Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. května 2006 o nezbytnosti rozvíjet koordinovanou strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům (KOM(2006)0254),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2007 o určitých klíčových prvcích přispívajících k vypracování strategie proti podvodům s DPH v EU (KOM(2007)0758),

-   s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. dubna 2004 o uplatnění ustanovení o správní spolupráci v boji proti podvodům v oblasti DPH (KOM(2004)0260),

-   s ohledem na závěry Rady ze zasedání dne 14. května 2008, 5. června 2007, 28. listopadu 2006 a 7. června 2006,

-   s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 8/2007 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty(1),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2005 o příspěvku daňové a celní politiky k lisabonské strategii (KOM(2005)0532),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. února 2008 o opatřeních ke změně systému DPH pro boj proti podvodům (KOM(2008)0109),

-   s ohledem na návrhy Komise ze dne 17. března 2008 ve věci směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým podvodům spojeným s plněními uvnitř Společenství, a nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1798/2003 za účelem boje proti daňovým podvodům spojeným s plněními uvnitř Společenství (KOM(2008)0147),

-   s ohledem na článek 8 Listiny základních práv Evropské unie,

-   s ohledem na doporučení uvedená v závěrech Rady ze zasedání dne 14. května 2008 ve věci daňových aspektů dohod, které Společenství a jeho členské státy uzavírají se třetími zeměmi,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0312/2008),

A.   vzhledem k tomu, že daňové podvody mají závažné důsledky pro rozpočty členských států a systém zdrojů Evropské unie, vedou k porušování zásady spravedlivého a transparentního zdanění a směřují k narušení hospodářské soutěže, čímž ovlivňují fungování vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že poctivé podniky jsou v hospodářské soutěži znevýhodněny, protože daňové podvody a ztráty daňových příjmů nakonec vždy zaplatí evropští daňoví poplatníci jinými formami zdanění,

B.   vzhledem k tomu, že daňové podvody ohrožují rovnost a spravedlnost daňového systému, neboť ztráty při výběru veřejných financí se často kompenzují zvyšováním daní, jež dopadá na menší, poctivější poplatníky, kteří nemohou nebo nechtějí obcházet či porušovat své daňové povinnosti,

C.   vzhledem k tomu, že růst přeshraničního obchodu, ke kterému došlo po vytvoření vnitřního trhu, znamená, že se zvyšuje počet transakcí, kdy se místo zdanění a místo usazení osoby odpovědné za odvod DPH nacházejí ve dvou různých členských státech,

D.   vzhledem k tomu, že nové formy daňových podvodů, které jsou používány v souvislosti s přeshraničním plněním (například "kolotočový podvod" nebo "podvod s využitím chybějícího obchodníka"), využívají roztříštěnosti současného daňového systému a různých skulin v něm; a je tedy nutné změnit způsob fungování DPH,

E.   vzhledem k tomu, že neodvádění DPH a podvody s DPH mají negativní důsledky pro financování rozpočtu Evropské unie, neboť zvyšují nutnost využívat vlastní zdroje členských států vycházející z hrubého národního příjmu,

F.   vzhledem k tomu, že boj proti podvodům, jakkoli je z větší části v pravomoci členských států, není problémem, který by bylo možné řešit pouze na vnitrostátní úrovni,

G.   vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace je boj proti daňovým podvodům na mezinárodní úrovni stále obtížnější, neboť stále roste počet podniků se sídlem ve třetí zemi, jež jsou zapojeny do "kolotočových podvodů", rozšiřuje se elektronický obchod a globalizují se trhy se službami; vzhledem k tomu, že tyto faktory jsou pádným důvodem pro zlepšení mezinárodní spolupráce, zejména pokud jde o DPH,

H.   vzhledem k tomu, že příčinou značného rozsahu daňových podvodů v Evropské unii je současný přechodný systém výběru DPH, který je příliš složitý, znesnadňuje sledování transakcí uvnitř Společenství, a je proto náchylnější ke zneužití,

