Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. června 2008 o soudržnosti politik v zájmu rozvoje a vlivech využívání některých biologických přírodních zdrojů ze strany EU na rozvoj západní Afriky (2007/2183(INI))
Evropský parlament,
- s ohledem na článek 178 Smlouvy o založení Evropského společenství,
- s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států na schůzce Rady, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: "Evropský konsensus o rozvoji"(1) z roku 2005
- s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(2) revidovanou dohodou o partnerství podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005(3),
- s ohledem na společnou strategii EU-Afrika,
- s ohledem na první dvouletou zprávu Komise "Zpráva EU o soudržnosti politik v zájmu rozvoje" (KOM(2007)0545) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2007)1202),
- s ohledem na závěry Rady z 21. a 22. prosince 2004, 24. května 2005, 10. března 2006, 11. dubna 2006, 17. října 2006, 5. prosince 2006, 15. prosince 2006 a 19.–20. listopadu 2007,
- s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o soudržnosti politik v zájmu rozvoje, pracovní program na období 2006–2007 (SEK(2006)0335),
- s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000,
- s ohledem na Konsensus z Monterrey o financování rozvoje ze dne 22. března 2002,
- s ohledem na studii zveřejněnou v květnu roku 2007 Evropským centrem pro řízení rozvojové politiky (ECDPM) společně s institutem PARTICIP GmbH a Institutem Complutense pro mezinárodní studia, v níž jsou vyhodnocovány mechanismy orgánů EU a členských států pro prosazování soudržnosti politik v zájmu rozvoje,
- s ohledem na program Nadace Everta Vermeera pro soudržnost politik EU a na Evropskou konfederaci nevládních organizací pro pomoc a rozvoj,
- s ohledem na sdělení Komise s názvem "Založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy" (KOM(2007)0540),
- s ohledem na výsledek 13. zasedání konference smluvních stran (COP13) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a zasedání smluvních stran Kjótského protokolu, které se konalo na indonéském ostrově Bali ve dnech 3. až 14. prosince 2007,
- s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010(4),
- s ohledem na návrh akčního plánu EU pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví (FLEGT), který dne 21. května 2003 předložila Komise (KOM(2003)0251) a který byl dne 13. října 2003 schválen Radou ministrů zemědělství a rybolov, a na nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství(5),
- s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2005 o urychlení provádění akčního plánu EU pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví(6),
- s ohledem na závěry přijaté Radou ministrů pro životní prostředí dne 20. února 2007 ohledně cílů EU v oblasti dalšího rozvoje mezinárodního klimatického režimu po roce 2012, ve kterých Rada zdůrazňuje, že "jsou nezbyté konkrétní politiky a kroky, které by během následujících dvou až tří desetiletí zastavily a zvrátily vývoj emisí oxidu uhličitého vznikajících v důsledku odlesňování v rozvojových zemích",
- s ohledem na sdělení Komise o integrovaném rámci pro dohody o partnerství v oblasti rybolovu se třetími zeměmi ze dne 23. prosince 2002 (KOM(2002)0637),
- s ohledem na kodex pro zodpovědný rybolov přijatý Organizací OSN pro výživu a zemědělství v roce 1995 a na Mezinárodní akční plán pro řízení rybolovné kapacity, který táž organizace přijala v roce 1999,
- s ohledem na studii Organizace OSN pro výživu a zemědělství z roku 2005 "Zodpovědný obchod s rybami a zajišťování potravin", jejíž autorem je John Kurien,
- s ohledem na studii ze dne 16. července 2007 "Soudržnost politik v zájmu rozvoje a vliv rybářských politik EU na rozvoj západní Afriky", která byla vypracována pro Evropský parlament,
- s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2001 o rybolovu a snižování chudoby(7),
- s ohledem na studii "L'émigration irrégulière vers l´Union européenne au départ des côtes sénégalaises" (Nezákonná emigrace do Evropské unie z pobřeží Senegalu), kterou v září roku 2007 vypracovala Juliette Hallairová a kterou zveřejnila Mezinárodní organizace pro migraci,
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro rybolov (A6-0137/2008),
