vzhledem k tomu, že EU EOM dospěla k závěru, že proces sčítání hlasů v prezidentských volbách postrádal důvěryhodnost, a vyjádřila proto pochybnosti týkající se přesnosti výsledků,

T.   vzhledem k tomu, že členové iniciativy Keňané za mír, pravdu a spravedlnost (KPTJ), což je koalice nezávislých nevládních organizací, která byla po volbách vytvořena s cílem odhalovat volební podvody a podporovat svobodu projevu a sdružování v této zemi obdrželi podle Dohlížitelů na ochranu zastánců lidských práv výhrůžky,

U.   vzhledem k tomu, že v rámci Dohody z Cotonou se Keňa zavázala dodržovat základní občanská práva, demokracii založenou na právním státě a transparentní a odpovědnou veřejnou správu,

1.   odsuzuje tragické ztráty na životech a kritickou humanitární situaci a vyzývá naléhavě příslušné orgány a zúčastněné strany, aby učinily vše pro nastolení míru v Keňské republice a zajištění dodržování lidských práv a právního státu;

2.   podporuje závěry uvedené v předběžné zprávě EU EOM;

3.   vyslovuje politování nad tím, že navzdory všeobecně úspěšným parlamentním volbám nelze výsledky prezidentských voleb pokládat za důvěryhodné kvůli velmi častým zprávám o nesrovnalostech během voleb;

4.   vyslovuje politování nad tím, že Mwai Kibaki jednostranně jmenoval svůj kabinet, což značně narušilo úsilí o zprostředkování jednání;

5.   vyzývá Mwaie Kibakiho, aby respektoval demokratické závazky své země zakotvené v keňské ústavě, v pokynech Africké charty lidských práv a práv národů a v Africké chartě o demokracii, volbách a vládě a aby dal souhlas k nezávislému prověření hlasů, které byly při volbě prezidenta odevzdány; dále naléhavě žádá keňské orgány, aby tomuto prošetření napomohly s cílem dosáhnout nápravy této situace a volali k odpovědnosti ty, kteří se těchto volebních nesrovnalostí dopustili;

6.   naléhavě vyzývá keňské orgány, aby za všech okolností zaručily fyzickou a psychickou nedotknutelnost členů KPTJ a všech obránců lidských práv v této zemi a aby ukončily veškeré pronásledování obránců lidských práv v Keni;

7.   vyzývá obě strany, aby bezodkladně přistoupily ke konkrétním nápravným opatřením prostřednictvím vyjednávání; podporuje v této souvislosti další úsilí o zprostředkování jednání ze strany výboru čelních představitelů Afriky pod vedením bývalého generálního tajemníka OSN Kofi Annana;

8.   vyzývá předsednictví Evropské unie a Komisi, aby bedlivě sledovaly smírčí misi vedenou Kofim Annanem a v případě potřeby zajistily okamžité pokračování tohoto smírčího úsilí vysláním delegace Evropské unie na vysoké úrovni, případně formou společné iniciativy EU a AU; vyzývá Komisi, aby keňským orgánům nabídla veškerou technickou a finanční pomoc, která je nezbytná při nezávislém prošetření průběhu prezidentských voleb, stejně jako při krocích, jež budou považovány pro nápravu situace za potřebné;

9.   vítá skutečnost, že nově zvolený parlament projevil svoji nezávislost zvolením za svého mluvčího pana Kennetha Otiato Merende a podtrhuje rozhodující úlohu, kterou by uvedený parlament měl sehrát v obnovení občanských svobod v Keni;

10.   požaduje konkrétní opatření k vytvoření skutečně nestranné volební komise, která bude lépe schopna uskutečnit budoucí svobodné a spravedlivé volby;

11.   upozorňuje na prohlášení Samuela Kivuitua, předsedy KVK, který se osobně distancoval od výsledků prezidentských voleb zveřejněných ve sdělovacích prostředcích a požadoval nezávislé vyšetřování údajných podvodů;

12.   pokud by se ukázalo jako nemožné organizovat důvěryhodné a spravedlivé přepočítání hlasů v prezidentských volbách nestranným orgánem, požaduje nové prezidentské volby;

13.   vyslovuje politování nad tím, že nebyla využita příležitost konsolidovat a dále rozvíjet volební a širší demokratický proces, kterou poskytly prezidentské volby v roce 2007;

14.   vyzývá vůdce všech politických stran k tomu, aby převzali odpovědnost za předcházení dalším násilnostem v zemi, aby se veřejně zavázali k respektování zásad právního státu a zaručili dodržování lidských práv;

15.   je hluboce znepokojen sociálními dopady současné hospodářské krize a negativním vlivem na společenský a hospodářský vývoj země a hospodářskými důsledky pro sousední země, které jsou do značné míry závislé na keňské infrastruktuře a jejichž humanitární situace je touto krizí ohrožena;

16.   vyzývá keňskou vládu a Komisi, aby zorganizovaly okamžitou humanitární pomoc vnitřně vysídleným osobám a poskytly všechny potřebné pracovníky humanitární pomoci;

17.   vyzývá příslušné orgány, aby bezodkladně zajistily svobodné a nezávislé tiskové zpravodajství a aby obnovily živé vysílání;

18.   vyjadřuje politování nad poskytnutím rozpočtové pomoci z Evropského rozvojového fondu Kibakiho vládě ihned po volbách, což by mohlo být chybně chápáno jako politicky předpojaté, a žádá o zmrazení veškeré další rozpočtové pomoci keňské vládě, dokud nebude nalezeno politické řešení stávající krize;

19.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládě Keni, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU a předsedům Komise a Výkonného výboru Africké unie.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 o úloze žen v průmyslu (2007/2197(INI))

P6_TA(2008)0019 A6-0519/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 2 a články 141 a 157 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, podepsanou dne 12. prosince 2007(1), zejména na články 15, 23, 27, 28 a 31,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. října 2005 "Provádění lisabonského programu Společenství: Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU - cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice" (KOM(2005)0474),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 18. července 2007 s názvem Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů (KOM(2007)0424),

-   s ohledem na zprávu Komise o průmyslových vztazích v Evropě v roce 2006,

-   s ohledem na zprávu Komise o nedávném vývoji evropského sociálního dialogu v rámci odvětví, zveřejněnou v roce 2006,

-   s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce o rovném postavení žen a mužů v pracovním prostředí,

-   s ohledem na akční rámec týkající se rovnosti mezi ženami a muži, podepsaný sociálními partnery na evropské úrovni,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. září 2002 o zastoupení žen mezi sociálními partnery Evropské unie(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2000 o sdělení Komise "Ženy a věda: zapojení žen s cílem obohatit evropský výzkum"(4),

-   s ohledem na veřejné slyšení o úloze žen v průmyslu, které dne 5. června 2007 pořádal Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0519/2007),

A.   vzhledem ke strategickému významu, který má průmysl v jednotlivých členských státech Evropské unie pro tvorbu prosperity a pracovních míst a který je třeba chránit,