I.   vzhledem k tomu, že při zkoumání možností jak čelit daňovým podvodům by se Komise a členské státy měly v nejvyšší možné míře vyvarovat opatření, která by mohla vést k neúměrným administrativním nákladům pro podniky a daňové správy nebo k diskriminaci jednotlivých obchodníků,

J.   vzhledem k tomu, že Komise i Účetní dvůr opakovaně prohlašují, že systém výměny informací mezi členskými státy o dodávkách zboží uvnitř Společenství neposkytuje vhodné a včasné informace pro účinné řešení podvodů v oblasti DPH; vzhledem k tomu, že tato situace vyžaduje jasnější a závaznější pravidla pro spolupráci členských států a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

K.   vzhledem k tomu, že pro řádné fungování daňových systémů členských států je nezbytné využít veškeré dostupné technologie včetně elektronického uchovávání a přenosu určitých údajů pro účely kontroly DPH a spotřebních daní; vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit jak podmínky výměny údajů uchovávaných v elektronické podobě v každém z členských států, tak přímý přístup členských států k těmto údajům; vzhledem k tomu, že daňové orgány členských států by měly zpracovávat osobní údaje s řádným zřetelem ke konkrétnímu účelu jejich použití a měly by tak činit pouze se souhlasem dané osoby nebo na jiném legitimním základě, který stanoví zákon,

L.   vzhledem k tomu, že obchodníci mohou o statutu DPH svých odběratelů získávat jen velmi neucelené informace,

M.   vzhledem k tomu, že posílení prostředků ke zjišťování daňových podvodů by mělo být provázeno posílením stávajících právních předpisů v oblasti pomoci při vymáhání daní, rovnosti daňového režimu a proveditelnosti pro podniky,

Strategie EU proti daňovým podvodům

1.   konstatuje, že účelem strategie EU proti daňovým podvodům musí být snaha řešit daňové ztráty způsobené daňovými podvody tím, že budou stanoveny oblasti, v nichž lze zlepšit právní předpisy ES i správní spolupráci členských států a účinně podpořit omezování daňových podvodů, aniž by došlo k vytvoření zbytečné zátěže pro daňové správy i daňové poplatníky;

2.   vyzývá členské státy, aby boj proti daňovým podvodům začaly konečně brát vážně;

3.   připomíná, že dlouhodobým řešením, které umožní účinný boj s daňovými podvody, zůstává vytvoření systému výběru DPH na základě "zásady země původu", podle níž by transakce mezi členskými státy, které podléhají DPH, byly zdaněny v zemi původu namísto toho, aby tam byla uplatňována nulová sazba daně; poukazuje na to, že "zásada země původu" by zamezila tomu, aby bylo zboží obchodované na vnitřním trhu osvobozeno od DPH, avšak posléze zdaněno v zemi určení; připomíná, že má-li systém DPH založený na "zásadě země původu" řádně fungovat, bude nutné vytvořit zúčtovací systém, který Komise původně navrhovala v roce 1987;

4.   lituje, že některé členské státy v posledních deseti letech soustavně blokovaly veškeré účinné strategie EU proti daňovým podvodům;

5.   lituje, že přes opakované analýzy, žádosti a námitky Rada dosud nepřijala účinnou strategii pro boj proti daňovým podvodům;

6.   vybízí Komisi, aby navzdory neúspěchům v posledních desetiletích neochabovala ve svém úsilí a řešila tento problém se vší rozhodností;

Všeobecné otázky: rozsah daňových podvodů a jejich důsledky

7.   bere na vědomí, že odhady celkových (přímých a nepřímých) daňových ztrát v důsledku daňových podvodů se pohybují mezi 200 až 250 miliardami EUR, což se rovná 2 až 2,25 % HDP v Evropské unii, a z toho 40 miliard EUR připadá na podvody s DPH, což podle odhadu znamená 10 % příjmů z DPH, 8 % celkových příjmů ze spotřební daně na alkoholické nápoje v roce 1998 a 9 % celkových příjmů ze spotřební daně na tabákové výrobky; vyjadřuje však politování nad tím, že v důsledku rozsáhlých rozdílů vnitrostátních norem výkaznictví nejsou k dispozici žádné přesné údaje;