A. vzhledem k tomu, že Deklarace tisíciletí OSN vyzývá všechny státy k zajištění soudržnosti politik v zájmu rozvoje,
B. vzhledem k tomu, že EU je pevně odhodlána zajišťovat soudržnost politik v zájmu rozvoje v souladu s článkem 178 Smlouvy o ES, který stanoví, že "Společenství přihlédne k cílům politiky Společenství v oblasti rozvojové spolupráce při uskutečňování politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země",
C. vzhledem k tomu, že článek 35 výše uvedeného evropského konsensu o rozvojové politice stanoví, že "EU se plně zavazuje k přijetí opatření k dalšímu zlepšování soudržnosti politik v zájmu rozvoje v celé řadě oblastí" a že "je důležité, aby nerozvojové politiky podporovaly úsilí rozvojových zemí při dosahování rozvojových cílů tisíciletí",
D. vzhledem k tomu, že výše uvedená dvouletá zpráva Komise o soudržnosti politik v zájmu rozvoje mimo jiné uvádí zjištění, že:
-
koncepce soudržnosti politik v zájmu rozvoje se dosud nestala přirozenou součástí rozhodovacích procesů,
-
EU se navzdory svému úsilí nachází teprve na začátku vytváření účinné koncepce pro tuto oblast,
-
hlavní překážkou lepší soudržnosti politik jsou politické priority a střety zájmů mezi členskými státy EU a mezi rozvojovými zeměmi,
-
o problematice soudržnosti politik v zájmu rozvoje stále ještě neexistuje dostatečné povědomí a dostatečná informovanost a je zapotřebí zajistit soustavnou angažovanost politiků na vysoké úrovni,
-
rybolov může hrát důležitou roli v zajišťování potravin, neboť v přímořských zemích patří mezi významná hospodářská odvětví,
E. vzhledem k tomu, že závěry ze zasedání Rady konaného dne 24. května 2005 zahrnují závazek zvýšit soudržnost politik v zájmu rozvoje, zejména ve dvanácti prioritních oblastech politiky, mezi které patří obchod, rybolov, životní prostředí, změna klimatu, migrace a zaměstnanost,
F. vzhledem k tomu, že dva nejdůležitější biologické přírodní zdroje, které EU získává v západní Africe, jsou ryby a dřevo, neboť podle generálního ředitelství Komise pro obchod míří více než 80 % ryb a dřeva vyváženého Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) do EU,
G. vzhledem k tomu, že OSN definuje západní Afriku jako nejzápadnější oblast Afriky, která zahrnuje 16 zemí: Benin, Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Kapverdy, Libérie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone, Togo (tzn. ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států) a Mauritánie)(8), a vzhledem k tomu, že je kromě toho Kamerun často považován za součást západní Afriky,
Soudržnost politik v zájmu rozvoje
1. vítá skutečnost, že Komise, Rada a členské státy se problematice soudržnosti politik v zájmu rozvoje věnují se zvýšenou pozorností a odhodláním, o čemž svědčí 12 závazků pro soudržnost politik v zájmu rozvoje, dvouleté zprávy a několik dalších nových mechanismů;
2. zdůrazňuje, že politika soudržnosti je jedním z významných příspěvků EU k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;
3. zdůrazňuje skutečnost, že politická vůle a odhodlání brát ohled na zájmy rozvojových zemí ve všech oblastech politiky, které tyto země ovlivňují, je zásadní pro dosažení lepší politiky soudržnosti;
4. upozorňuje na výrazné propojení rozvojové politiky a politiky rybolovu EU a rozvojové politiky a politiky obchodu se dřevem a zdůrazňuje, že opatření přijatá v oblasti politiky rybolovu a dřevařské politiky EU mají významný vliv na místní udržitelný rozvoj;
5. připomíná, že výše uvedená COP13 uznala významný podíl odlesňování na emisích skleníkových plynů a tím i na změnu klimatu, a zdůrazňuje nutnost podporovat rozvojové země v úsilí o ochranu jejich lesů a udržitelné hospodaření s nimi; naléhavě žádá EU a členské státy, aby poskytly významné finanční příspěvky pro mezinárodní iniciativy na ochranu a udržitelné využívání lesů v rozvojových zemích a pro udržitelné hospodaření s nimi, a zejména pro podporu africkým zemím;
Dřevo
6. sleduje se znepokojením, že kácení tropických pralesů je jednou z příčin změny klimatu, způsobuje za přibližně 20 % celkových ročních emisí skleníkových plynů, jejichž původcem je člověk, a připravuje o živobytí miliony místních a domorodých obyvatel;
