Evropský parlament,

-   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 25. dubna 2007 o vytvoření dočasného výboru pro změnu klimatu(1) přijaté podle článku 175 jednacího řádu,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 8.–9. března 2007,

-   s ohledem na prohlášení ze summitu G8 vydané dne 7. června 2007 v Heiligendammu a obzvlášť na kapitolu s názvem "Změna klimatu, energetická účinnost a zabezpečení energie – výzva a příležitost pro růst světového hospodářství",

-   s ohledem na závěry čtvrté hodnotící zprávy (4HZ) Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) vydané ve španělské Valencii dne 17. listopadu 2007 a na další studie, které si nechaly připravit národní vlády, či studie provedené dalšími orgány OSN,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Pokrok při dosahování cílů Kjótského protokolu" (KOM(2007)0757),

-   s ohledem na společné parlamentní zasedání o změně klimatu mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty členských států a kandidátských zemí ve dnech 1.–2. října 2007,

-   s ohledem na třináctou konferenci smluvních stran (COP 13) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a třetí konferenci smluvních stran, na které se setkaly smluvní strany Kjótského protokolu (COP/MOP 3) a která se konala na Bali v Indonésii od 3. do 15. prosince 2007,

-   s ohledem na veřejná slyšení a výměny názorů s předními osobnostmi a na výsledky, které přinesly návštěvy delegací dočasného výboru Parlamentu pro změnu klimatu, a zejména na informace vycházející z prezentací předložených odborníky a na to navazující diskusi na tematické schůzi na téma "Vliv různé míry oteplování na klima", která proběhla dne 10. září 2007,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na průběžnou zprávu dočasného výboru pro změnu klimatu (A6-0136/2008),

A.   vzhledem k tomu, že dočasný výbor pro změnu klimatu byl pověřen sestavením doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu; vzhledem k tomu, že taková doporučení by se měla zakládat na nejnovějším výzkumu a měla by vycházet i z nejnovějších vědeckých důkazů,

B.   vzhledem k tomu, že průběžná zpráva dočasného výboru se zabývá výhradně důsledky a vlivy klimatických změn založenými na vědeckých důkazech; vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva poskytne návrhy pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu v souladu s mandátem, který byl výboru udělen a na základě všech informací, které výbor během své činnosti shromáždil, vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva bude obsahovat i postoje Parlamentu k jednáním souvisejícím s mezinárodním rámcem pro politiku v oblasti klimatu po roce 2012, a to za účelem čtrnácté konference smluvních stran (COP 14), která se bude konat v polské Poznani v prosinci 2008,

C.   vzhledem k tomu, že vědecký konsenzus o původech a příčinách klimatických změn je pevně stanoven a přijímán na celém světě v rámci i mimo rámec Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), vzhledem k tomu, že vědecké poznatky a vědomosti o tom, že základním původcem současného trendu globálního oteplování je člověk, od první hodnotící zprávy IPCC z roku 1990 nesmírně vzrostly, a tudíž jsou nyní považovány za vědecky podložená fakta, vzhledem k tomu, že panuje nezpochybnitelný vědecký konsenzus o tom, že globální klima ovlivňují emise skleníkových plynů vypouštěné člověkem, vzhledem k tomu, že nejistota na základě poskytnutého posouzení rizika vyžaduje podniknutí kroků spíše než nečinnost,

D.   vzhledem k tomu, že vědomosti o změně klimatu a o příčinách globálního oteplování, které se až do dnešního dne podařilo pomocí výzkumu a shromažďování údajů získat, jsou dostatečné k tomu, aby mohly být zahájeny politické kroky a rozhodnutí nezbytně nutné k výraznému snížení emisí a k připravenosti na přizpůsobení se nevyhnutelné změně klimatu,

E.   vzhledem k tomu, že podle 4HZ IPCC vzrostl celosvětový objem emisí CO2 v letech 1970 až 2004 o přibližně 80 % a tento nárůst je přičítán zejména využívání fosilních paliv,

F.   vzhledem k tomu, že výzkum založený na pozorování a modelech poukazuje na nebezpečí vážného dopadu pro naši planetu, nebudou-li urychleně přijata opatření, která zpomalí či dokonce zastaví další zvyšování emisí CO2 a skleníkových plynů uvedených na seznamu skleníkových plynů IPCC,