8.   požaduje jednotné shromažďování údajů ve všech členských státech, které bude základem transparentnosti a vnitrostátních opatření boje proti daňovým podvodům;

9.   lituje, že pro nedostatek údajů shromažďovaných na vnitrostátní úrovni nelze řádně stanovit skutečný rozsah problému, ani řádně vyhodnotit sledování kladných či záporných změn;

10.   žádá Komisi, aby zvážila vytvoření harmonizovaného evropského systému pro shromažďování údajů a vytváření statistických údajů o daňových podvodech, který by umožnil co nejpřesněji posoudit skutečný rozsah tohoto jevu;

11.   připomíná, že šedou ekonomiku nelze odstranit, pokud nebudou zavedeny vhodné pobídky; dále navrhuje, aby členské státy vypracovaly na základě lisabonských ukazatelů zprávy o tom, jak se jim daří omezovat šedou ekonomiku;

Stávající systém DPH a jeho slabá místa

12.   konstatuje, že daňové podvody související s DPH jsou pro fungování vnitřního trhu zvláště významné, protože mají přímý přeshraniční dopad, zahrnují velké částky ušlých výnosů a přímo ovlivňují rozpočet EU;

13.   znovu opakuje, že současný systém DPH, který byl zaveden v roce 1993, měl být pouze přechodným systémem, a že Parlament žádal Komisi, aby předložila návrhy, které by měly dospět ke konečnému rozhodnutí o definitivním systému DPH do roku 2010;

14.   podporuje názor, že volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu na vnitřním trhu od roku 1993 spolu s pokroky nové technologie u drobného zboží s vysokou hodnotou stále více ztěžují boj proti podvodům s DPH, který je ještě zkomplikován složitostí a roztříštěností současného systému, kvůli němuž je obtížné sledovat transakce, které je proto snadnější zneužít;

15.   konstatuje zvýšený výskyt podvodů s chybějícími obchodníky a promyšlené zneužívání systému DPH skupinami páchajícími trestnou činnost, které takové soustavy budují, aby využily nedostatků systému; připomíná, že EUROJUST inicioval řízení v souvislosti s "kolotočovými podvody" s DPH, které se týkaly 18 členských států a při nichž bylo podle odhadů zpronevěřeno 2,1 miliardy eur;

16.   podporuje Komisi v jejím úsilí o zásadní změnu současného systému DPH; vítá skutečnost, že členské státy nyní této záležitosti skutečně přikládají určitou prioritu, a naléhavě žádá členské státy, aby byly připraveny přijmout v této souvislosti zásadní opatření;

17.   domnívá se, že současný systém je zastaralý a vyžaduje radikální přepracování, aniž by došlo k přetížení poctivých podniků byrokracií; je přesvědčen, že zachování současného stavu není možné;

Alternativní systémy k současnému systému DPH
Systém přenesení daňových povinností

18.   konstatuje, že v systému přenesení daňových povinností vyúčtuje DPH namísto dodavatele zákazník – plátce daně; uvědomuje si, že výhoda tohoto systému spočívá ve vyloučení příležitosti pro podvod s využitím chybějícího obchodníka tím, že jako osoba odpovědná za DPH je určen plátce daně, kterému je zboží dodáváno;

19.   konstatuje, že vytvoření systému dvojí DPH by bylo v rozporu s účinným fungováním vnitřního trhu a bylo by zdrojem složitějšího prostředí, které by mohlo odradit investory od investic do podnikání, což by v dlouhodobém výhledu bylo možné překonat pouze všeobecným povinným systémem přenesení daňových povinností, na rozdíl od systému nepovinného nebo systému platného pouze pro vybrané dodávky;

