Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B6-0217/2008

Rozpravy :

PV 22/05/2008 - 4

Hlasování :

PV 22/05/2008 - 9.5
CRE 22/05/2008 - 9.5

Přijaté texty :


Přijaté texty
PDF 264kWORD 76k
Čtvrtek, 22. května 2008 - Štrasburk
Rostoucí ceny potravin v EU a v rozvojových zemích
P6_TA(2008)0229RC-B6-0217/2008

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2008 o rostoucích cenách potravin v EU a v rozvojových zemích

Evropský parlament,

-   s ohledem na letošní 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv, jejíž čl. 25 odst. 1 se týká práva na výživu,

-   s ohledem na závěry Světového potravinového summitu z roku 1996 a s ohledem na cíl snížit do roku 2015 počet lidí trpících hladem na polovinu,

-   s ohledem na povinnosti stanovené v Mezinárodním paktu OSN o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jehož smluvními stranami jsou všechny členské státy Evropské unie, a zejména s ohledem na článek 11 tohoto paktu o právu na výživu,

-   s ohledem na zvláštní zasedání Rady OSN pro lidská práva o "negativním dopadu, který má na uplatňování práva na výživu zhoršující se světová potravinová krize způsobená mimo jiné rostoucími cenami potravin", které se bude konat 22. května 2008 v Ženevě,

-   s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise o humanitární pomoci Evropské unie nazvané "Evropský konsenzus o humanitární pomoci"(1),

-   s ohledem na článek 33 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na probíhající "kontrolu stavu" SZP,

-   s ohledem na nedávná doporučení, která ohledně globální produkce potravin vydal Mezinárodní panel pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD) a která byla vypracována z podnětu a za podpory Rozvojového programu OSN, Organizace pro výživu a zemědělství, Světové banky a dalších subjektů mezinárodního společenství,

-   s ohledem na zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC),

-   s ohledem na probíhající jednání kola z Dohá v oblasti rozvojové pomoci,

-   s ohledem na Deklaraci z Kigali ze dne 22. listopadu 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (EPA) zaměřených na rozvoj, která byla přijata Smíšeným parlamentním shromážděním AKT−EU,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2007 o rostoucích cenách krmiv a potravin(2),

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že po letech stálých či klesajících cen komodit došlo v průběhu 36 měsíců předcházejících únoru 2008 k nárůstu světových cen pšenice o 181 %, že se od ledna 2008 zvýšily ceny rýže o 141 % a že celosvětové ceny potravin vzrostly celkem o 83 %,

B.   vzhledem k tomu, že nárůst cen zpozdil plnění cílů v oblasti snižovaní chudoby o 7 let, a vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové banky může být v důsledku spirálovitě rostoucích cen potravin více než 100 milionů osob uvrženo do ještě větší chudoby,

C.   vzhledem k tomu, že 854 milionů lidí ve světě trpí hladem nebo podvýživou (v důsledku nedostatečného zajištění potravin) a že se jejich řady každoročně rozšiřují o další 4 miliony osob; vzhledem k tomu, že 170 milionů dětí trpí podvýživou a 5,6 milionů dětí každoročně v důsledku podvýživy umírá,

D.   vzhledem k tomu, že za současnou potravinovou krizí stojí rovněž stále častější spekulace na trhu se zemědělskými a potravinářskými komoditami,

E.   vzhledem k tomu, že podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) představují v rozvojových zemích výdaje na potraviny 60–80 % všech spotřebiteských výdajů a v průmyslových zemích přibližně 10–20 %; vzhledem k tomu, že nárůst cen potravin má největší dopad na domácnosti s nízkými příjmy,

F.   vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích prosazovaly Světová banka, Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová obchodní organizace v rozvojových zemích liberalizaci obchodu s cílem zavést dominantní model velkoplošného zemědělství zaměřeného na vývoz na úkor udržitelné místní produkce potravin a místního trhu s potravinami,

G.   vzhledem k tomu, že nárůst cen dále zhoršuje problémy s dostupností potravin, zejména pro osoby s nízkými či žádnými příjmy,