G.   vzhledem k tomu, že od období přezkumu a následného zveřejnění 4HZ IPCC bylo vypracováno mnoho nových vědeckých studií, které zjišťovaly údaje a předložily výsledky potvrzující trend globálního oteplování a dále posuzovaly dopady klimatických změn na lidstvo ze sociálního, hospodářského a ekologického hlediska a také nutnost se této změně klimatu přizpůsobit a zmírnit ji,

H.   vzhledem k tomu, že ze Sternovy zprávy vyplývá, že nebudou-li provedena opatření, roční náklady způsobené předpokládanou změnou klimatu budou v roce 2050 činit 5 % až 20 % HDP, vzhledem k tomu, že z této zprávy vyplývá, že cíle stanovené v oblasti klimatu mohou být splněny, pokud, počínaje současností, bude 1 % HDP každoročně vynakládáno na opatření v této oblasti,

I.   vzhledem k tomu, že pokračující vědecká diskuse již nezpochybňuje základní příčiny globálního oteplování a změny klimatu; vzhledem k tomu, že veškeré vědecké diskuse jsou prostým projevem vědeckého pokroku, který usiluje o objasnění přetrvávajících nejistot či pochybností a který je historicky poznamenán hledáním hlubšího pochopení vlivu člověka na přírodní procesy,

J.   vzhledem k tomu, že aktuální vědecké studie přinesly další důkazy narušení zemské atmosféry v důsledku činnosti člověka, že fyzikální věda o změně klimatu hodnotí konkrétní důsledky již existujících úrovní globálního oteplování způsobeného v minulosti vypouštěnými emisemi a že z údajů shromážděných z těchto studií vyplývá naléhavá potřeba přijmout adaptační opatření, aby se tak předešlo povážlivému ohrožení člověka, různorodosti flóry a fauny, přírodních stanovišť a infrastruktury, a to zejména v rozvojovém světě, ale také v Evropě a jiných bohatších částech světa,

K.   vzhledem k tomu, že věda určila několik takzvaných "kritických mezníků" v klimatickém systému Země; vzhledem k tomu, že tyto "kritické mezníky" představují "mezníky, po jejichž dosažení již nebude návratu", co se týče prakticky neodvratitelných změn klimatu, které člověk nemůže přiměřeně zvládnout, vzhledem k tomu, že tyto "kritické mezníky" a nezastavitelné bio-geofyzikální procesy takto uvedené do pohybu nelze v plném rozsahu zahrnout do stávajících scénářů o klimatu v budoucnosti, vzhledem k tomu, že tyto "kritické mezníky" se vyznačují táním permafrostu, které má za následek vypouštění velkého množství metanu do atmosféry, táním ledovců, které vede ke zvyšováním koeficientu absorpce slunečního světla, snižování rozpustnosti CO2 v oceánech a zvyšování teploty, a vzhledem k tomu, že vlivem vyšší teploty tyto mechanismy postupně zhoršují globální oteplování a mají účinek pozitivní zpětné vazby,

L.   vzhledem k tomu, že doje-li k oteplení o 1,5°C až 2,5°C, odhaduje se, že 20 % až 30 % veškerých živočišných druhů bude čelit zvýšenému riziku vyhynutí; vzhledem k tomu, že při zvýšení teploty o 3,5°C bude ohroženo 40 % až 70% druhů, a zmírňování změny klimatu je tedy zásadní pro zachování celosvětové biologické rozmanitosti a fungování ekosystémů,

M.   vzhledem k tomu, že oceány pokrývají více než 70 % zemského povrchu; že oceány představují více než 97 % světových vodních zdrojů; že oceány na Zemi poskytují 99 % životního prostoru; vzhledem k tomu, že ryby poskytují největší podíl bílkovin, které lidé konzumují, a pro 3,5 miliard lidí představují hlavní zdroj potravy; a že tři čtvrtiny světových velkoměst leží u moře,

N.   vzhledem k tomu, že vědecký konsenzus, jak je uvedeno ve 4HZ IPCC, uznal, že za účelem předejití vážnému nebezpečí musí být množství emisí skleníkových plynů v celosvětovém měřítku ve srovnání s rokem 2000 sníženo o 50 % až 85 %, vzhledem k tomu, že dosáhnout tohoto cíle bude stále obtížnější, budou-li se emise skleníkových plynů v celosvětovém měřítku nadále zvyšovat až do roku 2020, ale i po jeho uplynutí, vzhledem k tomu, že téměř všechny členské státy vykazují dobrý pokrok ve svém úsilí plnit své jednotlivé cíle v rámci sdílených cílů EU, čímž zvyšují pravděpodobnost, že EU dosáhne cíle stanoveného v Kjótském protokolu do roku 2012, vzhledem k tomu, že po roce 2012 budou členské státy muset snížit emise skleníkových plynů ještě výrazněji, mají-li splnit cíle přijaté na výše zmíněném zasedání Evropské rady ve dnech 8.–9. března 2007, které rozvinuté země mají splnit společně, a jež se týkají snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 60 % až 80 % ve srovnání s rokem 1990,

