Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o výkladu článku 19 jednacího řádu Parlamentu o povinnostech předsedy

Evropský parlament,

-   s ohledem na dopis předsedy Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 24. ledna 2008,

-   s ohledem na článek 201 jednacího řádu,

1.   přijímá tento výklad článku 19:"

Ustanovení čl. 19 odst. 1 lze vykládat tak, že pravomoci podle tohoto článku zahrnují rovněž pravomoc zamezit nadměrnému využívání návrhů, jako jsou procesní námitky, procesní návrhy a vysvětlení hlasování, a nadměrnému využívání žádostí o oddělené, dílčí nebo jmenovité hlasování, pokud se předseda domnívá, že záměrně narušují postupy Parlamentu nebo porušují práva ostatních poslanců.

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Bulharskem, Českou republikou, Kyprem, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem za rovnocenné jejich vnitrostátním vízům za účelem průjezdu přes jejich území (KOM(2007)0508 – C6-0279/2007 – 2007/0185(COD))

P6_TA(2008)0025 A6-0511/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0508),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 62 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0279/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0511/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 31. ledna 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2008/ES, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Bulharskem, Kyprem a Rumunskem, za rovnocenné jejich vnitrostátním vízům za účelem průjezdu přes jejich území

(Vzhledem k tomu, že došlo k dosažení dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 582/2008/ES.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 896/2006/ES, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy za účelem průjezdu přes jejich území (KOM(2007)0508 – C6-0280/2007 – 2007/0186(COD))

P6_TA(2008)0026 A6-0509/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0508),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 62 odst. 2a Smlouvy o ES, podle kterých Komise předložila návrh Parlamentu (C6-0280/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0509/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 31. ledna 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2008/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 896/2006/ES, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy za účelem průjezdu přes jejich území

(Vzhledem k tomu, že došlo k dosažení dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 586/2008/ES.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o předkládání statistik týkajících se akvakultury členskými státy (KOM(2006)0864 – C6-0005/2007 – 2006/0286(COD))

P6_TA(2008)0027 A6-0001/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0864),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0005/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0001/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 31. ledna 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o předkládání statistik týkajících se akvakultury členskými státy a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 788/96

(Vzhledem k tomu, že došlo k dosažení dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. .../2008.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o podnětu Rakouské republiky k přijetí rozhodnutí Rady o zlepšení spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států Evropské unie v krizových situacích (15437/2006 – C6-0058/2007 – 2007/0803(CNS))

P6_TA(2008)0028 A6-0507/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na podnět Rakouské republiky (15437/2006),

-   s ohledem na články 30, 32 a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

-   s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0058/2007),

-   s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0507/2007),

1.   schvaluje pozměněný podnět Rakouské republiky;

2.   vyzývá Radu, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit podnět Rakouské republiky;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládě Rakouské republiky.

Znění navržené Rakouskou republikou   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 4 (4)  Žádný členský stát nemá k dispozici všechny prostředky, zdroje a odborné znalosti k účinnému vyřešení všech možných druhů rozsáhlých krizových situací, jež vyžadují zvláštní zásah. Možnost členského státu požádat jiný členský stát o poskytnutí pomoci má proto zásadní význam. (4)  Žádný členský stát nemá k dispozici všechny prostředky, zdroje a odborné znalosti k účinnému vyřešení všech možných druhů zvláštních nebo rozsáhlých krizových situací, jež vyžadují zvláštní zásah. Možnost členského státu požádat jiný členský stát o poskytnutí pomoci má proto zásadní význam. Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 5 (5)  Toto rozhodnutí stanoví některá obecná pravidla pro odpovědnost, včetně pravidel trestní odpovědnosti, s cílem vytvořit právní rámec pro případ, kdy dotčené členské státy souhlasí s žádáním o pomoc a s jejím poskytováním. Existence tohoto právního rámce a prohlášení uvádějícího příslušné orgány umožní členským státům v případě krizových situací rychle reagovat a získat čas, (5)  Rozhodnutí Rady 2007/…/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti ("rozhodnutí z Prümu"), a zejména jeho článek 18, upravuje formy vzájemné policejní pomoci členských států v souvislosti s masovými shromážděními a podobnými významnými událostmi, katastrofami a vážnými nehodami. Toto rozhodnutí se nevztahuje na masová shromáždění, přírodní katastrofy nebo vážné nehody ve smyslu článku 18 rozhodnutí z Prümu, ale doplňuje ta ustanovení rozhodnutí z Prümu, jež upravují formy vzájemné policejní pomoci členských států prostřednictvím zvláštních zásahových jednotek v jiných situacích ,jmenovitě v krizových situacích způsobených lidským faktorem nebo terorismem, jež představují závažné přímé fyzické ohrožení osob, majetku, infrastruktury nebo orgánů, a to zejména při braní rukojmích, únosech nebo podobných událostech. Za tímto účelem by měl každý členský stát uvést příslušné vnitrostátní orgány, u nichž mohou ostatní dotčené členské státy žádat o poskytnutí pomoci nebo o zásah. Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 5a (nový) (5a)  Dostupnost tohoto právního rámce a seznamu příslušných orgánů umožní členským státům v případě krizové nebo teroristické situace rychle reagovat a získat čas. S cílem zvýšit schopnost členských států předcházet takovým krizovým situacím a reagovat na ně, zejména pokud jde o teroristické útoky, je navíc důležité, aby se zvláštní zásahové jednotky pravidelně scházely a pořádaly společné vzdělávací akce, aby mohly těžit ze vzájemných zkušeností. Pozměňovací návrh 4 Článek 1 Toto rozhodnutí stanoví obecná pravidla a podmínky, které zvláštním zásahovým jednotkám jednoho členského státu umožní poskytnout pomoc nebo plnit úkoly na území druhého členského státu (dále jen "žádající členský stát") v případech, kdy tyto zásahové jednotky byly tímto druhým členským státem přizvány k vyřešení krizové situace a souhlasily s tím. Toto rozhodnutí stanoví obecná pravidla a podmínky, které zvláštním zásahovým jednotkám jednoho členského státu (dále jen "dožádaný členský stát") umožní poskytnout pomoc nebo plnit úkoly na území druhého členského státu (dále jen "žádající členský stát") v případech, kdy tyto zásahové jednotky byly tímto druhým členským státem přizvány k vyřešení krizové situace a souhlasily s tím. Praktické podrobnosti a opatření k provádění toto rozhodnutí, budou dohodnuty přímo mezi žádajícím členským státem a dožádaným členským státem. Pozměňovací návrh 6 Čl. 2 odst. 2 2) "krizovou situací" jakákoliv člověkem způsobená situace v členském státě, je představuje závažné přímé fyzické ohrožení osob nebo orgánů v tomto členském státě, a to zejména braní rukojmích, únosy nebo podobné události. 2) "krizovou situací" jakákoliv člověkem způsobená situace v členském státě, která zakládá důvodné podezření, že došlo, dochází nebo dojde k trestnému činu, jež představuje závažné přímé fyzické ohrožení osob, majetku, infrastruktury nebo orgánů v tomto členském státě, a to zejména situace uvedené v čl. 1 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu¹. ____________________ ¹ Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3. Pozměňovací návrh 7 Čl. 2 odst. 2a (nový) 2a) "příslušným orgánem" vnitrostátní orgán, který může podávat žádosti a vydávat povolení k nasazení zvláštních zásahových jednotek. Pozměňovací návrh 8 Čl. 3 odst. 1 1.  Členský stát může požádat o pomoc zvláštní zásahové jednotky jiného členského státu za účelem vyřešení krizové situace. Členský stát může tuto žádost přijmout nebo odmítnout nebo může navrhnout jiný druh pomoci. 1.   Pomocí žádosti podané prostřednictvím příslušných orgánů, v níž bude stanovena povaha požadované pomoci i její operativní nutnost, může členský stát požádat o pomoc zvláštní zásahové jednotky jiného členského státu za účelem vyřešení krizové situace. Příslušný orgán dožádaného členského státu může tuto žádost přijmout nebo odmítnout nebo může navrhnout jiný druh pomoci. Pozměňovací návrh 9 Článek 4 Obecná pravidla týkající se odpovědnosti Občanskoprávní a trestní odpovědnost 1.  Pokud v souladu s tímto rozhodnutím plní příslušníci zvláštních zásahových jednotek členského státu svůj úkol na území jiného členského státu, je tento jiný členský stát odpovědný za všechny škody, které tito příslušníci zvláštních zásahových jednotek způsobí během svých operací. Pokud plní příslušníci zvláštních zásahových jednotek členského státu svůj úkol na území jiného členského státu nebo se použije vybavení podle tohoto rozhodnutí, použijí se ustanovení o občanskoprávní a trestní odpovědnosti stanovená v článcích 21 a 22 rozhodnutí z Prümu. 2.  Pokud jsou škody důsledkem činností, jež byly v rozporu s pokyny udělenými žádajícím členským státem nebo mimo meze pravomoci dotyčných příslušníků zvláštních zásahových jednotek podle jejich vnitrostátních právních předpisů, použijí se odchylně od odstavce 1 tato pravidla: a) členský stát, na jehož území je škoda způsobena, nahradí tuto škodu za stejných podmínek, jaké se vztahují na škody způsobené jeho vlastními příslušníky zvláštních zásahových jednotek; b) členský stát, jehož příslušníci zvláštních zásahových jednotek způsobí škodu jakékoli osobě na území jiného členského státu, uhradí tomuto jinému členskému státu plně částky, které vyplatil poškozeným nebo jejich právním nástupcům; c) aniž je dotčen výkon jeho práv vůči třetím osobám a s výjimkou ustanovení písmene b), ustoupí každý členský stát v případech uvedených v tomto odstavci od požadavku na úhradu utrpěné škody od jiného členského státu. Pozměňovací návrh 10 Článek 5 Článek 5 vypouští se Trestní odpovědnost Během operací uvedených v článku 3 se na příslušníky zvláštních zásahových jednotek plnící svůj úkol na území jiného členského státu pohlíží jako na příslušníky zvláštních zásahových jednotek tohoto členského státu, pokud jde o trestné činy spáchané na nich nebo jimi samými. Pozměňovací návrh 11 Článek 6 Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány v případě potřeby pořádaly zasedání a společná odborná vzdělávání a cvičení s cílem vyměňovat si zkušenosti, odborné znalosti a obecné, praktické a technické informace týkající se poskytování pomoci v krizových situacích. Všechny zúčastněné členské státy zajistí, aby jejich zvláštní zásahové jednotky pořádaly zasedání a pravidelné společné kurzy odborného vzdělávání a cvičení s cílem vyměňovat si zkušenosti, odborné znalosti a obecné, praktické a technické informace týkající se poskytování pomoci v krizových situacích.Tato zasedání, kurzy odborného vzdělávání a cvičení mohou být financovány určitými finančními programy Unie a obdržet tak granty z obecného rozpočtu Evropské unie. V této souvislosti se bude členský stát, který předsedá EU, snažit zajistit, aby se tato zasedání, kurzy odborného vzdělávání a cvičení uskutečnily. Pozměňovací návrh 12 Článek 7 Není-li mezi dotčenými členskými státy dohodnuto jinak, nese každý členský stát vlastní náklady. Není-li mezi dotčenými členskými státy dohodnuto jinak, nese provozní náklady, které vznikly zvláštním zásahovým jednotkám dožádaného členského státu v souvislosti s článkem 3, včetně nákladů na dopravu a ubytování, žádající členský stát. Pozměňovací návrh 13 Čl. 8 odst. 4a (nový) 4a.  Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že povoluje použít tyto předpisy týkající se spolupráce mezi donucovacími orgány členských států ve vztahu k příslušným orgánům třetích zemí, a obcházet tak stávající předpisy, které se podle vnitrostátních právních systémů vztahují na mezinárodní policejní spolupráci.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o Evropském výzkumném prostoru: Nové perspektivy (2007/2187(INI))

P6_TA(2008)0029 A6-0005/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 4. dubna 2007 s názvem Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy (KOM(2007)0161),

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2007)0412) přiložený k výše uvedené zelené knize Komise,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(1) (RP7),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/973/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Lidé, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2007 o uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU(3),

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0005/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání ve dnech 23. a 24 března 2000 v Lisabonu podpořila cíl vytvořit Evropský výzkumný prostor,

B.   vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2002 v Barceloně, byl přijat cíl zvýšit celkové výdaje na výzkum a vývoj na 3 % HDP Evropské unie do roku 2010, přičemž bylo rozhodnuto, že dvě třetiny těchto zdrojů by měly pocházet ze soukromého sektoru,

C.   vzhledem k tomu, že sedmý rámcový program má napomoci vytvoření Evropského výzkumného prostoru,

D.   vzhledem k tomu, že vytvoření Evropského výzkumného prostoru by mělo být doprovázeno založením Evropského prostoru vyššího vzdělání a Evropského inovačního prostoru, které společně tvoří tři strany tzv. "trojúhelníku znalostí",

E.   vzhledem k tomu, že Evropský výzkumný prostor má tři hlavní aspekty: vnitřní trh výzkumu, kdy je zajištěn volný pohyb výzkumných pracovníků, technologií a znalostí, účinnou koordinaci národních a regionálních výzkumných aktivit na úrovni EU a programy, politiky a iniciativy prováděné a financované na úrovni EU,

F.   vzhledem k tomu, že všechny dimenze výzkumu EU vyžadují, zejména pokud jde o koordinaci, zvýšené úsilí: lidé, infrastruktury, organizace, financování, sdílení znalostí a globální spolupráce, s cílem překonat roztříštěnost výzkumu v EU a realizovat potenciál EU v této oblasti,

G.   vzhledem k tomu, že pracovní příležitosti a pracovní podmínky nepovzbuzují mladé muže a ženy ke vstupu do odvětví výzkumu, což znamená, že nejsou využívány cenné lidské zdroje,

H.   vzhledem k tomu, že financování výzkumu a vývoje v EU i nadále výrazně zaostává za lisabonským cílem 3 % HDP,

I.   vzhledem k tomu, že je potřebný širší pohled na vytvoření Evropského výzkumného prostoru při zapojení všech zainteresovaných stran,

J.   vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve většině vědních oborů, v odvětví strojírenství a v řídících pozicích;

K.   vzhledem k tomu, že příspěvek soukromého sektoru EU k výzkumu a vývoji zaostává ve srovnání s jejími přímými konkurenty,

Vytvoření jednotného trhu práce pro výzkumné pracovníky

1.   vítá společnou definici výzkumné kariéry i zřízení informačního systému pro zaměstnávání výzkumných pracovníků a pro výzkumné postupy v Evropě a domnívá se, že to pomůže EU dosáhnout té nejvyšší úrovně výzkumu;

2.   důrazně žádá členské státy a regiony, aby vypracovaly strategie pro rozvoj fyzických a lidských zdrojů v oblasti výzkumu a inovace, které se budou zaměřovat zejména na zkvalitnění a zajišťování infrastruktury v oblasti výzkumu, na zvyšování mobility výzkumných pracovníků prostřednictvím posílené finanční podpory, na místní iniciativy, které mají přilákat pozornost výzkumných pracovníků, na odstraňování právních, administrativních a jazykových překážek, na výměny zaměstnanců a zajištění rovného přístupu, zejména pro výzkumné pracovnice a mladé výzkumné pracovníky;

3.   výrazně podporuje Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky a Etický kodex pro jejich nábor, neboť to znamená zvýšit přitažlivost Evropského výzkumného prostoru pro výzkumné pracovníky; vyzývá Komisi, aby zveřejnila stupeň provádění uvedené Charty a Kodexu ve členských státech;

4.   zdůrazňuje potřebu založit a zavést jednotný evropský kariérní postup v oblasti výzkumu a zavést integrovaný informační systém o volných pracovních místech a praktikantské smlouvy v odvětví výzkumu v Evropě; je přesvědčen, že je nezbytné vytvořit jednotný pracovní trh pro výzkumné pracovníky;

5.   zdůrazňuje význam plné otevřenosti a průhlednosti náboru a postupů podpory výzkumných pracovníků; žádá členské státy, aby zajistily lepší vyváženost mezi muži a ženami ve výborech pro nábor a propagaci;

6.   vyjadřuje politování nad skutečností, že se stále zvyšuje odliv investic do výzkumu a vývoje z EU do USA; zdůrazňuje, že je důležité zamezit dalšímu odlivu kvalifikovaných evropských výzkumných pracovníků; vyzývá k přijetí vhodných opatření, která by udržela výzkumné pracovníky v EU či je tam znovu přilákala, zejména zajištěním širokých možností profesního růstu a přitažlivých pracovních podmínek jak pro muže, tak i pro ženy;

7.   podporuje plán na zvýšení geografické mobility výzkumných pracovníků i jejich mobility uvnitř výzkumného odvětví (tj. mezi vysokými školami a výzkumnými organizacemi a mezi akademickou půdou a tržním prostředím) jako prostředku, jak dosáhnout sdílení znalostí a převodu technologií; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby obohatily postgraduální a doktorandské studijní plány podporou společného výzkumného dohledu v různých státech a aby zvážily zavedení evropských systémů post-doktorandských stipendií a programů odborné přípravy, který by navazoval na velmi úspěšný program Erasmus;