20.   dále konstatuje, že systém přenesení daňových povinností neumožňuje rozdělenou platbu a celá DPH se platí až na konci dodavatelského řetězce, což odstraňuje mechanismus vlastní vnitřní kontroly DPH; varuje, že se mohou objevit nové formy podvodů včetně zvýšených daňových ztrát na úrovni maloobchodu a zneužívání identifikačních čísel DPH, a že boj proti takovým podvodům prostřednictvím zavádění dalšího ověření by mohl vést k dalším administrativním nákladům pro poctivé obchodníky; v důsledku toho vyzývá k opatrnosti a pečlivým úvahám před zavedením systému přenesení daňových povinností; nicméně konstatuje, že uplatnění prahové hodnoty pro omezení rizika nezdaněné konečné spotřeby v boji proti podvodům skutečně pomáhá a domnívá se, že prahová hodnota ve výši 5000 EUR, kterou navrhuje Rada, je rozumná;

Pilotní projekt

21.   konstatuje, ačkoli zůstává obezřetný a kritický, že pilotní projekt by mohl členským státům pomoci lépe pochopit rizika spočívající v systému přenesení daňových povinností; naléhavě však žádá Komisi a členské státy, aby stanovily vhodné záruky, a zajistily tak, aby žádný členský stát, který se do projektu zapojí, ani žádný jiný členský stát nebyl v průběhu pilotního projektu vystaven zásadním rizikům;

Zdanění dodávek uvnitř Společenství

22.   je přesvědčen, že nejlepším řešením v boji proti přeshraničním podvodům s DPH by bylo zavedení systému, ve kterém je osvobození dodávek uvnitř Společenství od DPH nahrazeno zdaněním ve výši 15 %; konstatuje, že činnosti uvedeného systému by pomohlo, kdyby se podstatně zjednodušila různorodost a složitost snížených sazeb, což by snížilo administrativní náklady podniků i daňových orgánů na minimum; konstatuje, že individuální snížené sazby DPH, které byly stanoveny před rokem 1992, by měly být důkladně přezkoumány a posouzeny z hlediska toho, zda pro ně stále existují ekonomické důvody;

23.   uznává, že při různorodosti sazeb DPH by zdanění dodávek uvnitř Společenství vyžadovalo vyvážení plateb mezi členskými státy; je toho názoru, že toto vyvážení by mělo být prováděno prostřednictvím zúčtovací instituce, která by usnadnila přenos příjmů mezi členskými státy; zdůrazňuje, že činnost zúčtovací instituce je technicky proveditelná;

24.   je přesvědčen, že decentralizovaný systém zúčtovací instituce by byl vhodnější a bylo by možné jej vyvinout rychleji, protože otevírá členským státům možnosti, jak dvoustranně dohodnout důležité podrobnosti s ohledem na jejich vzájemnou obchodní bilanci, podobnosti provozování systému DPH a jejich kontrolních mechanismů a na vzájemnou důvěru;

25.   zdůrazňuje, že by mělo být povinností daňové správy členského státu dodávky vybrat DPH od dodavatele v daném členském státě a převést platbu prostřednictvím systému zúčtování daňové správě státu, ve kterém proběhl nákup uvnitř Společenství; uznává, že je nezbytné vybudovat mezi daňovými správami vzájemnou důvěru;

Správní spolupráce a vzájemná pomoc v oblasti DPH, spotřebních daní a přímého zdanění

26.   zdůrazňuje, že členské státy nemohou proti přeshraničním daňovým podvodům bojovat osamoceně; je přesvědčen, že výměna informací a spolupráce mezi členskými státy a s Komisí jsou svou podstatou i rychlostí pro účinný boj s daňovými podvody nedostatečné; je toho názoru, že není dostatečně rozvinut ani prováděn přímý kontakt mezi místními nebo vnitrostátními úřady pro boj proti podvodům, což vede k neefektivitě, malému využívání ujednání o správní spolupráci a ke zpožděním v komunikaci;