O.   vzhledem k tomu, že podle 4HZ IPPC je možné, že pozitivní zpětné vazby mezi oteplováním a snižováním propadů uhlíku na souši a v oceánech si vyžádají další 30% snížení emisí, aby se koncentrace skleníkových plynů ustálily;

P.   vzhledem k tomu, že na úrovni EU panuje politický konsenzus o zásadním významu dosažení strategického cíle, kterým je omezit zvýšení průměrné globální teploty na nejvýše 2° C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, vzhledem k tomu, že globální teplota v průběhu minulého století vzrostla již o 0,74°C a nadále nevyhnutelně stoupne o dalších 0,5°C až 0,7°C vlivem emisí vypouštěných v průběhu minulých let,

Q.   vzhledem k tomu, že podle 4HZ IPCC se emise skleníkových plynů od doby před průmyslovou revolucí celosvětově zvýšily a v současnosti roste jejich objem rychleji než kdykoliv předtím, přičemž v letech 1970 až 2004 vzrostly v důsledku lidské činnosti o 70 % a od roku 1990 o značných 24 %, vzhledem k tomu, že mnoho přírodních systémů na všech kontinentech a většina oceánů je již nyní ovlivněna regionální změnou klimatu spočívající ve zvyšování teploty, měnícím se poli větru a srážek a rostoucím nedostatku vody,

R.   vzhledem k tomu, že pro klimatický systém je relevantní pouze celkové množství nakumulovaných skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry a nikoli poměrné emise či poměrné snížení, a nejvýznamnějším určujícím faktorem pro to, aby nedošlo k nebezpečné změně klimatu, je tedy celkové množství emisí skleníkových plynů v nadcházejících letech a desetiletích,

S.   vzhledem k tomu, že ve 4HZ IPCC byly poprvé porovnány existující zdokumentované dalekosáhlé důsledky změn stávajícího klimatu pro Evropu, jako například ustupující ledovce, prodlužující se roční období, změny živočišných skupin a dopady na zdraví způsobené nepředvídatelně silnými vlnami horka, vzhledem k tomu, že pozorované změny odpovídají změnám klimatu předpokládaným v budoucnosti, vzhledem k tomu, že v rámci celé Evropy budou téměř všechny regiony v budoucnu negativně postiženy některými dopady změny klimatu a že tyto dopady budou představovat výzvu pro společensko-hospodářská odvětví, vzhledem k tomu, že se předpokládá, že změnou klimatu se zvětší regionální rozdíly v evropských přírodních zdrojích, například dostupnost vody,

T.   vzhledem k tomu, že změna klimatu společně s masivní urbanizací způsobenou nárůstem populace pravděpodobně zvýší horka ve městech, což bude mít přímé negativní důsledky pro zdraví a dobré životní podmínky obyvatel měst,

U.   vzhledem k tomu, že stávající politiky zaměřené na zmírnění změny klimatu a s tím související praktické uplatňování udržitelného rozvoje, které je každopádně zapotřebí zintenzívnit, jsou ke snížení emisí skleníkových plynů v příštích desetiletích nedostatečné, vzhledem k tomu, že podle vědeckých doporučení se s uplynutím roku 2015, kdy celosvětové emise dosáhnou svého vrcholu, uzavře okno příležitosti pro úspěšnou stabilizaci celosvětové koncentrace skleníkových plynů na úroveň odpovídající 50% pravděpodobnosti toho, že se změna klimatu udrží na výši 2°C,

V.   vzhledem k tomu, že z příspěvku III. pracovní skupiny ke 4HZ IPCC vyplývá, že za účelem dosažení nejnižších úrovní stanovených IPCC v současné době a příslušných limitů rizik by smluvní strany přílohy I Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu do roku 2020 musely jako skupina snížit emise o 25 % až 40 % pod úrovně roku 1990,

