Evropský parlament,

-   s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii nazvanou "Bezpečná Evropa v lepším světě", kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003,

-   s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou přijala také Evropská rada dne 12. prosince 2003,

-   s ohledem na usnesení Rady ze dne 21. května 2007 o evropské politice v oblasti vesmíru(1),

-   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Smlouvu o Evropské unii (SEU) ve znění Lisabonské smlouvy a na příslušná ustanovení těchto smluv týkající se evropské politiky pro oblast vesmíru (článek 189 SFEU), stálé strukturované spolupráce v otázkách bezpečnosti a obrany (čl. 42 odst. 6 a článek 46 SEU, jakož i protokol 10) a posílené spolupráce v civilních věcech (část šestá, hlava III SFEU) dále s ohledem na doložku solidarity (článek 222 SFEU) a ustanovení o vzájemné pomoci v případě ozbrojeného napadení členského státu či států (čl. 42 odst. 7 SEU),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 29. ledna 2004 o akčním plánu pro uplatňování evropské vesmírné politiky(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 k evropské bezpečnostní strategii(3),

-   s ohledem na Smlouvu o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles z roku 1967 ("Smlouva o využívání kosmického prostoru"),

-   s ohledem na spolupráci mezi EU a Ruskem týkající se vesmírné politiky, v jejímž rámci byly v roce 2006 zahájeny třístranné rozhovory o otázkách vesmíru mezi Evropskou komisí, Evropskou kosmickou agenturou a Ruskou federální vesmírnou agenturou (Roscosmos),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0250/2008),

A.   vzhledem k tomu, že hlavními zásadami evropské vesmírné politiky musí být osvobození od hrozeb pocházejících z vesmíru i bezpečný a udržitelný přístup do vesmíru a jeho využití,

B.   vzhledem k tomu, že různé politické a bezpečnostní výzvy, jimž Evropská unie ve vzrůstající míře čelí, činí evropskou vesmírnou politiku strategicky nezbytnou,

C.   vzhledem k tomu, že absence společného postupu členských států EU v oblasti vesmírné politiky vede k příliš nákladným programům,

D.   vzhledem k tomu, že operace pro řešení krizí v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) se vyznačují nedostatečnou úrovní vzájemného propojení kosmických zařízení provozovaných členskými státy EU,

E.   vzhledem k tomu, že Evropská unie dosud nedisponuje komplexní evropskou vesmírnou strukturou určenou k bezpečnostním a obranným účelům,

F.   vzhledem k tomu, že rozvoj nové generace nosných zařízení trvá přibližně 15 let a že současná generace nosných zařízení musí být nahrazena během příštích 20 let,

G.   vzhledem k rychle pokračujícímu rozvoji kosmických zařízení v USA, Rusku, Japonsku a dalších státech, které započaly s dobýváním vesmíru, především v Číně, Indii, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Brazílii, Izraeli, Íránu, Malajsii, Pákistánu, Jižní Africe a Turecku,

H.   vzhledem k tomu, že jednou z priorit francouzského předsednictví Evropské unie ve druhém pololetí roku 2008 je také dosažení pokroku v rámci evropské vesmírné politiky,

I.   vzhledem k tomu, že jedním z nákladově nejúčinnějších prvků kosmické struktury, který zároveň umožňuje zajistit udržitelnost parku kosmických zařízení, je údržba na oběžné dráze s využitím prostředků, které tam jsou k dispozici;

Obecné údaje

1.   bere na vědomí význam vesmírné dimenze pro bezpečnost Evropské unie a nutnost společného přístupu nezbytného k ochraně evropských zájmů ve vesmíru;

2.   zdůrazňuje, že kosmická zařízení jsou potřebná k tomu, aby se politické a diplomatické činnosti Evropské unie mohly opírat o nezávislé, spolehlivé a úplné informace podporující její politiky pro předcházení konfliktům, operace pro řešení krizí a globální bezpečnost, především monitorování šíření zbraní hromadného ničení a způsob jejich přepravy a kontrolu plnění mezinárodních úmluv, pašování lehkých zbraní a ručních palných zbraní přes hranice, ochranu kritické infrastruktury a hranic Evropské unie a civilní ochranu v případě přírodních či lidským zásahem způsobených katastrof a krizí;