B.  B vzhledem k tomu, že stereotypy, které stále existují při volbě vzdělání a zaměstnání u žen, přispívají k jejich nerovnoměrnému uplatnění v odvětví průmyslu,

C.   vzhledem k tomu, že úloha žen v průmyslu by měla být vždy založena na zásadách rovnosti mezd a kariérní perspektivy s cílem podporovat širší účast žen i v těch oblastech průmyslu, které nejsou považovány za typicky vhodné pro ženy,

D.   vzhledem k tomu, že úloha žen v průmyslu je proměnlivá v důsledku různorodého zastoupení podle odvětví, zejména přílišného zastoupení v některých z nich (textilní průmysl, oděvní průmysl, výšivkářství, obuvní průmysl, zpracování korku, výroba kabelů, výroba elektrického a elektrotechnického materiálu, potravinářství) a příliš nízkého zastoupení v odvětvích špičkových technologií, což způsobuje diferenciaci problémů, s nimiž se setkáváme,

E.   vzhledem k tomu, že překážky související s pohlavím stále brání postupu žen v průmyslu, ale jsou nyní menší, než bývaly,

F.   vzhledem k tomu, že právě v odvětvích, v nichž pracují převážně ženy, převažují nižší platy, což odráží diskriminační přístup k práci žen, a že kolektivní smlouvy obecně neberou dostatečně v úvahu dimenzi rovnosti žen a mužů, ani specifické potřeby žen, a že k zajištění účinnosti stávajících právních předpisů musí být vyvinuto větší úsilí,

G.   vzhledem k tomu, že v průměru přibližně 14 % pracujících žen v EU je zaměstnáno v průmyslu, ačkoli v jistých zemích tento podíl převyšuje 25 %; že z tohoto průměru je více než 21 % zaměstnáno na částečný úvazek a že ženy představují 65 % všech zaměstnanců, kteří v průmyslu pracují na částečný úvazek,

H.   vzhledem k tomu, že podniky mají obecnou povinnost plnit zásadu rovnosti na pracovišti, a to bez ohledu na jejich velikost nebo odvětví, ve kterém provozují svou činnost,

I.   vzhledem k tomu, že ženy, které mají nestabilní a dočasný pracovní poměr či pracují na částečný úvazek nebo mají nestandardní práci, jsou ve větší míře diskriminovány, zejména chtějí-li se stát matkami, a že jejich možnosti profesionálního vzdělávání jsou obecně horší, vzhledem k tomu, že ženy, které mají nestabilní pracovní poměr či pracují na částečný úvazek, často nejsou schopny pravidelně přispívat na penzijní pojištění a nesou proto vyšší riziko, že nebudou mít dostatečný příjem pro své životní potřeby v pozdějším věku,

J.   vzhledem k tomu, že integrovaná vize průmyslové politiky Komise deklarovaná v jejím výše uvedeném sdělení ze dne 5. října 2005 zahrnuje mezi své cíle hospodářskou a sociální soudržnost, nebere však dostatečný ohled na hledisko rovnosti pohlaví,

K.   vzhledem k tomu, že zpracovatelský průmysl, v němž se soustřeďuje 86 % průmyslových pracovních sil ženského pohlaví, je z 99 % tvořen malými a středními podniky (MSP), které zaměstnávají přibližně 58 % všech pracovních sil v tomto odvětví,

L.   vzhledem k tomu, že vývoj zaměstnávání v průmyslu je v současné době charakterizován spíše rozpadem tradičních schémat zaměstnávání než zlepšováním pracovních podmínek a vyhlídek kariérního postupu, zejména v případě žen,

M.   vzhledem k tomu, že existuje úzká vazba mezi nedostatkem zařízení péče o děti, nedobrovolnou volbou částečného pracovního úvazku a nedostatkem možností vzdělávání a podpory při opětovném nástupu do zaměstnání, což s sebou nese nebezpečí, že ženy zůstanou na méně kvalifikovaných postech bez dostatečných možností kariérního postupu,

N.   vzhledem k tomu, že v průmyslových odvětvích chybí statistické údaje rozepsané podle pohlaví, co se týče rozčlenění zaměstnanců do jednotlivých profesních kategorií nebo výše platů,

O.   vzhledem k tomu, že zdravotní rizika a druhy nemocí z povolání se mohou u žen a mužů lišit a že je důležité podrobněji analyzovat stávající podmínky a jejich důsledky a současně zohlednit specifické dopady na mateřství,

P.   vzhledem k tomu, že trvalé vzdělávání a intenzivní učení zvyšují produktivitu žen a jejich ekonomický přínos,

Q.   vzhledem k tomu, že je nezbytné vytvořit pracovní prostředí bez diskriminace, které umožňuje ženám a mužům dosáhnout optimálního pracovního výkonu a  ve kterém je každý jedinec oceňován a jeho cíle uznávány,

1.   zdůrazňuje úlohu žen v průmyslu a vybízí k jejich podpoře při dodržení zásad rovné mzdy, pracovních podmínek, kariérního postupu, profesního vzdělávání, a rovněž respektování mateřství a otcovství jakožto zásadních sociálních hodnot;

2.   vybízí členské státy, aby podporovaly podnikání žen v průmyslu a aby poskytovaly finanční podporu ženám zakládajícím podniky;

3.   zdůrazňuje, že je třeba podporovat práci žen v průmyslu, aby systematicky získávaly dovednosti, které potřebují k tomu, aby byly úspěšné ve svém povolání;

4.   upozorňuje na skutečnost, že na každém stupni kariérního postupu působí mnoho základních příčin, které dávají podnět ke vzniku nepřátelského prostředí pro ženy v průmyslu, jako jsou postupy při náboru a přijímání pracovníků, které ve skutečnosti vytvářejí pro ženy vstupní překážky, rozdílné standardy pro muže a ženy, nerovnosti při obsazování vysoce kvalifikovaných pracovních míst a rozdíl v odměňování mužů a žen; domnívá se proto, že každá z těchto působících příčin musí být řešena zvláštními politikami navrženými Komisí a členskými státy;

5.   uznává nutnost stanovit integrovanou průmyslovou politiku, která vezme v úvahu nezbytnou hnací sílu konkurenceschopnosti a zároveň zajistí sociální a hospodářská práva pracovníků;

6.   žádá Komisi a členské státy, aby vyzvaly velké podniky, aby vypracovaly a zavedly své vlastní vyjednané programy rovnosti na závazném základě a aby podpořily jejich vypracování a zavádění v malých a středních podnicích;

7.   potvrzuje, že podpora slušné práce představuje nedílnou součást hodnot Evropské unie a žádá členské státy, aby přijaly účinná opatření s cílem dosáhnout souladu se sociálními standardy a zaručit slušnou práci v různých průmyslových odvětvích, a tím zajistit důstojné příjmy pracovníků, a zejména žen, právo na bezpečnost a zdraví při práci, sociální ochranu a svobodné vytváření odborových organizací, a přispívat tak ve velké míře ke zrušení všech forem diskriminace mezi muži a ženami v práci;