8.   zdůrazňuje, že pro úspěšný rozvoj Evropského výzkumného prostoru je důležité, aby dobře fungoval vnitřní trh, a že zásadní význam má zejména volný pohyb výzkumných pracovníků; vyjadřuje politování nad skutečností, že výzkumní pracovníci stále narážejí na překážky, které omezují jejich mobilitu uvnitř EU; vyzývá k přijetí opatření na podporu volného pohybu výzkumných pracovníků, zejména odstraněním veškerých zbývajících přechodných omezení volného pohybu pracovníků, a vyzývá také ke zlepšení výzkumné infrastruktury EU; podporuje zřízení Evropského inovačního a technologického institutu (ETI);

9.   domnívá se, že stávající vnitrostátní překážky, jakými jsou nedostatečné uznávání či přenositelnost nabytých sociálních nároků, daňová znevýhodnění a problémy při přesídlování rodin, by neměly bránit přijímání výzkumných pracovníků v EU; naléhá na členské státy, aby navrhly své vnitrostátní právní předpisy o zaměstnaneckých vztazích veřejného práva tak, že budou výzkumným pracovníkům ze členských států a třetích zemí přiznávány srovnatelné pracovní podmínky a nebude jim bráněno v přijímání výzkumné práce;

10.   připomíná, že jedním z prostředků, jak zvýšit mobilitu výzkumných pracovníků, by mohla být výzkumná poukázka (voucher), kterou by využívali výzkumní pracovníci z jiných členských států v hostitelských institucích a univerzitách, čímž by se zvýšily dostupné finanční zdroje určené ke stávajícímu výzkumu, který láká zahraniční výzkumné pracovníky; je přesvědčen, že tento krok by nejen zvýšil zájem výzkumných institucí a univerzit, aby přijímaly výzkumné pracovníky z jiných členských států a lákaly ty nejtalentovanější z nich, ale že by také přispěl k rozvoji výzkumných pracovišť špičkové úrovně tím, že by nejatraktivnějším výzkumným programům a institucím umožňoval přilákat více výzkumných pracovníků a zlepšit jejich finanční situaci; je přesvědčen, že tato dodatečná podpora mobility výzkumných pracovníků by měla doplňovat stávající systémy financování mobility a že finančními prostředky by mohly být vyčleněny ze zvláštních programů RP7 nazvaných "Spolupráce" a "Kapacity";

11.   upozorňuje, že je třeba podporovat především mladé výzkumné pracovníky, přičemž se zajistí, že budou i nadále získávat granty, jestliže změní své pracoviště v rámci EU;

12.   domnívá se, že regulační rámec EU o volném pohybu výzkumných pracovníků v rámci Evropského výzkumného prostoru by měl být posílen, aby umožnil vydávání víz a pracovních povolení pro státní příslušníky třetích zemí;

13.   považuje za nezbytné zavést zvláštní opatření na podporu větší účasti žen ve všech výzkumných činnostech s cílem podstatně zvýšit podíl žen věnujících se kariéře ve výzkumu;

14.   domnívá se, že snížený zájem mladší generace o pokračování ve vzdělávání v oblasti vědy a techniky je úzce spojeno s nedostatkem spolupráce mezi soukromou a akademickou sférou; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby zvýšily své úsilí o podporu rámcových opatření pro spolupráci mezi těmito dvěma sektory;

15.   vyzývá k výměně zkušeností mezi členskými státy s cílem rozvíjet ucelený přístup k podpoře účasti osob se zdravotním postižením ve výzkumu financovaném Společenstvím a zvýšit podíl osob se zdravotním postižením, které zahájí výzkumnou kariéru, nebo které v ní pokračují;

16.   domnívá se také, že veřejné orgány, výzkumné subjekty a podniky by měly podporovat opatření směřující ke sladění pracovního a soukromého života;

17.   vyzývá Komisi, aby zkoumala, jak zlepšit výuku vědeckých oborů v EU na všech úrovních; vyjadřuje politování nad skutečností, že v mnoha členských státech se v oblasti výzkumu a vývoje nedostává lidských zdrojů, což je způsobeno klesajícím zájmem mladé generace o přípravu na vědeckou kariéru i o tuto kariéru samotnou; navrhuje proto zavedení iniciativ, které seznámí žáky škol s laboratorním a praktickým výzkumem; navrhuje také dále podporovat aktivní a investigativní metody výuky s využitím pozorování a pokusů, vytvoření výměnných programů mezi profesory a vědci a podporu využívání novátorských metod odborné přípravy místními a regionálními orgány; domnívá se, že rychlý rozvoj ve vědě s sebou nese riziko vytvoření propasti mezi běžnými občany a výzkumem v oblasti vědy a techniky; domnívá se, že je třeba propagovat a podporovat široký dialog mezi vědci a společností, a že by tak vědci měli výsledky svého výzkumu učinit srozumitelnými a dostupnými pro všechny;

18.   domnívá se, že by sociální podmínky pro výzkumné pracovníky měly být zlepšeny prostřednictvím pracovních příležitostí pro jejich partnery a prostřednictvím podpory při vyhledávání pečovatelských zařízení nebo školního vzdělávání pro jejich děti;

Rozvoj výzkumných infrastruktur světové úrovně

19.   vítá pokrok v rozvoji výzkumných infrastruktur, který přineslo přijetí pracovního plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI); domnívá se nicméně, že je třeba přijmout opatření, jež zahrne nová zařízení a infrastruktury v současné době budované členskými státy do infrastruktur ESFRI;

20.   naléhavě žádá, aby financování nových, celoevropských výzkumných infrastruktur bylo poskytováno pouze tehdy, pokud neexistují vnitrostátní infrastruktury stejné hodnoty, které poskytují podobné příležitosti pro přístup výzkumných pracovníků z jiných členských států;

21.   kromě univerzit a agentur pro financování výzkumu zdůrazňuje také úlohu a význam výzkumných organizací v evropském výzkumném prostředí; vyzývá Komisi, aby předtím, než bude dohodnuta společná politika a prováděcí plán, navázala spolupráci s národními agenturami, univerzitami a výzkumnými organizacemi v Evropě, a to společně s regionálními orgány;

22.   vyzývá Komisi, aby navrhla právní rámec, jenž by usnadnil vytváření a fungování významných výzkumných organizací ve Společenství, a aby zvážila zapojení stávajících evropských institucí a dohod, jako jsou Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), Evropská kosmická agentura (ESA) a Evropská dohoda o vývoji jaderné syntézy (EFDA), ačkoli je třeba vyhnout se při zřizování takových organizací mezivládním smlouvám;

23.   doporučuje zároveň, aby byly subjekty ze zemí s méně dynamickým odvětvím výzkumu, ale s přiměřeným výzkumným potenciálem, plně zapojeny do procesu výstavby celoevropské výzkumné infrastruktury;

24.   domnívá se, že s cílem zajistit dlouhodobou funkčnost a stálé zdokonalování by měl schvalovací proces pro rozsáhlé výzkumné infrastruktury zahrnovat výzkum a vývoj, informační technologie a provozní náklady;

25.   uznává, že ETI bude důležitým faktorem při posilování výzkumné infrastruktury Evropské unie;

26.   vyzývá Komisi k podpoře výzkumných organizací, univerzit a agentur pro financování výzkumu jak při posilování jejich kapacit, tak při propojování jejich zdrojů při budování Evropského výzkumného prostoru, přičemž cílem je dosáhnout globální vedoucí úlohy v hlavních vědeckých oblastech;

Posílení výzkumných institucí

27.   vyjadřuje politování nad skutečností, že podle statistických údajů dosahují výdaje na výzkum a vývoj v EU průměrně pouhých 1,84 % HDP, zatímco v USA činí 2,68 % HDP a v Japonsku 3,18 %, a že tyto výdaje se pohybují v rozmezí 0,39 % v Rumunsku či 0,4 % na Kypru až po 3,86 % ve Švédsku; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit průměrné výdaje i výdaje některých členských států; vyzdvihuje, že je důležité, aby různorodé úsilí v oblasti výzkumu a vývoje v celé Evropské unii bylo lépe zaměřeno, zejména pro usnadnění přechodu k digitální ekonomice; je přesvědčen, že tyto předpoklady jsou zásadní pro vytvoření odpovídajících podmínek nezbytných k dosažení znalostní ekonomiky, k jejímuž zavedení vyzývá Lisabonská strategie;

28.   uznává význam regionální dimenze Evropského výzkumného prostoru a domnívá se, že rozvoj regionálních uskupení (tzv. "clusters") je důležitým prostředkem pro shromáždění kritického množství prostředků, propojení univerzit, výzkumných institucí a průmyslu a vytvoření evropských pracovišť špičkové úrovně; domnívá se, že jako na klíčový příspěvek k cílům sedmého rámcového programu by se mělo nahlížet na programy "Výzkumný potenciál" a "Regiony znalostí" i na strukturální fondy podporující výzkumný a inovační potenciál regionů;

29.   zdůrazňuje význam vnitrostátních a regionálních kontaktních míst pro posilování účinků rámcových programů a vyzývá k prohloubení jejich spolupráce;

30.   vyzývá Komisi, aby pro lepší využití výsledků evropských programů zřídila evropské fórum s národním zastoupením na vysoké úrovni, včetně národních rad pro výzkum, pověřených vymezením, rozvojem a podporou hlavních celoevropských výzkumných iniciativ, stejně jako společný systém vědeckého a technického přezkumu; domnívá se, že by bylo přínosné zřídit spolehlivý systém validace znalostí a metod analýzy, kontroly a certifikace a sítě špičkových pracovišť v EU;

31.   vyzývá Komisi, aby se ujistila, že sítě excelence a virtuální výzkumné komunity se vzájemně zcela doplňují při vymezování svých cílů, provozních předpisů a dohod o poskytování finančních prostředků;

32.   vyzývá Komisi, aby dále prosazovala veřejné zakázky na podporu výzkumu a vývoje na úrovni EU konzistentnějším využíváním veřejných nástrojů a zdrojů;

33.   za předpokladu, že povede k využitelnému souboru pravidel, které zohlední především potřeby vytváření a předávání vědeckých znalostí, vítá iniciativu týkající se Evropské charty využívání duševního vlastnictví veřejných výzkumných institucí a vysokých škol, kterou na svém zasedání v Bruselu ve dnech 21. a 22. června 2007 podpořila Evropská rada;

34.   upozorňuje na úlohu, kterou budou muset jako výzkumné subjekty sehrát malé a střední podniky (MSP); považuje za nezbytné posílit jejich účast na úkolech výzkumu a vývoje na evropské úrovni v souladu s cílem vyčlenit alespoň 15 % rozpočtu RP7 pro MSP;

35.   domnívá se, že silný výzkum musí být úzce spojen s inovací, a proto je přesvědčen, že by měly být stanoveny konkrétní kroky směrem k vytvoření plně integrovaného Evropského výzkumného a inovačního prostoru;

Sdílení znalostí

36.   domnívá se, že investice do infrastruktury, funkčnosti a elektronických křížových iniciativ umožnily velká zlepšení v šíření a využívání vědeckých informací a že Berlínské prohlášení o volném přístupu ke znalostem v oblasti přírodních a společenských věd je příkladem toho, jak se prostřednictvím internetu rozvinuly příležitosti k pokusům s novými modely; zdůrazňuje význam respektování svobodné volby a duševního vlastnictví autorů, zajištění pokračování vzájemného odborného posuzování kvality (tzv. "peer review") a důvěryhodné bezpečné ochrany odborné práce a podporuje zúčastněné strany, aby spolupracovaly prostřednictvím pilotních projektů na hodnocení dopadu a životaschopnosti alternativních modelů, jako je rozvoj volného přístupu;

37.   souhlasí s pojetím "otevřených inovací" prosazovaným Komisí, podle nějž se veřejný a soukromý sektor stávají plnoprávnými partnery a sdílejí znalosti, za předpokladu že je mezi otevřeným přístupem k vědeckým výsledkům a využíváním takových výsledků soukromým sektorem vytvořen vyvážený a spravedlivý systém (spravedlivé sdílení znalostí); je přesvědčen, že pravidlo poctivé a spravedlivé finanční odměny za využívání veřejných znalostí průmyslem by mělo být oficiálně uznáno;

38.   je pevně přesvědčen, že právní nejistota a nákladnost, která v současné době přetrvává v oblasti práv duševního vlastnictví, napomáhá roztříštěnosti výzkumného úsilí v Evropě; naléhá proto na Komisi, aby provedla posouzení dopadů různých právních nástrojů, které mohou být využity k omezení stávajících překážek převodu znalostí v rámci Evropského výzkumného prostoru; připomíná, že řádně registrované vynálezy mohou být důležitým zdrojem znalostí a že právní předpisy o ochraně duševního vlastnictví, včetně evropského patentového práva, nemohou být překážkou ve sdílení znalostí; upozorňuje na zásadní význam, který má zavedení patentu Společenství a vybudování vysoce kvalitního, úsporného a inovacím nakloněného soudního systému pro evropské patenty, který bude respektovat soudní příslušnost Evropského soudního dvora; upozorňuje na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o zlepšení patentového systému v Evropě (KOM(2007)0165); podotýká, že výsledný právní rámec bude lépe stimulovat zapojení soukromého sektoru do výzkumu a posílí postavení vědců EU na mezinárodní úrovni;

39.   vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zřídila evropské fórum, jehož prostřednictvím by mohly být koordinovány postupy zapojení občanské společnosti do diskuse o vědě, výzkumu a technologii na evropské a vnitrostátní úrovni;

40.   domnívá se, že by v kontextu Evropského výzkumného prostoru měly být využívány kapacity společných výzkumných středisek jako nezávislých a neutrálních vysoce vyspělých vědecko-technických zařízení poskytujících běžné odborné poradenství orgánům EU a podporujících rozhodovací procesy týkající se klíčových témat (kvalita života, bezpečnost potravin, životní prostředí, ochrana spotřebitele aj.);

41.   je přesvědčen, že s obnovou podpory jejich činnosti a s optimalizací přínosů těchto struktur budou moci společná výzkumná střediska rovněž podporovat skutečně evropské možnosti v oblasti odborné přípravy a mobility mladých výzkumných pracovníků;

Optimalizace výzkumných programů a priorit

42.   považuje ze vhodné uplatňovat zásadu vzájemné otevřenosti národních programů účastníkům z jiných členských států, neboť by to bylo krokem k výměně informací o stávajících národních programech a podpořilo by to hodnocení národních výzkumných aktivit mezinárodními výbory;

43.   konstatuje, že mnoho členských států – zejména ty s méně rozvinutými strukturami v oblasti výzkumu a vývoje – se obává odlivu mozků uvnitř EU; vyzývá k opatřením, která tomuto odlivu zabrání a zajistí, že se vnitrostátní politiky v oblasti výzkumu budou spíše doplňovat, než spolu soutěžit, přičemž cílem je zejména koordinace zdrojů a zabránění jejich zdvojování a rozptýlení;

44.   domnívá se, že by bylo přínosné využít možností, jež nabízí mechanismus "flexibilního uspořádání" jako vhodný způsob rozvoje odpovídající flexibility při provádění tematických programů;

45.   zdůrazňuje potřebu zvýšit doplňkovost mezi evropským a vnitrostátním financováním výzkumu;

46.   domnívá se, že financování otevření národních výzkumných programů všem výzkumným pracovníkům v členských státech by mělo začít zejména v oblasti základního výzkumu a takzvaného "hraničního výzkumu";

47.   připomíná, že místní a regionální orgány by se měly zapojit do vytváření podmínek, jež budou příznivé pro výzkum, a že by tyto orgány měly podstatně přispívat k budování Evropského výzkumného prostoru, k čemuž by mělo docházet prostřednictvím programů financovaných Společenstvím, jako je sedmý rámcový program, ale že by významného pokroku mohlo být rovněž dosaženo prostřednictvím schválených programů financovaných ze strukturálních fondů; domnívá se zejména, že potenciál výzkumu a vývoje "vědecky slabších" oblastí je nutno urychleně posílit kombinovaným využíváním strukturálních fondů a fondů RP7 a vnitrostátních a regionálních investic, s cílem účinného řešení, mimo jiné, místních potřeb ve výzkumu určovaném společenskou objednávkou;

48.   konstatuje, že cílů Lisabonské strategie lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se soukromý sektor podstatně více zapojí do výzkumných činností; vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k posílení pobídek, které by povzbudily soukromý sektor, aby investoval do výzkumu a podílel se na něm; podporuje názor, že je třeba, aby Evropa dosáhla vedoucího postavení na trzích s vysokým podílem technologií podpořeného posílenými normami na ochranu duševního vlastnictví; zastává názor, že k dosažení tohoto cíle je důležité rozšiřovat partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci řádně fungujících trhů;

49.   důrazně vyzývá členské státy, aby zajistily optimální financování národních a regionálních výzkumných činností vymezených v operačních programech a aby se postaraly o to, že mezi regiony bude fungovat účinná výměna osvědčených postupů a spolupráce; konstatuje, že příklady osvědčených postupů, jež jsou účinné v určitém regionu, nemohou být beze změny přeneseny do kteréhokoli jiného regionu; zdůrazňuje tedy specifickou povahu hodnocení na regionální úrovni na základě spolehlivých, průhledných a všemi uznávaných ukazatelů;

50.   zdůrazňuje význam uvolnění výzkumného potenciálu všech evropských regionů jakožto prostředku pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského výzkumu;

51.   domnívá se, že by měly být podniknuty kroky k aktualizaci forem a nástrojů spolupráce a na jejich přizpůsobení cílům Evropského výzkumného prostoru; doporučuje dále rozvíjet iniciativy, jako je evropská spolupráce v oblasti vědecko-technického výzkumu (COST) a celoevropská síť tržně orientovaného průmyslového výzkumu a vývoje (EUREKA);