3.   vítá, že "Rada pro vesmír" přijala evropskou politiku pro oblast vesmíru, jak byla navržena společným sdělením Komise a Evropské kosmické agentury (KOM(2007)0212), zejména kapitolu o bezpečnosti a obraně, lituje však, že se v ní neodkazuje na hrozbu zbrojení ve vesmíru v rámci "klíčových bodů, jež je třeba zvážit při tvorbě strategie pro mezinárodní vztahy" (jak jsou uvedeny v příloze 3 výše uvedeného rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2007); doporučuje tudíž, aby tato politika byla vhodným způsobem zohledněna v revidované evropské bezpečnostní strategii, a zastává názor, že záležitosti vesmíru by měly být zohledněny v případné bílé knize o bezpečnostní a obranné politice;

4.   bere na vědomí začlenění právního základu pro evropskou politiku v oblasti vesmíru do Lisabonské smlouvy; vítá možnost, kterou dostaly Parlament a Rada, aby řádným legislativním postupem stanovily opatření nezbytná pro utváření evropského kosmického programu; vyzývá Komisi, aby Parlamentu a Radě předložila odpovídající návrh takových opatření, spolu se sdělením, které se bude týkat navázání náležitých vztahů s Evropskou kosmickou agenturou; dále vítá vytvoření předpokladů pro stálou strukturovanou spolupráci v otázkách bezpečnosti a obrany a posílenou spolupráci v civilní oblasti;

5.   vybízí členské státy Evropské unie, Evropskou kosmickou agenturu a další zúčastněné strany, aby více a lépe využívaly stávajících národních a mezinárodních vesmírných systémů a posilovaly jejich vzájemnou komplementaritu; v této souvislosti konstatuje, že EBOP potřebuje společné prostředky alespoň v následujících oblastech: telekomunikace, správa informací, pozorování a navigace; doporučuje sdílení a výměnu těchto údajů v souladu s evropským konceptem tzv. "Network Centric Operations Architecture";

6.   vřele vítá úsilí Mezinárodní astronautické akademie a Mezinárodní asociace pro podporu bezpečnosti ve vesmíru o prosazování nápravy, vzájemné dohody a opatření ohledně vesmírného odpadu;

Nezávislé vyhodnocování hrozeb

7.   vyzývá členské státy Evropské unie, aby pro účely nezávislého vyhodnocování hrozeb pro EU sdílely a vyměňovaly si poznatky pocházející z vesmírného průzkumu;

Pozorování a průzkum Země

8.   naléhavě žádá, aby bylo Satelitní středisko Evropské unie (EUSC) plně rozvinuto, a mohl tak být plně využíván jeho potenciál; doporučuje také neprodleně uzavřít dohody mezi Satelitním střediskem Evropské unie a členskými státy EU za účelem poskytování dostupných satelitních snímků velitelům operací a jednotek v rámci EBOP a zajistit jejich komplementaritu s kapacitami na pozorování zařazenými do projektu pro globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a s takto získanými informacemi týkajícími se bezpečnosti; v tomto ohledu vítá projekt vytvoření stanice taktického využití obrazových informací, který společně řídí Evropská obranná agentura (EDA) a Satelitní středisko Evropské unie;

9.   doporučuje, aby EU vytvořila společnou koncepci geoprostorového průzkumu, který vytvoří podmínky pro zapojení EUSC do plánování jednotlivých operací EBOP vyžadujících vesmírné pozorování a vesmírný průzkum; doporučuje, aby EUSC vytvořilo bezpečné komunikační spojení na podporu operací EBOP, a to nejen s operačním velitelstvím (OHQ), které sídlí v EU, ale také s velitelstvím ozbrojených sil (FHQ) v oblasti jejich umístění; dále navrhuje, aby EU prověřila možnost finančního příspěvku pro EUSC z rozpočtu EU s cílem zabezpečit dostatečné finanční prostředky na pokrytí rostoucích potřeb v oblasti operací EBOP;

10.   naléhavě žádá členské státy EU, které mají přístup k různým typům radarů, optických a meteorologických pozorovacích družic a průzkumných systémů (Helios, SAR-Lupe, TerraSAR-X, Rapid Eye, Cosmo-Skymed, Pleiades), aby zajistily jejich kompatibilitu; vítá dvoustranné a mnohostranné dohody uzavřené mezi předními zeměmi EU (jako např. SPOT, ORFEO, rámec spolupráce Helios, schwerinská dohoda či připravovaný systém MUSIS); doporučuje, aby byl systém MUSIS začleněn do evropského rámce a financován z rozpočtu EU;