8.   žádá členské státy, aby přijaly všechna opatření nezbytná k účinnému boji proti vykořisťování žen v práci, které je nejčastější v některých odvětvích, jako je textilní průmysl, a zajistily tak respektování základních práv pracovníků, zejména žen, a zabránily sociálnímu dumpingu;

9.   je toho názoru, že na úlohu žen v kterémkoli průmyslovém odvětví nelze pohlížet odděleně od všeobecné situace v průmyslu v Evropské unii, od problémů, před kterými průmysl EU stojí, ani od nutnosti vhodně na tyto problémy reagovat;

10.   vítá skutečnost, že podíl vývozů do třetích zemí na celkovém obratu zůstává podle nejnovějších dostupných statistik v mnoha odvětvích stejný, což svědčí o konkurenceschopnosti EU v těchto odvětvích; vyjadřuje nicméně znepokojení, pokud jde o stagnující domácí poptávku v řadě členských států, zvyšující se dovozy ze zemí mimo EU a přetrvávající úbytek pracovních míst v některých odvětvích v EU, často postihující ženy;

11.   zdůrazňuje, že je nutné přijmout naléhavá opatření pro plné a účinné provedení směrnice 75/117/EHS(5) za účelem boje proti mzdové diskriminaci, zejména zvýšeným využíváním odborových organizací a vypracováním progresivních odvětvových plánů s přesnými cíli, což umožní ukončit přímou i nepřímou mzdovou diskriminaci;

12.   vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření nezbytná k zajištění ochrany proti sexuálnímu obtěžování a obtěžování spojenému s hlediskem pohlaví;

13.   považuje za důležité více se zabývat otázkou tvorby metodiky pro analýzu náplně pracovních míst, která zaručí právo na rovné odměňování žen a mužů;

14.   považuje za důležité vyhodnocení projektů iniciativy EQUAL, zaměřených na dodání řádného významu práci na podporu rovnosti, a zdůrazňuje význam podpory pilotních projektů, které směřují k přesné analýze náplně pracovních míst s cílem zaručit právo na rovné odměňování pro ženy a muže a poskytnout řádné uznání jednotlivcům a jednotlivým zaměstnáním;

15.   zdůrazňuje, že je třeba podporovat iniciativy, které přispívají k zavádění a uplatňování pozitivních politik lidských zdrojů a pozitivních opatření podporujících rovnost žen a mužů, a že je třeba podporovat opatření na poskytování informací a odborné přípravy, která umožní prosazovat, přenášet a zavádět praxi, které se ukázala jako úspěšná v různých organizacích a podnicích;

16.   žádá Komisi a členské státy, aby podnikly další kroky ke zlepšení osvěty a kontroly podniků, pokud jde o soulad s kodexy chování a  kritéria sociální odpovědnosti při jejich každodenní práci, stejně jako o zaručení lepších pracovních podmínek, přičemž by měly věnovat pozornost pracovní době, dodržování práv spojených s mateřstvím a otcovstvím, zejména zajištěním návratu do práce po mateřské nebo otcovské dovolené, zajišťování souladu rodinného a pracovního života, a dále požaduje, aby byla tato práva stanovena právními předpisy; zdůrazňuje, že je nutno vytvořit podmínky, které usnadní sdílení rodinných povinností;

17.   doporučuje, aby na pracovišti existovaly větší možnosti volby, které by mužům a ženám poskytly větší možnost rozvoje jejich rodinného života, ale i profesní kariéry; domnívá se, že by měly být mužům a ženám mnohem dostupnější pracovní příležitosti, jež by uspokojovaly jejich měnící se potřeby;

18.   žádá členské státy, aby zavedly lepší, flexibilnější a přenositelnější důchody; připomíná své stanovisko v prvním čtení k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti práv na penzijní připojištění(6);

19.   zdůrazňuje potřebu spolehlivé sítě sociálních služeb a flexibility předškolních zařízení a školních zařízení na základním stupni, s cílem podporovat zaměstnané ženy v období, kdy se věnují výchově svých dětí;

20.   zdůrazňuje skutečnost, že dlouhá pracovní doba vystavuje zaměstnance velkému zatížení a má negativní dopad na jejich zdraví, kvalitu života a životní spokojenost;

21.   žádá členské státy, aby odměnily podniky, které přijímají opatření ve prospěch rovnosti žen a mužů a podporují vyváženost pracovního a rodinného života, s cílem podporovat šíření osvědčených postupů v této oblasti;

22.   zdůrazňuje potřebu zaručit, aby neměla opatření přijatá v rámci slaďování rodinného a pracovního života za důsledek separaci nebo vytváření stereotypů, pokud jde o úlohy mužů a žen, které by odporovaly prioritám Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů (2006–2010), především s ohledem na hospodářskou nezávislost žen, a vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecně dostupné a finančně únosné sociální služby, jako jsou jesle, družiny, zařízení pro trávení volného času dětí, i služby pomoci seniorům, které jinak spíše poskytují ženy; požaduje technickou, a pokud možno i účinnou finanční podporu nebo pobídky pro zaměstnavatele z řad MSP, aby zaváděli tyto politiky a praktiky;

23.   zdůrazňuje význam jednání a kolektivního vyjednávání v boji za zrušení diskriminace žen, zejména s ohledem na zaměstnanost, mzdy, pracovní podmínky, kariéru a odbornou přípravu;

24.   vyzývá Komisi i odvětvové sociální partnery, aby definovali vysoké standardy ochrany zdraví na pracovišti, které by zohledňovaly dimenzi rovnosti mužů a žen, a zejména ochranu mateřství, jak na úrovni výzkumu, tak i kontroly a preventivních opatření; připomíná, že ženy jsou příliš zastoupeny v odvětvích, ve kterých jsou opakující se pohyby příčinou nemocí z povolání, jako jsou poruchy pohybového ústrojí, a že by těmto podmínkám měla být věnována zvláštní pozornost;

25.   vybízí Komisi a členské státy, aby ve studiích a ve vnitrostátních průzkumech veřejného mínění dále rozvinuly dimenzi rovnosti pohlaví;

26.   zdůrazňuje skutečnost, že většina studií o chudobě pracovníků ukazuje, že domácnosti žijící z jedné mzdy, zejména pokud tuto mzdu pobírají ženy, jsou částečně dotčeny chudobou; zdůrazňuje, že vymýcení chudoby a sociálního vyloučení musí zůstat pro Evropskou unii politickou prioritou; žádá Komisi a členské státy, aby stanovily a sledovaly ambiciózní cíle snižování počtu chudých pracovníků v Evropě;