H.   vzhledem k tomu, že s rostoucí světovou populací roste i poptávka po potravinách, zejména v rozvíjejících se zemích, jako jsou Čína a Indie; vzhledem k tomu, že planeta, která podle FAO může uživit 12 miliard lidí, netrpí v celkovém měřítku globálním nedostatkem potravin, vzhledem k tomu, že sklizeň pšenice i rýže byla v roce 2007 velmi dobrá; vzhledem k tomu, že pravděpodobně pouze 1,01 miliardy tun ze sklizně roku 2007 je využito jako lidská potrava, zatímco značná část je používána jako krmivo pro zvířata (760 milionů tun) a přibližně 100 milionů tun se využívá na výrobu biopaliv; vzhledem k tomu, že podle posledních odhadů by se v roce 2008 měla světová produkce obilí zvýšit o 2,6 % na rekordních 2,164 miliard tun; vzhledem k tomu, že tyto odhady však předpokládají příznivé klimatické podmínky,

I.   vzhledem k tomu, že mnohé rozvojové země nevyužívají svého potenciálu v oblasti produkce potravin; vzhledem k tomu, že orgány v rozvojových zemích a mezinárodní finanční instituce dostatečně neinvestují do zemědělství, rozvoje venkova a odborné přípravy zemědělců, což vytváří zejména pro drobné zemědělce nerovné podmínky hospodářské soutěže, čímž se prohlubuje jejich chudoba a zranitelnost a snižuje jejich schopnost produkovat dostatečné množství potravin,

J.   vzhledem k tomu, že pro zvýšenou zemědělskou produkci v rozvojových zemích je jednou ze závažných překážek to, že drobní zemědělci často nemají přístup k úvěrům či malým půjčkám na investice do kvalitnějších osiv, hnojiv a zavlažovacích systémů ani nezbytných nástrojů pro ochranu úrody před škůdci a nemocemi, což je někdy zapříčiněno skutečností, že nemají vlastní půdu, a tudíž nemají pro úvěry zajištění,

K.   vzhledem k tomu, že zástupci Světového potravinového programu uvedli, že ze 750 milionů USD potřebných k pokrytí potřeb v roce 2008 bylo dosud závazně přislíbeno pouze 260 milionů,

L.   vzhledem k tomu, že dopad rostoucích cen komodit se stává destabilizující silou v rámci světového hospodářství a vyvolal již v několika zemích nepokoje,

M.   vzhledem k tomu, že rostoucí ceny potravin zvyšují potřebu komplexních politických kroků a souhrnné strategie pro řešení problémů s potravinami,

Právo na potraviny

1.   zdůrazňuje, že právo na potraviny je právem základním a že je třeba zlepšit nepřetržitý přístup všech lidí k dostatečnému množství potravin pro aktivní a zdravý život; zdůrazňuje, že jednotlivé státy jsou povinny toto základní lidské právo chránit, dodržovat a naplňovat; zdůrazňuje, že skutečnost, že dvě miliardy lidí stále žijí v krajní chudobě a že 850 milionů lidí má každodenně hlad, je důkazem systematického porušování práva na výživu, které je zakotveno v mezinárodních právních předpisech v oblasti lidských práv; vyzývá proto k přijetí vhodných opatření, jejichž cílem bude provádět ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, pokud jde o právo na výživu; naléhavě vyzývá Radu, aby zajistila soudržnost všech vnitrostátních a mezinárodních politik zaměřených na potraviny s povinnostmi vyplývajícími z práva na potraviny;

2.   vyzývá proto Radu, aby prohloubila svůj závazek přijatý v rámci rozvojových cílů tisíciletí tím, že své finanční závazky znovu potvrdí a že na červnovém zasedání Evropské rady přijme agendu EU pro rozvojové cíle tisíciletí; domnívá se, že tato akční agenda EU by měla stanovit konkrétní cíle a opatření, včetně časových rámců v klíčových oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví, vodní zdroje, zemědělství, růst a infrastruktura, které přispějí k dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015, mimo jiné s cílem vymýtit do roku 2015 hlad;

3.   vyjadřuje obavy nad dopady spekulací v oblasti potravinářských komodit, včetně komoditních zajišťovacích fondů, na hladovění a chudobu; vyzývá Komisi, aby analyzovala dopad spekulací na ceny potravin a aby na základě této analýzy navrhla příslušná opatření;

4.   zdůrazňuje, že současná potravinová krize je úzce propojena s finanční krizí, kdy injekce likvidity poskytované centrálními bankami s cílem předcházet bankrotům mohly vést k navýšení objemu spekulativních investic do komodit; vyzývá MMF a fórum finanční stability, aby vyhodnotily tento "vedlejší účinek" a zohlednily jej při navrhování globálních řešení;

5.   připomíná, že v důsledku této krize trpí nejvíce znevýhodněné skupiny obyvatel a zdůrazňuje, že je třeba vytvořit silné sociální politiky, jež by vedly ke zlepšení postavení chudých a znevýhodněných osob a ke zmírnění následků současné potravinové krize;