52.   uznává úlohu, kterou hrají sítě excelence při vytváření Evropského výzkumného prostoru prostřednictvím trvalé integrace, která zabraňuje tříštění výzkumného úsilí, a vyzývá Komisi, aby pokračovala v podpoře úspěšných sítí za účelem dosažení tohoto cíle;

53.   zdůrazňuje, že cílená spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje může přispět k vytvoření významných příležitostí pro evropský výzkum a vývoj na celosvětové úrovni; důrazně proto žádá, aby národní a regionální výzkumné systémy byly napojeny na evropské i mimoevropské sítě a aby přitom byly respektovány cíle evropského výzkumného prostoru, např. ETI, týkající se zajištění souladu mezi národními a regionálními výzkumnými programy a hlavními evropskými zájmy; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby uznala význam, který mají vědy týkající se územního a regionálního plánování pro územní soudržnost EU, především pak program Evropské pozorovací sítě pro územní plánování 2013; domnívá se, že územní spolupráce by se měla rozvíjet jakožto prostředek pro dosažení kritického množství a jakožto součást přípravy na internacionalizaci; vyzývá tudíž členské státy, aby odstranily přeshraniční administrativní překážky, které znesnadňují spolupráci mezi institucemi zabývajícími se vědou; pro srovnávání nejlepších vnitrostátních postupů v této oblasti doporučuje použít otevřenou metodu koordinace;

54.   domnívá se, že stanovení priorit pro strategická rozhodnutí o veřejném financování vyžaduje širší přístup, a že by evropské technologické platformy a plány pro společné technologické iniciativy, zaměřené na technologii, mohly využívat většího zapojení ze strany veřejných i soukromých organizací, jako jsou vysoké školy, výzkumné organizace a MSP, s cílem rozvíjet dlouhodobé strategie;

55.   zdůrazňuje, že v Evropě je třeba zvýšit investice do výzkumu a vývoje a podpořit inovace; v tomto kontextu připomíná souvislost evropské územní agendy a lisabonských cílů přijatých v rámci strategických směrů pro politiku soudržnosti, jež jsou obě nezbytnými podmínkami pro zajištění konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že je třeba kombinovat přístup Evropského výzkumného prostoru, který funguje po ose shora dolů, s přístupem zdola nahoru, který charakterizuje regionální politiku; upozorňuje na potřebu zlepšit koordinaci výzkumných činností a programů, jako např. iniciativy evropské technologické platformy či programu ERA-NET;

56.   domnívá se, že by prognostická a strategická agenda vypracovaná výzkumnou komunitou měla být zohledněna při navrhování pracovních programů a výzev k předkládání návrhů v rámci sedmého rámcového programu;

Otevřít se světu: mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a techniky

57.   domnívá se, že spolupráce na výzkumu a vývoji může napomoci dosažení některých rozvojových cílů tisíciletí, a proto se domnívá, že je důležité sladit politiku vědecké spolupráce EU s její zahraniční politikou a s programy rozvojové pomoci;

58.   vyzývá Komisi k posílení spolupráce v oblasti výzkumu a k podpoře dialogu, míru, bezpečnosti a hospodářského a sociálního rozvoje; domnívá se, že taková spolupráce dále EU umožní řešit vysoce aktuální témata, jako je udržitelný regionální rozvoj, zdraví, zajišťování potravin a změna klimatu;

59.   vyzývá Komisi, aby iniciovala, provedla a podporovala opatření na zvýšení účasti vědců z rozvojových zemí na společných mezinárodních projektech v oblasti vědy, výzkumu a vývoje a aby globálně podporovala přístup ke stávajícímu duševnímu vlastnictví; zdůrazňuje, že je důležité přilákat do EU i výzkumné pracovníky ze třetích zemí, zejména ze zemí sousedících s EU, mimo jiné rychlejším provedením směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu při přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu(4), přičemž se plně zohlední potřeby výzkumných pracovníků; podporuje návrh Komise na vytvoření systému modrých karet, který by mohl být velmi přínosný pro lidské zdroje v oblasti vědy a techniky, na které se tato směrnice nevztahuje;

60.   žádá, aby se Evropský výzkumný prostor v duchu svého otevírání se světu více zaměřil na nejvzdálenější regiony EU a na zámořské země a území, a využil tak výhod a bohatství, které poskytují tyto evropské či přidružené regiony, a komplexním způsobem je začlenil do opatření vědecké a technologické spolupráce v rámci "sítí excelence";

61.   domnívá se, že by k účasti na Evropském výzkumném prostoru měly být prostřednictvím další podpory dohod o vědecké a technologické spolupráci vybídnuty státy, které s EU sousedí a ty státy, které sledují obdobné geopolitické priority jako EU, jako jsou země středomořské oblasti, východní Evropy, Afriky a Latinské Ameriky;

62.   domnívá se, že by k účasti na "širším Evropském výzkumném prostoru", který by mohl postupně rozšiřovat své koordinační režimy, zásady sdílení znalostí a mobilitu výzkumných pracovníků za přísně vymezené hranice EU a zemí s EU spojených, měly být vybídnuty země, které sledují obdobné geopolitické priority jako EU, jako např. státy středomořské oblasti;

o
o   o

63.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 269. Oprava v Úř. věst. L 54, 22.2.2007, s. 91. (3) Přijaté texty, P6_TA(2007)0212. (4) Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES týkající se úplného dosažení vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (13593/6/2007 – C6-0410/2007 – 2006/0196(COD))	P6_TA(2008)0030 A6-0505/2007
OPRAVY COR01

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na společný postoj Rady (13593/6/2007 – C6-0410/2007)(1),

-   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0594),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0505/2007),

1.   schvaluje společný postoj;

2.   konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;

4.   pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 307 E, 18.12.2007, s. 22. (2) Texty přijaté dne 11.7.2007, P6_TA(2007)0336.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o Íránu

P6_TA(2008)0031 RC-B6-0046/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o Íránu, zejména na usnesení týkající se jaderné problematiky a lidských práv a konkrétně usnesení přijatá ve dnech 13. října 2005(1) a 17. listopadu 2005(2), usnesení ze dne 15. února 2006 o konfrontaci mezi Íránem a mezinárodním společenstvím(3) a usnesení ze dne 25. října 2007 o Íránu(4),

-   s ohledem na závěry Evropské rady o Íránu, zejména na závěry ze dne 14. prosince 2007,

-   s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1696 (2006), 1737 (2006) a 1747 (2007) o íránském jaderném programu,

-   s ohledem na pracovní plán, na němž se dohodl Írán a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ze dne 21. srpna 2007 a jehož cílem je vyjasnění otázek týkajících se íránského jaderného programu (v dodatku INFCIRC/711 ke zprávě správní rady MAAE (GOV/2007/48) ze dne 30. srpna 2007 nazvaném "Uplatňování dohody o bezpečnostních zárukách Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v Íránské islámské republice"),

-   s ohledem na zprávy správní rady MAAE, zejména na zprávu (GOV/2007/58) ze dne 15. listopadu 2007 o uplatňování dohody o bezpečnostních zárukách Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a o příslušných ustanoveních rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1737 (2006) a č. 1747 (2007) v Íránské islámské republice,

-   s ohledem na zprávu zpravodajských služeb USA o jaderných záměrech a možnostech Íránu, která byla zveřejněna dne 3. prosince 2007, a s ohledem na prohlášení (tisková zpráva 2007/22) generálního ředitele MAAE k této otázce,

-   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 61/176 ze dne 19. prosince 2006 a zejména na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 62/168 o stavu lidských práv v Íránské islámské republice, která byla přijata dne 18. prosince 2007,

-   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 62/149 o moratoriu na výkon trestu smrti, která byla přijata dne 18. prosince 2007,

-   s ohledem na druhé meziparlamentní setkání mezi Evropským parlamentem a Madžlisem Íránské islámské republiky, které se konalo v Teheránu ve dnech 8.-9. prosince 2007,

-   s ohledem na prohlášení předsednictví jménem EU ze dne 25. ledna 2008, které se týká trestu smrti v Íránu,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že v článku IV Smlouvy o nešíření jaderných zbraní je uvedeno, že žádné z ustanovení Smlouvy nebude interpretováno v neprospěch nezadatelného práva všech smluvních stran Smlouvy na vývoj, výrobu a využívání jaderné energie pro mírové účely bez diskriminace a v souladu s články I a II této Smlouvy,

B.   vzhledem k tomu, že Írán dosud nepozastavil všechny činnosti související s obohacováním jaderného materiálu a jeho opětovným zpracováním a ani neratifikoval dodatkové protokoly ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, jak požadují rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1696 (2006), č. 1737 (2006) a č. 1747 (2007), aby byla obnovena důvěra ve zcela mírovou povahu jeho programu,

C.   vzhledem k tomu, že generální ředitel MAAE Mohamed al-Baradej ve výše uvedené  zprávě ze dne 15. listopadu 2007 uvedl, že v Íránu bylo v uplatňování ochranných opatření MAAE dosaženo pokroku a že Írán poskytl více informací o aktuální podobě svého jaderného programu; vzhledem k tomu, že však zdůraznil, že je zapotřebí větší spolupráce, aby se vysvětlila současná činnost, včetně známek využití vysoce obohaceného uranu, které inspektoři objevili v jaderných zařízeních, a důrazně vyzval Írán, aby začal uplatňovat dodatkový protokol v nejkratším možném termínu,

D.   vzhledem k tomu, že při rozhovorech uskutečněných dne 12. ledna 2008 v Teheránu s M. al-Baradejem čelní íránští představitelé souhlasili, že všechny zbývající otázky ohledně jaderných činností své země v minulosti zodpovědí do čtyř týdnů,

E.   vzhledem k tomu, že zpravodajská služba USA prokázala, že Írán, který v roce 2003 zastavil svůj program na výrobu jaderných zbraní, navzdory obavám, pokud jde o obohacování uranu a případné použití jaderných zbraní Íránem v budoucnu, tento program do poloviny roku 2007 neobnovil; vzhledem k tomu, že možnost preventivního vojenského zásahu před skončením volebního období prezidenta Bushe byla zavrhnuta,

F.   vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé skupiny G8 během svého výročního summitu, který se konal ve dnech 6. až 8. června 2007 v Heiligendammu, zdůraznili význam vytvoření a uplatňování mechanismu mnohostranného přístupu k cyklu jaderného paliva jako k možné alternativě k obohacování jaderného materiálu a jeho opětovnému zpracování prováděnému v jednotlivých státech,

Lidská práva

G.   vzhledem k tomu, že situace v Íránské islámské republice, pokud jde o uplatňování občanských práv a politických svobod, se v posledních dvou letech, zejména od prezidentských voleb v červnu 2005, zhoršila, a to navzdory skutečnosti, že se Írán v rámci různých mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv a základních svobod zavázal k jejich podpoře a ochraně,

H.   vzhledem k tomu, že v posledních letech, a zejména v posledních měsících, dramaticky vzrostl počet poprav v Íránu, včetně poprav nezletilých osob, jež jsou často vykonávány veřejně oběšením,

I.   vzhledem k tomu, že byly potvrzeny případy poprav, často prováděných veřejně oběšením či ukamenováním, případy mučení a špatného zacházení s vězni, systematického a svévolného dlouhodobého držení v izolaci, nezákonného věznění, používání krutého, nelidského a ponižujícího zacházení či trestů, včetně bičování a amputací, a beztrestnosti porušování lidských práv,

J.   vzhledem k tomu, že vzrostlo násilné potlačování politických oponentů, zastánců lidských práv, novinářů, provozovatelů webových blogů, učitelů, intelektuálů, žen, studentů, odborářů a osob příslušejících k náboženským, etnickým, jazykovým či jiným menšinám,

K.   vzhledem k tomu, že etnické menšiny, jako jsou Ázerbájdžánci, súfiové a sunnité, jsou ve stále větší míře diskriminovány a pronásledovány z důvodu svého náboženství a etnického původu a nadále jsou potlačována jejích kulturní a občanská práva; vzhledem k tomu, že příslušníci některých menšin, jako jsou například Arabové z oblasti Ahvázu, Kurdové a Balúčové, jsou dokonce mučeni a popravováni,

L.   vzhledem k tomu, že členové náboženské komunity baháistů nemohou praktikovat svou víru, jsou vystaveni krutému pronásledování, zbaveni prakticky všech občanských práv (např. majetkových práv a přístupu k vyššímu vzdělání) a vzhledem k tomu, že jejich posvátná místa jsou ničena,

M.   vzhledem k tomu, že několik aktivistek z hnutí pro ženská práva je nebo bylo stíháno za účast v kampani "milion podpisů", jejímž cílem je dosáhnout zrušení zákonů diskriminujících ženy a předat tento milion podpisů národnímu parlamentu Madžlisu, vzhledem k tomu, že se Írán dosud nepřipojil k Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

N.   vzhledem k tomu, že stovky vyučujících přišly o zaměstnání na základě obvinění z přílišné sekularity, a vzhledem k tomu, že z důvodu účasti na protestech byla zatčena řada studentů, například účastníci demonstrací za celostátní Den studentů vysokých škol, které proběhly dne 7. prosince 2007,

O.   vzhledem k tomu, že registrace kandidátů ve volbách do íránského parlamentu Madžlisu, které se budou konat v březnu, dne 10. ledna 2008 skončila, že ministerstvo vnitra začne zveřejňovat svá rozhodnutí po 22. lednu 2008 a že Rada dohlížitelů, která podle Ústavy kontroluje platnost průběhu voleb, má právo některé kandidáty vyloučit,

Vztahy EU – Írán

P.   vzhledem k tomu, že Írán přerušil souhrnný dialog mezi EU a Íránem v prosinci 2003 a v rámci dialogu mezi EU a Íránem v oblasti lidských práv nedošlo od června 2004 k jediné schůzce,

Q.   vzhledem k tomu, že vztahy EU s Íránem byly v posledních letech založeny na trojvrstvém přístupu, a to sice na obchodních jednáních a dohodě o spolupráci, na politickém dialogu a na dialogu o lidských právech, a vzhledem k tomu, že tyto tři aspekty od sebe nelze oddělit,

Otázka jaderného programu

1.   znovu opakuje, že rizika šíření jaderných zbraní v rámci íránského jaderného programu jsou i nadále pro EU a mezinárodní společenství zdrojem vážných obav, což velmi jasně formulují rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1696 (2006), č. 1737 (2006) a č. 1747 (2007); vyjadřuje proto politování nad tím, že Írán dosud nedodržel své mezinárodní závazky týkající se pozastavení všech činností souvisejících s obohacováním jaderného materiálu a jeho opětovným zpracováním;

2.   vyjadřuje svou podporu snaze EU nalézt v rámci jednání s Íránem dlouhodobé řešení otázky jaderného programu a zdůrazňuje, že by agentura MAAE měla hrát důležitou roli;

3.   bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění pracovního plánu MAAE a Íránu a opět vyzývá Írán, aby obnovil průhlednost svého jaderného programu tím, že MAAE poskytne úplné, jasné a důvěryhodné vysvětlení, aby vyřešil nezodpovězené otázky a rozptýlil obavy ohledně tohoto programu, včetně témat, která by se mohla dotýkat vojenské oblasti, aby plně dodržoval ustanovení komplexní Dohody o uplatňování záruk, včetně doplňkových ujednání, a aby ratifikoval Dodatkový protokol;

4.   znovu potvrzuje svoji plnou podporu rezolucím Rady bezpečnosti OSN přijatým podle článku 41 kapitoly VII Charty OSN, podporuje závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2007; vítá dohodu, jíž bylo dosaženo na setkání ministrů zahraničí stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa a také Vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku na schůzi v Berlíně, které se konala dne 22. ledna 2008 a zabývala se otázkou nového návrhu rezoluce o Íránu, které by stanovilo další opatření a potřebu, aby mezinárodní společenství nadále zaujímalo jednotný přístup k této otázce;

5.   opakuje své stanovisko, že momentálně vyhrocenou situaci v otázce jaderného programu je možné řešit a že žádná vojenská akce by neměla připadat v úvahu; vyjadřuje podporu úsilí generálního ředitele MAAE M. al-Baradaje o dořešení veškerých nevyjasněných problémů s Íránem do března 2008; vyzývá vládu USA a další zúčastněné strany, aby upustily od všech zmínek o možnosti vojenského zásahu proti Íránu a změny režimu;

6.   bere na vědomí zjištění zpravodajských služeb USA o íránském jaderném vojenském a civilním programu; domnívá se, že tato zjištění hovoří ve prospěch politiky dvousměrného přístupu EU, který má diplomaticky přesvědčit Írán, aby přesvědčivým a kontrolovatelným způsobem splnil požadavky MAAE na odstoupení od potenciálního vojenského napojení na civilní program;

7.   naléhavě proto žádá Írán, aby se neprodleně zapojil do nového kola jednání o dalším zaměření jaderného programu a aby zastavil veškeré aktivity spojené s obohacováním uranu; vyzývá USA, aby se, s ohledem na své diplomatické úspěchy při jednáních se Severní Koreou, přímo zapojily společně s EU do jednání s Íránem, neboť USA může nabídnout dodatečné bezpečnostní záruky, zejména s pomocí mnohostranné spolupráce pod záštitou MAAE ve Vídni;