11.   zdůrazňuje význam projektu GMES pro zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku Evropské unie; naléhavě žádá, aby byla vytvořena provozní rozpočtová položka, která zajistí udržitelnost služeb poskytovaných v rámci projektu GMES odpovídajících potřebám uživatelů;

Navigace, určování polohy a času

12.   zdůrazňuje nezbytnost programu Galileo pro autonomní operace EBOP, pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), pro samotnou bezpečnost Evropy a pro strategickou nezávislost Unie; konstatuje, že veřejně regulovaná služba poskytovaná v rámci programu Galileo bude v oblasti navigace a určování polohy a času, zejména aby se předešlo zbytečným rizikům;

13.   bere na vědomí, že při prvním čtení bylo dosaženo shody mezi Parlamentem a Radou o návrhu nařízení o dalším provádění evropských družicových navigačních programů (EGNOS a Galileo), které stanovuje, že Společenství bude majitelem systému a že fáze umístění bude plně financována z rozpočtu Společenství;

14.   upozorňuje na postoj, který Parlament přijal dne 23. dubna 2008 o evropských družicových navigačních programech (EGNOS a Galileo)(4), a zejména na skutečnost, že programy EGNOS a Galileo by měly být považovány za jeden z úspěchů budoucího evropského vesmírného programu, a na řízení programů, na němž se podílí interinstitucionální skupina odborníků pro Galileo a které může sloužit jako vzor při vypracovávání evropské politiky pro oblast vesmíru;

Telekomunikační služby

15.   zdůrazňuje nutnost zajistit bezpečnou satelitní komunikaci pro operace EBOP (Vojenský štáb EU, velitelství EU, mobilní velitelství) a pro nasazení vojenských sil členských států EU v rámci OSN, NATO a dalších podobných organizací;

16.   požaduje, aby byly současné a budoucí systémy satelitní komunikace, které mají členské státy Evropské unie k dispozici (jedná se např. o systémy Skynet, Syracuse, Sicral, SATCOM Bw, Spainsat) vzájemně propojitelné za účelem snížení nákladů;

17.   podporuje vývoj softwarového rádia (Software Defined Radio), na němž spolupracují Komise a Evropská obranná agentura; konstatuje, že softwarové rádio přispěje k lepší interoperabilitě pozemní části telekomunikačních systémů;

18.   doporučuje, aby se ušetřily finanční prostředky společným využíváním pozemní infrastruktury, která slouží různým národním telekomunikačním systémům;

19.   podporuje možnost financování budoucích evropských družicových telekomunikačních systémů jako nástroje podpory pro operace EBOP z rozpočtu EU;

Sledování vesmíru

20.   podporuje vybudování evropského systému pro pozorování vesmíru, který by umožnil získávat poznatky o situaci ve vesmíru (včetně zapojení např. radarů GRAVES a TIRA), monitorovat kosmickou infrastrukturu, vesmírný odpad a případně i další hrozby;

21.   podporuje možnost financování budoucího evropského systému pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru z rozpočtu EU;

Družicové systémy včasného varování proti balistickým raketám

22.   vyjadřuje politování nad skutečností, že členské státy EU nemají přístup k okamžitým údajům o balistických raketách vystřelených kdekoli na světě; vyjadřuje proto podporu projektům, které vedou k zavádění družicových systémů včasného varování proti vystřeleným balistickým raketám (jako např. francouzský projekt "Spirale"); vyzývá také k tomu, aby byly údaje, které budou získány prostřednictvím těchto budoucích systémů, k dispozici všem členským státům EU s cílem ochránit jejich obyvatele a podpořit případná protiopatření a použít je ke kontrole dodržování smlouvy o nešíření jaderných zbraní pro operace EBOP a k ochraně bezpečnostních zájmů Evropy;

Signálové zpravodajství

23.   podporuje sdílení signálového zpravodajství na evropské úrovni (elektronický průzkum, jako je např. francouzský "Essaim", a komunikační průzkum);

Nezávislý přístup do vesmíru a mezinárodní prostředí

24.   podporuje bezpečný, nezávislý a udržitelný přístup EU do vesmíru jakožto jeden z předpokladů její samostatné činnosti;

25.   doporučuje, aby byly evropské nekomerční družice vynášeny na oběžnou dráhu evropskými nosnými zařízeními, nejlépe z území Evropské unie, s ohledem na bezpečnostní aspekty zásobování a ochrany evropské technologické a průmyslové základny obrany;

26.   zdůrazňuje nezbytnost zintenzívnit úsilí v oblasti vývoje tak, aby do roku 2015 byla k dispozici vylepšená raketa Ariane 5;