Udržitelná produkce potravin

6.   zdůrazňuje, že zásobování všech obyvatel na světě potravinami by mělo mít přednost před jakýmkoliv jiným cílem; zdůrazňuje, že potraviny by měly být dostupné za rozumné ceny, jak stanoví článek 33 Smlouvy o ES;

7.   připomíná potřebu zajistit vnitřní i globální regulaci v zájmu spotřebitelů, zemědělských příjmů, zpracovatelských odvětví a udržitelné politiky EU v oblasti potravin;

8.   připomíná, že hlavním cílem společné zemědělské politiky je stabilizovat trhy, zajistit plynulé zásobování a rozumné ceny pro spotřebitele a zdůrazňuje, že je potřeba zachovat společnou zemědělskou politiku i po roce 2013, aby bylo možné provádět udržitelnou potravinovou politiku EU a zárověň zajistit udržitelnost, plynulost dodávek a kvalitu zemědělských produktů;

9.   upozorňuje na to, že u mnohých potravinářských výrobků tvoří cena surovin relativně malou část konečné ceny; vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly analýzu rozporu mezi cenami od výrobců a cenami, které si účtují významné maloobchody;

10.   vyzývá proto k posouzení dopadu role maloobchodů v potravinovém řetězci, neboť maloobchodní ceny potravin se v porovnání s životními náklady neúměrně zvýšily; vyzývá maloobchodníky, aby výrobcům platili spravedlivou cenu a zároveň nabízeli spotřebitelům potraviny za rozumné ceny;

11.   poukazuje na to, že stávající zásoby obilí v EU by vystačily pouze na 30 dnů a vyjadřuje vážné pochybnosti nad tím, zda jsou naše zásoby potravin na patřičné úrovni, zejména s ohledem na možné krize; vyzývá Komisi, aby vytvořila strategie pro vytvoření zásob potravin s cílem zamezit možným budoucím krizím;

12.   vyzývá k přesnějším odhadům zemědělské produkce, aby bylo možné s větším předstihem určit převládající tendence ve světovém zásobování potravinami;

13.   zdůrazňuje, že je třeba zohlednit příjmy zemědělců v EU; poukazuje na to, že s rostoucími náklady na krmiva, energii, hnojiva a další vstupy a při rostoucích nákladech na dodržování norem je třeba, aby se výnosy zemědělců výrazným způsobem zvýšily, mají-li i nadále uspokojovat poptávku po potravinách; poukazuje na to, že příjmy v zemědělství se zvýšily jen nepatrně a že v některých členských státech příjmy zemědělců dokonce klesají;

14.   požaduje, aby prosazování udržitelných zemědělských politik bylo zahrnuto do všech nástrojů v rámci politiky rozšíření a sousedství;

15.   vyzývá k tomu, aby se na subjekty z třetích zemích vztahovala totožná úroveň kontroly jako na výrobce z EU, nicméně uznává, že je třeba rozvojovým zemím pomáhat při plnění rostlinolékařských norem EU;

16.   vítá rozhodnutí ministrů zemědělství EU přijmout návrh Komise, aby bylo pro rok 2008 pozastaveno povinné vyjímání zemědělské půdy z produkce, bere na vědomí odhady Komise, že tento krok uvolní asi 2.9 milionů hektarů pro produkci obilovin a zvýší letošní sklizeň na přibližně 10 milionů tun;

17.   vyzývá Komisi, aby za účelem lepšího celosvětového zajištění potravin provedla hodnocení dopadu, který na zajištění potravin mají stávající politiky EU v oblasti SZP, cílů pro obnovitelné energie;rozvojové pomoci a mezinárodních obchodních dohod;

18.   zdůrazňuje, že potravinám je třeba dávat přednost před palivem a že výroba biopaliv by měla být vázána přísnými kritérii udržitelnosti; konstatuje, že při plnění navrhovaného cíle v oblasti biopaliv musí být tato kritéria splněna;

19.   souhlasí, že subvencování EU plodin určených k výrobě biopaliv již není opodstatněné, ale velmi důrazně upozorňuje na to, že v současnosti jsou pro tento druh výroby využívána pouze 2−3 % zemědělské půdy v EU a že zprávy ve sdělovacích prostředcích, které viní ze současné potravinové krize biopaliva, jsou, pokud jde o EU, zveličené; souhlasí nicméně, že politika vyčlenění více půdy na pěstování kukuřice pro výrobu bioetanolu v zemích, jako je USA, vyvolává řetězovou reakci v cenách a dostupnosti kukuřice a dalších obilovin na světovém trhu s potravinami;