W.   vzhledem k tomu, že příští hodnotící zpráva IPCC nebude před rokem 2012 nebo 2013 pravděpodobně zveřejněna; vzhledem k tomu, že dodatečné vědomosti vycházející z odborně recenzované vědecké literatury a z vědeckých zpráv, jež si nechaly udělat vlády členských států nebo které provedly jiné mezinárodní orgány či orgány OSN, jako například Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Rozvojový program OSN (UNDP), Světová meteorologická organizace (WMO) nebo Světová zdravotnická organizace (WHO), významně přispívají k hlubšímu porozumění stávajících a budoucích dopadů klimatických změn na člověka a životní prostředí, k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírnění,

X.   vzhledem k tomu, že většina výsledků těchto doplňujících studií zdůrazňuje, že je naléhavě nezbytné neprodleně na globální oteplování reagovat, vzhledem k tomu, že zejména nejnovější údaje WMO zveřejněné v prosinci 2007 uvádí, že desetileté období 1998–2007 je nejteplejším zaznamenaným obdobím a že rok 2007 bude jedním z deseti nejteplejších zaznamenaných let s očekávanou teplotní odchylkou 0,41°C od dlouhodobého průměru, a vzhledem k tomu, že rok 2007 se vyznačoval teplotními anomáliemi v hodnotě více než 4°C nad dlouhodobým měsíčním průměrem v měsících lednu a dubnu 2007 v některých částech Evropy,

Y.   vzhledem k tomu, že na globální oteplování a různé dimenze změny klimatu je nezbytné nahlížet z perspektivy dalších globálních problémů jako chudoba či celosvětové problémy v oblasti zdraví, neboť tyto problémy se budou vlivem zvyšování teplot, sucha, záplav, zvyšování hladiny moří a častějších projevů extrémních klimatických podmínek zhoršovat; vzhledem k tomu, že změna klimatu by zemím mohla znemožnit, aby šly cestou udržitelného rozvoje a dosáhly rozvojových cílů tisíciletí, vzhledem k tomu, že změna klimatu by mohla vážně ohrozit vzory úspěšného rozvoje, a proto by měla být překlenovací problematikou v mezinárodní spolupráci,

1.   vítá skutečnost, že smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu na svém zasedání na Bali uznaly, že 4HZ IPCC představuje do dnešního dne nejucelenější a odbornostně nejvěrohodnější hodnocení změny klimatu, které přináší integrovaný vědecký, technický a socio-ekonomický pohled na aktuální otázky a vybízí k tomu, aby se z těchto informací vycházelo při přípravě a provádění národních politik v oblasti změny klimatu;

2.   je přesvědčen, že vědecký pokrok je uskutečňován konfrontací přijatých znalostí a hypotéz s konkurujícími myšlenkami a prováděním postupů odborného posouzení; oceňuje IPCC za práci a schopnost začlenit práci tisíců vědců; věří, že IPCC by měl brát nové argumenty vážně, aby mohl i nadále zaručit věrohodnost a kvalitu svého výzkumu;

3.   považuje vědu o změně klimatu za dostatečně uznávanou a znovu připomíná svůj závazek dostát strategickému cíli EU, který spočívá v omezení celosvětového průměrného zvýšení teploty maximálně o 2°C oproti úrovním před průmyslovou revolucí a kterého lze podle různých vědeckých zpráv dosáhnout s přibližně 50% pravděpodobností při atmosférické koncentraci skleníkových plynů odpovídající 400 - 450 ppm CO2 a k němuž bude podle 4HZ IPCC třeba, aby průmyslové země snížily své emise skleníkových plynů do roku 2020 o 25 % až 40 % pod úrovně roku 1990; věří však, že veškeré snahy o snížení emisí by ve skutečnosti měly vést k tomu, aby se emise držely pod hranicí cíle 2°C, neboť i pouze taková míra oteplení by měla vážný dopad na naši společnost a individuální životní styl a měla by za následek závažné změny ekosystémů a vodních zdrojů;

4.   zdůrazňuje, že, jelikož emise skleníkových plynů zapříčiněných člověkem rostou, budou mít zásadní dopad na mořské ekosystémy, zdroje a rybáře a představují pro ně vážnou hrozbu, a že závažné změny v teplotě vody mohou vést k přesunu populací mořských organismů (migracím), včetně invaze cizích druhů a mizení druhů původních;

5.   bere na vědomí, že odhady údajů do roku 2050 jasně ukazují, že právě nyní je čas jednat; zdůrazňuje, že okno příležitosti pro zahájení úsilí o zmírnění změn klimatu, které by vedlo k dosažení cíle 2°C, se uzavře v polovině příštího desetiletí;