27.   žádá Komisi, aby podporovala politiky a programy odborného vzdělávání zaměřené na ženy, včetně rozvoje počítačové gramotnosti, jejichž cílem je zvýšit účast žen v různých průmyslových odvětvích, a zohlednila přitom finanční zdroje dostupné na místní a vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a aby více motivovala velké podniky i malé a střední podniky k jejich využívání;

28.   požaduje, aby Komise v souladu se sedmým rámcovým programem a s ustanoveními Evropské charty pro malé podniky ve znění uvedeném v příloze III závěrů předsednictví Evropské rady konané v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000 zvýšila podporu programů odborného vzdělávání žen zaměstnaných průmyslovými MSP a podporu výzkumu a inovací;

29.   žádá Komisi, aby podporovala vzdělávání, vyšší vzdělávání a profesionální vzdělávání; zdůrazňuje, že vzdělávání je hlavním způsobem, jak mohou ženy překonat segmentaci pracovního trhu podle příslušnosti k pohlaví;

30.   požaduje, aby se co možná nejvíce šířil strategický plán výzkumu Evropské technologické platformy pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu, a naléhavě vyzývá všechny zainteresované strany, aby přistoupily k zavedení inovačních technologií a obchodních modelů, které mají vyvážené zastoupení mužů a žen na všech úrovních;

31.   vyjadřuje politování nad slabou účastí žen v organizacích sociálních partnerů, a vyzývá sociální partnery, aby zlepšily vzdělávání vyjednavačů a osob odpovědných za kolektivní smlouvy, pokud jde o rovnost žen a mužů, a aby posílily účast žen v rámci svých rozhodovacích orgánů;

32.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vyvážené zastoupení žen a mužů ve správních radách podniků, a to zejména těch, jejichž jsou akcionáři;

33.   zdůrazňuje, že je třeba podpořit vytvoření ženských sítí v rámci jednotlivých podniků, mezi podniky stejného průmyslového odvětví a mezi různými průmyslovými odvětvími;

34.   vyjadřuje politování nad nízkým podílem žen v odvětví pokročilých technologií a zdůrazňuje význam vzdělávacích programů a operačních programů vědecko-technického vzdělávání pro zaručení kvality a rozmanitosti nabídek vzdělávání pro ženy v jednotlivých členských státech a zajištění podpory vědecko-technického vzdělávání dívek;

35.   žádá členské státy a Komisi, aby vyvinuly a zavedly strategie pro řešení rozdílů v pracovním prostředí a kariérním postupu žen pracujících v oblasti vědy a techniky;

36.   považuje za důležité, aby byly šířeny stávající osvědčené postupy, pokud jde o účast žen v průmyslovém výzkumu a v průmyslových odvětvích špičkových technologií; trvá na tom, že v této oblasti je s ohledem na rovnost pohlaví důležitá osvěta řídících pracovníků průmyslových podniků, v nichž jsou ženy zastoupeny málo, jež by se měla promítnout do kvantitativně vyjádřených cílů;

37.   vybízí členské státy a Komisi, aby ve všech souvisejících politikách zohledňovaly specifickou situaci žen v průmyslu, především v odvětvích, která byla postižena strukturálními změnami a opatřeními v oblasti mezinárodního obchodu, ať už jde o zaměstnanost, odborné vzdělávání nebo otázky zdraví a bezpečnosti při práci;

38.   zdůrazňuje potřebu rekvalifikace žen, které musely ukončit svoje povolání, aby se zvýšilo jejich uplatnění na trhu práce; vyzývá členské státy, aby rozšířily možnosti celoživotního vzdělávání;

39.   uznává, že některé regiony, zejména znevýhodněné regiony EU, se vyznačují vysokou koncentrací textilních a oděvních podniků, na nichž zaměstnanost žen výrazně závisí; požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost zejména dovozu výrobků ze třetích zemí;

40.   zdůrazňuje, že je nutné podporovat rozvoj znevýhodněných regionů, zón, jež trpí trvalým strukturálním znevýhodněním, nejvzdálenějších regionů a zón, které byly zasaženy nedávnou deindustrializací nebo průmyslovou restrukturalizací, za účelem posílení hospodářské soudržnosti a sociálního začlenění žen v těchto zónách a regionech;

41.   domnívá se, že přemísťování podniků postihlo průmyslová odvětví s vysokým podílem ženské práce, jako je textilní průmysl, oděvní průmysl, výroba bot, výroba kabelů, keramický průmysl, výroba elektrického a elektrotechnického materiálu a různá odvětví potravinářství, a že tato situace nejhůře postihuje členské státy, které zaznamenávají spíše slabší hospodářský rozvoj, a jejím důsledkem je nezaměstnanost a ohrožení hospodářské a sociální soudržnosti;

42.   zdůrazňuje, že je třeba sledovat přemisťování podniků ve členských státech EU a přeorientovat politiku poskytování finančních prostředků Společenství s cílem zajistit pracovní místa a regionální rozvoj;

43.   žádá, aby podpora Společenství nebyla poskytována podnikům, které po přijetí těchto finančních prostředků v členském státě přesunou svou výrobu do jiné země, aniž by plně provedly smlouvy uzavřené s dotčeným členským státem;

44.   doporučuje, aby Komise pozorně sledovala stávající postupy uzavírání a přemisťování průmyslových podniků a aby požadovala vrácení poskytnutých finančních prostředků v případě porušení předpisů;

45.   vyzývá členské státy a Komisi, aby při rozdělování podpory Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci vzaly v úvahu dimenzi rovnosti pohlaví, aby tak zajistily, že se tato podpora dostane také do odvětví s vysokým podílem ženské práce;

46.   zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na kontrolovanou strukturální změnu v textilním průmyslu a že je třeba nasměrovat a podpořit ženy, aby absolvovaly další vzdělávání, s cílem zlepšit jejich uplatnitelnost v rostoucích odvětvích průmyslu;

47.   vyzdvihuje význam programů Společenství, které podporují vytváření značek, chrání označení původu výroby a podporují zahraniční propagaci výrobků průmyslových odvětví Společenství, která zaměstnávají převážně ženy, mimo jiné také na profesních a mezinárodních veletrzích, čímž se podpoří práce žen a zaručí se jejich zaměstnanost;

48.   domnívá se, že ohledně opatření, která má Komise přijmout, zejména v rámci jednání Světové obchodní organizace (WTO), je třeba zohlednit kontext a zvláštní rysy každého odvětví, možnosti a výzvy, jimž musí čelit, a obtíže, s nimiž se každý členský stát setkává, a to zejména v oblasti zaměstnanosti a práv žen;

49.   trvá na obraně práv pracovnic a pracovníků v procesu restrukturalizace průmyslových podniků a na tom, aby byla po celou dobu těchto procesů pro jejich struktury, zejména pro evropské podnikové výbory, plně zabezpečena dostupnost informací a možnost zasáhnout do rozhodování, včetně práva na veto, a aby byla vymezena kritéria pro odškodnění pracovnic a pracovníků v případě, že podnik neplní své smluvní závazky;