7. je znepokojen skutečností, že levné dovozy nelegálních výrobků ze dřeva a lesnických produktů, společně s neplněním základních sociálních a environmentálních norem některými průmyslovými subjekty, destabilizují mezinárodní trhy a snižují daňové příjmy producentských zemí;
8. je znepokojen skutečností, že podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství je za ekologické označeno méně než 7 % světových lesů a méně než 5 % tropických lesů je obhospodařováno udržitelným způsobem;
9. vítá skutečnost, že je Komise v západní Africe zapojena do oficiálních jednání s Ghanou a Kamerunem a do předběžných jednání s Libérií ve snaze uzavřít dobrovolné dohody o partnerství pro kontrolu zákonnosti přímého vývozu dřevěných výrobků do Evropské unie;
10. zdůrazňuje, že veškeré režimy ochrany lesa, včetně nástroje partnerství pro snižování emisí v důsledku odlesňování (FCPF) a plánu FLEGT, musí chránit tradiční a zvyková práva místních a domorodých obyvatel k využívání jejich lesů v souladu s Deklarací OSN o právech původních obyvatel;
11. vyzývá Komisi, aby vyhověla žádostem o financování iniciativ zaměřených na udržitelné lesní hospodářství v rámci programů pomoci a národních strategických dokumentů;
12. vyzývá Komisi, aby předložila sdělení, v němž definuje přístup, účast a podporu EU, pokud jde o stávající a budoucí mechanismy financování účinnější ochrany lesů a snižování emisí vzniklých v důsledku odlesňování, a to také v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu / Kjótského protokolu a nástroje partnerství pro snižování emisí v důsledku odlesňování; toto sdělení by mělo nastínit závazek EU poskytnout finanční prostředky s cílem pomoci rozvojovým zemím s ochranou jejich lesů, financovat lesní chráněné oblasti a prosazovat hospodářské alternativy k ničení lesů;
13. vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provádění výše uvedeného akčního plánu EU FLEGT a nařízení, jejichž cílem je potírat nezákonné kácení a související obchod a posílit spotřebu výrobků ze dřeva vyráběných udržitelným způsobem, a aby výrazně zvýšily počet partnerských zemí;
14. vyzývá zejména Komisi, aby v průběhu tohoto legislativního období předložila souhrnný legislativní návrh zákazu umisťovat na trh dřevo a dřevěné výrobky z nezákonných a destruktivních zdrojů;
15. naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby urychlily přijetí a provádění ekologické politiky zadávání veřejných zakázek na úrovni EU, na vnitrostátní a místní úrovni, která bude upřednostňovat nákup dřevěných výrobků opatřených ekoznačkou, zejména výrobky, jež získaly osvědčení o shodě s normami organizace Forest Stewardship Council;
Ryby
16. upozorňuje na vysokou míru závislosti západoafrických zemí na rybolovu, který je pro ně zdrojem pracovních příležitostí, obživy, bílkovin, příjmů do státního rozpočtu a devizových prostředků, jak ukazuje aktuální případová studie zveřejněná Mezinárodní organizací pro migraci, podle níž je jednou z nejzávažnějších příčin migrace ze Senegalu úpadek odvětví rybolovu v zemi;
17. s uspokojením sleduje a podporuje úspěchy dosažené v této oblasti, opětovně však vyslovuje své znepokojení nad pomalostí a zdlouhavostí, s níž některé země této oblasti přistupují k zajištění ochrany svých vlastních zdrojů; lituje, že přes veškeré úsilí vynaložené ze strany EU v rámci smluv o partnerství v oblasti udržitelnost přírodních biologických zdrojů, mezi něž rybolov patří, a přínos udržitelného využívání nejenže nejsou pro některé z těchto zemí doposud prioritou, ale často jsou podřizovány jiným politickým a ekonomickým zájmům;
18. naléhavě proto žádá Komisi, aby se zabývala touto otázkou a zjevnou souvislostí mezi mírou migrace přistěhovalců ze zemí západní Afriky do EU a výrazným úbytkem rybích populací u pobřeží západní Afriky;
19. vyzývá Komisi a vlády zemí západní Afriky, aby omezily nelegální rybolov a sledovaly a kontrolovaly rybí populace s cílem ukončit jejich výrazný úbytek v mořích západní Afriky;
20. domnívá se, že rybí populace v západní Africe představují významný potenciál pro místní rozvoj a do značné míry přispívají k zajišťování potravin; je znepokojen skutečností, že podle posledních vědeckých odhadů Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) z roku 2006 jsou mnohé populace v západní Africe nadměrně využívány a minimálně jedné hrozí vyhynutí;