20.   vyzývá přesto Komisi a členské státy, aby věnovaly více úsilí na podporu využívání a výroby bioenergie druhé generace, při níž se zpracovává hnůj a odpady ze zemědělské výroby, nikoliv prvotní zemědělské produkty;

21.   především zdůrazňuje, že přednostní význam by měl být přisuzován sběru komunálního, zemědělského a lesního odpadu a jeho konverzi do plynného skupenství; konstatuje, že díky této praxi by bylo možné vyvíjet vhodné technologie a věnovat čas na studium slučitelnosti produkce potravin a energie;

22.   upozorňuje se znepokojením na to, že z důvodu akutního nedostatku krmných obilovin vzrostla cena krmných směsí o 75 EUR za tunu a tento růst stále pokračuje, což pro živočišnou výrobu EU znamená další náklady ve výši 15 mld. EUR;

23.   domnívá se, že současná krize vyžaduje okamžitou a důkladnou diskusi mezi orgány EU a členskými státy o úloze, kterou může plnit moderní biotechnologie při zajištění pokračující výroby potravin za rozumné ceny;

Účinnější politiky rozvoje

24.   domnívá se, že účinný boj proti hladovění vyžaduje celosvětovou politiku udržitelného rozvoje, jež rozvojovým zemím umožní produkovat dostatečné množství vody a potravin a zásobovat jimi tamější obyvatelstvo;

25.   podporuje rozvojové země v jejich snaze zajistit místnímu obyvatelstvu přístup k potravinám; věří, že je nezbytné vytvořit další prostor pro životaschopné politiky, které umožní rozvoj vnitrostátních pravidel a opatření v tomto odvětví; považuje Malawi, v němž byla za poslední tři roky zdvojnásobena produkce potravin, za pozitivní příklad rozvojové země a zdůrazňuje při tom, že Komise se na tomto rozvoji významně podílí; vyzývá Komisi, aby napomohla při propagaci této skutečnosti, která se může stát příkladem pro další rozvojové země;

26.   vyzývá členské státy EU a mezinárodní společenství, aby bezodkladně reagovaly na mimořádnou výzvu o pomoc ze strany Světového potravinového programu a aby pomohly při řešení nových výzev v oblasti boje proti hladu; domnívá se však, že závislost na operacích potravinové pomoci musí být zmírněna, a proto zdůrazňuje, že je třeba připravit střednědobá a dlouhodobá opatření, aby se předešlo zhoubnějším následkům a řešily se skutečné příčiny této krize;

27.   žádá okamžité a výrazné navýšení investicí do zemědělství, akvakultury, rozvoje venkova a agroobchodu v rozvojových zemích, které budou určeny zejména pro chudé zemědělce a malé zemědělské usedlosti využívající při výrobě potravin ekologických postupů; připomíná, že 75 % chudých obyvatel celého světa žije ve venkovských oblastech, avšak pouze 4 % veřejné rozvojové pomoci je určeno na zemědělství; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby otázku zemědělství řešily účinněji ve svých rozvojových politikách, aby v těsné spolupráci s rozvojovými zeměmi upravily programování 10. Evropského rozvojového fondu a aby se opětovně zaměřily na strategické dokumenty jednotlivých zemí jako na způsob, jak více podpořit zemědělství; zdůrazňuje úlohu nevládních organizací a místních orgánů při společném hledání inovativních řešení v zemědělství s obyvateli rozvojových zemí a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly jejich projekty;

28.   zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit pro drobné zemědělce v chudých zemích, z nichž většina jsou ženy, přístup k půdě, finančním službám a úvěrům, semenům vysoce výnosných odrůd, zavlažovacím systémům a hnojivům; zdůrazňuje, že investice do zemědělství by se měly zaměřovat ve větší míře na zavlažování, venkovské silnice, výzkum a znalost místního prostředí, na odborné vzdělávání a výměnu osvědčených postupů v oblasti vytváření udržitelných a výkonných systémů pěstování plodin, na čistou pitnou vodu, vzdělávání, a na podporu místní výroby a uplatnění na trhu; vyzývá proto Komisi, aby prosazovala v rámci svých činností tato hlediska a podporovala výrobní organizace, mikroúvěry a další programy finančních služeb a zvýšené investice do zemědělství;

29.   vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby prověřila možnosti okamžitého zřízení garančního fondu, který by na vnitrostátní úrovni zaštiťoval mikroúvěry a půjčky, jakož i programy zajišťování rizik, jejichž fungování odráží potřeby místních výrobců potravin, a to zejména v chudších rozvojových zemích;