50.   domnívá se, že je důležité usnadnit zaměstnancům návrat do zaměstnání po přestávce v kariéře;

51.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1. (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0206. (3) Úř. věst. C 273E, 14.11.2003, s. 169. (4) Úř. věst. C 309, 27.10.2000, s. 57. (5) Směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (Úř. věst. L 45, 19.2.1975, s. 19). (6) Přijaté texty, 20.6.2007, P6_TA(2007)0269.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 o druhém fóru o dozoru nad internetem, které se konalo v Riu de Janeiru ve dnech 12. až 15. listopadu 2007

P6_TA(2008)0020 B6-0041/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2005 o informační společnosti(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost(2),

-   s ohledem na Ženevskou deklaraci zásad a Akční plán, které byly přijaty na světovém summitu o informační společnosti (WSIS) dne 12. prosince 2003 v Ženevě,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti: Přeměna ženevských zásad v činy" (KOM(2004)0480),

-   s ohledem na tuniský závazek a agendu pro informační společnost, které byly přijaty v Tunisu dne 18. listopadu 2005,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti: Navázání na tuniskou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS)" (KOM(2006)0181),

-   s ohledem na příspěvek Rady Evropy ze dne 10. srpna 2007 ke druhému fóru o dozoru nad internetem, které se konalo v Rio de Janeiru ve dnech 12. až 15. listopadu 2007,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že účelem fóra o dozoru nad internetem (IGF) je vykonávat mandát světového summitu o informační společnosti, co se týká svolávání fór pro demokratický, a transparentní politický dialog, jichž se účastní mnoho zainteresovaných stran,

B.   vzhledem k tomu, že hlavním úkolem a rolí IGF je diskutovat o široké škále otázek týkajících se dozoru nad internetem, a případně vydávat doporučení mezinárodnímu společenství,

C.   vzhledem k tomu, že první fórum IGF se konalo v Aténách ve dnech 30. října až 2. listopadu 2006 a byly na něm určeny některé otázky a formy diskuse, jako např. dynamická sdružení, které byly důkladněji projednávány v Riu a jimiž by se měla zabývat i budoucí fóra IGF,

D.   vzhledem k tomu, že druhé fórum IGF se konalo v Riu de Janeiru od 12. do 15. listopadu 2007 a přilákalo více než 2000 účastníků,

E.   vzhledem k tomu, že delegace ad hoc, které byly Parlamentem vyslány, hrály ve spolupráci s Komisí ústřední roli, pokud jde o podporu evropských hodnot a výměnu informací s organizacemi občanské společnosti a zástupci parlamentů jednotlivých zemí přítomných na těchto akcích,

F.   vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie (IKT) hrají klíčovou roli při dosahování rozvojových cílů tisíciletí,

G.   vzhledem k tomu, že jedním z hlavních zájmů Evropy ohledně IKT je překonání rozdílů v digitálních technologiích na regionální i celosvětové úrovni,

H.   vzhledem k tomu, že nejvyššími prioritami Evropské unie a Rady Evropy na druhém fóru IGF byla ochrana dětí používajících webové stránky, ochrana a podpora svobody projevu, potřeba zajistit otevřenost a přístup, aby bylo možno zajistit rozmanitost, odesílání a číslování internetového protokolu (IP) a internet věcí spojený s širší otázkou radiofrekvenční identifikace (RFID);

I.   vzhledem k tomu, že tyto otázky bude opět řešit příští fórum IGF, které se má konat v Novém Dillí od 8. do 11. prosince 2008,

1.   domnívá se, že ačkoli úkolem fóra IGF není přijímat oficiální závěry, je povinností Evropské unie tento proces podporovat, protože fórum je přínosným a konkrétním prostředkem pro formování budoucnosti internetu na základě přístupu zapojení mnoha zainteresovaných stran;

2.   zdůrazňuje, že se lze již poučit z plodných výměn názorů, které se dosud v souvislosti s fóry IGF konaly, a že byly uvedeny v praxi, zejména právní hlediska elektronické komunikace a otázky bezpečnosti a ochranu údajů; zdůrazňuje, že je do budoucna třeba zajistit otevřený a nezávislý internet založený na iniciativách a potřebách zainteresovaných stran, stejně jako zajistit svobodu projevu;

3.   vyzývá orgány a instituce EU, aby zohlednily tuniskou agendu při své legislativní činnosti, např. při provádění revize rámce pro elektronické komunikace, revize iniciativy i2010 a v rámci veškerých nadcházejících legislativních návrhů v oblasti IKT; klade důraz na prostředky, které umožňují přístup většího množství lidí k internetu, jako je konkurence mezi provozovateli a poskytovateli služeb, neutralita mezi technologiemi a vývoj IKT;

4.   zdůrazňuje význam zlepšení parlamentního profilu procesu fóra IGF a těší se na spolupráci s brazilským a indickým parlamentem a jinými zainteresovanými shromážděními v souvislosti s příštím fórem IGF v Novém Dillí;

5.   vyzývá Radu a Komisi, aby na jejich pořadech jednání IGF zaujímalo důležité místo;

6.   bere na vědomí nabídku Litvy uspořádat fórum IGF v roce 2010;

7.   uznává význam prohlubování spolupráce s Komisí, např. pomocí pravidelných setkání navazujících na schůze poradní skupiny IGF;

8.   zdůrazňuje význam zapojení národních a regionálních zájmů do procesu IGF za účelem vytvoření "místních" fór IGF, jak již bylo navrženo ve Spojeném království;

9.   vybízí k uspořádání "evropského fóra IGF" ještě před polovinou roku 2009 v zájmu posílení evropského rozměru celého procesu IGF/WSIS; žádá svého předsedu, aby poskytl prostředky pro přípravnou akci před fórem IGF v Novém Dillí, do níž budou zapojeni poslanci národních parlamentů;

10.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 133 E, 8.6.2006, s. 140. (2) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 133.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 o zatčení čínského disidenta Chu Ťia

P6_TA(2008)0021 RC-B6-0021/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předcházející usnesení o situaci v oblasti lidských práv v Číně,

-   s ohledem na dvě poslední kola dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech, která se uskutečnila dne 17. října 2007 v Pekingu a ve dnech 15.–16.května 2007 v Berlíně,

-   s ohledem na veřejné slyšení na téma "Lidská práva v Číně v předvečer olympijských her v Pekingu v roce 2008", které dne 26. listopadu 2007 uskutečnil podvýbor pro lidská práva,

-   s ohledem na olympijské příměří, k němuž vyzvalo Valné shromáždění OSN dne 31. října 2007, kdy naléhavě vyzvalo členské státy OSN, aby během olympijských her 2008 dodržovaly a podporovaly mír,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že aktivista v boji za lidská práva Chu Ťia (Hu Jia) byl dne 27. prosince 2007 odveden policií ze svého domova na základě obvinění z podněcování k podvratné činnosti,