6.   zdůrazňuje, že vědecké důkazy ze všech kontinentů a většiny oceánů ukazují, že mnoho přírodních systémů je již nyní postiženo regionálními změnami klimatu způsobenými emisemi uhlíku vypouštěnými v minulosti v průmyslově vyspělých zemích; zdůrazňuje, že bylo vědecky dokázáno, že základní příčiny globálního oteplování jsou způsobené převážně člověkem a že úroveň získaných vědomostí je dostatečným důkazem antropogenního narušení zemské atmosféry;

7.   podtrhuje, že předpokládané překyselení oceánů v důsledku zvýšení úrovně CO2 může mít velmi vážné následky pro mořské ekosystémy, a žádá další výzkum v této oblasti, abychom mohli tento problém lépe pochopit a určit politické důsledky;

8.   je přesvědčen, že vývojové tendence teplot, okysličení, slanosti, hodnoty pH, chlorofylu a proudění vzduchu jsou pozorovatelné až po mnoha letech; zdůrazňuje, že je zapotřebí souborů údajů a rozsáhlého sledování oceánů a mořského dna, aby bylo možné lépe vysvětlit lokální změny, které mají dopad na rybolov, abychom mohli vysvětlit příčiny a důsledky změn ekosystémů;

9.   zdůrazňuje, že vědecké výsledky jasně ukazují, k jakým klimatickým změnám dojde v blízké budoucnosti, a to s ohledem na odlišné regionální rysy, přičemž se ukazuje, že globální oteplování je jak problémem rozvoje, tak celosvětovým problémem životního prostředí, a že nejzranitelnější jsou chudí lidé a rozvojové země; domnívá se, že adaptace, jejímž cílem je zvládnout nevyhnutelné důsledky globálního oteplování způsobeného vypouštěním emisí z průmyslově vyspělých zemí v minulých letech, je stejně důležitá jako intenzívní úsilí o zmírnění změn klimatu, jehož cílem je předejít dalšímu nekontrolovatelnému globálnímu oteplování;

10.   zdůrazňuje, že je obtížné předvídat vývoj kritických mezníků, zahrnujících mimo jiné odumírání amazonského deštného pralesa, mizení grónských ledovců a ledové vrstvy v západní Antarktidě, vývoj poklesu indických monzunových větrů a obrovského uvolňování metanu v sibiřské tundře, ale za současných podmínek klimatických změn by velmi pravděpodobně mohly dosáhnout kritických hodnot v průběhu tohoto století; zdůrazňuje, že k zabránění těmto kritickým mezníkům je třeba vyššího úsilí zaměřeného na zmírnění změny klimatu, než je uvedeno ve 4HZ IPCC;

11.   v tomto ohledu vítá výsledky třinácté konference smluvních stran (COP 13) a COP/MOP 3, které se řídily prokázanými vědeckými doporučeními, a zejména plán z Bali, který by měl být zhodnocen na čtrnácté konferenci smluvních stran v roce 2008 a který by měl vést k dohodě o komplexním režimu do roku 2009; vítá také úkol, který byl přidělen Odborné skupině pro transfer technologií, jenž spočívá ve vyhodnocení mezer a překážek v užívání finančních zdrojů a přístupu k těmto zdrojům, které jsou poskytovány rozvojovým zemím za jejich závazek provádět v každém daném státě činnosti pro zmírňování změn klimatu a to tak, aby tyto činnosti bylo možné změřit, ověřit a získat o nich zprávy; rovněž vítá vytvoření Fondu pro přizpůsobení a zahrnutí lesů do nové dohody o ochraně klimatu, která má zabránit dalšímu odlesňování a emisím uhlíku uvolňovaným v důsledku lesních požárů či požárů rašelinových polí, které rovněž způsobují obrovské škody místním společenstvím, včetně vyvlastnění jejich vlastní půdy nezákonnými či polozákonnými postupy;

12.   nesouhlasí s vědecky nepodloženými snahami vykreslovat výsledky studií příčin a důsledků klimatických změn jako pochybné, nejisté či sporné; nicméně chápe, že vědecký pokrok byl vždy doprovázen pochybnostmi, jejich postupným vylučováním a hledáním vysvětlení či příkladů mimo rozsah současného hlavního proudu ve vědě;