8.   žádá věrohodné multilaterální kroky ve prospěch jaderného odzbrojení pomocí posílení Smlouvy o nešíření zbraní a vyzývá EU, aby stála v čele při řešení krize, která nastala v jednáních o jaderném odzbrojení;

9.   zdůrazňuje význam spolupráce s USA, Ruskem, Čínou a nezúčastněnými zeměmi při hledání alternativních plánů na dosažení komplexní dohody s Íránem o jeho jaderných zařízeních a jejich použití, které by zohledňovaly íránské bezpečnostní zájmy;

10.   domnívá se, že tato komplexní dohoda by měla pomoci vytvořit udržitelný systém bezpečnosti v oblasti zahrnující Indii, Pákistán a další jaderné mocnosti, a domnívá se, že Írán by měl, vzhledem ke svému vlivu v tomto regionu, přijmout svou odpovědnost;

11.   vyzývá mezinárodní společenství, aby se vážně zabývalo možností vytvoření nového multilaterálního rámce pro využití jaderné energie, který by zajistil dodávky jaderného paliva a zároveň omezil riziko šíření zbraní, jak to navrhuje agentura MAAE, a aby neprodleně na této možnosti začalo pracovat;

Lidská práva

12.   je vážně znepokojen zhoršováním situace v oblasti lidských práv v Íránu v posledních letech; vyzývá íránské orgány, aby plnily své závazky v souladu s mezinárodními standardy pro lidská práva a úmluvami, které Írán ratifikoval, tj. aby podporovaly univerzální hodnoty a poskytly všem lidem právo uplatňovat svá občanská práva a politické svobody, a znovu poukazuje na své výše uvedené usnesení k tomuto tématu ze dne 25. října 2007;

13.   ostře odsuzuje rozsudky trestu smrti a popravy v Íránu, zejména popravy, k nimž byli odsouzeni mladiství a nezletilí pachatelé nebo které na nich byly vykonány, a naléhavě žádá íránské orgány, aby dodržovaly mezinárodně uznávané právní nástroje ochrany nezletilých osob, jako je například Úmluva OSN o právech dítěte;

14.   je vážně znepokojen dramatickým nárůstem represe proti hnutím občanské společnosti, k němuž v Íránu došlo za poslední rok; vyzývá íránské orgány, aby zastavily kruté represe proti zastáncům práv žen, aktivistům kampaně "milión podpisů", studentským hnutím, zastáncům práv menšin, intelektuálům, učitelům, novinářům, provozovatelům webových blogů a odborářům - konkrétně proti Mansúrovi Osanloovi a Mahmudovi Salihimu – a vyzývá k propuštění všech osob, které jsou vězněny za pokojné vyjádření svého přesvědčení;

15.   ostře protestuje proti tomu, že se dne 30. ledna 2008 ve 4 hodiny ráno v Íránu uskutečnila poprava Zamela Bavího, devatenáctého ahvázského aktivisty popraveného v posledních dvanácti měsících, a naléhá na íránskou vládu, aby nevykonávala popravu nizozemského občana a aktivisty v oblasti lidských práv Faleha Abduláha al-Mansúriho a uprchlíků registrovaných Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky Rasúla Alího Mazreu a Saída Sakiho, jimž bylo zajištěno přesídlení do Norska, a aby jim umožnila přesunout se do jejich země občanství nebo azylu; vyzývá rovněž k propuštění kurdských novinářů Abdulvahída 'Hiwa' Butimara a Adnána Hasanpúra, kteří byli odsouzeni k smrti;

16.   naléhavě vyzývá íránské orgány, aby prostřednictvím zákonů a v běžném životě zabránily všem formám mučení, včetně extrémně nelidských poprav a jiného nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestů a aby umožňovaly řádná soudní řízení a ukončily beztrestnost za porušování lidských práv; vyzývá íránské orgány, aby neprodleně provedly změny v trestním zákoníku a změnily moratorium na kamenování na definitivní zákaz;

17.   vítá výše uvedenou rezoluci Valného shromáždění OSN 62/149, která vyzývá, aby bylo zavedeno celosvětové moratorium jako krok, který povede ke zrušení trestu smrti; vyzývá Írán, aby uplatňoval nedávno přijatou rezoluci o moratoriu na popravy;

18.   naléhavě vyzývá íránské orgány, aby dodržovaly mezinárodně uznávané právní nástroje ochrany osob příslušejícím k náboženským, etnickým, jazykovým či jiným menšinám, ať už jsou uznány či nikoli; důrazně odsuzuje současné pohrdání právy menšin a požaduje, aby měly menšiny možnost požívat všech práv, které jim jsou zaručeny íránskou ústavou a mezinárodním právem; naléhavě vyzývá íránské orgány, aby jednaly v souladu s ústavou a prostřednictvím zákonů a v běžném životě zabránily všem formám diskriminace a dalšího porušování lidských práv osob příslušejících k náboženským, etnickým, jazykovým či jiným menšinám, mimo jiné Arabů, Ázerbájdžánců, Balúčů, Kurdů, baháistů, křesťanů, židů, súfiů a sunnitských muslimů; vyzývá zejména ke zrušení faktického zákazu praktikování baháismu;

19.   odsuzuje represe vůči politickým oponentům, zastáncům lidských práv, novinářům, autorům internetových blogů, učitelům, intelektuálům, ženám, studentům, odborářům a osobám příslušejícím k náboženským, etnickým, jazykovým či jiným menšinám; naléhavě vyzývá íránské orgány, aby ukončily obtěžování, zastrašování a pronásledování těchto občanů a aby bezpodmínečně propustily všechny tzv. vězně svědomí;

20.   vyzývá Radu a Komisi, aby pokračovaly v analýze situace v oblasti lidských práv v Íránu a aby Parlamentu v první polovině roku 2008 předložily o této otázce souhrnnou zprávu, včetně návrhů projektů, které by mohly být financovány v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva;

21.   vyjadřuje svou podporu všem demokratickým politickým silám a občanské společnosti, zejména sdružením žen a studentů, které, i přes narůstající represe, bojují za nenásilný Írán, demokracii a lidská práva;

22.   očekává, že íránské orgány přijmou svou odpovědnost a budou prověřovat postupy používané kandidáty do nadcházejících celorepublikových voleb takovým způsobem, aby zajistily svobodné a spravedlivé volby;

Vztahy EU – Írán

23.   zdůrazňuje, že případné uzavření dohody o spolupráci a obchodu mezi Íránem a EU závisí na podstatném zlepšení situace v oblasti lidských práv v Íránu a na plné spolupráci Íránu s agenturou MAAE a na poskytnutí objektivních záruk o mírové povaze jeho jaderného programu;

24.   bere na vědomí rozhodnutí, jímž britská Odvolací komise pro zakázané organizace dne 30. listopadu 2007 vyzvala britskou ministryni vnitra, aby organizaci Mudžáhidové íránského lidu (PMOI) s okamžitou platností vyškrtla ze seznamu zakázaných organizací;

25.   bere na vědomí rozhodnutí vydané Evropským soudem prvního stupně dne 12. prosince 2006(5);

26.   vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o situaci a perspektivách ve vztazích EU – Írán, a naléhá na obě strany, aby opětovně zahájily dialog o lidských právech souběžně s jednáním o dohodě o spolupráci a obchodu, kterou by bylo možné uzavřít za předpokladu, že Írán dosáhne nezbytného pokroku v oblasti lidských práv a jaderné problematice;

27.   žádá Komisi, aby ustanovila delegaci v Íránu, a posílila tak dialog s orgány a občanskou společností, a aby intenzivněji spolupracovala v oblastech, jako jsou především pomoc uprchlíkům a boj proti pašování drog;

o
o   o

28.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysokému představiteli pro SZBP, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, předsedům Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, Valného shromáždění Organizace spojených národů, Rady Organizace spojených národů pro lidská práva, generálnímu řediteli MAAE, předsedovi Nejvyššího soudu Íránu a vládě a parlamentu Íránské islámské republiky.

(1) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 111. (2) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 468. (3) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 145. (4) Přijaté texty, P6_TA(2007)0488. (5) Věc T-228/02, Sb. rozh. 2006, s. II-4665.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 k závěrům konference na Bali o změně klimatu (COP 13 a COP/MOP 3)

P6_TA(2008)0032 B6-0059/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na třináctou konferenci smluvních stran (COP 13) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a třetí konferenci smluvních stran, na které se setkaly smluvní strany Kjótského protokolu (COP/MOP 3) a která se konala na Bali (v Indonésii) od 3. do 15. prosince 2007,

-   s ohledem na závěry čtvrté hodnotící zprávy (AR4) Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) vydané ve španělské Valencii dne 17. listopadu 2007,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o změně klimatu, zejména na unesení ze dne 15. listopadu 2007 o omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia – postup v období před konferencí na Bali a poté (COP 13 a COP/MOP3)(1) ,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu potvrzuje, že zvyšující se tempo změny klimatu způsobila lidská činnost a že tyto změny již nyní mají vážné celosvětové dopady,

B.   vzhledem k tomu, že akční plán z Bali podporuje závěry čtvrté hodnotící zprávy IPCC, v níž se uvádí, že ke globálnímu oteplování nesporně dochází a že odklad snižování emisí výrazně omezuje možnost dosáhnout nižších stabilizačních úrovní a zvyšuje riziko vážnějších dopadů změny klimatu,

C.   vzhledem k tomu, že mnohé oblasti světa již byly zasaženy negativními důsledky zvýšení průměrných celosvětových teplot, a vzhledem k tomu, že nejnovější vědecké důkazy naznačují, že dlouhodobý cíl EU, spočívající v omezení oteplování na 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, možná nebude postačovat k odvrácení vážných negativních účinků vyplývajících ze změny klimatu,

D.   vzhledem k tomu, že změna klimatu je dlouhodobý problém a že k dosažení pozitivního účinku na klima nebudou krátkodobá opatření sama o sobě postačovat; vzhledem k tomu, že pro klimatický systém je klíčové, aby bylo zajištěno, že produkce emisí na celém světě dosáhne vrcholu v průběhu příštích 10–15 let,

E.   vzhledem k tomu, že průmyslové země mají hlavní odpovědnost za hromadění emisí skleníkových plynů v atmosféře; vzhledem k tomu, že méně stabilním klimatem budou nejhůře postiženy nejchudší země a skupiny obyvatelstva,

F.   vzhledem k tomu, že v zájmu vytvoření investiční jistoty u technologií s nízkými emisemi skleníkových plynů, efektivního využívání energie, udržitelného lesnictví a zabránění investicím do energetické infrastruktury, která není s cíli pro snižování emisí slučitelná, je naprosto nezbytné dosáhnout široké mezinárodní shody o dlouhodobých cílech pro snižování emisí;

1.   vítá rozhodnutí smluvních stran učiněné na konferenci na Bali zahájit v rámci úmluvy UNFCCC formální jednání o mezinárodní dohodě o klimatu na období po roce 2012 s cílem dosáhnout dohody a přijmout rozhodnutí na patnácté konferenci smluvních stran, která se bude konat v Kodani v roce 2009;

2.   vyjadřuje uspokojení nad tím, že akční plán z Bali obsahuje jasný harmonogram, stanoví lhůtu pro uzavření dohody v roce 2009 a uvádí klíčové otázky, které budou během jednání řešeny, a proto věří, že poskytuje dobrý základ pro vyjednávací proces;

3.   znovu opakuje, že klíčovými principy a mechanismy takovéto dohody by měla být Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Kjótský protokol, a že dohoda by měla zohlednit společné ale diferenciované povinnosti a měla by se zakládat na prvcích uvedených v bodě 2 výše zmíněného usnesení ze dne 15. listopadu 2007;

4.   považuje překonání přísného rozlišování zemí na země, které jsou smluvními stranami přílohy I a na ty, které nejsou, za největší úspěch akčního plánu z Bali;

5.   zdůrazňuje konstruktivní a vedoucí úlohu, kterou na konferenci na Bali sehrála EU a která velkou měrou usnadnila průlom v jednáních; je pro to, aby EU tuto aktivní úlohu hrála i nadále při nadcházejících jednáních, a trvá na tom, aby do těchto jednání byl velmi úzce zapojen Parlament;

6.   vítá, že smluvní strany uznaly, že čtvrtá hodnotící zpráva IPCC v současnosti představuje nejobsáhlejší a nejspolehlivější posouzení změny klimatu a poskytuje ucelený vědecký, technický a socio-ekonomický pohled na dané problémy a výzvu k tomu, aby se z těchto informací vycházelo při vytváření vnitrostátních politik týkajících se změny klimatu;

7.   vyjadřuje politování nad tím, že v akčním plánu z Bali nebylo v souvislosti s nezbytným snižováním emisí skleníkových plynů možné odkázat na jednoznačné vědecké stanovisko; vítá nicméně, že smluvní strany Kjótského protokolu uznaly, že do roku 2020 je nutné, aby průmyslové země snížily emise v rozmezí 25 až 40 % v porovnání s rokem 1990;

8.   připomíná, že průmyslové země, včetně těch, které stále neratifikovaly Kjótský protokol, musí při řešení problému změny klimatu hrát ve světě vedoucí úlohu a zavázat se ke snížení svých emisí skleníkových plynů nejméně o 30 % do roku 2020 a nejméně o 60–80 % do roku 2050 oproti roku 1990;

9.   vítá konstruktivní přístup, který k vyjednávání zaujala většina rozvojových zemí, a závazek těchto zemí zapojit se způsobem odpovídajícím jejich možnostem do činností usilujících o zmírnění změny klimatu v kontextu udržitelného rozvoje; tento závazek bude podporovaný a umožněný technologií, finančními prostředky a budováním kapacity, a to měřitelným a ověřitelným způsobem, o němž bude možné podávat zprávy;

10.   zdůrazňuje, že všechny rozvojové země mají právo na udržitelný hospodářský rozvoj; upozorňuje na to, že Evropská unie a ostatní industrializované země musí rozvojovým zemím napomáhat ve vývoji udržitelných technologií;

11.   připomíná, že celosvětové úsilí nemůže být důvěryhodné a efektivní, pokud na sebe všechny zúčastněné strany nevezmou větší, měřitelné a ověřitelné závazky, o jejichž plnění budou podávat zprávy;

12.   domnívá se, že pro úspěch mezinárodní politiky v oblasti změny klimatu je podstatné nalézt spravedlivé řešení;

13.   domnívá se, že oproti Kjótskému protokolu by se v přijatých závazcích měla odrážet rozdílná situace rozvojových zemí a že by tyto země měly přijmout omezení svých emisí v souladu se stupněm svého rozvoje, sektorovým složením svého hospodářství, potenciálem ve snižování emisí a svými technickými a finančními kapacitami;

14.   domnívá se, že v souvislosti se stávajícími mechanismy Kjótského protokolu existuje, co se týče podoby závazků a stanovení cílů pro rozvojové a rozvíjející se partnerské země, prostor pro inovaci, díky níž by tyto závazky byly kompatibilní s potřebami a možnostmi každé země, pokud jsou měřitelné, ověřitelné a je možno o nich podávat zprávy;

15.   vítá rozhodnutí vytvořit pracovní program o metodologických otázkách souvisejících s celou řadou politických přístupů a pozitivních pobídek, jež usilují o snížení emisí způsobených odlesňováním a degradací lesů v rozvojových zemích a zároveň vyváženě zohledňují různé funkce a přínos lesů pro biologickou rozmanitost, fungování ekosystému a místní životní podmínky; vítá to, že jsou smluvní strany vybízeny k podpoře budování kapacit, poskytování technické pomoci a ke snaze řešit příčiny odlesňování, včetně pilotních projektů, a vítá také potřebnou podporu udržitelného využívání přírodních zdrojů;

16.   vítá rozhodnutí týkající se účinné a transparentní správy fondu pro přizpůsobení, což zajistí jeho fungování již v počátečním stádiu prvního období závazků Kjótského protokolu;

17.   vítá rozhodnutí zahájit v rozvojových zemích strategický program pro posílení investic do rozvoje, přenosu a používání technologií jak pro zmírňování změny klimatu, tak pro přizpůsobení se této změně, a jejich použití v rozvojových zemích, a rovněž vítá úkol přidělený Odborné skupině pro předávání technologií, aby vyhodnotila mezery a překážky pro využití finančních prostředků a přístup k nim;

18.   je toho názoru, že výzkum, vývoj a demonstrace účinnějších a levnějších technologií na výrobu energie by měl být naprostou prioritou; požaduje úzkou spolupráci mezi vládami, průmyslem, výzkumnými pracovišti a občanskou společností;

19.   domnívá se, že by se příští konference/schůzka smluvních stran v Poznani měla zaměřit na rozvojové země, proto trvá na tom, aby bylo vyvinuto značné úsilí k vytvoření skutečně účinných pobídek, včetně tržních nástrojů, s cílem zamezit odlesňování a podpořit udržitelné lesnictví, financování přizpůsobení se změně klimatu a zlepšování předávání a využívání čistých technologií v rozvojových zemích;

20.   vyzývá k vytvoření významných a transparentních finančních nástrojů v rámci politik EU, jejichž účelem bude rozvojovým zemím poskytovat pomoc při přizpůsobení se dopadům změny klimatu a snižování emisí skleníkových plynů a omezení odlesňování či znehodnocování lesů; připomíná, že je třeba pečlivěji kriticky sledovat skutečný dopad stávajících a budoucích finančních nástrojů, které souvisí s klimatem, na rozvojové země; domnívá se, že je třeba reformovat mechanismus čistého rozvoje, aby mohl v období závazku 2008–2012 naplnit svůj plný potenciál;