B.   vzhledem k tomu, že Chu Ťia a jeho žena Ceng Ťin-Jen (Zeng Jinyan) upozorňovali v posledních letech na porušování lidských práv v Číně a v důsledku svého úsilí byli mnohokrát drženi v domácím vězení,

C.   vzhledem k tomu, že Chu Ťia je ve špatném zdravotním stavu, neboť trpí onemocněním jater, jehož léčba vyžaduje léky,

D.   vzhledem k tomu, že Ceng Ťin-Jen se v roce 2006 umístila v žebříčku sta světových "hrdinů" časopisu Time a spolu se svým manželem obdržela v roce 2007 zvláštní "čínskou" cenu organizace Reportéři bez hranic a nominaci na Sacharovovu cenu,

E.   vzhledem k tomu, že organizace činné v oblasti lidských práv označily toto zatčení za další krok čínských orgánů, kterým chtějí umlčet kritické hlasy před olympijskými hrami 2008,

F.   vzhledem k tomu, že 57 čínských intelektuálů ihned po zatčení Chu Ťia zveřejnilo otevřený dopis požadující jeho okamžité propuštění,

G.   vzhledem k tomu, že předseda Evropského parlamentu zveřejnil dne 31. prosince 2007 prohlášení, v němž čínské orgány za zatčení Chu Ťia napomenul a naléhavě je vyzval, aby olympijských her 2008 využily jako "příležitosti k tomu, aby Čína prokázala, že hostitelská země nejdůležitější světové sportovní události dodržuje mezinárodně uznávané normy v oblasti lidských práv včetně svobody projevu",

1.   důrazně odsuzuje zadržení Chu Ťia a požaduje jeho okamžité propuštění i propuštění všech disidentů zatčených a vězněných kvůli svým názorům;

2.   naléhavě vyzývá čínské orgány, aby za všech okolností zajistily, že Chu Ťia a jeho příbuzní a právníci neutrpí žádnou fyzickou ani psychickou újmu;

3.   vyzývá Čínu, aby dodržovala své závazky v oblasti lidských práv a zásady právního státu, zejména ustanovení deklarace OSN o obhájcích lidských práv, kterou přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 9. prosince 1998, a to ukončením stíhání čínských obhájců lidských práv, čímž v tomto olympijském roce dosvědčí svůj závazek dodržovat lidská práva;

4.   naléhavě žádá Čínu, aby nepoužívala olympijské hry 2008 jako záminku k zatýkání, nezákonnému zadržování a věznění disidentů, novinářů a aktivistů bojujících za lidská práva, kteří informují o jejich porušování nebo proti tomuto porušování demonstrují;

5.   znovu opakuje své stanovisko, že v rámci příprav olympijských her 2008 by se otázce lidských práv měla věnovat mnohem větší pozornost, a zdůrazňuje nutnost "dodržování všeobecně platných základních etických zásad" a budování mírové společnosti, která dbá o "zachování lidské důstojnosti", jak je zakotveno v článcích 1 a 2 Olympijské charty;

6.   naléhavě vyzývá Čínu k reformě trestního práva, aby byla novinářům, spisovatelům, nezávislým zpravodajům, reportérům a dalším, kteří budou informovat celý svět o tak důležité události, jakou jsou olympijské hry 2008, umožněna větší svoboda projevu; domnívá se, že tato reforma by také umožnila upřesnit rozsah působnosti některých nejasných právních ustanovení (např. článku 105 čínského trestního zákoníku) a dala světu pozitivní signál, že 17. národní kongres Komunistické strany Číny otevřel cestu k důslednějšímu respektování odlišných názorů;

7.   vyzývá čínské orgány, aby zajistily, že Chu Ťia i všichni ostatní zatčení disidenti budou mít v případě potřeby přístup k lékařské pomoci, a aby vzaly na vědomí, že zadržování v nevhodných podmínkách může zhoršit zdravotní stav zadržovaných;

8.   vyzývá čínské orgány, aby uzavřely tzv. "černá vězení" – místa zřízená k zadržování "buřičů" před olympijskými hrami 2008;

9.   vyzývá Radu Evropské unie, aby u čínských úřadů podnikla opatření v souvislosti se zatčením Chu Ťia a se zmizením Gao Zhishenga, přítele Chu Ťia a renomovaného právníka specializujícího se na lidská práva, který je pohřešován od 22. září 2007 a který se stal symbolem utrpení tisíců ochránců lidských práv vězněných v současnosti v Číně;

10.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, prezidentovi a premiérovi Čínské lidové republiky a Mezinárodnímu olympijskému výboru.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 o situaci v Konžské demokratické republice a znásilnění jako válečném zločinu

P6_TA(2008)0022 RC-B6-0022/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv v Konžské demokratické republice,

-   s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 22. listopadu 2007 o situaci v Konžské demokratické republice, zejména na východě země, a jejím dopadu na region,

-   s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu přijatý v roce 1998, a zejména jeho články 7 a 8, které považují znásilnění, sexuální otroctví, nucenou prostituci, nucené těhotenství a nucenou sterilizaci nebo jakoukoli formu sexuálního násilí jako zločiny proti lidskosti a válečné zločiny a staví je na roveň mučení a závažným válečným zločinům bez ohledu na to, zda tyto činy jsou soustavně páchány během mezinárodních či vnitřních konfliktů,

-   s ohledem na 24. zprávu generálního tajemníka OSN o misi Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice ze dne 14. listopadu 2007,

-   s ohledem na prohlášení o misi Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) ze dne 27. července 2007,

-   s hledem na publikaci organizace Human Rights Watch nazvanou "Renewed Crisis in North Kivu" (Nová krize v Severním Kivu) z října 2007,

-   s ohledem na publikaci organizace Human Rights Watch "Seeking Justice. Sexual Violence in the Congo War" (Hledání spravedlnosti. Trestání sexuálního násilí v konžské válce) z března 2005,

-   s ohledem na zprávu organizace Amnesty International z roku 2007,

-   s ohledem na Humanitární akční plán na rok 2008 pro Konžskou demokratickou republiku ze dne 11. prosince 2007, který je sponzorován OSN,

-   s ohledem na zprávy a analýzu Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti ze dne 13. prosince 2007,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že válka a nepokoje ve východní části Konžské demokratické republiky  vyústily v sexuální násilí, kterého se na ženách v alarmujícím rozsahu dopouštějí ozbrojené povstalecké skupiny i vládní vojska a policejní oddíly,

B.   vzhledem k tomu, že ve východním Kongu jsou ženy v nebývalém měřítku systematicky napadány a že podle zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky dochází v Kongu k nejhoršímu sexuálnímu násilí na světě,

C.   vzhledem k tomu, že ke znásilňování dochází i v táborech pro vysídlené osoby, kde mnoho civilistů hledá útočiště před boji, kvůli nimž muselo jen v roce 2007 opustit své domovy více než 400 000 lidí,