21. zastává názor, že hodnocení míry soudržnosti mezi rozvojovou politikou Společenství a její rybářskou politikou zahrnuje mnoho aspektů přesahujících rámec dvoustranných dohod o partnerství v oblasti rybolovu podepsaných s několika třetími zeměmi západní Afriky; stejně důležité jsou politiky Společenství, které se týkají:
-
sledování a kontroly vod západní Afriky a příspěvku EU k boji proti nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti;
-
podpory vědeckého výzkumu rybích populací a struktury ekosystému;
-
vývozu a změny vlajky lodí EU na vlajku státu západní Afriky;
-
rostlinolékařských norem pro dovoz ryb a jiných necelních překážek obchodu;
-
tržní politiky EU a druhu a množství ryb dovážených ze západní Afriky;
22. žádá Komisi, aby z důvodu dosud neuzavřené dohody o hospodářském partnerství (EPA) se zeměmi západní Afriky při jednáních o dohodách o dřevě a rybách postupovala v souladu s agendou soudržnosti politik v zájmu rozvoje jakožto součásti procesu EPA;
23. opakovaně vyzývá Komisi, aby usilovala o dosažení nejvýznamnějšího cíle dohod o hospodářském partnerství, kterým je pokrok v regionální integraci a posilování hospodářského postavení zemí AKT, a v této souvislosti zdůrazňuje zejména stanovisko zemí západní Afriky;
24. domnívá se, že rybářská politika EU musí dodržovat výše uvedený kodex pro zodpovědný rybolov přijatý Organizací OSN pro výživu a zemědělství v roce 1995, a to včetně jejích vztahů se západní Afrikou;
25. vyjadřuje své uspokojení nad skutečností, že sedm zemí západní Afriky podepsalo dohody o rybolovu s EU podle nového znění dohod o partnerství, v nichž jsou kromě původního cíle ochrany zájmů plavidel EU, uvedena ustanovení, podle kterých mají třetí země vypracovat plány, jež zaručují udržitelné využívání jejich rybolovných zdrojů;
26. je přesvědčen, že nárůst rybolovné kapacity, k němuž došlo v minulosti, v oblasti, která má poměrně slabý systém řízení tohoto odvětví a nedisponuje dostatečnými prostředky na sledování a kontrolu činnosti rybářských lodí, přispěl k problematickému stavu rybích populací v regionu; vítá proto skutečnost, že v roce 2005 bylo ukončeno poskytování dotací na přemisťování rybolovných kapacit z EU do západní Afriky;
27. konstatuje, že pokud EU omezí svou činnost ve vodách západní Afriky, mohou na její místo nastoupit lodě z jiných zemí, které nemusí dodržovat stejné zásady udržitelnosti;
28. konstatuje, že zejména v oblasti rybolovných zdrojů je nutné posílit především následující faktory;
-
pravidelné hodnocení rybolovných zdrojů prostřednictvím výzkumných akcí uskutečněných plavidly pro výzkum oceánu za účasti výzkumných pracovníků EU a příslušné třetí země, hodnocení rybolovných zdrojů ve všech výlučných hospodářských zónách zemí, s nimiž byly uzavřeny dohody o partnerství v oblasti rybolovu;
-
zlepšení infrastruktur na pevnině, a to jak v přístavech, tak také při zásobování a dopravě, s cílem usnadnit připlouvání jak lodí EU, tak i lodí ostatních zemí za účelem opravy, vyložení, přeložení atd., což bude dalším přínosem pro třetí země;
-
přizpůsobení hygienických a zdravotních předpisů, neboť většina těchto zemí má v této oblasti závažné nedostatky, což jim v některých případech dokonce brání využít jejich případný přednostní přístup, který by jejich export mohl mít na trh EU;
-
služby zabezpečující kontrolu a monitorování, a to zřízením kontrolních míst, vyškolením inspektorů, využitím hlídkových člunů a kontroly ze vzdušného prostoru, protože pro splnění těchto úkolů nemají tyto země dostatek technických ani personálních zdrojů;
-
vytvoření právního rámce, který zaručí ochranu současných i případných investic EU, k nimž dochází hlavně při vytváření společných podniků, které se v současné době potýkají s mnoha překážkami, jež brání investování ve třetích zemích, a to zejména z důvodu ztráty kontroly nad podniky a z důvodu právní nejistoty v prakticky všech zemích této zóny;
-
zavedení plánů na řízení udržitelného rybolovu, které určí činnost v místních odvětvích a zabrání všeobecným a biologicky neudržitelným praktikám prováděným v rámci volného přístupu;