21.   zdůrazňuje, že rozvojová politika a rozvojová pomoc EU musí nutně "zezelenat" a že musí být realizovány v souladu s politikou EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu; lituje, že zde dochází jen k velmi malému pokroku, a vyzývá představitele EU, aby se zasadili o to, že se zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně stanou klíčovými prioritami politik EU v oblasti rozvojové spolupráce;

22.   zdůrazňuje, že kvůli zachování důvěryhodnosti akčního plánu z Bali musí industrializované země nutně uzavřít partnerství pro klimatické otázky s hlavními rozvíjejícími se ekonomikami, jako jsou Čína a Indie, s cílem podporovat úzkou spolupráci při reformě energetické politiky, budování kapacit či podpoře investic do energetické účinnosti a nízkouhlíkových technologií;

23.   lituje, že do akčního plánu nebylo možné zahrnout jasnou zmínku o tom, že je nezbytné dohodnout se na závazném snížení emisí v letecké a námořní dopravě; konstatuje, že mandát z konference na Bali přijetí závazných opatření pro leteckou a námořní dopravu nevylučuje; znovu vyzývá k tomu, aby byly emise z letecké a námořní dopravy zahrnuty do mezinárodních závazků pro snížení emisí skleníkových plynů na období po roce 2012 úmluvy UNFCCC, protože Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a Mezinárodní námořní organizace (IMO) této problematice nevěnují dostatečnou pozornost;

24.   zdůrazňuje, že je třeba, aby se všechna významná odvětví zastoupená na mezinárodním trhu podílela na celosvětových závazcích a standardech v oblasti klimatu, aby se zaručilo splnění celosvětového cíle v této oblasti a zabránilo narušení světové hospodářské soutěže;

25.   vyzývá, aby byla bezodkladně přehodnocena politika EU v oblasti biopaliv, přičemž by se pozornost měla soustředit na udržitelnost životního cyklu všech biopaliv z hlediska snižování emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje, že při vytváření a realizaci strategií pro biopaliva coby energetické varianty by měly být plně zohledněny všechny negativní ekologické, sociální a ekonomické dopady, a měla by proti nim být přijata ochranná opatření; žádá proto Komisi, aby pro výrobu biopaliv zavedla přísné normy a jasná kritéria;

26.   zdůrazňuje, že Parlament netrpělivě očekává zprávu Komise a Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku o důsledcích změny klimatu pro mezinárodní bezpečnost, o jejíž vypracování bylo požádáno v závěrech předsednictví z Evropské rady konané ve dnech 21. a 22. června 2007 v Bruselu; upozorňuje na to, že zvláštní důraz je třeba klást na klíčové oblasti, jakými jsou zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jejím dopadům či začlenění otázky změny klimatu do všech politik, protože změna klimatu může být hlavním destabilizačním faktorem v nejchudších zemích;

27.   uvědomuje si závažnost úkolu nadcházejících jednáních, a proto trvá na tom, aby se otázka změny klimatu stala prioritou a byla zohledněna ve všech vnějších vztazích EU s třetími zeměmi a hospodářskými organizacemi i v regionálních úmluvách; dále vyzývá Slovinsko, Francii, Českou republiku a Švédsko, které se ujmou předsednictví v letech 2008 a 2009, aby Parlament informovaly o cílech svých politik v oblasti změny klimatu a pravidelně ho spolu s Komisí informovaly o průběhu jednání;

28.   vzhledem k tomu, že nejsou zaručeny rovné podmínky, naléhá na Komisi, aby přezkoumala, jak lze posílit hospodářské šance průmyslu tak, že z něj vytvoří odvětví šetrné ke klimatu; vyzývá proto, aby se ve Světové obchodní organizaci zvážilo zavedení dočasných opatření, která by podporovala výrobu a vývoz výrobků a inovativních technologií šetrných ke klimatu;

29.   vyzývá všechny příslušné stálé i dočasné výbory a delegace Parlamentu k úzké spolupráci při řešení změny klimatu, aby byl zajištěn jednotný a koordinovaný postup v rámci všech politik, konkrétně v oblasti životního prostředí, průmyslu, energetiky, dopravy, zemědělství, výzkumu a vývoje a zejména v oblasti obchodní a investiční politiky, a dále v rámci ostatních iniciativ souvisejících s plněním cílů v oblasti změny klimatu; vyzývá, aby byly otázky změny klimatu pravidelně projednávány na úrovni meziparlamentních delegací a v rámci transatlantického legislativního dialogu;

30.   uvědomuje si, že věrohodnost jednání vedených EU závisí na úspěšnosti našeho úsilí snížit evropské domácí emise a na vývoji nízkouhlíkových technologií a jejich předávání jiným zemím; vyzývá proto, aby na všech úrovních, tj. místní, vnitrostátní i evropské, byly přijaty politiky a opatření, s jejichž pomocí EU do roku 2020 sníží domácí emise skleníkových plynů alespoň o 30 % oproti úrovni v roce 1990, za předpokladu, že se ostatní industrializované země zavážou ke stejnému snížení emisí skleníkových plynů a že rozvojové země s vyspělejší ekonomikou k tomuto cíli přispějí v rozsahu odpovídajícím jejich odpovědnosti a možnostem; uznává závazek přijatý EU – bez ohledu na uzavření celosvětové dohody pro období po roce 2012 – snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů nejméně o 20 % oproti úrovni v roce 1990; žádá přijetí politik a opatření, která na úrovni jednotlivých států i EU podpoří vyšší financování výzkumu a vývoje zaměřeného na snižování emisí skleníkových plynů;

31.   vyzývá EU, aby jako významný mezinárodní činitel a partner rozvojových zemí využila svůj vliv k zavedení jednotných mezinárodních cílů pro změnu klimatu;

32.   zdůrazňuje historickou zodpovědnost průmyslových zemí, které jsou hlavními producenty emisí skleníkových plynů, a proto je vyzývá k přijetí větších závazků, aby se předešlo přírodním katastrofám a sociálním nepokojům, které hrozí v případě, že nebude sníženo globální oteplování, nebo se zmírnil jejich rozsah;

33.   bere na vědomí iniciativu vlády USA svolat dalších pět schůzek největších světových producentů emisí; vyzývá Komisi a dotčené členské státy, aby svou účast podmínily tím, že hostitelské země předloží konkrétní návrhy krátkodobých cílů pro snížení emisí, které budou v souladu s cíli úmluvy UNFCCC; vyzývá největší světové znečisťovatele, aby své úsilí sladili s cíli UNFCCC;

34.   konstatuje, že souběžně se zasedáním Evropské rady proběhne v Poznani výše zmíněná konference/schůzka smluvních stran; vyzývá Radu, aby zasedání Evropské rady přesunula na jiný termín, aby se představitelé států a vlád mohli zúčastnit konference COP/MOP a aby jí mohli věnovat plnou pozornost;

35.   je přesvědčen o tom, že mají-li být výše uvedené úkoly splněny, bude třeba oslovit sdělovací prostředky, jež v krátkodobém a střednědobém výhledu sehrají významnou úlohu při vytváření povědomí široké veřejnosti o změně klimatu;

36.   je přesvědčen o tom, že v souladu s tématy, která byla na konferenci v Bali projednávána se zástupci parlamentů z celého světa, Parlament může a měl by hrát významnou úlohu koordinátora na stálém meziparlamentním fóru o změně klimatu; vyzývá tedy příslušné orgány Parlamentu, aby tuto možnost zvážily;

37.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu s žádostí, aby bylo zasláno všem smluvním stranám, které nejsou členy EU, a pozorovatelům úmluvy.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0537.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o Akčním plánu pro energetickou účinnost: využití možností (2007/2106(INI))

P6_TA(2008)0033 A6-0003/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise s názvem "Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností" (KOM(2006)0545),

-   ohledem na pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2006)1173), který doprovází výše uvedené sdělení Komise,

-   s ohledem na posouzení dopadů akčního plánu (SEK(2006)1174) a shrnutí zprávy o posouzení dopadů (SEK(2006)1175),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Energetická politika pro Evropu" (KOM(2007)0001),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8.–9. března 2007 týkající se schválení akčního plánu Evropské rady (2007–2009) – Energetická politika pro Evropu" (7224/07) Evropskou radou,

-   s ohledem na směrnici Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku(1),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov(2),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií(3),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005, kterou se stanoví rámec pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů(4),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách(5),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/1005/ES ze dne 18. prosince 2006 o uzavření dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky(6) a o znění výše uvedené dohody(7),

-   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (KOM(2006)0576),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)(8), a zejména na oddíl II kapitolu III, která se věnuje programu Inteligentní energie – Evropa,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013)(9),

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)(10),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o energetické účinnosti aneb méně znamená více – zelená kniha(11),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2006 o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii – zelená kniha(12),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0003/2008),

A.   vzhledem k tomu, že pokud se teplota na celém světě zvýší o více než 2°C oproti úrovni před industrializací, dojde k chaotickým změnám klimatu, což potvrdila mimo jiné zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny z května 2007; vzhledem k tomu, že k drastickému snížení emisí uhlíku musí dojít do roku 2015, má-li se nárůst globální teploty udržet na maximálně 20°C; vzhledem k tomu, že účinnější využívání energie je nejrychlejším a nejefektivnějším způsobem, jak snižovat emise uhlíku;

B.   vzhledem k tomu, že energetická účinnost hraje rozhodující roli ve snižování závislosti Evropské unie na dovozu energie, v řešení budoucího nedostatku zdrojů energie a ve zmírňování dopadů cenových šoků v oblasti energií;

C.   vzhledem k tomu, že při posuzování dopadů akčního plánu pro energetickou účinnost byla v Komisi na všech úrovních tvorby politiky zjištěna nedostatečná schopnost kontroly realizace plánu a odhaduje se, že k tomu, aby byl akční plán úspěšný, bude zapotřebí dalších 20 pracovníků;

D.   vzhledem k tomu, že směrnici 2002/91/ES řádně provedlo do vnitrostátních právních předpisů pouze pět členských států;

E.   vzhledem k tomu, že směrnice 2006/32/ES požaduje, aby členské státy předložily Komisi do 30. června 2007 národní akční plány energetické účinnosti; vzhledem k tomu, že Komise obdržela do 1. září 2007 pouze devět národních akčních plánů a že ke dni 10. ledna 2008 jich bylo předloženo stále jen pouhých sedmnáct;

F.   vzhledem k tomu, že uplatňování směrnice 2004/8/ES je opožděné a nedokonalé;

G.   vzhledem k tomu, že EU je jednou z nejbohatších a technologicky nejvyspělejších oblastí světa; vzhledem k tomu, že EU zvýšila od roku 1990 svou hospodářskou produkci o téměř 40 % a průměrný příjem na obyvatele vzrostl o třetinu; vzhledem k tomu, že poptávka po energii a jejích zdrojích se v tomto období zvýšila jen o 11 %;

H.   vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie – pokud se jim dostane správných politických impulsů – mohou přinést růst produktivity, jenž překročí i dvacetiprocentní cíl, který si EU stanovila; vzhledem k tomu, že by se proto některé technologie, jako například technologie inteligentních sítí, inteligentní systémy řízení a technologie "speckled computing" měly stát předmětem účinných politických doporučení;

1.   vítá výše uvedený akční plán pro energetickou účinnost z roku 2006 a chválí jeho cíle a oblast působnosti;

2.   domnívá se, že cíl zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o více než 20 % – nad rámec všech dalších zlepšení způsobených nezávislými strukturálními nebo cenovými vlivy – je technicky a ekonomicky zcela proveditelný, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily splnění tohoto cíle i cílů týkajících se změny klimatu;

3.   s velkým znepokojením konstatuje, že členské státy provádějí stávající předpisy v oblasti energetické účinnosti neúplně a se zpožděním;

4.   zdůrazňuje, že politiku energetické účinnosti je třeba uplatňovat na všech úrovních veřejné správy;

5.   lituje, že členské státy dosud plně neprovedly směrnici 2004/8/ES a mají oproti harmonogramu velké zpoždění;

6.   kritizuje, že se nepodařilo vyčlenit potřebný počet úředníků Komise, který by zajistil, že jak akční plán, tak právní předpisy o energetické účinnosti, z nichž plán vychází, budou neprodleně plně provedeny;

7.   odsuzuje skutečnost, že do 1. září 2007 byla z 21 opatření Komise, která se měla podle akčního plánu uskutečnit v roce 2007, plně provedena pouze tři; současně konstatuje, že 16 z 21 akcí probíhalo podle informací Komise k 30. říjnu 2007 tak, jak mělo; lituje, že došlo ke značnému skluzu oproti časovému plánu pro přijetí norem minimální energetické účinnosti pro prioritní skupiny výrobků;

8.   kritizuje, že navzdory rétorice o řešení problému změny klimatu a snížení dovozu energie do EU není pro řadu členských států prioritou plné a okamžité provedení právních předpisů o energetické účinnosti a jejich dodržování;

9.   naléhá na Komisi, aby urychlila přípravu dohody o spolupráci s Radou evropských energetických regulačních orgánů, která stanoví obecné hlavní směry a společný kodex chování s cílem zlepšit účinnost konečného využití energie ve všech odvětvích;

10.   vyzývá k tomu, aby v Komisi a v členských státech neprodleně provedena vážně míněná analýza chybějících kapacit a jiných překážek, které až dosud vedly k nedostatečnému provádění právních předpisů o energetické účinnosti, a aby bylo posouzeno, jak by mohly být tyto nedostatky a překážky odstraněny;

11.   poukazuje zejména na to, že chybí jednoduché, snadno dostupné informace o energetické účinnosti a nedostává se organizační podpory, které by bylo možno využít v případě náhlé potřeby (např. porucha domácího spotřebiče nebo jiného zařízení) nebo v souvislosti s konkrétní událostí (např. stěhováním); domnívá se, že nedostatek pozornosti věnované praktickým potřebám občanů poškozuje mnoho projektů zaměřených na energetickou účinnost, a zdůrazňuje proto význam praktické pomoci a zálohového financování;

12.   upozorňuje, že by měly být podporovány informační a komunikační technologie jakožto klíčový prvek, který pomáhá dosáhnout úspor energie v různých odvětvích, jako například v dopravě, stavebnictví, energetice a výrobě; vítá v této souvislosti studii Komise, která hodnotí, jak mohou různé vyspělé technologie založené na informačních a komunikačních technologiích přispět ke zlepšování energetické účinnosti hospodářství EU a snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020; naléhavě žádá Komisi, aby mezi témata této studie zahrnula i posouzení úlohy inteligentních systémů řízení obecně, a obzvláště technologií inteligentních sítí a vestavěných systémů;

Zařízení a spotřebiče

13.   vítá strategii přijímání norem minimální energetické náročnosti a vyzývá Komisi, aby do roku 2008 vypracovala a uplatnila tyto normy pro klimatizaci a všechny typy televizních dekodérů; důrazně připomíná, že se tak musí stát současně s dynamickou revizí označování štítky, a konstatuje, že prosazování norem minimální energetické náročnosti může podpořit označení CE; vyzývá členské státy, aby vyčlenily více finančních prostředků pro dozor nad trhem;

14.   souhlasí s tím, aby bylo do seznamu skupin prioritních výrobků doplněno domácí osvětlení, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise dodržela navržený harmonogram stažení nejméně energeticky účinných žárovek z trhu v souladu se závěry Evropské rady z března 2007;

15.   připomíná nedávný úspěch technologie diodových žárovek; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, jak podpořit výzkum v této oblasti a zvýšit používání diodových žárovek;

16.   naléhavě žádá Komisi, aby stanovila harmonogramy, podle nichž budou z trhu stahována všechna zařízení, přístroje a další energetické spotřebiče, které jsou nejméně energeticky účinné, například terasové ohřívače vzduchu;

17.   vítá důraz na snížení energetických ztrát v pohotovostním režimu a na zvýšení dostupnosti výrobků a technologií, které zajistí, aby energetické spotřebiče a přístroje využívaly energii, pouze pokud je to opravdu nezbytné; vyzývá Komisi, aby navrhla požadavek maximálně jednowattového výkonu v pohotovostním režimu a předložila analýzu možných úspor energie díky minimalizaci a eliminaci zbytečné spotřeby v v pohotovostním režimu, zejména pokud se jedná o pasivní pohotovostní režim;

18.   vítá, že byla uzavřena nová dohoda s USA o programu Energy Star, byly vytvořeny společné normy energetické účinnosti kancelářských přístrojů, a zejména došlo k začlenění ustanovení o povinném uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek do prováděcího nařízení; vyzývá Komisi, aby pokročila v jednáních o rozšíření oblasti působnosti spolupráce mezi EU a USA v rámci programu Energy Star na další výrobky, v souladu se závazky učiněnými na vrcholné schůzce EU-USA dne 30. dubna 2007;

19.   vítá návrh na zavedení norem minimální energetické účinnosti na všechny další významné energetické spotřebiče a zařízení do roku 2010; vyzývá Komisi, aby začala s nejméně energeticky účinnými výrobky na trhu;