D.   vzhledem k tomu, že podle zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN v Konžské demokratické republice bývají ženy zejména oběťmi znásilnění, několikanásobného znásilnění, sexuálního otroctví a vražd, což pro ně má dalekosáhlé následky např. v podobě tělesné a psychické destrukce,

E.   vzhledem k tomu, že podle programu Humanitární akční plán na rok 2008 pro Konžskou demokratickou republiku bylo v roce 2007 nahlášeno 32 353 případů znásilnění, které zřejmě představují jen zlomek z celkového počtu,

F.   vzhledem k tomu, že v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) je zdůrazněno, že všechny státy jsou odpovědné za ukončení beztrestnosti a za stíhání osob vinných ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, včetně sexuálního a jiného násilí na ženách a dívkách,

G.   vzhledem k tomu, že znásilňování je patrně užíváno k ponížení žen před jejich rodinami a společenstvími a tak i ke zničení celistvosti, morálních hodnot a soudržnosti těchto společenství,

H.   znepokojen skutečností, že ženy a dívky, které se staly obětí znásilnění, musí čelit značné sociální diskriminaci a jsou odmítány svými rodinami a společenstvími, zatímco pachatelé beztrestně unikají, což je dalším důvodem, proč oběti nahlásí pouze zlomek těchto zločinů,

I.   velmi znepokojen nezájmem o řádné vyšetření těchto zločinů, absencí opatření na ochranu svědků, obětí a jejich rodin, nedostatkem informací o těchto případech a nedostupností vhodné lékařské péče pro oběti,

J.   vzhledem k tomu, že nový zákon o sexuálním násilí, který byl přijat parlamentem Konžské demokratické republiky v roce 2006 a jehož cílem je v případech znásilnění urychlit trestní stíhání a zavést přísnější tresty, měl zatím malý účinek,

K.   vzhledem k tomu, že Rwanda a Konžská demokratická republika podepsaly v Nairobi dne 10. prosince 2007 společné prohlášení, jehož cílem bylo celkově vyřešit přítomnost ozbrojených skupin v Severním a Jižním Kivu, které mají na svědomí sexuální násilí další případy porušování lidských práv,

L.   vzhledem k tomu, že mnohaletému ozbrojenému konfliktu padly přímo i nepřímo za oběť 4 miliony lidí a že tento konflikt způsobil vysídlení přinejmenším 1,5 milionu lidí, většinou žen a dětí, i zničení socioekonomické infrastruktury Konžské demokratické republiky,

1.   důrazně odsuzuje znásilnění jako válečnou zbraň a připomíná, že tento trestný čin spadá do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu i Konžské demokratické republiky;

2.   naléhavě vyzývá zejména k tomu, aby pachatelé sexuálního násilí na ženách byli nahlášeni, identifikováni, stíháni a potrestáni v souladu s vnitrostátním a mezinárodním trestním právem;

3.   vyzývá vládu Konžské demokratické republiky, aby ukončila beztrestnost a uplatňovala nový zákon proti sexuálnímu násilí schválený parlamentem, který pro pachatele stanoví přísnější tresty;

4.   naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby přijalo všechna potřebná opatření, která jsou v jeho možnostech, na podporu příslušných vnitrostátních orgánů při vyšetřování těchto trestných činů a trestání viníků;

5.   vyzývá EU, aby vyčlenila dostatek finančních prostředků k zajištění lékařské, právní a sociální pomoci obětem sexuálního násilí a na zlepšení postavení žen a dívek jako způsobu prevence sexuálního násilí;

6.   vyzývá všechny ozbrojené síly, které se účastní konfliktu ve východní části Konžské demokratické republiky, aby dodržovaly lidská práva a zásady mezinárodního humanitárního práva, zanechaly útoků na ženy a ostatní civilní obyvatelstvo a aby pomáhaly obětem;

7.   vyzývá EU a OSN, aby formálně uznaly znásilnění, nucené oplodnění, sexuální otroctví a jakékoli další podoby sexuálního násilí za zločiny proti lidskosti, závažné válečné zločiny a za možnou formu mučení, bez ohledu na to, zda jsou páchány systematicky;

8.   vyzývá všechny členské státy OSN, které vysílají personál do MONUC, aby se zabývaly všemi obviněními ze sexuálního zneužívání a vykořisťování, zejména nezletilých osob, a aby jedince, kteří spáchali akty sexuálního zneužívání, postavily co nejdříve před soud; a požaduje tedy posílení mandátu pro MONUC, pokud jde o ochranu civilistů proti sexuálnímu násilí;

9.   vyzývá OSN, Africkou unii, EU a ostatní partnery Konžské demokratické republiky, aby učinili maximum pro zřízení efektivního mechanismu sledování a dokumentace sexuálního násilí v Konžské demokratické republice a aby poskytly účinnou a dostatečnou pomoc a ochranu ženám, zejména ve východní části Konžské demokratické republiky;

10.   vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že sexuální násilí způsobuje hromadný odliv obyvatel z venkova, a zdůrazňuje, že systematicky páchané sexuální násilí, jakož i celková "kultura sexuálního násilí", ničí veškeré sociální sítě a představuje vážnou celostátní hrozbu;

11.   vítá zahájení konference o míru, bezpečnosti a rozvoji ve městě Goma v Severním Kivu a doufá, že přerušení bojů během konference je prvním krokem v budování důvěry mezi válčícími stranami; naléhavě vyzývá účastníky, aby se zabývali otázkou sexuálního násilí páchaného na ženách a dívkách a zavázali se k tomu, že vydají pachatele spravedlnosti;

12.   vyzývá Komisi, aby poskytla podporu včetně finanční pomoci mírové konferenci v Kivu s cílem umožnit obyvatelstvu zapojit se do hledání trvalých řešení;

13.   vyzývá vládu Konžské demokratické republiky a MONUC, aby členům humanitárních organizací zajistily dostatečnou míru bezpečnosti;

14.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, vládám členských států EU, vládě Konžské demokratické republiky a vládám států v oblasti afrických velkých jezer, orgánům Africké unie a generálnímu tajemníkovi OSN.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2008 o situaci v Egyptě

P6_TA(2008)0023 B6-0023/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o evropsko-středomořském partnerství,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o vážných událostech, které ohrožují existenci křesťanských a jiných náboženských komunit(1),

-   s ohledem na barcelonské prohlášení z listopadu 1995,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 21. května 2003 "Posílení opatření EU v oblasti lidských práv a demokratizace s partnery z oblasti Středomoří – strategické pokyny (KOM(2003)0294)"

-   s ohledem na první konferenci Evropsko-středomořské sítě v oblasti lidských práv, která se konala v Káhiře ve dnech 26. a 27. ledna 2006,

-   s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

-   s ohledem na obecné zásady EU týkající se obhájců lidských práv,

-   s ohledem na článek 19 Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech, který Egypt ratifikoval v roce 1982,