27.   doporučuje, aby byly strategické dlouhodobé investice do nových evropských nosných zařízení zahájeny co nejdříve s cílem udržet krok s rostoucí celosvětovou konkurencí; žádá, aby u tohoto projektu byla dodržována větší kázeň, jak v oblasti rozpočtu, tak v harmonogramu;

28.   doporučuje zavedení údržby na oběžné dráze, která by umožnila prodloužit životnost, odolnost, dostupnost a provozní efektivitu provozních vesmírných zařízení, což současně sníží náklady na rozmístění a údržbu těchto zařízení;

Řízení

29.   podporuje pevnou spolupráci mezi jednotlivými pilíři v oblasti vesmíru a bezpečnosti, které se budou účastnit všechny příslušné subjekty (tj. Komise, Rada, Evropská obranná agentura a Satelitní středisko Evropské unie), s cílem zajistit bezpečnostní politiku a bezpečnost informací spojených s EBOP;

30.   důrazně doporučuje podporovat rovný přístup všech členských států EU k provozním údajům získaným s využitím kosmických zařízení v rámci posílené EBOP;

31.   doporučuje, aby Evropská obranná agentura rozšířila své administrativní a finanční kapacity pro správu činností v oblasti vesmíru;

Financování

32.   zdůrazňuje, že rozpočet EU poskytuje na evropské vesmírné činnosti přibližně 5 250 milionů EUR pro období 2007–2013, což představuje roční průměrný výdaj 750 milionů EUR během této doby;

33.   vyzývá Evropskou unii, aby vytvořila provozní rozpočet pro kosmická zařízení, která slouží podpoře EBOP a evropských bezpečnostních zájmů;

34.   je znepokojen skutečností, že nedostatečná koordinace mezi členskými státy vede k nedostatku zdrojů způsobenému zbytečným zdvojováním činností; podporuje tudíž myšlenku, aby členské státy zahájily společné programy, což umožní v dlouhodobějším horizontu úspory v nákladech;

35.   dále konstatuje, že se cena neexistence společného evropského přístupu k pořizování, údržbě a provozu kosmických zařízení odhaduje na stovky milionů EUR;

36.   zdůrazňuje, jak to ukázala zkušenost, že rozsáhlé společné projekty nemohou být přiměřeně řízeny, pokud se týkají 27 vnitrostátních rozpočtových orgánů, které uplatňují princip "spravedlivého příjmu"; doporučuje proto, aby byly tyto projekty a programy financovány z rozpočtu EU;

37.   konstatuje, že dostupné odborné odhady hovoří o tom, že by úroveň investic, která je nezbytná pro pokrytí evropských potřeb v oblasti bezpečnosti a obrany, pokud jde o družicové telekomunikační systémy, a výdaje Evropské unie spojené s pozorováním Země a shromažďováním zpravodajských informací, včetně signálového zpravodajství měly být podstatně zvýšeny, aby pokrývaly potřeby a ambice komplexní vesmírné politiky;

38.   domnívá se, že Evropská unie, Evropská kosmická agentura, Evropská obranná agentura a jejich členské státy by měly zabezpečit spolehlivé a dostatečné zdroje pro financování plánovaných vesmírných činností a s nimi spojeného výzkumu; přikládá velký význam financování z rozpočtu EU, jako je tomu např. u programu Galileo;

Ochrana kosmické infrastruktury

39.   zdůrazňuje zranitelnost strategických kosmických zařízení a infrastruktury, která umožňuje přístup do vesmíru, např. nosných zařízení a kosmodromů; zdůrazňuje proto, že je třeba vhodně je chránit prostřednictvím pozemního systému protiraketové obrany bojiště ("theatre missile defence"), letadel a systémů pro kontrolu vesmíru; podporuje dále sdílení údajů s mezinárodními partnery v případě vyřazení družic z provozu v důsledku nepřátelského útoku;

40.   vyzývá ke snížení zranitelnosti budoucích evropských družicových systémů prostřednictvím systémů chránících proti poruchám, ochranných štítů, údržby na oběžné dráze a rozmístění struktur na vysokých oběžných drahách a na víceoběžných drahách;

41.   zdůrazňuje, že ochranná opatření musí být plně v souladu s mezinárodními standardy týkajícími se využívání vesmíru k mírovým účelům a se společně dohodnutými opatřeními pro transparentnost a budování důvěry TCBM); žádá členské státy EU, aby zkoumaly možnost vytvoření právně nebo politicky závazných "pravidel provozu" pro kosmické provozovatele a systému řízení vesmírného provozu;