20.   podporuje Komisi v jejím úsilí o vytvoření kritérií pro přidělování ekoznaček takovým zařízením pro vytápění a ochlazování, u kterých je věnována zvláštní pozornost jejich spotřebě primární energie; cílem je, aby zákazníkům byly poskytovány spolehlivé informace o nejúčinnějších a k životnímu prostředí nejšetrnějších možnostech vytápění nebo chlazení budov, které jsou na trhu k dispozici;

21.   požaduje, aby byly důsledně plněny požadavky z roku 2006, které se týkají instalace inteligentních měřičů spotřeby s cílem zvýšit informovanost spotřebitelů o spotřebě elektřiny, pomoci dodavatelům elektrické energie efektivněji reagovat na poptávku a napomoci při zkvalitnění požadavků na statistiku v oblasti energetické účinnosti;

22.   žádá, aby byly vytvořeny normy pro inteligentní měřiče spotřeby tepla pro použití v systémech ústředního topení a sítích dálkového vytápění s cílem motivovat uživatele, aby se chovali zodpovědněji ("co se používá, za to se platí"), a opustit systémy paušálních plateb za topení, jejichž účinek je opačný;

23.   zastává názor, že by průmyslové technologie měly zajistit, aby se ve výrobních postupech používalo méně energie; domnívá se, že výrazných úspor energie lze dosáhnout snižováním hmotnosti silničních vozidel a ostatních dopravních prostředků;

Požadavky na energetickou náročnost budov

24.   naléhavě žádá Komisi, aby urychlila řízení vedená proti členským státům, které dosud řádně neprovedly nebo plně neuplatňují směrnici 2002/91/ES;

25.   vzhledem k dlouhé životnosti budov poukazuje na to, že je nesmírně důležité zajistit, aby nové budovy byly stavěny podle norem nejvyšší možné energetické účinnosti a aby stávající budovy byly modernizovány podle současných norem; domnívá se, že jako alternativa k renovaci by při současné výstavbě nových energeticky účinnějších budov měly být podporovány demolice energeticky příliš náročných budov;

26.   vyzývá Komisi, aby provedla revizi směrnice 2002/91/ES a od roku 2009 zahrnula do článku 6 všechny budovy vyžadující vytápění nebo chlazení, a to bez ohledu na jejich velikost;

27.   vyzývá Komisi, aby při posuzování účinnosti kotlů brala ohled na skutečnost, že nejúčinnější je kombinovaná mikrovýroba tepla a elektřiny, a v souladu s tím stanovila požadavky na minimální energetickou účinnost kotlů;

28.   vítá návrh na stanovení požadavků na minimální energetickou náročnost u nových a renovovaných budov a u stavebních dílů, např. oken a okenních fólií;

29.   vyzývá Komisi, aby navrhla jednak závazné požadavky, podle nichž by všechny nové budovy vyžadující vytápění či chlazení musely být od roku 2011 postaveny podle norem pro pasivní domy nebo obdobných norem pro nebytové domy, a jednak požadavek používat pro vytápění a ochlazování od roku 2008 pasivní řešení;

30.   vyzývá Komisi, aby zvážila postupné zavedení sítí dálkového vytápění a ochlazování pro veškeré budovy s cílem omezit používání fosilních paliv při vytápění a ochlazování zužitkováním ztrát vznikajících při přeměně energie;

31.   vyzývá Komisi, aby zvážila architektonická řešení pasivního vytápění a ochlazování – např. stavební systémy s tepelnými vlastnostmi – pokud bude uvažovat o zdanění či o jiných opatřeních na podporu energetické účinnosti;

32.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly dálkové chlazení z obnovitelných zdrojů energie jako účinné alternativní řešení rostoucí poptávky po chlazení;

33.   vyzývá Komisi, aby v zájmu výměny osvědčených postupů v EU a informování veřejnosti vytvořila transparentní databázi, která bude přístupná občanům EU a bude obsahovat opatření na podporu energetické účinnosti na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, zejména opatření týkající se financování;

Výroba a distribuce elektrické energie

34.   vyzývá členské státy, aby do svých národních akčních plánů energetické účinnosti začlenily používání kombinované výroby energie s vysokou účinností a aby začaly používat komplexní plánování a podporu dodávek elektrické energie, tepla a chladu, a vyzývá Komisi, aby národní akční plány energetické účinnosti, které nebudou tento požadavek splňovat, hodnotila jako neuspokojivé; z obecnějšího hlediska vyzývá členské státy, aby podporovaly opatření na podporu malovýroby a mikrovýroby energie a odstraňovaly administrativní překážky, které jí stojí v cestě;

35.   zdůrazňuje, že k příčinám energetických ztrát a přerušení dodávek energie patří také přeprava a distribuce energie a že zárukou pro zabezpečení dodávek energie a snižování ztrát mohou být i malé výrobní jednotky a decentralizovaná a diverzifikovaná výroba energie; domnívá se, že je třeba vytvořit pobídky pro zkvalitnění infrastruktury s cílem snížit ztráty při přenosu a distribuci;

36.   vyzývá Komisi, aby věnovala více pozornosti trhu s vytápěním, neboť vytápění se na spotřebě energie podílí největší měrou, a nástrojům (územní plánování, tepelné mapy nebo investiční pobídky), které umožní regeneraci tepelných přebytků z obnovitelných zdrojů prostřednictvím rozvoje infrastruktur dálkového vytápění a chlazení;

37.   vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala uplatňování směrnice 2004/8/ES a posoudila, zda jsou systémy podpory dostačující, aby mohly členské státy využít potenciál pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;

38.   upozorňuje Komisi, že jako účinné alternativní řešení rostoucí poptávky po chlazení při současné potřebě po výrazném omezení souvisejících emisí CO2 je třeba zavádět místní chladicí sítě;

39.   vyzývá Komisi, aby rozšířila rozsah stávajících finančních pobídek vývoje, který by umožnil dodávat energii z obnovitelných zdrojů do již existujících sítí vybudovaných pro energii z fosilních paliv; domnívá se, že vylepšením stávajících sítí by se účinnost výroby energie z obnovitelných zdrojů podstatně zvýšila v kratší době a s nižšími náklady a současně by se v důsledku tohoto včasného zlepšení napomohlo lepšímu zabezpečení dodávek;

Doprava

40.   vyzývá Komisi, aby stanovila požadavky na minimální energetickou účinnost pro všechny způsoby dopravy, včetně dopravy veřejné; zdůrazňuje, že třeba stanovit politiku pro energeticky účinnou dopravu, která v městských oblastech upřednostní veřejnou dopravu, jízdu na kole a chůzi; vítá zelenou knihu o městské dopravě a vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativu, která se zaměří zejména na oblast městské dopravy a problematiku začlenění ochrany klimatu, úspor energie a veřejného zdraví do politiky udržitelné městské mobility; vybízí orgány měst v EU, aby uvažovaly o zavedení opatření na snížení emisí CO2 z automobilů a osobní automobilové dopravy, přičemž příkladem mohou být poplatky pro omezení dopravních zácp; připomíná, že závazné roční limity emisí z nových prodaných osobních automobilů přispívají k tomu, že EU dosahuje svých závazných cílů snižování emisí CO2;

41.   požaduje, aby byla směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů(13), pozměněna tak, aby umožnila uplatňování jasného systému označování vozidel písmeny podle tříd, tak jak se používají k označení energetické třídy elektrických spotřebičů (v současnosti je to stupnice sedmi tříd od A do G); navrhuje, aby alespoň 20 % prostoru věnovanému reklamě a marketingu nových vozidel obsahovalo informace o úspornosti provozu a emisích;

42.   lituje rovněž toho, že Rada dosud nepřijala návrh směrnice o daních v oblasti osobních automobilů, jejímž cílem je snížit emise CO2 v souladu se závazky EU vyplývajícími z Kjótského protokolu, a vyzývá k rychlému přijetí a provedení této směrnice;

43.   vyzývá Komisi, aby vytvořila rámcovou strategii umožňující podstatně zlepšit fungování městské a regionální veřejné dopravy, která bude požadovat, aby provozovatelé systémů městské a regionální veřejné dopravy prováděli studie a včetně studií proveditelnosti zaměřené na systémové otázky, otázky účinnosti a poskytování služeb, přičemž strategie by se zaměřila na změny v uspořádání horizontálních podpůrných programů, jejichž cílem je rozvíjet systémy veřejné dopravy tak, aby tyto programy splňovaly přísnější podmínky týkající se účinnosti a soudržnosti;

44.   vítá návrh Komise na založení společného podniku Clean Sky, jehož cílem je výroba "zelenějších" letadel, která budou udržitelnější z ekologického hlediska a budou mít vyšší energetickou účinnost;

Finanční opatření a regionální politika

45.   poukazuje na to, že k financování energetické účinnosti musí být možné využívat prostředky ze strukturálních fondů, a to prostřednictvím institucí, jako je Evropská investiční banka a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, a prostřednictvím produktů soukromého bankovního sektoru;

46.   vyzývá Komisi, aby zvýšila podíl financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ze 3 % na 5 % (tyto prostředky by měly být použity na snížení energetické náročnosti stávajících budov) a aby po členských státech vyžadovala, aby této příležitosti plně využívaly;

47.   vyjadřuje politování nad tím, že velká část finančních prostředků EU určených na energetickou účinnost je poskytována příliš složitými mechanismy, a to bez ohledu na iniciativu JEREMIE (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky); konstatuje, že neexistence jednoduchého a dostupného financování představuje obrovskou překážku zejména pro malé podniky a mikropodniky, které nemají potřebné kapacity k získání přístupu ke komplexním programům;

48.   poukazuje na to, že v oblasti energetické účinnosti má obrovský význam výzkum a vývoj; důrazně žádá členské státy, regionální orgány, místní orgány a nevládní organizace, aby využily možnosti financování v rámci sedmého rámcového programu, strukturálních fondů, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace / podprogramu Inteligentní energie – Evropa, které jsou zaměřeny na podporu výzkumu v oblasti energetické účinnosti a na podporu obnovitelných energetických technologií a rozvoj nových způsobů přepravy energie a jejího skladování s cílem snížit energetické ztráty; žádá Komisi, aby na žádosti o finanční prostředky na výzkum v oblasti energetickou účinnost reagovala velkoryse; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že v trvalém úsilí o to, aby se programy EU pro výzkum a rozvoj technologií využívaly co nejvíce, bude mít vysokou prioritu energetická účinnost;

49.   požaduje, aby se na mikropodniky pohlíželo stejně jako na domácnosti a bylo jim nabídnuto velmi jednoduché financování zlepšování energetické účinnosti, např. poskytováním zálohových příspěvků;

50.   vyzývá Komisi, aby podpořila ta pravidla pro poskytování státních podpor, která více zvýhodňují opatření na úsporu energie (jako například ekologické inovace nebo zvyšování produktivity); je přesvědčen, že by tato pravidla měla být jednoduchá, praktická a transparentní a měla by odstraňovat překážky realizace opatření na úsporu energie;

51.   vyzývá Komisi, aby co nejrychleji předložila návrhy konkrétních opatření na zvyšování energetické účinnosti v nejodlehlejších regionech, která by odpovídala jejich zvláštnostem, jež jsou důsledkem překážek permanentního charakteru;

52.   zdůrazňuje úlohu, kterou při realizaci opatření na úsporu energie hrají místní a regionální energetické agentury; vyzývá k tomu, aby se na tvorbě a uplatňování akčních plánů energetické účinnosti podílely všechny úřady (na evropské, vnitrostátní a místní úrovni);

Zdanění

53.   vyzývá Radu, aby podněcovala členské státy k uplatňování snížené sazby DPH na práci, materiály a komponenty snižující energetickou náročnost budov; vyzývá Radu, aby zajistila, že do celkového daňového systému bude koherentním způsobem promítnut cíl snížit energetickou náročnost budov;

54.   vybízí členské státy k tomu, aby plně využily možnosti uplatnit na práci při renovacích a opravách soukromých obydlí, jež jsou prováděny za účelem zlepšení energetické účinnosti, sníženou sazbu DPH; vítá rozhodnutí Komise provést hodnocení účinnosti daňových úlev jak pro spotřebitele nakupující nejúspornější spotřebiče, tak pro podniky, které tato zařízení vyrábějí a propagují;

55.   konstatuje, že zdanění spadá do pravomoci členských států; konstatuje, že opatření v oblasti daní, která členské státy zvolí, mohou být součástí všech národních akčních plánů energetické účinnosti; podporuje internalizaci environmentálních nákladů;

56.   vyzývá členské státy, aby zavedly konkrétní daňové pobídky pro domácnosti, mikropodniky a soukromé pronajímatele, které je budou stimulovat k přijímání opatření na úsporu energie a nakupování energeticky účinných výrobků;

57.   domnívá se, že daňové pobídky by měly být za určitých okolností poskytovány i na demolici budov s vysokou energetickou náročností, pokud je tato demolice spojena s výstavbou nových energeticky účinnějších budov;

Změna chování

58.   zdůrazňuje, že rozhodující úlohu v podpoře energeticky účinných řešení musí hrát veřejný sektor;

59.   souhlasí s tím, že významné místo přísluší programům vzdělávání v oblasti energetické účinnosti, obzvláště u malých a středních podniků; upozorňuje na to, že výchova k úsporám energie by měla začít v raném věku v rámci vhodných kurzů začleněných do vzdělávacích programů ve školách v celé EU; upozorňuje na to, že zavedení inovativních metod do stavebnictví a řízení spotřeby energie bude vyžadovat velké množství pracovníků s odpovídající kvalifikací; je znepokojen tím, že členské státy dosud nevytvořily vhodné programy školení v oblasti energetické účinnosti; požaduje, aby požadavky na lidské zdroje byly považovány za nezbytnou součást národních akčních plánů energetické účinnosti;

60.   vybízí regionální a místní orgány, aby rozvíjely úzká partnerství s regionálními energetickými agenturami s cílem zlepšit školící zařízení pro technické pracovníky v energetice a odborníky v příbuzných oblastech; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí lépe koordinované sítě místních aktérů za účelem šíření osvědčených postupů pro dosažení energetické účinnosti v méně rozvinutých regionech;

61.   zdůrazňuje, že při omezování plýtvání a při podpoře lepšího využívání energetického potenciálu budov mohou hrát velký význam veřejné zakázky a služby, jako je například energetický audit; naléhavě vyzývá členské státy a jejich regionální, místní i jiné veřejné orgány, aby šly jako první příkladem, a to nejen pokud jde o správní budovy, ale také co se týče ostatních veřejných budov, jakými jsou školy, vysoké školy a nemocnice, a v zařízeních v odvětví vodohospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb;

62.   vyzývá Komisi, aby posílila výzkum v oblasti behaviorální ekonomie a lidského rozhodování, který by v budoucnu pomohl utvářet informační a propagační kampaně o energetické účinnosti s ohledem na konkrétní příjemce (jako je kampaň Udržitelná energie v Evropě) s cílem maximalizovat jejich přínos;

63.   souhlasí s tím, že energetická účinnost začíná doma; vyzývá Komisi, Radu a své vlastní úseky, aby šly příkladem a požadovaly stanovení vzorových norem energetické účinnosti pro všechny budovy institucí EU v rámci širšího auditu spotřeby energie v institucích, který by zahrnoval opatření v oblasti organizace práce a služebních cest, pobídek, lokalit, vybavení a veřejných zakázek;

64.   vyzývá Komisi a členské státy, aby každoročně pořádaly "evropský den energetické účinnosti";

65.   upozorňuje na to, že klíčovou úlohu při zlepšování informovanosti spotřebitelů a jejich ochoty přispět k energetické účinnosti hraje odvětví vyspělých technologií, a to tím, že nabízí produkty, které jsou energeticky účinné a současně dosahují vyšších standardů,;

66.   domnívá se, že účinným prostředkem zvyšování účinnosti zařízení pro vytápění a chlazení jsou smlouvy mezi dodavateli energie a spotřebiteli; vyzývá Komisi, aby odstranila administrativní a právní překážky uzavírání těchto smluv;

Města

67.   uvědomuje si, že velký význam má výměna a propagace nejlepších zkušeností v oblasti energetické účinnosti mezi městy; navrhuje, aby se účinným nástrojem této výměny stalo současné fórum evropských měst Eurocities;

68.  68 naléhavě žádá Komisi a ostatní orgány EU, aby spolupracovaly s velkými městy v EU, přičemž podpoří rozpočtové prostředky pro partnerskou spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi velkými městy;

69.   vítá iniciativu Kongresu starostů, který sdružuje starosty 20 až 30 největších a nejprogresivnějších evropských měst ve stálé síti; vyzývá k poskytnutí dalších údajů o jejím zřízení; zdůrazňuje však, že Kongres starostů musí doplňovat činnost podobných, již existujících sítí;

Globální rozměr

70.   podporuje výzvu Komise k vytvoření platformy mezinárodní spolupráce v oblasti energetické účinnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily mezinárodní spolupráci v oblasti energetické účinnosti s cílem zajistit, aby nové normy a nařízení netříštily světový trh; požaduje, aby se v těchto mezinárodních dohodách – dvoustranné i vícestranné – strana zavázaly nejen k dodržování norem minimální energetické účinnosti, ale také ke sdílení technologií energetické účinnosti; upozorňuje na to, že ze strategického hlediska je nezbytné šířit technologie, což vyžaduje, aby se k právu na duševní vlastnictví přistupovalo z hlediska veřejného zájmu;