-   s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen,

-   s ohledem na pracovní program přijatý v listopadu 2005 na summitu nejvyšších představitelů států a vlád v Barceloně,

-   s ohledem na závěry 5. evropské konference předsedů parlamentů přijaté dne 26. listopadu 2005 v Barceloně,

-   s ohledem na usnesení přijatá Evropsko-středomořským parlamentním shromážděním dne 27. března 2006 a na prohlášení jeho předsedy,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2006 o evropské politice sousedství(2),

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že v březnu 2007 byl Radou přidružení založenou Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy, na straně jedné a Egyptskou arabskou republikou, na straně druhé, podepsán akční plán EU-Egypt a vzhledem k tomu, že tento akční plán stanoví priority, mezi nimiž by pozornost měla být věnována zejména zvýšení efektivity institucí pověřených posilováním demokracie, právního státu a podporou všech aspektů lidských práv,

B.   vzhledem k tomu, že podpora dodržování demokracie, lidských práv a občanských svobod patří mezi základní zásady a cíle Evropské unie a představuje společný základ pro rozvoj evropsko-středomořské oblasti,

C.   vzhledem k tomu, že Parlament přikládá vztahům s Egyptem velký význam a považuje řádné a transparentní volby za jediný způsob, jak pokročit na cestě k demokratičtější společnosti; zdůrazňujíce význam, který má Egypt a vztahy EU a Egypta pro stabilitu a rozvoj evropsko-středomořské oblasti,

D.   vzhledem k tomu, že egyptské orgány přislíbily ukončit věznění novinářů, avšak prozatím tak neučinily,

E.   vzhledem k tomu, že opoziční prezidentský kandidát Ayman Nour si stále odpykává pětiletý trest, který mu byl uložen po nespravedlivém procesu v roce 2005 na základě politicky motivovaných obvinění, a vzhledem k tomu, že v důsledku tohoto věznění se jeho zdravotní stav zhoršuje,

F.   vzhledem k tomu, že vláda nařídila uzavření Centra odborů a služeb pracujícím a jeho poboček, což byl první případ uzavření nevládní organizace působící v oblasti právní obhajoby na základě rozhodnutí výkonného orgánu, a vzhledem k uzavření Sdružení právní pomoci v oblasti lidských práv, k následnému odsouzení bojovníka za lidská práva Kamala Abbase, hlavního koordinátora tohoto centra, za pomluvu Mohammeda Mostafy poté, co uveřejnil esej v publikaci Kalam Sanya,

G.   vzhledem k tomu, že skupiny Koptů, bahajů, šiitů, koranistů a členů jiných náboženských menšin bohužel stále trpí izolací sekt;

1.   uznává roli Egypta v mírovém procesu na Středním východě a význam vztahů EU a Egypta pro celou evropsko-středomořskou oblast a v boji proti mezinárodnímu terorismu a fundamentalismu, připomíná však, že dodržování lidských práv je základní hodnotou dohody mezi EU a Egyptem o přidružení a znovu potvrzuje důležitost evropsko-středomořského partnerství pro podporu právního státu a základních svobod;

2.   je toho názoru, že nedávné zatýkání a opatření činěná proti nevládním organizacím a ochráncům lidských práv jsou v rozporu se závazky, ke kterým se egyptská vláda přihlásila v oblasti základních práv a svobod, i s postupem demokratického procesu v této zemi; vyjadřuje podporu "kampani nevládních organizací za svobodu organizace", kterou zahájilo 34 nevládních organizací 13. května 2007 v návaznosti na první společnou zprávu o "obtěžování v oblasti správy a bezpečnosti";

3.   vyzývá egyptskou vládu, aby ukončila veškeré formy obtěžování, včetně právních opatření, zatýkání pracovníků medií a obecněji všech ochránců lidských práv a aktivistů, kteří požadují reformy, a důsledně dodržovala svobodu projevu, v souladu s článkem 19 Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech;

4.   vyzývá egyptskou vládu, aby dodržela svůj závazek a dne 31. května 2008 odvolala výjimečný stav; žádá egyptské orgány o změnu zákona č. 25 z roku 1966 o válečných soudech, který je jednou z největších překážek plného požívání základních svobod, a zajištění toho, aby veškerá opatření a právní předpisy přijaté pro boj proti terorismu byly plně v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv;

5.   obzvláště podporuje opatření, která mají zaručit akademickou svobodu, svobodu médií a svobodu osobního náboženského vyznání; v této souvislosti žádá o zrušení svévolných správních opatření, jako jsou opatření učiněná proti Centru odborů a služeb dělníkům a Sdružení právní pomoci v oblasti lidských práv; žádá propuštění Kamala Abbase a dalších aktivistů; požaduje, aby zákon o sdružování neuvaloval svévolná omezení na mírovou činnost organizací občanské společnosti;

6.   žádá okamžité propuštění Aymana Noura, a to na základě zpráv o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu, a žádá o okamžitou kontrolu jeho stavu zahrnující kvalifikovaný zdravotnický personál;

7.   klade důraz na důsledné provedení zásad Úmluvy Organizace africké jednoty z roku 1969, která upravuje zvláštní aspekty problémů uprchlíků v Africe a mezinárodní úmluvy z roku 1993 ohledně práv a ochrany migrujících pracovníků a jejich rodin; podporuje závěrečné postřehy komise OSN pro migrující pracovníky z května 2007, která žádala o znovuotevření vyšetřování případu 27 súdánských žadatelů o azyl, kteří byli zabiti v prosinci 2005;

8.   žádá ukončení jakékoli formy mučení a špatného zacházení a žádá o prošetření, existuje-li odůvodněné podezření, že došlo k mučení; vyzývá egyptskou vládu, aby povolila návštěvu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestů;

9.   vyzdvihuje význam zajištění a posílení nezávislosti soudů prostřednictvím změny či zrušení veškerých právních předpisů, které vážně porušují nebo nedostatečně zaručují nezávislost; zdůrazňuje nutnost, aby soudci dodržovali a chránili svobodu shromažďování a projevu v souladu s článkem 8 a 9 základních zásad OSN pro nezávislost soudů;

10.   vítá snahu Egypta zabezpečit hranici s pásmem Gaza a podporuje všechny subjekty, aby zvýšily úsilí v boji proti pašování různými kanály do pásma Gaza;

11.   důrazně vyzývá EU, aby v průběhu příštího setkání evropsko-egyptského podvýboru pro politické otázky zařadila vývoj v oblasti lidských práv mezi priority svého programu; vyzývá Radu a Komisi, aby Parlament informovaly a v průběhu hodnotícího procesu s ním těsně spolupracovaly;

12.   žádá svého předsedu, aby předal toto usnesení egyptské vládě a parlamentu, vládám a parlamentům členských států a středomořských států, které podepsaly barcelonské prohlášení, předsedovi Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění a Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0542. (2) Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 312.