29. vyzývá EU, aby oddělilo úroveň úplaty za dohody od úrovně rybolovných příležitostí, které jsou za tuto úplatu poskytovány, což může třetí zemi bránit v omezení přístupu v případě vyčerpání zdrojů nebo vést k náhlému významnému poklesu příjmů do státní pokladny třetí země;
30. vyzývá EU, aby s cílem zajistit udržitelnost rybolovných činností v západní Africe a jejich návaznost na rozvojovou politiku Společenství, ať již prováděnou na základě dohody o partnerství či na základě soukromé smlouvy, přijala tato opatření:
-
před zahájením rybolovných činností provedla reálné vyhodnocení množství příslušných rybích populací a toto hodnocení poté v pravidelných intervalech opakovat;
-
pokud jsou rybí populace v Africe vyčerpány, je zapotřebí, aby první kroky ke snížení úlovku učinily lodě EU a ostatní zahraniční lodě;
-
vypracovat dlouhodobé programy vědeckého hodnocení stavu a trendů velikosti rybích populací a jejich ekologických vztahů a rovněž dopadů rybolovu na tyto populace; podporovat západoafrický výzkum,
-
včas poskytovat přesné a spolehlivé informace o velikosti úlovků a činnostech lodí Evropské unie působících ve třetích zemích;
-
poskytnout pomoc při zřizování referenčních laboratoří, a usnadnit jim tak splnění rostlinolékařských podmínek pro vývoz do EU;
-
společně s partnery EU ze zemí západní Afriky vytvořit program pro boj proti nezákonnému, neohlášenému a neregulovanému rybolovu včetně regionálního plánu kontroly, a to v souladu s dohodou uzavřenou s Komisí pro Indický oceán; podporovat západoafrické kapacity pro účinnou kontrolu a sledování rybolovných činností domácích i zahraničních lodí;
-
konzultovat podmínky dohod s místními společenstvími;
-
přijmout opatření na zajištění přednostního přístupu místních rybářů a lodí k rybím populacím;
-
stanovit dlouhodobé programy, které zvýší přidanou hodnotu místního zpracovatelského průmyslu tím, že se umožní, aby ryby, které byly chyceny v místě, byly v tomto místě nejprve zpracovány a teprve následně vyvezeny do EU;
-
reformovat a přizpůsobit stávající systém pravidel původu, aby odpovídal místním podmínkám a skutečnosti;
31. shledává, že i přesto že finanční příspěvky poskytnuté na základě smluv o rybolovu tvoří podstatnou část celkového rozpočtu některých třetích zemí, k čemuž je nutno přičíst také investice majitelů plavidel a spolupráci, včetně finanční, členských států poskytnutou bilaterálně, nemůže spolupráce, jejímž cílem je udržitelný rozvoj, vycházet pouze se společné rybářské politiky, ale že je nutné začlenit také ostatní politiky Společenství, zejména rozvojovou spolupráci, aby bylo dosaženo politických i sociálně ekonomických podmínek, které těmto zemím umožní rozvinout administrativní a finanční úsilí do té míry, že se jim podaří udržitelným způsobem zcela využívat možností svých přírodních biologických zdrojů;
32. důrazně vyzývá k lepší koordinaci projektů rozvojové spolupráce Komise a členských států, a to i při stanovování priorit a cílů;
33. lituje skutečnosti, že posouzení dopadu dohod o hospodářském partnerství zemí EU a AKT z května 2007 na udržitelný rozvoj zadané Komisí se nezabývá odvětvím lesního hospodářství a pouze se dotýká otázek rybolovu;
34. žádá Komisi, aby:
-
obecně prováděla stále podrobnější posouzení dopadu na udržitelný rozvoj,
-
důkladněji začlenila otázky soudržnosti politik v zájmu rozvoje do posouzení dopadu na udržitelný rozvoj,
-
zadala dvě posouzení dopadu na udržitelný rozvoj dohody o hospodářském partnerství v západní Africe, se zvláštním zřetelem na soudržnost politik v zájmu rozvoje v odvětví ryb a dřeva, včetně posouzení vlivu na místní a domorodé obyvatele;
35. je přesvědčen, že plán FLEGT a reformované dohody o partnerství v oblasti rybolovu nové generace z roku 2003 představují důležitá východiska politik, které budou napomáhat rozvoji; zdůrazňuje však, že rybářskou a dřevařskou politiku EU vůči západní Africe je zapotřebí rozšířit a zkvalitnit za účelem zajištění skutečné soudržnosti politik v zájmu rozvoje;
o o o
36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, vládám a parlamentům členských států, sekretariátům sdružení AKT, ECOWAS, Africké unie, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Subregionálnímu výboru pro rybolov (SRFC) a Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) a vládám všech zemí společenství ECOWAS, Mauritánie a Kamerunu.