42.   zdůrazňuje, že v důsledku uvedené zranitelnosti by špičková komunikace neměla nikdy plně záviset na kosmické technologii;

Mezinárodní právní režim pro využívání vesmíru

43.   znovu poukazuje na význam zásady využívat vesmír k mírovým účelům, která je formulována ve výše uvedené Smlouvě o využívání kosmického prostoru z roku 1967; je proto znepokojen možností umisťovat v budoucnu zbraně do vesmíru;

44.   naléhavě žádá, aby se evropská politika v oblasti vesmíru za žádných okolností nepodílela na militarizaci a zbrojení ve vesmíru;

45.   vyzývá k posílení mezinárodního právního režimu tak, aby upravoval a chránil neútočné způsoby využívání vesmíru, a k posílení TCBM v rámci přípravy pravidel pro snižování množství vesmírného odpadu Výborem OSN pro mírové využití kosmického prostoru (COPUOS), která budou v souladu s pravidly Výboru pro koordinaci činnosti agentur v oblasti vesmírného odpadu a s mnohostrannou dohodou o prevenci závodů ve zbrojení v kosmickém prostoru (PAROS), již připravuje Konference OSN pro odzbrojení; dále žádá předsednictví EU, aby proaktivně zastupovalo EU ve výboru OSN COPUOS; žádá orgány EU, aby prosazovaly konferenci o přezkumu Smlouvy o využívání kosmického prostoru s cílem posílit smlouvu a rozšířit její působnost na zákaz veškerých zbraní ve vesmíru;

46.   vyzývá všechny mezinárodní subjekty, aby se zdržely používání útočných prostředků ve vesmíru; vyjadřuje zvláštní znepokojení ohledně používání ničivé síly proti družicím, jakým je např. čínský protidružicový systém testovaný v lednu 2007, a ohledně důsledků silného nárůstu odpadu pro bezpečnost vesmíru; doporučuje proto přijetí právně závazných mezinárodních nástrojů zaměřených na zákaz používání zbraní proti kosmickým zařízením a umisťování zbraní do vesmíru;

47.   vyzývá všechny uživatele vesmíru, aby registrovali své družice, včetně vojenských, prostřednictvím nástroje pro budování důvěry v oblasti bezpečnosti vesmíru, který podporuje transparentnost; podporuje úsilí Rady o zpracování komplexního etického kodexu EU pro využívání kosmických objektů; žádá, aby z tohoto kodexu byl vytvořen právně závazný nástroj;

48.   naléhavě žádá Organizaci spojených národů a Evropskou unii, aby se zasadily o aktivní snižování množství vesmírného odpadu, který představuje nebezpečí pro družice, a o aktivní ochranu před tímto odpadem;

Transatlantická spolupráce v oblasti vesmírné politiky a protiraketové obrany

49.   naléhavě žádá Evropskou unii a Severoatlantickou alianci, aby zahájily strategický dialog o vesmírné politice a protiraketové obraně, majíce přitom na paměti zákonnou nutnost vyhnout se jakýmkoliv krokům, které by nemusely být v souladu se zásadou mírového využití vesmíru, a především aby vedly dialog o komplementaritě a interoperabilitě systémů družicové komunikace, pozorování vesmíru a včasného varování před balistickými raketami a o ochraně evropských sil prostřednictvím systému protiraketové obrany bojiště;

50.   vyzývá Evropskou unii a Spojené státy americké, aby zahájily strategický dialog o využití kosmických zařízení a aby získaly celosvětově vedoucí postavení, v rámci OSN i mimo ni, a zajistily, že vesmír zůstane zachován výhradně pro mírové politiky;

Další mezinárodní spolupráce

51.   vítá užší spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskou federací v rámci výše uvedených třístranných rozhovorů o otázkách vesmíru zahájených v roce 2006 mezi Evropskou komisí, Evropskou kosmickou agenturou a Ruskou vesmírnou agenturou (Roscosmos), která zahrnuje jak vesmírné aplikace (družicová navigace, pozorování Země a družicová komunikace), tak přístup do vesmíru (nosná zařízení a budoucí systémy přepravy ve vesmíru);

o
o   o

52.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské kosmické agentuře, parlamentům členských států a generálním tajemníkům Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

(1) Úř. věst. C 136, 20.6.2007, s. 1. (2) Úř. věst. C 96 E, 21.4.2004, s. 136. (3) Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 580. (4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0167.