71.   oceňuje probíhající práci na technických aspektech společných norem energetické účinnosti, a to zejména s Čínou; je znepokojen tím, že tato práce je podrývána nedostatečnou koordinací mezi členskými státy, čímž vznikají nejasnosti ve třetích zemích; požaduje integrovaný přístup k normám;

72.   upozorňuje na široce rozšířenou obavu, že Rusko nebude schopno uspokojit domácí a smluvní poptávku po zemním plynu, a naléhavě požaduje, aby Komise v zájmu energetické bezpečnosti přidělila větší zdroje na dialog o energetické účinnosti mezi Ruskem a EU a věnovala přitom zvláštní pozornost modernizaci stávajících ruských sítí dálkového vytápění a využití plynu, který je v současné době spalován na naftových polích;

73.   vítá iniciativu Rady na vytvoření energetické partnerství mezi Afrikou a EU; požaduje, aby toto partnerství považovalo za svou prioritu energeticky účinný a udržitelný růst v Africe;

o
o   o

74.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). (2) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65. (3) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50. (4) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29. (5) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64. (6) 1 Úř. věst. L 381, 28. 12. 2006, s. 24. (7) Úř. věst. L 381, 28. 12. 2006, s. 26. (8) 4 Úř. věst. L 310, 9. 11. 2006, s. 15. (9) 5 Úř. věst. L 412, 30. 12. 2006, s. 1. (10) 6 Úř. věst. L 114, 24. 4. 2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. J L 363, 20.12.2006, s. 1). (11) 7 Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 273. (12) 8 Úř. věst. C 317 E, 23. 12. 2006, s. 876. (13) Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 16.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o politice vedoucí ke snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví (2007/2112(INI))

P6_TA(2008)0034 A6-0495/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu "Politika vedoucí ke snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví" (KOM(2007)0136),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky(1), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčním plánu Společenství na snížení výmětů ryb (KOM(2002)0656) a na usnesení Evropského parlamentu na toto téma ze dne 19. června 2003(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o metodách rybolovu šetrnějších k životnímu prostředí(3),

-   s ohledem na dohodu z roku 1995 o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a populací vysoce stěhovavých ryb,

-   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořské strategii) (KOM(2005)0505), a na postoj Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2006(4) k tomuto návrhu,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0495/2007),

A.   vzhledem k tomu, že výměty představují celosvětový problém a jejich rozsah se podle odhadů pohybuje v rozmezí od 7 do 27 milionů tun ročně, což odpovídá jedné čtvrtině množství všech ulovených ryb i jiných živočišných druhů, a vzhledem k tomu, že neexistují odhady pro EU jako celek, avšak v oblasti Severního moře dosahují výměty podle organizace FAO 500 000 až 880 000 tun,

B.   vzhledem k tomu, že tak rozsáhlé výměty poškozují životní prostředí, brání obnově vyčerpaných populací a rybolovný průmysl stojí čas a energii,

C.   vzhledem k tomu, že komisař Joe Borg taková množství označil za "neetická",

D.   vzhledem k tomu, že základní podmínkou pro stanovení opatření, která mohou přispět k udržitelnému řízení mořských zdrojů, je zapojení všech subjektů zainteresovaných v oblasti rybářské politiky, zejména rybářského průmyslu,

E.   vzhledem k tomu, že výměty představují jev, jenž se nevztahuje pouze k jednomu typu rybolovného zařízení, ale jenž se objevuje u většiny typů, ačkoli některé typy rybolovných zařízení jako např. vlečné sítě jsou obvykle spojeny s větším množstvím výmětů než ostatní typy, a jenž je také ovlivněn charakterem dotčeného rybolovu, jako v případě evropského rybolovu, jehož charakter je ve velké většině případů vícedruhový, a představuje tudíž větší riziko výmětů; vzhledem k tomu, že v některých případech drobného rybolovu může být míra výmětu nižší, protože se při něm ve větší míře využívá odlovených ryb a uplatňují se znalosti o lovištích, aby se zamezilo nežádoucímu úlovku,

F.   vzhledem k tomu, že kvůli rybářským odvětvím, která vykazují vysokou míru výmětu, by se veřejnost mohla znepokojovat nad dopadem rybolovu na životní prostředí, což by vedlo ke snížení důvěry veřejnosti v ryby nabízené na trhu a v konečném důsledku by mělo dopad na odbyt,

G.   vzhledem k tomu, že za výměty stojí celá řada faktorů včetně nadměrné intenzity rybolovu, současného přístupu k celkovým přípustným odlovům a kvótám, který výměty ryb, na něž se žádné kvóty nevztahují, vyžaduje, nesouladu, který existuje v mnoha rybářských odvětvích mezi parametry rybolovných zařízení a minimální velikostí živočichů při vykládce, maximalizace hodnot vykládek (high-grading) a dalších obchodních praktik, a vzhledem k tomu, že k většině inovací rybolovných zařízení a metod rybolovu dochází tradičně pouze za účelem zvýšení odlovu ryb, a nikoli proto, aby byl rybolov prováděn selektivnějším způsobem, který má na životní prostředí méně destruktivní dopad,

H.   vzhledem k dokumentům uzavřeným na mezinárodní úrovni a obsahujícím výslovná prohlášení o potřebě snížit výměty a vedlejší úlovky, přijala EU kodex chování pro zodpovědný rybolov a mezinárodní akční plány pro mořské ptactvo a žraloky organizace FAO, kapitolu 17 programu OSN Agenda 21, Římský konsensus o světovém rybolovu, kjótské prohlášení o udržitelném přínosu rybolovu pro zajišťování potravin, Newyorskou dohodu o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a rezoluce Valného shromáždění OSN 49/118 z roku 1994 a 50/25 z roku 1995, a dále rovněž rezoluci přijatou na 95. meziparlamentní konferenci konané v tureckém Istanbulu ve dnech 15. až 20. dubna 1996, Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a Úmluvu o biologické rozmanitosti (CBD),

I.   vzhledem k tomu, že EU přijala řadu závazků v rámci regionálních rybářských organizací a je smluvní stranou různých dvoustranných a vícestranných dohod,

1.   vítá novou snahu Komise povzbudit diskusi na toto závažné téma, aby bylo konečně dosaženo proměny zaměření společné rybářské politiky, která by vedla k definitivnímu zamezení provádění výmětů;

2.   vítá návrh Komise, který představuje první pokus dostat se k jádru problému vedlejších úlovků, ale zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vytvořit předpisy, které by zrušily tento pro životní prostředí neudržitelný a nemorální postup, kterým může v extrémních případech být uloveno až 90 % z celkového množství všech odlovených ryb;

3.   připomíná, že u drobného rybolovu jsou výměty minimální, a proto žádá o větší podporu Společenství pro propagaci a rozvoj drobného pobřežního a tradičního rybolovu;

4.   dále vítá novou definici výmětů, která se vztahuje i na komerčně nevyužívané druhy ryb a jiné živočišné druhy, z čehož vyplývá, že je třeba omezit i tyto jiné typy výmětů;

5.   zdůrazňuje, že politika EU by měla hledat účinná řešení pro všechny možné typy vedlejších úlovků (včetně bezobratlých živočichů, korálů, mořských savců, ptáků a želv, ale i dalších živočichů) a podporovat rybolovné metody, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a které neohrožují biologickou rozmanitost ani nezpůsobují zbytečná zranění jiným živým organismům;

6.   konstatuje však se znepokojením, že pokud jde o vypracování akčních plánů Společenství pro mořské ptactvo a žraloky, bylo dosaženo jen velmi malého pokroku, přestože se k nim Komise v roce 1999 zavázala, a vyzývá Komisi, aby oba plány co nejdříve dokončila;

7.   vyzývá Komisi, aby zohlednila dostupná vědecká stanoviska týkající se albatrosů, kteří jsou v současné době – zejména při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr – zabíjeni v takovém měřítku, že jim hrozí vyhubení;

8.   domnívá se, že jedním z účinných kroků ke snížení míry nežádoucích vedlejších úlovků a výmětů by bylo snížení celkové intenzity rybolovu, neboť vyčerpané populace sestávají především z podměrečných ryb, společně se zlepšením selektivních opatření; uvědomuje si, že snížení rybolovného tlaku by bylo pro odvětví významným přínosem, neboť by umožnilo obnovu vyčerpaných populací, jejichž výnosnost by tak narostla, a šetřilo by čas a úsilí vynaložené na třídění úlovku;

9.   domnívá se, že vedlejší úlovky a výměty představují vážný ekologický a ekonomický problém, neboť na jednu stranu způsobují nerovnováhu v některých ekosystémech, a na druhou stranu byly určeny jako hlavní příčina vyčerpání rybích populací, z nichž některé, např. treska, mají vysokou obchodní hodnotu;

10.   domnívá se, že snížení výmětů napomůže dosažení dobrého stavu životního prostředí požadovaného v rámci směrnice o mořské strategii;

11.   je toho názoru, že programy na omezení výmětů musí být plně začleněny do celkové politiky Společenství v oblasti udržitelného řízení rybolovu;

12.   domnívá se, že důvody, které k výmětům vedou, se liší podle rybolovného odvětví v závislosti na konkrétní technice rybolovu a na typu daného rybolovu, takže řešení budou rovněž vycházet z jednotlivých případů;

13.   ačkoli jsou výměty coby obecná praxe neospravedlnitelné, uznává, že některé druhy jsou známé tím, že se u nich po vypuštění na svobodu projevuje vysoká životaschopnost, a že by tudíž pro ně stejně jako pro ohrožené a chráněné druhy měly být povoleny výjimky ze zákazu rybolovu, bude-li vědecky dostatečně prokázána jejich schopnost přežít;

14.   zdůrazňuje, že podmínkou pro účinnost nových předpisů je řádné využití vědeckého výzkumu rybolovných oblastí Evropské unie a také zohlednění specifického charakteru jednotlivých rybolovných oblastí, který vyplývá jak z jejich polohy a druhové rozmanitosti mořských živočichů, tak i z modelu rybolovu, jenž funguje již mnoho let;

15.   blahopřeje subjektům činným v odvětví, které v nedávné době zahájily programy pro vývoj selektivnějších rybolovných zařízení a metod rybolovu, jež snižují výměty, a vybízí ostatní, aby využily svých nepochybných odborných znalostí v oblasti rybolovných zařízení při hledání ještě vyspělejších metod, a zapojily se tak do tohoto procesu; lituje postoje vyjádřeného v některých dokumentech předložených Komisi, v nichž jsou opatření na snížení výmětů vnímána jako "nevhodná";

16.   zdůrazňuje význam dobrovolného snížení intenzity rybolovu, k níž dochází na určitých lovištích, a vyzývá k vytvoření mechanismů umožňujících, aby rybáři za tuto snahu obdrželi finanční kompenzaci;

17.   vítá skutečnost, že skotská vláda ve spolupráci s tamějším rybolovným odvětvím nedávno zavedla dobrovolný systém uzavírání oblastí v reálném čase, kdy se budou loviště uzavírat na dobu tří týdnů v případě, že velitelé plavidel zjistí zvýšený výskyt tresek, které ještě nedosáhly požadované velikosti; je přesvědčen, že takovéto systémy, první svého druhu v Evropě, mají při plné spolupráci rybolovného odvětví potenciál přispět ke snížení výmětů;

18.   souhlasí s Komisí, že tradiční přístup ke snižování nežádoucích vedlejších úlovků v rámci společné rybářské politiky spočívající v přijímání stále podrobnějších technických opatření v Radě, která mají při omezeném zapojení rybářů zabránit výmětům nedospělých ryb, má svá omezení a musí být doplněn o programy, které rybáře motivují k tomu, aby vedlejší úlovky a výměty snižovali, a které současně zohledňují charakteristické rysy každého rybolovu, což by mohlo vést k tomu, že tato opatření budou mít u rybářů příznivější ohlas; domnívá se však, že ke snížení míry nežádoucích vedlejších úlovků povedou pouze technické úpravy rybolovného zařízení a postupů;

19.   konstatuje, že Komise považuje za nejúčinnější řešení zákaz výmětů, ačkoli by takový zákaz mohl znamenat problémy s jeho vynucováním a vyšší nároky na finanční, logistické i lidské zdroje;

20.   domnívá se, že maximalizace hodnot vykládek, postup, při kterém se rybáři zbavují kvalitních, legálně ulovených ryb a dávají přednost rybám, za které by mohli na trhu získat vyšší cenu, by měla být zakázána, přestože vynucování tohoto zákazu bude obtížné; domnívá se, že by se pro usnadnění vynucování zákazu mohly na některá plavidla zkusit instalovat kamerové systémy;

21.   konstatuje, že mají-li rybáři a další zúčastněné subjekty převzít odpovědnost za jakoukoli politiku, jejímž cílem je zamezit výmětům, musí zastávat významnou úlohu při sledování a kontrole, neboť základem úspěšného uplatňování prováděcích opatření je jejich spolupráce a zapojení; poukazuje na skutečnost, že v jiných jurisdikcích příklady spolupráce již existují a měly by se prozkoumat – např. v Kanadě a na Novém Zélandu zkoušejí se souhlasem rybářů umísťovat na palubu rybářských lodí kamerový systém a toto opatření zajišťující sledování prostřednictvím videokamer se pro eliminaci výmětů jeví jako velmi účinné;

22.   vyzývá Komisi, členské státy a další zúčastněné strany, aby zvážily využití podnětů motivujících odvětví k tomu, aby zlepšilo své rybolovné metody; je přesvědčen, že pro tyto podněty existuje škála možností jako například:

23.   poznamenává, že nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (5), již zahrnuje jeden příklad přednostního přístupu určeného pro plavidla se selektivním zařízením, kdy možnost lovit na moři více dnů je poskytována traulerům lovícím humry, které používají třídící rošt, a souhlasí s tím, že by se takovéto další podněty měly zvážit;

24.   je přesvědčen, že kombinace pozitivních a negativních podnětů by v odvětví vyvolala příznivější ohlas a přinesla by lepší výsledky, a proto by toto řešení mělo dostat šanci prokázat svoji opodstatněnost; domnívá se dále, že k zákazu výmětů by se mělo přistoupit po vyzkoušení jiných typů negativních podnětů včetně postupného zvyšování velikosti ok, uzavírání oblastí a dalších;

25.   zdůrazňuje, že v souvislosti se zavedením zákazu výmětů je důležité mít fungující systém kontroly; poukazuje na skutečnost, že vzhledem k nedostatku informací o objemu výmětů není snadné odhadnout velikost rybích populací a úmrtnost ryb a je těžší zhodnotit opatření, jejichž cílem je zamezit lovu ryb, které nedosahují požadované velikosti; vyzývá Komisi, aby i nadále vyvíjela nové kontrolní metody a v této souvislosti poukazuje na možnosti, které skýtají elektronické lodní deníky a kamerové systémy;

26.   trvá na tom, že maximalizace hodnot vykládek (high-grading), která je jednou z hlavních příčin vyhazování ryb zpět do moře, by se měla postavit mimo zákon a zařízení, která ji umožňují, jako např. palubní třídící rošty v pelagických rybářských oblastech, by měla být zakázána;

27.   souhlasí, že v rámci dalšího postupu bude nejrozumnější vybrat určitý počet pilotních rybolovných odvětví na základě množství vyprodukovaného výmětu či stavu daného druhu z hlediska ochrany; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby tyto pilotní projekty byly vybrány z několika oblastí tak, aby rybolovné odvětví Společenství bylo zastoupeno ve své geografické rozmanitosti; je přesvědčen, že je nezbytné, aby každý pilotní projekt zahrnoval dostatečný počet plavidel, a odrážel tak různorodost rybolovu a zajišťoval v rámci odvětví dostatečnou výměnu informací s ostatními; na pilotní rybolovná odvětví navrhuje dva možné typy – nejrůznější rybolovná odvětví, která používají vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla, a taková odvětví, v rámci nichž dochází k lovu a výmětu tresky; doporučuje, aby v průběhu těchto pilotních projektů byla z hlediska výmětů hodnocena další rybolovná odvětví;

28.   navrhuje zaměřit se prioritně na výměty, k nimž dochází v důsledku neslučitelnosti technických pravidel týkajících se minimální velikosti živočichů při vykládce s pravidly o velikosti ok v sítích, jelikož tento problém je relativně snadné napravit;

29.   vyzývá Komisi, aby zohlednila dostupná vědecká stanoviska týkající se populace tresky obecné v Baltském moři, u níž je významné procento odlovu registrováno jako vedlejší úlovky;

30.   pro každé příslušné rybolovné odvětví navrhuje následující kroky:

31.   vyzývá Komisi, aby věnovala patřičnou pozornost způsobu, jakým mohou být opatření uzpůsobena situaci rybářského loďstva EU lovícího ve vodách třetích zemí, a žádá, aby se základním předpokladem rybolovu v rámci dohod o partnerství v oblasti rybolovu stalo používání nejselektivnějších lovných zařízení;

32.   bere na vědomí rozmanitost a význam smíšených lovišť v EU a soudí, že tato rozmanitost by se měla odrazit v cílech pro snižování výmětů, tak, aby dosažení stejného kvantitativního snížení nebylo požadováno u všech rybolovných odvětví zároveň, jelikož jejich původní míra výmětů se může lišit;

33.   zdůrazňuje, že pokud budou pro jednotlivá rybolovná odvětví přijaty zákazy výmětů, malé ryby či ryby odlovené mimo kvóty by neměly být za žádných okolností přímo uváděny na trh, aby se zabránilo opačným pobídkám, jako je vytvoření trhu s těmito rybami; domnívá se, že lodím, které dopraví na břeh ryby, které by jinak vyhodily, by mohly být uhrazeny náklady s tím spojené; domnívá se například, že tyto ryby by mohly být využity při výrobě rybí moučky a rybího tuku, přičemž by firma využívající této možnosti přispívala do regionálního fondu náhrad;

34.   poznamenává, že Evropský fond pro rybolov disponuje prostředky pro financování pilotních projektů zaměřených na selektivní rybolov i pro financování dvou výměn lovných zařízení, a naléhá na členské státy, aby je využívaly; v oblasti využití peněz z Evropského fondu pro rybolov žádá větší flexibilitu ze strany úřadů, aby mohly být slibné pilotní projekty urychleně spuštěny;

35.   poukazuje na skutečnost, že jednou z hlavních příčin výmětů je systém celkových přípustných odlovů a že je nutné přijmout opatření, která by zabránila nuceným výmětům u druhů ryb povolené velikosti, jež byly nevyhnutelně odloveny v důsledku chybějící kvóty pro tento druh;

36.   doporučuje, aby kvóty pro vedlejší úlovky byly začleněny do celkových přípustných odlovů a aby se veškeré vyložené vedlejší úlovky započítávaly do přidělených kvót; pokud by v rybářské oblasti byly překročeny kvóty pro vedlejší úlovky, hrozilo by nebezpečí, že v ní bude rybolov ukončen, stejně jako v případě nadměrného množství nedospělých jedinců, kdy se navrhuje zahájit zavírání oblastí v reálném čase; tato kvóta by pak měla být postupně snižována, tak aby motivovala k dalšímu zlepšování selektivity lovných zařízení;

37.   poznamenává, že na základě nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů(6) mají členské státy v současnosti právo uplatňovat přísnější technická opatření u lodí plujících pod jejich vlajkou, jestliže loví ve vodách EU; je přesvědčen, že by rovněž měly mít větší volnost při zkoušení nových řešení, jejichž účinnost by posuzovala Komise, a že by měly za určitých okolností mít možnost uplatnit selektivnější technická opatření u všech lodí lovících ve vzdálenosti do 12 mil od jejich pobřeží;

38.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, regionálním poradním sborům, Poradnímu výboru pro rybolov a akvakulturu a regionálním rybářským organizacím, jichž je EU členem.