13.   věří proto, že pro odpovědné přijímání rozhodnutí je nezbytné provést další výzkum zaměřený na lepší pochopení příčin a důsledků globálního oteplování; nicméně se domnívá, že pro naléhavé vymezení politik, které by vedly ke snížení emisí skleníkových plynů, jež by omezilo klimatické změny na +2°C, a vymezení opatření pro přizpůsobení se změně klimatu je úroveň dosud získaných vědomostí postačující;

14.   zdůrazňuje, že je nezbytné provést další analýzu a uskutečnit další výzkum důsledků změny klimatu, například jejího vlivu na hospodářskou soutěž, náklady na energii a sociální rozvoj v Evropě, úlohu využívání půdy a lesů a úlohy odlesňování, úlohy mořského prostředí a výpočtu externích nákladů souvisejících s klimatem v odvětví průmyslu a v neposlední řadě i v odvětví dopravy, včetně vyčíslení vlivu, který má na znečištění letecká doprava; domnívá se, že je potřeba provést další studie, má-li být v politických opatřeních pro rozvoj a potírání chudoby zohledněno přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika;

15.   je zastáncem dalšího zkoumání důsledků podpory využívání biopaliv a jeho dopadu na další odlesňování, rozšiřování zemědělsky obdělávaných ploch a na celosvětovou nabídku potravin;

16.   zdůrazňuje, že je zapotřebí výzkumu v oblasti fyziologie a ekologie mořských ryb, zejména v tropických oblastech, které jsou dosud poměrně málo prozkoumány; upozorňuje na to, že s prohlubováním naší informovanosti budou výzkumní pracovníci schopni poskytovat přesnější prognózy a navrhovat příslušná řešení; domnívá se, že poskytnutím všech vedlejších úlovků vědecké analýze lze podstatně přispět k naší informovanosti; stejně tak uznává, že je zapotřebí dalšího výzkumu o dopadu změny klimatu na populace mořských ptáků, která se projevuje problémy se získáváním potravy a dopadem na úspěšnost rozmnožování a přežití;

17.   je přesvědčen, že větší úsilí o zlepšování informovanosti veřejnosti a následné získávání a udržování veřejné podpory pro politická opatření a vzájemné působení s různými sociálními partnery zaměřená na snižování emisí uhlíku se musí z větší části opírat o sdělení týkající se vědeckých důkazů vlivu člověka na celosvětové klima, a to nejen v průmyslových zemích, ale také v zemích s transformující se ekonomikou; žádá IPCC o zveřejnění shrnutí jeho hodnotících zpráv; je dále přesvědčen, že musí dojít k individuálním změnám životního stylu a že by o těchto změnách měly informovat vzdělávací programy zaměřené na příčiny a důsledky globálního oteplování,;

18.   vyzývá proto vědeckou obec a politické představitele, aby spojili síly při zvyšování povědomí a lobování za "maličkosti, na kterých záleží" a při tom vzali v úvahu skutečnost, že i komunity s dobře vyvinutou schopností přizpůsobení se důsledkům změny klimatu jsou citlivé na extrémy a nepředvídatelné události;

19.   zdůrazňuje, že podrobné informace potřebné pro seznámení se se způsobem života s nízkým obsahem uhlíku zahrnující např. informace o objemu emisí skleníkových plynů na spotřebním zboží a označování emisí skleníkových plynů, jsou v současné době málo rozvinuté a je nezbytné je urychleně rozšířit; zdůrazňuje, že tyto iniciativy by v nejlepším případě měly být založeny na společných normách a měly by brát v úvahu i emise skleníkových plynů vznikající při dovozu;

20.   žádá dočasný výbor pro změnu klimatu, aby pokračoval ve své práci a aby Parlamentu na konci svého mandátu předložil zprávu obsahující případné návrhy na doporučení pro přijetí kroků či iniciativ a opatření pro přizpůsobení se změnám či pro jejich zmírnění v souvislosti s budoucí integrovanou politikou EU v oblasti klimatických změn, a to v souladu s cílem EU omezit nárůst celosvětové teploty na méně než 2°C a v souladu se zjištěními a doporučeními 4HZ IPCC;

21.   vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby se na nejvyšší úrovni zasadily o jednání a rozhovory o strategickém rozšíření vysoce účinných taktik, zásad a norem členských i nečlenských států EU v oblasti vědeckého výzkumu a činností zaměřených na řešení problematiky změny klimatu do všech partnerských zemí v souladu s doporučeními vědecké obce;

22.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám i parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 74E, 20.3.2008, s. 652.