27.   trvá na tom, že v zájmu ochrany daňových příjmů všech členských států na vnitřním trhu by měly členské státy přijmout srovnatelná opatření proti podvodníkům, a to bez ohledu na to, zda v důsledku podvodu došlo ke ztrátě příjmů; vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismy podpory spolupráce mezi členskými státy v této oblasti;

28.   vítá návrhy Komise na změnu směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty(2) a nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty(3), které mají zrychlit shromažďování a výměnu informací o transakcích uvnitř Společenství po roce 2010; uznává, že navržená pravidla měsíčního výkaznictví by zvýšila administrativní zátěž podniků, které poskytují pouze služby, pro které v současné době uvedené pravidlo neplatí, akceptuje však, že je to u určitých služeb nutné z důvodu možnosti "kolotočových podvodů";

29.   vyzývá Radu, aby rychle schválila navrhovaná opatření, a žádá Komisi, aby předložila další návrhy na zavedení automatického přístupu k určitým údajům členských států o jejich daňových poplatnících (obchodní odvětví, určité údaje o obratu apod.), ovšem s výjimkou citlivých údajů, a k údajům o harmonizaci postupů pro registraci plátců DPH a rušení jejich registrace, aby bylo možné rychle odhalovat falešné plátce DPH a rušit jejich registrace; zdůrazňuje, že členské státy musí přijmout odpovědnost za aktualizaci svých údajů, zejména pokud jde o rušení registrace a odhalování podvodných plátců;

30.   připomíná, že jednu z překážek provádění Lisabonské strategie mohou představovat daňové ráje, pokud vytvářejí nadměrný tlak na snižování daňových sazeb a daňových příjmů obecně;

31.   zdůrazňuje také, že v období rozpočtové kázně jakákoli eroze fiskální základny ohrozí schopnost členských států plnit podmínky přepracovaného Paktu stability a růstu;

32.   zdůrazňuje, že odstranění daňových rájů vyžaduje mimo jiné trojí strategii: je třeba řešit problémy daňových úniků, rozšířit působnost směrnice 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb(4) a vyzvat OECD, aby prostřednictvím svých členů uvalila sankce na daňové ráje, které nebudou spolupracovat;

Daňové úniky

33.   lituje, že členské státy svými neustálými výhradami a zdržovací taktikou brání novelizaci směrnice 2003/48/ES, a vybízí Komisi, aby bez ohledu na tento odpor co nejdříve předložila své návrhy;

34.   zdůrazňuje, že novelou směrnice 2003/48/ES by měly být odstraněny skuliny a nedostatky, které znemožňují odhalení daňových úniků a podvodů;

35.   vyzývá Komisi, aby v rámci novelizace směrnice 2003/48/ES přezkoumala různé možnosti, včetně prošetření určitého rozšíření působnosti této směrnice, pokud jde o typy právních subjektů a zdroje finančních příjmů;

36.   vyzývá Evropskou unii, aby odstranění daňových rájů na celosvětové úrovni ponechala na pořadu dne, neboť daňové ráje mají negativní důsledky pro daňové příjmy jednotlivých členských států; vyzývá Radu a Komisi, aby při sjednávání dohod o obchodu a spolupráci s vládami zemí označovaných jako daňové ráje využily obchodní sílu EU a přesvědčily tyto vlády ke zrušení daňových ustanovení a postupů, které napomáhají daňovým únikům a podvodům; vítá, že Rada již učinila první krok, když dne 14. května 2008 vydala doporučení, aby součástí obchodních dohod vždy byla doložka o řádné správě daňových věcí; žádá Komisi, aby při jednáních o budoucích obchodních dohodách vždy navrhovala vložení této doložky;

o
o   o

37.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 20, 25.1.2008, s. 1. (2) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1. (3) Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1. (4) Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38.