(1) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. (2) Úř. věst. C 69E, 19.3.2004, s. 149. (3) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 319. (4) Úř. věst. C 314 E, 21.12.2006, s. 86. (5) Úř. věst. L 15, 20.1.2007, s. 1. (6) Úř. věst. L 125, 27.04.1998, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o evropské strategii pro romskou menšinu

P6_TA(2008)0035 RC-B6-0050/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na články 3, 6, 7, 29 a 149 Smlouvy o ES, které členské státy zavazují k zajištění rovných příležitostí pro všechny občany,

-   s ohledem na článek 13 Smlouvy o ES, na jehož základě může Evropské společenství přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 28. dubna 2005 o situaci Romů v Evropské unii(1), ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii(2) a ze dne 15. listopadu 2007 o uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(3),

-   s ohledem na směrnici 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, a směrnici 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, a na rámcové rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii,

-   s ohledem na zprávu o rasismu a xenofobii v členských státech EU za rok 2007, kterou zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva,

-   s ohledem na skutečnost, že v roce 2005 zahájila řada členských států EU, kandidátských zemí a dalších zemí, ve kterých mají orgány EU výrazné zastoupení, iniciativu "Desetiletí začleňování Romů" a zřídila fond pro vzdělávání Romů,

-   s ohledem na článek 4 Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

-   s ohledem na komplexní akční plán přijatý státy OBSE, včetně členských států EU a kandidátských zemí, zaměřený na zlepšení situace Romů a Sintiů na území států OBSE, v němž se tyto státy mimo jiné zavazují posílit své úsilí o zajištění toho, aby Romové a Sintiové mohli ve společnosti zastávat plnohodnotné a rovnocenné místo, a o odstranění jejich diskriminace,

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a stanovy Agentury Evropské unie pro základní práva,

-   s ohledem na zprávu poradní skupiny odborníků na vysoké úrovni pro sociální integraci etnických menšin a jejich plné zapojení na pracovním trhu nazvanou "Etnické menšiny na pracovním trhu – naléhavá výzva k lepšímu sociálnímu začlenění", kterou Komise zveřejnila v roce 2007,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že 12 až 15 milionů Romů žijících v Evropě, z nichž 10 milionů žije v Evropské unii, se potýká s rasovou diskriminací a v mnoha případech musí rovněž čelit závažné strukturální diskriminaci, chudobě, sociálnímu vyloučení, stejně jako vícenásobné diskriminaci na základě pohlaví, věku, zdravotního postižení a sexuální orientace; vzhledem k tomu, že po rozšíření EU v roce 2004 a 2007 se většina evropských Romů stala občany EU a že tedy požívají práva občanů EU a jejich rodin volně se stěhovat a usazovat na území členských států,

B.   vzhledem k tomu, že situace evropských Romů, kteří jsou tradičně v mnoha evropských zemích součástí společnosti a podílejí se na ní, se liší od situace jiných evropských národnostních menšin, což zdůvodňuje specifická opatření na evropské úrovni,

C.   vzhledem k politováníhodné skutečnosti, že se romští občané EU často potýkají s rasovou diskriminací, když jakožto občané EU uplatňují svá základní práva na volný pohyb a usazování,

D.   vzhledem k tomu, že postavení mnoha romských komunit a Romů, pokud se rozhodli usadit v jiném členském státě, než je stát, jehož jsou občany, je obzvláště nejisté,

E.   uznávaje, že v potírání rasové diskriminace Romů a ochraně jejich práv na vzdělání, zaměstnání, zdraví a bydlení nebylo dosaženo dostatečného pokroku ani v členských státech, ani v kandidátských zemích,

F.   vzhledem k tomu, že členské státy nadále tolerují segregaci ve vzdělávání, vzhledem k tomu, že tato diskriminace v přístupu ke kvalitnímu vzdělání trvale ovlivňuje schopnost romských dětí rozvíjet a uplatňovat svá práva na rozšiřování vlastního vzdělání,

G.   vzhledem k tomu, že vzdělání je základním nástrojem boje proti sociálnímu vyloučení, vykořisťování a kriminalitě,

H.   vzhledem k tomu, že mnoho Romů bydlí v podmínkách neodpovídajících normám a hygienickým požadavkům a že existují četné důkazy o jejich uzavírání do ghett, přičemž Romové bývají buď oběťmi nuceného vystěhování nebo je jim pravidelně bráněno, aby se z takových oblastí vystěhovali,

I.   vzhledem k tomu, že romské komunity se obvykle potýkají s nepřijatelně vysokou mírou nezaměstnanosti, a že jsou tudíž zapotřebí zvláštní opatření k usnadnění přístupu k pracovním místům; zdůrazňuje, že pro evropský pracovní trh, stejně jako pro evropskou společnost jako celek, by začlenění Romů bylo velmi přínosné,

J.   vzhledem k tomu, že EU má k dispozici celou řadu mechanismů a nástrojů, jejichž prostřednictvím lze zlepšit přístup Romů ke kvalitnímu vzdělání, zaměstnání, bydlení a zdravotnictví, a to zejména politiku sociálního začleňování, regionální politiku a politiku zaměstnanosti,

K.   vzhledem k tomu, že sociální začlenění romských společenství je úkol, jenž se dosud nepodařilo splnit, a že pro dosažení účinné a viditelné změny v této oblasti je třeba uplatnit nástroje EU,

L.   uznávaje potřebu zajistit účinné zapojení Romů do politického života, zejména pokud jde o rozhodnutí ovlivňující život a životní podmínky Romů,

M.   vzhledem k tomu, že nesnášenlivost vůči Romům čili romafobie je v Evropě stále značně rozšířena a přiživují a využívají ji extremisté, což může přerůst v rasistické útoky, nenávistné projevy, fyzické útoky, nezákonná vystěhování a zastrašování ze strany policie,

N.   vzhledem k tomu, že romské ženy čelí dvojnásobné diskriminaci jako Romky a ženy,

O.   vzhledem k tomu, že romský holocaust (porajmos) by měl být plně uznán s ohledem na závažnost nacistických zločinných plánů, jejichž cílem bylo fyzicky vyhladit evropské Romy, stejně jako Židy a další vybrané skupiny,

1.   zcela a bez výjimky odsuzuje všechny podoby rasismu a diskriminace, jimž čelí Romové a další osoby označované za "Cikány";

2.   vítá závěry předsednictví Evropské rady ze dne 14. prosince 2007, v nichž Evropská rada "která si je vědoma velmi specifické situace Romů v celé Unii, vyzývá členské státy a Unii, aby využily všech prostředků pro jejich lepší začlenění" a "vyzývá Komisi, aby posoudila stávající politiky a nástroje a aby do konce června roku 2008 předložila Radě zprávu o dosaženém pokroku";

3.   domnívá se, že EU a členské státy sdílejí odpovědnost za podporu začlenění Romů a dodržování jejich základních práv jako práv evropských občanů a že musí neprodleně zvýšit své úsilí o dosažení viditelných výsledků v této oblasti; vyzývá členské státy a orgány EU, aby přijaly potřebná opatření s cílem vytvořit vhodné sociální a politické prostředí pro realizaci začleňování Romů;

4.   důrazně žádá, aby nová Agentura Evropské unie pro základní práva přistupovala k rasové diskriminaci namířené proti Romům jako k jedné z hlavních priorit svého pracovního programu;

5.   znovu zdůrazňuje, že EU hraje důležitou úlohu v boji proti diskriminaci Romů, jež má často strukturální povahu, a proto vyžaduje komplexní přístup na úrovni EU, zejména co se týče rozvoje společných politik, přičemž uznává, že základní pravomoci potřebné k provádění politik, k ochraně a podpoře Romů a k posílení jejich postavení, jakož i politická vůle, čas a prostředky na tyto účely věnované coby prvotní vklad, spadají do odpovědnosti jednotlivých členských států;

6.   naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala evropskou rámcovou strategii pro začleňování Romů, jež by na úrovni EU zajistila soudržnou politiku sociálního začleňování Romů, a naléhá na Komisi, aby současně vytvořila komplexní akční plán Společenství pro začleňování Romů s cílem poskytnout finanční podporu na realizaci cíle evropské rámcové strategie pro začleňování Romů;

7.   naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila komplexní akční plán Společenství pro začleňování Romů, s tím, že tento plán musí být vypracován a prováděn skupinou komisařů, kteří jsou odpovědní za sociální začleňování občanů EU na základě svých pravomocí v oblastech zaměstnanosti, sociálních věcí, rovných příležitostí, spravedlnosti, svobody, vzdělávání, kultury a regionální politiky;

8.   vyzývá Komisi, aby jednomu ze svých komisařů svěřila odpovědnost za koordinaci romské politiky;

9.   důrazně vybízí Komisi, aby při řešení romské problematiky použila jako účinného nástroje pracovní metodologii založenou na principu "Romové pro Romy", a vyzývá ji, aby podporovala romské zaměstnance v rámci své struktury;

10.   vyzývá Komisi, aby zřídila romskou pracovní skupinu pro koordinaci provádění evropské rámcové strategie pro začleňování Romů, pro usnadnění spolupráce mezi členskými státy, pro koordinaci společných kroků členských států a zajištění zohledňování romské problematiky všemi příslušnými subjekty;

11.   vyzývá Komisi, aby při uvolňování finančních prostředků EU považovala dopad soukromých investic na rovné příležitosti za významný a závazný faktor a aby v této souvislosti ukládala jednotlivcům nebo právnickým osobám, které předkládají nabídky na projekty financované EU, povinnost vypracovat a uskutečnit analýzu a akční plán týkající se rovných příležitostí;

12.   vítá iniciativy ohlášené Komisí, včetně ohlášeného sdělení o revidované strategii boje proti diskriminaci, připravovanou zelenou knihu o vzdělávání žáků přistěhovaleckého původu nebo žáků, kteří jsou příslušníky znevýhodněné menšiny, a záměr přijmout dodatečná opatření k zajištění prosazování směrnice 2000/43/ES; vítá zejména návrh na zřízení romského fóra na vysoké úrovni, které by mělo vytvářet účinné politiky pro řešení romských otázek;

13.   naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila celoevropskou krizovou mapu, která bude měřit a zkoumat ty oblasti EU, v nichž jsou komunity nejvíce zasaženy chudobou a sociálním vyloučením;

14.   naléhavě žádá Komisi, aby prověřila možnosti posílení právních předpisů zaměřených proti diskriminaci v oblasti vzdělávání s důrazem na desegregaci a aby do jednoho roku ode dne přijetí tohoto usnesení informovala o svých zjištěních Parlament; znovu opakuje, že rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání by měl být jednou z priorit evropské strategie pro romskou menšinu; naléhavě vyzývá Komisi, aby zdvojnásobila své úsilí v oblasti finanční i jiné podpory opatření prováděných v členských státech s cílem integrovat romské děti od útlého věku do hlavního proudu vzdělávání; naléhá na Komisi, aby podporovala programy zaměřené na pomoc Romům v oblasti středního a vyššího školství, včetně odborné přípravy, vzdělávání dospělých, celoživotního a vysokoškolského vzdělávání; naléhavě žádá Komisi, aby podporovala i jiné programy, které představují kladný a úspěšný příklad desegregace;

15.   vyzývá členské státy a Komisi, aby bojovaly proti vykořisťování, nucenému žebrání a záškoláctví u romských dětí a špatnému zacházení s romskými ženami;

16.   naléhavě žádá Komisi, aby podporovala integraci Romů na trhu práce prostřednictvím opatření zahrnujících finanční podporu odborné přípravy a rekvalifikace, opatření na posílení pozitivního vývoje na trhu práce, důrazné vymáhání antidiskiminačních právních předpisů v oblasti zaměstnání a opatření na podporu samostatné výdělečné činnosti Romů a malých romských podniků;

17.   vyzývá Komisi, aby zvážila možnost realizace programu poskytování mikroúvěrů, jak bylo navrženo ve výše zmíněné zprávě vypracované poradní skupinou na vysoké úrovni, s cílem podpořit vznik malých podniků a vymýtit lichvářské praktiky, které těžce dopadají na mnohá ze znevýhodněných společenství;

18.   vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby podporovaly systematické národní programy zaměřené na zlepšování zdravotního stavu romských komunit, a to zejména vytvořením náležitých plánů očkování dětí; naléhavě žádá všechny členské státy, aby bezodkladně ukončily a odpovídajícím způsobem napravily systematické vylučování některých romských společenství, včetně mj. romských společenství v izolovaných geografických oblastech, ze zdravotní péče a extrémní případy pošlapávání lidských práv ve zdravotnictví, k nimž docházelo či stále dochází, včetně rasové segregace ve zdravotnických zařízeních a nucené sterilizace romských žen;

19.   naléhavě žádá Komisi, aby v návaznosti na stávající kladné příklady podporovala programy zaměřené na odstranění romských chudinských čtvrtí, které představují závažná sociální, environmentální a zdravotní rizika, v členských státech, kde takové čtvrti existují, a aby podporovala i jiné programy, které představují kladný a úspěšný příklad bydlení Romů včetně romských přistěhovalců;

20.   vyzývá členské státy, aby vyřešily problém osad, v nichž neexistují žádné hygienické ani bezpečnostní normy a kde velký počet romských dětí umírá při domácích nehodách, zejména při požárech způsobených nedodržováním řádných bezpečnostních norem;

21.   naléhavě žádá Komisi a Radu, aby sladily evropskou politiku pro romskou menšinu s projektem Desetiletí začleňování Romů a aby využily stávajících iniciativ jako např. fondu pro vzdělávání Romů, akčního plánu OBSE a doporučení Rady Evropy pro zvýšení účinnosti svého úsilí v této oblasti;

22.   zdůrazňuje, že k zajištění efektivity úsilí v oblasti podpory začleňování Romů a boje proti diskriminaci je důležité zapojení místních úřadů;

23.   vyzývá členské státy, aby zapojily romská společenství na místní úrovni, a umožnily tak Romům plně využívat pobídek poskytovaných EU zaměřených na podporu práv Romů a začleňování romských komunit, ať již v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti či občanské angažovanosti, neboť k úspěšnému začlenění je zapotřebí přístup zdola nahoru a sdílení odpovědnosti; zdůrazňuje význam rozvoje lidských zdrojů a profesních schopností Romů za účelem podpory účasti Romů na veřejné správě všech úrovní včetně orgánů EU;

24.   připomíná, že se všechny kandidátské země při vyjednávání a přistoupení zavázaly ke zlepšování začleňování romských komunit a podpoře jejich práv na vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení; vyzývá Komisi, aby zhodnotila naplňování těchto závazků a stávající situaci Romů ve všech členských státech;

25.   vyzývá Komisi a příslušné úřady, aby přijaly nezbytná opatření k ukončení provozu velkovýkrmny vepřů na místě bývalého koncentračního tábora v Letech (Česká republika) a k vybudování památníku obětem pronásledování;

26.   domnívá se, že by se Parlament měl podrobněji zabývat různými aspekty problémů evropské politiky týkající se začleňování Romů;

27.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Radě Evropy a OBSE.

(1) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2006, s. 129. (2) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 283. (3) Přijaté texty, P6_TA(2007)0534.