30.   zdůrazňuje, že je nezbytné, aby v otázce změny klimatu spolupracovala EU s rozvojovými zeměmi, zejména pokud jde o transfer technologií a budování kapacit; zdůrazňuje, že změna klimatu musí být shodně začleněna do jakékoli rozvojové spolupráce EU, a upozorňuje na to, že několik jednoduchých opatření by pomohlo zemědělcům ochránit jejich úrodu před suchem a jinými nepříznivými okolnostmi; vyzývá proto Komisi, aby se touto možností zabývala; vyzývá mezinárodní společenství, aby zesílilo své úsilí v boji proti dezertifikaci, degradaci půdy a suchu a zlepšilo zajišťování potravin a přístup k vodě, zejména v chudých zemích;

31.   zdůrazňuje význam odpovídajících investic v oblasti výzkumu s cílem zvýšit výnosy ve všech regionech světa;

32.   žádá zejména, aby byl bedlivě sledován veškerý vývoj v oblasti geneticky modifikovaných organismů a aby se následně vedla veřejná diskuse na toto téma;

33.   domnívá se, že státy by měly mít právo na suverenitu a zajišťování potravin a mají právo chránit svůj trh proti dovozu dotovaných výrobků; domnívá se, že toto subvencování zemědělských výrobků pro vývoz destabilizuje místní trhy v rozvojových zemích;

Spravedlivý mezinárodní obchod

34.   domnívá se, že otevírání zemědělských trhů musí probíhat postupně a v souladu se stupněm rozvoje jednotlivých rozvojových zemí a že se musí zakládat na sociálně spravedlivých obchodních pravidlech, která zohledňují ochranu životního prostředí; konstatuje, že citlivé produkty, které jsou nezbytné pro uspokojení základních potřeb obyvatel rozvojových zemí nebo které mají zvláštní význam, pokud jde o zabezpečení dodávek potravin a rozvoj venkova v rozvojových zemích, by měly být vyloučeny z celkové liberalizace, aby se zabránilo nenapravitelnému poškození místních pěstitelů; zdůrazňuje, že EU musí v obchodních jednáních s rozvojovými zeměmi prosazovat preferenční a nesouměrný systém, aby jim umožnila i nadále na svých trzích používat určité nástroje pro řízení dodávek, jakož i jiné nástroje rozvoje; zdůrazňuje, že nejméně rozvinuté země měly a i nadále mají bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU, a to v rámci dohody "vše kromě zbraní" ("Everything But Arms");

35.   zdůrazňuje, že v probíhajících jednáních o dohodách o hospodářském partnerství musí být prioritou Komise řešení rozvojových potřeb zemí Asie, Karibiku a Tichomoří (AKT); připomíná, že aby bylo možné tento problém vyřešit, musí dohody o hospodářském partnerství provázet příslib nových finančních prostředků určených na pomoc v oblasti obchodu (2 miliardy EUR ročně do roku 2010) a podpora regionální integrace;

36.   zdůrazňuje, že je nezbytné dosáhnout úspěšných výsledků jednání kola z Dohá v oblasti rozvojové pomoci; zdůrazňuje, že výsledky kola jednání z Dohá by měly být pozitivní motivací pro rozvojové země, aby investovaly do své zemědělské a potravinové výroby; vyzývá Komisi, aby podpořila návrhy začlenit do probíhajících jednání s WTO postupy pro řešení cen základních potravin;

37.   opakovaně žádá Komisi a Radu, aby podporovaly systém spravedlivého obchodu a další etické systémy, které podporují drobné a znevýhodněné výrobce v rozvojových zemích, snižují volatilitu, zaručují spravedlivější ceny a příjmy, a přispívají tak k lepším sociálním a ekologickým podmínkám; vyzývá orgány veřejné správy v EU, aby začlenily spravedlivý obchod a kritéria udržitelnosti do veřejných soutěží a politik nákupu;

Podpora demokracie

38.   zdůrazňuje, že současná potravinová krize poukazuje na to, že je nezbytné posílit politickou stabilitu, regionální integraci, demokracii a lidská práva, a to nejen v rámci EU, ale i na celém světě; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby při řešení současné potravinové krize a dlouhodobých problémů spojených se zajištěním dodávek potravin prosazovaly lidské a demokratické hodnoty a právní stát;

o
o   o

39.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Světové bance, skupině G8, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Valnému shromáždění OSN, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU a Panafrickému parlamentu.

(1) Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.
(2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0480.

Právní upozornění - Ochrana soukromí